Yoda dneska potkal malou vlkošedku ovčandu. Dvouměsíční dračice na něj vyjížděla a štěkala tak, že jsem si říkala, že jim dá asi pěkně zabrat. Po dohodě jsem jim Yodu “půjčila” na kontakt, ale chudák nevěděl, co si s těmi mléčnými vyceněnými tesáčky má počít… Ale byl vzorný a něžný. Ale holka se neuklidnila. Prý na cvičáku po chvíli štěkat přestane a začne si i hrát - ale obr se jí nelíbil vůbec. Byla krásná
Mně se včera úplně poprvé v životě stalo, že můj pes zcela odignoroval procházejícího psa, který měl zájem o kontakt, a také jeho lidé se snažili s námi domluvit seznámení. A pes to tam označkoval a bez mrknutí oka kráčel dál. Vyhodnotil to velmi dobře, s mladým bouřlivým boxeřím samcem by to seznámení stejně nebylo nic moc. Ale překvapil mě, že jako vůbec, ani náznak zájmu. V tom mezi-psím kontaktu je čím dál šikovnější.
Ronja s motejlem (neregistrovaný)01.08.2023, 20:16:59xxx.xxx.119.6
Náš Chloupek nikdy nemusel štěňata, očuchal a šel si po svých, nějak prostě vypadal, že neví co s tím. Pokud to bylo seznámení u kamarádů, převáděli jsme štěňátum na nás. Posledních pár měsíců je na ně zvědavej, když měl na jaře zápal plic, pídě bultíka ho uplně probralo k životu.
Teď potkáváme taky štěně vlkošedka a i to se mu líbí a chvíli si s ním hraje. Stejně tak mě překvapil na dovče, nikdy úplně nemusel nějaký velký psí trdla, tady se zamiloval do labradořího magora, jen jsem jsem si s dovolením majitele jeho psa připla na naší šňůru a hlídali jsme je.
A dnes jsme po dlouhý době měli u nás delší procházku, vyšlo počasí, občas zapršelo, ale ochlazení udělalo svý. Asi od dubna jsem neviděla naše obvyklý trasy, bylo nám dobře, opravdu jsme si to užili. Jen se občas něco změnilo, někdo kládama a větvema zaterasil některý cesty, ale škvíru jsme si našli….jako obohacující je ten životem se psem.
Já dnes byla na procházce jen já a pes, kousek od nás vyběhla srna, já se lekla, pak obdivovala jak si hopsá přes pole, pes si čmuchal a ničeho si nevšiml. Kousek od domu byli na cestě ne zrovna malí psi, nikde nikdo, no nechtělo se mi jít přímo kolem nic, tak jsem Čapla milé, už ne úplně lehké štěně ( nevěděla jsem, jestli za náma vypálí) a hnala se domů oklikou, po chvíli jsem koukla, za náma nešli. Nechtělo se mi to obcházet přes další vesnici,tak jsem si to střihla zkratkou, přes les, houští,no než jsem se vydrala na silnici, vypadala jsem jak po zápase, roští, ostružiní, maliní. Messi naprosto spokojený, je teď úplně tuhej, no oklika nás stala další 2 km, ale myslím, že když to bylo jednorázové, tak snad ok.
Odpověď na příspěvek uživatele Naali z 02.08.2023, 09:17:54
Je to hezký, ale bála bych se, aby si to pak jinde nespletla s nějakou jinou rostlinou či keřem s plody podobnými borůvkám, ovšem jedovatými…průšvih by byl hned!
Je to hezký, ale bála bych se, aby si to pak jinde nespletla s nějakou jinou rostlinou či keřem s plody podobnými borůvkám, ovšem jedovatými…průšvih by byl hned!
Je krásná moc ta Vaše princezna 🙂
já myslím, že jim některé instinkty přetrvávají. Borůvky milovaly všechny dogy, vraní oko neláká ani jednu…
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 02.08.2023, 11:23:56
Toho se moc nebojím. Vraní oko jsem u nás neviděla, ale rostou tady třeba šichy, ty jsou jedlé a borůvkám podobné, a ty nebere. Myslím že pes jde i po čichu.
Taky jsem psovi ukazovala, že se to dá jist přímo z keře, ale buď tu máme moc seschlé borůvky (letos se ani nevydám nasbírat něco do mrazáku) anebo vyhodnotil, že to je moc práce a málo užitku. Raději si to nechá nasbírat ode mě 😄
Pan Pes si uměl nabídnout ze stromu, třešně, švestky, jablka… Přesto napřed pod větvemi postával a čekal, jestli posluhovačka přiloží ruku k dílu. Až když nepřiložila, obsloužil se sám.
Dnes jsme konečně potkali srnku na louce, na kterou se dalo dlouhou chvíli koukat a učit se být v klidu. Vsadím se, že kdyby se nám tohle podařilo potkat třeba 5 dní za sebou, máme vyřešeno …. doufám, že se s přicházejícím podzimem zlepší potkávání zvěře, takhle jednou za dlouhej čas je to zdlouhavý 😛
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 02.08.2023, 14:45:03
Tak u nás jsou tedy srny nejmenší problém, protože je potkáme na procházce do přírody snad pokaždé…Gina nereaguje ani když se třeba stádečko někam rozeběhne, jen po nich koukne. Někdy mě srnčí dámy až sejří, protože vyjdu zpoza křoví na louku a ony tam…no tak nechci je zbytečně plašit, tak to vezmu jinudy…prostě ty srnky máme tzv. ochozené a tím, že je vídáme pořád, tak je Gina neřeší…navíc jsou to defakto takové kozénky a Gina má asi tak nějak vrozený kladný vztah k hospodářským zvířátkům.
U nás by byl asi horší zajíc…co mám Ginu, tak jsme neviděli ani jednoho, tak si ani neumím představit, jaký by mohl nastat šrumec, když by ušák vyskočil někde blízko z křoví….stalo se nám to s bažantem a na toho teda Gina nevěřícně koukala. Minule si to štrádoval před námi po cestičce páv, který patří vzdáleným sousedům a to jsem se teda taky připravovala na nějaké divadélko, ale madam si ho vůbec nevšímala a to jsme šli za ním poměrně dlouho, než odbočil směr les a to jenom proto, že se frajer dost coural a už nás měl skoro za zadelí.
No a kapitola sama pro sebe jsou divoká prasata…tam u Giny vidím rozrušení už když třeba čmuchá kolem rozrytých míst...když nám přeběhlo prase přes cestu, tak ho naštěstí madam neviděla, ale zase dost ošklivě vyštěkávala, když je slyšela chrochtat kus od cesty.
O víkendu jsme potkali jezdce na koni a pes se mohl zbláznit. Přitom chodíme kolem ohrad kde jsou koně, zná je.Poslední dobou reaguje na zvířata hůř,asi polevuju v učení jak se má chovat když potkáme zvěř. Kdosi mi radil ještě na fauně jak psa cviči a docela se dařilo.
Odpověď na příspěvek uživatele Vini z 02.08.2023, 17:52:09
Tak s těmi koňmi si teda taky nejsem jistá…často vídám na naší trase stopy kopyt, takže někdo tam určitě na koni jezdí, ale ještě jsme ho nepotkali. Gina na koně v ohradě nereaguje, ale nevím, nevím, kdybychom koně potkali takhle v místě, kde nikdy žádného neviděla….
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 02.08.2023, 18:38:27
Vždycky si říkám že nebudu měnit cestu ať si pesan zvykne,okouká se,ale pokaždé to nejde.A po pravdě se mi ani nechce vracet když máme kus cesty za sebou a vidím se už doma😀
Odpověď na příspěvek uživatele Naali z 02.08.2023, 09:17:54
Mužskej to Malinu taky naučil. Prý “jez to modrý s keříku” zachvíli “ona je blbá, ona mě nechápe” já: “to bude tím, že jí to blbě říkáš”, tak jí to názorně ukázal a zachvíli už sbírala sama 🤭
Je to hezký, ale bála bych se, aby si to pak jinde nespletla s nějakou jinou rostlinou či keřem s plody podobnými borůvkám, ovšem jedovatými…průšvih by byl hned!
Je krásná moc ta Vaše princezna 🙂
Tak oni ti psi se asi orientujou čichem, takže záměna se asi nestane. Narazili jsme na různé plody a keře a Malina neomylně kontrolovala jen ty, na kterých byly borůvky,
