Odpověď na příspěvek uživatele orionka-2 z 31.03.2024, 18:25:16
Chtěla jsem se vyhnout tomu, že budu během veřejné procházky tři hodiny v kuse komandovat osm milionů psů. 🙄
Když si vezmu osm deset psů sama na procházku, tak jsou všichni hodní. Když je vezmu s přáteli a jejich psy, co chodíme spolu, tak se to dá. Sice se občas chovají jak trotli, ale kámoši jsou schopní je uhlídat a ukomadovat stejně jako já.
Vzít z deset psů mezi hromadu cizích lidí a psů by byla sebevražda a já bych procházku strávila ve stylu chameleóna, abych všechny uhlídala. A z pohodové procházky bych měla houno…
Takže bohužel. Šli s námi jen moji psi a jeden raslík, co je k adopci a kterého si na cestu vzali předem domluvení lidi. 🙃
Jinak na té fotce, na kterou reagujete, jsem právě jen já a moji VLASTNÍ psi. Proto pro mě byla tak hezká. 🙂
v neděli-Blansko zámecký park,Křtiny,Rudice,Jedovnice,dnes cyklostezka k rybníčku za Kučerovem-dnes všichni 4-slunko,větrno,včera jen 2-jely jsme celá rodina,a ze 4 by jsme se už nevešly🙂
V pátek jsme s Bonnie šly z Železných hor do Žďárských vrchů. První fotky jsou z Hlinska ze skanzenu Betlém. Fotka u studánky je jeden z pramenů Chrudimky. Nezapomněla jsem na nápad, že projdu co nejblíže toku Chrudimku od pramene do Slatiňan. Pak možná soutok s Labem v Pardubicích.
Další procházky byly jen krátké, protože na mě po 2,5 letech sedla rýmička. Naštěstí se ratloraptor vylítal na statku, viz video.
v pátek si švagrová odvezla na tři dny babču - a my slíbili, že si ji dneska odpoledne vyzvedneme. A tak cestou k Berounu jsme se trošku protáhli…
Nejprve jsme dobyli hrad nad Kostomlaty pod Milešovkou, pak vystoupali na Oblík (úžasné pláně obřích hlaváčků, spousta dymnivek všech barev, podléšek, plicníků, sasanek pryskyřníkovitých... no prostě parádní botanická procházka), následovala kratičká zastávka u Zkamenělého pastýře (prastarý menhir) a pak jsme ještě stihli kouknout na Panenský Týnec. A u příbuzných zahrada plná dětí (skončila tam snad celá vesnice) - a žádné se Yody nebálo - naopak, zapojily ho do her (hlavně honění chudáčka pejska autíčky na dálkové ovládání nemělo chybu) a myslím, že spát bude pes až do dalšího víkendu. V pátek Lužky, v sobotu a včera Jizerky a dneska tohle…
Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 01.04.2024, 18:33:33
Jak na Vás působil nedostavěný chrám? Pocítila jste na sobě energii proudící z nebes nebo jste na to neměla čas ani chuť? Ta energie neproudí na vyšlapaném místě skoro uprostřed, ale u levého východu vpravo u zdi. Úžasné! Musím se tam ještě někdy podívat. U menhiru byl pobyt také působivý, je to krásné místo.
Jinak se usmívám, když čtu o autíčkách na dálkáč, z toho byl bělouš taky vedle ondynoj, ale snažil se ho chytat. Byl z toho a z dětí pak taky vyčerpaný…ať se Yoda hezky vyhajá ☺
Jak na Vás působil nedostavěný chrám? Pocítila jste na sobě energii proudící z nebes nebo jste na to neměla čas ani chuť? Ta energie neproudí na vyšlapaném místě skoro uprostřed, ale u levého východu vpravo u zdi. Úžasné! Musím se tam ještě někdy podívat. U menhiru byl pobyt také působivý, je to krásné místo.
Jinak se usmívám, když čtu o autíčkách na dálkáč, z toho byl bělouš taky vedle ondynoj, ale snažil se ho chytat. Byl z toho a z dětí pak taky vyčerpaný…ať se Yoda hezky vyhajá ☺
menhirek byl lepší… já prostě na ty energie nejsem - takže ani energetický bod na Oblíku mi nic neříká - na rozdíl od té pláně hlaváčků… A přiznám se, že některé ruiny starých anglických a skotských abbey na mě působily víc. Ne ve smyslu energie, ale tak nějak tím místem, klidem…
Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 01.04.2024, 18:54:22
Když já jsem ještě na takových ruinách, o kterých píšete, bohužel nebyla 😔, to určitě je silně působivé a pro každého tak, jak je nastavený. Tak třeba až v bezpsím období… Děkuji
tak tedy cesta do Středohoří - první tři fotky jsou z hradu Sukoslav nad Kostomlaty, pak botanická nádhera z Oblíku, při sestupu se Yoda trošku rozjel a měl skákavou a přetahovací… a pak jeden menhir a na konec Panenský Týnec. Parádní den
Vyvenčit ráno, to ne, to se musí dospávat. Ovšem když si panička napatlá na vlasy hennu, schová si hlavu pod dvě igelitový čepice a kulicha (venku je 17), to je prý nejlepší doba procházkovat, čmuchat a pozorovat…🤪.
V Panenským Týnci jsem se psem byla taky, nejstrašidelnější byla chvíle, kdy jsem měla zavřený oči, čekala jsem na příchod tajemný energie a oni se vznesli k nebi holubi a já dostala málem infarkt.
Ale - byla jsem v Budějovicích, a byl to hroznej den, vyčerpávající. No, támhle je les, tak že si tam se psem vodfrknem, protáhneme nohy, já se vydýchám. To teda, v duchu jsem se rozčilovala, co ten pes blbne, nechtěl tam být, na vodítku byl jak malej. Pak jsem zjistila, že to je STRAŠIDELNÝ les. A ono tam teda nebylo příjemně ani mně, samozřejmě to bylo nejspíš mým celodenním rozpoložením a tím, že v tu chvíli tam nebyl žádnej živáček, celý jsem to nejspíš přenesla i na psa, ale stejně (tři tečky)
