Jak se vám venčí?

Tak to jo.

držím palce bambuli, ať to ošéfujete co nejlépe
je kastrovaná?

Ano, kastrovaná před rokem a půl ještě v útulku. Právě proto jsem do poslední chvíle nevěřila, že tu cukrovku má. No teď jsem ráda, že má cukrovku a ne Cushinga. Protože to by byla konečná….

Dnes jsme po delší pauze vyrazili brzy ráno na dvě hodinky na procházku.Byl všude klid a nikde ani noha,jen ptáci,veverka,srnky a zajíci.

Info z naší včerejší procházky…

Myslela jsem si, že zabahnění feňule budu minimalizovat povelem “Gino, nelez do toho bahna”…a Gina.."nó, jak chceš" a hupky na druhou stranu cesty do ostružiní…sundavat z ní ty svině pichlavý…větvičky ostružinový…to bylo móc bezva…zlatý bahno.

Pak jsme po cestě narazili na hromádku, kterou tam zanechal nějaký kůň. No Gina si to šla očuchat a když jsem zjistila, co čmuchá, tak už to i pěkně rozšlapala. Jako koně mi voní, ale že bych to chtěla mít doma v obýváku…tak říkám “Ginuš, jako takhle chceš jít do baráku, ty čuně?” a ona “neboj, já si to někde očistím v bahně” a já “tak to asi těžko, já si to bahno hlídám”…no a stejně se jí to povedlo, uprostřed louky bahnitá louže, kterou jsem v trávě přehlédla.

No a pak už na cestě k domovu..už se notně smrákalo..zatočímě na takovou cestičku, která už vede mezi křovím a lesíkem a je to samá zatáčka. Tam už psy beru na vodítko…tedy u Giny to znamená, že jde z flexiny na normální vodítko…to hvězda přišla a na sobě zase óbr rozvětvenou větev s trny…ani nevím z čeho to bylo…no tak jí to sundavám a že tedy pak psy připnu. A jak jí to sundavám, tak vidím, jak je najednou ve střehu…kouknu kam kouká a vidím Matese, jak letí a zalíne do křoví…dle mého v době mé nepozornosti přeběhlo přes cestu nějaký zvíře a vzhledem k tomu, že tady v tom úseku srny nebývají, tak to možná bylo i prase….tak houknu na Matěje, volám ho k sobě…pes nikde a už si teda říkám “a je to v pr.deli”…tak popoběhnu těch pár metrů, kde Maťula zmizel za křovím a to moje zlatíčko tam zůstalo stát, jen jsem ho přes to křoví neviděla…střídavě teda koukalo do dáli, střídavě po nás….no ke mně nepřišel asi z klasického důvodu, že když houknu, tak on je takovej váhavej střelec a zůstane stát…jenže v situaci, kdy mi mizí pes a evidentně běží za zvěří jsem ze sebe nedostala vysokým nadšeným hláskem “Maťulko, ke mně…hopí ..hopí..” a přiznám se, že ani nevím, jestli by to fungovalo.

Tak to musím nějak asi vymyslet, protože v krizovce je ta jeho váhavost a neochota přijít na povel, který člověk řekne razantně, dost na prdlačku. Takže to zatím pořešíme zastavovacím povelem…ten na něj můžu houknout a funguje spolehlivě a budu muset něco vymyslet…zkusíme asi hvízdání a popřípadě píšťalku, ale to je zase pro mě takový nepraktický…fakt nevím…

tak pár psích z tohoto týdne

a hodně nepsích - když to jaro je tak hezký… Nejprve nedělní Ralsko (děsnej kopec), pak čtvrteční Drhleny a údolí Kněžmostky a páteční podtrosecké rybníky a bledule. Poslední je za humny - dnešní okruh pěšky kolem baráku

Nevím, jestli nejsem divná, ale já psa do vody i bahna klidně naschvál posílám, a pak se raduju, jak ho to baví. A to rozhodně nemá samočistící srst 🙂 Je důležitý, aby uměl do vody taky nejít, když řeknu, většinou ho ale do vody častěji posílám než zakazuju.

Sardullah, a přeučit to přivolání cíleně se stopovačkou? Aby věděl, že se chodí i na ostrý povel a je za to taky velká odměna….

keriton:

Nevím, jestli nejsem divná, ale já psa do vody i bahna klidně naschvál posílám, a pak se raduju, jak ho to baví. A to rozhodně nemá samočistící srst 🙂 Je důležitý, aby uměl do vody taky nejít, když řeknu, většinou ho ale do vody častěji posílám než zakazuju.

Sardullah, a přeučit to přivolání cíleně se stopovačkou? Aby věděl, že se chodí i na ostrý povel a je za to taky velká odměna….

No se stopkou už jsme jeden čas pracovali, když v pubertě běžel ke psu a sice u něj zastavil a do kontaktu nešel, ale v tu chvíli na přivolání nereagoval. Ale i tak… po razantním povelu bych ho musela přitáhnout opravdu násilím. A to teda nevím jestli je dobře a upřímně se bojím, abych si to moc pěkný přivolání, co teď máme, nezkazila. On je Maťulka strašně šikovnej a snaživej a poslušnej, ale zároveň taková citlivá dušinka. Ono třeba i u povelu sedni..  jakmile řeknu razantně sedni, tak si prostě nesedne. Možná by nejjednodušší cesta byla, abych se já v krizovce znovu naučila používat povel čekej… to je jediný co funguje i ostře vyslovený a když je tím nebezpečí zažehnáno a pes stojí, tak ho nadšeně přivolat.  Tak asi je spíš chyba ve mně, protože jsem léta zvyklá v krizovce hvízdnout a nebo opravdu .. jo nebojím se říct… zařvat a psi vždycky věděli, že tady končí sranda, no a Maťulka je holt jinej. No možná zkusím to hvízdání, podpoříme nějakým pamlskem a uvidíme. No a pak samo domo poučení pro mě, že ho mám mít víc v merku a když je na volno a sundavám větve z Giny, tak si ho k sobě posadit a povelovat zůstaň a nenechat ho ve volném režimu.

Naši psi se se dnes venčili každý zvlášť.

Dorouš jel na výlet se svojí psí kámoškou a vrátil se s rozesmátou tlamou.

Gučák byl přes den venku se mnou a vnoučaty, bylo to skvělý. Naprosto skvělý mít jen Gučku! Všechno umí, všechno sám vyřeší, může být všude navolno, úplný balzám na nervy. Taky byl rád, že nás má jen pro sebe. Fotky nemám, protože jsem pořád musela honit batolecí vnučku.

K večeru jsem šla s Framíkem , byl bez kluků trochu nesvůj, takový ostražiztější a dospělejší. Udělali jsme jednu stopu a trochu cvičili poslušnost, protože se zodpovědně připravujeme na zkoušky.😅

Pořád, chůdě, vypadá jako strašidýlko, ale doufám, že z toho vyroste.

A já bych zase řekla, že z toho strašidýlka už vyrostl.  

Sardullah:

A já bych zase řekla, že z toho strašidýlka už vyrostl.  

Pořád ty stěněcí chlupy.😔

Dobré ránko Xerxova😉,

Vaše hmm vlastně manželové fotky kouzelné👍. Děláte si album s nej fotek a nebo je máte jen v PC? Já bych chtěla album, já mám ráda papír v ruce a ke všemu voňaví🤫.

Dája

Pořád, chůdě, vypadá jako strašidýlko, ale doufám, že z toho vyroste.

I Vám dobre ranko Doron🙂,

nepomlouvejte svoje ho psa😉, Framík vypadá opravdu luxusně a hlavně co já vidím a smekám to, že vy češete👏. Ze srstí štěněčí vyroste na 100 procent a pak srst bude hodně pevná a uhlazená. Teď naše mimy jsou takové sama noha, samá ruka a chlup sem a tam👍.

Nevím kdy a jak se Briati přistřihují konečky? Ale moje zlatíčko již bylo střiháno, tak že ty chlupy jdou rychleji pryč a dostava tvar.

Dája😉

Daja:

Dobré ránko Xerxova😉,

Vaše hmm vlastně manželové fotky kouzelné👍. Děláte si album s nej fotek a nebo je máte jen v PC? Já bych chtěla album, já mám ráda papír v ruce a ke všemu voňaví🤫.

Dája

máme alba v PC a v psích webových denících. Papírové fotoknížky necháváme vytisknout jen vnoučatům z našich společných velkých prázdninových cest.

Aha😉já bych chtěla být vaší vnučkou páč miluji papír a v PC si tak toho neužiju👍.

Dája

Pořád, chůdě, vypadá jako strašidýlko

Náhodou, už se z něj klube fešák.

Pokud byste chtěla čistě pozitivní postupy, napadlo mě postupně ho “zcitlivit” na ostřejší a ostřejší povel. Takže na procházce dám hezoučký povel na přivolání, odměním něčím fakt hodně dobrým, a za nějakou chvíli ho znovu přivolám, ale o nepatrný stupínek ostřeji. Po chvíli dám třeba ještě jeden stupeň ještě o maličko ostřejší. Vždy tak, aby ještě přišel a mohl dostat super skvělou odměnu. Jestli se na jedné procházce povede projet tři stupínky nebo pět, je celkem jedno. Na příští procházce začínám znovu od nejhezčího, ale dál postupuju rychlejc. Pak se s tím dá všelijak hrát, náhodně měnit stupně ostrosti, držet se vždy v rámci toho, co bezpečně zvládá, opatrně zvyšovat náročnost. A pomalu se propracovávat směrem k cílovému “houknutí”. Představuju si, že tímto postupem to může být proces na několik týdnů.

Držím palce, ať je brzy holčičce líp a dobře sedne léčba a obě se s tím co nejlíp porovnáte.🍀 A vůbec jsem netušila, že i Vaše kráska je z útulku! Jak ji mohl někdo opustit 🤷‍♀️

Takže jste pozorovala zvýšené pití, únavu nebo ještě něco, jestli se mohu ptát?