Sardullah-přítel chtěl aby se naše nová andulka jmenovala Sára-tak jsem řekla,že ne-Sára je prostě na velkýho psa🙂a ne na malou prtavou andulku🙂
jinak teda obdivuju vaše medvědy a roky obduvuju vaše psaní!!
a ted já cpu po večerech Dafinku buctou a rohlíkem s máslem,tak si říkám-tak a Sardullah by k tomu dala ještě kakaíčko🙂
Tak zase já bych to s tím jménem Sára… pro velkýho psa… neviděla tak striktně. To byste nevěřila kolik miminek-lidských se jmenuje Sára, tak proč by se tak nemohla jmenovat malá andulka.😉
No a s tím kafíčkem k buchtě, tak to si my holky v naší rodině nějakou dobu odepřeme… teda hlavně tu buchtli. Ginuš se mi nějak kulatí, jako žebra nahmátnu v poho, ale cítím, že už to není úplně ono a musíme to pohlídat a mě by taky prospělo nějaký to kilčo shodit… takže jsme škrtly mňamky a budeme se snažit přidat pohyb… a vzhledem k tomu, že Ginu dlouhý procházky neba, tak to vypadá na dvoufázovej trénink.
Efíka běhání se mnou fakt baví. Je to pro něj mnohem přirozenější rychlost než procházka. V lehkým mrholení se mnou na procházku nejde, ale v dešti běhat nebo na koloběžku klidně… Kousek je teda taky po asfaltu, ale jen 1,5km, pak ještě 2 půl kilometrový úseky, ale ty už se dají jet vedle asfaltový cesty po trávě, což teda znamená, že si já víc máknu, ale to mi nevadí…
Zrovna přemýšlím co zítra. A evidentně ho vezmu na koloběžku, protože má pršet, jinak by byl bez pohybu
Mého psa to s kolem taky bavilo. Ale on šel na volno. Uměl mi jít - běžet u nohy, ale většinu cesty si mohl běžet a čuchat podle svého. Bylo to ve středověku, tedy před čtyřiceti lety. Tam, kde v té době byla lesní cesta a liduprázdno, je už dlouho velmi frekventovaná asfaltová cyklostezka. Se psem tam ani nechodíme, protože nás nebaví pořád uhýbat pumpičkám a inlajnistům.
Nevím, nevím, jestli bych chtěla mít psa připnutého ke kolu, i když s amortizérem. Podle mě je to dost nebezpečné, stačí, když velký pes opravdu zabere nežádoucím směrem.
Mého psa to s kolem taky bavilo. Ale on šel na volno. Uměl mi jít - běžet u nohy, ale většinu cesty si mohl běžet a čuchat podle svého. Bylo to ve středověku, tedy před čtyřiceti lety. Tam, kde v té době byla lesní cesta a liduprázdno, je už dlouho velmi frekventovaná asfaltová cyklostezka. Se psem tam ani nechodíme, protože nás nebaví pořád uhýbat pumpičkám a inlajnistům.
Nevím, nevím, jestli bych chtěla mít psa připnutého ke kolu, i když s amortizérem. Podle mě je to dost nebezpečné, stačí, když velký pes opravdu zabere nežádoucím směrem.
Nevím, nevím, jestli bych chtěla mít psa připnutého ke kolu
Kamarádka takhle v dřevních dobách běhala s haskounem - sama naznala, že to nebyl úplně dobrý nápad. Pes (teda fena, ale to je v tomhle případě jedno) zmerčil/a srnu a …. Prudká změna směru a rychlosti udělala své.
Nevím, nevím, jestli bych chtěla mít psa připnutého ke kolu
Kamarádka takhle v dřevních dobách běhala s haskounem - sama naznala, že to nebyl úplně dobrý nápad. Pes (teda fena, ale to je v tomhle případě jedno) zmerčil/a srnu a …. Prudká změna směru a rychlosti udělala své.
Taky jsem slyšela, chlápek haskouna přivázanýho k řidítkům, jeli okolo rybníka, v něm kachny…..skončili v rybníce oba i s kolem 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 22.02.2024, 20:20:31
Děkuju. Taky pes. Přerostlej golden. Se sklony k žravosti (proto náhubek), milovník vody, neuvěřitelně opatrný k pidi zvířatům.
Světle krémový, tlustý, poměrně klidný zvíře. Teprve nedávno mě napadlo, jestli jsem si to malý, černý, štíhlý, rtuťovitý zvíře, co je stále nejméně na dvou místech najednou, snadno se rozčílí a vše komentuje, nevybrala podvědomě jako pravý opak. Obě madam jsou velmi chytré a dokážou být i svéhlavé, abych vyjmenovala něco společného.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 22.02.2024, 14:14:11
A proto jezdím se psem na koloběžce, seskakuje se líp než z kola a pár krizovek se zvěří už jsme zažili. A zatím jedinej pád se psem byl, když mi při odrazu podjela noha, takže pes v tom byl nevinně.
Jinak jsme si to dneska užili, fotky nemám, pršelo, tak se mi nechtělo zastavovat a fotit.