Máme osmiletou samičku senegalce, ručně dokrmenou. Vlastně jsme ji "zdědili" po dceři, která odjela do ciziny a již zůstala napořád u nás. Je to domácí mazlíček, když jsme doma, tak je prakticky stále puštěná z klece, kterou má i dostatečně velkou. Pozor na úlet, v oknech máme síte proti hmyzu. V bytě si najde oblíbená místa, kde sedí a třeba i pospává. I tak se musí hlídat, dokáže rozkousat na co příjde, zvláště ovládač na televizi či mobil. Bohužel si vybere jednoho z rodiny, kterého má bezmezně ráda. Ve zbytku rodiny si chce vydobýt postavení, což bývá někdy i bolestivé, dokáže dosti bolestivě klovnou do krve. A pokud klovne dítě, tak je po důvěře. Koho si v rodině vybere, to neovlivníte. U nás si například vybrala syna, který se jí například věnoval nejméně. Syn si s ní dělá prakticky co chce. Já jsem asi v pořadí druhý, kdy mě jen opravdu vyjmečně klovne, ale poslouchá a má respekt. Jsem to například já, který ji večer dávám do klece, kdy se jí nikdy nechce, ale mně na prst vždy sedne. Senagalci dokáží také pěkně řvát a právě třeba volají oblíbeného člena rodiny. Začne řvát vždy ráno po probuzení. Klec máme přikrytou, kdy v zimním období stáva po osmé hodině, což jde. Řev je někdy nesnesitelný a možná i v paneláku pro sousedy problém. Má období řevu a zase naopak klidu. Když jste doma a papoušek zrovna nespí, potřebuje vaši pozornost. Když doma něco dělám, třeba luxuji, tak se rád nechá nosit na rameni, ovšem všechna trička na doma jsou na ramenách rozkousaná. Dokáže se naučit několk slov, běžně se nechá drbat, to si i vynucuje, kdy přiletí a cpe hlavičku pod ruku. Rád si i lehne na sedačku a nechá se drbat na bříšku. Nicméně starosti s ním je dost, je potřeba si to opravdu rozmyslet. Senegalec se taky dožívá dosti vysokého věku. Pokud máte jiná zvířata, mohou si navzájem ublížit. Pozor na jedovaté rostliny v domácnosti, my nemáme žádné. Pozor na alergie, aby jste až po koupi nezjistila, že papouška doma mít nemůžete.
Ahoj, pracuji ve zverimexu, oblíbila jsem si papoušky senegálské. Hodně o nich mám naštěno. Pracuji ale dlouhý a krátký týden. Stále bylím u rodičů, paouškovi by se určitě kdekdo věnoval, tím sem si jistá Teď dotaz má cenu si ho teda pořizovat? Když vlastně..dělám krátký dlouhý? Nebude papoušek trpět? I kdyby se mu rodiče věnovali?
