Ujala jsem se agapornise, kterého poranili ostatní ptáci ze skupiny. Byl sice oddělen, ale ránu si sám dále kloval a původní majitel si s ním nevěděl rady. Pořídila jsem mu plastový ochranný límec, aby si ránu nemohl dále klovat. Za posledních pár týdnů se mu rána zhojila a začala zarůstat novými peříčky. To byl velký úspěch. Ale papoušek je šikovný a naučil se si límec sundat nebo si ho rozklove u krku a k ráně se znovu dostane. Peříčka si úplně všechny z jizvy a okolí oholil :( Jizvu trochu pokloval, ale naštěstí moc ne. Opět jsem mu to ošetřila. Snažím se ránu mazat tak, aby nesvědila. Po namazání bývá klidnější a nesnaží se na ránu nějak dosáhnout.
Nevím, jestli ale příčina toho sebepoškozování nemůže být také v psychice. Je možné, že by tesknila po partnerovi? Jsou odděleni už přes čtvrt roku. Poznali by se po takové době? Šikulka se svým zraněním nelétá. Je vhodné takto handicapovaného ptáčka začleňovat k ostatním?
Napřed Vám posílám velkou POCHVALU, že jste se zraněného papouška ujala a že o něj pečujete. Domnívám se, že její uzdravení potřebuje čas a Vaši trpělivost. Na obrázku ale má jasné oči a sebevědomý postoj; proto se domnívám, že její uzdravování je na dobré cestě. Domnívám se, že svého dřívějšího partnera zraněná samička i po delší době pozná, a že (po jejím uzdravení) její umístnění pouze s bývalým partnerem v samostatné kleci bude pro ni prospěšné a uklidňující. Přeji úspěch v uzdravení papoušinky. Nevím to jistě, ale možná by trochu pomohlo i v průběhu dne trochu ztlumit světlo ???
Děkuji. Zatím bych mohla dát klec se samečkem poblíž její klece. Jak to myslíte s tím světlem? Aby více spala? Nebo se Vám zdá, že na fotce je světla moc?
Odpověď na příspěvek uživatele Lucie z 27.10.2017, 20:43:40
To máte dobrý nápad: dát poblíž klec se samečkem. Oni se budou oba dva na sebe dívat a budou si "povídat", a tak uzdravování samičky bude (domnívám se) rychlejší, protože se nebude cítit sama.
S tím "ztlumeným světlem" to myslím tak, aby se zklidnila, aby si na tu ránu papoušinka méně viděla, a proto (snad) si bude méně trhat peří a jizvu po ráně. Ono jí to tam asi bolí (možná i svědí při odhojování strupu), a proto to místo trhá. Takže snad (možná) pomůže takový denní režim přibližně: V noci úplná tma. Ráno po probuzení denní světlo asi na 1/4 hod, aby se mohla nažrat a napít. Dopoledne pološero, aby se mohla napít z napáječky. V poledne zase denní světlo na 1/4 hod, aby se mohla nažrat. Odpoledne pološero. Večer v 18°° hod jí rozsvítit na 1/4 hod lampu, aby se mohla pohodlně nažrat a napít. Pak zase asi do 22°° hod pološero, a pak zase tma.
Délku intervalů mezi světlem a pološerem si upravte podle toho, kolikrát denně a na jak dlouho se potřebuje papoušinka krmit. Hlavně, aby si tu ránu už neobnovovala. Možná, že by i pan veterinář doporučil i ještě něco jiného (kromě plastového límce) co by ji odradilo od sebepoškozování; možná by jí pan MVDr. uměl a mohl předepsat nějaký zklidňující lék, k tlumení projevů nezvozity a stresu ? Pokuste se ji ještě rozptýlit něčím jiným např. hudbou, zpěvem, hračkami, vzít na kšírkách ven do přírody (pokud nebude mráz a "nebudou padat trakaře" ???), zkrátka, aby neměla čas se trhat, aby na to zapomněla. Chovu zdar.
Odpověď na příspěvek uživatele J.M. z 28.10.2017, 22:54:51
Hračky má, ale nevšímá si jich, není na ně asi zvyklá. Něchtěla ani prosné klasy, ale na ty už si zvykla, tak aspoň tím se zabaví. Kapu jí do vody Sangrim, myslím, že jí pomáhá. Je docela pohublá, tak jí při dávám do směsi slunečnici navíc. Nechce žádné ovoce, ani zelený naklíčený. Ale časem si na to třeba taky zvykne jako na ten klas prosa? První týdny u nás se vůbec hlasově neprojevovala, teď už si párkrát za den cvrliká a je viditelně o něco čilejší. I když většinou sedí jen jako pecka na bidýlku a skoro o ní nevíme.
Ránu má teď zahojenou a začínají vyrůstat opět nová pírka. Límec, co má teď už dlouho nerozklovala, tak snad to vydrží, než pírka dorostou tak, aby už nesvědila. Myslíte, že začne zase létat, až to doroste? Od toho mazání fialkou a mastičkama má špinavý peří (až do černa). Napadá mě, jestli to nebude vadit, když je budu dávat zase dohromady se samečkem. Jestli by ji nemohl napadat, protože vypadá jinak nebo protože nelétá? Jsou na to agapornisové hákliví?
Odpověď na příspěvek uživatele Lucie z 01.11.2017, 13:07:19
Specielně nevím, jak oba papoušci se k sobě budou chovat při znovuseznamování. Ale domnívám se, že se poznají, i třeba při částečně jiném zbarvení peří. Oni jsou chytří a vnímaví. Znovu je seznamujte opatrně, pod Vaším dozorem. To částečně přebarvené peří můžete zkusit odbarvit např. vlažnou vodou, nebo jednotlivá pírka ustříhnout. Pokud jí peří opět doroste, tak by mohla opět létat. Přeji trpělivost. Chovu zdar.
Odpověď na příspěvek uživatele Lucie z 01.11.2017, 13:07:19
P.S.: Odmastit peří od léčivé masti by snad bylo možné JAREM, tj. roztokem na nádobí, který rozpouští tuky a současně je zdravotně nezávadný. Po umytí jarem jednotlivých peříček by bylo peříčka potřeba opláchnout čistou vlažnou pitnou vodou, a pak osušit vysoušečem na vlasy "foenem". No, a postupně občas možná už papoušince můžete pod Vaším dohledem sundat ochranný límec, a uvidíte, jestli si už nebude peří škubat. Ale ona se zdá silná, odolná, optimistická. Chovu zdar.
:( Jizvu trochu pokloval, ale naštěstí moc ne. Opět jsem mu to ošetřila. Snažím se ránu mazat tak, aby nesvědila. Po namazání bývá klidnější a nesnaží se na ránu nějak dosáhnout.
Nevím, jestli ale příčina toho sebepoškozování nemůže být také v psychice. Je možné, že by tesknila po partnerovi? Jsou odděleni už přes čtvrt roku. Poznali by se po takové době? Šikulka se svým zraněním nelétá. Je vhodné takto handicapovaného ptáčka začleňovat k ostatním?