Papoušci se napadají

Takže se pokusím poradit:

1. Podřiďte se přirozeně vzniklým vztahům. Nejlépe by byly dva páry papoušků. Vy dva lidé se jim do toho pokud možno "nemíchejte".
2. Dva papoušky, co se mají rádi, dejte do jedné klece a ten druhý pár papoušků, dejte do jiné klece.
3. Pokud nerozumím správně těm vztahům, tak možná budete muset dát papoušky do tří klecí, tedy: a) 2 papoušci, b) 1 papoušek, c) 1 papoušek.
4. Určitě netrapte žádného z nich tím, že by musel "bydlet" v kleci se svým "trýznitelem". Trýznitel se obvykle svou agresi projevovat NEODNAUČÍ !!! Chovu zdar !

P.S.: Domnívám se, že každý papoušek je mnohem věrnější, než jsou lidé. Z toho vyplývá, že asi žádný z nich nebude chápat Vaši lidskou snahu a představu, že má mít rád i jednoho papouška i jednoho člověka. Jeden určitý  papoušek bude chtít mít rád BUĎ JEDNOHO ČLOVĚKA, NEBO JEDNOHO PAPOUŠKA.  Proto andulky vyřešili spárování následovně:

1. Kukina a lidský přítel (=Váš přítel).
2. Kubíček a lidská přítelkyně (=Vy).
3. Polly a mládě andulčí.

Pro Vás lidi (aby byl klid) z toho vyplývá, že:

1. Váš přítel se nesmí mazlit s Kubíčkem, ani s Polly, ani s mládětem.
2. Vy se nesmíte mazlit s Kukinou, ani s Polly, ani s mládětem.
3. Už se nesnažte jim kupovat další nové andulky a přidávat, měly by v těch nových vztazích další zmatek a mohly by z toho mít až zdravotní problémy.  I každá andulka chce mít "rodinný klid", chce mít vedle sebe někoho spolehlivého, kdo ji nezradí ! Lidé se ze žárlivosti dokonce i vraždí.

Ještě dodatek:

Aby papoušci nežárlili, tak Vy a Váš přítel byste si navzájem své intimnosti neměli projevovat před jejich zraky. Vám to nic neudělá a oni budou spokojenější.

Mládě může být samo (nebo s Polly) zavřené v kleci celý den a ta klec ho bude chránit proti útokům starších papoušků. Omlouvám se za svůj omyl, totiž za záměnu správného druhu "alexandr malý" za chybný druh "andulka".

Já navážu možná hloupým, začátečnickým dotazem. Nedávno jsme zakoupili dvě mladé andulky. Dvě proto, aby jim nebylo smutno. Ochočování jde velmi pomalu, ale v zásadě jsem to čekala a nelituju, že jsou dvě, protože jsou to skvělá, hravá, ukecaná, soběstačná dvojka. Jen mne za ně mrzí, že ani jeden není schopen jit na ruku, nebo prst, ptž je tím pádem nemůžu pustit prolétnout. Jsou to opravdu náruživí letci.  Napadlo mne, jestli nepořídit jednu, nebo i dvě, už ochočené andulky, které by jim trochu ukázaly...Jakože, jak je pozoruju, jsou to hrozné opice, když pije jedna, jde pít druhá, když má jedna rolničku, jde si zazvonit i druhá, když údajný sameček zobe z ruky klásek, cpe se tam (velmi plaše) i holka. Děkuji za případný nápad, názor. 

Tedy domnívám se a radím: Nekupujte další andulky. Je s nimi riziko nového problému např. zavlečení nemoci, konfliktní chování s původními andulkami, úhyn v důsledku dlouhých šarvátek. Nechte jim čas, zvyknou si na Vás, ochočí se.

Děkuju moc. 

Z mé praxe toto ne vždy funguje. Mám zcela ochočené alexandry rudohlavé, kteří vyvedli mladé, od mala jsem je bral (dokud byli v budce) do ruky, od vylétnutí “vidí” své rodiče jak mi přilétají na ramena, na ruce, jak se s nimi mazlím a mladí jsou divocí jak chycení ve volné přírodě. Nijak se to nemění, uletí  při příchodu k voliéře jak nejdále mohou. Myslel jsem si, jak budu mít krotké odchovy….. Ale u Pyrur červenobřichých zase mladí za chvíli dělali, co rodiče a bylo super mít je všechny v dlaních se krmit… Takže paušalizuje se těžko, co platí u jednoho, neplatí u druhého. 

Já mám pyrury přirozený odchov je to pár už 14 let starý a každoročně odchovávají. Tak zkrotli že při krmení mi létají na rameno, hlavu, záda ikdyz nejsou dokrmené.