Časopisy o drůbeži

Doporučuji:

Navštivte např. knihovnu Mendelovy univerzity v Brně (nebo jinou střední nebo vysokou zemědělskou školu) a tam Vám jistě půjčí různá čísla různých časopisů o chovu drůbeže. Tedy nebudete muset ty časopisy kupovat.

Odkazy např.:

http://www.cmdu.cz/drubezar

http://naschov.cz/

http://profipress.cz/seznam-casopisu/

http://vetweb.cz/wp-content/uploads/2013/05/Nas-Chov_Cenik_PP_2015_A4_NAHLED.pdf

Můžete o pomoc požádat i kluby chovů drůbeže.

Ještě dodatek:

1. V knihovnách můžete hledat tématické tituly v knihách i v časopisech po internetu a zadat si tématické rešerše.
2. Můžete hledat i v cizojazyčných časopisech např. "Geflugelzeitung", nebo "Pticevodstvo" aj.
3. Můžete požadované téma najít i v diplomových nebo v bakalářských pracích z minulých let, které jsou také uložené v knihovnách vysokých škol.
4. Můžete i nalézt studenty jiných vysokých škol, kteří se zabývají ve své vědecké práci stejným tématem.

1. Jatečnou drůbež je třeba vykrmit co nejrychleji a pokud možno nejkvalitnějšími a současně nejlevnějšími krmivy.
2. Vliv na tzv. "zpeněžení" jatečné drůbeže má nejen jakost poražené drůbeže (tj. jakost masa: nejlepší masný hybrid (= hybrid plemen a linií, které mají chuťově nejkvalitnější maso a poražený v ideálním věku a dokonalém zdravotním stavu) , minimální pohmoždění při porážce, maximální vylačnění před porážkou a maximální vykrvení po porážce, minimální poškození kůže, dokonalé vyvržení vnitřností, ideální hmotnost, dokonalé oškubání a dokonalé uchování t.j. odležení po porážce a způsob a doba zamrazení), ale také cena přepravy, a proto vzdálenost a způsob dopravy od výrobce ke spotřebiteli.
3. Vliv na to má také dosažení ideální doby mezi porážkou a konečným prodejem spotřebiteli, protože příliš dlouhé skladování se tzv. "prodraží".
4. Ideální věk (i jiné charakteristiky jakosti poražené drůbeže) záleží také na regionálních zvyklostech konečného spotřebitele; někde lidé raději kupují kuřata mladší např. poražená ve věku 48 dní, v jiné zemi mají raději kuřata poražená starší o hmotnosti např. cca=1500 gr. a více.
5. V USA např. (pokud vím) mají v oblibě krocany, a to celý jeden kus pro celou velkou rodinu. V ČR např. lidé koupí na neděli (nebo na vánoce) pouze část krocana (krůtí prsa, krůtí stehna, krůtí křídla) a stačí jim to pro celou rodinu.
6. Doporučuji Vám uvést jako příklady několik různých způsobů výkrmu, porážky a realizace jatečné drůbeže včetně konečného zpeněžení, a tyto zobrazit na grafu např. v souvislosti s roční dobou prodeje konečnému malospotřebiteli.  Samozřejmě, že nasmlovaný prodej do masného zpracovatelského průmyslu bude asi za nižší prodejní cenu za 1 kg, avšak celkově ve větším hmotnostním a tedy i peněžním objemu, než prodej jednotlivých kusů drůbeže nebo jejich částí malospotřebitelům.
7. Doporučuji Vám uvést i srovnávací tabulku cen 1 kg drůbeže a jejich částí dle druhů drůbeže v posledních např. 5 ti letech v ČR. Pokud by se Vám podařilo sehnat podobné údaje ze sousedních zemí a ceny přepočítat na Kč, taková tabulka by byla také zajímavá.
8. Na závěr však je možné říci, že pokud se u živé nebo už poražené drůbeže zjistí nějaká nemoc, tak jejich tzv. "zpeněžení" může klesnout až k nule, a dokonce až k vícenákladům za kafilerní zpracování.

Najděte si na internetu kontakty na firmy v současnosti vykrmující a porážející jatečná kuřata brojlery, jatečné kachny a husy (např. Rybářství v Třeboni), jatečné holuby, jatečné krůty (např. Vlkoš). Požádejte je o informace, které potřebujete ke své bakalářské práci. Jatky v Praze Libuši by Vám (domnívám se) mohly poskytnout ze statistického hlediska početně velmi významný soubor informací současných i z nedávné minulosti; asi budou mít své informace i odborně zpracované do tabulek a grafů. Může Vám pomoci i Ministerstvo zemědělství ČR nebo Státní veterinární správa. V historii chovu drůbeže byl např. důležitý "Podnik pro šlechtění drůbeže" tj. PŠD v Chrustenicích u Berouna, který už neexistuje. Mohou však existovat dokumenty z doby jeho působnosti; mnoho dokumentů z chovu drůbeže, a tedy i z jejího jatečného zpracování a zpeněžení,  existuje (pokud si dobře pamatuji) v archivu ve Starem Městě na Moravě. Vaše téma je na zdroje informací bohaté, o informace byste neměla mít nouzi.

Doporučuji postup:

1. Osnova.
2. Historie chovu jatečné drůbeže v Českých zemích po 2. sv. válce.
3. Teoretické vlivy jakostních parametrů poražené jatečné drůbeže na jejich zpeněžení (např. nákup jednodenních kuřat, prostředí výkrmových hal, druh a kvalita krmiv, zdravotní stav v průběhu výkrmu, způsob porážky a kvalita zacházení s s poraženou drůbeží po porážce aj.)
4. Ostatní vlivy na zpeněžení poražené jatečné drůbeže.
5. Seznam firem tj. nejvýznamnějších současných producentů jatečné drůbeže v ČR.
6. Tabulky, grafy a fotografie získané od producentů jatečné drůbeže a od jatek a dalších zpracovatelů drůbežího masa.
7. Závěr: Shrnutí t.j. Váš názor na nejvyšší zpeněžení jatečné drůbeže v návaznosti na její nejlepší jatečnou jakost, a tím i nejvyšší ekonomický zisk producentů jednotlivých druhů jatečné drůbeže.