Odpověď na příspěvek uživatele Anna z 22.08.2015, 17:52:30
No pokuste se jí pořídit partnera / partnerku. Možná ho volá, možná se cítí být opuštěná.
Možná volá Vás své "páníčky" ze stejného důvodu, nechce být sama. Papoušci (pokud vím) žijí v hejnech a někdy jsou ta hejna hodně veliká. Tedy papoušek je velmi společenský ptáček a sám je smutný a volá a volá steskem. Domnívám se, že volá z klece. Možná, když korelku necháte poletovat volně po bytě tak, aby stále mohla být s někým z Vás lidí v jedné místnosti a "asistovat" Vám při Vaší běžné činnosti, tak možná křičet přestane.
Odpověď na příspěvek uživatele J.M. z 22.08.2015, 20:43:14
Já korelu doma mám, taky je sama v kleci a taky volá, když si jí nevšímám nebo je sama...prostě potřebuje pozornost...já si sní začnu povídat a ona nakonec přestane, když si všimne zájmu. Nebo ji prostě pustím, miluje velké zrcalo co mám na skříni, celý den si ho prohlíží nebo létá po bytě...jak má přehled co kdo dělá je spokojená a už nekřičí. Do klece to chce i hračky, oceňuje zvonečky i malá zrcadla na provázku ci řetízku.
Logické také je, že pokud necháte otevřené okno bude odpovídat všem ptáků venku, takže i tohle je občasná příčina velkého křiku, ale je to papoušek a ti jsou všichni hlasití.
Dá se říci, že s jednou korelou jste na tom dobře, já mám doma ještě dvě andulky a ranní cirkus stojí vždycky za to. Musíte si i z části zvyknou, že se projevuje, vy přece také mluvíme, zpíváte, křičíte...to samé dělá ptáček samotný.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 10.10.2015, 09:59:57
Pak jí opravdu něco chybí...korela se hlasitým nepříjemný zvukem projevuje pouze v případě, když je vzteklá, vyděšená nebo nepokojená. Moje korela "prokecá" celý den, avšak ten vysoký pisklavý tón, který máte zřejmě na mysli a u kterého mi umírají bubínky v uších vydává jen málo kdy.
Je potřeba papouška cvičit, můj papoušek ví, že pokud se ozve slovo "NE" s důrazem a případně zviženým prstem. Dělá něco, co se nesmí dělat a časem se naučí dělat něco jiného, nebo vyjádřit to co chce jinak, avšak vy musíte ukázat jak to má dělat správně. Sama to nevymyslí.
Zkoušeli jste na učit korelu něco pískat? Opakovat zvuky nebo vydávat jiné než ty vysoké volací? Tím, že ji naučíte, že s vám se dá komunikovat jinými zvuky a na ty reagujete a opovídáte, nebude volat. Já dělám, že nerozumím, když volá špatně a ona nedostane to co chce, třeba kousek salátu, nebo cokoliv co si přeje. Když zavolá správně příjde pochvala a odměna, samozřejmě také odpověď ode mne.
Zkuste si i půjčit v knihovně nějakou literaturu, třeba "PROČ MŮJ PAPOUŠEK...?" od Rosemary Low..a také něco přímo o chovu korel, někdy jsou tam dobré tipy. "Proč můj papoušek..?" je právě kniha o chování papoušků o fyzické i jejich psychologické stránce. Každý ptáček je osobnost, jako lidé a ke každému musíte mít jiný přístup. Přesto si myslím, že je zbytečné to přestat zkoušet. Zapojte ptáčka do běžné života, ať vám sedí na rameni a vídí co děláte, povídejte mu. Dejte mu jablíčko, když ho právě jíte, rozdělte se..bude nejšťastnější.
Mít papouška je jako mít doma malé dítě, je to neustálá starost a výchova, ale vyplatí se:) s dávkou trpělivosti.
