Ještě úvaha k současným tendencím některých laiků a pololaiků (pocházejících převážně z města) k tzv. NÁVRATU K PŘÍRODĚ, ať už ve výživě lidí nebo ke způsobu chovu zvířat tedy k tzv. POLOCHOVU:
Pradávných lidí bylo na Zemi mnohem mnohem méně, než je lidí dnes.
Ti pradávní lidé postupně domestikovali divoká zvířata a ptáky. Lidé si nejdříve ochočili mláďata zvířat, pak celá stáda, která pásli. Pak ta stáda zavřeli do ohrad, aby je chránili před vlky a medvědy. Pak těm zvířatům postavili lidé přístřešky proti dešti a větru. A nakonec jim lidé postavili zděné stáje, haly a intenzivní velkochovy na podestýlce nebo v klecích se zajištěným přísunem krmiva, vody a tepla. Zvířata a drůbež v těchto moderních intenzivních chovech několikanásobně zvýšila produkci vajec, mléka a masa tak, že bylo možné potravinami v dostatečné míře zásobovat obyvatelstvo několikamilionových moderních měst, v nichž k chovu hosp. zvířat nejsou podmínky.
Načež někteří moderní aktivisté z města žádají návrat způsobu chovu zvířat zpět do přírody v podobě tzv. "polovolného chovu" nebo tzv. "ekologického chovu".
Já tvrdím, že současná plemena hospodářská zvířata jsou už vyšlechtěna pro intenzívní velkochov a extenzívním chovem by své vysokoprodukční vlastnosti ztratila, ve volné přírodě by ani zdravotně neobstála a jejich chov by se pro majitele těch zvířat stal neekonomický.
Pokud by ti současní zastánci "návratu chovu zvířat do přírody" chtěli být ve svých snahách úspěšní, pak by nejdříve museli dokázat radikálně snížit četnost lidské populace na ZEMI a radikálně a direktivně omezit porodnost a tím i přemnožení lidí na ZEMI. Potom by možná obnova extenzivního chovu primitivních plemen hospodářských zvířat v přírodě mohla svými produkty lidem stačit. Ale ještě by to bylo nutné propočítat, aby to nevyústilo v lidský hladomor.
Odpovědi od odborníků, tj. učitele a profesora, na dotaz ohledně tématu "polovolný chov":
... Polovolný chov zvířat - v ČR je - farmový chov jelenovitých, muflonovitých a divokých prasat, dále polovolný chov králíků - skupina králíků ve voliéře. Možná více se dozvíte - Ústřední komise na ochranu zvířat - je na MZe ČR.
způsoby chovu: volný, polovolný chov (tzv. oborový), ohradový chov v tzv. voliérách v přírodě, chov v ohradách ve chlévech, chov v králíkárnách (kotcový systém), chov v klecích
Některé právní předpisy a zákony související s polovolnýn a volným chovem: veterinární zákon, zákon o ochraně přírody, zákon (předpis) o lesním hospodářství, zákon o myslivosti, zákon o soukromém a státním vlastnictví půdy apod..
(1)Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.
(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
§ 10 Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
Zákon o myslivosti
Část třetí – Ochrana myslivosti a zlepšování životních podmínek zvěře
Odpověď na příspěvek uživatele Martina Trlicová z 14.04.2015, 11:45:21
Milá Martino, sice je to již pár dní, kdy jste zveřejnila svůj dotaz, ale přesto Vám odpovím, jako drobnochovatel (po čistě odborných odpovědích předchozího pána).
Bydlím na úplném konci malé, ale roztahané vesnice. Slepice mám již asi 9 let. Mají sice svůj výběh na zelené, ale protože jsem začínala s vlaškami, brzy se naučily velmi vysoký plot přeletět. Nejprve jsem jim přistřihla peří na jednom křídle (prý se dělávalo - slepice s jedním křídlem krátkým nevybalancovaly let), ale mým vlaškám to bylo jedno, vesele přelétaly dál. Zkrátila jsem jim tedy i druhé křídlo, ale na výkonu lehkých vlašek to nic nezměnilo. Sice jsem ještě dvěma slepicím zkusila přistřihnout i ocas, ale ani to nemělo na létání vliv. Nechala jsem je pak už být a "poručila vše do vůle boží". 😉 Slepicím se "na volno" velice líbilo, kousek od domu máme takové větší houští trnek, bezinek a šípků, takže tam často byly, hrabaly si podle sytosti, i místo na popelení tam našly, občas hřadovaly ve větvích... Je pravdou, že mi jich pár přišlo pryč, Ať už to byla liška (asi 500 m nad domem je les), také jednu roztrhal nějaký dravec, ale ostatní krásně prosperovaly, dobře nesly, na noc chodily do kurníku. Když jsem pak v dalších letech dokoupila hybridky, naučily se od vlašek také létat přes plot. Tak teď už každé další slepice také pouštím. Musím sice počítat s občasnými ztrátami, ale ty, co přežijí a naučí se, už vydrží dobře, jsou otužilé, zdravé, krásně opeřené a myslím si, že jsou i spokojenější, než slípky, živořící někde na blátivém udusaném dvorečku. Vloni mi dvě kvokaly a vyvedly kuřata.
Odpověď na příspěvek uživatele Lída B. z 04.05.2015, 13:43:15
Dobrý den, milá Lído,
mockrát vám děkuju za vaši odpověď. I když to pan J.B. se mnou určitě myslel dobře a já si z jeho odpovědí nakonec vzala to nejlepší a pořádně se nad sebou zamyslela, tohle je přesně to, co jsem chtěla vědět. Jste moc hodná, že jste mi odpověděla. Doufám, že se vašim slepičkám bude i nadále dařit dobře. Děkuji.
Pan J.M. je zjevně zakomplexovaný egoistický idiot, který si myslí, že může objektivně posuzovat. Je to stejné, jako když si blondýna koupí v Orsay novou kablelku a myslí si, že je na světě nejkrásnější :) A nebo když si cigoš dá udělat novou kérku nebo střelit pecku.
Obdivuji Vaši trpělivost, dámy, já už při třetím jeho výtvoru věděl, že další číst nebudu. Jemi padesát, ale s podobnou nafrněností jsem se za tím nesetkal. A mimochodem, chovám včely navolno a nikdo o nich neví :)