Svým nosnicím v drobnochovu můžete vylepšit krmnou dávku mlékem, a to nejlépe pasterizovaným. Mléko je zdrojem zejména vápníku a bílkovin. Mlékem můžete vlhčit míchanici z brambor, pšeničného šrotu, sekaných kopřiv (čerstvých nebo sušených listů), jetelových a vojtěškových zdrolků a Minerálně vitaminózního doplňku v dávce dle návodu. Posílení krmné dávky mlékem, tvarohem a mletým vařeným nesoleným hovězím masem pro nosnice je vhodné zejména tehdy, když nekrmíte "Kompletní krmnou směs pro nosnice v drobnochovu".
Ale výstraha: V horkém létě musíte míchanice s mlékem na jedno krmení udělat jen tolik, kolik jí nosnice najednou sežerou. Mléko v horku kysne, a mléčný tuk v horku žlukne, a to je dieteticky nevhodné. To už je pak lepší krmit míchanici ovlhčenou čerstvě před tím a k tomu účelu doma zkysaným mlékem .
Odpověď na příspěvek uživatele J.M. z 14.03.2015, 16:31:49
K příspěvku mléko pro slepice.
Babička chovala drůbež a to slepice, husy, kachny a podobně. Bylo to těsně po válce a u lidí z nedostatku potravy v průběhu války byli hodně nemocní s tuberkulózou. Preventivně mně dávala babička vypít čerstvé vojíčkood slepice.
Krmila jen zrním, krájeným listem z krmné řepy, posypanou moukou. Slepice a drůbež byla zdravá a tedy podle dnešníhoměřítka EKOLOGICKÁ. Nyní se zejména ve velkochovech krmí směsí s masokostní moučkou, granulemi vojtěšky a podobně. Pamatuji si, že ve sdělovacích prostředcích proběhla zpráva o dovozu kontaminovaných kuřatech z Belgie, kde údajně krmili masokostní moučkou z anglických šílených krav. Umíral mně kolega a kolegyně mu vařili denně polévku rádoby slepičí, avšak z těch belgických kuřat. Na Klondajku se vařila slepičí polévka proti kurdějům.
Závěrem, máš-li malochov, nevymýšlej hlouposti a krm slepice zrním, případně zbytky z domova, nebo z hospody. Hlavně je pusť do výběhu na zelenou pastvu. Budeš mít ekologická vajíčka se žlutými žloutky. Rony
Odpověď na příspěvek uživatele Rony Kapusta z 22.03.2015, 22:47:54
Pane Rony Kapusto, dovolte moji oponenturu:
Pokud Vím, tak BSE se prý rozšířilo do českých velkochovů skotu po "sametce" dovozem a zkrmováním kafilerní moučky vyrobené v Anglii (Skotsku ?). Ta moučka byla vyrobená z tamních na BSE uhynulých ovcí. Hlavním důvodem infekce našeho skotu bylo, že při výrobě té kafilerní moučky v zemi původu se šetřilo, nebyla použita dostatečně vysoká teplota a tlak, aby byli zničeni původci nemoci BSE. Ty kadavery totiž vůbec do moučky neměly být zpracovány !!!
Krmení "Kompletní krmnou směsí pro nosnice" ( vyrobenou v ČR ze zdravotně nezávadných surovin a správným způsobem) NENÍ HLOUPOST, nýbrž jediný nejlepší způsob výživy pro moderní nosné hybridy slepic, které pak mají vysokou snášku.
Krmit současné nosnice v drobnochovu pouze zrním, zbytky z domova nebo z hospody vede k podvýživě nosnic, nedostatku minerálních látek a tudíž nekvalitním skořápkám vajec, infekci různých nemocí od lidí (rýma, průjmy aj.) a celkově k podprůměrné intenzitě snášky. Podvýživa pak vede k vyšší nemocnosti nosnic. a kratší životnosti. Nemocné nosnice určitě nejsou ekologické.
S pouštěním nosnic na zahradu na trávník souhlasím, zlepší to jejich zdravotní stav přísunem vitaminů z mladé travičky. Na zahradě však nesmí být jedovaté pokojové rostliny jako např. diefenbachie a durman, nebo zelená nať bramborová, kterými se mohou nosnice otrávit.
Ještě dodávám, že slepice na starých venkovských dvorcích bez dozoru veterináře, hrabající se na hnojišti a požírající vyhozené syrové vnitřnosti z nemocných zabitých králíků, byly také pak hodně nemocné, zamořené salmonelami, kokcidiemi, tuberkulozou a nemocemi od hlodavců. Život těch slepic na těch dvorcích byl hodně odlišný od současné laické romantické představy "ráje na zemi" ; ty nemocné slepice potichu umíraly někde pod kůlnou a často je nikdo ani nenašel, aby je hodil do hnoje.
Nosnice v současných velkochovech jsou mnohem zdravější, než bývaly ty "dvorkové" slepice.
Odpověď na příspěvek uživatele J.M. z 23.03.2015, 08:21:42
Už si nepamatuji, kdy jsem napsal svojí odpověď, ale nyní náhgoodou čtu reakci na můj názor o chovu slepic. Příteli, dle obsahu toho co jste napsal, nepochybuji o tom, že jste fundovaný chovatel, nejméně veterinář.
I když já drůbež nechovám pro úžitek, jen jako živé hovádko, abych měl něco pobíhat po dvoře. Chystal jsem se na jaro, že budu chovat kachny tzv.pižmovky. Vměnil jsem své Rulandky za pižmovky. Vrátil jsem se za tři dny a ze 6 kachen, t.j. 3 kačeři a tři kachny jsem našel po louce jen peří. Přestaly spávat ve chlívku a tak jsem to teleroval a nechal je i v noci courat po dvoře. Bohužel do 24.00 hodin se u nás na vesnici svítí. Tomu říkají hvězdáři světelný šum. A tak vyšuměly i kachny.R
Odpověď na příspěvek uživatele Rony z 05.02.2016, 18:10:15
Dobrý večer pane Rony. díky za váš příspěvek po delší době. Moje odpověďi:
K tomu ekologickému a neekologickému, zdravému a nezdravému chovu drůbeže: Co bylo zdravé v drobnochovu někdy v 50. letech minulého století, to už by v současné době zdravé nebylo. V současnosti už drobnochovatelé chovají užitkové hybridy, vyšlechtěné na kompletní přísun živin v Kompletních krmných směsích. Dnes by už těm současným vysokosnáškovým hybridům tzv." ekologická" pšenice, máčený chleba a brambory nestačily tak, jak tenkrát stačily nenáročným slepicím s nízkou celoroční snáškou.
Co je Vám platný celodenní i celonoční ekologický chov kachen venku na zahradě, když Vám kačenky někdo (nejspíše ze sousedů) ukradne, nebo Vám je sežere toulavý pes nebo jiná škodná zvěř. Ale nevěšte hlavu, vemte si z toho poučení, pořiďte si podle plánu kačenky nové, na noc je pečlivě zavírejte a ještě hlídejte během dne, abyste z nich měl opět radost. A tu Vám přeji a k tomu hodně zdraví Vám i kačenkám. Já (na rozdíl od Vás) bohužel už dávno nemám žádný prostor pro chov drůbeže, a také to bývalo mé velké hobby.
