Pes s PP nebo bez?

Fikovnice:

Ali, a jak Ty?

Plánuješ do budoucna další vrh(y)?

A event. i na Julince…?

Jani, ano, v plánu je příští rok, ale uvidíme, jak to zařídí příroda. Jsem pořád ve fázi hledání krycího psa.

Bohužel Julinka mít štěňata nikdy nebude, není chovná.

To je ale blábol (1. příspěvek), je to smutné, že na základě jedné zkušenosti si vytvoří názor. No myslet bolí 🤫

Jako i štěně s PP se dá pořídit za docela rozumný peníze, když je štěstí a narodí se třeba barevně nestandardní štěně.….můj berňák Matěj má barevně nestandardní sestru, tak ta šla samo domo za úplně jiný peníze, než standardní štěňata. Jako fakty mě mrzelo, že to nebyl pes-kluk, protože bych po nestandardu skočila ihned, já mám psa na mazlíka, žádný výstavy a nějaké uchovňovací ambice, tak bych ušetřila pěkný prašule.

Mě stačilo jen podepsat, že žádné uchovnění a výstavy a hned byla sleva. takže taky mám PP psa ve slevě. 😀

Ono prostě kolikrát jsou psi s PP levnější než ti bepapíráci od množek, akorát to ti lidi, co za křížence dali x tisíc, nechtějí slyšet. 😀

…taky to tak mám a levnější dokonce o polovinu…

No myslím, že trošinku je na vině to, že u většiny inzerátů na štěňata s PP není uvedena cena. Lidi mají představu, že štěně s PP stojí bambilion a obzvlášť, když jsou v inzerátu uvedeny nějaké výstavní úspěchy. Dalším faktorem je obecné dogma, že PP potřebuju jen kvůli výstavám. 
Na druhou stranu u plemen, které mám já doma je cenový rozdíl mezi štěnětem bez PP a s PP cca 10 tisíc a to už si spousta lidí řekne… 10 tisíc mít a nemít, když teda nechceme na ty výstavy.

Ono nemusím za takovým názorem chodit daleko i můj muž říkal proč jsme berňuchu nekoupili z tohodle inzerátu za 15  tis, proč kupuju za 25 tis, když je to to samý jen bez papírů, který my na nic nepotřebujeme.

Myslím, že ten názor, že štěně s PP a bez PP je defakto stejný, je z dob, kdy nedostávala PP všechna štěňata z vrhu a tak se stávalo, že tato bezpapírová štěňata chovatel neutratil, ale prodal… a ano v těchto případech se jednalo o štěnda z jednoho vrhu… a ano v těchto případech to bylo stejný, dneska by ten PP měl celý vrh, ale spousta lidí si neuvědomuje, že dnes už to tak není.

Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?

njn, mladá 😉

Buggyra:

Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?

něco k tomu:

https://www.ecanis.cz/clanky/poradna-pro-zacatecniky-kolik-stenat-dostava-prukaz-puvodu-_1591.html

Buggyra:

Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?

Kdepak to není mýtus, tak to skutečně bývalo. Určitý počet štěňat dostal papíry a zbytek se měl utratit.

Jistěže existovalo. Uznávalo se jen šest štěňat, ve výběrovém chovu osm. Tato štěňata dostala průkaz původu. Nadpočetná štěňata se měla utrácet. Muselo to být pro chovatele dilema, které utratit, protože co kdyby utratili budoucího šampiona. Relativně jednoduché to bylo třeba u boxerů, kde se utrácela bílá štěňata, nebo ta s převahou bílé barvy nebo nehezkým rozložením bílých znaků. Bylo to z důvodu, aby fena štěňata uživila. V době, kdy nebyla mléka pro štěňata, bylo obtížné dokrmovat. Ale i tak někteří chovatelé tajně nechali nadpočetná štěňata žít, zatajili je i před kotrolou vrhu, a prodali je jako bezpapíráky. Někteří z lásky ke psům, někteří z lásky k penězům, někteří z lásky k obojímu…

Tohle skončilo plus mínus s koncem éry socialismu (přesně nevím, snad mě znalejší opraví). Jako mýtus to přetrvává dál. Stejně jako mýtus o tom, že má mít fena jednou v životě štěňata, nebo mýtus, že se psům nemá dávat syrové maso, aby nebyli agresivní. 

Buggyra:

Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?

to mi vyprávěl známý veterinář… jak u jeho prvního vrhu dog přišel poradce chovu, vybral dle něho dvě nejméně typická štěňata a ta utopil v kbelíku s vodou. Ostatní otetoval a vyplnil zápisový list… Tak to bývalo. Takový hodně drastický výběr… ale pod fenou směl zůstat jen povolený počet štěňat.

No a pak znám ty, kteří nechali štěňata i nadpočetná - a ty před kontrolou vrhu schovali… a pak tajně prodávali jako ta nadbytečná bez PP. Dokonce i na veterinu očkovat ta dvě štěňata jezdili jinam, než se zbytkem vrhu - aby je třeba veterinář neprásknul…

Když jsme si pořizovali v devadesátých letech první dogu, už směl poradce chovu povolit nadpočetný vrh - pokud chovatel prokázal nákup náhražky mléka a to, že bude dokrmovat… Arona byla jako jedna z prvních z osmi “papírových” štěňat

u nás (severští psi) se už v 90tých letech, "nadpočetná" štěňata neutrácela, ale nad 8 musela být kojná

(taky, když Daisy měla jen 3, dostala na měsíc malamuťátko od kamarádky) 😉

lupus4:

njn, mladá 😉

Tak já se o tom, jak fungují PP, trochu dozvěděla až na iFauně, asi před 3 lety. Do té doby jsem si myslela, že to funguje jako u koní 😀

Můj samojed se narodil v roce 1993, štěňat bylo snad devět, a všechna dostala PP.  Kojnou fenu neměli. 

po dostupnosti umělého mléka byla podmínka zrušena

Bylo to z důvodu, aby fena štěňata uživila. V době, kdy nebyla mléka pro štěňata, bylo obtížné dokrmovat.

Jo ták, to dává smysl, děkuji moc za vysvětlení!

Jj, já měla v osmdesátkách nadpočetného bezpapíráka.

bude to znít tvrdě, ale s omezeným počtem štěňat jsem vždycky souhlasila,. Jasně, na jednu stranu, jsou dnes údajně dokonalé náhražky mléka, ale upřímně není nad mateřské. Navíc chovatelé zachraňují díky tomu nedochůdčata a chov postupně degeneruje.  

Ale chovu psů se nevěnuju a ani to nemám v plánu, tak je to z mé strany čistě úvaha.

balu:

Jistěže existovalo. Uznávalo se jen šest štěňat, ve výběrovém chovu osm. Tato štěňata dostala průkaz původu. Nadpočetná štěňata se měla utrácet. Muselo to být pro chovatele dilema, které utratit, protože co kdyby utratili budoucího šampiona. Relativně jednoduché to bylo třeba u boxerů, kde se utrácela bílá štěňata, nebo ta s převahou bílé barvy nebo nehezkým rozložením bílých znaků. Bylo to z důvodu, aby fena štěňata uživila. V době, kdy nebyla mléka pro štěňata, bylo obtížné dokrmovat. Ale i tak někteří chovatelé tajně nechali nadpočetná štěňata žít, zatajili je i před kotrolou vrhu, a prodali je jako bezpapíráky. Někteří z lásky ke psům, někteří z lásky k penězům, někteří z lásky k obojímu…

Tohle skončilo plus mínus s koncem éry socialismu (přesně nevím, snad mě znalejší opraví). Jako mýtus to přetrvává dál. Stejně jako mýtus o tom, že má mít fena jednou v životě štěňata, nebo mýtus, že se psům nemá dávat syrové maso, aby nebyli agresivní. 

Klidně mohli utratit budoucího šampiona, protože na štěněti člověk houby pozná, co to bude v dospělosti zač. A nebo celkově psa do budoucího chovu naprosto ideálního, jak po exteriérové, tak zdravotní stránce.