Přenos nemoci na papouška

No, nezlobte se na mě.

Veterinář nejsem, ale pokud by to bylo, jak napovídá příspěvek, asi by byla situaci poněkud dramatičtější až kritická.

Co tedy vím já a mohu pozorovat. Tělesná teplota papoušků se pohybuje někde kolem 40st. u člověka 36,5st.

Kritická - smrtelná teplota virů je někde od hranice 38,5st a výš, podle patogenu viru. Proto je prvním obranným systémem lidského těla zvýšení jeho tělesné teploty na tkz. teploty - horečky kterými tělo takto ničí viry v těle. Jestliže má papoušek. jakož i jiní ptáci tělesnou teplotu již nad kritickou hranicí přežití viru, je na snadě domnívat se, že jestliže se papoušek tímto virem nakazí nebo jej dostane do organismu. dojde k jeho zabití vlivem "vysokých" teplot.

Když se na to kouknu z praxe, tak bych tomu i věřil. Každý rok je u nás 2x ročně chřipková epidemie. Lidé padají po stovkách, tisících v nemoci (né že by umírali - ikdyž každoročně si chřipka vyžádá stovky i tisíc úmrtí) tak nevím, že by někde takto houfně onemocněli papoušci, nebo "padali" po stovkách. Kolik z nás je denně ve styku se svými svěřenci i v době když má chřipku. Tisíce virů se nachází v jednom lidském kýchnutí a kolik z vás pozoruje, že by papoušek nějak začal chřadnout ? 

Angína apod. je jinačí záležitost. Původcem chřipky je virus, kdežto angíny je to bakterie. Životnost viru ve vlhkém prostředí je tuším max. 72hodin. Životnost bakterií můžeme počítat na roky a v případě podmínek jako je zamrznutí v ledu apod. ještě delší. Obrovským problémem virů je jejich rychlá obrana v podobě mutace původního genu viru. V případě bakterií to je pomalejší, ale o to horší a to rezistence vůči antibiotikům. Při dnešním používání antibiotik i na rýmičku se těmto bakteriím dopřává zrychlené možnosti udělat se rezistentními vůči antibiotikům. Proto nám začínají antibiotika čím dál míň pomáhat a nasazují se těžší a těžší kalibry.

Každopádně nijak nezlehčuji tuto otázku. Určitě nebude vhodné provádět výše popsané úkony člověka versus papouškovi, ale určitě bych to nehrotil.

Pro pisatelku nade mnou. Je zcela jedno, zda na něj šáhnete, nebo kýchnete, účinek přenosu bude stejný. V každém případě jej potřísníte tisícem virů. Přeberte si to jako například natírání třeba židle. Je jedno, zda ji barvou nastříká, nebo nanese štětcem. Stříkáním je to pouze rychlejší.

To už podle mě trochu přeháníte :-)

A co se týká operáčních sálů, tam je to zcela v jiné kategorii !

Je rozdíl na někoho mluvit, nebo se ho dotknout oproti tomu, když se chirurg za asistence vrtá v rozřezaném těle i několik hodin.

Používejte selský rozum.

V tom případě má být takovýto bacilonosič velmi závažné přenosné choroby v karanténě na septické JIP kde se pohybují zdravotníci ve skafandrech a né doma a chovat vzácného a drahého papouška....

selský rozum