Jak často pouštět papouška

Dobrý den, prosím mám dotaz. Píše se o všem ale o tom jestli se papoušek může poušťet  z klece hned po příchodu do nového domovajsem nic nenašla. Poradí nám někdo děkuji.

Zdravím.   A o jakého papouška jde ?   Na  ochočení (divoké mládě) ,nebo je dokrmený čí koupený ochočený ?   Pyrury co prodávám já je možno v podstatě ihned pustit,jelikoš není problém je odchytit,nebo lépe řečeno nehnou se od vás a klidně se nechají vzít do ruky a případně se dají do klece,pokud se jim tam nechce samotným. Novým majitelům nicméně doporučuji je nechat v kleci den,ať si zvyknou.  Většinou to,ale nevydrží a hned je pouští. A problém nemají. Neposoudím,ale jiný druh.  Když pyrury ochočuji,tak je vypouštím na první prolet cca za 1 týden. Pokud mi tedy nefrnknou při krmení  :-)  A to se už v pohodě sami vrátí i když ke mě ještě nemají odvahu jít. To přichází později. Snad jsem trochu pomohl.

  Biker70

Moje zkušenost, rada a doporučení je, že není až tak důležitý pravidelný režim co do pravidelného času (např. vždy v 16hod.), ale zhruba stejná délka času, na jaký ho pouštíte ven a věnujete se mu (např. denně vždy cca hodina). Taky bych doporučoval to ze začátku nepřehánět. Řada lidí je ze začátku z papouška nadšená, věnuje se mu pořád, postupně jejich nadšení a čas, který mu věnují upadá, ale papoušek je něčemu navyklý a dožaduje se toho, strádá psychicky. Buď se zájmu dožaduje křikem nebo v horším případě sebepoškozováním.  

Zdravím. Máme doma již půl roku dva papoušky Alexandry malé. Jsou to sourozenci - samičce je skoro 5 let a samečkovi budou 4. Bohužel se stále bojí. Pohladit se nikdy nenechali. Největší úspěch asi je, že si už oba aspoň berou jídlo i z ruky v kleci. Dnes jsme je poprvé pustili z klece, ale nedopadlo to dobře. Nejdříve z klece vůbec nechtěli, museli jsme je vylákat na dobrůtky. Potom začali zmateně létat po pokoji a do všeho naráželi a těžce oddechovali. Měli jsme o ně velký strach a nakonec jsme je museli chytnout do ruky a dát zpátky do klece, protože jsme se báli, aby se neumlátili. Vůbec si nevíme rady, co s tím. Jak je můžeme pouštět z klece, aby si neubližovali? Můžete nám někdo, prosím, poradit? Děkuji

Tak je z klece nepouštějte a hlavně je k tomu nenuťte ! Můžete postupně nechávat klec otevřenou v době, kdy budete doma a až budou už papoušci krotší.  Postupně se papoušci osmělí, a sami se z klece dostanou ven a proletí se.

PROLETĚT SE MIMO KLEC NENÍ POVINNOST !  I kdyby v kleci zůsávali nastálo, tak to není žádná tragedie. Třeba na to nebyli nikdy zvyklí. Předchozí majitel je možná vůbec nenechával se mimo klec proletět.

Moc děkuji za radu. Mluvila jsem  i s bývalým majitelem a říkal mi to samé. Také je takto nechával, než se sami odvážili. Tak budeme doufat, že se jednou i u nás přestanou bát a také se v klidu proletí.

A máme ještě nějakou šanci papoušky v tomto věku (4 a 5 let) takto ochočit?

Domnívám se, že ano, i když to "ochočování" půjde pomaleji, než u mláďat. Hlavně buďte k papouškům hodně ohleduplní a všímaví. Snižte kolem nich počet stresujících vlivů např.: hlasitost zvuků (hlasitá televize, video, vysavač), zpomalte rychlost Vašich pohybů, omezte změny ve Vašem oblečení a zjevu (barva vlasů, nehtů), silné parfémy ne, světelné záblesky ne, snižte počet cizích návštěvníků v bytě (lidí, psů, koček aj.). Papoušci k Vám nakonec přijdou. I malinké krůčky směrem k Vám už budou dobrým znamením.  Dobré by bylo jim dát do klece něco, kde by se mohli SCHOVAT SE  ( budku ?, hustý živý nejedovatý keřík ?, jednu stěnu klece zakrýt např. listově zeleným závěsem ? ) Zkrátka je potřeba jim vytvořit prostředí KLIDNÉ, PŘÍVĚTIVÉ, aby měli POCIT BEZPEČÍ, jako v lese na vysokém stromě. Spokojený papoušek sedí klidně na větvičce vedle svého partnera a probírá si peříčka. Ať se daří Vám i papouškům.

Ještě dodatek:

K plachému tvorovi se musí rozumný citlivý člověk přibližovat citlivě, opatrně, postupně tak, jako to dělají fotografové nebo myslivci: pomalinku, zastavit se, když se papoušek otáčí zády a když prchá.  Příkladem nevhodného pohybu je malé tříleté dítě, které "radostně" rychle s rukama nad hlavou vběhne do hejna holubů; všichni holubi ze strachu před ním uletí.

A dříve, než "hlazení", by měl papoušek umět si  SÁM sednout na ruku. Sednout si člověku na ruku nebo na rameno je pro papouška méně stresující, než to "hlazení".  Nácvik: Do dlaně dáme dobrůtku a otevřenou ruku s dobrůtkou pomalu opatrně natáhneme k papouškovi tak, aby si dobrůtku z ruky mohl sezobnout teprve pak, až na ruku přiletí. Takto např. lidé běžně krmí divoké ptactvo (brhlíky, pěnkavy, vrabce, sýkorky) v parku ve Františkových lázních. A ptáčci se nebojí a semínka z dlaní lidí si k nim přilétávají sezobnout.

 Denně pouštět v určitou dobu ,chce to režim a v budoucnu nebudete mít problémy s křikem .Pouštět je kdykoliv, kdy vy máte čas je blbost ,papoušek i v přírodě dodržuje režim ,jak při shanění potravy ,tak i v krmení mládat  apd.........

ještě jednou moc děkuji za rady. Vzhledem k tomu, že papoušci jsou v dětském pokoji našich věcně se hádajících dětí, snažila jsem se dětem vysvětlit, že se kvůli papouškům hádat a prát nesmějí. Prostě musejí být v klidu. Ale zjistila jsem, že prudké pohyby dětí a jejich přítomnost i blízko klece jim vůbec nevadí. Dokonce jim oždibují i prstíky přes klec. Kdežto před námi mají ještě respekt. Tak doufám, že se to bude snad ještě zlepšovat.

Pokud máte ptáka jako bytový doplněk, asi bude většinu času v kleci. Tedy podle zde publikovaných  hodinových opušťáků z klece. Tím dokonale zdemolujete jeho osobnost. 

Pokud budete mít ptáka jako člena rodiny, což si se svou inteligencí zasluhuje, budete jej mít od pondělka do neděle s otevřenou klecí. 

Náš lori mnohobarvý sám ráno leze z klece, večer, pokud je unavený nebo prostě chce mít chvíli soukromí, sám zaleze. Proto si nic nevynucuje. Rozumí různým jednoduchým povelům a je si na základě intonace a intenzity hlasu vědom, zda provedl průšvih nebo ne.

Lori je samička stará 17 let a jeko první věc po koupi jsme ji učili vyměšovat na její vlastní vyšší lavor. Takže po jistém počátečním úsilí založeném na trpělivosti, odměnách, chválení a také na vynadání, pokud odhodila zátěž někde v bytě, se dá řící, že její řídký trus odhazuje tam, kam má. 

Jediné negativum asi je, že pokud se poblíž jejího "záchodu" nachází jiný podobný lavor (třeba po věšení prádla), je lorina schopna použít i ten nesprávný.

Pokud uslyší výraz "kakat", už se rozhlíží, kde je její útočiště. Pak se vyprdne, řekne "kakat" a jde pro pomazlení.

Zavřením ptáka v kleci se ochuzujete o mnoho něžností a jeho projevů náklonnosti. Polovinu času stráveného mimo klec je u někoho z rodiny na rameni a u všeho asistuje, saháte-li na něktrerá dvířka, lorina už předem vrzne zvukem odpovídajícím konkrétním dvířkům.

Má taky snahu si občas něco vyřvat, ale naučila se, že si nic nevyřve, protože na to nikdo nereaguje. Jednou - dvakrát se ozve a pak se od objektu její potřeby vrátí zpět na rameno někoho z nás a spíše se pokouší loudit. Nejvíce má ráda manželku, ale u všech členů rodiny funguje to, že po odloučení a návratu (např. synové přijedou z kolejí) je tak hodinu uražená, že jí někam odjeli.

Výše uvedené vyplývá z našich podmínek a z povahy toho našeho barevného opeřeného zblblíka.