Dobrý den!
Přibližně půl roku mám doma papouška. Je milá, ochočená, jde prst, přiletí na rameno, vše bez problémů. Prvnich pár měsícu bylo možné ji zavřít bez potíží. Pak přišla na to co ji čeká a začala uletávat těsně před dvířky klece. To jsme na nějakou dobu vyřešili nasypáním zrní na ruku a tak jsem ji strčila do klece. Momentálně už ale nefunguje ani toto. Nejsem schopná svého papouška zavřít a tak ji teď pouštím pouze k večeru a zavirám za pomoci uplné tmy. Chci si svého papouška pustit dopoledne když mám třeba 2 hodiny volno ale její následné zavření je prostě nemožné. Proto prosím o radu.
Samozřejmě že záleží na druhu. Andulka je totiž ze všech papoušků největší vikuk a už dopředu ví co zamýšlíte. Protože je vynikající letec, tak vás nechá běhat po bytě a má z toho legraci jak se honíte. Určitě jste slyšela něco o pavlovových reflexech u zvířat. Dost často se totiž stává majitelům štěňat, že než vyjdou z domu, pes se může zbláznit radostí, že jde ven, nechá si nandat obojek , ale při zpáteční cestě domů krouží kolem majitele, nedá se přivolat, natož odlapnout a připnout na vodítko. Rada pro vás je úplně stejná jako pro majitele, který nemůže psa odlapnout. Když chcete andulku pustit z klece, tak si musíte udělat patřičný čas na nynější trénink. Jinak mějte andulku raději zavřenou. Pakliže jí pustíte, nechte jí přilétnout na ruku a vracejte se zpátky ke kleci. Uvidíte jestli andulka odlétne. Protože však budete mít dost času, nebudete nervozní se zbytečným odlapáváním. Jestli andulka neodlétne, posaďte jí na klec a zase odejděte. Pokud se vám při tréninku podaří andulku dát do klece, dvířka nezavírejte a nechte andulku znova z klece vyletět. Pták nesmí nabýt dojmu, že při odlapnutí bude zavřený a šlus. Pakliže někam pospícháte andulku zklece nepouštějte vy se stresujete a andulka z vás má legraci. Prostě a jednoduše andulka nesmí poznat, že hra venklu končí a kdy končí. Trénink spočívá v tom, že při návratu ke kleci nebo do klece jí necháte zase volnost. Nevím jestli jsem vám to dobře vysvětlila. Co se týká např vracení do klece velkého papouška, tak ti sice nelítají jako andulka, ale když se vzepřou, tak dokážou na protest pořádně pokousat.Pokud vám není něco jasné, tak se zeptejte.
Aha, myslela jsem, že je to jednotný fígl na všechny papoušky. A v případě, že s Andulkou půjdu ke kleci a ona odlétne? Postup sem pochopila a budu trénovat. Radši ji teď když nemám čas nepouštím a vyhýbám se zbytečným stresům pro obě. Hraje nějakou roli věk?
Když půjdete ke kleci a ona odlétne, tak se nic neděje, protože budete mít čas a nebudete se stresovat, že musí být v kleci v určitou hodinu. Nejlepší je pouštět andulku večer. To má většina lidí času nejvíc. Když pak už pro pozdní hodinu chcete vrátit andulku do klece, stačí zhasnout a odlapnout jí. Pozor na puštěnou televizi, kdy se andulka orientuje i při malém světle, ale protože špatně vidí, padá a naráží při letu do všeho.
Důležité je, aby si andulka zvykla, když přiletí na ruku nebude odlapnutá. Taky je důležité naučit jí, když se vracíte ke kleci, že nebude do klece zavřená. Další důležitá věc je, aby veškerá potrava a voda byla pouze v kleci. Je-li potrava mimo klec, andulka se stačí nasytit jinde a do klece nemá pak důvod zalétávat.
Protože jste nalákala andulku na zrní na ruku a pak jste jí zavřela, nebude určitě andulka teď na ruku chtít létat. Veškerý trénik chce zase delší čas, než si andulka zvykne, že je všechno úplně jinak.
Lidi v poslední době chtějí více velké papoušky, protože andulka už není pro někoho nóbl. Málokdo si uvědomuje jak v tom malém ptáčkovi je je spousta emocí, chytrosti i dokonalosti. Některá andulka mluví tak dokonale, že předčí i velké papoušky. Na víc je ve svých způsobech jemná, takže ani při kousnutí nikomu nehrozí, že příjde o prst. A pak ty nádherné barvy, kterými se může pochlubit málokterý papoušek.
Ještě jste se ptala jestli haraje roli věk. Záleží jestli andulka cestovala z rodiny do rodiny, nebo jestli byla dlouho ve zverimexu jako nechtěné zvíře u předchozího majitele. Hodně záleží na tom jaké má andulka zkušenosti s lidmi. Ale i tak se dá pozvolným a laskavým přístupem mnohé změnit.
Já jen jednoduchý tip, neboť moje senegalka se někdy taky nechce nechat zavřít. Prostě si s ní hraju jako obvykle, mám ji na ruce a druhou ruku ji cestou ke kleci přiložím na křídla, vlastně ji vezmu do dlaní. Celý proces zavírání proběhne nenásilně a tak rychle, že se nezmůže na odpor. A protože nic nedělám časově pravidelně, důvěru to neohrožuje, hraje si se mnou kdykoliv ráda dál.
My to mám s mníškem takto. Ráno mu dám jídlo (než jdu do práce). K večeru ho pouštím tak na 2 hodiny. Z počátku do klece samozřejmě taky nechtěl. Teď jsme nacvičili proces.Řeknu: Pojď na papáníčko a jdeme míchat do misky jídlo (klec má v obýváku, mícháme v kuchyni). Prostě spolu "vaříme". Když to namícháme (to se ho různě ptám, jestli tohle nebo ono) jdem s miskou do klece a to už neodolá, vleze tam a baští. Je to tak na 80%, někdy se taky - ze srandy - honíme, já mu nadávám a on z toho má děsnou prču a nadává taky.
Jak Peťula, tak neregistrovaný mají větší papoušky se kterými se domluvíte. Celkem to jde jak píšete. Andulky jsou ale úplně něco jiného. Mají ten šestý smysl, jak prchnout a nějaké přemlouvání je zbytečné. U andulky je potřeba klid a neustále jiný systém zavírání do klece. Možná, že má někdo zkušenost, že si andulka sama do klece vlezla, ale jakmile jste chtěli dvířka zavřít, bleskurychle z klece vylétla a se zavíráním byl konec. Andulka prostě musí člověku bezmezně důvěřovat a pak se s ní dá pracovat a hodně se naučí Je to ale všechno o člověčí svaté trpělivosti. A kdo jí nemá bude andulku nahánět do klece až do konce života. Mě papoušci fascinují právě proto, že jsou druhy tolik rozdílné v povaze a přizpůsobivosti. Mám pouze jednoho papouška-senegalce u kterého bych doufala, že kdyby mi ulétl, že by se na zavolání vrátil. Ovšem je venku plno podnětů na které může pták špatně zareagovat a i ten nejúžasnější papoušek se může např. při úleku ztratit. Ztratí se i milovaný pejsek, když uslyší střelbu, natož papoušek.
Papouška mám od výletka zhruba něco přes půl roku. Sedne na ruku ale cestou ke kleci už číhá ale dám ji už na klec, směrem k dvířkům odletí. Jídlo má pouze vevnitř, občas dostane venku z ruky jen pamlsek. Přesto do klece sama skoroo nevleze a když ano, přesně jak říkáte bleskurychle umí vyletět aby jí náhodou někdo nezavřel :)