martinson31.01.2012, 12:58:15xxx.xxx.216.102Máme poměrně krátkou dobu 4 letého amazoňana. Ze začátku byl v kleci, ale velmi brzy jsem jistil, že je tam dost nešťastný. Odsranil jsem tedy strop klece, nechal mu ji jako základnu, kde má misky a zbytek klece jsem všelijak propojil větvemi. Pták má výhled z okna (mám holuby a vždy, když se objeví nějaký dravec, začne příšerně řvát), když má náladu, proletne se po pokoji (zejména si rád pokouší sednout na mojí hlavu, nevím, co to znamená, na nikoho jiného z rodiny nesedá navíc se spároval manželkou, mě tak jako trpí). Chci se zeptat, jestli má někdo zkušenost s úletem takhle velikého a inteligentního papouška? Kamarád měl Žaka a volně s ním chodil po ulici, ptáka na rameni jako pravý korzár. Protože když je teplo, celá rodina se tak nějak združuje venku, kdo by seděl uvnitř domu, že jo, dost často někdo zapomene zavřít dveře, sítě v oknech také nejsou všelék a tak si říkám, jestli se vrátí, kdyby k takové situaci došlo. Zavírat ho nechci, taky by se mi to nelíbilo.
martinson01.01.2012, 11:44:20xxx.xxx.216.102No je to také kus od kusu, některý se nemusí naučit mluvit vůbec, záleží na talentu. A i když Váš papoušek talent mít bude, neexistuje žádná tabulka. Jen bych doporučil netlačit na pilu a dát mu prostor.
martinson06.12.2011, 07:24:27xxx.xxx.216.102Nedalo mi to a včera jsem zjistil jednu věc, pokud k němu přiblížím obličej a to do bezprostřední blízkosti cca 5cm, jenom pokukuje a švitoří, občas vypustí nějaký hlasitý trilek, ale jakmile k němu přiblížím ruku - pařát, ihned změní chování, jemně uchopí můj prst a pak silně klovne, já neucukávám, nechám prst tam kde je a velmi důrazně mu řeknu:"Nech toho!", on se na chvíli stáhne, aby s vzápětí vrátil a udělal to samé.
martinson05.12.2011, 19:11:59xxx.xxx.216.102Nebudu se rozepisovat o tom, jak jsme došli k tomu, že naši rodinu rozšířil šestiletý amazoňan pomoučený, to asi někdy jindy. Nicméně kouše, a jak... Nejsem žádný zelenáč v chovu veškerých zvířat, svého času jsem dokonce pracoval jko ošetřovatel v pražské zoo. Bylo mi jasné, že Koko - kluk, bude inkinovat spíše k manželce než ke mě a k naší 11ti leté dceři. Pročetl jsem mnoho literatury, radil se s mnoha chovateli, ale projevy našeho Koka se tak nějak vymykají všemu s čím jsem se seznámil. Moji manželku bezvýhradně bere (ještě tedy nenastupuje, na to ho máme příliš krátce), nechá se chytit za zobák a čichnout za krk (krásně voní), podrbat, jednou nožkou si přitáhne její ruku a jemně oždíbává. Toto si nemůže dovolit naše dcera, zle by ji zkloval (ostatně povětšinou negativní přístup velkých papoušků k dětem je všeobecně znám), ale jsou chvíle, které dokáže vystihnout jenom ona, kdy si k němu stoupne a opakuje mu "Koko, udělej holuba!", na to se Koko načepýří, začne cestovat po větvi, kejhá jako husa a úplně stejně dělá krkem a roztahuje křídla, jeden by řekl, že je to projev námluv nebo touha po páření, ale přiblíží-li se více, konec hry a Koko začne hrozit. No a já? Je jisté, že mě chápe jako člena hejna, pokaždé když se v podvečer vrátím domů z práce, začne švitořit, pobíhat po větvi sem a tam a já musím k němu a on velmi něžně kvoká a obírá kšilt kšiltovky na mojí hlavě, potom silněji ždíbne do bundy či do límce. Pokud bundu nemám, neudělá to. Ale párkrát jsem dostal krvavý klovanec do čela, do rtu, do ucha a to následně po té, co jsem ho intenzivním mluvením rozespíval, tomu nerozumím, že bych překročil onu hranici jeho teritoria? Nevím, ale stejně ho mám rád a je s ním sranda.
