NorahQ11.02.2011, 14:45:09xxx.xxx.198.193Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu zkušenější chovatele. Chovám již téměř 6ti letého papouška senegalského, se kterým jsem měla původně bezproblémový vztah. Poté jsem se ale musela přestěhovat za studiem na druhý konec republiky a neměla jsem možnost vzít papouška s sebou. Do Prahy jsem si ho mohla vzít až po roce a do té doby se o něj starala babička, u které jsme spolu předtím bydleli. Ta sice měla s papouškama zkušenosti, ale jeho agresivitu nezvládla. Napadal ji už od začátku, vetšinou v mé blizkosti, nebo když jsem jí věnovala pozornost místo něj. Začala se ho proto bát a nepouštěla ho z klece, protože jakmile klec otevrela, začal ji kousat do hlavy a obliceje.Po mém odjezdu se papouškovi většinu času věnoval babiččin přítel, který udělal, co mu na očích viděl. Stačilo aby Alex pípnul a hned byl u něj a věnoval se mu. Alex si ho takto ochočil a naučil se, že lidé dělají to, co chce on. Po roce jsem si papoška převezla k sobě do Prahy a bála jsem se jeho reakce na mého přítele, která byla nakonec velmi pozitivní.Jakmile se přítel vráti z práce, papoušek se nafukuje, píská, povídá si s ním, sedí mu na rameni, nebo se tulí k jeho ruce na psacím stole a může se z nej zbláznit. Problém je s jeho chováním vůči mě, s čímž si už nevím rady. Papoušek mě začal napadat, kousat do rukou a nohou, a to hodně hluboko. Rány se mi těžko hojí. Přítel se s ním příliš nemazlí, Alex ho nikdy nekousnul a když udělá něco nežádoucího, je přítelem hned potrestán.Jenomže jeho vztah ke mě to zatím nijak viditělně neovlivňuje. Jelikož studuji, jsem s papouškem prakticky celý den doma, ale on o mě očividně nejeví nejmenší zájem, pokud mu nepřinesu jídlo. Začal mi útočit do obličeje, prokousl mi ucho a poté nos, se kterého mi i po druhém dni stále teče krev, útočí na vlasy a oči. Vím, že se nesmím bát (což se dělá velmi těžko, jelikož mám velmi nízký práh bolesti) a mám si prosadit autoritu, ale chtěla bych se zeptat zkušenějších JAK. Jak se k takovému papouškovi chovat, případně jaké tresty používat a zda máte nějaké rady, které Vám pomohly vyřešit podobné situace. Je nějaká naděje, že se mi jej v tak pokročilém věku podaří vychovat? Děkuji za pomoc.
