Já jsem ji pouštěla vždy buď v sobotu nebo v neděli, kdy bylo dost času ji nalákat zpět do klece, asi na hodinku (vždy z toho ale byly nejmíň dvě). Dvířka se vyklápěla zhora dolů, takže jsem je silnou kancelářskou sponkou pověsila do vodorovné polohy. Pak jsem je přivázala na provázek (u jedné strany) a do klece dala salátek nebo pampelišku. Pak už jen z dálky číhala a když vlezla do klece, zatáhla jsem za provázek a pomalu šla dvířka docvaknout. Ale první tři týdny jsem ji nepouštěla vůbec, aby si okoukala okolí a zvykla na klec. Pokud chcete, podívejte se na mé stránky, je to tam popsáno.
Ta bidla rozhodně vyměňte za větve a souhlasím s Ladou, že kuchyň není vhodné místo.
Fotky nejsou příliš ostré, ale vypadá to na samičku, ovšem po prvním přepeření se to může změnit. Jestli je mladá poznáte tak, že pokud má nožičky růžové, je to mladý pták. Starší pták má nožičky šedivé.
Jinak vypadá moc hezky. Stejně jako u Lady mi také nejdříve přistávala na hlavě, až později pak na rameni či na nastavené ruce.
Lado, taky máte fešandu.
Zdravím Deniso
nevím čemu říkáte nedávno, ale pokud je to pár dní či týdnů, pokrok ještě nemůžete moc očekávat. Jedině kdyby byla ručně dokrmená. Pokud je z voliéry počítejte nejméně s rokem. Rozhodně bych se nenechávala klovat. Podle toho co popisujete, ona si "svůj" prostor brání a vy jí ho pořád narušujete. Já bych jí ho zpočátku nenarušovala, aby získala jistotu a pamlsky bych nabízela přes mřížku klece. A to může i manžel i dcerka. Nejdříve si jich nebude všímat, ale po čase až získá jistotu a kuráž jistě přijde pro pamlsek k mřížce. Pak teprve bych nabízela pamlsek ve dvířkách a až zvládne i to, potom můžete s rukou dovnitř. Moje korely vždy milovaly pampelišku, hlavně květ je přitahoval. Musíte se obrnit trpělivostí. Jeden z mých největších mazlů, korelka Šalamoun, se plně ochočil až za tři roky. Teprve po této době již v životě nezasyčel ani neštípnul.
Vážený druhý neregistrovaný,
když chcete mít v bytě papouška, musíte mít i chuť byt papouškovi přizpůsobit. Také ho nemůže nechat jen tak růst jako dříví v lese, ale zodpovědný majitel by ho měl i trošku vychovávat. Pak se mu nestane, že by mu papoušek zdevastoval byt. A není pravda, že čím větší papoušek, tím větší destruktor. Například agapornisové jsou mnohem větší destruktoři než například alexandři malí, a to jsou víc jak poloviční.
pro Blanku
souhlasím s tím, že je důležité si prohlídnout jak velká jsou dvířka a jak se dá voliéra obsluhovat. Ta Omega III má na fotce dvířka asi přes třetinu výšky, což je při výšce 160, bez nožiček asi 135, výška dvířek skoro půl metru. Tento ara sice dorůstá skoro do metru, ale polovina nebo skoro polovina je ocas. Já mám voliéru atlantu, ta má dost velká dvířka, ale pro aru je malá. Má jen 54 x 60 x 143 cm. Já aru bohužel nemám, protože mám malý byt, takže by se nemohla dostatečně proletět, ale papoušky doma chovám přes dvacet let, takže zkušenosti co v domácích podmínkách potřebují a s čím jsou spokojení mám myslím poměrně dost. Pokud máte šikovného manžela, bude lepší když voliéru udělá nebo si ji můžete nechat udělat na zakázku podle svých a papouškových potřeb. Otočná krmítka nebo krmítka, která se zasouvají do dvířek jež se otevírají ven (jako to mám já) je velmi šikovná věc. To bych doporučila také. Pokud si voliéru budete kupovat, rozhodně si ji někde v obchodě nejdříve prohlédněte a vyzkoušejte obsluhování jak krmítek a dvířek, tak šuplíčku a mřížky dole. Někdy jdou velmi špatně vysouvat a tím pádem i špatně čistit. Také je dobré otevírání nahoře, jednak jako obvyklé odpočívadlo a také pro papoušky, kteří rádi šplhají (myslím, že ararauna mezi ně patří), další možnost kudy chodit ven a dovnitř. To je také dobré si prohlídnout jak to drží, jestli se papoušek nemůže v otevřeném stavu zranit a často při otevření vadí horní tyčky a prostor mezi tímto otevřením je pak malý. Pokud máte známého někoho kdo má doma v bytě papouška, podívejte se u něj, vyzkoušejte obsluhu, popovídejte si jak co dělá, co to obnáší a pak se rozhodujte.
Vážený neregistrovaný,
asi neznáte češtinu, roztáhnout a protáhnout je rozdíl. Roztáhnout křídla může pták jen při letu. Také je rozdíl voliéry venkovní pro život papouška především v ní a voliéry bytové, kde papoušek většinou jen spí, pokud si ho někdo nepořizuje jen "na ukazování".
Zdravím Vendo,
nebojte, ona začne, zatím je to pro ni tvrdé a neumí proso rozlousknout. Ale nabízejte jí ho dál, nejlépe spolu s tím měkkým jídlem. Senegalské proso je drobnější a křehčí na rozlousknutí. Můj papoušek ho začal jíst jako první, pak už se pustil i do ostatního. Slunečnici jsem mu dávala loupanou, nejdříve ji jen tak drobil, ale pak jí už začal jíst. Po čase se pustil i do neloupané. Chce to čas.
Zdravím Blanko,
klec je nejlepší co největší, co vám místo a finance dovolí. Ale aspoň by měla být tak velká, aby v ní papoušek mohl volně protáhnout křídla. Myslím, že ta omega III by stačila, ale chce to ta vysoustružená bidla vyměnit za větve. Já ho nechala jen u krmítek. Zvlášť pokud v ní nebude zavřený pořád. Ale chce to ještě venku z klece nějaké přistávadlo a strom pro papouška je také dobrý. Moji papoušci na něm tráví spoustu času a když na něm odpočívají, podřimují, tak vím, že se mohu i na chvíli vzdálit, třeba uvařit si čajíček, protože nic nevyvedou :-). Hodně záleží na povaze papouška, ale hodně také na majiteli, jak se bude papoušek chovat. Rozhodně pokud si ho pořídíte, měli by se mu věnovat všichni členové alespoň chvilku denně, aby se příliš nevázal na jednoho. Pak by neměl ostatní v dospělosti napadat, i když jednoho většinou bude upřednostňovat.
Zdravím,
možná by chtěl samičku. Moje korela (samička) se v tomhle věku chovala podobně, hlavně na jaře. Ale asi po dvou letech se zklidnila. Nebyla ručně dokrmená, takže nebyla až tolik agresivní, přeci jen jí zůstal trošku respekt. Ale syčela kdykoliv jsem jí při tom přeletování chtěla vzít na ruku. Tak jsem jí chvíli do klece dávala na větvičce. Když začala snášet vajíčka, asi ve třech letech, tak pak už byla v pohodě. Jen ta vajíčka si bránila.
Zdravím Markéto,
u ochočování hodně záleží na povaze. Měla jsem korelu, nedokrmovanou, u té to trvalo skoro tři roky, než to byl opravdu mazel. Teď mám jednoho alexandra malého nedokrmeného a po půl roce udělal velký pokrok. Na ruku zatím také nejde, ale například u počítače kolem ní klidně chodí a nevadí mu když s ní hýbu s myší. Pravda je, že ho mám s druhým, který je ochočený, takže lecos okouká od něj a míň se bojí. Také můžete zkusit stahnout dlouhý rukáv až přes hřbet ruky, někdy to pomůže.
Co se týká křiku, chce to začít usměrňovat hned jak se začne hlasově projevovat, což je asi ve 3/4 roku. Zkuste se mrknout ke mně na stránky, tam je popsán můj postup, který se mi osvědčil. Ale chce dost času a hlavně trpělivosti.
Pokud popobíhá po větvi sem tam a u toho se kývá, znamená to, že je nervózní a buď chce ven nebo se prostě nudí a chce něco dělat. Zkuste mu dát také větvičky na okusování a moji papoušci mají třeba moc rádi korkové špunty. Okusují je a na delší dobu se tím zabaví. Hračky je po čase omrzí, je třeba je obměňovat.
Zdravím Petru,
já mám dva alexandry malé jako mazlíčky a vůbec tak jak popisujete se nechovají. Jediné, co tomu staršímu vadí je, když telefonuji a on nevidí s kým se to bavím. To začne pískat, ale vůbec ne divoce, spíš jen aby přilákal moji pozornost. Jinak jsou celkem tiší. Ale chce to výchovu včas, pak se ho majitel nemusí zbavovat pro hluk. I když hodně také záleží na povaze jedince, to je pravda.
Zdravím,
pevný kroužek se mu již dát nedá, to se musí ještě v hnízdě, dokud jde přetáhnout přes kloub. Jedině mu můžete nechat dát kroužek dělený, jako se dává při kroužkování divokých ptáků.
Klepání je ze stresu, mělo by se ztratit. I moji ochočení papoušci, když třeba malujeme a stěhují se na jiné místo, tak se ještě pár dnů po přestěhování zpět takto třesou.
Zdravím Jájino,
jak jsou hluční alexandři rudohlaví to sice nevím, ale mám dva alexandry malé a pokud se včas začnou usměrňovat, je jejich křik jen občasný. Pokud ho mohu srovnat s korelami, pak ty mají daleko nepříjemnější křik než alexové. Navíc pokud si pořídíte mládě, tak alexové se začínají hlučněji projevovat až ve třičtvrtě roku či v roce, takže Vaše dítko již bude větší.
Zdravím Petro,
je moc pěkná, ale myslím, že to bude spíš samička. U perlových se to hůř rozeznává. V tomhle věku začíná zkoušet co jí hrdélko dovolí, je to normální, ale může se to zvrtnout ve zlozvyk. Pořízení druhého papouška někdy křik zklidní, ale někdy naopak je potom dvojnásobný.
Zdravím,
určitě se dá ochočit. Já mám od října alexandra malého z voliéry, který se narodil v červnu a již je napůl ochočený, neplaší se při každém pohybu, bere si jídlo z ruky, vrací se pro pamlsek do klece sám. Dokonce mi již s druhým ochočeným alexandrem poskakuje po pracovním stole kde pracuji na počítači a nevadí mu, že hýbu s rukama jak píšu nebo i s myší, prostě jen poodejde. Záleží hodně na tom, kolik mu budete věnovat času.
Zdravím Aleno,
podle kroužku na krku je to již dospělý kluk, ti se ochočují hůře. Píšete, že ho máte už rok a chová se stejně plaše jako když jste si ho přinesla? Kolik času mu věnujete? Tu vision klec bych rozhodně nedávala, jsou hrozně úzké do hloubky. Klec se šuplíkem by mohla možná pomoci, ale není to pravidlo. Já mám alexandra jednoho ochočeného, druhěho na cestě k ochočení a šuplíku se bojí oba stejně. Dokonce se plašejí oba i když jsou puštěni a já šuplík nebo mřížku vyndavám. Navíc když jim vyčistím klec (pokojová voliéra) a dám novou podestýlku, tak tam nechtějí jít, musím je vždy nalákat na piškotek. Asi se jim víc líbí bordýlek :-).
Co dělá Váš papoušek když mu dáváte zvenčí jídlo do misek?
Zdravím,
co se týká toho počůrávání, tak pokud je to inkontinence, tak s tou toho moc nejde, leda pořídit psí plenky. Pokud by to počůrávání bylo kvůli infekci v močových cestách, mohu poradit sirup z kanadských brusinek. Naše pejsková měla kameny v močovém měchýři a také se hodně počůrávala. Po nutné operaci nám tento sirup velmi pomohl vrátit se k normálu. Z brusinek existují i tabletky, ale ty se do pejska špatně dostávají, kdežto sirup se snadno stříkne injekční stříkačkou do tlamičky. Také má doma v každém pokoji na zemi plenu (inkontinenční podložka pro lidi), na kteou je naučená již chodit, abychom nemuseli ven každou hodinu.
Co se týká srsti, tak zkuste kopřivové koupele, pokud nebyly zničeny chlupové buňky, mohla by kopřiva pomoci. Stačí spařit kopřivy, nechat 15 minut vyluhovat a po mírném zchladnutí, abyste pejska neopařili, nalít výluh třeba do dětské vaničky a pejska tam dát. Polívat ho tím a mírně masírovat pokožku. Doporučovala bych alespoň 1x týdně. Eva
pro Nikolu:
zdravím, to jsem netušila, že maltézáček také zvládne aqility, myslela jsem, že jsou na to moc malí. My máme také maltézačku, ale již babičku. Letos na čarodějnice jí bylo 14 let. Mám sice stránky o papoušcích, ale naše maltézačka Lucinka tam také je. Jinak Vaše stránky jsou moc pěkné. Eva
Zdravím.
Předpokládám, že se jedná o domácího mazlíčka. Nachlazení, nejčastěji z průvanu, je nejčastější příčina úmrtí ptáčků chovaných v bytě. Pokud se jedná skutečně o nachlazení, tak pokud je v začátcích je třeba papouška nechat v klidu, nejlépe infralampou zahřívat polovinu klece (aby měl možnost být v teplé i v chladnější části) asi na 35 stupňů. Podávat jablko a citrusy (vitamín C). Pokud je nachlazení již v pokročilém stavu, papoušek nejí a sedí stále na stejném místě, je neaktivní, pak je třeba vyhledat veterináře specialistu na ptáky. Ten by Vám měl dát posilující lék, případně antibiotika, pak je třeba klec zakrýt ze všech stran kromě přední, aby teplo z lampy neunikalo a papoušek neztrácel zbytečně energii zahříváním se.
Ovšem může se jednat jen o zalepené nebo něčím ucpané nosní dírky, takže papoušek nemůže dobře dýchat. Prohlédněte mu je a případně vlhkým hadříkem jemně vyčistěte.
Zdravím,
rozhodně bych doporučila spíš pořídit mu samičku, ovšem musíte počítat s tím, že potom by mohli mít i mladé. On si na ni rád zvykne. Ale zpočátku by měla být ve své vlastní kleci. Jednak kvůli karanténě a jednak kvůli možné agresi, protože samec si může své území chránit i proti samičce.
Zdravím,
já si myslím, že dohady o odčervování vznikají hlavně proto, že je rozdíl při venkovním chovu a vnitřním. Když máte voliéry venku, může vám parazity přinést jakýkoliv divoký pták, který přiletí na voliéru, kákne a je hotovo. Takže preventivně bych odčervovala. Ale to je jen můj názor, nemám venkovní voliéry. Ve vnitřních chovech nebo domácím chovu mazlíčků (můj případ) tam nebezpečí nákazy zvenčí není, takže já odčervuji jen nově příchozí jedince, které držím zároveň tři týdny v karanténě. Pak už odčervení není potřeba. Větve, které přináším zvenku, ty samozřejmě myji pod horkou vodou.