Jinak samozřejmě pana Špelce taky vítám, i když si nepřipadám oprávněn k tomu, abych někoho tak zkušeného jako vy vítal na fóru o šelmách, o kterých sám nevím téměř nic. Teprve teď jsem si Vás spojil s člověkem, který přispíval na diskusi na iFauně a Vaše příspěvky byly vždycky vítaným počtením, takže doufám, že přispívání tady nebude ojedinělé.
Dobrý den, paní Věro, omlouvám se za tak opožděnou odpověď, ale měl jsem teď mnoho práce a nerad bych Vás odbyl krátkou odpovědí. Pokud jsem to už nezmínil, tak bych rád pochválil krásne fotografie.
K té mimice, stojí každá nová naučená negativní emoce škrábance a nebo je to učení bezbolestné? :)
A celý pár najednou bych ani nechtěl. Vzhledem k tomu, že je nejspíš potřeba mít nepříbuzný pár, tak to by byla velká klika, ale jak jsem řekl, jeden na začátek bude víc než dost.
A jak se liší výchova mláděte krotkého a polokrotkého. Zmiňovala jste krmení z ruky u krotkého. V přírodě si mláďata hrají pořád mezi sebou a s matkou. Logicky vzato se mu minimálně v mládí budu muset hodně věnovat, i když později bude polokrotké. Myslím, že v tomto případě je dobré zvolit přístup, když něco funguje, tak proč to měnit. Takže moje otázka zní, jaký byl Váš první ocelot (ochočený/krotký) a jak se na tu volbu díváte teď zpětně, když už máte zkušenosti. Je mi jasné, že se to bude lišit chovatel od chovatele, podle toho co od chovu zvířete očekává, ovšem já těžko můžu přijmout rozhodnutí, když nemám dostatek informací.
A mluvila jste také o poškození bytu....copak se dá ocelot chovat i doma?
Tak předně, pane neznámý, já mám alespoň tolik slušnosti, že se pod to, co zde píšu, podepíšu. Nechápu, jak jste si mohl moje příspěvky vyložit jako moralizování. Díky lidem, jako jste vy se tu dohadujeme o naprosto nepodstatných pitomostech, místo abychom se bavili o šelmách. Mohl bych reagovat na každou jednu věc, co jste napsal, ale takhle bychom tu mohli debatovat do nekonečna a nikam bychom se nedostali.
Ale těší mě, že se považujete za odborníka na hady. Já mám alespoň tolik soudnosti, že vím, že o šelmách oproti Vám nic nevím a proto se zeptám a rád se něco dozvím. Takže mi prosím vysvětlete, jak mám vědět, že tohle není jedna z těch absurdních senzací? Kdybych o kočkách věchno věděl, tak se asi nepoflakuju tady. A opravdu nevím, kde berete to sebevědomí mě poučovat o mnou chovaných zvířatech. Pokud jsem se o něčem podobném zmínil, tak jsem psal o náladách, nikoliv emocích.
P. Douša: S hroznýšovitými je to ještě trochu specifičtější, protože ti vědí, kdy mají dost. Krajta tmavá například se bude cpát, dokud "nepraskne". Ale viděl jsem fotografie, kdy nezodpovědný chovatel nechal u hroznýše královského neuškrceného potkana přes noc s tím, že si ho had později uloví. Ráno ho našel s četnými kousanci, které šly až na kost. Každopádně děkuji za Váš názor.
Poprvé jsem an to nereagoval, ale vzhledem k tomu, že Vás ani neznám a husy jsme spolu opravdu nepásli, tak bych prosil o oslovaní "pan" před mým jménem, protože nejsme na pastvě.
A opravdu už nevidím transparentnější způsob, jak Vám vysvětlit, že ta paralela se netýká vztahů mezi zvířaty, ale vztahů chovatelů zvířat k senzačním příběhům a reportážím vztahujícím se k jejich chovancům či oblasti chovu. Tzn. u mě u hadů a u Vás chovatelů koček samozřejmě ke kočkám, na což jsem narážel v souvislosti s vloženým příspěvkem.
Ale tomuto jsem se ve vztahu k příspěvku opravdu věnovat nechtěl. A další věc, o kterou jsem moudřejší. A natolik myslím, že o zvířatech dost, aby mi bylo jasné, že u savců, jelikož sají mateřské mléko se přirozeně musí vyvíjet pouto matka-mládě narozdíl od plazů, takže netřeba mě podezírat z této nevědomosti.
Nevidím jediný důvod, proč by moje přímery nebyly relevantní. Vy jste mě asi špatně pochopil, protože můj příměr nebyl hadi - šelmy, ale byla to paralela. Jak se já jako chovatel hadů se zkušenostmi dívám skepticky na takovéto neobvyklé senzace. Tak obdobným způsobem lze naprosto logicky aplikovat tento požadavek na chovatele šelem se zkušenostmi, aby ohodnotili reálnost tohoto příspěvku. Ovšem toto by vám muselo být dávno jasné, kdybyste můj příspěvěk četl pozorně.
Teď jsem viděl zajímavé video a strhla se u něj diskuse a to jsme měli najednou odborníků, ostatně jako v každé takové debatě na internetu.
Mě osobně by spíš zajímal názor lidí od fochu, co si o tom myslí, jestli je to možné. Protože když to převedu na sebe, sám vím, jak skepticky se dívám na zprávy o tom, jak se v zoo potkan nebo králík skamarádil s hadem a jsou nerozlučná dvojka a v rozhovoru chovatel (odbrorník proboha!) mluví o tom, jak je to úžasné a že to nikdy neviděl. Takže mě Vaše názory opravdu zajímají:
http://www.rozzlobenimuzi.com/index.php?linkid=22683-neuveritelny_prirodni_ukaz.htm
Jeden příspěvěk trochu mimo...jedna autorka tvoří velice sugestivní, detailní a jedním slovem prostě překrásné obrazy kočkovitých šelem:
http://heatherzart.deviantart.com/gallery/
Na začátek si určitě pořídím jedno zvíře, abych se mu mohl co nejvíc věnovat, abych druhým jedincem nijak "neředil" pozornost, kterou tomu na začátek chci věnovat. Chtěl bych svoje první zvíře poznat důkladně, ale nejen vlastnosti toho konkrétního jedince, ale ocelotů a větších koček jako takových. Do budoucna uvidím, jestli si pořídím další do páru. Na začátek bych chtěl asi co nejkrotší, abych nebyl nijak zvlášť trestán za chyby, kterých se potenciálně dopustím...a nebo co byste radili vy na začátek? A pročpak samičku....samičky jsou klidnější?
To s tím chováním chápu, prostě to mají v povaze...mimochodem na té fotce z ní jde docela strach. Rozhodně umí dát jasně najevo, že se jí něco nelíbí.
Omlouvám se za delší odmlku, ale řešil jsem osobní záležitosti.
Rád bych dotazům dal nějaký řád, takže se nejspíše budu ptát chronologicky podle toho, s čím se budu setkávat před zařízením a v průběhu chovu. Takže ubytování jsme uz zhruba probrali. Takže přistupme k samotnému pořízení zvířete.
Čeho si všímat na malém kotěti, na co si dát pozor a podobně. Lze například budoucí výraznou divokost poznat už v raném věku, když si zvíře pořizuju? Jaký je ideální věk (kočky samozřejmě) pro pořízení a jaké první kroky bych měl jako chovatel učinit, pokud chci zvíře směřovat k úzkému vztahu s člověkem?
To samozřejmě vím, že je možné krmit i mrtvou potravou, ale upřímně to pro to zvíře není nejpřirozenější a zbytečně to s sebou nese komplikace. Praktičtější a jednodušší je krmit zvíře potravou živou a je to bez starostí. Navíc je lov hada hodně zajímavá věc.
Ale k šelmám tedy v pohodě. Možná hloupá otázka, ale kolikrát denně se krmí a v kterou dobu? Je mi jasné, že v přírodě se mu nemusí poštěstit několik dní, ale jak je to v zajetí?
Tak to je paráda, když se s nima může jít na procházku :) to je taky věc, kdy odebírat mláďata. Část debaty na toto téma jsem zachytil ještě na končícím fóru na ifauně. Okud chovatelé šelem odebírají maso? Mají snad nějakou dohodu s řezníkem, protože velké kočkovité šelmy mají neuvěřitelnou spotřebu a přišlo by ho to na hotovej balík, kdyby měl krmit masem za ceny jako v obchodech. Každopádně představa šelmy, nekompromisního zabijáka, jak se cpe pribináčkem, to mi prostě na rtech vykouzí úsměv. Stejně jako kdy si tygři z Oázy na slovensku pochutnávají na šlehačce. Je to krása, na jednu stranu ten chladnokrevný zabiják a na druhou stranu mazlivá číča, která má ráda svoje pohodlí a je i trochu mlsná. Mají to v sobě všechny od kočky domácí až po (podle mě pravého) pána zvířat - tygra. S tou potravou jsem si to myslel, že je to bude činit agresivnějšími. Ale ten zákaz krmení živým se vztahuje jen na chov kočkovitých šelem, ne? Protože já osobně hady krmím živými potkany, morčaty, králíky....
Co se týče velikosti ubytování, tak mám představu dobrou. Je možné s ocelotem jít na vodítku na procházku (jako to jde třeba s gepardem) a nebo to prostě není tenhle typ kočky? Myslím z pohledu lepšího proběhnutí a podobně. Z čeho se vůbec skládá potrava ocelotů (četl jsem, co loví v přírodě), resp. v jak pestrou potravu mu můžeme poskytnout v našich podmínkách ČR? A co živá vs. mrtvá potrava v souvislosti s chováním?
K tomu vytápěnému prostoru, to se zvířata v zimě vůbec nepohybují venku a jsou celou zimu jen v kotcích? Je mi jasné, že čím větší výběh, tím lepší. Jak jsem se dočetl, je to šelma samotářská, takže není problém chovat jen jedno zvíře? Protože většina, co sem píšete si rovnou berete pár. S pojmem "nebezpečné zvíře" už jsem obeznámen, protože do něj spadá i moje krajta.
Tak vzhledem k tomu, že se teď chci zaměřit na oceloty, tak myslím, že tohle téma je k tomu jako stvořené :) Přečetl jsem si článek paní Věry, což je dobrý základ pro pokládání dotazů. Asi bych to vzal popořadě, jak to u mě bude chronologicky probíhat. Takže na co je třeba přihlížet při budování výběhů pro tyto kočky a jaká by měla být minimální velikost?
Tak to zní naprosto ideálně. A dovolte mi ještě smeknout před zázemím, které jste dokázala zvířatům vybudovat. Je to opravdu krása a lahodí to oku. Pokud někdy v budoucnu budu něco podobného mít, můžu hovořit o štěstí.
Ovšem abych teda moji situaci uvedl na pravou míru. Jsem čerstvým absolventem, momentálně se snažím marně sehnat práci a první, kam nejspíš půjdu, je byt, kde je nereálně takovéto kočky chovat. K takovémuto chovu člověk potřebuje dům s pozemkem, zahradou, kde může vybudovat odpovídající výběh, který zvířata potřebujou. Doba, kdy můžu já mít reálně dům nebude dříve, než za 10 let, což pravda v současné době staví můj chov jakýchkoliv koček do říše snů, takže mi nakonec nic jiného, než teoretické znalosti nezbývají.