Ruza518.12.2010, 19:55:21xxx.xxx.226.3Mě to nevadí, když nemusím jet autem a nikam nespěchám.Jen před dvěma rokama to byl vopruz, když prckovi byli dva roky, tomu druhýmu 2 měs. a já musela jít odhazovat sníh na parkování, vjezd a kolem koní. To mi pak z toho hrabalo, chlap přicházel pozdě večer, odjížděl ještě za svítání a já lopatovala a lopatovala. Teď už je to dobrý, teď jen lopatuju a lopatuju:-P
Ruza518.12.2010, 19:42:01xxx.xxx.226.3 4 109.90: nevysvětluju, ale od srdce jsem se zasmála, ono to vypadá že má oko nateklé, ale to jen mrkal, že jako zavře oči, tak jsem to stihla v půli cesty:-))
Tady fotka, že nekecám:-))
Ruza517.12.2010, 12:55:03xxx.xxx.226.3Protože u nás "venkovních" chovatelů je vše v zimním spánku,dovolím si otevřít toto téma, které je sice bokem od papoušků,ale určitě bude dobrou terapií na dlouhé zimní deprése,když je zataženo a padá a padá.Takže pochlubte se nějakým božím trapasem, kdy jste se červenali až na zádeli :-o))
Začnu takovým pidi: jako 21letá učitelka jsem dostala hned na začátku kariery na starost 9. ročník ZŠ, ty nejhorší grázlíky, aby se zjistilo co vydržím.Tehdá jsem byla namakaná z kulturistiky, prostě vysportovaná se sebevědomím až na půdu.Nakráčela jsem do třídy rázným krokem, zavelela : sednout a usedla nonšantně na roh stolu.Znáte to takový ten prdelní posez na stole: já nesedím, ale sedím,jedna noha ve vzduchu druhá zemní stabilitu. Co čert nechtěl, na té samé straně byli i šuplíky, tudíž mých 60kg živé váhy a těžké šuplíky stůl převážili a já naprosto buchtoidně dosedla na zem a na mě převrácený stůl.Takže ántré v prdeli, třída smíchy na zemi ,veselo.Dodnes na ně vzpomínám, protože se z nich pak udělala prima parta, co nezkazila žádnou legraci.....
