Dobrý den pane Makovický, nazdar Radku,
výstavu jsme měl možnost osobně navštívit a musím říct, že se opět povedla. Ikdyž se rozrůstají expozice bez peří, určitě to výstavě na atraktivnosti neubírá spíše naopak. Abych odpověděl na otázku pana Makovického, SCHHAPP se jako klub na výstavě neprezentoval, bohužel, pouze někteří členové sami za sebe vystvili své chovance. Abych byl konkrétní, Ladislav Žoha vystavil kromě papoušků a drobotě také již zmíněného Zoborožce křiklavého a Oldřich Bouma kardinály a Drozda šámu. Ostatní hmyzo a pložravé ptactvo vystavilichovatelé Kohout Jiří, Laube Zdeněk, Honeger Miroslav, Málek Josef a Buřič Karel.
Ještě fotka Sojky dlouhoocasé :)
Martin
Říct jen , že takto se to dělat nemá, je snadné. Ale mne by, zajímalo jak to tedy udělat. Při odchytu používali samozřejmě i síťku, ale i ta byla nakonec použita stejně jako ten smeták. Prostě donutit zoborožce sednout na nějaké dostupné místo a chytit ho rukama. Jestli máte odzkoušený nějaký lepší způsob odchytu velkých ptáků ve velkých voliérách, podělte se s námi Petře.
Žádný z ptáků ani chytačů nemají žádné zranění a snad na to již zapomněli, ti ptáci.
Martin
... celý z zápas ukončil brankář krásným zákrokem, kdy tělem přikryl "kotouč". (bohužel zoborožec je skryt za rámem klece, ale je tam :)
Kupodivu byla celá akce docela krátká a oba krasavci seděli za pár minut ve své přepravce. Čekal jsem větší a hlavně delší boj. Holt zkušenější tým měl jasně navrch.
Martin
Pro ty co zajímá, tak jako mne, jak se takový zoborožec odchytává, přikládám ještě pár fotek z letošní exoty.
Velký pták, velká voliéra a spousta prostoru pro únik. Prostě to vypadalo jako běžný hokojevý zápas. S tím rozdílem, že "hole" mělo jen jedno družstvo ...
Dovolím si vypsat co bylo k vidění v pavilonu H, tedy expozici měkkožravých ptáků:
Arassari zelený a černokrký,
Majna Rotchildova,
Holub nikobarský,
zoborožci temní, křiklaví, kaferští a šedolící,
Vrána černobílá,
Rehek bělokřídlý,
Křepel kalifornský,
Kardinál dominikánský, červený a zelený,
Bulbul rudouchý,
tukan rudozobý,
Ledňák obrovský,
Holub papouščí, africký, vínokrký, malovaný, nádherný, Bartletův a dvoubarvý,
Loskuták posvátný,
Turako červenokorunkaté, bělolící a bělokorunkaté.
Dokonce, k mému překvapení, byly zoborožci křiklaví prodejní. Posléze se pokusím ještě přidat několik fotek.
Martin
Nazdar Zdeňku,
to mne tedy mrzí. Takový pěkný den to byl, spousta zajímavých zážitků a pak tohle. To opravdu zamrzí. Nicméně chybami se člověk učí a ikdyž je to smutné, i tom je bohužel chovatelství. Abych nezapomněl, to kafe je domluvené. Ještě doděláme některé drobnosti, nastěhujeme zbytek ptáků a dám vědět.
Martin
Zdravím všechny příznivce turak. Nedávno se tu probírala náročnost odchovu těchto ptáků a zda lze úspěšně odchovávat pod rodiči. V posledním čísle magazínu ITS jsem narazil na alternativu k umělému odchovu, a to odchov pod chůvami. David Jones píše, že mu pár bělokorunkatých vychoval mláďata jiných druhů (t.hartlaubi, t.fischeri, t.schalowi a t.schuettii). Zda podkládal vejce nebo vylíhlá mláďata, neuvádí. S takovým odchovem jsem se zatím u turak nesetkal. Co na to ostatní chovatelé, narazili jste již na něco podobného?
Martin
Dobrý den, jako chovatel papoušků musím potvrdit slova pana Holického. Na chov hmyzo a plodožravých ptáků jsem se zatím nedal z důvodu krmení. Papouškům "stačí" k přežití zrní a voda, takže celý den v práci a krmit jednou denně není problém. V mém chovu mám vše zorganizované tak, že v nutných případech mohu chov opustit až na 3 dny, ač nerad. Toto je u této skupiny ptáků problém a obdivuji všechny, kteří si dokáží najít čas tohle všechno podstoupit. Nicméně turaka, tokové a podobní ptáci se mi líbí, tak snad jednou.
Pane Holický mohl by jste se mi ozvat na email, měl bych dotaz ohledně Vašeho chovu fialových turak.
Martin
Dobrý den, dovolím si pár poznámek k odchovům turak a navázal bych tak na příspěvek Zdeňka. Sestavuji chovnou knihu turak a již nyní se dá vypozorovat, že s těmi odchovy to bude různé druh od druhu, chovatel od chovatele. Některé druhy odchovávají sami bez nějakých velkých obtíží (turako chocholatý, banánovec fialový), někde je to složitější (např. spáráci) a mláďata na hnízdě hynou. Například zlínská zoo pravidelně a úspěšně odchovává pod rodiči jak t. chocholaté (t.persa persa), tak i banánovce fialové s 55% přeživších mláďat. Naopak u spáráků je to složitější a často se nepodaří ani umělý odchov. Někteří chovatelé přistupují k umělému odchovu třeba jen z obavy, aby o odchov nepřišli a je možné, že by se rodiče postarali.
V chovné knize je zatím málo údajů abych mohl dělat nějakou seriozní statistiku, proto si dovolím apelovat na chovatele, které jsem ještě neoslovil. Připojte se k nám přispějte svými chovy do chovné knihy. Můžete se mi ozvat na email v profilu.
S pozdravem
Martin Hlásenský
Příjemný páteční večer a díky za podporu Zdeňka i pana Stehlíka. Bohužel musím potvrdit slova v předchozím příspěvku, že většina chovatelů si nevede žádnou evidenci a ani není příliš ochotna poskytovat jakékoliv informace. Na druhou stranu, mám zkušenost, že když pro věc získáte pár nadšených lidí a neustále o tom mluvíte a prezentujete, nakonec se začnou přidávat. Protože já jsem veskrze nepoučitelný optimista a nadšenec, myslím si, že se to musí zkusit a musí se vytrvat.
Prohlížel jsem si chovné knihy ISIS, které používají ZOO na celém světě a jsem zvědavý na formuláře, které získal Adam z ITS. Dají se využít jako dobrý návod jak na to. Také by stálo za to zapojit ZOO, které s takovou dokumentací mají zkušenosti. Řada jejich odchovů je dnes v držení soukromých chovatelů. Myslím, že tímto směrem šla poznámka Zdeňka ohledně turaků chocholatých.
Pánové, zkusím sepsat nějaký návrh a zašlu Vám jej přímo na email.
Zdravím pánové, když už to na mně Adam prásknul, tak doplním, že momentálně intenzivně sbírám informace o těchto krasavcích. Mimo již zmíněného dokumentu, mám podobný, shrnující především zkušenosti s chovem v ZOO Houston a dalších institucích. Mám i některé články 100 let staré. Až to nějak projdu a utřídím dám vědět.
Již delší dobu si pohrávám s myšlenkou založit a vést chovnou/plemennou knihu pro některé druhy ptáků a v poslední době jsem si umanul, že by to mohly být právě turaka. Myslíte, že se český a moravských luzích a hájích najdou dobrovolníci, kteří by chtěli takový projekt podpořit, především pravidelným zasíláním hlášení o odchovech a transferech svých chovanců? Odměnou by nám časem mohla být rozsáhlá dokumentace s přehledem rodokmenů a příbuzenských vztahů v našich chovech. Po stránce technické a administrativní bych se toho ujmul.