Andulky jsou jedni z nejsnáze přizpůsobivých papoušků, ketří přilnou k člověku a naučí se mluvit. Stačí když malé mládě vezmete občas do ruky a zase ho dáte zpět do hnízda. Pozor žádné tahání ani nošení jinam, jen vzít z hnízda a zase dát zpět. Až andulka vylétne z hnízda tak jí přendejte do jiné klece, krmte jí měkkým krmivem a míchanicí, dávejte ruku do klece se senegalským prosem a máte jí ochočenou bez martýria dokrmovánÍ. Dokrmování je pouze módní záležitostí. Dokrmovat by se měli papoušci o které se nestarají rodiče a kde je nutné se tak o papouška postarat. Množství dokrmených papoušků se vymstí v dalších generacích, kdy už ptačí rodiče nebudou mít ani snahu mláďata krmit a nebudou se o ně následně starat. Naše generace se o to snaží ze všech sil, aby to bylo co nejdříve.
Víte jak se u mě zvětšoval chov? Že jsem nikdy žádného papoucha nechtěla vyměnit a vždycky jsem k němu přikoupila druhého do páru. Já bych to udělala s žakama také tak.
A pak přichází nepoměr, kdy se v Praze ve zwerimexech běžně prodávají agapornisové, kde se nerozlišuje ani druh, za úctyhodných 800,- Kč a neznaký zájemce si takového papouška koupí. Ne snad že by odtutd papouška doopravdy chtěl. Ale mnozí ani nevědí, že se dá papoušek koupit u chovatele a domnívají se, že jediná možná koupě je v obchodech na to určených. Že existují chovatelské časopisy to je pro takového člověka novinkou. O nějakých dokrmených papoušcích nemají ani páru. A tak jedině ti vynalézavější občas objeví inzerát. To jsem chtěla poznamenat k ceně dokrmených papoušků. Pak se nedivte dlouholetí chovatelé, že zde někdy nacházíme dotazy ohledně chovu, krmení a péči o papouška, nad kterými nám rozum zůstává stát.
Tak já mám oficiální mail naší firmy a kdybych se měla bát ho napsat, tak bychom nemohli ve firmě vůbec obchodovat, a tak je už jedno jestli ho uvedu i papouškářům. Co se týká přihlášení, tak se mi často stává, že si přečtu zadání a pak chci rychle odpovědět a přihlásit se zapomenu. A co se týká urážek, tak to je v tomto webu slabota proti ifauně. Doufám, že se to tady nezvrtne taky.
Já mám ten samý pocit i na ifauně na moderované diskusi, kdy je sice uvenená přezdívka tázajícího se, ale pokud kliknu na přihlášeného uživatele, tak se objeví zašifrovaný mail, kde stejně nepoznám kdo se táže. Také mi připadá, že se spousta lidí za své dotazy stydí. Proč? Všichni jsme nějak začínali a pokud se nejedná o dotaz, kdy se tázající všelijak kroutí a snaží se z chovatelské veřejnosti udělat skupinu hlupáků, pak není proč se pod svůj dotaz nebo odpověď nepodepsat.
Záleží od koho jste andulky koupila.Jestli každou zvlášť a nebo dohromady. Taky záleží na barevné mutaci. Některé samičky vůbec do budky nejdou, přestože jsou to 100% samičky. Bohužel u andulek může dojít k poruchám v tomto směru a nebo pak k poruchám při vylíhnutí mláďat, ale to všechno je víc než složité, abych se o tom tady rozepisovala.
Aratingy a nandeje nechovám a proto by je měl doporučit někdo kdo o nich opravdu něco ví. Někdy záleží v chovu i na drobnosti a pakliže se drobnost opomene nemusí se v chovu dařit. Takže se snad ozve někdo, kdo o těchto papoušcích má zásadní vědomosti. A zásadní vědomosti má chovatel více párů, který může i srovnávat, chovatel jednoho páru vám podá informace pouze obecné.
Záleží čemu se říká připravený na chov. Já chovám už čtyřicet let, v chovu mám velké papoušky a protože se mě najednou zalíbili růžohrdlý agapornisové tak jsem si je před třemi lety pořídila. Jsou to papoušci pro začátečníky , jak se všude píše velmi nenároční. A já jsem s jejich nemocemi bojovola do teď, odchov žádný a až po třech letech přicházím na celou podstatu nemocí a chovu. Takže né vždy se musí v chovu dařit a jak je vidět nemusí se dařit ani s tím nejjednodušším, i když vzácnější druhy odchovat u mně není problém. Velmi záleží na celkovém zdravotním stavu ptáků do kterých nevidíme. Proto by měl každý začínat s chovem např. andulek, u kterých má každý úspěch a to ho povzbudí k chovu dalších papoušků. Začne-li se u problematičtějšího druhu nebo dostane-li se do chovu nemoc začátečníka neustálé úhyny papoušků odradíí a s chovem dříve nebo později skončí. Hodně taky záleží na délce chovu jednoho druhu. Odchováte-li jedno nebo dvě hnízda např. andulek, nemůže si začátečník říkat, že je borec a hned běžet kupovat ary. Cestá k náročným papouškům je dlouhá, pokud má být v chovu vše 100%.
Andulka se senegalce neni problém. Andulka mu uletí. A když senegalec vykračuje, že by si chtěl zobnout je andulka zase fuč. Musí to být ale mládě senegalce. V dospělosti už dokáže senegalec také vyvinout patřičnou rychlost a to by nemuselo dopadnout dobře. Musíte taky dát pozor na to když bude jeden nebo druhý zavřený v kleci, aby andula při dosednutí na klec senegalce nepřišla o nohy a naopak když by byla zavřená, aby jí senegalec přez mříže její klece neporanil hlavu nebo oči. Taky záleží na temperamentu senegalce a na jeho osobnosti. Některý je hodný a jiný je už od malička vztekloučký filuta. Dospělého senegalce budete muset hlídat. A jestli si pořídíte později k němu druha do páru, budete muset andulce věnovat jinou místnost. To všechno je jen návod. Je to asi jako pes a kočka někteří se snesou a jiní by se sežrali. Třeba to bude u vás fungovat úplně jinak.
Znám spoustu lidí, kteří mají panickou hrůzu z ptáků. Ono je i zvláštní, že ke mně příjde zájemce o senegala a bojí se vzít mládě na ruku, aby ho nekouslo. Přitom malej papouch zvědavě oštipuje ruku ve snaze ujasnit si kdo to je a o co jde. A když příjde milovník papoušků aby se pokochal barvami ve voliéře a místo kritiky nebo pochvaly řekne "ježiš to je řevu, že to vydržíte" ( to piští agapornisové), tak hned víte s kým máte tu čest. Tak to jsou mé zkušenosti s milovníky ptactva.
Tak to jsem ještě nezkoušela. Třeba se někdo ozve kdo to má dlouhodobě vyzkoušené. Jinak nač dávat zelí, když je jiné zeleniny dostatek, nebo máte zelné polnosti a nevíte co s přebytkem? Tenhle problém mám s jablkama, ale ty jsou v pohodě, takže krmím, krmím a krmím.
Nevím, proč by se paní měla jít léčit. Já osobně mám velké množství papoušků a proto ani nikam nemohu odjet ani cestovat. Pomoc bych mohla nabídnout, ale protože je mi jasné, že nakažlivé nemoci nechodí tolik po lidech jako po papoušcích pomoc jsem z tohoto důvodu nenabídla. Veškeré přinešené papoušky dávám do karantény po mnohých špatných zkušenostech. Z tohoto důvodu se i bojím, kdyby se u mě vyskytla nějaká náhlá nemoc, že by ani hlídaní papoušci nemuseli přežít. Je to asi jako když jsme si s kamarádkama v mládí hlídaly děti. Tehdy nás nenapadlo, že by se mohl stát nějaký úraz. Dnes, ve svých letech, vidím spíše včechno černě a proto mám větší obavy. Není to z neochoty. Jestli se tedy paní toho všeho co jsem napsala nebojí může se ozvat na můj mail a anduláci u mě budou po dobu její dovolené v karanténě. Ovšem jak píši nic není se zárukou
Tak sem může dát orla i střízlíka vedle sebe. U někoho jako u mě není o prostor nouze, jen jsem nešikovná a nedovedu zatlouct ani hřebík, takže se mi o tom může jenom zdát. Někdo má šikovných rukou nazbyt, a zase mu chybí ten prostor, takže každý máme v něčem smůlu.
A jestlipak jste někdy viděl pyrury. Chovají se už jako velcí papoušci, berou potravu do prstů a naučí se mluvit. Nehledě na přítulnost, že jsou to velcí mazlové.
Na vydesinfikování klece je účinný pouze virkon-S. Difusil je k ničemu. Než se rozhodneze dát andulku uspat, chtělo by to alespoň posouzení veterináře v Praze Dr. Nečasová tel.224 923 717, test na PBFD se dělá z krve. Ne vždycky všechna onemocnění jsou cirkoviroza. Pakliže by se ale o cirkovirozu jednalo můžete přijít o celý chov, tak je to nebezpečné. Proto doporučuji nechat udělat testy.
Především by to chtělo na cirkovirozu testy. Jestliže papoušek o malička nic takového neměl, nemusí se o cirkovirozu jednat. V případě cirkovirozy máte ve voliéře nějakého přenašeče a nebo jste to přinesla domů na šatech. Desinfelce je virkonem-S. Zeptejte se u vás jestli je tam někdo se speciálizací na papoušky a tam zajděte. Jinak to asi nemá cenu.