No jo, to je zajímavé, co když mužeme za to, že pouze nemocný pomatený kleštík a s ním spojené problémy zahubí hostitele, to dává zase úplně jiný rozměr.
Třeba zdravý roztoč pouze parazituje na včelstvu a pokud je včelstvo v pořádku a není jiný problém tak ho trochu decimuje, ale nezničí ho.
To bude sranda až se přijde na to, že musíme hlídat především zdravotní stav kleštíka, chránit ho a léčit, protože nám jinak přenáší nemoci 🙂
Máte odvahu to otevřít, není u toho napsané co to je, pod takovým odkazem může číhat gay porno nebo trojský kůň 🤣
Je to inspirace, nápad nebo návod k vlastním závěrům a pozorováním. Můžeme to rozvinout nebo nechat být, co jsem tak četl ruská fóra kde letáče probírali tak co včelař to názor, včelaři jsou schopní používat česna skoro v jakékoli casti korpusu a v různých počtech, ale vždy to musí mít nějakou vyzkoušenou logiku, závěry jak to bude nejlepší bude záviset od konkrétních včel, úlů a stanoviště. Cca polovina včelařů používá buď jen jedno spodní česno které se dá hodně otevřít 18mm x šířka úlu, nebo je tam nějaká norma na úl kde je 180x8mm dole + očko 25mm.
Já jsem si z pokusu odnesl postřeh, že včely si vykusují díry velikosti oválu 9x8mm, tedy do praxe letáč může mít výšku jen 8mm, asi by to tak včely chtěly.
Potom, že největší letový provoz a zároveň ventilujici včely jsou v průměru 60mm ode dna úlu kde je rámka Dadanta Blatta 435x300, dale je to ještě rozvedeno na různou délku vystavěného plástu, že je to 40mm od jeho spodního konce, což je tam napsáno v tabulkách, proto je to v závěru 60mm ode dna.
Také si vykusují malý otvor úplně nahoře a kde uznají za vhodné, asi aby mohly někudy nasávat vzduch až vlhkost z medu poženou hlavnímy létáči ventilátory dole ven. K letu je využíván minimálně. V zime zůstává pro odvod vlhkosti. Tyhle malé dírky místo letáčů jsou včely asi v průběhu sezóny schopny včely zalepovat nebo v případě toho papiroveho klátu vykousat až na neuvěřitelných 300cm2 v horoucím červenci.
Je to tak, moje včelařské chyby pramení z mojí nezkušenosti a nevzdělanosti v oboru a to že dám zpátečku ještě neznamená že hodím flintu do žita 🙂
Napřed dám včelám čas aby se vzpamatovali ze všeho co jsem jim provedl a budu přemýšlet i nad sebou, hlavně nad svojí zbrklostí a horlivostí, asi je to nějaká nemoc mám nepříčetnou potřebu všechno pochopit a hned vyzkoušet, jak mě něco napadne a nevyřeším to tak nedokážu usnout jsem v tom uzavřen a unikají mi jiné věci. Chce to myšlenku nechat uležet a pak s rozvahou realizovat. Rád bych slíbil, že se polepším, ale nevím, možná se polepším jen trochu.
Člověk co není zvědavej a neustále se něco neučí, nevymýšlí a neprověřuje tak vlastně ani nežije a může uhnout a udělat místo výkonnějšímu robotovi 🙂
Teď jsem četl zajímavý výzkum profesora Taranova, šlo o usazení rojů do speciálních úlů ve kterých si včelstva mohly podle své síly a roční doby sami regulovat, pozici, velikost a počet česen. Kdyby si to vycucal z prstu tak by ho taky mohl Stalin nakopat do koulí za neúctu k sovětskému hospodářství 🙂 https://dzen.ru/a/YerpPdjtTCV2dbok
Goro: díky za povzbuzení, ale dal jsem si předsevzetí na příští rok, že nebudu nic vyrábět, šlápnu na brzdu a možná zařadím zpátečku 🙂
U nízkých den to teď dělám tak, že úl nakloním, podložím mezi dnem a korpusem špalíčkem a můžu třeba vybírat bordel a vložit podložku.
Mě se to víceúčelové dno líbí i z jiných důvodů jelikož: Má lomený letáč a tak tam nezafoukává. Spodní loučky rámků jsou od něj 1cm a tak včely mohou přímo přelézat. V zimě má pod sebou chumáč vysoký podmet a neválí se po dně a ani mrtvolky neucpou letáč. Je tam možnost nahlédnout do úlu od spodu, u studené stavby mezi všechny uličky a když nemám mezerníky zkontrolovat jejich rozteče. Dost prostoru pro čištění a sběr měli a cokoli je třeba. Při jarním rozvoji se vloží přepážka a je z toho standardní podmet 18mm pro zbytek sezóny. Jako přepážku jsem viděl i pěnové PVC nebo polykarbonát, pak je to izolace i odspodu.
Já netvrdím, že se v porodnici nemají mýt ruce nebo nedesinfikovat nástroje. Že si za úhyny můžu sám to vím.
Díky za vsuvku do historie, mě tyhle věci taky zajímají tak mi to vůbec nevadí a pokroku si vážím.
Před 2 lety jsem měl první úhyny. Rok předtím mi po fumigaci Varidolem nespadl žádný kleštík, tedy včelstva šla do sezóny čistá. Poté jsem v létě jak je doporučeno po medobraní dal Formidol. Na podzim zbylo z 11 včelstev jen 4. Nějaké spady byly následně po Varidolu také.
Nechci říct, že to způsobil Formidol, ale jde mi o to, že nepomohl a není to do budoucna řešení. Rozchováváme odolné viry a kleštíky tím že je “držíme na uzdě”, ve skutečnosti škoďíky jen očistíme o jejich méně odolnou přemnoženou část a na včelách se nám příště namnoží jejich elita. A u včel děláme přesný opak, množíme přešlechtené transtrubce ve sterilizovaných úlech, které si už sami neporadí. Ať si každý domyslí kam tenhle opak přírodního výběru povede, ještě se k tomu přidá zhoršující životní prostředí a klima a možná i el.mag.vlny.
Pročítám si starší příspěvky ve fórech od Milana Bencúra, čest jeho památce.
Poslední roky také zkoušel podobné věci které zde probírame, k tématu má na svém blogu úl trochu podobný Brennerovu úlu, je to Čechoslovák 37x30 na 8 rámků: https://nasapravda.blogspot.com/2016/07/panelovy-ul.html
Dále ještě čtení o úzkovysokých úlech v podobě Slovenského klátu: https://nasapravda.blogspot.com/2014/03/plodisko-patri-vcelam-mednik-vcelarovi.html
Víceúčelové regenerační dno: https://nasapravda.blogspot.com/2017/03/regeneracne-dno-pre-kazdy-ul.html