Čerstvý med: 1-3 mg/kg
Každé zahřátí množství HMF zvyšuje, ale je to v podstatě ze zdravotního hlediska irelevantní. Bylo to myšleno jako bič na zpracovatele a překupníky, pro nás obyčejné včelaře to žádný plus není. Naopak, znemožnuje nám to zhodnocovat med jeho archivací, i když těch pár mg HMF reálně neznamená žádné zdravotní riziko. Koukněte se kolik HMF je třeba v kávě. A řeší to někdo? Vůbec…
Pro upřesnění, je to 6 let (OP) a nemám jen OP, ale i klasický nízkonástavkový systém, volnou stavbu, ale i Dadant bez OP. Umím to s mezistěnami, i bez. S mřížkou i bez mřížky… Proč se upínat jen k jednomu? Nevidím důvod, rád zkouším nové věci (i staronové). Psal jsem to vícekrát a pokud něco nesnáším, když mi někdo vnucuje, že dělám něco co nedělám… Ovšem někteří prostě nenaslouchají a nečtou.
Nicméně včely mám, ztráty zanedbatelné, medu dost, nemám problém jej prodat, snad to tedy nedělám úplně špatně, tak se občas snažím podělit se svými zkušenostmi.
Skutečně je to únavné, souhlasím.
Ještě dovětek. Různé studie udávají, že míra napadení trubčího plodu je 8 - 12 x vyšší, než u plodu dělničího. Lze tak snadno domyslet, že na jaro musí být cca 90 % roztočů koncentrováno na trubčím plodu, pokud tedy mají tu možnost. Odstranění napadeného trubčího plodu nám umožní zbavit se této první vlny a výrazně oploští vrchol plodové křivky kleštíka. A to někdy úplně stačí, obzvláště ve spojení s dalšími vhodnými opatřeními v chovu (jako např. plodová pauza po slunovratu, ano ti bystřejší už chápou kam směřuji). Jako vždy platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud kleštíka nejsme schopni koncentrovat na trubčí plod a ten metodicky včas a v pravý čas (!) odstranit, pak pochopitelně toto opatření bude mít zanedbatelný význam pro kontrolu populace roztočů.
Ještě malý bonus. V OP se plodištní plásty nepřehazují, ani nikam nepřevěšují. Neroznášíme si tak kleštíka všude možně hloupým převěšováním a rotacemi nástavků. Rotace je jen jedna; polštář < - > medník včel a bezvadně plní svůj učel. V předjaří polštář chrání vlastní plodiště a po začátku snůšky přehozený nad mřížku okamžitě vtáhne včely do panenských medníků. Kdo to vše pochopí, může zapomenout na rojení, nebude vědět co s medem a včely mu postaví každý rok ve snůšce obrovské množství panenských plástů nahoře v mednících.
Předehřívka platí pro klasické velké plodiště a je to jistě velmi dobrá myšlenka. Zdá se mi, že si ale nějak neumíte představit jak vypadá plodiště v OP. Včely jsou nahusto v celém objemu plodiště, žádné stahování z plodu v předjaří se nekoná. Prostor v OP je totiž jasně vymezený a zakladené rámky s plodem jsou vždy nahusto obalené včelami. Navíc v předjaří je pod OP stále ještě podhozený medník včel. Je třeba chápat souvislosti a nejlépe je na vlastní oči vidět, jinak teoretizujeme o ničem a porovnáváme neporovnatelné.
Chov trubců za přepážkou je věc, kterou hodlám prověřit. Jestli funguje na 5, 50 nebo 95 % nevím, je to jen ve stádiu pokusu, vlastně probíhá teprve myšlenkový experiment. Teoretický předpoklad jistého výsledku tam ale je. Chov trubců je u mě cílený a tady se nic nemění. Posunem za přepážku se pouze posune jejich chov do ještě chladnější zóny a mimo bezprostřední styk s plodem dělničím. Jaký to bude mít vliv, to se teprve uvidí. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také tězko na něco přijde.
Určitě to prověřím. Myšlenka je v tom, že trubčina je v úle, ale není součástí vlastního plodiště a nachází se na okraji klidové komory. Předpokládám, že včely tam na čisté trubčině za přepážkou nebudou udržovat teplotu jako ve vlastním plodišťi. Docela jsem rád, že mě to teď napadlo, zatím jsem to takhle u nikoho neviděl. Že tam matka bude klást vím, párkrát jsem tam rámek zapomněl a byl okamžitě zakladen. Výhodu spatřuji ve vertikálním oddělení, kdy odpadá nutnost zvedání VN jako v originál Blaníku. Rámek s trubčinou je ve stejné bedně jako zbytek plodiště, přestože jakoby není součástí plodiště! Je tedy možno bez problémů s trubčinou pracovat. Pokud jsou v úle kleštíci, musí dát přednost trubčímu plodu na takto mnohem více ochlazované periferií (oproti TR jako součásti vlastního plodiště). Dá se předpokládat i vyšší selekční tlak na trubce a toho chci hlavně dosáhnout. Pro srovnání, Sedláček dává trubčinu doprostřed plodiště a to je podle mě obrovská chyba.
U chovných včelstev nechám odchovat první (eventuálně 2) generaci trubců a poslední odstraním. U ostatních včelstev by se měla trubčina před vylíhnutím likvidovat. Jednak z důvodu selekce a dal by se tak i zredukovat kleštík.
Důležité je, aby něco přežilo a od toho se odpíchnout dál. Viděl jsem už letos v okolí několik zcela mrtvých stanovišť. Pokud někdo nevěří na genetiku, jeho problém. Já po všech těch letech dávno vím, že rozdíl mezi varroasensitivními a odolnými včelstvy je obrovský. Odolné včelstvo je takové, které vyžaduje minimum zásahů, péče. Úhyny mohou být počátkem cesty, která někam povede. Máte to i ve svých rukou.
Tak ta teorie má něco do sebe. V OP je také plod koncentrovaný do vymezeného prostoru s optimálním tepelným režimem, dalo by se říct, že jde o jakýsi “inkubátor”. Periferie, kde by se dařilo kleštíkům tam prostě není. Teď mě ale napadlo vylepšení. Trubčinu jsem vkládal do plodiště mezi přepážky na krajní pozici. Možná by nebylo od věci vyzkoušet trubčí rámek vně OP těsně za přepážkou, kde je teplota logicky mnohem nižší. Vím jistě, že matka trubčinu zaklade a včely obsednou i za přepážkou, je to v určitém období přiliš lákavé. Tak by se dal kleštík bezpracně koncentrovat do “studené” periferie až do slunovratu a těsně před ním, než začne s koncem odchovu trubců přelézat na dělničinu, velmi snadno odstranit.
V OP je právě možné mít včelstva jakékoliv velikosti. Plodiště se zužuje a rozšiřuje dle plodnosti matky a funguje výborně komínový efekt se stavbou panenského díla v mednících. Věřím, že by šel vymyslet hybridní systém bez mřížky s použitím mezistěn do prvního medníku nad plodištěm.
Langstroth není nejlepší. Není nic jako nejlepší míra, ale Langstroth má obrovskou výhodu v délce rámku. Pokud se včelstvo proploduje nahoru příliš brzy, na dlouhém rámku je stále velká rezerva směrem dozadu. Výborné u oddělků. Mně lang vyhovuje. Kdybych neměl lang, chtěl bych zase dlouhý rámek. Měl jsem i Čechoslovák 37 x 30 s polovičními medníky, ale přešel jsem komplet na lang superjumbo v kombinaci s Lang ⅔. V mých podmínkách se tato míra osvědčila.
Vřes (srpen 2020)
Zdroj snůšky: Vřes obecný (Calluna vulgaris)
Lokalita: vřesoviště na JZ Moravě
Vlastnosti: Nektarový med. Barva tmavě jantarová výrazně do červena, po krystalizaci do oranžova. Chuť zemitá, mírně nakyslá a nahořklá, s tóny zahřátého koření, lesních plodů a karamelu. Aroma výrazné vřesové, příjemné. Tixotropní gelovitý med s vyšším obsahem vody. Špatně se vytáčí z plástů.
Získávání: V srpnu 2020 jsem přistavil včelstva k vytipovanému vřesovišti, výnosy nepřesáhly 10 kg na včelstvo. Med se v nádobách sám oddělil do 2 vrstev, naspodu čistý vřes a nahoře dlouho tekutý světlý med z neidentifikovaného zdroje. Po zatuhnutí vřesu se horní tekutý med odlil a zůstal čistý vřes.
Zajímavost: Vřesový med má údajně léčivé účinky na ledviny a močové cesty
Foto po krystalizaci
Cibule (červenec 2023)
Zdroj snůšky: Cibule kuchyňská (Allium cepa)
Lokalita: LVA, šlechtitelský porost
Vlastnosti: Velmi vzácný nektarový med nejen v našem, ale i ve světovém měřítku. Barva zlatavě jantarová, po krystalizaci tmavě okrová. Chuť plná, zakulacená, po zkaramelizované cibulce. Aroma velmi výrazné po rozkrojené cibuli. Krystalizuje do jemnější krystalické hmoty do 2 měsíců. Při degustacích patří k chuťově nejlépe hodnoceným medům.
Získávání: Z prostorově izolovaných šlechtitelských porostů cibule speciální metodou, která umozňuje získání 100 % čistého jednodruhového medu, pouze malé množství.
Foto 1 po medobraní, foto 2 po krystalizaci, foto 3 rozkvétající šlechtitelský porost cibule, foto 4 plně rozkvetlá cibule
Slunečnice (červenec 2023)
Zdroj snůšky: Slunečnice roční (Helianthus annuus
Lokalita: Niva Dyje, černozem.
Vlastnosti: Nektarový med. Barva temně zlatožlutá, po krystalizaci žlutooranzová. Chuť svěží, ovocná, lehce, nakyslá s výraznými citrusovými tóny. Aroma slabé, nevýrazné, chlebové. Krystalizuje do středně hrubé krystalické hmoty do 3 týdnů. Dobře se pastuje a v této formě je velmi dobře prodejná vzhledem k příjemné chuti a atraktivní žluté barvě. Oblíbená u dětí. Díky vyššímu podílu glukózy a lepšímu trávení škrobů velmi vhodná k mazání na chleba.
Získávání: Pravidelně každý rok v červenci, běžný druhový med v oblastech s plošnými výsevy slunečnice.
Foto 1 - 4 medobraní, foto 5 pastování, foto 6 krystalizace
Javor (květen 2022)
Zdroj snůšky: Javor babyka (acer campestre)
Lokalita: Lužní les pod Pálavou.
Vlastnosti: Nektarový med s příměsí medovice. Chuť plná a výrazně zemitá, kouřová s tóny tabáku, slaného karamelu, lékořice. Aroma výrazně po javorovém sirupu. Krystalizuje do jemné pastovité hmoty, po 2 a půl letech zůstává stále pastový až lehce tekutý.
Získávání: Jen v letech s teplým, slunným, suchým počátkem jara (přelom dubna a května) a absencí řepky v okruhu 5 km, četnost 1 x za 3 - 5 let. V ostatních letech jen jako příměs v květovém jarním medu smíšeném.
Foto 1, 2 - současný stav, foto 3 po medobraní
Moje 10 let stará Tatarova hrušeň. Plody jsou maličké, ale mimořádně dobré. A v tom je i potíž, protože letos byly vosy a sršně rychlejší než já. Plánoval jsem to zpracovat na džem a medovinu. Jinak strom je to neskutečně krásný - v každém ročním období. A hrušeň to tak úplně není, je to mezidruhový kříženec hrušně a jeřábu (sorbopyrus).
Snůška z ovoce je běžná, pokud je v okolí silný zdroj takové snůšky. Obvykle nabodané ovoce od hmyzu, případně praskající po deštích. Švestky a hrozno může bez problémů dosáhnout cukernatosti okolo 25 i více a taková sladká šťáva je už pro včely dostatečně atraktivní, o to více v podletí a na podzim, kdy je už nektaru nebo medovice obecně v přírodě málo. Včelám je přece jedno, zda je sladká šťáva původem medovice, nektar, nebo z přezrálého ovoce. V okolí některých stanovišť mám stovky až tisíce ha vinic a snůška z hroznů révy vinné se objevuje pravidelně - viz foto. Včely na tomto medu přezimují dobře, což mě přivedlo k myšlence, že by se dala vysoce cukernatá šťáva z hroznů použit i k dokrmení na zimu, ale nezkoušel jsem to, respektive nepotřeboval jsem to zkoušet.
