Co si pamatuju, tak Canka měla problém s kobylou a jistým chlapcem, a bylo to doca nepříjemné. Ale to už je dávno, tak to spojitost třeba nemá. 

orionka-2:

Co je to za nesmysl ? Jak posílá ? Holubí poštou ? Copak tady někdo zná adresy vašich sousedů ? Většina tu má svou skutečnou identitu docela zamlženou ( když nenapíšu utajenou ).

To máte pravdu, identitu zamlženou až utajenou. Ale dá se dát 2 a 2 dohromady a pak zjistíte, že dotyčného znáte osobně. Jaký může mít někdo prospěch z kopírování konverzací to ovšem netuším.

Tak to je mrzuté, ale problémy přejdou a zas bude lépe, držím palce. V zaměstnání máte aspoň více penět, ne? 🫣 Já už bych se nemohla dát zaměstnat. Šlehlo by nás všechny, vedoucí asi nejvíce a mě ze společenské vytíženosti.

U koní to musí být fajn, trávit čas takhle. To zase závidím já. Ale spíše ten klid a pohodu a (nevím, jestli to tak máte) ticho. My jsme u hlavniho tahu Liberec - Frýdlant, teď to vymysleli tak úžasně, že je to ve své podstatě jediná přístupová cesta do frýdlantského výběžku, druhou se rozhodli na rok a půl opravovat, a do toho opravují vlakovou trať z Liberce do Frýdlantu. Takže náhradní autobusová doprava do toho všeho. V sezoně vyjet traktorem v křižovatce… parádní. Jako bydlela jsem u vlakového nákladového nádraží, vlak nám jezdil asi 50 metrů od domu, a to jsem si zvykla. Ale na tenhle rachot za patnáct let prostě ne. Takže nyní všude oceňuji ticho. Předevčírem ráno to byla na tej dovolenej geniální idylka. Ráno tichoučko, sluníčko, uvařila jsem kafe na campingovém vařiči (mám ráda rangers podmínky) a jen tak jsme seděli, kecali, pohoda…. Věřte, že vím, jaký to u zviřátek máte 🙂 

Instagramovej účet bych měla mít, před časem ho potřebovala dcera, tak abych ji mohla trochu kontrokovat, tak jsem ho založila taky ,tedy facebook mám, tak přes něj (asi). Akorát apku jsem měla v telefonu předtím, a ten mi sežral kůň. A pak jsem už to neinstalovala. Tak můžu. Já mám blog. Odkaz na London, pár fotek a trocha povídání : https://katchabka.webnode.cz/l/hastings-london-96-and-london-05/. Jestli nechcete ten instagram veřejně, tak klidně do zprávy.

Canko jinak jste se ptala, jak se mám. Globálně se mám dobře, spokojenost. Teď mám “konečně po tej dovolenej”, byly to fajn dva dny strávené s rodinou, a i když puberta těžká, tak aspoň hrady a zámky jí dokážou navnadit, a super byla plavba lodí napříč Vranovskou přehradou. Sice nás na zpáteční cestě na lodi chytla větší bouřka, my se s dcerou schovaly v bráně bítovského hradu, a manžel šel pro auto, to jsem o něj měla strach, ale dopadlo to dobře. Bouřka asi byla i u nás, protože nám nebije ohrada, a i když jsme to celý obešli, a pár větví bylo popadaných na drátech, tak to nebije stejne, musím tedy do práce 😁 a podsekat zase ohradu, ale já to dělám ráda. Pustím hudbu do uší a mám pokoj. Z dlouhodobějšího hlediska jsou trochu trable v práci, začínají ty podmínky pro menší zemědělce být takové v něčem hraniční, takže musíme pořád přemýšlet, a jistota budoucnosti žádná. Kdybysme nechtěli stavět dům, tak v pohodě, ale musím ještě něco vydělat. Ale s výkrmem skotu máme v plánu skončit a věnovat se jen údržbě krajiny. Jen je to prostě o jiných penězích. No a asi jako všude v republice problém se senem, zachránily nás loňský a předloňský stoh, tak je 200 balíků “navíc”. Pro sebe jsme seno udělali, a něco málo ještě mohli těm stálým odběratelům prodat, ale fakt poskromnu. A největší legraci jsem si vymyslela v podobě školy, přihlásila jsem se na učňák zemědělec-farmář, příští rok snad zvládnu učňovské zkoušky. S odstupem času je to prča, ale v těch momentech, kdy o něco jde je to takový…. Po 15 letech v zemědělské praxi musím plnit školní praxi, a nemůžu u sebe, tak jsem na praxi u manžela 😁, protože ve školství uznávají vzdělání jen 10 let zpět, a já mám letos 25 let od maturity, tak všechny (no všechny, třeba zeměpis nemáme) předněty hezky znovu. Ale třeba mám z matematiky konečně jedničku 😂, na gymplu jsem měla čtyřky. Jen ty odborný předmět, jsou takový… prostě vtipný no, když praktika “učí” o skoro půlku mladší teoretik 😁. Nejhorší je domluva, učitelé prostě nepobíraj dospělého člověka, a jednaj se mnou jak s tím puberťákem. Ne všichni, to bych křivdila, ale bohužel většina. Kamarádka učitelka, sice na základce, zástupkyně ředitele, mi to vysvětlila, prej jim “ničím jejich poklidný život” 😁. Tak to ještě rok musíme na obou stranách vydržet. Co se zvířeny týká, když jsem koně před 4 lety brala, myslela jsem, že to do druhé pětiletky “eliminuju”, a oni pořád žijou… jako jo jasně ,pořád je co řešit, ale prostě… to vždycky pořešíme, a jedem dále. Akorát mi končí MVDr, a to fakt nevím, jak bude dál. Sice mám 2 nahozený, ale jedna je daleko, a s tím "jediným" tady mám trochu pochyby, že se snesu. Ale co mi zbyde, že jo. No tak asi takhle 😁.

Mě zaujal Váš Londýn. Chce se Vám popsat?

QH byl můj sen za mlada. Když jsem si ho splnila, a s.postupem času, jak stárnu, tak v tom takové terno nevidím. Můj první kůň byl rezavý ČT, a bylo to nejlepších 21 let, které jsem s koňmi prožila. Žlutý vtipný kůň je pak pokračovatel jako parťák, ale ten je prolezlý nemocema, genetickýma, tak jsme sice spolu něco nanzedili, ale teď už jen spolu vtipkujem. Painty mám tři, u čtvrtého jsem se vetřela, abych s ním pracovala. Bohužel maj všichni "něco”, a ten můj první  není ve 12 ani obsedlej, nechtěl, pak ve 4 diagnoza artrozy, a tak jsem ho nechala bejt. Další dva už přišli nejezditelní, Hříba těžká artroza (nebo zranění, to není úplně přesně daný) kyčle, takže je rád, že chodí, a Žížala prosedlý záda, nějakej machr na ní prej ve 2 letech hodil western sedlo a jezdil. Ale jinak jsou supr 🙂 Tak toť americké okenko 😁

JanaJanaJanaJana:

Couďas, nemyslela jsem velkou prrr na Vás, ale obecně prostě. A že na to bývají dobré procházky 🙂 jste se mi nemusela fotit, já Vás nechtěla hodnotit 😀

Nefotila jsem se Vám 🙂

Váha hovoří jasně, 90 kg. A lenost hezky podporuje.

Poníčci jsou výmysl manžela, a já řekla, že poníka už v životě nechci. Furt jenom trable. I když je pravda, že teď si jich nevšímám, tak je pokoj 😁. Jspu to taky “zachráněný” dvě holky 30 let, a Čerta jsem koupila, ten má 23 a i když asi není úplně v poho, tak je milej a pohodovej. Přivezla jsem ty holky 3, ale jedna bohužel radši umřela, změnila domov po 15 letech a asi to neunesla. Má to bejt nějaká rezerva genetická Shetland pony. Vy máte nějakeho toho pidi ponika, ne? 

Verun:

vašemu “opět strašně” nerozumím, je to diskuse…reaguji si na co chci , kdy chci,  koho chci, zavádíte to někam jinam,  do osobní roviny, slovy klasika…já jsem se sem nepřišel s nikým kamarádit… …pokud vám některé příspěvky, jiné názory, jiný pohled na ten svět, teda jak píšete, nedělají dobře, proč přispíváte? očekáváte že bude jen někdo přitakávat, musíte snad čekat, že bude i 10x  jiná reakce než vy chcete. 😏

Reagovat na co chcete, kdy chcete a koho chcete je Vaše právo. Nevím, co chcete slyšet. Chtěla jsem si “popovídat”, ale ať napíšu cokoliv, nebude to dobře. Omlouvám se Vám, že svým vzděláním a intelektem nevyhovuji. Učitelka nejsem, pokud narážíte na hloupost. Dříve jsem byla asi 5 let jen lektorka angličtiny. Mám jen gymnázium, nyní se učím na Střední integrované škole hospodářské a lesnické učňovský obor zemědělec - farmář. To mě ale už nikam intelektuálně nevynese. Střední veterina bohužel nevyšla, velký zájem dětí.

Nechtěla jsem nic nijak zlehčovat.

Právě proto, že dnes je každý vyhořelý nebo má deprsesi, vlastního psychologa nebo kauče , tak se v tom nevznám, možná jednodušeji nezajímám se, je to každeho věc a každý svět bereme jinak. Ale to jsem už napsala. Nemám potřebu diskutovat o vlastních pocitech, vyjádřila jsem jen svůj pohled, že bych koně už nikdy nikomu cizímu nedala. Pokud Vám, Verun, opět tak strašně vadím, pokuste se mě ignorovat. Nenašla jsem v pravidlech diskuze, že musím být akademicky vzdělaná, abych mohla přispívat 🤷 Děkuji.

Naprosto upřímně psychologii absolutně neholduju, hlava mi to nepobírá. Dneska je to ale velmi moderní, na FB na mě neustále vyskakují nějaké citáty, spousta knížek, jak se s tím vším vyrovnat, jak se změnit… Proto mám se společností a současným světem takové problémy. 

JanaJanaJanaJana:

No tak co si budeme, na poctivou základnu jsou nejlepší procházky pod koněm než na koni….taky o tom něco vím, zařazuji pravidelně 😀

Tak základnu si troufnu říct, že mám “normální”, spíše trpím rodově na velké břicho. Po všech pokusech jsem si řekla, že selka má být z historického hlediska tlustá, a i když mě to hlodá, tak na to kašlu. V hlavě nepřehodím, a tam je základ. Pro ilustraci, před 14 dny jsem se nechala vyfotit s žitem, protože takhle vysoký obilí jsem asi v životě neviděla. A možná použiju do školy na nejalý referátek do pěstování rostlin, i když učitelé o to jak se zdá moc nestojej 😁

Svého prvního koně jsem učila kravinky, co taky čekat od 17 letého puberťáka, že. Uměl “pusu”, “ahoj”, a “popros”. Za mrkev, samozřejmě. Také stavění na zadní, ale na to jsme se vykašlali. Ahojky a pusinky uměl až do konce. No a na Silvestra předloňského roku jsem měla šílený nápad, že se vyfotíme všichni, až na dceru, ta musela fotit, a oslíky bych asi taky neukecala. Nejhorší bylo sehnat 12 vodítek. Musela jsem posundávat i pár otěží 🙂

Holaaaa! Přidat se může kdokoli, třeba i jezdec 🙂 O váze bych raději moc nediskutovala 🫣 Ale procházky jsou jistě ku prospěchu. Já chodím ráda, jen spíše bez koní, s manželem.

Verun:

Ale asi tak trochu kecáte…základní vzdělání asi nemáte. Nejste vy “taky”  učitelka? nějaké základy psychologie? … 

Máte na mysli kupříkladu základy psychologie v ZSV na gymplu? Jo, to jsme možná měli. Ale po 25 letech si nic z toho nepamatuji, a definice deprese, vyhoření a podobně jsem patrně prospala, tak jako celou filosofii. Takže ano, v tomhle jsem “blbá blondýna”.

Já tím, že tomu názvosloví nerozumím, nevím, co to znamená, tak opravdu nevím. Kdysi kamarád technik na klinice říkal “jsem ve smrti”. Chtělo se mi tenkrát strašně chodit někde prostě jen pryč odsud. Ale hlava chtěla, ale nepřesvědčila tělo. 

Loňskou zimu jsem byla tak “zpruzelá”, že jsem seděla v kuchyni za stolem, pila kafe, koukala z terasy ven do blba, a nebyla jsem schopná se přesvědčit vstát a jít cokoliv dělat. Kašlala jsem ma vše, kromě základních povinností, aby netrpěly zvířata a rodina, jinak jsem byla schopná fakt celý den jen čumět. Byla jsem na sebe naštvaná, protože manžrl furt něco dělal, a já nic. Ani televize mě nebavila, to jsem raději jen tak ležela a poslouchala písničky. Když jsem si vzala knížku,že budu číst, po třech větách jsem jí zahodila. Nevím, co to bylo, totální nechuť ke všemu, trvalo to asi měsíc, nevím. A hlavně nebyl důvod, nebo jsem už byla utahaná. S jarem a prvním pořádným sluníčkem to přešlo. A pak přišla ta lenost 🙂 Naučila jsem se, že “nemusím”.

Mě jednou jezevec přepadl, když jsem šla od koní. Vyběhl brodem z potoka, psi ho hnali proti mě, a já fakt nevěděla, kam utéct. Naštěstí jsme se domluvili, kdo na kterou stranu půjde a pokračoval dále loukou, asi do lesa. A toho rámusu, co nadělal…

Děkuji za vysvětlení. Pak jsem opravdu jen líná. 

Ano, právě proto, že máme každý jiné hodnoty, každý život bereme jinak, tak i ten pohled na problémy druhých vnímáme po svém. Já jsem společenksy vyloučená, takže tyto rozdíly lenost - vyhoření - prokrastinace (to také nevím, co znamená) nechápu, jednoduše nevím, co to je, beru to po staru.  Když mám jít něco dělat, a řeknu, že se mi nechce, beru to jako lenost. Vztaženo pouze a jen na sebe samou, životy ostatních lidí neznám. Jestli je to něco jiného, nemám tucha.