Lesnížínko tady si rodiče nestěžovali, protože neměli na co. Dětičky nosily domů jedničky, jezdily na výlety, dělaly besídky, a že byly dutí jak bambusové, neuměly ani pozdravit a ve škole byl řev jak v opičárně? To přece nevadí. Hlavně že maj ve slovním hodnocení, jak se Pepíček krásně snaží a nevadí, že mu to nejde, však on to dohoní… Přijdou na základku na druhý stupeň a bum, jeeee, on má z matiky za 4… no jak je to možné, vzdyť měl 5 let jedničky… Ne děti, nemusíte se učit malou násobilku nazpaměť, to je přece náročné a nemůžete se vzdělávat ve stresu… No a pak tu máme různé alternativy, že… Montessori (a hr do mě), kontaktní výchova, respektující výchova… A pak učitel nesmi ani zařvat, bo se děťátko po. Takovej je dnešní svět, nejen ve škole 🙂 Ale jasně, nesmíme to brát tak negativně a musíme vzhlížet ke světlým zítřkům.
Školství je odraz dnešní společnosti a začarivaný kruh, ze kterého nemá nikdo potřebu vystoupit a něci změnit, asi to tak všem vyhovuje. A když nevyhovuje, jako mě, tak má stejně smůlu. Nelíbila se mi výuka na naší malotřídce, tak jsem rejpala, redutelka se.mi jen smala do očí. Nový ředitel misto změny výuky zavedl čipy a elektronickou komunikaci (na vesnici, škola o cca 50 dětech, 1.-5. třída), kdyz mě vzal na záskok, viděla jsem to zevnitř, schytala hloubkovou inspekci (pani inspektorka měla ze mě trauma), a i chlap ředitel řekl, že páťáky učit nechce, protože… tak jsem se po všch pokusech nas… a dala dítě jinam. Mladá je naštěstí chytrá a šikovná, tak i přes ty 2 roky v koronaviru se dostala na gympl i když nechodila na přípravku, jako většina ostatních, a tak valčíme naštěstí na gymplu, což je o drobet lepší než základka, ale i tak se tam najdou exoti. Já chodím na učňák, loňský školní rok jsem nastouoila v pololetí do druháku, letos tedy ještě třeťák a příští červen zácěrečná učňovská zkouška. Školství uznává vzdělání jen 10 let zpět, takže dělám vše - tělocvik, češtinu, matiku, fyziku… A je pro ně jako dospěláka poměrně masakt přístup učitelů. No a co, že děláte 15 let v zemědělství, dokažte praxi. No a co, že máte projitou základku a střední, máte maturitu z češtiny, napsala jste 3 knížky, mě to nezajímá, tady napište referát z povinné literatury a slohovky, jé vy máte “4 řidičáky”, to je fajn, za 2, přineste mi papír, že jste byla na exkurzi v zemědělském podniku s živočišnou výrobou - ale já v tom dělám 15 let - hm, no prostě mi přineste papír, zo je jedno odkaď.… A učňovská zlouška je státní tajemství. Ni nic, zas bych se akorát rozčílila. Mám několik kamarádů pedagogů, mamka byla asistent pedagoga, takže to znám i z učitelského pohledu jako takového. A chudáci jsme prostě všichni, protože je to čistě o přístupu lidí. Když se budou učitelé chovat jak opice, rodice jak dementi, tak děcka nemaj šanci uspět. Jenže každej na to kouká jen z toho svýho pohledu a nad komplexem se nezamyslí. Rodiče doma na učitele nadávají, místo aby zjebli děcka, děcka nemaj respekt k dospělým a k učitelům pak už vúbec - když může nadavat táta učitelce do… tak proc né já, učitelé nemají absolutně žádnou právní obranu a tak se na to můžou krajc vajc, když maj haranti jen samý práva…. no a tak dále….
Ještě bych ráda napsala k tomu stěhování. Nejradši bych se odstěhovala odsud, a nejlépe do jižních Čech, kde to mám nejraději. Tady je hezká jen příroda, zato lidi stojej pěkně za prd. Ano, jsem “svobodná”, můžu kamkokiv. Ale… tím, co dělám se mi splnil sen, a třeba bych už po těch letech nevydržela pracovat “pod někým”, šlehlo by mě. Práci si sebou nevezmu, jak přestěhuji 200 hektarů se zázemím. No a v neposlední řadě parťák není jako já, mě je jedno kde jsem, dokážu se sbalit a jít, nejsem fixovaná na místo. Ale bez něj nikam nejdu. Jo, bydlet v paneláku a dělat ve fabrice, je to jednodušší. Ale żivot je o výzvách a překonavání problémů.
Fakt to takhle přesně řekl? Vy máte pamatováka.. 😄
Bohužel mám tu smůlu, že si pamatuji spíš to horší, než to dobré. Ale samozřehmě nevím, co řekl úplně přesně. Plácá tak, že že si pak svá slova může zdůvodnit jakkoli a interpretivat je tak, jak potrebuje on. Asi tak no.
Jo a na “cvrlikání ptáčků” chodím do lesa. Respektive na “ticho”. Ticha mám velký nedostatek, krom těch ptáčků, který řvou na dvoře a za oknem pod střechou nebo na okapu vedle postele hned od rána, tak ten hlavní tah Liberec - Frýdlant je fak naprosto úžasnej, večer nemůžem mít otevřenou terasu, bo není slyšet telka… A to jsem vyrostla vedle nákladového nádraží.
Bobčo - samozřejmě naprosto respektuju všechny negativa. Mou jedinou odpovědí je - o to víc koukám. Ale já na tom kole jezdila před 30 lety, bylo to taky o trošku jiný. Jak říká manžel, dneska bych na silnici na kole ani nepách.
A má Nokia i bluetooth připojení na sluchátka? Ono když přijdu do krámu se svými požadavky, většinou odcházím s prázdnou 😊
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 06.11.2024, 19:11:58
Bez sluchátek s hudbou ani ránu, už od puberty. Mamka mi neustále nadávala, že na tom kole mě jednou někdo přejede. Dnes, kdyz jsem šla přes púlku Liberce pěšky (připadala jsem si jak exot, ale já chodím ráda), taky jsem měla špunty, hurá konečně chvili relax - hudba a procházka. Jen ten zubař nebyl úplně příjemná tečka. Na křoviňák mám sluchadla jako měl Otík ve Vesničce, k nim připevněný štít. A protože jak mi nikdo nevolá, tak když podsekavám ohrady, tak volají všichni. Přes rámus jsem to neslyšela, takhle mi přestane hrát hudba a začne vyzvánění a je to paráda. Jinak si při běžné práci pouštím hudbu (i proto je velmi důležité, aby mobil uměl MP3) bez sluchátek, prostě nahlas v kapse.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 06.11.2024, 18:42:40
Však taky píšu, ze to je tak jediný tlak, který já můžu registrovat. My jsme “nepojmenovávali” spoustu věcí, které jsou dnes pojmenovany, třeba ADHD, jak říkal myslím zpěvák z Kabátů “my jsme byli zas…. fakani”. “Deprese” jsme měli z úplně jiných věcí, třeba že mě nemá rád, dnes protoze nemá dost lajků (z toho mám taky deprese, protoze… no nebudu vysvětlovat). Jenže my v ty kůži dětí nejsme, vnimáme to z pohledu dospělého a často říkáme “ale za nás…” A kdyby za nás ty mobily a internety byly, nemyslim si, ze bychom byli jiní… Telefon na telefonování a sms bych měla nejlépe důchodcovskej, protoże ty jediný jsou zatím ještě k dostání malý, já v létě tohle pádlo nemůžu zastrčit za plavky, a chytrej malej stojí 20 a více, a to jako fakt abych to zas rozsedla, nebo mi zo sežral kůň, na to nemám. Jenže dúchodcovský zas neuměj MP3 a nemaj bluetooth na sluchátka, a to já zas potrebuju kvůli práci s křoviňákem. Těžké najít uspokojení ve všech směrech 😁
To je reakce na toho Babiše a covid. Otevřeně píšu, že Babiše nemůžu vystát. Nepamatuju si, co za covidu říkal, už ani to, co dělal či nedělal. Ale vždycky říkám, že o covidu nevěděl nikdo nic, nevěděl, jak se bude vyvíjet, respective už viděli, co způsobil za masakr v Itálii. Nikdo prostě nevěděl, co dělat či nedělat. Takže nikdy nebudu ani Babišovi vyčítat, co se dělo.
Já zas reagovala na to, že “nám to seberou komunisti". Právě že za covidu a nouzoveho stavu nevěděl nikdo nic. Ani to, jestli budem moct druhej den vůbec vylízt z baráku a dýchat. Prostě pokus omyl, a obyvatelstco pokusný kralíci.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 06.11.2024, 18:15:30
Vy, jak jsem pochopila, děti nemáte? Takže máte jen zkušenost zprostředkovanou, a ještě od učitelek. Já mám dítě školou povinné, v 9. třídě, tedy kvartě na gymnáziu. Nemyslím si, ze by na ni byl vyvíjen tlak, snad jen takový klasický “ale ostatní to maj, proc já nemůžu, jak pak budu vypadat…” a to je si myslím dost velký psychický tlak. Teď to myslím všeobecně. Nezařadí se do spolecnosti, ostatní se jim budou vysmívat, nemluvim o šikaně. Škola není jen učení, je to dalekosáhlejší komplex. Můžu mluvit ze všech stran, jako rodič, jako žák i jako učitelka ( krátkodobě, Igora Hnízda nejen ve školství nechtějí ). A že sedí na mobilu nebo za počítačem… Jako rodič jsem svým způsobem ráda, než by se flákala s fakanama někde, kde ani nevím kde je a vymejšleli buh ví co, to ať raděj sedí doma. Všichni křičí, jak je potřebují dostat od počítačů, ale minimálně polovina věcí do školy je právě jen přes ten počítač, najděte si v prezentaci, vyhledejte na intetnetu… jako rodič musím mít chytrý telefon (mě osobně je k prdu, ale …) potažmo aplikaci, protože se jinak vúbec nic ze školy nedozvíte, dítě neomluvíte, neskontrolujete, jestli má či nemá oběd, nebo jej prostě neobjednáte. Do chytrýho telefonu vás stále někde tlačej, a když chcete mít klid, nebo to prostě potřebujete (bohužel se v práci bez intrnetu a aplikací neobejdu) tak se podvolíte. Jinak je vše tak strašně komplikovaný…. Omlouvám se za chyby a překlepy, ale píšu na tom pošahanym chytrým telefonu.
Ale to je přece úplně o něčem jiném. Já bych mohla jet kamkoliv po světě, ale nejela jsem. 15let jsme nebyli na dovolené kvůli psům, protože jsme od nich nedokázali odjet. Letos jsme měli už zaplacené letenky na první naši dovolenou po těch letech - jen týden v Řecku, třetina z toho ještě pracovně. Onemocněl kocour, letenky propadnuly, opět nic. Nějak už ani nedoufám, protože teď začnou nemoce zase nám. Muži vypadlo tento týden koleno, já jsem na řadě - nejsme už nejmladší, no🙄 Alespoň nám nemusí nikdo závidět😛
Zopakuji, psala jste, že neznáte… atd. Nepsala jste o důvodech.
Lesnížínko neznáe nikoho, kdo by nemohl jet na dovolenou, tak se Vám představuji. Ale v poho, to se nepočítá. Ale nejezdíme na dovolenou ne proto, že bychom na to neměli, ale protože nám svědomí nedovolí nechat hospodářství napospas. A tak výletujeme po ČR na den, dva…
Já myslím, že tady nikdo nikde nepsal, že by chtěl vrátit komunismus. Protoze režim jako takový je samozřejmě zavrženíhodný, stejně jako další totalitní režimy. Já, protože jsem v něm nežila, ho zavrhuji díky dostupným informacím. Ti, co v něm žili, mohou porovnávat a mít svůj pohled, a já určitě nemám právo je jakkoliv odsuzovat. Měla jsem strach v covidu, že Babiš řekne “nejsou prachy, vy, co máte, navalte…” a protože jsem měla našetřeno na halu, měla jsem obavu, že nebudu stavět nic. Skoro se stalo, protože před a po covidu byla cena výrazně někde jinde. Politice nerozumím. Jen vím, že konkrétně v mé moci není někteté věci měnit, i když máme demokracii a můžu jít svobodně volit.
No ale ptáte se, čím se měří chudák, a že sousedi mají dům. Já si nemohu stěžovat, že nemám peníze, jestli je to tedy definice chudáka, ale zároveň si opravdu nemůžu koupit, co chci. A když chci stavět dům, nebýt rodičů, nemám v dnešní době bez půjčky šanci. A tak trošku nevím, jak bych v paneláku pěstovala brambory, i když rajčata se vehementně na balkonech rozmohly. No a když si kupříkladu v Globu kupuju ty"dražší" věci, protože můžu, po chvilce si můžu trhnout nohou, protože jsem asi pak jediná, kdo to kupuje a tak se naskladní ty levnější, protože ty frčí. Můj pohled.
Myslim si, ze Orionka pise, ze Balu keca, protoze “nemohli jste vycestovat, nemohli jste si koupit co jste chteli” a podobne. Protoze nekdo mohl a nekdo nemohl. Je to stejne jako dnes s tim rozdilem, ze tenkrat to bylo o sympatiich k rezimu, dnes je to o penezich. Ale to jsou jen me domenky, ja jsem v komunismu zila jen 9 let, v 89" jsem byla ve 3. tride, a vse znam jen z vypraveni. Naprimo se me tyka vlastne jen to, ze manzela deda byl zavrenej jako kulak na Pankraci, protoze mel o hektar vice, nez bylo povoleno, polnosti a chliv, a asi i dum, to nevim, to bych kecala, bylo zabaveno a predano vedlejsimu JZD, takze tam, co ja dnes pasu kone a kravy se pasly statkovy zvirata, a v chlive, kde chovam bejky, melo JZD sklad. Dedu by se zas dalo “obvinit” z toho, ze koupil dum po nemcich a tak zavinil jejich odsun. A pak tatka vykladal, ze jako trampi byli vyslychani stb, protoze sedeli u vedlejsiho ohne, a vedle sedeli nejaky sledovani trampi. Samozrejme jsem videla Zdivocelou zemi, obe casti. Znam pana, ktereho otec utekl do Australie a jeste za komunistu se vratil zpet, protoze se mu styskalo, takze tento pan ma nazor na komunisty jasny. Ja za sebe muzu rict, ze se v dnesni svobodne dobe, kdy si muzu delat co chci, svobodne necitim. Necitila jsem se tak ani na navsteve v USA, kdy jsem mela pocit, ze kdyz slapnu za kajnici silnice, nekdo me zastreli. Za me je svobodny jen clovek, ktery je sam, protoze nemusi brat ohled na ostatni. Jeste jsem chtela napsat neco o “svinich”, ktery se poterbuji vybijet na utrpeni ostatnich, ale to je fuk. Radsi nic.
Já se do toho míchat nijak nebudu, jen si myslím, že jedni píší o životní úrovni obyčejných lidí a vlastních zkušenostech a druzí o režimu jako takovém a globálním pohledu na celou věc. Kdyby se přidal někdo, kdo byl skutecně persekuován či to měl přímo z první ruky, taky by jistě psal úplbě jiné věci. Mě osobně je jen smutno z toho, že člověk nemůže napsat vlastní názor vycházející z osobní zkušenosti, když se nehodí do krámu.
