Příspěvky uživatele

Šíleného hadaře? Riskoval zdraví svého zvířete? Jestli to kotě je ještě malý a nemá otevřený oči tak v tom problém určitě není. Pokud už by bylo kotě starší a bylo by schopné se bránit tak už tam nějaké riziko bylo. Jestliže hadí jedinec je dost akční a silný tak to kotě je schopný zabít dřív než by se udusilo právě třeba rozmáčknutím těla. Tím stiskem (omotáním) tak z 99% končentiny tak “zajistí”, že kotě nebude schopný se ani bránit. 😃

 Jedna slečna na fb tvrdila (při diskuzi krmení koťat) jak je to špatný typ krmení a chlubila se tím jak to má vystudovaný atd…. Když jsem vyžádal nějakou odbornou studii která by to potvrzovala tak jsem nedostal odpověď. Pokud se podíváme trošku do historie tak před 20 lety to byla bežná praxe kdy se velcí hadi dost často krmili koťaty. Hlavně ne každý měl internet a pamatuju si jak můj otec měl Užovky Tenkoocasé a v okruhu třeba 20km jiný chovatel hadů nebyl. Běžně koťaty krmil, ale bral si to menším počtu aby to stihnul zkrmit než to vyroste. Jednou padlo i morče, protože dítě se o něj nestaralo a rodiče nevěděli kam ho dát. 

Rád bych pomohl kdybych nebyl z druhýho konce republiky.

Jestli si dotyčný návštěvník všimnul, že ho “pustil” ikdyž nechtěně tak škoda, že to hned nenahlásil. Mohli ho odchytnou téměř okamžitě. Takhle během dne už může být nějaký ten kilometr daleko a plocha hledání se nesmírně zvýší.

Vím, že hodně lidí dělá “mrtvého” když se mu stane taková věc. I já samozřejmě mám tuto tendenci jenže si vždycky vzpomenu jak mi mamka říkala, že když něco provedu tak to musím hned říct a pak budou menší následky. Což se mi i v osobním životě několikrát vyplatilo. 

Upřímně pochybuji, že kdyby ho odchytli hned po nahlášení tak by Zoo po návštěvníkovi něco chtěla. Pokud dojde k úhynu a najdou si toho návštěvníka tak si myslím, že by mohli požadovat nějaké odškodné minimálně za nenahlášení.

Kdo ví jak to teda ve skutečnosti bylo samozřejmě. Jinak je to krásná Zoo a letos plánuji, že jí opět návštívím. Doufám, že do tý doby Aru najdou. 😃

Ono taky záleží jaký velikosti. 😃 Cvrčky už kupuji výjimečně a zrovna dnes jsem kupoval mikro cvrčky v ZooshopXXL (který jsem si v poslední době velice oblíbil) a cena byla 53Kč. Jinak mám svůj chov cvrčků který není náročný a používá se doma jako takovej “ bio odpadkový koš”. Kam přítelkyně hazí takový ty zbytky vaření. 

Pokud je nechcete chovat, ale jde Vám o cenu tak asi nejlepší volba je kupovat je na burzách (zaměřené na teraristiku samozřejmě). Tam jsem je kupoval asi za 30Kč. Jenže musí se zaplatit vstupné který se může pohybovat kolem 70Kč když vynechám ty velký burzy jako je Živá Exotika. Jsou také jednou do měsíce a myslím, že přes prázdniny kolikrát ani nejsou. Jestli Vám jde jen o jednu krabičku měsíčně tak nemá smysl chodit na burzu kvůli tomu a ve výsledku zaplatit za to stovku (i SuperZoo by je mělo levnější). V takové situaci bych doporučil zrovna ZooshopXXL (mají pravidelně i mikro cvrčky). Jestli byste na burzách kupoval rovnou další krmivo nebo vybavení tak se Vám vstupné zaplatí a ještě ušetříte. 

Mikro cvrčci můžou být problém a v SuperZoo jsou na objednávku, standartně je nemají. Popřípadě si najít specializovaného chovatele který Vám je prodá taky za zlomek ceny.

Poslední možnost (se kterou nemám zkušenost) je objednávka na internetu. Jsou specializované stránky na prodej krmného hmyzu též za rozumnou cenu a do dvou dnů je máte doma. Slyšel jsem, že spoustu lidí to takhle dělá a jsou spokojeni, ale jak jsem řekl - já s tím nemám zkušenost tak nemůžu úplně doporučit. Každopádně když takové stránky dlouhodobě fungují a objektivní recenze jsou uspokojivé tak bych se nebál ani téhle varianty. 

Nic z toho co jste napsal nebudu určitě rozporovat. Jak jsem na konci psal případ s těmi Ary, v přírodě jsou hnízda opravdu malé, že by člověk řekl, že se tam nemůže vejít. Zmiňoval jsem, že mi to přijde spíš jak horní limit ne jako ideální. 

Samozřejmě, že pokud se chová v celoročních voliérách a jsou i venku odchovy tak je tam riziko zastuzení vajec. Ne každý je má ve venkovních volierách a ve vnitřních prostorách už by to riziko nemělo být skoro žádné.

Přeji hezký večer a úspěšný chov.

No, určitě by neměly být rozměry nějak přehnané. Velikost budky by měla být tak adekvátní rozměry tak aby se tam vešla (ne jako průměr těla * 1,5 například - přijde mi v pohodě 1:1) + vevnitř to nemělo být jako velký prostorný obývák. V chovech se dělájí různý věci pro pohodlí, ale přitom to není kolikrát zapotřebí. Jestliže Rozela má průměrně kolem 30 cm ( včetně ocasu) tak budka 30x30 by měla být v pohodě a spíše bych to bral jako horní limit velikosti. Když už se chová nějaký živočich u nás doma tak proč mu nedát i trochu toho luxusu? S tím, že nemá nic přehánět a 35x35 už by mi taky přišlo až moc.

Když třeba přítelkyně měla ještě Zebričky pořídila budku asi 12x12 (možná i víc - rozměr si teď nepamatuji) a vím, že se tam vešly dvě bez problému (možná by se tam vešly i 3) a odchov byl v pohodě. 

Jen dodatek. Před pár měsíci jsem byl na přednášce z jedné expedice a byla tam krásná fotka. Velká Ara vedle hnízda v kmeni stromu. Strom měl průměr jako tělo té Ary a otvor byl ještě menší a i tak se tam prý vešla. Pak ten pán co to ukazoval pak jen dodal, že v Zoo Praha mají hnízdo kam se vejdou dvě Ary a i tak se povedly odchovy.

Jsem zapomněl dopsat info k fotce. Je to Vipera Ammodytes F1 generace, lokace Ada Bojana v žluté formě. Docela unikátní a nádherný jedinec kterýho mám teď v chovu.

Neslyšel jsem, že by se nemělo chladit ani opačně, že by se mělo. Nemyslím si, že by to mělo i nějaký pozitivní / negativní efekt. Na tohle téma jsem nezjisťoval žádné informace takže nechci tvrdit blbosti. 

Každopádně z mého pohledu by chlazení spíš bylo zaúčelem “uklidnění” části kousnutí. Také je dobré si říct, že je několik druhů / typů hadího jedu a každý poškozuje jiný části v těle. Některé působí na svalové tkáně, některé zas nervovou soustavu popřípadě jiný rozkládá krevní buňky. Takže taky záleží na druhu hada a podle jeho jedu by se dalo konkrétně probrat zda by chlazení pomohlo nebo ne.

Všeobecně je lepší neuškrcovat nebo aspoň uškrtit daleko od místa kousnutí - kdyby například kousnutí bylo kolem palce ruky tak uškrtit minimálně mezi loktem a ramenem aby došlo k menší koncetraci jedu v ruce. Hlavní a důležitá věc je aby člověk nepropadnul v panice - zvýší se pulz a rozšíří se jed rychleji po těle. Pak Vám takový škrtidlo taky nemusí moc pomoct. U některých druhů se doporučuje vůbec neuškrcovat, ale jestli bychom se bavili jen o naší Zmiji Obecné tak ta silný jed nemá (oproti jiným druhům) a uškrcením na normálním místě nebude mít až takové negativní vlivy. Ono někdy je prostě lepší si nechat pustit jed do těla aby se snížila koncetrace a pak nemusí mít žádné následky zatímco po udržení stejného jedu v nějaký části může mít za následek snížení citlivosti, pohybu prstů atd…

Jinak na téma chlazení po ušknutí si moc jistý nejsem a nechám se rád určitě opravit / poučit pokud jsem napsal nějakou blbost.

Není divu, že bude syčet a bránit se. Když budete odchytávat jakýkoliv zvíře které se bojí a zaženete do kouta tak bude agresivní. V takový situaci je jedno jestli se jedná o psa, koně, jedovatýho hada či třeba i člověka. S tím, že vlastně člověk je pro hady takový “přirozený nepřítel” a nechtějí být spatřeni natož odchytáváni. 

Pokud má možnost zdrhnout taky vždycky zvolí útěk než útok. Svůj jed si převážně šetří na kořist a ne na obranu - zpravidla jen v nejkrajnějších situací zaútočí například když je znemožněn útěk.

Další stresující faktor může být rychlý pohyb. Pokud sebou cuknete z leknutí, že se had pohnul tak had to může vzít jako ohrožení a v obraně zaútočit. Proto každá manipulace by měla probíhat v klidu bez rychlých pohybů. Pak bude s velkou pravděpodobností i had méně agresivnější a nechá se sebou i manipulovat.

Jak psal/a Drvodelkafialova, že “naivně” (není myšleno ofenzivně) si myslela, že je to užovka a jestli prostě v klidu, normálně a plynule manipulovala s hadem nebezpečí je opravdu minimální. Je to taky mentální boj - když víte, že je to jedovaté a chcete se toho hada zbavit, tak se Vám zvýší pulz ze stresu / strachu z jedu, pak i manipulace je stresující (třeba z Vaší klepající se ruky) a ten had to pozná a bude agresivní, protože neví co se bude dít. 

Ano hrozí. Jestli jste jí odnesli jenom 1-2km daleko někam do pole tak bych počítal s tím, že zítra jí tam můžete mít znova.  Obzvlášt jestli tam máte opravdu nějaký keř (jak píšete) kde se může ukrýt a máte zahrádku kde se Vám můžou vyskytovat hlodavci nebo jiný živočichové který může sežrat - to je prostě pro ně ráj.

To se jednoduše vrátí. Je dobré toho hada odnést rovnou i do nějakého místa kde se mu může dařit aby neměl potřebu se vracet na Vaši zahrádku.

Taky otázka zda se tam neobjevila jen náhodou. Objevují se Vám tam zmije nebo jiní hadi pravidelně nebo to byl třeba první případ za X let? Potom třeba jen vyhledávala nový místo a zrovna byla na Vašem dvorku když jste tam šli. 

Každopádně bych počítal s tím, že se vrátí než abych spoléhal na to, že tam byla “náhodou”. 

Nene, jedná se o pobočku v Plzni, ale myslím si, že tento řetezec už takové vylepšení má na více místech. 

Jenže je trošku problém v tom, že ne každý si umí přijímané informace filtrovat obzvlášť když se jedná o odvětví kterému nerozumíte. Zrovna Agamu si za mě pořizujou převážně ten typ lidí co o teraristice nic neví a pak dostanou takové množství informací, že nejsou schopný si to vyfiltrovat. Například když byste nic nevěděl/a o elektronice a já začal Vám něco o tom říkat (třeba pasivní a aktivní součástky, polovodiče, výřivý proudy transformátoru,…) a něco z toho nebyla pravda tak si to těžce vyfiltruje - můžete si ty informace vyhledat, ale když neznáte princip a jak to funguje tak je to pomalu nereálné filtrovat.

Je pěkný, že dostanou informace který jsou potřeba, ale taky je dobré vědět proč to tak má být a to už Vám málokdo řekne (v té skupině). Takový začátečníci kteří s tím začínají chtějí spíše ještěrku kterou si pojmenují třeba “Anežka” a mohli jí pak v 15-20 stupních venčit na zahradě a mít terárko jako součást designu v obýváku - hlavně potom co pomalu 50% příspěvků ve skupině je tom jak “Anežka” hodila bobek a jak s ní šli na procházku tak to bude asi přece v pohodě. S takovým přístupem si to ani nebudou filtrovat a prostě to jen “zkopírují”. Řekl bych, že jsou lepší způsoby jak si takový informace obstarat a hlavně i zamezit pak případnému zbavování zvířat. Je toho plný bazoš a jiných skupin kde se věčně někdo zbavuje zvířat (dost právě Agam popřípadě ještě dost Chameleonů včetně terárek na míru), protože si někdo tam napíše o radu, dostane všechny informace, “zkopíruje” a za půl roku se toho zbavuje z nějakého důvodu. Když si dotyčný začne hledat informace sám ve formě samostudia (a pak se zeptat někoho - třeba v té skupině zda je to pravda - odpověď bude typem ano/ne) a vydrží u toho aktivního studování třeba měsíc tak je vysoká šance, že ten dotyčný opravdu toho jedince chce, bude se o něj dlouhodobě starat a bude ho to i bavit. V dnešní době je tolik možností a hlavně každý když něco chce tak to chce hned. Proto nejsem zastáncem vyklopit někomu úplně všechno - buď jen nasměrovat popřípadě doplnit chybějící informace. Ať si ten začínající trošku “potrápí” v dobrém úmyslu. Samozřejmě je to individuální a subjektivní názor, ale u sebe jsem to takhle zpozoroval, protože když něco hned chci a mám to tak se tomu nevěnuji. Třeba s chovem jsem nemohl začít ihned z osobních důvodů a proto jsem o teraristice jen četl (jak knížky, články, diskuze,…) a v takovém samostudiu jsem vydržel přes 4 roky a až potom jsem si pořídil první zvířátko. Teď už po X letech chovu mi jen dochází peníze, protože chci všechno když navštívím nějakou burzu. 😀

Ohledně zverimexu - nerad takové obchody “škatulkuji”, přestože všeobecně je to pravda, že kvalita je nic moc, ale párkrát jsem byl svědkem kdy ten prodavač věděl o chovu hodně věcí a kde koho zkušeného chovatele by dal do kapsy. Jednou jsem si koupil jeden druh a narychlo jsem zajel pro mražené holátka po cestě domů a vzal jsem sebou i termobox, prodavač byl zvědavý a chtěl vidět co tam mám. Nejednalo se úplně o běžný druh a prodavač mi vyklopil latinský název, lokace výskytu, podmínky chovu atd… hned z patra což jsem byl mile překvapen. Zrovna dnes jsem jeden zverimex navštívil a doslova jsem čuměl na zařízený terárko pro Agamu a další druhy a na poměry zverimexů to byl luxus a dobrý nadstandart upřímně.

Jen bych chtěl upozornit, že nebyl úmysl nějak někoho “kritizovat” třeba z té skupiny nebo se do Vás navážet. Občas se mi stává, že někdo to vezme špatně co píšu. Takže doufám, že nedojde k nějakému nepochopení. 😉 Jak se u mě často stává, rád se rozepíšu. Jen jsem chtěl dát pár svých poznatků a pohledů na tu skupinu a jak jsem zmiňoval, ta skupina má určitě co nabídnout - třeba jsou tam právě, že lidi kteří se věnují stavbě terárek na míru což je super.

Tato skupina je určitě v několika ohledech super a přínosná. Jenže spoustu lidem ve skupině uniká nějaká všeobecná znalost teraristiky a někteří co chovají Agamu rok tak jsou už znalci a začnou Vám říkat dost často i kraviny. Několikrát jsem se setkal s tím, že něco tvrdili a když jsem se zeptal proč to tvrdí / říkají tak byla odpověď typu “nejsem jediný tohoto názoru” nebo zůstalo úplně bez odpovědi. Z mé strany snad nejhorší je, že mají takové svoje “desatero” které když nesplňujete tak Vás většina hned odsoudí jak je všechno špatně. Přitom chov může být typově variabilní. I složitější druhy na chov se dá chovat několika způsoby s tím, že se musí samozřejmě dodržet důležité podmínky (teplota, vlhkost,…) chovaného jedince. 

Každopádně aby to neznělo jen negativně, tak velká výhoda je, že v případě problému dostanete velkou zpětnou vazbu kde by mohl být problém. I správci skupiny jsou poměrně dost ochotný a rádi poradí v soukromé zprávě. 

Všude jsou výhody a nevýhody samozřejmě, ale někdo kdo se nevyzná v teraristice nebo konkrétně v chovu Agam tak může být hodně zmatený odpovědmi. Jeden něco tvrdí a druhý mu to hned vyvrací, že to není pravda a pak ten “laik” co se ptal na svůj problém už neví kde je pravda a je zase tam kde byl. 

Na stránkách SVS (Státní veterinární správa) je seznam DZVZP (druhy zvířat vyžadující zvláštní péči).

https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/chov-zvirat-vyzadujicich-zvlastni-peci/

Na jednom řádku je “Třída: Plazi (Reptilia) – všechny jedovaté druhy”. Takže na všechny jedovaté hady je potřeba mít povolení. 

Vzhledem k tomu, že Ploskolebci jsou zástupci jedovatých hadů tak je nutné mít povolení, které Vám dá SVS nebo spíše KVS (Krajská veterinární správa) až po kontrole Vašeho chovu u Vás doma. S tím, že při prvním žádosti je nutné mít chov připravený a až po schválení povolení si můžete jedince pořídit.

Podle dotazu usuzuji, že asi nemáte žádné zkušenosti s chovem jedovatých hadů. Proto bych osobně doporučil jiné nenáročné a hlavně klidné druhy jedovatých do začátku. Po nedávném ušktnutí bych nerad slyšel za půl roku o dalším případu. 

S Ploskolebci osobní zkušenosti nemám, takže Vám úplně podrobnosti neřeknu, ale jsem si jistý, že na začátek se najdou vhodnější druhy. Hlavně není to “hračka” jako Užovka Červená a je potřeba si uvědomit, že to chce respekt k danému zvířeti a hlavně rozum. Proto bych doporučil mít nějakou základní znalost a teorii ať už třeba z internetu nebo nejlépe s konzultací s nějakým chovatelem. Pokud preferujete knižní formu tak mi jednou byla doporučena kniha “Jedovatí hadi v přírodě a teráriích” od Davida Hegnera, která určitě stojí za to. 

Je to docela masakr koukat 7 hodin. Já si jeden den v práci to pustil “jako podcast”. Každopádně pan docent Patoka měl krásný vyjadřování a jak říkáte. Srozumitelně vysvětlil stinné stránky pozitivního seznamu. Hlavně neodsuzoval myšlenku pozitivního seznamu, ale postup a prosazení ochrany zvířat přes plošný zákaz. Ono i ostatní měli pěkný témata a prezentace, ale povídání už nebylo úplně ideální. 

Taky se připojím obzvlášt jedním videem ze zasedání parlamentu na téma “Budoucnost zájmového chovu”. Je to 7h video záznam na YT kde se podrobně rozebírají vlivy plošného zákazu pozitivním seznamem.

https://www.youtube.com/live/Q5ufz3tyGF0?si=qrEhaVZ7fDPIH6tB

Je tam zmiňována ztráta pracovních míst (chovatelské farmy, zverimexi atd…) a nejen to. Pozitivní seznam už někde platí, ale jsou to země kde je chovatelství na bodu mrazu a ten seznam je hodně osekaný. To bylo na volbě danýho státu. Každopádně v momentální chvíli probíhá organizací třetí strany pod pověření EU zda je zapotřebí plošně zavádět pozitivní seznam nebo ne na základě získaných informací v EU zemích. Výsledek by měl být v roce 2025. Veškeré informace můžete vidět / slyšet na yt videu co jsem poslal. Pokud Vás to opravdu zajímájí vlivy těchto seznamů tak určitě doporučím si udělat tich 7h čas a podívat se na to video. Ikdyž se to nezdá, byla by omezena i botanika což je obrovské odvětví jako chov živých zvířat.

Já nesledoval ten incident s mambou tak důsledně a moc si toho taky nepamatuji přesně. Takže si ušktnutí té paní nepamatuji, ale ani nevyvracím (měl to být nějak ten rok 2018 jak bylo zmíněno). Jediný co si s velkou jistotou pamatuji jak se to řešilo, že to povolení k chovu nějak neměla a jednalo se o překupnictví. Pokud došlo k incidentu někdy v říjnu loňského roku tak o něm nevím vůbec.

Já se vyjadřoval spíše k aktuálnímu případu ušktnutí Nasicorny. Ohledně neefiktivity séra jak jsem zmínil tak to byla reakce na jednu otázku výše - “Co je to za nápad, chovat smrtelně nebezpečného, exotického živočicha a nemít na jeho jed antisérum?”. Pro soukromé chovatelé je to docela k ničemu a spíš ty séra budete vyhazovat než užívat a cena je dost vysoká. Takže neefektivita nebyla myšlena, že antiséra jsou k ničemu všeobecně, ale může být zbytečná a drahá pro chovatele. Nevím o žádném chovateli co by ty antiséra opravdu měl. Každopádně máte pravdu, že je mají ve specializovaných centrech. Jedno myslím, že bylo dokonce v Plzni, ale tím si nejsem jistý. V praze určitě je sbírka nejzákladnějších antisér na často chované druhy. Čekal bych, že tam bude určitě na Ammodytesky, Cerastesky a 100% na naši Zmiji Obecnou. Pak obrovský centrální sklad snad na všechno by měl být ve Vídni co si pamatuji.

Za mě neberete v potaz další aspekty v této statistice. Například uvědomění člověka - když se někdo odhodlá k chovu jedovatých hadů tak z 99% prostě ví do čeho jdou a co to obnáší a hlavně se tomu věnují většinu svého času. Kdo z řidičů se opravdu věnuje tomu, co obnáší řízení auta a hlavně silniční provoz. Být součástí silničního provozu vyžaduje taky neustálou soustředěnost a hlavně předvídavost - kdokoliv Vám vždy může vject do cesty a málokdo je tak obeztřetný a stejně se může stát, že pojedete v klidu a vjede Vám do cesty auto z protisměru a taky s tím neuděláte - už párkrát se mi tohle stalo naštěstí bez nehody, ale byly to centimetry. Pak si vemte kolik smrtelný nehod je a hlavně kde se vyskytují. Převážně vždy na rovinkách kde je vidět a málokdy v zatáčkách. Když jedete do zatáčky tak si dávate pozor na rychlost, vlhkost vozovky aby se zatáčka projela vpořádku. Zatímco když je rovinka a chcete předjíždět, kdo se podívá na tachometr aby věděl kolik jede? Pokud chcete někoho předject a ten před Vámi jede 100km/h tak málo které auto má na stovce takové zrychlení aby stihnul předject s tím, že v takové rychlosti potřebujete delší vzdálenost na předjetí. To už málokdo veme v potaz a blbě to odhadne. Potom máte častý smrťáky na rovinkách.

Ekvivalentně bych způsob myšlení pro ježdění v zatáčkách jak jsem zmínil přirovnal k chovu jedovatých hadů. Chovatelé si uvědomují tich rizik a proto se snaží zacházet s co největší opatrností aby se nic nestalo. Jenže se jedná o živé stvoření a může kdykoliv nevyspytatelně vystartovat po člověku, stejně jako pes a to je přece nejlepší přítel člověka. 

Z mého úhlu pohledu na tento případ připadá jen jako nehoda při manipulaci nebo krmení chovance a ten dotyčný věděl co má dělat. Někde se dá dohledat jak má chovatel postupovat při ušknutí jedovatým hadem a pokud si správně vzpomínám tak první věc je nepanikařit a být vklidu (aby nedošlo k zvýšenému pulzu a rychlejšímu šíření jedu). Druhá věc je zajistit hada pokud je had mimo ubikaci - takže vrátit do terára a zamknout. Až třetí věc je volat záchranku. Vzhledem k tomu, že had byl zajištěn (jak se píše v článku) a stejně ho stihli stabilizovat po převozu z Plzně do Prahy. To za mě svědčí jen o tom, že věděl co má udělat a udělal správně . To se jednalo o poměrně jedovatýho hada. Pomalu naše zmije obecná je jako kuličková pistole proti klasický ostré 9mm zbrani a i tak je stabilizovaný - takže se musel udržet v klidu aby si nezvýšil pulz. 

Každý má svého koníčka a tich nebezpečných a netradičných koníčků má kde kdo. Freestyle horolezci jsou taky úplně někde jinde. 

Antiséra jsou neefektivní a k ničemu soukromým chovatelům z několika důvodů. Hlavně jsou extrémně drahé, že za pár antisér byste si mohl pomalu koupit i dům. Další hlavní nevýhoda je jejich krátká trvanlivost - co vím tak po půl roce to můžete vyhodit a pochybuji, že každý člověk si je schopný kupovat dům nebo když budu skromný tak 1+1 byt každý půl rok / rok. 

Ohledně úniku před pár lety. Možná neznáte celý příběh, ale z mých informací se nejednalo úplně o chovatelku nýbrž o překupnici která je měla na černo. Možná si neuvědomovala s čím má tu čest a proto se stalo to co se stalo. Řádní chovatelé jedovatých hadů musí podstupovat kontrolami od KVS. Je to pěkně dlouhý seznam to co musí chov splňovat. Zámky na terárkách, značení druhu, dokonce se ptají ohledně chovaných druhů aby zjistili, že o nich něco vím. Mně osobně dokonce fotili a zdokumentovali i vstupní dveře k mému chovu z důvodu, že kdyby došlo k úniku takového hada tak jestli je šance aby zdrhla z místnosti a bytu. 

Ono i u klasických zmražených jídel pro lidi je napsáno (třeba u zamražené pizzy), že se nemá po rozmzražení znova zamrazovat. To tam bude z nějakého důvodu samozřejmě. Co si budem tak dlouhodobé zamzražení není ideální, stačí 2 měsíce a chovanec z mražené potravy dostane třeba jen 60% toho co by dostal z živé potravy. 
Asi nevíte jak dlouho je měl zamražené než je Vám vezl? 

Je tam hodně neznámých a v součtu to musí mít určitě nějaký negativní vliv. 

Osobně když můžu tak krmím jen živým. U mláďat je to komplikovaný, protože mít dodávku třeba tří denních holátek každý týden už moc nejde dát dohromady. 😀 Burzy jsou jednou za měsíc a to je už dlouhá doba. Takže když mám možnost na živý holátka tak beru živý a když nejsou tak plán B - zmražený holátka které nemám ve velkým množství abych je tam neměl moc dlouho.

Těžko říct jak se to stalo a o koho se jednalo. Mohl to být hodně zkušený chovatel který věděl co dělá a had mohl z ničeho nic vystartovat. Při manipulaci se může stát cokoliv. Vzhledem k tomu, že had byl zajištěn (jak je psáno i v článku) tak to napovídá, že ten dotyčný chovatel asi věděl co má udělat po ušknutí a jak postupovat. Nějaký “amatér” by rozhodně zpanikařil a nezajistil by hada. Nasicorny mají poměrně dost silný jed a kdyby zpanikařil, zvýšil by se mu pulz a pravděpodobně by ho nestihli stabilizovat (jak se opět píše v článku). 

Ten dotyčný chovatel je i pro mě neznámý. Dnes jsem hovořil s pár plzeňskými chovateli (o jednom chovateli si myslím, že zná snad všechny chovatele z Plzně 😀) a stejně se neví.

Ohledně možnýho omezení - je tu jistý riziko, že se to může stát, ale je zbytečné dělat předčasné závěry. Pokud ten dotyčný měl povolení od KVS a byla to čistě jen nehoda tak omezení nebudou. Možná jen nové doporučení jak zacházet s jedovatými hady.