Zajímalo by mě jaká by byla nejvhodnější izolace stěn úlů. PS a XPS žerou mravenci, konopí je prodyšné, dřevovláknité desky prodyšné a navíc po nasáknutí vlhkostí těžké jak hrom. Minerální vata a skelná vata nevhodná z důvodu “kontaminace” medu mikročásticemi skla atd. Orobinec, rákos atd. náročné na sehnání + nutná výroba samotné izolace. Já bych zkusil konopí v “sendviči” palubka konopná izolace a palubka. Strop neprodyšný. Vlna je dražší než konopná izolace.
Děkuji vám oběma za poznatky až z Gorova vysvětlení jsem to pochopil. Ukládám si tento poznatek je to velmi zajímavé, ale logické. Použiji někdy až se dostaví vědomosti a odvaha. Jestli se někdy dostaví😊
tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami… nehodnotím ich že zoslabli, ale včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..
Zdravím.
Jestli jsem to správně pochopil tak tento rok byly v PS včely slabší takže už to asi nedoženou nebo jo?🙂
goro:včelár často uvažuje kde urobil chybu a pritom chybu nemusel urobiť…
ja mám včely hlavne na NN ⅔ LG, a pár úľov tohto typu mám aj z liateho polystyrénu (koplen) z hrúbkou steny 40 mm…. sú ľahké, pevné a pôvodne som plánoval na tento systém prejsť kvôli vyšším výnosom a tepelnej pohode včelstiev, nižšej potrebe zimného kŕmenia a bla, bla bla… neprešiel som…ale nie o tom chcem písať…v týchto úľoch naozaj zakrmujem na zimu výrazne menej, včely na jar nevyláka slnko k predčasnému plodovaniu, dokonca dlho trvá kým jarné slnko prehreje úle a začnú mať prelety, nosiť peľ a chovať vo veľkom plod… v drevených už mám veľké plochy plodu ked tieto konečne začínajú… len potom prídu marcové/březnové studené noci, včely v drevených úľoch musia viac kúriť, obmedziť plodovanie ale tie v tom polystyréne v noci vôbec nevychladnú a v kuse idú ako píly a skoro vždy v množstve plodu a jarných včiel nielen dobehnú ale aj prebehnú tie v dreve…
tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami… nehodnotím ich že zoslabli, ale včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..
myslím teda hoci nevidím do Blaníkov, koľko majú plodu, že keby nemali to “uzamknutie medom pod hornou laťkou” na vysokých rámikoch nosili by hore do NN a matka by mala priestor a nezoslabli by…. čiže problém bol podľa môjho názoru identifikovaný správne , teda “efekt vyššího rámku ako 30” len v tomto roku asi sa kritérium pre včasnú znášku posunulo na “efekt rámku vyššího než 26”… ešte mám otázku, nemáte Blaník aj v 24 kách?…aj tam “zoslabli”?
..ja by som im drasticky rozperákom alebo vidličkou ten med pod hornou laťkou na vysokých rámikoch odviečkoval…možno ho vynosia hore a urobia miesto matke…
samozrejme mohol to byť vplyv infikovaného peľu a pod…ale to by sme sa už dostávali do roviny špekulácii, skúsme sa držať pri zemi…
Dobré odpoledne.
Ohledně těch úlů dřevěných a z kopolenu. Co tak zkusit ty z kopolenu vysunout více na slunce? Psal jsem jednomu včelaři, který včelaří v zateplených úlech a ten mi tvrdil, že úly musí být na slunci, zase tam nebudou mít stín a mikroklima, které je pod listnatými stromy anebo použít na jaro ten “prototyp”😉 podmetu co jsem vám posílal🙂. Nazval bych to spíše “ohřívací nástavek”. V předjaří by se to jenom podhodilo pod izolovaný nástavek a v létě, kdy budou stále teploty bych to sundal, aby jim to “netopilo”.
Já vím kdo Javali je 🙂. Nevím jestli to můžu prozradit????😉
Zdravím vás.
U nás zatím špendlíky (myrobalány) ještě nekvetou. Lesy tady vypadjí jak po výbuchu atomové bomby všude vytěžené holiny kvůli vichřici, která se tady prohnala minulý rok.
Dobré dopoledne.
Napíši k tomu jen toto, že Škvařil psal ve své knize o mřížce, že je to doslova ĎÁBLOVO DÍLO.
Dobrý večer.
Děkuji za vysvětlení pochopil jsem to jak jsem si to přečetl po druhé. Chtěl bych se zeptat jestli tady můžu ještě stále psát i když mi nebylo shůry dáno??? Nebo raději založit nové téma RADY ZKUŠENÝCH VČELAŘŮ HLUPÁKŮM?
Dobré ráno.
Přečítám si tuto metodiku a narazil jsem na něco čemu ne zcela rozumím. Prosím o vysvětlení. Zvýraznil jsem to tučně. Při nabytí oddělku už tam první rámek od česna čili KRYCÍ RÁMEK (SR) je. Proč ho druhý rok po nabytí oddělku měnit?
Špendlík je těsně před rozkvetením. Vč už postavilo nejméně půlku SR trubčiny, má už hodně plodu, první rámek za BP je suchý, odstraníme ho a dáme další, poškrábeme zásoby na "přivrácené" straně. Pokud je málo zásob v rámcích ve hnízdě a pokud nemáme zásobní plásty, dáme pod stropní folii těsto, ale ne bílkovinné! Necháme ho v obalu, jen ustříhneme rohy asi 1,5 cm. To proto, že vlhkostí a teplem těsto zeřídne a mohlo by "skápnout" mezi rámky na dno a tam je pro včely nedosažitelné (a může při pádu vzít sebou matku). Pokud je úplně postavený (nebo ze 2/3) SR a okraje buněk bez zásob a plodu včely potahují žlutou vrstvičkou vosku, pak mezi SR a poslední plodový rámek vkládáme M. Pokud se projevuje "voskování", ale mezi plodem a SR je rámek bez plodu, dáme ho mezi první od česna, ten se jednou pro vždy nazývá KRYCÍ RÁMEK a plod. Pak mezi SR, kde nejspíš už matka začala klást trubčinu a poslední plodový plást vloženou M vč velmi rychle nejen postaví, ale HLAVNĚ ZAKLADE.
Konečně je vyřešena otázka alespoň u mě jestli strop paropropustný anebo ne. Ptal jsem se několik destítek včelařů na VF a všude možně jestli zimovat s paropropustným a na jaro dát neparopropustný a různé kombinace. Takže tímto je řešeno vše plus další na sebe navazující věci jako podávání vody strůpkem napáječky a nevím co ještě. Děkuji vám všem za cenné informace. Ušetřilo mi to práci a nervy s výrobou různých ho….n
Dobrý večer.
Pan Jaroš nepoužíval očka a ani fólii. Na nástavku měl pouze dekl z dřevěných prkének nebo palubek a uvnitř izolaci PS o tloušťce 7, nebo 8 cm čili něco jako dřevěný truhlík uvnitř s obyčejným “měkkým” PS samozdřejmě i shora opláštěný palubkami. Úly měl ve včelíně. Dělal pokusy i s izolací pomocí drceného polysytrenu uvnitř deklu, ale to se mu prý neosvědčilo, údajně byly problémy s vlhkostí uvnitř nástavku. Viz články v odkazu:
Zajímala by mě cena 100mm konopné izolace a v jakém formátu je. Děkuji za informace. Při zimování mám na ochlazovacím NN plastový dekl bez izolace a na něm se děje to samé co popisujete s fólií a to velké krůpěje vody, které určitě kapou přímo do chumáče. Teď se ptám jestli to není včelám na škodu jako očka a síto ve dně. Při přirovnání k lidem kdy by se jim určitě špatně chodilo po kari-sítě anebo žít v průvanu mohu to samé konstatovat o neutepleném stropě jak by se nám asi žilo kdyby nám kapala voda za krk. Neberte to nikdo jako napadání metodiky dlouhodobě podložené praxí zkušených včelařů či dokonce posměch. Jen mě to tak napadlo, že by možná bylo dobré mít od doby kdy je na VN ochlazovací NN paroprodyšný strop a někdy po Silvestru dát fólii a uteplit třeba eps.
S pozdravem.
Martin
Mám už na to materiál tak ho chci využít akorát mi to překáží a říkám je to pokus. Podle mě jde vytvořit úl z xpx o dostatečně tloušťce izolace, aby nevznikl tepelný most a tím obrovská vlhkost čili hnojník. Čas ukáže. Ještě mám poslední dotaz. Dřevo by mělo schnout jak jste řikal venku ve štosu přikryté atd. Mám na půdě asi 20 let stará prkna a smozdřejmě i prkna co schnou venku. Ty z půdy raději nepoužívat že? Děkuji vám všem za rady.
Špatně jsem to formuloval. Originál nesformátované prkna jsou široké 15 cm. Na rámy potřebuji 10 cm. Kvůli obavám ze zkroucení jsem je chtěl nařezat na cca 5,5 cm a poté slepit k sobě (vyrobit “sparovku”) a nařezat na 10 cm. Čili otázka zní nařezat je hned na 10 cm bez slepení anebo na 5,5 cm slepit k sobě atd….
Dobrý večer.
Při výrobě rámů k silně zatepleným úlům bych se chtěl zeptat, jestli přířezy (jednotlivé prkna) o šířce 10 cm vyrábět formou spárovky čili lepit dejme tomu po cca 5 cm k sobě, nebo je je jenom nařezat na daných 10 cm??
Včely obsedaly 6 rámků. Vzadu mi zůstaly 4 zásobní zavíčkovné cca do ¾. Zůžil jsem je na 5 rámků a odělil je BP. Zásobní rámek přivrácený k BP jsem nepoškrábal udělal jsem to jak to bylo napsáno v metodice. Při odevzdávání měli jsem měl na podložce velké množství mrtvolek. Už jsem myslel, že jak je otevřu při zužování, že tam nebude skoro žádných včel nakonec jsem byl vcelku překvapen. Na šestém rámku byly jakoby nouzové matečníky, ale byly hladké a malé tak nevím, jestli je tam vůbec matka začalo foukat tak jsem do nich nechtěl moc vrtat.
Díky za odpověď.
Ještě bych měl dotaz. V metodice Blaník se “poškrábou” zásoby někdy v polovině března cca po měsíci od komorování. Udělal jsem to tak jak se to tam píše. Snad jsem zase něco nepo…l.
Tím “domorodcem z Cargo kultu” jsem byl já. Vyčetl jsem to ve starých knihách.
Zdravím vás.
Co když na rámcích co včely obsedají už bude málo zásob a vzadu “trčí” dejme tomu 5 zásobních? Dát jim jeden za poslední obsednutý plást?
Děkuji za odpověď.
Martin
Dobrý večer.
Omlouvám se, ale trochu nestíhám naplánoval jsem si trochu více práce a do toho ještě koníčky🙂. Posílám zde překlad dokumentu z Turecka + studii z Itálie ohledně zajímavých materiálů při výrobě úlů a to korku😉. Bohužel text se při kopírováni srazil v jeden celek, takže kdyby měl někdo zájem to poslat v lépe čtivé formě ať napíše, pošlu mu to e-mailem.
Martin
Porovnání užitkovosti včelstva medonosného ( Apis Mellifera L.) umístěného v úlech z různých materiálů
Abstraktní
Četné kvetoucí rostliny se při opylování spoléhají na včely. Jakýkoli přírodní nebo antropogenní faktor, který ohrožuje přežití kolonie, může mít velký dopad na rostlinnou produkci. Tato studie zkoumá účinky umělých úlů postavených z různých materiálů a jak mohou ovlivnit růst kolonie. Bylo vybráno deset ze tří typů úlů, dřevěné, polystyrenové a kompozitní izolované úly. Faktory počtu dospělých včel, vývoj plodu, přírůstek hmotnosti v období toku nektaru, letová aktivita včel, reakce na agresi a výnos medu byly vybranými markery vývoje úlu. Statisticky každý typ úlu produkoval významnou variaci ( p < 0,05). Největší celková produktivita napříč všemi faktory byla u izolovaných úlů vyrobených z kompozitního materiálu s produkcí medu přibližně 35% krát větší než u dřeva, 14% krát větší než u polystyrenu a z hlediska rozvoje včelstev je průměr ostatních úlů 10,2 časy
Zvýraznění
Relativní vlhkost a teplota jsou pro včely důležitými environmentálními faktory.
Izolované úly, zvýšený výnos medu.
Vysoká teplota a vlhkost uvnitř úlu způsobily, že včely byly agresivnější
Úvod
Vzhledem k měnícím se zemědělským postupům, jako je řepka olejná, a větší poptávce po vysokých výnosech plodin, existuje větší poptávka po včelách (WoodyCitace2014 ). Včelařství poskytuje dodatečné příjmy (ne vždy se jedná o práci na plný úvazek) s nízkými počátečními náklady a ve správném prostředí, například v blízkosti farem, mohou být úly soběstačné (OmranCitace2011 ). Včelařství je považováno za nepostradatelné odvětví zemědělství a studium tohoto oboru se ve světě rozšiřuje. Včelařství je produkční systém závislý na přírodě a klima a vegetace jsou hlavními faktory ovlivňujícími chov včel. Genotyp, vnitřní faktory úlu a vnější faktory prostředí, jako je teplota a vlhkost, jsou velmi důležité pro účinnost včel (ÇetinCitace2004 ; Abou-Shaara a kol.Citace2012 ; Tan a kol.Citace2012 ; Abou-ShaaraCitace2014 ). Úl může být pro včelstva pohodlnější použitím materiálů, které dokážou izolovat teplo a vlhkost. Přestože ve světě existuje mnoho výzkumů o včelařství, existuje jen velmi málo studií o typech úlů a materiálech pro výrobu úlů, které mají pro včelařství velký význam. Rozdíl vysokých teplot je vidět ve vysokých nadmořských výškách mezi dnem a nocí. Včelařství se provádí v létě ve vysokých nadmořských výškách a včely jsou touto situací velmi ovlivněny. Včely medonosné v neizolovaných úlech se mohou těmto teplotním změnám jen obtížně přizpůsobovat a dokonce mohou být poškozeny larvy v plodišti. Včely dělnice se v noci (při nízkých teplotách) přesouvají z okrajových rámků do středních a spotřebovávají med v zásobě k ohřevu plodiště. Udržování vnitřní teploty úlu mezi 33 a 36 °C je pro včelstva velmi důležité (Petz et al.Citace2004 ; Shaw a kol.Citace2011 ). Studie ukázaly, že odchylka od tohoto rozmezí inkubační teploty, rychlosti líhnutí, barvy včel, morfologie křídel, schopnosti učení, vývoje mozku dospělých včel a odolnosti vůči nemocem je nepříznivě ovlivněna (DeGrandi-Hoffman et al.Citace1993 ; Tautz a kol.Citace2003 ; Groh a kol.Citace2004 ; Ken a kol.Citace2005 ). Kromě toho se aktivita včel mimo úl snižuje, když okolní teplota nadměrně stoupá (Al-QarniCitace2006 ; Costa a kol.Citace2007 ; Blazyte-Cereskiene a kol.Citace2010 ). Včely se přesouvají z úlu a větrají, aby chránily plodiště uvnitř úlu před nadměrným teplem během dne, kdy je počasí velmi horké. Tato situace zvyšuje pracovní sílu a snižuje výnos. Některé studie byly provedeny v USA (OwensCitace1971 ; Detroy a kol.Citace1982 ), Norsko (VillumstadCitace1974 ) a dalších zemích minimalizovat zimní úhyn včelstev udržováním teplot v úlech. Někteří vědci zjistili, že izolace úlu značně snižuje spotřebu medu (Detroy et al.Citace1982 ). Včely musí konzumovat med nebo ovívat svá křídla, aby udržely atmosféru úlu v obyvatelném stavu. Skutečnost, že včely jsou naštvané nebo klidné, výrazně ovlivňuje výnos. Kromě genetických faktorů mohou včely rozzlobit i faktory prostředí. Nejdůležitějšími faktory prostředí jsou teplota a vlhkost (Southwick a MorıtzCitace1987 ). Cílem této studie bylo posoudit, jak efektivní jsou materiály pro výrobu úlů na fyziologické a behaviorální vlastnosti včel a který materiál pro výrobu by byl nejideálnější.
Materiály a metody
Tato studie byla provedena v Bayburt University Apiculture Application and Research Station (na 40° 17′ 13′ severní šířky, 40° 56′ 13′ východní délky a 2137 m nadmořské výšky) v Turecku mezi 5. červnem 2018 a 30. srpnem 2018. zkušební období, údaje o vlhkosti a teplotě v úlu a na včelnici byly zaznamenávány denně. Denní maximální a minimální hodnoty teploty a vlhkosti uvnitř úlů a včelínů byly zaznamenávány ve 13:00 hodin během testovacího období (začátek června až konec srpna). HOBO ® UX100-023 Externí dataloggery Temp/RH byly použity pro stanovení maximální a minimální teploty a vlhkosti v úlu a na včelnici. Externí sonda dataloggeru byla vložena mezi horní tyče rámků uprostřed úlu provrtáním vnitřního krytu. Aby bylo možné zjistit maximální a minimální hodnoty teploty a vlhkosti ve včelíně, byl záznamník dat umístěn ve stínu. Na začátku experimentu byly matky všech včelstev vyměněny za mladé spářené matky. Pro konzistenci se každé včelstvo skládalo z plné zásoby potravy, pěti rámků s utěsněnými plodišti a čtyř dalších rámků, všechny plné včel. Kolonie byly rozděleny do tří skupin: dřevěné úly, polystyrenové úly a izolované úly (při výrobě úlu byl použit materiál skládající se z izolační pěny mezi dvěma tenkými dřevěnými pláty). Všechna včelstva byla vyrovnána na devět rámků dne 10. června 2018. Pět z těchto rámků bylo pokryto utěsněnou oblastí s plodištěm. Od data (10. 6. 2018) vyrovnání do data (30. 8. 2018) medobraní byly rámky pokryté včelami počítány 30denní interval a zaznamenávány jako měření vývoje dospělých včel. U každého včelstva v aplikačních skupinách byla na začátku každého měsíce mezi 10. červnem a 30. srpnem 2018 měřena uzavřená plodová plocha a byla vypočtena pomocí metody PUCHTA jako cm 2 (Fresnaye a LenskyCitace1961 ; Kandemir a kol.Citace2000 ). Pro stanovení přírůstku hmotnosti včelstev v období toku nektaru byly experimentální úly zváženy na začátku období toku nektaru a před sklizní (GençCitace1994 ). Tři testovací kolonie z každé skupiny byly náhodně vybrány pro stanovení letové aktivity experimentálních skupin. K tomu byly létající včely počítány po dobu 60 s v 10:00 hodin. Tento postup byl opakován sedmkrát v 10denním intervalu (Fıratlı a BudakCitace1992 ). Na konci sezóny se sbíral med. Sklizeň medu se provádí pouze z medových supers. Číslo úlu bylo napsáno na každém rámku, který byl pořízen během sklizně. Před extrakcí byly rámky zváženy a zaznamenány jako výnos medu experimentálních včelstev (Genç a AksoyCitace1993 ; Carbonari a kol.Citace2016 ) Pro zjištění sklonu k agresi byla použita černá semišová oválná koule o velikosti 4 × 5 cm. Semišový míček byl třepán před letovým otvorem po dobu 1 minuty, ve stejnou dobu v náhodně vybraných koloniích každé zkušební skupiny. Tento proces se opakoval sedmkrát v týdenních intervalech kromě 15. června na konci každé aplikace, byl stanoven počet včelích bodnutí na semišové kouli a vyhodnocen jako míra tendence k agresivitě skupin (Fıratlı a BudakCitace1992 ; Akyol a KaftanoğluCitace2001 ; Gösterit a kol.Citace2012 ). Všechna data byla analyzována pomocí ANOVA (statistický software IBM SPSS 22; IBM SPSS Statistics, Armonk, NY). Modely použité pro měření opakované ANOVA (MANOVA) a jednoduché ANOVA. Hladina významnosti byla ve všech analýzách brána jako p < 0,05. Pro srovnání průměrů byl použit Tukeyho post hoc test HSD.
Výsledky a diskuse
Vývoj plodiště, počet rámků pokrytých včelami (vývoj včelstev), přírůstky hmotnosti aplikačních skupin, počet včel vycházejících z úlu, výnos medu, počet včelích žihadel, průměrná maximální a minimální teplota a hodnoty vlhkosti v úlu jsou uvedeny v tabulce 1 Viz. odkaz: https://www-tandfonline-com.translate.goog/…app Velikost plochy plodu je nejdůležitějším kritériem pro určení vývoje kolonie (Genç et al. 1999). Při pohledu na vývoj plodiště měla včelstva v izolovaných úlech vývoj plodiště o 23,99 % vyšší než dřevěné úly a o 6,47 % vyšší než polystyrenové úly. Průměr polystyrenových úlů a zateplených úlů nevykazoval žádný statisticky významný vliv; nicméně vykazovaly významné rozdíly s ohledem na dřevěné úly ( p < 0,05). Podle výsledků byl nejintenzivnějším obdobím produkce plodu měsíc červenec s nejvyšším průtokem nektaru. Výsledky, které jsme získali ohledně aktivity plodu, byly lepší než u většiny předchozích studií (Akyol a KaftanoğluCitace2001 ; Karacaoglu a kol.Citace2003 ; Arslan a kol.Citace2004 ). Vhodné podmínky úlu zvyšují produkci plodu, což vede ke zvýšení počtu dospělých včel. Všechny aplikační skupiny vykazovaly kontinuální nárůst populace dospělých včel a dosáhly nejvyšší úrovně ke konci období toku nektaru. Nejlepší výsledky pro vývoj dospělých včel byly získány z izolovaných včelstev. V této studii bylo zjištěno, že včelstva v izolovaném úlu měla rámek pokrytý včelami o 16,25 % více než dřevěné úly, ale nebyl statistický rozdíl mezi dřevěnými, polystyrenovými a izolovanými úly ( p < 0,05). Bylo zjištěno, že údaje získané z izolovaných úlů související s vývojem dospělých včel byly vyšší než v předchozích studiích (GülerCitace2000 ; Şahinler a KayaCitace2001 ; Dodoloğlu a kol.Citace2004 ; Şahinler a GülCitace2004 ). Čím více dospělých včel, tím větší množství nektaru neseného do úlu. Naopak velké množství mladých dělnic v úlu způsobuje konzumaci nektaru přineseného zvenčí. Izolované úly odchovaly více plodu než jiné typy úlů v dřívějších obdobích, takže jejich hmotnostní přírůstky byly větší. Z hlediska průměrného hmotnostního přírůstku od začátku produkční sezóny do konce byly izolované úly o 27,90 % vyšší než polystyrenové a polystyrenové o 19,76 % vyšší než dřevěné. Typy úlů ovlivnily nárůst hmotnosti v produkční sezóně ( p < 0,05). Z hlediska hmotnostního přírůstku období toku nektaru byla nejvyšší hodnota naměřena u izolovaných úlů, naopak nejnižší hodnota byla naměřena u dřevěných úlů. Tyto hodnoty jsou nižší než v jiných studiích (Dodoloğlu et al.Citace2004 ). Je však mnohem vyšší než výsledky získané Taha (Citace2014 ). Pokud úl dokáže ochránit včelstvo před nočním chladem, vycházejí včely z úlu do práce brzy ráno. Jinak očekávají východ slunce a oteplení úlu. To vede ke ztrátě pracovní síly a času. Počet včel vstupujících a vystupujících z úlu je ukazatelem pracovní síly a ochoty včelstva pracovat. Byla provedena měření, aby se zjistilo, jak úly vyrobené z různých materiálů ovlivňují ochotu včelstev pracovat. Výsledkem těchto měření bylo zjištěno, že včelstva v izolovaných úlech byla o 19,03 % vyšší než průměr ostatních typů úlů (polystyrenových a dřevěných). Typy úlů byly účinné na počty včel, které vylétají z úlu ( p < 0,05). Minimální průměrný počet včel, které vylétají z úlu, byl stanoven v dřevěných úlech a maximální počet byl stanoven v izolovaných úlech. Údaje, které jsme získali, byly v souladu s hodnotami, které uvedli Dodoloğlu a Genç (Citace2002 ), ale byly vyšší než hodnoty uváděné v předchozích studiích (Genç et al. 1999; Dodoloğlu et al.Citace2004 ). Včely medonosné, které se nacházejí v úlech s dobrou tepelnou izolací, nemusí v úlech větrat ani vytápět. Místo toho chodí sbírat nektar nebo pyl. Počet dělnic ve včelstvu, rasa včel, věk královny, zdravotní stav včelstva, hustota květů na poli, doba toku nektaru, počet včelstev v oblasti, klima a počasí podmínky jsou faktory ovlivňující produkci medu. Velmi důležité je skladovat nektar, který včely medonosné nosí do úlu, aniž by jej konzumovaly. Nevhodné podmínky úlu a podmínky vnějšího prostředí zvyšují spotřebu skladovaného medu. Včely provádějí v úlech termoregulaci, aby udržely konstantní teplotu plodiště na 32–34 °C. Včely medonosné konzumují med, aby dodaly energii nezbytnou k tomu. Tím se snižuje množství medu, které má být sklizeno z úlu. Tradiční včelaření se většinou vyrábí v dřevěných úlech. To znamená o 34,89 % nižší sklizeň medu ve srovnání s chovem včel s izolovanými úly. Tato studie ukázala, že izolované úly mohou dát o 14,23 % více medu než polystyrenové úly a o 34,89 % více než dřevěné úly. Výnosy medu, polystyrenu a izolovaných úlů výrazně vzrostly ve srovnání s dřevěným úlem ( p < 0,05). Tato hodnota je vyšší než hodnoty uváděné Chaudharym (Citace2001 ) a je menší než hodnota uváděná Winemanem et al. (Citace2003 ) a Akyol a Kaftanoğlu (Citace2001 ). Na rozdíl od našich výsledků, jako výsledek studie, Kleinschmidt (Citace1993 ) uvádí, že barva, ventilace a design těla úlu nemají žádný vliv na produkci medu. Hněv včel je ovlivněn genetikou včel, faktory úlu a faktory vnějšího prostředí. Všichni včelaři chtějí pracovat s klidnými včelami, které mají vysoké výnosy a málo bodavé reflexy. Vnější faktory prostředí jako včelaři ovlivnit nemůžeme, ale můžeme včely uklidnit, pokud optimalizujeme vnitřní podmínky úlu. Vlhkost, cirkulace vzduchu a teplota v úlu jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které včely vyprovokovaly. Protože vlhkost v dřevěných a izolovaných úlech je na rozumnější úrovni, včely v těchto úlech se chovají poslušněji. Důvodem, proč jsou včely v polystyrenových úlech agresivnější, je vyšší vlhkost úlu. Polystyrenové a izolované úly statisticky zvýšily agresivitu včel ( p < 0,05). Nejdůležitějšími faktory při chovu včel jsou teplota a vlhkost. Teplota a vlhkost prostředí ovlivňují růst rostlin a rychlost květu a dobu trvání. Množství teploty a vlhkosti v úlu ovlivňuje velikost plodiště, množství medu, sklon k agresivitě a letovou aktivitu. Když se vnitřní teplota úlu zvýší, včely vyjdou z úlu, pokuste se vnitřek úlu ochladit obalením vnějšku nebo napumpováním čistého vzduchu přes vletový otvor a pokusit se vyhodit špinavý vzduch ven. To způsobuje ztrátu práce, času a medu. V oblastech s vysokou nadmořskou výškou včely utrácejí energii na chlazení úlu během dne, zatímco v noci utrácejí energii na vytápění. Potřebují jíst hodně medu, aby získali energii potřebnou pro tyto práce. Pokud je dobrá tepelná izolace a cirkulace vzduchu úlů, snižuje se zátěž včel a zvyšuje se jejich účinnost. Protože tepelná izolace dřevěných úlů není dostatečná, je průměrná minimální teplota nižší než u ostatních typů úlů (polystyrenové, izolované). Izolované a polystyrenové úly měly významný vliv na zabránění přílišnému poklesu vnitřní teploty, ale dřevěné úly to nedokázaly zajistit ( p < 0,05). Minimální hodnoty teploty jsou však vždy vyšší než venku. Tato studie podporuje závěr, že přítomnost včel v předchozích studiích (SimpsonCitace1961 ; Ohashi a kol.Citace2008 ) o termoregulaci včel zvyšuje vnitřní teplotu aktivního úlu. Tato studie ve studii provedené za účelem prozkoumání vlivu včelstev v dřevěném a pěnovém úlu podpořila závěr, že vnitřní teplota úlu v chladném počasí je vyšší než venkovní teplota. Při zkoumání maximální teploty v úlu je nejvyšší hodnota v dřevěném úlu, následuje zateplený úl a polystyrenový úl. Staticky izolovaný úl a polystyrenový úl byly ve stejné skupině, ale dřevěný úl byl ve druhé skupině. Polystyrénový úl měl nejvyšší hodnotu maximální vlhkosti, protože nemohl zajistit dobré větrání, následovaný izolovaným úlem a dřevěným úlem. Typy úlů byly efektivní z hlediska maximální vlhkosti ( p < 0,05). Nejvyšší průměrná hodnota minimální vlhkosti byla naměřena u polystyrenového úlu a nejnižší hodnota byla naměřena u dřevěného úlu. Stavební materiály úlu byly účinné na minimální hodnotu vlhkosti ( p < 0,05). Všechny tři typy úlů (dřevěný, polystyrenový, izolovaný) byly v různých skupinách. Hodnoty teploty a relativní vlhkosti včelína, ve kterém se studie provádí, jsou uvedeny v a. Včelín byl postaven ve vysoké nadmořské výšce (2137 m). Dochází tedy k náhlým nárůstům a poklesům hodnoty teploty. Nejvyšší teplota naměřená během výrobní sezóny byla 40,5 °C, zatímco nejnižší hodnota teploty byla 9,8 °C (). Nejvyšší hodnota relativní vlhkosti byla během experimentu 98 %, zatímco nejnižší relativní vlhkost byla 24 % ( ). Vysoká relativní vlhkost je nezbytná v období intenzivní produkce plodu, ale není požadována v období zrání medu a v období zimování. Obrázek 1. Teplotní hodnoty včelína. Obrázek 1. Teplotní hodnoty včelína.
Závěry
Dřevěné úly jsou robustní a přírodní, ale jejich tepelná izolace není příliš dobrá. Kromě toho, protože dřevěné úly jsou těžké, je obtížné je nosit při stěhovavých včelařích. Migrující včelaři mohou být upřednostňováni polystyrenovými úly kvůli jejich nízké hmotnosti, ale tyto úly se mohou na včelnici snadno poškodit a mají špatné ventilační vlastnosti. Myši snadno ohlodávají polystyrenové úly ve skladu. Sluneční světlo poškozuje polystyrenové úly více než ostatní úly. Zateplené úly jsou z hlediska včelaření jedním z nejvhodnějších typů úlů pro svou odolnost, lehkost, dobré větrání, tepelnou izolaci a přirozenost povrchů, ve kterých včely přicházejí do styku.
odkaz:
https://www-tandfonline-com.translate.goog/doi/full/10.1080/1828051X.2019.1604088?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp
Využití korku při termoregulaci včelstev
Typ dat: Vědecký článek Zdroj: Osobní komunikace mimo NEUVĚŘITELNÉ akce Objektivní: Cílem tohoto pokusu bylo: a) zvýšit účinnost termoregulace včelstev použitím korku při stavbě úlových stěn, a tím zlepšit zdraví včel a produktivitu úlu; b) přispět k zachování tradičních včelařských postupů středomořských agro-silvo pasteveckých systémů, protože historické poznatky naznačují široké použití korku pro stavbu rustikálních úlů; c) podporovat lepší využití druhotného produktu průmyslu zpracování korku (granulovaného korku); d) vyrábět lehčí a odolnější úly ve srovnání s dřevěnými úly; e) podporovat používání korku jako základního produktu a ekonomického zdroje příjmů tradičních zemědělsko-lesnických systémů. Kontext: Byly testovány izolační vlastnosti korku jako konstrukčního materiálu moderních úlů a jeho vliv na termoregulaci včelstev italských ( Apis mellifera ligustica ) ve srovnání s tradičními úly z jedlového dřeva. Studie byla provedena na univerzitě v Sassari (NW Sardinie, Itálie). Experimentální korko-dřevěné úly Dadant-Blatt s 3 cm silnými stěnami vyrobenými převážně z korku (83 %) a pouze tenkou vnitřní vrstvou dřeva (0,5 cm) byly porovnány se standardními úly z jedlového dřeva Dadant-Blatt, které byly použity jako kontrolní. Experimentální úly byly ručně vyrobeny v dřevozpracujících zařízeních Montarbu a Pixinamanna, které spravuje Regionální lesní agentura (FoReSTAS - Sardinie). Hlavní výsledky: V porovnání s kontrolou experimentální korkové/dřevěné úly prokázaly: pravidelnější průběh vnitřní denní teploty, účinnější zimní termoregulaci, kratší dobu nutnou pro obnovení teploty úlu po otevření (vztahuje se na plodiště). U druhého z nich byl pokles teploty během doby vytahování rámků (5 minut) u korkových/dřevěných úlů menší než u dřevěných úlů a dosáhl 32,06 °C místo 31,60 °C; po uzavření úlu trvalo korkovým/dřevěným úlům 12 minut, než dosáhly 36,56 °C, zatímco dřevěným úlům trvalo 24 minut, než dosáhly 35,10 °C. V důsledku nižší potřeby vytápění byla pozorována nižší spotřeba medu včelstvy v zimních měsících, s průměrným množstvím 3,5 kg medu na úl zachráněný v podmínkách Středomoří. Hlavní praktická doporučení: Výsledky naznačují použití korku pro stavbu moderních, ale zároveň tradičních, korkových/dřevěných úlů. To může přispět k větší ekonomické a environmentální udržitelnosti multifunkčních středomořských silvo-pastoračních systémů, ale také ke snížení izolačních materiálů na bázi fosilních materiálů, zejména tam, kde mohou být zimní teploty nižší než teploty zaznamenané v této studii. Co se týče konstrukčních detailů, rozměry experimentálních korkovo-dřevěných úlů podle modelu Dadant-Blatt jsou 52,0 x 34,8 cm s 3 cm silnými stěnami převážně z korku (83 %) a pouze tenkou vnitřní vrstvou dřevo (0,5 cm). Dopady a slabiny: Využití korku při stavbě moderních úlů se jeví jako slibné a mohlo by představovat zajímavou synergii mezi včelařstvím a hospodařením v lesích z korkového dubu. Vzhledem k mírným podmínkám prostředí v experimentální lokalitě lze očekávat zajímavé perspektivy pro zvýšení produkce medu v náročnějších klimatických podmínkách. Další statistické potvrzení je nutné rozšířením vyšetřování na větší počet včelstev a na delší období. Zejména úl příliš izolovaný od vnějšího prostředí by mohl mít problémy související s vnitřním přehříváním, které v tomto případě nemohlo být vždy účinně kompenzováno regulační funkcí včel. Budoucí vývoj: Použití korku při stavbě moderních úlů poskytuje novou možnost, jak zvýšit využití tohoto nedřevěného lesního produktu a zlepšit výkonnost úlů nejen v lesním prostředí. Použití tohoto úlu podporuje tradiční a udržitelné využívání středomořských agrolesnických systémů, čímž přispívá k jejich ochraně. Tyto souvislosti také poskytují včelařství různé zdroje nektaru, pylu a pryskyřice po celý rok, což zajišťuje pravidelný rozvoj včelstev a snižuje zdravotní rizika. Na druhou stranu je med důležitým zdrojem pro posílení a zachování těchto systémů. Organizace: Katedra zemědělských věd - Università degli studi di of Sassari (UNISS) Kontakty: Ignazio Floris, ifloris@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Michelina Pusceddu, mpusceddu@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Alberto Satta, albsatta@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Další informace Satta A., Floris I. 2004. Účinky korku na tepelnou izolaci a termoregulaci úlu [Sardinie]. APOidea 1: 80-87. Floris I., Bagella S., Caria MC, Ruiu L., Buffa F., Satta, A. 2016 - Středozemní silvo-pastorační systém podporující zdraví a produktivitu včelstev. Bulletin of Insectology 69 (1): 13-20. Floris I., Pusceddu M., Raccimolo E., Casula A., Patteri G., Satta A., 2020 – Využití korku při termoregulaci úlu: inovační pokus o zlepšení nedřevěných produktů a včelařství ve Středomoří lesy. Annals of Silvicultural Research, Annals of Silvicultural Research - ASR-2019-0006.R1 (v tisku). Kredit na obrázku 1: I. Floris Obrázek 2: Srovnání mezi denními změnami teploty prostředí a teplotami uvnitř úlů, vyrobených ze dřeva a korku nebo pouze ze dřeva (I.Floris) Titulek a kredit na obrázku 2: Srovnání mezi denními změnami teploty prostředí a teplotami uvnitř úlů, vyrobených ze dřeva a korku nebo pouze ze dřeva (I.Floris) Místní jazyk PDF: Ikona PDF Floris et al_ITA.pdf
Liz Miller je náš hostující blogger tento měsíc. Používá ThermaCork ke stavbě úlů ve státě Washington. V tomto zajímavém blogpostu podrobně popisuje inspiraci a tvorbu Cork Hives a také původ její lásky ke včelám. Je to všude ve zprávách: Opylovači, včetně včely medonosné, mají potíže. Komerční včelaři, přestože své včely krmili a léčili, přišli v loňském roce o 40 % svých včelstev. Hobby včelaři jsou na tom často hůře a každou zimu přijdou o všechny úly ve svých malých včelnicích. Vždycky jsem milovala hmyz, ale myslím, že moje fascinace včelami začala, když jsem byla malá dívka, která žila v San Jose v Kalifornii a naši sousedé chovali včely medonosné. Celé léto se včely přicházely napít z našeho bazénu, občas zapadly a smutně se potýkaly. Zachraňovat tyto včely a pomáhat jim vyschnout na rozpáleném betonu bylo častou zábavou. Všechno bylo v pořádku, až jednoho dne, když jsem se plácal na dvorku, uslyšel jsem ohromné bzučení. Vzduch se plnil včelami! Vyděšeně jsem vběhl do domu s křikem. Méně zděšený jsem sledoval, jak včely tvoří obří shluk na nízké větvi stromu. A teď mě to zaujalo, trochu jsem žárlil na našeho souseda, když jsem ho viděl, jak nonšalantně vyběhl na větev a rychle s ní zatřásl, přičemž srazil včely do kartonové krabice, kterou umístil níže. Korkový úl. Korkový úl. Jak jsem se toho dne dozvěděl, sousedovy včely o mě neměly zájem, rojily se: když se včelstvo rozdělí na dvě nebo více částí a ty odletí hledat nový domov. Zatímco se včely rozhodují, kam jít, vytvoří shluk nebo klubko včel na větvi stromu, sloupku nebo někdy dokonce na autě nebo budově! Semeno mé včelí posedlosti bylo zaseto. Uplynulo mnoho let (příliš mnoho let), než jsem měl pocit, že mám prostor a volný čas začít chovat vlastní včely. Absolvoval jsem učňovskou třídu prostřednictvím svého místního včelařského sdružení a dozvěděl jsem se více o problémech, kterým včelaři čelili, zejména když pomáhali jejich úlům přežít zimu. Výzkumníci včel, jako je Thomas Seeley, se domnívají, že součástí problému je druh úlů, ve kterých včely chováme. Včely medonosné se vyvinuly hlavně proto, aby žily v dutinách stromů – dutinách, které ve stromech zanechali datli, houby nebo jiné faktory. Tyto dutiny mají stěny o tloušťce několika palců, což zajišťuje pozoruhodnou teplotní stabilitu. Vnitřek je drsný a spouští instinkt včel vyhlazovat stěny propolisem, látkou, kterou vyrábějí z rostlinných pryskyřic. Tento propolis nejen posiluje vnitřek úlu, ale také posiluje imunitní systém včel. Dutiny stromů používané včelami mají obvykle objem kolem 40 litrů a samozřejmě nikdy nedorůstají do velikosti. Porovnejte tyto stromové dutiny s typickým včelím úlem: Tenké stěny, které neposkytují téměř žádnou izolaci. Hladké vnitřní povrchy, které odrazují propolis posilující imunitu. Objem, který během sezóny neustále roste, jak včelaři přidávají další a další úlové boxy, což umožňuje populaci roztoče varroa, hlavního nepřítele včel, explodovat. Abych zvýšil šanci svých včel na přežití, chtěl jsem chovat včely v úlu, který by se co nejvíce podobal přirozenému včelímu včelímu domovu, a zároveň mi umožnil kontrolovat včely kvůli problémům a v případě potřeby pomoci. Ale nemohl jsem najít úl, který by nabízel všechny funkce, které jsem potřeboval: izolaci, drsné vnitřky, pohyblivé rámy a zcela přírodní udržitelné materiály. Takže bylo načase začít pracovat se dřevem! Postavili jsme jeden z našich starých, tlustostěnných dřevěných úlů jako „úl s návnadou“ v naději, že se sem nastěhuje roj. Jeden ano! Postavili jsme jeden z našich starých, tlustostěnných dřevěných úlů jako „úl s návnadou“ v naději, že se sem nastěhuje roj. Jeden ano! V roce 2017 jsem začal pracovat na tvorbě včelích úlů. Chtěl jsem zkombinovat nejnovější výzkum včel v jejich přirozených srubových domech s cenově dostupným designem přátelským pro včelaře. Abych zajistil větší izolaci, začal jsem stavět úly z cedrového řeziva o tloušťce dva palce, které poskytovalo více než dvojnásobnou izolaci než standardní borovicová krabice. Ty úly byly krásné a pevné, ale pěkně těžké. Na konci roku 2018 jsem byl připraven zkusit něco jiného. Chtěl jsem také zvýšit izolaci v horní části úlu, ale obával jsem se, že zvednutí střechy vyrobené z řeziva o tloušťce dva palce by mě přivedlo k trakci. Potřeboval jsem něco lehkého a netoxického. Trochu hledání na internetu mě přivedlo k ThermaCork. Asi po 30 minutách byl roj téměř hotový a přesunul se do úlu s návnadou. Včely na stanovišti úlu, s břichem ve vzduchu a vějířovitými křídly, používají svůj Nasonov feromon, aby signalizovaly svým sestrám do úlu. Asi po 30 minutách byl roj téměř hotový a přesunul se do úlu s návnadou. Včely na stanovišti úlu, s břichem ve vzduchu a vějířovitými křídly, používají svůj Nasonov feromon, aby signalizovaly svým sestrám do úlu. Včely vykukují ze vchodu do korkového úlu Včely vykukují ze vchodu do korkového úlu Korek! Zaujalo mě to. Má čtyřikrát větší izolační schopnost než dřevo, ale téměř nic neváží. Je zcela přírodní a bez přísad, takže se nemusíte bát výparů. Je také velmi odolný vůči hnilobě, aby vydržel zimy na severozápadě Pacifiku, kdy nikdy nic není suché. A náhodou, regionální distributor ThermaCork, Small Planet Supply, byl jen hodinu cesty od mé dílny. Jak bych mohl odolat? Objednal jsem si korek a byl jsem spokojen se vzhledem a texturou. Snadno se s ním pracovalo a bylo to perfektní řešení pro izolaci střechy úlu. A protože to na střechu tak dobře fungovalo, rozhodl jsem se s ní zkusit izolovat celý úl. Na jaře 2019 jsme nasadili včely do korkem izolovaných úlů na našem včelíně. Včelám se přes léto dařilo. Jeden úl se dokonce vytvořil dost na to, aby se „rozdělil“ na dva další úly. Úlové boxy, i když nikdy nebyly lehké, když byly naplněny včelami a medem, byly ovladatelnější než ty, které byly postaveny ze dřeva o tloušťce dva palce. Konečně jsem se cítil dostatečně potěšen designem, že jsem se o něj chtěl podělit s ostatními, a tak jsem založil svůj malý podnik s úly, Cork Hives. Kromě izolace se Cork Hives mohou pochlubit dalšími funkcemi zaměřenými na včely. Mají objem asi 40 litrů, což je optimální velikost pro zdraví včel podle výzkumníků, jako je Thomas Seeley. Vnitřek úlů zdrsníme, abychom povzbudili včely, aby pokryly povrch svého domova propolisem, který pomáhá posílit jejich imunitní systém. Vlhkostní přikrývka v horní části úlu poskytuje ještě větší izolaci a zabraňuje stékání zimní kondenzace na včely a jejich zamrzání. Někdy používáme endoskop k nahlédnutí do úlů. Někdy používáme endoskop k nahlédnutí do úlů. Korkový úl je také přátelský k včelařům. Rámy bez základů umožňují včelám plnou kontrolu nad velikostí buněk, které vybudují, a zároveň umožňují včelaři zkontrolovat úl, zda nevykazuje známky potíží, jako je nechvalně známý roztoč varroa - jedna z největších hrozeb, kterým včely čelí. Protože používá standardní Langstrothovy rámky, je Cork Hive kompatibilní s ostatními včelařskými zařízeními, pokud jde o vytváření štěpů (rozdělení jednoho silného úlu na dvě nebo více nových včelstev). Skutečnou výzvou je samozřejmě zima. Včely se potýkají s mnoha těžkostmi: škůdci, jako je roztoč varroa, nachlazení, expozice pesticidům a dlouhá období bez píce. Budeme i nadále sledovat naše včely, které zatím vzdorují zimě. V Cork Hives věříme, že chovat včely způsoby, které napodobují přírodu, a přitom jim v případě potřeby podat pomocnou ruku, nabízí hobby včelařům největší šanci na úspěch. Tím, že nabízí včelám útulný domov, jaký si samy vyberou, podporuje Cork Hive partnerství mezi lidmi a včelami. A základním kamenem našich úlů je samozřejmě cenově dostupný, lehký, zcela přírodní, superizolační Thermacork! Chcete-li se dozvědět více o Cork Hives, navštivte corkhives.com .