Tom50:Jo, mě naštěstí manželka neporoučela, ale ano, často to v práci za soudruhů (byl jsem na živnosti od 1.2.1990 a tak jsem v tomto režimu zaměstnán nebyl) bylo 10, 11 a klidně i 5. Jen mi nějak nešlo z huby “SLÁVÁÁÁÁ” a když se po mě chtělo abych volal slává, mlčel jsem. Měl jsem s tím strašné potíže.
Ano, za Řeháčkovo bláznovství se stydím, ne za třináctirámkový nesmysl, ale za název Eurodadant.
A pozlobím vás, nebyl náhodou Drašar a kolektiv u toho, když soudruzi vymysleli Čechoslovák? To mi dodnes rozum nebere a jen doufám, že to nebyla úlitba Brennerovi. Na druhou stranu, Kraňce se soudruzi zuřivě bránili a pro starou včelu byla i délka rámku 39 moc, Brenner blábolil o rámku dlouhém 30 cm a pouhých osmi rámcích ve VN neuvěřitelné velikosti 30x30x8 a k tomu polorámky 30x15x8.
Ale, nevím zda jsem to tu psal, možná to pro vás bude novinka. Jakýsi Škvařil postuloval, že včela (předchůdce Kraňky) potřebuje plodiště velké 150 dm2. Navrhoval úl s výškou 30 a délkou 42,5 myslím na 12 rámků a to by dalo 153 dm2. Jenže to mu neporošlo, bylo to v době zrodu Čechoslováku. Kompromisem tedy byl úl 39x30x12, univerzál s pevným dnem a opravdu měl 12 rámků, ve čtvercovém medníku měl polorámky 39x14,4x11. Akorát soudruzi ignorovali požadavek 150 dm2, univerzál měl 140 dm2. Stejně to byl na svou dobu nejprostornější stropovák v Československu! Ale chybělo mu těch 10 dm2.
Ing. Řeháček aby dosáhl s délkou rámku 39 kýžených 150 dm2 musel zvýšit počet rámků na 13 = Eurodadant, má přesně 152 dm2. Řeháček dobře veděl, že se v celém světě jako optimální pro včelu medonosnou ukázala výška rámku 30, ne víc, ne méně.
Sedláček (neříkal mi to, jen dedukuju) aby dosáhl 150 dm2 a nevzdal se čtvercovosti a tudíž se držel délky rámku 39, musel jít nahoru a porušit pravidlo 30 cm výšky rámku. Tak vznikl jeho úl 39x34,7x11. Plochu má 149 dm2.
Já se chtěl držet čtvercovosti a nechci zaboha nad 30 cm výšky rámku. Tak jsem po 30 letech laborace vyvinul TL. Ten se od Sedláčkova POLštáře (zkratku jsem vymyslel já) a Řeháčkova “manipulačního nástavku” (nešikovný nejednoslovný název) liší tím, že se do spodního NN přesune chov trubců. To proto, aby se neomezila matka ve VN což dělá LBV a Sedláčkovo OP.
Ukázalo se, že spodní TL (ale i POL i Řeháčkovina) parádně zvětšuje včelám pomyslně prostor a přitom jim do nahoru přidaného NN neutíká teplo. A tak se dolů přidaný NN v jarním rozvoji, když je nebezpečné dát nahoru NN kvůli podtržení včelstva, jakoby nepočítá nebo jak to nazvat. Výsledek je rojení blízné nule a nekladení matek v medníku bez použití mřížky. Podotýkám, že v mých podmínkách mřížka znamená o třetinu ale i polovinu méně medu při stejné práci a krmení. Prostě mřížka tady u nás = méně medu.
Jenže. VN původně Škvařilova úlu, já si dovolil ho nazvat Blaník a jasně jsem sdělil, že jsem ten úl nevymyslel, spolu s NN ve funkci TL, dává dohromady 129 + 64 = 193 dm2 a to je moc. Ale protože se u dolů umístěného NN nepočítá jeho velikost celá - je to “gumové”, jak které vč chce a na co má, vyhovuje to i když to dalece přesahuje.
Ovšem optimální je to u 39x24x11 + 39x15x11. To dá dohromady 167 dm2 a to je prostě bomba!!! A tuhle plochu je třeba si zapamatovat!
V případě výslovně projeveného zájmu jsem připravený vysvětlit to dál a hned podepřít výsledky praktických pokusů.
---------------------
A ještě vysvětlím celkem tragický omyl u úlu 39x24x11. Jedna bedna málo, dvě moc. Dvě bedny na sobě mají 206 dm2 a to je prostě moc a z toho pramení všechny potíže českých Adamitů, kterých je pořád asi 80%. A jak k tomu trapnému omylu ze včelařské nevzdělanosti došlo? To je malinko složitější.
Komunisti měli vynikající úly Pětiletka a Lesan, byly na 9 rámků 39x24 a lišily se jen orientací stavby. Medník byl stejný a včele před Kraňkou s průměrnými výnosy do 15 kg medu to bohatě stačilo. Když přiška Kraňka, devítirámkáče byly zoufale melé a nepomohlo ani víc devítirámkových medníků. Jenže státní sektor měl desetitisíce špatných úlů (MU to nezachránil, byl sice větší, ale pořád malý) a statisíce rámků, v některých souše, mezistěny a další a další věci pro míru 39x24. A tak vznikla provozní metoda Tachov a díky ní nástavkový úl Tachovský na 9 rámků v nástavku.
Kdo dočetl až sem, už přijde pointa:
Socialistický včelařský podnik Tachov měl se svým úlem ohromný úspěch, za plodiště považoval dva VN 39x24x9. A proč to Tachovským fungovalo znamenitě? No jen a pouze proto, že dvě bedny Tachováku na sobě mají plochu 168 dm2. Mají prostě tolik, co jsem já jinou cestou objevil a prokázal.
Snad se na mě Tom4 nerozlobí když vyzradím, co spolu zkoušíme, tedy hlavně on z mého popudu. Zkoušíme zda by jako TL fungovala vysoká bedna Adamce, ale buchtama zmenšená na pouhých 9 rámků stejně, jako plodisková bedna = jen 9 rámků. Mimochodem, asi by odpadlo jarní zužování a dělalo by se jen u slabýcvh oddělků a záložních matek.
Co si od toho slibuju? Toma jsem do toho uvrtal já. Chci vědět, zda je nutná rozdílná výška rámků a nebo zda stačí udělat plodiště 165-170 dm2 ze dvou stejně vysokých prostorů s tím, že chov trubců by byl jen ve spodním nástavku. Zatímní výsledky jsou víc než slibné.
Tyto zkoušky české národní míry běží paralelně s pokusy s úlem s rámkem tak vysokým, při délce 39 a 11 rámky = čtvercovosti, aby odpadl TL a nemusel se nikdy zvedat VN, tedy aby na každém rámku dole byl TL. I tady jsou zatímní výsledky velmi slibné. Abychom nezaváděli další úl zdá se (hlavně díky Tom4), že to bude Sedláčkova míra 39x34,7 (nově udělám 35) x 11. Už zavedený a skvěle osvědčený NN 11 není náhoda, tři na sobě se včelími mezerami dávají Sedláčkův úl. Ano, opět si zavedu Sedláčkovu míru.
Docela bych stál o to, aby uvedené věci zkoušeli i jiní včelaři ve svých snůškových a výškových podmínkách podle jednotné (mojí a to bude kvůli ješitnosti chlapů problém) metodiky. Nemůžu dokázat, ale vše nasvědčuje tomu, že nejvíc úhynů je na míře 24 a Lang 1/1. A nikdo z mocných nemá koule udělat průzkum, na jaké míře je nejvíc úhynů a na jaké míře nejméně. Kvůli posranému liberalizmu, protože jsou přece všechny úly a všechny úly rovnocenné a někdo by měl psychickou újmu že se rozhodl pro blbý úl.
Tak jo Čecháčkové, když se málem zuřivě držíte Adamcovy míry, moderní v roce 1904, pokusíme se přijít na to, jak byste neuseli mít v jednom úle dvě míry. Ale vím jistě, že lidi s touto kvalitou rozumu nezmenší svoje bedny z 11 na 9 rámků, protože to přece nemůže vadit…
Dobrý večer.
Jestli bude vysoký rámek plnit funkci TL. Tak musí být rozdělen na dvě části. Sám jsem ještě neměl možnost TL v “klasice” vyzkoušet, ale na vysokých rámcích ve spodní části by měly být prostřídány SR s dělničinou. Takže dělničina=mezistěna?
