Díky Tome, ještě bych poprosil o komentář ke schovávání čel prken. Z popisu je jasné, že to nepoužíváte. Myslím tím nějakou drážku v bočních stěnách dna, aby čela prken nebyla vystavena větru a dešti. Předem dekuji.
Ještě Edit: mám jen stolní kotoučovou pilu, žádnou frézku.
Měl bych dotaz na výrobu pevného dna. Prkna, která tvoří dno, mohou být sražená k sobě na tupo? Nebo je vhodnější nějaké pero-drážka? Každé prkno je fixováno k bočním lištám, nebo třeba jen ob jedno prkno?
Jelikož neumím udělat citaci na starší příspěvek z jineho vlákna, tak ho pouze prekopiruji:
Kirsten Traynor ve své on-line přednášce říká, že trubci létají na shromaždiště 2 až 3 km, matky 5 až 7 km. Tudíž nejspíš páření neprobíhá s trubci z mé včelnice.
https://www.apitherapie.at/images/download/BrutraumBinder.pdf
Možná to někomu pomůže se zorientovat.
Drvodelko, dotyčný ve tvé citaci píše o úhynu kvůli zimní izolaci matek? Asi mi chybí předchozí nit, tak tomu moc nerozumím.
Já se zatím Peru s tím, jak doplnit plodiště MS. Vidím, že lépe staví, když se seberou všechny medníky. Na druhou stranu to nechci tak skokově zužovat.
Druhá věc je, jak MS uspořádat, abych zajistil výměnu díla. Když je dám po okrajích, tak budou na kraji i na jaře. Když je dám z jedné strany, asi se na ně včely taky nepřesunou. Jedině je dát nejprve na kraj a později, až ubude plod, je přesunout blíže středu.
Tak já bych se rád zeptal. Na německých youtubech obvykle sundají všechny medníky a plodiště doplní MS a krmí. Sedláček díky zimnímu klíckování zůstává na šesti plástech, protože má přes zimu nižší spotřebu zásob. Krmí většinou přes medník, který se na zimu přesouvá dolu. To je nejspíš pouze česká modifikace. Jak řešíš přechod z OP do zimy? (Nebyl jsem si jistý tykáním, ale snad neurazím.)
Tome, SM tedy patří na silnější včely?
Je to dobré řešení pro kombinované včelaření.
Pan Sedláček ve své metodice používá Sběrný Medník. Ukazuje to na svém YT kanále.
Škoda, že většina přednášek z tohoto projektu, co se objevují na YouTube je v němčině. Vše co jsem viděl od Ralpha Büchlera v angličtině bylo super.
Už jsem to taky pochopil. Povoleno je pouze tleskat.
To, že včely byly nemocné a hynuly i před šedesáti lety, mě nešokuje. Viry i jiné patogeny už tu byly i tenkrát.
Co ten odstavec o příbuzenské plemenitbě? Nebo ta tučně zvýrazněná část nakupované matky/vlastní materiál?
O čem je tedy ten článek z překladů?
Kirsten Traynor ve své on-line přednášce říká, že trubci létají na shromaždiště 2 až 3 km, matky 5 až 7 km. Tudíž nejspíš páření neprobíhá s trubci z mé včelnice.
Tome, moje otázka byla moc stručná. Zkusím být konkrétnější. Píšete, že jste spojil dva třicítkové oddělky a nechal je zimovat na dvou VN a pod nimi ještě NN. Uspořádání do jednoho VN až na jaře. Myslel jsem, že příště byste je spojil do jednoho VN plus NN už na podzim. Mě zajímalo jaké rámky použít a co se zbytkem.
U mne je to Lang 285 + Lang 159.
Tome, a jak s tím tedy na podzim naložit? 19 rámků a do bedny se jich vejde jen 10-11.
Tome, použil jsi zásoby po padlých včelách? MVDr. Klíma mluvil ve své on-line přednášce o úhynech, že to není problém, protože viry nepřežijí bez svého hostitele. Co ale houba NC?