Reaguji na nápad rozdělení plodiště na dvě svislé bedny. Manipulaci by to to jistě zjednodušilo, hmotnost by šla rázem na polovinu.
Píšete, že špatně vloženou M taky vč nevystaví a matka ji obejde. Ale nevadí jim pak rozdělené plodiště? Říkáte, že se snažíte maximálně omezovat stres ve vč a nebyl by toto pro ně značný stres?
Jak by to bylo se zimováním - založením chumáče? Ve dvou bednách asi těžko. Stačila by jedna blíže k česnu?
Zkusil jsem narychlo načrtnout možnosti provedení takto rozděleného plodiště.
Nejdříve jen nejjednodušeji, prosté dva nástavky se ztenčenou dělící stěnou
Dále jsem zkusil udělat do dělící stěny hodně děr (pr.10mm??), aby mohly procházet. Možná by šel použít akulit a jen zvětšit díry. Toto by nešlo použít pro navrhovanou tvorbu oddělků
Další možnost, dělící stěnu udělat jen na poloviční výšku a na přechod použít nízný rámek. Plodiště by pak bylo propojené, ale nízný rámek má svou pevnou polohu, nejde posouvat (postupné vyřazení...). Opět nepoužitelné pro tvorbu oddělku
Nemyslím, že Romo pračka bude vhodná. Voda se v tom nevaří, možná má 90°C. Na roztavení vosku by to asi stačilo, ale nebude tam efekt víření a bude to trvat dlouho. Rozměrově je to jaké malé. Je dobré mít větší plochu hladiny, aby bylo více místa pro košilky a ty pak nezavazely při vytahování rámků - pak se nezavěšují na vytahované rámky.
Konkrétně tato pračka z vašeho odkazu nemá ohřev - viz štítek, jen motor pro míchání (máchání?)
(romo pračku jsme používali v dobách, kdy jsme dělávali zabíjačky na praní střev. Byly pak krásně vyprané, ale hrozně zasukované 🙂)
Hledal jsem informace o stavbě na otočených mezistěnách:
Orientace šestiúhelníkových buněk na mezistěně je velmi důležitá pro to, jak včely přirozeně staví. Přirozená orientace je taková, že buňky mají své špičky nahoru, jak jsi správně uvedl.
Co by se stalo při otočení mezistěny o 90°? Pokud bys mezistěnu vložil do rámku otočenou o 90°, tedy tak, že horní a spodní hrany šestiúhelníku by byly vodorovné, včely by byly zmatené a s velkou pravděpodobností by se pokusily mezistěnu přestavět do své přirozené orientace. Včely mají velmi silnou tendenci stavět buňky v určité orientaci, protože jim to umožňuje efektivně ukládat zásoby a chovat plod. Existují některé praktické pokusy a zkušenosti včelařů, kteří zkoušeli mezistěny vložit do rámků otočené o 90°. Výsledky těchto pokusů byly většinou negativní. Včely se snaží orientaci buněk upravit podle svého instinktu, což často vede k deformaci plástu, špatné výstavbě nebo vzniku nepravidelných buněk, které včely buď nevyužijí, nebo budou muset přestavět.
Výsledky pokusů:
Nepravidelná výstavba: Včely se budou snažit opravovat mezistěnu, což povede k nepravidelnému plástu.
Nižší efektivita stavby: Včely musí vynaložit více energie na přestavbu, což snižuje efektivitu a zpomaluje proces.
Nepoužitelné buňky: Některé buňky mohou zůstat nevyužité, pokud jejich tvar a orientace nebudou odpovídat přirozenému instinktu včel.
Studie nebo výzkum: I když nemám konkrétní přístup k současným studiím, z praxe je známo, že včely mají silnou preferenci pro orientaci buněk. Včelaři se tomuto instinktu přizpůsobují tím, že mezistěny do rámků vkládají ve správné orientaci. S takovým otočením o 90° se v běžné včelařské praxi prakticky neexperimentuje, protože včely samy se budou pokoušet chybu opravit, což vede k neefektivitě.
Doporučení: Nejlepší je vždy mezistěnu vkládat s buňkami orientovanými špičkami nahoru. To odpovídá přirozené výstavbě včel, zajišťuje správnou funkci buněk a maximální efektivitu včelstva.
Já z popisu pochopil, že JirkaP má rám pro zateplení (naplněný PS), který je zvrchu zabedněný sololitem. Takže sololit není přímo nad HL. A na tom teprve položené plehové víko. Nevím jaký to má důvod, možná plechové víko není tak vysoké, aby se do něj 4cm PS vešly. Pokud je to tak, jak jsem pochopil, není potřeba vyndávat PS z rámu a stačí prázdný (krmný) NN zaklopit jen plechovým víkem - oddělat rám s PS
S dovolením zkopíruji odpověď z jiného vlákna, protože se přímo týká horního TL. Tom50 odpověděl jinde, zřejmě, aby nezapadla předchozí odpověď, ale myslím, že bude lepší držet vlákno pohromadě, když už se téma týká názvu
Romaning: V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní. Jak moc je v tuto dobu horní TL již obsazen? Nemůže dojít k podtržení vč., když se oddělá igelit mezi TL a zároveň se přidá medník? To je rozšíření téměř dvojnásobné. Jak je to se změnou TL na KK? V té době tam už není plod? Je možné nechat stejné rámky, nebo je potřeba je zaměnit za jiné? (které se vyhodí, SR?) Zkuste si to představit. Ano, pamatujete si dobře, že se nikdy nesmí zvětšit prostor o víc než 50%, že se nikdy nesmí přidat vysoký medník, stejný jako je plodiště. Tak se na to podívejme. Plodiště má 39x30x11 = 129 dm2. Už má TL s plochou 64 dm2, dohromady 193 dm2. Když k tomu přidáme medník, zvětšili jsme prostor o 64 dm2, což je ku objemu (ploše díla) v úle o asi 33% - jsem líný to počítat přesně. Přece úl složený z VN + NN jako TLumiče má objem tří nízkých truhlíků a další je tedy jen třetina ze stávajícího, je to tak? Pravdou ale je, že spodní TL je jakýsi pojistný ventil a moc u něj nevadí když se dá předčasně. Prostě vč do něj doroste, neutíká mu do něj teplo jako do jakéhokoli nástavku přidaného nad plod. Tudíž přidání horního TL není tak snadné vychytat vhodnou chvíli a proto je spodní TL výrazně bezpečnější a vyžaduje mnohem méně zkušeností a taky není tak náročný na přesný den - včelaříte víkendově a právě při tom je výhodný spodní TL. To je hlavní důvod proč jsem to zveřejnil až teď. Vás se to netýká, ale je nuutné vědět, že i nahoře TL funguje. Dokud ale můžete používat dolní TL, držte se ho.
Rozumím, že když je VN+NN a přidá se se medník (další NN), tak dojde k rozšíření o ⅓. Proto jsem se ptal, jestli je v tu dobu už horní TL obsazen včelami. Zda tam už budou vystavené SR, popřípadě zakladené staré souše. Nezkoumal jsem spodní TL a vůbec nevím jak to chodí v horním TL. Obzvláště, když je od plodiště stále oddělený folií. Z toho mi spíše vycházelo, že v tu dobu je to zatím prázdná (vybraná) KK. Proto jsem se ptal, jestli současným odděláním folie mezi VN a TL, a přidáním medníku nedojde k přílišnému zvětšení prostoru (vlastně přibudou 2 NN na jeden VN)
Já neplánuji přejít na horní TL. Spodní mi naprosto vyhovuje, hlavně kvůli pozitivům jako je předehřev vzduchu od česna, trubci v chladnější periferii úlu, ale hlavně mne odrazuje sundávání horního TL během návštěvy plodiště. Já mám pár včelstev a nevadí mi si donést zvedák, abych TL na jaře vystrojil a podsunul. Spojím to zároveň s vyčištěním dna.
V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní.
Jak moc je v tuto dobu horní TL již obsazen? Nemůže dojít k podtržení vč., když se oddělá igelit mezi TL a zároveň se přidá medník? To je rozšíření téměř dvojnásobné.
Jak je to se změnou TL na KK? V té době tam už není plod? Je možné nechat stejné rámky, nebo je potřeba je zaměnit za jiné? (které se vyhodí, SR?)
Včera jsem šel dát další dávku krmení a zjistil jsem, že jedno vč nemělo předchozí krmení vybráno. (zůstalo cca 1 litr - už zkyslý)
Když jsem se podíval do plodiště, tak jsem zjistil, že je tam viditelně méně včel než jinde (možná i jen polovina). Matku jsem nenašel. Otevřený plod tam není a zavíčkovaného také moc ne. Některé včely měly hlavy vražené do buněk a tak zůstavaly dlouho. Některé (jen pár) mají deformované křídla. Zásob mají dost. Nyní nevím co bych měl dělat.
Mám jeden pěkný smetenec jako záložní matku. Mohl bych jej tedy spojit s tímto vč. Ale tím bych se připravil o záložní matku
Nebo je možno ještě koupit oplozenou matku a tu zkusit přidat. Ale vyčetl jsem: "Vyvarujte se pozdního přidávání matek do zesláblých a dlouho bezmatečných včelstev."
Nebo mám toto vč úplně zrušit a nesnažit se o záchranu a ze smetence se záložní matkou raději udělat na jaře vč?
Jak se takovy plasteckovy med uziva, zpracovava? Podrti se a necha se neco vykapat, nebo si kousek uriznete a date do caje, nebo se to zvika i s voskem?
To neni ryti, fakt mne zajima, jak to delaji aby vyuzili vse co lze.
Ja si radeji med vytocim. Je to pro uzivani pohodlnejsi. Asi by mne manzelka hnala kdyby se mela kazde rano matlat s plastvemi 🙂
Zajimava informace mnozstvi enzymu lyzozymu. Ze je pod vicky neco lepsiho vime. Tom50 tomu rika ze plyvnou pod vicko aby to zakonzervovaly.
My delame doma vickovici, kdy nechame vicka se zbytky medu vymachat mesic v palence. Ma to krasnou barvu i konzistenci. Uzivame to tedy jako lek. Jen nase deti jsou o tyto enzymi ochuzeny
S pribyvajicim mnozstvim medu nemame dost palenky. Ale nastesti kdo vickovici ochutnal tak chce taky a tak nam palenku dodavaji a nechavaji si ji ode mne vylepsit na vickovici. Aspon nemusim resit jak prat vicka
Já na krmení oddělků používám stropní krmítko od Lysoně. Má objem 2,4 l. položím ho na folii, ve které je ve správném místě pod krmítkem díra. Včely si pak prolezou do menší komory, která je propojena se zásobní komorou - spojené nádoby. Netopí se, lezou po vložené harmonice. Kolem mám jen malý nízký truhlík na výšku krmítka, vyplněný PS, ale stačil by i NN. Při nalévání se jen otevře zásobní komora - bez kontaktu se včelami. Takže můžu zaúkolovat třeba v týdnu tchána, aby večer bez obav zakrmil.
Díky Goro. Netvrdím, že zavíčkované zásoby kolem plodu nejsou medovice. Naopak, předpokládám, že to tak zřejmě bude. Měl jsem spíše obavu, aby nebyly plásty v plodišti touto medovicí zaplněny více. Takto je fajn, že je místo na krmení cukrem. S tím začnu tento víkend.
K uspořádání VN mi Tom napsal. Hlavní rada v mém případě, kdy mám plod i v prvním, krycím rámku, je posunout celé plodiště směrem dozadu a dopředu přesunout zadní jeden, nebo lépe dva rámky se zásobami
Zkusil jsem dát 4 plné rámky melicitozního medu (odvíčkované, prostříkané vodou) do horního nástavku. (plodiště, prázdný medník se soušemi a mezistěnami, folie s malou mezerou, nástavek s rámky na přenesení)
Přenesena, zpracována byla asi jen polovina. V buňkách zůstaly asi do poloviny suché krystaly. Možná by pomohlo opětovné naplnění vodou.
Ale v medníku pod tímto nástavkem nepřibylo nic. Mezistěny také bez povšimnutí. Takže na přepracování melicitozy tento způsob vhodný není
U jiných vč. jsem vložil nevytočené rámky do nástavku (prošplíchané vodou - více místa ve volných buňkách, které se podařilo vytočit), a strčil pod plodiště.
Po dvou týdnech jsou rámky téměř ideálně vyčištěny. Nad plodištěm nebyl úplně prázdný medník, takže nedokážu říct, kam jej přenesly. Ale plodiště není ubité. Spíše naopak
Primární hnízdo sršně asijské je velké jako tenisák. Je postaveno někde na skrytém místě, chráněno před deštěm a větrem. Slouží jen k vychování první generace dělnic. Jakmile tato dosáhne dospělosti (květen, červen) stěhuje se celá kolonie do nového sekundárního hnízda. Většinou na strom (vyšší místa).
Zjistil jsem, že na argumentaci panenského medu lidi slyší (hlavně absence vosku v době léčení). A samozřejmě pro mne jako konzumenta je to také velmi přesvědčivý arfument, proč takto včelařit.
Kolega píše, že používá stejné rámky (24) a uskladňuje je zvlášť (medníkové/plodišťové). Já, musím se přiznat, bych toto asi nedokázal. V tomto jsem bordelář a neuhlídal bych si přehled. Takto když potřebuji souš, tak prostě sáhnu po správné velikosti.
A také hraje velkou roli váha. Nejsem žádná sušínka, ale i nízký nástavek (15) se dost pronese, když je plný. A to mám pár včelstev.
