Nemám teď čas, ale váš příspěvek je zajímavý a tak jen letem.
Jak mě vidíte mě sice mrzí, na druhou stranu, každý může mít názor na kohokoliv jaký chce a vy to umíte, na rozdíl od mnohých, kteří jsou jen zaškle zlí a nebo mlčí, jasně zdůvodnit. Víc nemám co bych dodal.
Je omyl, že propaguju Blaník. Ne, je mi fuk když někdo chce setrvat v bludech. Jen pravdivě vypichuju v čem je lepší a zatím to nikdo přesvědčivě nevyrátil. NIKDO!.
Přesto, že jste zkušený, přehlédl a nebo nepochopil, spíš obojí - nepochopil z kontextu, že mám KK v zimě a předjaří i jaru u části vč nad VN. Opakovaně tu poíšu, že je pro mě velmi obtížné zvedání VN a když nechám KK nahoře, zbyde už jen jediné zvedání VN a to zjara když se dělá nový TL. Patrně jste přehlédl, že jsem včelařil v univerzálech s pevným dnem s využitím NN jako medníků. A pořád pokusničím a pořád opakovaně zkouším a pořád se stejným výsledkem, ať je rok a zima jaká chce.
Dneska nemůžu říct kdo a jak mě inspiroval, možná Ing. Řeháček svým Eurodadantem (pochybuju, neznal jsem ho, teprve vznikal). Spíš to vzešlo z nějaké práce Boháče a nebo mojí logické úvahy ve snaze vyhnout se jedné nepříjemnosti. Zopakuju příběh a pak bude vysvětlení.
Měl jsem dvě stan, z lesa na chalupu jsem v půlce září přivezl NN s tuháčem a nevěděl co s tím. Přijel se podívat na návštěvu Petr, říkal jsem mu, že co by se stalo to dát pod VN. Pomohl a chtěl dát tuháč všude kde bylo oddělitelné dno, já souhlasil jen se dvěmi vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsem Petra neposlech, byla to nejsilnější včelstva, tady u nás se říká “koně”, jaká jsem jakživ neviděl. Další rok už šly KK “pod nohy” všude, kde to šlo, asi polovina vč měla pevná dna a tam to nešlo. Tím bylo mnohaleté srovnání. Bez jediné výjimky byla vždy vč s horní KK horší, zaostala o 5 až 10 dní a některá žalostná.
Zatímco včelstvo pod sebou zásoby pudově nesnese, nejsou mu tam v zimě k ničemu, snaží se je za každou cenu přenášet nad plod. To je včelí přirozenost a cokoli jde proti ní není přirozené a tvrdím, že je zhoubné - stres! Nevím kdy vč zásoby se spodní KK přenesou a je mi to nějak jedno.
Vaše koncepce KK nad VN je špatná (liberálně není tak dobrá, nebo je horší) právě proto, že tam utíká teplo a vč se pak opozdí o nejméně 5 dní, většinou ale spíš o týden i 10 dní. No a ten týden, to je tady u nás nejméně bedna předjarního medu ze špendlíků (kříženci myrobalánu) a třešní, nesilnější uloží už trochu z jív - rakyta. Po zavedení NN 11 dá asi 20% vč dvě tyto bedny předřepkáče. Prostě Blaníkáři tady u nás máme dvě jarní snůšky. Nedávno to tu někde jasně vysvětluju, nevím ve kterém vlákně. Vysvětluju, že když jdou včelaři přidávat první M, mám já u 80% vč dvě vysoké M 30 nejen postavené, ale většinou i zakladené.
Taky jste přehlédl Tomovu fintu s igelitem, kterou vy foliáři nemůžete udělat. Tom4 dovedl k dokonalosti můj náhodný nápad a brání se autorství ze skromnosti, nechce pochopit, že pravidlo z toho udělal on, protože on to na rozdíl ode mě pochopil. Zkrátím. Já kvůli úniku tepla do horní KK vymysle buchty 15 za 2,5 rámku. Dával jsem na kraje NN po jedné a tak naprostředku byla horní KK 15/6. To hodně zlepšilo teplo a rozvoj, ale pořád to nebylo ono. Nějak jsem jednou neměl nízké buchty a nevím proč jsem ⅔ spodku jednoho vč oddělil igelitem s tím, že můžou expandovat s plodem až po HL rámků, nad kterými budou mít volno do KK. Pak mě překvapilo, že všechen plod přemístily do zadních ⅔ plodiště. Na vysokých rámcích, nad kterými byly nízné zásobní bez igelitu, plod zmizel. Bylo to tak brzy, že ho musely vyházet!!!!! Jasně ukázaly, že dutinu, byť plnou zásob, nad VN nechtějí a naopak chtějí i ultratenký strop. A ona je to i logika. Tady máte poněkolikátí é základní know-hoe za tisíce,a le vy si stále vedete svou o předehřívání a navlhčování KK. Jestli něco vysvětlím nejméně 10 a někdo pořád mele svou, jak byste ho nazval? Já holt dost drsně. Stejně, jako se se mnou odmala taky nikdo ne..al.
Tom4, jak jsem mu tohle sdělil, ihned začal horní KK oddělovat igelitem a nechává vepředu (nejblíž česnu) mezeru na jednu meziplástovou uličku + uličku u stěny. Pokud se udělá toto koncem února při zúžení, vč mají zásoby nahřáté ( ne tolik jako bez igelitu) a navlhčené, ale dole na vysokém díle mají tolik potřebné teplo. V příštím jaru dám místo igelitů folii, co je proti námraze skel u aut. Je přece jen teplejší a má kovovou folii a je pořád velmi měkká jako igelit. Už dávno jsem vám všem vysvětloval, že tvrdá stropní folie je špatná. Vy jste měl tisíc argumentů jak je báječná a tak jak chcete, váš boj pane Goro.
Ale tvrdost folie NENÍ JÁDREM SDĚLENÍ!!!!!! Tak kdo chcete reagovat, držte se jádra. Tím je horní KK vs spodní KK.
Pro ty, co jim nedocvakne moje letmá zmínka, že je tvrdá folie blbá a měkký igelit dobrý tak vysvětlím. Vč by v divočině mělo všeczny plásty nahoře přistavěné ke stropu. Od přčedválky se rozmohla velmi škodlivá stropní prkýnka 6 mm nad horními loučkami a tím byl zrušení individuální tepelně vlhkostní režim každí é jedné uličky. Igelit těsně přilne na HL a tím napodobí přírodu. Horní tvrdá folie se sice uprostřed prohne a dotkne HL rámků, u krajů ale lzftují všechny ulkičky navzájem. A to já u svých vč nestrpím. Mám takto několik úlů po předcích z nostalgie a zaostávají v jarním rozvoji a přitom to jsou úly izolované hobrou a slámou. Toto jsem ověžil za 30 let mockrát a bez jediné výjimky. Ale kdo chce kam… navíc je igelit zadarmo, ale stropní folie je drahá. Beru to jako v románu Kola. 60 nebo víc Korun na úl, x 50 úlů a za 2-3 rky folie zneprůhlední a pak to dělá pro mě dost zajímavé peníze. HLAVNĚ TO ALE NESVĚDČÍ VČELÁM TAK DOBŘE, JAKO POUHÝ IGELIT.