Příspěvky uživatele

Myslím si, že jste to vyhodnotil správně. Že je to u vás o tolik jiné by možná mohlo být tím, že jak tvrdíte máte u vás extrémní podmínky. Možná máte stanoviště s převládajícím vlhkým mikroklikmatem, možná orůvan a ustavičné, skoro neznatelné ochlazování úlů. Nevím co se tam děje.

Něco vám prozradím, co se obecně neví a nepíše. Fumigace, když to páni z Dolu tvořili, měla být jedna. Protože ale tušili, že někdo prostě nebude mít vč bez plodu, doporučili po 10 dnech, ne dříve, druhou fumigaci. Ta má pozabíjet ty brouky, co byli při první pod víčky. Taky to řeší případnou reinvazi. Já hodně věřím na acetonaerosol před vánoci. Nemyslím si, že VD zabíjí včelstva. Určitě je ale lepší ho v úlech nemít a nebo co nejméně.

V této souvislosti připomenu mojí nevědeckou domněnku, kterou jsme probírali vloni na IF. Mám za to, že ve svých úlech vytvářím podmínky krajně nevhodné pro množení roztočů VD a navíc to na mě dělá dojem, že ti, co se už nějak vylíhnou, jsou oslabení, neplnohodnotní a málo plodní ve smyslu velkého % sterilních a nebo částečně “impotentních” VD. Jak jinak si vysvětlit, že v Blaníkách abys brouka pohledal když jiní jich denně najdou desítky?

--------------------------

Jen připomenu, že pojem reinvaze je zavádějící a hloupý. Evokuje totiž, že VD napadá a tudíž invaduje včelstva. Je to jinak, roztoč napadat nemůže, jak by to dělal? Reinvaze je pouze to, že vč vykrade skomírající včelstvo a přeživší létavky se nastěhují k lupičkám do jejich úlu a tak zamoří čisté včelstvo roztoči, které mají tyto včely přisáté na sobě.

goro:

nemal by som sa do diskusie asi miešať, nemám Blaník ale sú veci, ktoré platia v každom systéme… teda Tom vaše tvrdenie, že kondenzát sa netvorí priamo nad chumáčom ale skôr po obvode  je pravdivé, ALE TO PLATÍ LEN U VČELSTVA KTORÉ MÁ DOSTATOČNE DOBRE ZAIZOLOVAÝ STROP! … ak strop nie je zaizolovaný, vodné pary z chumáča kondenzujú priamo nad chumáčom  a padajú na chumáč, čo je pre včely nie nič príjemné a komplikuje im to život… 

ináč rozumiem ochladzovaniu priestoru nad chumáčom v září , matky prestanú klásť… ale ponechať prázdny nadstavok nad včelstvom s neizolovaným vrchnákom za celú zimu považujem za zbytočné trápenie včiel…

..ale ak to niekomu funguje, tak nech si poslúži…😉

Parádní reakce!!! Díky. Dovysvětlím.

Nemáte sice Blaník, ale o včelách víte všechno a každá připomínka je vítaná. Vysvětlil jsem, že mi ta zvláštní střechovitá konstrukce deklu - původně formy na beton, asi odvádí kapky vody do rohů. Ale, když jsem popisoval Sedláčkův nechtěný pokus, zapomněl jsem, že Sedláček vydedukoval, že ta náramně skvělá kondice vč s dutinou nad plodištěm až do předjarního zužování (konec února) zajistila, že vč nezačala po slunovratu plodovat. V důsledku toho se včelám nezmenšila tělíska a neupracovaly se. A dokonce se tvrdí, že v zimě vychované včely jsou stejně úplně k ničemu, když se dostanou do věku létavky, nemůžou ven a při ošetřování plodu před fází létavky jsou taky ve výsledku kontraproduktivní. To má logiku. Benefit z nich je menší, než neopotřebení včel, které je vychovaly.

A ještě dodám. Laboroval jsem, protože kdosi psal na VF o 100 mm polystyrenu v deklu, že by na tom mohlo něco být. Vyplnil jsem vyřazené provizorní NN ze dřevotřísky polystyrenem na 100-150 mm z různých zbytků, bez mezer a udělal jsem z odřezků jednolitý celek. Bylo jich 6 a 5 ještě mám. Už asi 10 let a za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný viditelný efekt proti ostatním s 20 mm PS. Do deklu - formy se tlustší PS nevejde a proto má jen 20 mm izolaci.

Letos zjara při zužování jsem zjistil, že nemám dost zateplených deklů. Věděl jsem, že budu snižovat počet vč a tak jsem další dekly nedělal. A na 4 nebo 5 vč jsem dal jen ten dekl bez PS, ale na rámky igelit, jednu vrstvu rozstříhané prastaré karimatky tlusté 8 mm a 2-3 vrstvy novin. Proti deklům s 20 mm extrud PS žádný rozdíl. 

Jestli jim kapalo za krk netuším a nasadil jste mi brouka do hlavy. I tohle kapání do chumáče musí být stres. Že ho přežily aniž bych něco zpozoroval neznamená, že to nevadí.

Tak. A přesně o tohle mi celou dobu šlo. O ověření i v jiných podmínkách. Držím palce a velice vám fandím. Sobě a nebo spíš Blaníku taky, zda se potvrdí můj předpoklad, že je to univerzální metoda i pro nížiny. Ještě zkuste hlídat, zda skutečně tak nízko půjdou VD do dělničiny a zda do ní půjdou dokonce už na konci května. Ještě by bylo super kdyby se našel někdo v horách nad 600 mnm. Martin sice není tak vysoko, ale naříká jak tvrdé podmínky má.

Něco jsem nepochopil. Píšete, že nyní jsou včelstva:  Včelstva jsou na 7 - 8 VN lang 4 /3 a tomu nerozumím, asi mělo být, že nyní obsedají 7-8 rámků vysoké míry 448x326 mm? Já měl za to, že je ta výška 325 a jsem rád, že jsem si to šel vyhledat, někde jsem taky vyčetl že 328. 326 dává logiku 159x2 + VM 8 mm. Nevím, zda jsem si vymyslel název Superjumbo já a nebo ho někde vyčetl. Jumbo je vysoké 285 a tak by Superjumbo dávalo logiku.

Malinko počtů, které vy ani nikdo další nepodceňujte.

Plodiště, tedy VN vaší sestavy má 146 dm2. Je tedy menší než postulovaných (ne mnou) 150 dm2. Moje plodiště má 129 dm2, obě tedy musí mít TL.

Váš NN má 71 dm2, úl Blaník má NN 39x15x11 64 dm2 a to samé s výškou 17 má 73 dm2

Za velmi zvláštní považuji jak se to vše vlastně shoduje!

U vaší sestavy má tedy celek s TL 217 dm2 a to je výrazně víc a já v popisu provozní metody říkám, že je to u úlu Blaník už moc velké. I kdyby se k Blaníku dal NN 17, stejně je to dohromady “jen”203 dm2. Jako mnohem lepší by se mi u vás jevil NN vysoký 137 mm, ten má 61 dm2 a pak by celek dával 207 dm2. Rozumím, že nyní je to už dané, zkuste zauvažovat postupně měnit NN vysoké 159 za NN 137 mm. 

Taky je nutné zohlednit, že je váš VN vyšší o 26 mm než “magických” a ve světě v nejrůznějších podmínkách nejosvědčenějších rovných 30 cm.  Protože je ale u vás tepleji a o 30 dní delší vegetační doba jak píšete, tudíž by to nemělo nějak moc vadit. Ale letos byla tady u nás moc vysoká i míra 24 a vč ulila plodiska a nechtěla zaboha do medníků (viz vlákno sběrný medník). Já z míry 39x34,7 vycouval proto, že v každém druhém roce většina vč na této míře nechtěla do medníku a ulejvala plodiska.

Milan Havelka v Benátkách nad Jizerou běžně vytáčel med z jívy, doufám, že budete zužovat a tudíž samočinně ničeit Nosemu apis a to, spolu s tím, že lépe teplotně zvládnou menší protstor umožní mě vytáčet snůšky ze špendlíků a třešní. V době konce květu jív přidávám první M mezi zadní SR a poslední plodplást s dělničím plodem. U vás je předpoklad, že se vám stupně rozvoje jako u mě podaří dosáhnout už na začátku jív. Slunečnice u vás nic moc, OK, ale my tady krmíme a cukr není med a tak jste ve výhodě. To samé s lípou.

Doufám jen, že se dožiju vašeho vyhodnocení. Držím palce, podle mě byste měl vyzískat pro sebe nejméně dvojnásob medu než píšete.

-------------------------------------

Cukru bych se úplně nezříkal. Protože. Já vlastně dolní TL vyvinul jako řešení občasných melecitozních snůšek. Když tu ale melecitoza není, musím krmit cukrem a přimět včelstva naplnit KK není snadné. Proto je mi sympatický HTL i za tu cenu, že se musí pořád vzpírat sem a tam. Je v něm ale med. Už jsem to psal a zopakuju to v této souvislosti.

V jednom roce jsem nedokázal vytočit u všech vč druhý kvěťák. Nevadí, nechal jsem si ho na další rok, že ho dám do dolních TL.  Ale i tohle mělo nějakou genezi. Jak využít takovýto med? Další rok bylo jalovo v červnu, mnozí krmili a Adamiti zachraňovali a já dal na VN asi poloviny vč řepkáč od loňska, nevnutil jsem všechen do jarních TL. Spotřebovaly ho a další rok byla ta včelstva jako koně! Od té doby si vždy nechávám druhák nevytočený. Jak s ním krmit bez vytočení a pak zkrmení jsem tu detailně vysvětlil. Funguje to. Malé připomenutí. Med v panenském nežerou zavíječi.

A ještě jeden poznatek, o další výhodě paneského medníkového díla. Kde vzít krmicí truhlíky? Vyndám z běžných NN rámky do banánovek a nic se jim nestane ve skladě, kde zakladené dílo sežerou i když jsou v něm zásoby.

Psal jsem, jak jsem zlikvidoval mezerníky a proč. Postupně, když jsem bral rámky zjara z banánovek, jsem mezerníky vytahoval. A tři roky je netrpím. Ale mám inventární nález 4 banánovek panenských nízkých souší s mezerníky. 3 jsou netknuté a do jedné, určitě o rok starší zapomenuté banánovky, tedy čtyřleté, se pustili zavíječi a tak jsem to raději vyvařil. Mám za to, že to byl zavíječ menší (nebo jak se jmenuje), tomu panenské po několika letech šmakuje. Jak jinde píšu, mám nadbytek panenského medníkového díla.

A poslední výhoda pro vás MS je možnost odvíčkovacího “ořezávátka”. Na tom nejde odvíčkovat zaladené rámky, ale u paneských je to rychlé a skoro bezpracné. Dcera a přítelka si to nemůžou vynachválit.

Odpovídáte si sám. Až když to píšete mi dochází, že jak moje dekly jsou vlastně pyramidy, nebo jak to říct, tak kondenzát stéká do rohů. To mě nenapadlo. Dřív, před rokem 2007 jsem měl nad HL 6 mm vysoko strůpek z prkének která se nepronášela a na tom dekl z hobry, vysoký asi 7 cm, mezi hobrami sláma. O kondenzátu jsem v této sestavě nevěděl nic (a nevím dodneška). Je to velmi zajímavé co píšete. Podle mého se kapúky nedělají přímo nad hrtoznem, ale po obvodu. Jenže při té velké dutině se asi kapky tvořily i nad chumáčem. OK, co ale potom ten Sedláčkův nechtěný pokus?

Jestli jste fumigoval s velkou dutinou nad VN a brouci spadli, pak je moje obava o naředění lichá. Stačí zvýšit počet kapek Varidolu o ten jeden nástavek podle návodu. Celkově si nemyslím, že chyba u vás byla tady v tom.

V listopadu se už hezky udělat nemusí. Ale zase jen dedukuju, že vše má jistou setrvačnost a jestli je celý úl prochladlý teplotami kolem nuly v noci a ve dne + 5-8 a pak se udělá na jeden den 12, úl se tak rychle nemusí oteplit. Ale nevím to.

JirkaP:

Dobrý den, Tome, můžu se Vás prosím zeptat na toto: píšete: V půlce září se musí odkrýt zateplený strop a dát prázdný NN aby utíkalo teplo a odd přestal plodovat. … Po slunovratu, = kolem vánoc se dá zateplený dekl. To tam mezi VN a “ochlazovacím NN“ není ani stropní fólie resp. igelit? A ještě k tomu deklu … já mám strop ze dvou kusů, 4 cm vysoký dřevěný rám na kterém je přibitý sololit a na to jako samostatný díl plechové víko. V tom dřevěném rámu mám 2x2cm polystyrénu. Ten mám tedy odstranit? (Polystyrén jsem si nařezal o pár mm větší a narval do rámu aby nepadal, tak bude trošku problém ho dostat ven.). Možná jsem to jen špatně pochopil a zateplený dekl může na ochlazovacím NN zůstat a jde jen o to, aby nebyl přímo nad VN. Děkuji za případnou odpověď.

Tak předně. Jestli máte sololitový strop a ten je nad horními loučkami rámků, není to dobře. Je to ještě horší, než tvrdá průhledná stropní folie. Včely to přežijí, dlouho se dělaly strůpky z prkének tak, aby nad HL rámků byla 6 mm VM. Zjistil jsem, že to není dobře. Sice jsou HL úplně čisté a nemusí se stále čistit, ale pro teplotní a vlhkostní režim včelího příbytku to není dobré a podle mě dokonce škodlivé. Dekly nevyhazujte, jen mezi něj a rámky vložte po celé ploše igelit. Já používám kořistní z Lidlu, kde jsou jím proloženy vrstvy sáčků s cukrem na paletách. Přeložením ho zmenším tak, že z úlu na všech stranách 1-2 cm vyčnívá. Časem se zkroutí a zneprůhlední, některé vč ho prokouše a pak jde do kontejneru a místo něj nový.

Já mám v deklech 2 cm extrud - méně ho žerou mravenci než kuličkový a není nijak chráněný a tak tam igelit dokonce mít musím.

15.9. je takové magické datum. Uvažujte. Krmím povětšině velkoobjemovými plastovými pixlami Samla s keramzitem. Tato krabice je v NN 15 a nemá žádné víko a neopokryje celý strop. Do objemu NN tedy utíká teplo. Nevím zda by neničily polystyren a tak mám pro každý úl ještě jeden dekl bez ničeho, jsou to vyřazené plastové formy z betonárny na sloupové hlavice sastému KB blok. Chránit to igelitem nejde, ten by padl na otevřené krmítko, jak by držel nahoře? To asi nikdo nesežene. Stejně by posloužily plechové, tady si prostě musí každý poradit. Třeba jako vy, že je PS v deklu chráněný sololitem. Ten ale bude trpět, na deklu kondenzuje voda z krmení, hlavně ale z plodiště - holt se třeba za 6-10 let solilty vymění. Taky existuje soilolak a taky se sololit dá napustit fertmeží. Takže já mám stropy odkryté a do krmícího NN utíká teplo od začátku krmení, u mě je to kolem 15.7. Ovšem tady mám nedomyšlenost. Po 10.10. se dělá fumigace když je asi 10 a lépe 12 nad nulou. Tehdy odeberu krmítka a krmicí truhlíky a zůstanou jen nezateplené dekly. To proto, že nevím, co by s fumigačním plynem udělalo naředění do tak velkého objemu vzduchu. Z počátku jsem krmné prázdné NN vracel, už několik let to nedělám, mám za to, že stačí dekl - forma. Totiž. Forma, aby ze sloupu odtékala voda, je  konická a zatímco na krajích doléhá na okraj úlu, uprostřed je 25 mm vysoko + včelí mezera daná okrajem nástavku. Tím jsou otevřené všechny uličky a vč nemá tepelnou pohodu a tudíž neplodují ani mladé matky.

Nevím zda jsem pochopil dobře váš 4 cm rám, je tlustý 40 mm aby pojmul PS 40 mm?

-------------------

Tady přidám příběh kde jsem se inspiroval. Někde tu nedávno MS tvrdí, že opisujeme všichni a já v dané věci nesouhlasil, šlo o nějakou mojí originální myšlenku. Ovšem popíšu jinou situaci. Sedláček ve Včelařství před časem napsal seriál o svém včelařském provozu několika set vč. Jeden rok se stalo, že na 250 vč nedal zatepené dekly jak měl. Přišlo se na to koncem února když se mělo zužovat, na úlech byly pořád prázdné nástavky na odkrytých stropech a dokonce tam byly i krmicí kyblíky se slámou, kterými krmil tehdy on (možná tak krmí pořád, nevím). Sedláček psal, že se zhrozil, že co z tolika vč bude když měla takhle studený odchov celou zimu.  K jeho nesmírnému překvapení to byla nejsilnější vč s největšími výnosy při stejném krmení a práci, jako dostávala ostatní vč. Od té doby provozuje studené zimování u všechn svá ých vč, psal v seriálu před lety.

Tuto Sedláčkovu informaci četly desetisíce lidí. Já ještě nikde nikdy u nikoho neviděl odkrytý strop s deklem ze 3 mm plastu nad rámky. Totiž, okraj nástavku je 6-8 nad HL + ta konicita deklu. Nemůžu za to, že drtivě drtivá většina nemá schopnost aby jim ihned docvaklo z letmé zmínky a myslím, že si všichni vzali nesprávné jádro sdělení, že včelař něco těžce zanedbal a nezateplil včas, když chuderky tak moc potřebují teplo bla bla bla. A zima = větší spotřeba cukru a s tím se musí šetřit. Sice už cukr 60 let není na lístky a 35 let ho každý sežene kolik chce a už nestojí tak moc, že za kilo medu by  byla 4 kila cukru, ale za kilo medu je 8 kilo cukru a tak dále. Já se umím inspirovat i u včelařů, se kterými bytostně nesouhlasím a rozhodně bych je nenapodoboval. Ovšem co mají dobrého, A JÁ UMÍM POZNAT TO JEDINĚ DOBRÉ OD HORŠÍHO A ÚPLNĚ ŠPATNÉHO a tak svojí vlastnost, danou asi Bohem (jsem atesita), neváhám využívat. A přitom mi ještě spousta věcí nedocvakla a učím se pořád a doufám, že to nekonečné učení nikdy neskončí.

To je prevence. Já se preventivně snažím nemít brouky, oni preventivně ničí brouky a nesnaží se je v úlech nemít - proč by se snažili mít čisté včely, když mají mechanicko-elektronické nesmysly na ničení brouků (a bohužel i včel, holt když se kácí les lítají třísky)? To je ten rozdíl v přístupu. Mě utkvělo to hraní s elektronickým nesmyslem. Tak zvaní normální chlapi jsou hračičkové a vyžívají se v mechanických a elektronických nesmyslech. 

O tom zpívá pan Suchý už pradávno písničku, jak usedne vosa králi na nose. Zavolají na tu vosu Škrholu, ten jí veme sukovicí a zabije vosu, jenže zabije i krále.

Ani Suchý si to nevymyslel jako něco nového, je to pradávná vlastnost hloupých lidí opakovaná v praxi desetisíce let podle stále stejných zákonitostí. Jen kulisy a věci se mění, princip lidské hlouposti zůstává přes propast věků týž. Inu, komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí.

Myslím, že to nevidíte správně. Co má asi dělat když má včely plné brouků? Zjevně se soustředil na elktronicko-mechanické hračičky a vyžívá se v aplikátorech místo toho, aby všemožně zkoušel nemít v úlech VD a omezoval jejich počty jinak.

Dám vám příklad ze sportovní rybařiny. Když se nadhodí, potřebuje rybář vědět, zda vzala ryba nástrahu do huby a jede s ní = táhne, říkáme, že zabrala. To se dělalo asi 80 let tak, že se na napnutý vlasec mezi špičkou prutu a vodou položilo přehnuté stéblo trávy, klacík, kousek papíru a podobně. To svou vahou udělalo na vlasci lom a jak vzala ryba žrádlo do huby a zatáhla, lom na vlasci se začal vyrovnávat a rybář věděl, že musí zaseknout. Pak, protože tráva nebo klacík nemá výraznou barvu, se začaly vyrábět barevné signalizátory na zavěšení na vlasec, stálo to pár Korun. Pak těm blbějším začaly spešl firmy vyrábět elektronické pípáky a ty první stály přes tisíc Korun jeden. A na tom je vidět hňupa, co by mohl mít zadarmo, nebo barevné za 15 Korun, raději si kouopí kravinu za 1.500 Kroun a musí do toho kupovat baterie. Tu hloupost ale musí našroubovat na zvláštní stojan pod pruty - rod pod, tak za 2 tisíce, ale stačila by kovová vidlička za stovku. Pak je jeho vybavení velké a těžké a musí ho vozit autem, už to pěšky nebo busem nikam nedopraví. Pak se ale zase dávají všude poťouchlé zákazy vjezdu a tak se hlupákům vyrábějí motůčka a podobné věci, aby od auta stoh nesmyslů rybář k vodě od auta dostal - jak u blb.jch na dvorečku! Má někdo peníze a chce je vyhazovat do kanálu? Klidně, jeho boj, ale pípáky jsou hlučné a otravují všechny okolo. A mezitím se ryby někam vytratily a ubylo jich tak moc, že rybáři sedí okolo skoro prázdných vod, vybavení nejmodernější technikou… Zvláštní je, že nikdo neříká, že je moc rybářů a že je přesportovně přerybařeno.

A zrovna tak ti, co potřebují aplikátory z videa asi pěstují ve svých úlech brouky v co největších počtech proto, aby je mohli hubit. A že tím zamořují okolí jim vůbec nepřijde na  mysl a nebo to spíš tuší,a le protože můžou tak na ostatní z vysoka. Bezohlednout na entou daná liberalizmem. Mě tu někteří mají za zlé, že jsem posedlý liberalizmem a tady máte všichni konkrétní příklad, jak se zrůdná ideologie dotýká každého z nás.

Další tragikomik je ten, který týrá včely mřížkou a matky nutí klást do nepostavených buněk a říká tomu OP, ale už na přelomu května a června se mu roztoči stěhují na dělničí plod. Jak nazvat tyhle lidi a zůstat slušný? Nevšímat si jich? OK, jenže oni zamořují VEŘEJNÝ prostor parazity a patogeny.

A že vystupuje jako anonym? Tihle vědí, stejně jako MS, že dělají něco nesprávně a tak se schovávají za anonymitu, nejsou ani tolik chlapi, aby se za sebe nemuseli stydět.

Ano, spodní je prostě lepší, hklavbně není nutné se tak opřesně strefit v čase, prostě to dole obsadí až chtějí a nejde je tím podtrhnout. Já to vlastně dělám tak, že KK dám mezi TL a VN a je to tak až do jara. Zjara pak z TL a KK udělám nový TL a jeden celý truhlík rámků, co zbydou, vyvařím.

Horní TL jsem uvedl pro ty, kdo z nějakého důvodu nemůžou zvedat VN. A ještě to řeknu jinak. Spodní TL je bomba, horní “náhražka” z nouze.  A horní TL je už dost náročný na přesný odhad času kdy zrušit igelit a z horní KK udělat horní TL.

tom4:

Nechtěl bych být Vaše včela. Musí mít mikrokrystalky úplně všude

I v medu.

Už jsem pochopil nač se ptáte. Smíchal jste dvě věci doromady. Nenastane situace, že se vyndá igelit a současně přidá medník.

Tak znovu. Igelitfinta nahrazuje podhození KK v polovině září loňského roku = zvedání VN. Díky igelitfintě se neochlazuje VN a nezbrzdí se jarní rozvoj jako když by se igelit mezi VN a KK nedal. Ale KK přece není TLumič!!!! Ten se musí v jiném čase než je přidání prvního medníku ze zimní KK teprve udělat a musí to být dřív než se přidává první medník v roce, jde asi o týden nebo 10 dní. U víkendového včelaře asi problém, každé vč to potřebuje jindy.

Zrušení KK tím, že se vyjmou 4 rámky a nahradí se prostřídaně SR a současně se odstraní igelit a současně se vyhodí vysoký trubčák zezdola a nahradí poslední M v roce (když se dělá i oddělek, je možné dát pak ještě M další). Vč najednou nemá trubčinu, nutně jí chce mít a nemá jinou možnost než odsadit horní TL. Které rámky z původní KK zůstanou v TLumiči? Ty, které nejsou ještě vybrané a zbyly v nich nějaké zimní zásoby. Kdyžn je KK suchá, je jedno které se nechají a které vyndají. 

Co se vlastně stalo? Vč má najednou o 50% větší prostor a to lze bez obav u včelstva, které má plnou velkou bednu. Díky trubčině, kterou v tu dobu vč musí mít (kdo nedovolí včelám trubce je …jo už vím, Sedláček) obsadí horní TL velmi rychle. Až je horní TL plný včel, to je nejdřív za týden, může se přidat první medník. Jak vč obsadilo horní TL je zřetelně vidět skrz igelit.

Hnidopich by asi řekl, že jinde tvrdím, že nevyřezávám trubčinu nikdy. To skutečně nedělám, ale když vyhazuju vysoký trubčák odstraním i trubčinu. Nedělám to ale kvůli VD, ale kvůli tomu, že chci aby trubce chovaly jen nahoře a místo vysokého trubčáku chci aby postavily a zakladly vysokou mezistěnu. Ta ale není na posledním místě v úle, tady to v té době už risknu a bez obav jí dám vedle nejmladšího plodu. Tehdy je to už bezpečné.

Ale to už jsou detaily, na které si každý už přijde sám vlastní praxí.

--------------------

JirkaP

Ano, výhoda trubců v nejchladnější části úlu = pod VN holt u horního TL padá. Za všechno se něčím musí zaplatit. Pozoruhodné je, že vč s horním TL nemají víc VD. Prostě ve správně vedeném Blaníku roztoče aby pohledal tak, jak to píše Tom4. Přiznám se, hlavně Tom4 a já dřív taky, byl velmi nervozní, že kde ty brouky, kterýma mejnstrým a páni chytrý ve Včelařství jsou? Kde je v Blaníkách máme? Děláme to vůbec správně, když to máme mít těžce zamořené jako všichni ostatní?My je tam ne a ne najít. A na dělničině, jak s tím straší MS? Proboha co by tam dělali? Proč by tam byli? Jo, když jim génius sebere trubčinu tak někde holt VD být musí. Na dělničinu jde VD až když musí a to asi i v případě horního TL.

Ano, další medníky už mohou být vystrojené soušemi. To už ochabla největší touha po plodu a když není ve VN matka nijak omezená a necítí se stísněná, nemá důvod lézt nahoru na nízké rámky.

Dám podrobný návod jak nemít v úle téměř žádné roztoče, nemít viry a nemít úhyny a anonym se bije v hru´d, jak leje kyselinu málem konví. Já na jeho místě bych se zarazil, užasnul, zastyděl se jak blbý jsem byl a začal se víc než intenzivně pídit jak nemuset dělat hovadiny, o jakých píše anonym že je dělá.

Pak se někdo dib vbte když jsme nervozní a někdy i nezdvořilý. Já předpokládám stejnou inteligenci jako mám já u každého a jak narazím na bezbřehou stupiditu, nejdřív mě napadne, že nikdo tak tuopý nemůže být a že mě chce jen nas.at. Pak mi dojde, že MARNÁ SNAHA a na dost dlouho mě opustí elán cokoli lidem dávat, zveřejňovat. Těxch pár, co chápe o čem píšu, nepíše vůbec a nebo sporadicky. Nechápu kde pořád beru vůli stále se snažit lidem dávat něco, co nemají čím pochopit. Natož aby to ocenili a někteří dokonce poděkovali za zajímavý tip a sdělili, že to zkusí.

--------------------------------------------------------------------------

Romaning:

V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní. 

Jak moc je v tuto dobu horní TL již obsazen? Nemůže dojít k podtržení vč., když se oddělá igelit mezi TL a zároveň se přidá medník? To je rozšíření téměř dvojnásobné. Jak je to se změnou TL na KK? V té době tam už není plod? Je možné nechat stejné rámky, nebo je potřeba je zaměnit za jiné? (které se vyhodí, SR?)

Zkuste si to představit. Ano, pamatujete si dobře, že se nikdy nesmí zvětšit prostor o víc než 50%, že se nikdy nesmí přidat vysoký medník, stejný jako je plodiště. Tak se na to podívejme.

Plodiště má 39x30x11 = 129 dm2. Už má TL s plochou 64 dm2, dohromady 193 dm2. Když k tomu přidáme medník, zvětšili jsme prostor o 64 dm2, což je ku objemu (ploše díla) v úle o asi 33% - jsem líný to počítat přesně. Přece úl složený z VN + NN jako TLumiče má objem tří nízkých truhlíků a další je tedy jen třetina ze stávajícího, je to tak?

Pravdou ale je, že spodní TL je jakýsi pojistný ventil a moc u něj nevadí když se dá předčasně. Prostě vč do něj doroste, neutíká mu do něj teplo jako do jakéhokoli nástavku přidaného nad plod. Tudíž přidání horního TL není tak snadné vychytat vhodnou chvíli a proto je spodní TL výrazně bezpečnější a vyžaduje mnohem méně zkušeností a taky není tak náročný na přesný den - včelaříte víkendově a právě při tom je výhodný spodní TL. To je hlavní důvod proč jsem to zveřejnil až teď. Vás se to netýká, ale je nuutné vědět, že i nahoře TL funguje. Dokud ale můžete používat dolní TL, držte se ho.

Podotýkám, že nápadů, mnohé velice převratné, mám ještě několik. Ale…

MS:

No právě. To by tam nemohlo být na podzim při fumigaci méně než 20. I když vyčistí roztoče fumigací bez plodu, tak v průběhu další sezóny si včely roztoče donesou. Musel by se namnožit do podzimu na podstatně vyšší počet než max 20 ks. 20 ks je téměř nic. Takže buď nesedí ty počty, anebo je to zázračný úl, kde se roztoč nerozmnožuje. Umíte to někdo vysvětlit?

Neměl bych na vás reagovat, nezasloužíte si to. Ovšem ostatní jsou nevinní a tak vysvětlím, nebo pokusím se.

Nevím to já sám i když jsem autor provozní metody, ne ale úlu. Úl je stará vesta, jen je použit přísně podle mnou stanovených zásad, které jsem na internetu za 10 let vysvětlil bezpočtukrát. Pokud se úl Blaník a v režimu Blaník použije jakýkoliv nástavkový úl s kombinací vysokého díla pro plod a nízkého panenského díla pro med, bez mřížky, pak to funguje každému.

Ano, tak snadné to je a zázračným úlem jako Blaník (ten je k tomu ale nejvhodnější) může být každý nástavkový stojan. V bodech dám co se musí udělat.

-Zavést dvě výšky rámků, plod pouze ve VN a med pouze v NN

-Zrušit jednou pro vždy očka a zmenšit největší otevření česen na max 25 cm2

-Zrušit vysoké podmety a dát jen podmety 18 mm

-Zrušit síta místo podlahy

-Nepoužívat polystyren na zateplení stěn, ale nanejvýš stropů (dekly)

-Zavést místo stropních foliií měkké igelity

-Zavést TL, tedy nástavky, které zvětšují už tak velké plodiště a trubčinu jen v TL

-Nikdy nijak neomezovat matky, nevyřezávat žádný plod, ani trubčí

-Nikdy nepoužívat mřížku

-Nikdy neklíckovat matky, už vůbec na zimu a v sezoně tuplem ne

-Mít česna u strany i u SS a raději preferovat TS 

-Úly nesmí stát nas slunci a nesmí být na podlaze ani pod umělou střechou

-Nutná je obměna plodového díla asi 40-60%, ne méně, ale ani ne více

Snad jsem na nic nazapomněl a pozoruhorné je, že podobný výčet jsem udělal včera a jak je patrné, někdo to neumí pochopit.

Jak “zázračný” úl funguje nevím. To je právě to, na co bychom tady mohli společně možná přijít. Na vědcostuty se nespoléhejme, mejnstrým potřebuje cucat z lidí peníze za léčiva a tak nás v tom nechá, lobby (mafie), která to tu ovládá nepřipustí, že by to mohlo jít bez kejklů a léků.

Mám za to, že absolutní prazáklad je nepůsobit včelám sebemenší stres i s vědomím, že něco by včelám asi ani nevadilo. Protože ale nevíme co to je, to neškodné, nesmíme dělat včelám nic, o čem máme jen malý důvod si myslet, že by jim vadit MOHLO!!!!

goro:

Verím že použitie “horného tlmiča” vylepší metodiku Blaníka tým že odstráni to namáhavé dvíhanie VN….

Z NN systému mám však skúsenosť, že trubčinu vystavená vo vysokom podmete alebo v dolnom nadstavku (TL) je zárukou toho, že matka sa viac drží “dolu” a nie je potrebná materská mriežka aby nešla s plodovaním do nízkych medníkov… pri systéme že trubčina bude nad plodiskom sa môže stať, že do prvého medníka matka niečo položí… (odporúčam vám nedávať do prvého medníka medzisteny ale použiť panenské staršie  súše, kde včely okraje buniek spevnili, “označili” propolisom a matka to rešpektuje, nekladie do takto označených buniek, len ak naozaj nie je kde)…

Ano, vaše obava je logická, ale mě se to neděje nikdy a nebo výjimečně. A to díky zvláštní technologii, kterou jsem opět vymyslel já, je tedy originální a dlouhodobě ověřil a obecně není používaná. Lidi to nepoužívají i když jsem ten vynález dávno zveřejnil (co je zadarmo nikdo nevěří, že je dobré). O co jde. Budu se opakovat, ale opakování matka…

Nejúčinnější pojistkou nezakladení medníku je do prvního medníku v roce dát do středu mezistěnové jádro. Zopakuju jak to funguje. Viz moje články - pohádka o bratřích a sběru hřibů - že vč musí mít souše, aby mělo první med kam dávat a nemuselo čekat, až stavitelky postaví plásty. Je nutné si to dohledat na ne jen přečíst, ale NASTUDOVAT a pochopit.

Ke stěnám nástavku se dá po dvou panenských souších, když je nejhůř tak po jedné. Do středu 6 (8) mezistěn vedle sebe. Nesmí se zebrovat a nesmí se dát souše i když bych jich měl nadbytek. Musí to být mezistěny. Jak to funguje? Do krajních souší matka klást nepůjde, když má dole dost veliký prostor nezmenšený nějakými nesmysly, velikosti nejméně 100 dm2, lépe tak 125-130 dm2. Včelstvo má hned od prvního dne možnost dávat sladinu do těch dvou souší z každé strany, tudíž plní 4 souše a neomezuje dole matku sladinou. Do medníku se dává místo 11 rámků jen 10. Větší rozestupy zase brání matce zakládat když má dole na kladení místa dost. Ve středu prvního medníku v roce nesmí být ani jediný SR. Postavily by tam trubčinu, matka by jí došla zaklást a jak tam bude, už zaklade i dělničinu. Prostě VS nesmí být v medníku ani jako pětikoruna!

Vč od první chvíle má kam ukládat nárazovou snůšku. Silná snůška aktivizuje stavební pud a stavitelky začnou rychle stavět mezistěny. Matka v normálním včelstvu s neomezeným plodištěm nikdy neklade do polovičních buněk (jak jsem se tu dozvěděl, tak při týrání OP v omezeném prostoru ze zoufalství klást do polovičních buněk může, což jsem nevěděl). Ale včely poloviční buňky plní sladinou a jak tam dají polotovar medu, už to kvůli zakladení nevynášejí. Ovšem to musejí mít na vysokých rámcích dole dost místa. To by nenastalo kdyby ani u velkého úlu jako je 39x30x11 nebyl někde TLumič, tedy dole nebo nad VN) (srovnej s nesmyslným držením matky na pár rámcích). Myslím, že na NN systému tohle nebude fungovat, toto je založeno na tom, že když má matka možnost výběru, vždy klade na velké plásty raději než na nízké. U NN systému, kde jsou všechny nízké nemá tuhle preferenci a pak klade kde se jí zachce, tedy když nemá lepší možnost, ale má jen samé špatné možnosti. Když jinde tvrdím, že je NN systém špatný a že ho svět už dávno opustil, tak je za tím právě vysvětlené. Ono je toho víc špatného na NN systému, mě by ale úplně stačilo to, co uvádím tady a teď. Řešení je tak snadné, že snadější už být nemůže. Dodělat si kje každému úlu jen vysoké rámky do jediného plodiště a to se udělá ze dvou NN na sobě. A každému, kdo tohle udělal, vylezly oči z důlků a držel se za hlavu, že to nezkusil dřív.

Uvedené funguje dokonale při spodním TL. Ovšem mám vyzkoušeno, že to snad ještě lépe funguje při horním TL.

Za velmi důležité považuju, že NESMÍ být nikde v úle ani jediné očko. Jakmile má medník očko, ve včelstvu se vše odvíjí od česna a matka dává plod kvůli dostatku čerstvého vzduchu vždy přednostně k česnu a jak je očko, simuluje to česno a dává dost čerstvého vzduchu. Proto matka v medníkách klade a nejde jí v tom zabránit jinak, než mřížkou. I to jsem už několikrát popsal, zdůvodnil a tudíž detailně vysvětlil.

Hloubavějšímu dojde, že logicky musím mít přebytek nízkých panenských souší. Petr mi nevěřil, vybavil první medníky soušemi - měl jich dost a víc než polovina matek mu je zakladla přesně tak, jak jsem tvrdil. Už to pochopil. Ano, je tu práce navíc s rychtováním nízkých mezistěn. Ale protože díky absenci mřížky je dvojnásob medu, bohatě se to vyplatí. V teorii Blaník říkám, že do KK se dají souše nějak poškozené a nebo které přes všechna opatření někde matka zakladla. Ve skutečnosti nemám od 40 vč poškozenou souši ani jedinou - nejsem nádeníci v USA nebo Zélandu, ale jsem civilizovaný středoevropan a umím dávat na rámky pozor. Nemám ani zakladené polorámky a je pravda, že mi srdce krvácí z nádherných nízkých souší, které v KK zažijí léčbu a tak už nemůžou být na med, ale jen do TLumičů a pak na vyvaření. To o mezistěnovém jádru už neplatí u druhé snůšky, to je už po největším vzepětí a vč už sama omezují plodování. U mě to nastává na konci května a ne jak tvrdí stará literatura až po slunovratu.

Vše jsem tady, na IF i na VF několikrát popsal. Stačí si to ne přečíst, ale nastudovat a hlavně pochopit proč se něco dělá nějak a proč se to nesmí udělat jinak.

Romaning. Vám odpovím posléze abych důležitou odpověď Gorovi nepřekryl dalším článkem. Toto zdůvodnění je stěžerjní pro úspěšnou provozní metodu Blaník. Kdo ignoruje a nesplní VŠECHNY podmínky, jak jsem se vypsal, nebude mu to fungovat a bude lepší, když to ani nebudou zkoušet. Pokud zkusí, ne ale do detailu všechno, pak ale nesmí obviňovat mě, nýbrž jen sám sebe.

Než jsem dopsal tuto odpověď Gorovi, už je tu anonym s tvrzením, že on to dělá dávno a přitom lže, protože folii použít nelze, koukala by z druhé strany z úlu. Ale hlavně by nezajistila vlastní teplotně-vlhkostní režim jednotlivých uliček. Všimněte si, že ukradl i ty kyseliny, já to tvrdím veřejně 10 let a on najednou objevil Ameriku. Nejde mi o prvenství, jen čekám, až se tento narcis kazi.uk sám prozradí a usvědčí. On horní TL není nástavek včel, někdo to neumí pochopit. Tlumič je originální můj vynález a liší se od všech ostaních NN v podobné funkci tím, že má trubčinu a vysoké nástavky trubčinu nemají od konce dubna vůbec. Původní metodika Blaník byla, že vysoký SR ven kolem 20 května.Nejnověji jsem ověřil, že lze  tento trubčák vyndat tehdy, kdy je plné plodiště. U některých je to už první dekáda dubna, u nejpomalejších pak konec dubna.

Dlouho jsem váhal následující zveřejnit. Co zde popíšu mám vyzkoušené asi 40 let, začal jsem s tím ještě před érou VD na našem území.

Mikro historie. Jsem ze včelařské rodiny, u nás se včelařilo v úle univerzálu s mírou 39x30 + polomedníky 39x14,4. Plodiska s pevným dnem (univerzály) byly na 12 rámků, medníky čtvercové na 11 rámků. U nás bylo i pár vč na mmíře 39x24, vždy na tom byla horší vč a vždy méně medu a vždy víc rojů.

Po roce 1984 jsem začal experimentovat s KK v podobě NN nad plodištěm. Logicky nad ním, když úl měl pevné dno. Cílem bylo vylákat matku při pouštění do medníku nahoru do NN aby tam zakladla trubčinu. Kromě ní tam někdy některá matka zakladla i trochu dělničiny v podobě malých půlměsíčků plodu nad dolní loučkou polorámků. Cílem bylo aby na většině celorámků byl plod až k horní loučce. Pak se převěšoval plod a po zbytek sezony se omezovaly matky v kladení, podobně jako v moderním OP.

Ukázalo se (vymyslel jsem a TL je něco jiného než Sedláčkův POL), že když se u nástavkového úlu pod vysoký nástavek (VN) dá v časném jaru TLumič, což je NN 15 (časem jsem přešel z výšky polorámků 14,4 na 15 cm), ve kterém je 6 SR prostřídaných s dělničími plásty (po dva roky se ukázalo, že stačí jen 4 “trubčáky”), kde si vč postaví trubčinu, že se nemusí převěšovat plod. Nemusí se použít mřížka a matka do NN medníku při splnění několika málo podmínek, které nestojí žádný čas, žádné peníze a žádnou práci, klást nejde. Potíž je jen v tom, že se zjara musí zvedat VN a na podzim také. Následující bude o tom, že zvedat VN není třeba nikdy a úl by mohl mít pevné dno. Tento horní TLumič ocení staří včelaři, včelaři po úraze či nemocní a ženy.

Metoda OP kromě jiného pracuje s tak zvaným “nástavkerm včel”, který je nad VN po celý rok. Z toho vyplývá, že se vždy, když je nutné pracovat ve VN, musí Nástavek Včel (dále jen NV) sejmout a pak zase vrátit. To metoda Blaník se spodním TL nezná. Metoda s horním TL je pak bohužel stejně nevýhodná tím věčným sundaváním a vracením TL stejně, jako to je u OP s NV. Tato nevýhoda je vyvážena spoustou výhod.

Horní TL se od NV liší tím, že je v něm trubčí plod, výjimečně i nepatrně dělničího plodu. Vč tam má zásobárnu a může plodovat na vysokých rámcích bez omezení. Přebytečný med se dá z horního TL případně i vytočit, když by to bylo potřeba (já to ale nedělám nikdy).  Stejný TL se samočinně změní na Krmnou Komoru - KK hned po začátku krmení. Tehdy se tento nástavek vystrojí rámky nějak poškozenými v medometu, nebo zakladenými, které se už na med nesmějí použít a podobně. Takto se krmí skrz KK a vč do ní uloží přebytečné krmení, ale hlavně tam uloží melecitozní “cement” v letech, kdy se vyskytne v normálním čase, tedy v červenci a srpnu. 

Jediná potíž je v tom, že do této horní KK, se kterou vč zimuje, utíká v předjaří, a časném jaru tepolo a tím je brzděn rychlý jarní rozvoj o až 5-10 dní a to je stěžejní. Toto zdržení jarníhoi rozvoje má za následek v mých podmínkách 400-500 mnm asi o 10-20 kg medu méně. Proto jsem od horního TL ustoupil a vrátil se k němu až se stářím, kdy se pro mě stává zvedání VN nemožné a hlavně po objevu “igelitové finty”. 

Díky zlepšováku včelařského přítele, který tady vystupuje pod nickem Tom4, se dá toto zpomalení jarního rozvoje zmenšit a možná i úplně eliminovat. A to nesmírně jednoduše a zadarmo použitím igelitu, místo tvrdé stropní folie. Tu nepoužíváme nikdy, všude jen igelit. Kdo by sveřepě trval na tvrdé stropní folii, na igelitovou fintu MUSÍ použít igelit. Stejně má každý pro úl jen jeden strop a ten musí zůstat nahoře. 

Igelitová finta:

V předjaří po zúžení, které je podmínkou, se na VN položí igelit tak, že se u přední stěny nechá asi 4 cm škvíra aby včely mohly nahoru do KK chodit pro zásoby, ale aby jim tam neutíkalo teplo z plodových plástů. Igelit, který těsně doléhá na HL vysokých rámků vytvoří samostatný tepelně-vlhkostní režim každé jedné meziplástové uličky a to je pro úspěch igelitové finty (nenapadá mě lepší název, mezi přáteli má jméno po příjmení autora = Toma4) naprosto stěžejní.

V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní.

V tomto okamžiku popis, vlastně dokonalé know-how ukončím a nechám prostor pro dotazy. Věřím, že se jinak laxní introvert Tom4 aktivně zapojí do vysvětlování. Horní TL funguje dobře až po jeho “fintě”. On bude tvrdit, že jsem to vymyslel já, ale ve skutečnosti to sice je pravda, ale já na to přišel náhodně a nedokázal to pochopit a dovést do použitelné technologie, se vždy stejným výsledkem. Proto tvrdím, že skutečným autorem “igelitové finty” je on.

Pro zajímavost, díky igelitfintě letos nebudu v půlce září podkládat KK pod VN u všech vč. Jde o zdr důvody a díky igelfintě, která se udělá až při jarním zužování, to nemusím udělat  teď v září.

Zkuste se podívat na celou věc a humbuk kolem VD jinak. Přibývá lidí, kteří tuší, že VD problémy nezpůsobuje, ale je jenom při tom. Já kupříkladu nemám ve vč už 14 let tolik roztočů, aby to včelám nějak vadilo. Najděte si tu příslušné vlákno a tam se dozvíte, co se jinde dozvědět patrně nejde.

Tvrdím, že lze včelařit tak, že ničit VD ve včelstvech není potřeba, je třeba včelařit tak, aby se jim ve včelstvech nelíbilo a nedařilo se jim tam. Trubčinu nevyřezávám nikdy, žádné kyseliny mi nesmí do včel nikdy. Zopakuju co vás asi posadí na řiť. Moje léčení za rok je Gabon na měsíc, buď srpen nebo září a nebo od půl srpna do půl září, ovšem vždy jen měsíc. Vloni u poloviny ze 40 vč nebyl Gabon vůbec. Všechna vč dostanou po 10.10. Varidol fumigací a pak ránu jistoty po 15.12. Varidol acetonem. Nic víc. Kdyby vás děsila tak zvaná tvrdá chemie, nemůže ničemu vadit, protože v době ošetření není ve včelstvech dílo, ze kterého se vytáčí med. Prostě nikdy se u mě nevytáčí plásty, které byly někdy zakladené, ale jen panenské a léší se až když medníky nejsou na úlech. A včelařím i s mírou 39x24. Vše najdete když si nastudujete všechno, co jsem zanechal jen zde na CHZ. Lidé, kteří si koupí med z panenského voští se v drtivé většině vracejí. Do rekalmy nedám nikdy ani Korunu a prodám všechno a spíš se mi med nedostává. Tvrdím, že se rychle blíží den, že civilizovaný spotřebitel med z klasiky nebude chtít. Pozná se to neomylně na chuti.

K tomu, co píšu, stačí splnit jen nemnoho věcí a jde to v každém nástavkovém úle. Podmínkou je ale systém Dadant a to vy jistě nebudete chtít změnit, možná ani nevíte, co to je. Proto vám přeju mnoho úspěchů, v klasice budete mít potíže stále jen větší a budete donekonečna řešit co píšete.

Kdybyste si přečetl toto vlákno, které jsem nezaložil já, od začátku, věděl byste, že čím víc budete do svých včelstev cpát kyselin, tím budou vaše včelstva méně odolná proti invazi roztočů. A že je toto tvrzení v přímém rozporu s tím, co tvrdí Svaz, Dol a Včelařství? No ano, to se nemýlíte, v mejnstrýmu skutečně funkční rady nenajdete.

S lovem včel sršni je to podivné, loví je běžně. Ale mám jedno pozorování ze včerejška a ještě jsem to nestrávil.

Mám venku na sobě 4 VN24 se zásobními soušemi. Dala se do toho motýlice a sířím to. Ale z některých požraných plástů teče sladina, kor v horkém létě, které bylo až do včerejška. Štos sedí na dece z laminované dřevotřísky. Na styku desky a spodního nástavku mokvala sladina a vosy tam měly eldorádo. Naučila se tam sršeň. JHedna, nebo víc, nevím samosebou. Jak se objevila, bleskurychle zmizly vosy. Jenže 7.9. u mě začaly slídit včely a našly to taky. Přiživovaly se spolu s vosami. Přiletěla sršeň, vosy vysmahly v jediném mžiku a staré pocttivé a proti vosám těžkopádné včely sály dál. Sršeň, až bych řekl něžně, jakoby kousla včelu ho hlavy a ta jakoby překvapeně vzlétla. Bylo jasné, že sršeň nechtla lovit a dokonce ani ublížit.  Sršeň “kousla” další a další až je vyhala všechny, zůstaly kroužit na “oběžné dráze”. Neublížila jim. Čekal jsem tam jako bl.ec než se sršeň vrátila, mezitím vosy a včely zase hodovaly. A zase. Vosy zmizely v mžiku a včely byly snad láskyplně po jedné odehnány. Užasnul jsem v němém obdivu co mi příroda ještě umí ukázat.

drvodelkafialova:

Já to vidím tak, že zeleninu, ovoce atd jíme všichni. O tom kolikrát jsou třeba jablka na plantážích ošetřená postřiky, se ani není třeba zmiňovat. Vzhledem k množství jídla  , které všichni sníme,je množstv medu zanedbatelné. Pokud navíc ošetření provedu v bezsnůškovém období a med mám v panenských plástvích, pochybuju že jsou rezidu vůbec zachytitelná.    

Paní kolegyně, uvedu na pravou míru názvosloví, dávejte na to pozor. Ustálilo se, že plást je v rámku a plástev je někde ve stromě, divočina. Je nutné tohle dodržovat, jeden známý si dal na etikety že má med z peneských pláství a jedna slečna se radovala, že to bylo ze stromu a ne z úlu.

Doktor Peroutka  mi do očí opakovaně tvrdil, že v medu není nic a zopakoval to před celým sálem na přednášce. Jasně to sice neřekl, ale naznačil, že urputné vyhýbání akaricidům je pošetilé.  Pozoruhodné pak je, že také veterinář Klíma pouze týrá kyselinami. Je z toho patrné, že k tomu, aby se někdo stal fanatickým aktivistou, nezabrání ani vysokoškolský diplom. Ovšem Klíma možná jen zkouší a není zavilý kyselinář, je to přece jen výzkumník. V dopise mi ale napsal lakonicky, že už mnoho let používá pouze kyseliny a proto ho jiná metoda nezajímá ve smyslu, že se mým nápadem nebude zabývat. Nic víc. Velmi podobně, kromě kyselin, se vyjádřil i Ing. Titěra. Také ho moje metoda nezajímá. Stejně se vyjádřil i pan Marada, protože prý v Rakousku nic jiného než kyseliny být nesmí. No a možná Tom4 potvrdí, že taky Matky Sklenar se nám opakovaně neosvědčily a přestali jsme je kupovat. Podobně se mě a Petrovi neosvědčily matky Vigor. Hned je mění, ještě týž rok, taky jen počkaly až položí pár vajíček, rochly jí a narazily si raději nouzáky. Nemyslím, že by to mohla být moje chyba. Jednou taky pozdní ins nezačala klást. Pan Čermák souhlasil abych mu jí poslal zpět a další rok mi jí zadarmo nahradil jinou matkou, nicméně poštovné sem a tam šlo za mnou. Nic netvrdím, ale pan Čermák je ve stejném spolku jako doktor Klíma a jeho výborné inseminky najednou začaly být jiné. 

Dr. Peroutky jsem se jasně zeptal, zda to není jen nedokonalou technikou a nebo laciností rozborů. Ne, akaricidy se v našem medu nevyskytují, ale stejné přístroje ukáží i stopová množství ATB. Komu tedy věřit? Paní Machová mi to tvrdila do očí také, pravda, při soukromém rozhovoru. Myslím, že poznám když člověk lže a nebo i jen mlží. Tihle dva by pak byli lepší než herci v Národním divadle. Neobjímám se panem Peroutkou, ale věřím mu. Známe se od mého dětství, je starší, netykáme si.

Možná by se někdo mohl zamyslet jak to, že když se znám s těmito lidmi, přesto jsem nikoho z nich nepožádal o interveci u RR Včelařství, kterému už po zkušenostech nic nenabízím a píšu sem.

Pane Goro, souhlasím s vámi. Vůbec tyhle nesmysly neznám, natož abych je použil. Je potřeba ve včelách brouky nemít a pak je nemusím ničit. Jak je tam nemít a nemuset nic hlídat, v květnu a červnu tuplem ne, jsem popsal v mnoha příspěvcích ze svých více než 800 příspěvků na CHZ a mnoha příspěvků na IF a i na VF. Stačí nebýt líný si to vyhledat. To není problém pro nikoho. Velký problém je to pochopit, pro některé určitě, jak jsem se bezpočtukrát přesvědčil. OK, s tím ale já už nepomůžu. Ovšem zatím je tu jen plivání a pohrdání, pošklebování. Až dokážete všichni co já, pak se bavte o Blaníku provozní metodě, protože to jde ve většině úlů a nejn v úle Blaník. Do té doby někteří šoupejte bačkorama!

A v čem to tajemství, co není tajemství, protože jsem to sto a víckrát zveřejnil, spočívá?

Nemít očka, nikdy a ani jediné

Nikdy netýrat včely mřížkou

Mít česno u strany

Mít pěkné plásty v předku a středu plodiště, na konci staré plásty

Zužovat kvůli rychlému jarnímu rozvoji, ale hlavně kvůli Nosema apis

Nikdy nezebrovat

Nikdy neoddělit plod od zásob

Netrpět prostavby mezi patry, naopak, HL a SL rámků musí být absolutně čisté

Nikdy nevytáčet vysoké plásty

Pouze panenské medníky, které nejsou v úle když se ošetřuje akaricidy

Používat na strop měkký igelit, který přilne a netrpět propojení uliček

Nevyřezávat trubčinu, ale nikdy jí nedávat mezi plodové plásty

Trubčiny ne více než asi 25 dm2 na včelstvo a nejlépe pod vysokým nástavkem

Plodiště se nesmí omezovat, matka musí mít volný přístup k 160 dm2 plástů

Nechávat každému vč nejméně 15 kg medu, třicítka výhodou, 24 celkem problém

Krmit jedině cukrem 1:1 a ne hustším a nikdy nepoužít syntetická krmiva, ani těsta

Nepoužívat pro plod míru vyšší než 30 a ne kratší než 37, D-B a Langstroth výhodou

Nenutit včely chodit po sítu a používat relativně malé jediné česno cca 20 cm2

Umístit včely na rostlý terén pod stromy do stínu - umělá střecha a podlaha vadí

Nikdy nepoužít žádnou kyselinu

Nepoužívat polystyrenem zateplené úly, raději jen tenkostěnné smrk 20 mm

-----------------------

Snad jsem na nic nezapomněl. Kdo dodrží tyto zásady, nebude mít s viry problém. Plástová plocha se počítá jednostranně a i se dřívím a s nedostavěnými mezerami na SL rámků, pokud je tam někdo má a neumí přimět včely k dostavování až dolů. Údaj o jednostranné ploše díla je orientační a nemůže sloužit k vypočítávání počtu buněk.

Asi se ptáte mě. 

1 - Ukázkové vč a už nepotřebuje nic. Jen až vyběhne plod mu dejte tak 2-3 litry a když nedáte, nic se nestane. Pozoruhodné je, jak máte všechny “špatné” rámky na konci. Tohle by mohlo jít ihned do učebnice!!!!!

2 - Podobné jako předchozí, mám z vás radost. A to jsem nad vámi lámal hůl.

3 - Tohle je totálně ulité, už mu nedávejte nic.

Velmi mile jste mě překvapil. Gratuluju pane kolego.

Mám za to, že jsem byl první kdo tohle začal na VF, IF a tady tvrdit. Na VF se na mě vrhli jak sršně, je to tak 10 let. Časy se mění, já prozřel hodně brzy.

Ovšem podívejme se na genezi. Když VD přišel, vědcostuti 20 let nevěděli, že to je Destuctor a bojovali s Varroa Jacobsoni Oudemans a sním lidstvo nikdy bojovat nemuselo, včela, která ho hostí má proti němu účinnou obranu. 

Nevědělo se jak s roztočem bojovat a KM byla jaksi logická volba, protože je to kyselina v živočišné říši známá. Jen někomu nedošlo, že se používá v koncenracích, jaké se v přírodě nemůžou nikdy vyskytnout. Pak vzniknul byznys a najednou nikdo z těch, co vlastní struky na peníze za kyseliny na léčení včel, nechce přijít o práci a prachy. 

Jen si dovolím připomenout. Byl jsem první kdo přišel s tím, že úhyny VD nejspíš nezpůsobuje. Víme jen, že viry - vlastně se dodneška neví co se přesně děje a souhrnně se pro to vžil pojem CCD.

Ale to bych se opakoval. Shrnu. KM byla ve své době vlastně spása a pomocník. Dnes už jen škodí. Ale když jsem kontaktoval doktora Klímu sdělil mi, že už roky nepoužívá v boji s kleštíkem nic než kyseliny. Dol vyrábí a vyváží Formidol, tak s tím taky nechtějí přestat a celý Západ prý kyselinuje. Tak jo, kdo jak chce. Západ si pak med koupí u nás, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a naše děti dostanou z UK plný ATB a kdo ví čeho dalšího. Sláva globalizaci, hurá, hurá, hurá!