Michal-Š:Měl bych dotaz na výrobu pevného dna. Prkna, která tvoří dno, mohou být sražená k sobě na tupo? Nebo je vhodnější nějaké pero-drážka? Každé prkno je fixováno k bočním lištám, nebo třeba jen ob jedno prkno?
Tak si nejprve ujasněme základ. Prkna budete používat vzduchosuchá, budou tedy mít asi 12 % +-. Vždy všude píšu, že vše u úlu musí být pravou ven (nikdy se nesmí U ÚLU prostřídávat strany prken). Pak by se i u dna muela prkna orientovat pravou ven, tedy dolů. Ovšem tady je výjimka, asi jediná při stavbě úlu. Prkna orientujeme pravou nahoru, tedy do úlu. Proč? Protože prkno se vždy příčně prohne a když by byla prkna dna pravou dolů, vytvořila by korýtka, ve kterých by se držela kondenzační voda a o to rychleji by dno shnilo. My ale potřebujeme opak, aby se dna uprostřed každé jedno vyboulila a tím z něj stékala případná kondenzovaná voda. Do spár mezi prkny a někdy až vykape ven.
Prkna se srazí volně natupo, žádné pero drážky ani polodrážky, nic takového. Ano, když pak v létě dno vyschne, udělají se i 2 mm a i širší “fuky”. Nevadí to, stejně na dně leží podložka a včely to zanesou propolisem a mělí, nečistotami (pod podložkou se tam taky umí držet housenky zavíječe, čert to vem). Pak, když dno zvlhne, je jasně vidět jak prkna ve spárách vytlačila materiál mezi prkny.
Svlaky, máme jen dva boční - předek je volný pro česnový klín a zadek je volný pro obsluhu podložky. Ovšem dno leží na dalších dvou svlacích přesně pod svlaky horními. Vepředu je nutné to stejně silnou lištou zaslepit, aby unavené včely nepodlézaly pod leták. Tam, pod úlem, je v časném jaru zima, někdy trochu průvan a včely pak padají na zem pod podstavcem a už se nevzpamatují. Že je tam druhý den nenajdeme? Nenajdeme, protože je uklidí sýkorky a jiní pěvci a co zbyde v noci drobní hlodavci, ježci a další tvorové.
Svlaky horní vytvářejí podmet a ten musí být vždy 18 mm a tak používám latě 18x20 mm, na spodní svlaky stačí latě vysoké například 15 mm a široké též 20 mm. Mám na to na desce z kusu nábytkové dřevotřísky jakousi formu, nebo spíš přípravek, kam položím dolní svlaky, na to naskládám natupo prkna dna a vše sešiju sponkovačkou, aby to bylo fixované v požadované poloze, forma je dokonale pravoúhlá. Pak na to přijdou horní svlaky, ty také přišiju sponovačkou a pak předvrtám díry pro vruty, stačí 3 a 3 (dávám raději po 4 i 5), ovšem neprošroubovaná prkna musí držet sponkami. Používám zásadně vruty se zahloubenou hlavou a tak se musí díry osadit tak, aby hlavy právě zapadly. Vruty jsou pak takové, aby dosáhly až do spodních svlaků. Jestli jsou prkna dna 20 mm, horní svlak je 18 (ale je zahloubený a to někdy “ujede” malinko hlouběji) a spodní svlak je 15 mm, pak je vrut 50 moc dlouhý a je lepší zvolit vrut 45 mm.
Dobré je před sešroubováním dno vyndat z formy, svlaky vzájemně stáhnout truhlářskými svorkami a teprve pak sešroubovat. Potom je to na věky jak se říká, ve skutečnosti jen do doby než svlaky shnijí. I tak ale váha nástavků spočívá na vrutech a i když jsou už svlaky načnuté, dno pořád slouží účelu. Z uvedeného podrobného popisu je jasné, že dna nejsou nikde nijak lepená, vše jen na sraz a jen volně.
Kvůli kočování a skladnosti úlů na autě se nedělaly letáky. Já ale letáky dělám široké asi 100 mm. Můje nástavky mají vnějšek 462 a novější 465 mm a tak dno je o leták delší, tedy asi 560 mm, na šířku je logicky přesně jako úl = 462(5). Na dvou nebo i 5 mm zase až tak nesejde.
-------------------------------------
Dno je nutné natřít dvakrát napouštěcí fermeží napůl smíchanou s přepáleným jedlým olejem ze smažení řízků. Pokud ho nemám, zahřeju fermež lněnou a smíchám s napouštěcí fermeží (někdo na VF tvrdil, že v Makru koupil Brolio, přepálil a bylo to prý výrazně levnější než fermež). Napouštěcí fermež je naředěna benzínem aby lépe vsakovala. Takto natřené dno "uschne" po prvním nátěru (podle počasí a tepla) asi za 2 dny, druhý nátěr schne asi dvojnásob. Pak je nutné dno natřít nějakou olejovou barvou, logicky ne vodou ředitelnou, to dá rozum. Lazury typu Luxol jsou jalové, na nátlak ekoteroristů už neobsahují látky chránící dřevo před hnilobou a tak je to zbytečně drahé. Když už se Luxol použije, musí být nejméně dva, lépe 3 nátěry, dokud to neudělá lesklý, jakoby “mokrý” povrch.
Nátěr by sice měl být co nejsvětlejší, používal jsem odstín pinia. Pak se mi ale nejvíc osvědčila červeno zrzavá barva mahagonu a nebo lépe třešně. Moje úly musí vždy stát pod stromy - nikdy ne ve včelíně nebo pod umělou střechou - a tudíž až tak tmavší barva úly nepřehřívá, slunce na ně nemůže. Stromy jsou ale listnaté a tak v předjaří úly osvícené jsou a slunce úly ohřívá. Po olistění přímý osvit samočinně zmizí.
V popisu výroby dna jsem si dovolil dovysvětlit spoustu dalších, podle mě důležitých souvislostí.