Příspěvky uživatele

Hlavně je od české, podle přízvuku ve videu spíš moravské firmy!!!!

Máme nejlepší věci, nepotřebujeme šilhat k cizákům. To oni by měli závistivě vzhlížet k nám.

----------------

Ještě se vracím. Do dvoupláště je nutné u starého vařáku z pocínu dávat pouze dešťovku (nebo z potoka). To proto, že minerály ze studniční vody sežerou pocínovaný plech. I u vařáku z AKV je měkká voda lepší, nevytváří vodní kámen. A vodní kámen, to je prevít, ten by vám rozbil vařák. Ano, nejen pračku, i vařák dokáže zničit.

Tak vážená kolegyně, našla jste nejlpeší věc a za ty peníze je to super! Síla plechu 1,5 je doslova bomba, můj komunistický je železo pocín síly 0,56 a přežije mě a tak prezentovaný je nezničitelný. Vnitřní koš je asi tahokov, můj má méně dírek takl jak to lisové vystřihávání umožňuje. Tahokov je lepší. Já tento vařák doporučuji a když by byla dotace 50% a byl tudíž okolo deseti, je to fakt pěkné. Náhradní koš netřeba, pokud se to použije správně. Koupí se spešl plastový síťový sáček, břečku nalévám do něj a lisuju to v něm. Snadno se to pak vysype a koš je stále čistý a není jak ho poškodit.

Po nalití horké břečky sáček zakroutím, už při tom vyteče hodně vosku. Pak je dobré, když je čas a nálada, po vylisování šroub uvolnit, dekl zvednout a sáček natřepat a znovu, po napaření asi 5-7 minut znovu zmačknout šroubem.

Výtlačky vysypu na mělké “pekáče”, jsou to vyřazené betonářské formy na sloupové hlavice velikosti 50x50 cm. Na tom to pak ve vrstvě asi 3-4 cm schne na slunci. Psal jsem o těchto formách, že je používám na dekly. 

Tento vařák doporučuji. Kdybych byl mladší, uvažoval bych o něm.

Zapomínáte na to nejdůležitější a tím je fakt, že pozink. A s tím nesmí přijít vosk do styku. Starý vařák je pocín, moderní jsou antikorové. Můj hrnec je smalt, sběračka hliník a kýble plast. Hliník by byl taky špatný kdyby se to v tom dlouho vařilo, jen přelévání sběračkou nevadí - vyzkoušeno. Kdysi jsem dával pod vařák hliníkovou vložku z várnice a vosk neutrpěl. Viděl jsem černozelený vosk z velkého, samodomo dělaného vařáku s lisem ze železa. Ano, nějak se to dá napravit kyselinou fosfočečnou.

Efekt varu a kypění, SAMOČINNÉHO kypění je absolutní prazáklad.

Co by se ale dalo sehnat je AKV ždímačka a místo lisování břečku odstředit. Ale výtěžnost mizerná, práce strašná, odstředivka musí být zateplená a musí se do ní hnát pára z vyvíječe. Taky je konstruovaná na mokré prádlo a to při práci schne a tím odvádí velkou část tepla. Ostředivka na vyvářku vosku vyjde hodně přes 30. Nikomu to neradím. Prostě nejefektivnější je parní dvouplášťový vařák. Varuji před lacinými - lacinějšími - asi za polovic, vařáky z Ukrajiny nebo jiné ciziny. 

To znamená, text je maličký a nejde přečíst, že už letos, přesněji v lednu 2025 se ta hloupost už dělat nemusí? A jaké smysluplnější vyšetření se bude dělat?

Mě život v demokracii naučil, že když se zruší jedna debilita, nahradí jí vždycky větší buzerace a horší nesmysl. Konkrétně místo jednoho vyšetření na mor musí být 3 aby se napakovaly laboratoře. Ale že by se zmenšil počet případů moru se nikde nepíše a bude se zarytě mlčet. Samosebou se počet ohnisek moru nezmenší, o to nešlo, šlo jen o to, aby laboratoře vytahaly z lidí 3x víc peněz. Kdyby se chtělo snížit počet výskytů moru, musela by se dělat opatření proti moru a ne zvýšit počet vyšetření. Počet vyšetření má zajistit nějaká data a na základě těch dat má přijít to hlavní a tím je řešení. S morem jde jen o buzeraci a tahání peněz z lidí, o opatřeních na základě 3x většího monitoringu moru nepadlo ani slovíčko!

Jsem životním založením těžký skeptik a život mě naučil mocným nevěřit nikdy nic. Celý život čekám a v duchu si úpěnlivě přeji, abych se aspoň jednou mýlil a aby změna vedla k lepšímu. Ale jsem skeptik, k optimizmu mám já pramálo důvodů…

Mrzuté je, že přes několikero pozvání jste se ani jednou nepřijel podívat jak na to. Mě to naučila máma už v mém dětství, kde to vzala netuším.

Mám 50 l hrnec, vařič stejný jako vy = hořák mu říkám. Je excentricky tak, že je blíž ke mě. Polopatě, hořák není centricky uprostřed, ale je blíž k místu, kde při práci stojím a k vámi požadovanému efektu dochází. Ale. Já tohle viděl u kotle o průměru asi 1,1 metru, excentrické topení, odnos košilek a vaření několika rámků najednou. Rámky je nutné držet a ráchat jimi, jinak by to trvalo 10x déle. Ale! Pak by musel být mnohem výkonnější vařák než jaké máme, vím, že jste si  zmého popudu sehnal osvědčený retro bolševický. Ani nynější vařáky za cca 25-30 a i 35 tisíc nejsou dost výkonné na to, aby se vařilo několik rámků v kleštích nejednou.

Postup.

Ho hrnce vtlačím asi 5-8 polorámků nebo 4-5 celorámků. Chtějí plavat a tak to mám zajištěné příčným prkýnkem a nacpu ty rámky pod něj. Nyní jdu lisovat nalitou předchozí dávku břečky do vařáku. Naleju to a zavřu dekl, šroub v horní úvrati a nechám propařit a tehdy naložím rámky pod prkýnko do hrnce. Voda s voskem z vařáku samovolně vytéká. Nyní šroubem opatrně lisuju, nesmí se to rvát silou, už jsem utrhnul ve vařáku dno a opravit to umí málokdo!!!!!! Mezitím se prováří rámky v hrnci. Lis je nutné povolit a zvednout tlačný disk aby se to propařilo, asi 5-7 minut. Mezitím se po jednom vyvaří rámky, nebo asi polovina. Pak se dolisuje a vyndají výlisky. V té době je čas dolít vodu do hrnce. 

Pak je vařák připravený na další kolo. V hrnci je už dost břečky, záleží jak moc košilkaté dílo bylo, když bylo světlé, je možné vyvařit rámků víc. Ke konci cyklu je už hladina v hrnci hodně plná košilek, je poněkud obtížnější vyndavat rámky čisté, ale dá se to. Ale dá se to jedině tím, že se rámky vyvrtí po jednom! Jak je to v kleštích, vždy jsou dost zas.ané a pak by se musely dočistit. Prostě já mám rámky čisté tak, že jdou bez čištění rovnou do včel, samosebou po obnově drátkování. Žádné dočišťování není u mě potřeba a tudíž je vaření vlastně po jednom určitě efektivnější. Jen rámky nejsou hezké, psali jsme si o tom v mailech, na konci vyvětlím.

Nyní je v hrnci už moc košilkové břečky. Velkou hliníkovou (vojenskou z armyšopu) sběračkou lovím z vrchu břečku a snažím se nepřendavat vodu, ale jen košilky. To samosebou není možné, ale prostě se snažím brát jen z vrchu košilky s maximem vosku a minimem vody.

Popsanýmn způsobem vyvařím asi 8-12 kilo vosku za asi 4-6 hodin. Bomba 10 kg vyvaří asi 30-40 kg vosku, možná 50, vlastně to přesně nevím. Vařák stojí na el jednoplotýnkáči, spotřebu elektřiny jsem neměřil. Je to těžce prodělkové, vím jistě, že je můj způsob nejefekticnější a nejrychlejší při této technologii, ale na hodinu by vycházela mzda tak na 40-50 Korun a kdo ví jestli. Na kšeft se to takto dělat rozhodně nedá. Vosk je, stejně jako med, těžce nedoceněná surovina! Když se ještě připočítá amortizace vařáku, hořáku, bomby, hrnce a hlavně prostory kde se to dělá, pak nula od nuly pojde a spúíš by to vyšlo s mínusovým znaménkem.

A to jsem dal za vařák 3.000 na Bazoši (mám ještě jeden za 3.500). Hrnec smalt 50 l mám po mámě, byl pořízený v roce 1956, je starý jako já. Celé to stojí na dřevěném štokrdleti po předcích, vařák na dalším hyper retro štokrdleti. Voda MUSÍ BÝT DEŠŤOVÁ NEBO Z POTOKA!!! Vosk už nepřepouštím. Nesmí se dát pod vařák kýbl s vodou, ale úplně prázdný. Pak se nečistoty usadí na spodku koláče a snadno se odstraní. Stejně vždy odečtou 3% ať je vosk čistý jak chce! Kdyby se vypouštěla voda s voskem do studené vody, pak nečistoty zůstanou ve vosku.

Voda z vaření vosku je velmi hnojivá = jsou to výkaly plodu. Je tak hnojivá, že může zničit trávník, když se jen tak vyleje na zahradě. Výtlačky usuším (na slunci v malé vrstvě, snadno to zplesniví), nesmí zplesnivět a pak fungují jako perfektní mulč třeba u rajčat, nic v tom neroste. Časem ale zplesniví a shnijí. Jsou hnojivé. Jinak jak vodu tak výtlačky radím do kompostu. Ovšem usušené výtlačky jsou dobrým palivem, ale je to stejně pošetile nehospodárné jako usušit hnůj a pak ho pálit. Na druhou stranu, mor je možné zničit jen spáením a tak nechám na každém jak to sám vyhodnotí. Předkové to radili pálit.

Výše popsané platí když nejsou plásty požrané od zavíječe. Pak je výtěžnost menší, ale hlavně pavučinky ulpí na drátkách a rámky se pak musí dočistit. Než vypínat drátky se mi zdá, že je rychlejší vydrátkovat vyvařený rámek nově. A to i když drátky nejsou zaneřáděné pavučinkou.

Rámky ale nejsou hezké, jsou zbarvené do hněda a z TLumičů jsou ohavné, černé. Zákazník sice nevidí rámek, vidím ho a beru do ruky já a já tohle nechci!!! A tak jsem medníkové rámky vyhazoval. Do letoška. Do pomaluběžné brusky (asi 1.400 otáček) jsem upnul drátěný kotouč myslím 200 mm, možná 250, jsem líný to jít měřit. Nemám odsávání (mám, ale už 2 a půl roku nevybalené v originál krabici) a tak stroj (samo domo, stojí se u práce) vystěhuju na dvorek a rámky po jednom odrásám a prach odnese vítr. Jde to rychle, za stejnou dobu se nedá vyrobit (amatérsky = samo domo) rámek nový. Tom4 může potvrdit, že se odrásané rámky téměř nepoznají od nových. Navíc jich mám většinu z olše a ta není bílá, ale do růžova a pak je “recyklovaný” rámek tmavší sám od sebe. Bílé ale nejsou po odrásání ani rámky lipové. 

----------------------

Snad jsem sdělil podstatné. O výtěžnosti jsem pojednal tady na CHZ už dřív. Připomenu. Z 10 rámků 39x30 se vyvaří asi 1,45 kg vosku. Používám M kdy je do kila asi 11 M, jedna M váží asi 87-94 g a to podle várky. Výtěžnost uvedenou technologií vyváření je asi 60, u světlejšího díla bez pylu je výtěžnost asi 65%.

Následuje naprosto stěžejní informace, kterou nelze nikde vyčít.

Z rámku 39x30 se uvedenou technologií vyzíská asi 145 g vosku. Jestli M vážila například 90 g, včely přidaly 55 g což je 60%. Ovšem jestli M vážila například 120 g, pak se stejně vyzíská 145 g vosku a včely přidaly jen mnohem méně vosku. Proto je potřeba dávat M co nejtenčí. Jenže vyrtobit slabší M než asi 85 g uvedeného rozměru není technologicky možné. Ovšem pozor. Tyto lehké (tenké) M se vyrábí litím tekutého vosku mezi běžící válce. Pak jsou M křehké, což je důsledek technologie výroby a nikoli pančování vosku jak tvrdí “umělci” na YT.

M amatérské se vyrábějí válcováním studené voskové folie a pak není technologicky možné vyrobit M pod 100 g uvedného rozměru. Spíš je jich do kila jen 7-9 a těch 9 jen u velice dobrého výrobce. Tyto M jsou velmi elastické, pružné, i ohebné, nelámou se.

Hloubavějšího by mělo napadnout co by se stalo, kdyby M vážila víc než 145 g. Například 160g. Pak se vyvaří 160 g a včely k M nepřidaly nic!!!!

Na závěr ujištění o výtěžnosti. Včely přidají k M víc než 60(65) %. Ovšem běžnou technologií není možné tento vosk získat. Šlo by to loužením v chemikáliích a za mého dětství včelaři povinně sušili výtačky a odevzdávali je, průmysl z nich dokázal dostat ještě dalších pár % vosku. Za cenu nesmírných nákladů. Ovšem dokud byl vosk nenahraditelný ve zbrojní výrobě, těžil se za jakoukoli cenu! Někde tady o tom píšu detailní informnace. Ovšem dnes jsou to informace už naprosto nepotřebné, dnes už zbrojní výroba pravý včelí vosk nepotřebuje.

Výš jsem zmínil jak se nesmí utahovat šroub lisu nadměrně. Co je nadměrně? Komunistický vařák má na šroubu Téčko a ne velké. Musí se to utahovat s citem a jen jednou rukou, proto je to téčko malé. Ovšem český b.b na to navlíkne trubku (ano, já) a…

A to jen pro asi 1-2% vosku navíc. Takže se nevyplatí stroj zničit pro pár % více suroviny.

Nechci zakládat další vlákno a tak dám svůj poznatek sem.

Jde o pozoruhodný  krátký článek ze Včelařství 8/2024, str. 261 s názvem Proč jsou některé roky bohaté na melecitózu. Za celkem mrzuté považuji, že to každý čte a nikdo se tu nezmíní. Podle mě článek obsahuje stěžejní informaci, určující další včelaření v ČR a střední Evropě.

Z krátkého textu vyplývá, že stejné druhy producentů někdy tvoří medovici dobrou a jindy ty samé druhy producentů tvoří melecitozní “tuháč”. Dále se tam jasně píše, že nejhorší je smrk kvůli mělkému kořenění. Jde totiž o vodu a jestli mají producenti medovice v míze rostliny málo vody, pak producenti tvoří melecitozu. Ano, tak jednoduché to je. Autor článku, aby udržel “vědeckou” úroveň článku neumí jasně a lidově sdělit o co jde, komplikuje to osmotickým tlakem a dalšími detaily, které nikono normálního, tedy nevědeckého pracovníka, nezajímají. Pak, aby to bylo vysoce odborné, to jaksi ztrácí rozumný smysl, když tomu, jak se zdá u čtenářů tohoto fora, nikdo nerozumí.

Co z té informace vyplývá pro mě? Je tu klimatická změna a s ní nedostatek vody v přírodě. Zde musím vypíchnout, že ano, nastala klimatická změna, ale nemá a ani nemůže mít antropoidní příčinu. Nevědecky řečeno: namachrovaný člověk by sice strašně rád poroučel větru i dešti, ale na přírodu je pořád moc malý pán a příroda si prostě bude dělat co chce s green dealem i bez něj. Pozoruhodné je to, že nápady typu “poručíme větru dešti” měli bolševici a tudíž liberálové jsou stejní bolševici, řečeno polopatě, jasně a bez přikrášlení a okecávání.

No a co z toho tudíž vyplývá pro včelaře? Je to neradostné.

Někde na tomto foru jsem vyjádřil pro mnohé (nikdo nereagoval) doslova Jobovu zvěst, že je možné, že bude nadále melecitoza každý rok. Přinesl jsem tedy špatnou zprávu a takové zprávy lidi nechtějí a nenávidí toho, kdo jim jí přináší (místo aby byli vděční za varování). Ano, takoví lidé jsou už od dob Joba… To nezměníme. Co ale můžeme, je si uvědomit, co z citovaného článku vyplývá. Jestli se tedy množství vody v přírodě rapidně snížilo a nadáoe to bude už jen horší a horší, a protože budou chtít z přírodní zákonitosti producenti medovice přežít, budou tvořit melecitozu vždy, když budou ohrožení nedostatkem vody, kterou má v dané chvíli hostitelská rostlina. Tím spíš, když melecitoza víc vyhovuje mravencům a ti se, z článku nevyplývá jak, snaží o co největší produkci melecitozy a že producenty mravenci podporují už víme dávno. Nejběžnějším hostitelem producentů je smrk, ten koření mělce a tudíž trpí nedostatkem vody nejvíce a tudíž se velmi pravděpodobně stane melecitoza běžnou součástí středoevropského včelaření. Můžeme se kvůli tomu vztekat, můžeme se nasrštvat a přestat včelařit, ale zalévat lesy určitě nezačneme. Pak zbývá se jen pokusit přizpůsobit. Tudíž se bavme jak.

Myslel jsem si, že včelaření ukončí asijská sršeň. Po přednášce v Hulicích a po přečtení uvedeného článku mám tušení, že skutečné ohrožení přichází ze strany, odkud jsem to, aspoň tedy já, rozhodně nečekal.

Používám knot nabodlý na hřebík 80 mm. Po zapálení zapíchnu do plástu, kvůli délce hřebíku se vpich začne zešikma a udělá se tak, že špička hřebíku ještě zasáhne další plást. Tím je hřebík stabilní a drží v požadované poloze i když se hřebík zahřeje. To nijak nevadí tam, kde jsou zásoby a košilky, zásoby zabrání přehřátí hřebíku a rozhodně nemůžou chytit. Panenská souše by mohl být problém, to snad ale nikdo normální v úlech v době fumigace nemá. Horní KK ponechaná přes zimu nad VN by mohl být problém, tam by krajní rámek být suchý a nebo s málo zásob být mohl. Jeden rámek na konci musí být vyndaný jak v NN tak i ve VN a vč tak zimuje, tedy jen na 10 rámcích.

Na úlu je pod víkem igelit a někdy je na něm vidět seškvaření nad hřebíkem. A to tam, kde se hřebík nezapíchnul dost hluboko pod HL, je potřeba aby to bylo aspoň 5, lépe asi 8 cm. Někdy se musí zapíchnout hřebík mezi včely, nic se neděje, utečou jak knot žhne a knot visí asi 3 cm daleko od plástu. Proto musí být hřebík osmdesátka. Plást je tlustý 35 mm a hřebík má být vetknutý ještě do dalšího plástu asi 5 mm, ulička je 10 mm a už jsme na 50 mm. Kdo dá kratší hřebík než 80 má pak knot moc blízko plástu…

Úly nechávám zavřené 2 hodiny, snad by prý stačila hodina.

Nevím jaký strojek má drvodělka, Tom4 mi popisoval nějaký vyvíječ, zplynovač Varidolu a ten to fouká česnem a snad se úl ani nezavírá. To je zajímavé a hlavně žádné “hraní s vohněm”. A taky nezacpávání česen je zajímavé.

Mě to vloni dělal v říjnu Petr vysokotlakou vzduchovou bombou a nosičem účinné látky (Amitraz ve formě Varidolu) je aceton. Tvrdím, že je to rychlé, elegantní, fouká se česnem a úl se ucpává jen na 20 minut. Hlavně mám jistotu, že každý úl dostane přesně požadovanou dávku. Umělci s  mobilmím, věčně chcípajícím kompresorem, sice dělají léčbu, ale kolik toho dostávají vč netuším, čas odhadují. Petr u toho má hodinky přímo na bombě u tlakoměru, přesněji na redukčním ventilu. Obvykle se dělá "aceton" před vánoci, my to dělali už v říjnu. Acetonový nosič proniká do chumáče i při teplotách nad nulou, ale vyvíječ zamrzá, je lepší aby byly aspoň asi 2-4+. 

Pro fumigaci - to slovo znamená, že při tom něco hoří, musí být nejméně +10, lépe 12. Nedělám to ráno, ale po poledni a včely, které jsou venku - 10-30 včel holt musí počkat venku. Ráno může být v úle chladněji než venku a totéž navečer, to se už taky ochlazuje a tak aby byla jistota volím asi 14 hodin.

----------------------------------------

Tady musím, po zralé úvaze, udělat prohlášení, které vyvrátí moje tvrzení. 

Došlo mi, a mrzí mě, že mě nikdo ze zkušených kolegů neupozornil na jeden základní nedostatek mojí DOMNĚNKY, že VD úhyny nezpůsobuje. Napadlo mě, že tím, že má velké % včel přisátého parazita a ten včele zlikviduje tukobílkovinné tělísko, udělá z dlouhověké zimní včely včelu “obyčejnou”. Tím, pokud je tahle moje teorie správná, by VD vlastně úhyny způsoboval a ne jen byl vždy jen u zániku včelstva na viry, jak jsem se domníval dosud.

Toto “doznání”, na základě logické úvahy (nemí možné, aby se celý svět mýlil jen já měl pravdu) sice pro mě není nijak příjemné, ovšem je v rámci obyčejné lidské slušnosti naprosto nutné! Morální stránka věci je jedna věc, ovšem důležitější je umět se na věci podívat objektivně a netvrdit donekonečna nesmysl jen z nějaké hloupé ješitnosti a neochoty přiznat, že je každý omylný a chybující. Jaké všechny důsledky v mém teoretizování toto moje poznání (opět domněnka) přinese ještě nevím, píšu to hned jak mě to napadlo. 

Ono to má mezery a velké. Kdyby to skutečně bylo tak, že VD z dlouhověké udělá krátkověkou “letní” včelu, pak by to ale znamenalo, že má téměř 100% včel přisátého parazita. To je asi možné, nikdy jsem o tom nic nečetl. To ale neznamená, že o tom nebylo psáno, to ukazuje jen to, že jsou mi včelí nemoci odporné, chci chovat včely a ne jen věčně léčit a tak se všemu kolem včelích nemocí vyhýbám. Jak mít včely zdravé by měli vyzkoumávat dobře placení vědecostuti. A protože se v tom směru 40 let skoro nic neděje, vývoj boje s VD se zastavil a já podezřívám, že se zastavil kvůli byznysu s prostředky proti VD, pak jsou neodborníci nuceni nějak se snažit postarat sami.

Fakta.

Nemám (zatím) úhyny. Patrně proto, že mám ve vč relativně málo VD, což je způsobeno, JAK SE DOMNÍVÁM konstrukcí, ale hlavně metodikou Blaník a také dosud neobjasněným principem chlebového klásku. Ovšem letos to bude jiné, v úlech mám pořád med a aby byl použitelný, nedostala moje vč žádné “léky”. První léčba bude u mě tedy fumigace po 10.10., v říjnu už uchovám uskladněné nástavky s tuháčem bezpečně. Ale vidím na podložkách u některých vč i desítky VD a tak mi došlo, že absence Gabonu je znát. U některých vč určitě. U jiných to může být stejně špatné, jen třeba líp uklízejí. Taky nemám tušení za jak dlouho pozorovaní roztoči napadali a tudíž to třeba špatné není - tady je jasně patrná nevýhoda nemožnosti monitoringu VD. Ovšem to je stejně problém v úle, kde je pod plodovým VN ještě TLumič a mnoho brouků napdá na HL spodního patra a nebo zapadá do prázdných buněk TL.

O všem, jak to u mě letos dopadne, sem podám zprávu. Některá vč také nedostala dost cukru na přežití zimy - nebrala a neměla kam cukr ukládat. Většina vč dostala 5-8 kg cukru v roztoku 1:1. Mám poznačená vč jak a kolik vzala krmení a podle toho vyhodnotím zimování na cementovém medu. Očekávám ale úhyny, hlavně u těch nekrmených a nebo krmených málo.

OMLOUVÁM SE ZA VLOŽENÍ DRUHÉ ČÁSTI DO TOHOTO VLÁKNA, JE TO PROTO, ŽE PRÁVĚ TADY PŘED ČASEM TVRDÍM, ŽE VD ÚHYNY NEZPŮSOBUJE A TAK TO PATŘÍ PRÁVĚ SEM.

Mě fungují jen sirné knoty. Mizerně, na vajíčka nepůsobí a i když na metrový štos dám dva, pozabíjí to jen motýlky, všechny housenky ne a vajíčkům ten plyn nevadí vůbec. Musí se to opakovat po 2-3 dnech a pak zase třeba po týdnu, až se vylíhnou z vajíček larvy. Je to nerovný boj. Vždy je nutné spalovat knoty ve spešl lampě. 

https://www.vcelarstvi-razovi.cz/p/sirna-lampa?gad_source=1&gclid=CjwKCAjw6c63BhAiEiwAF0EH1DeSjB26nEGJ0IY32w8kLVrOxrpJatAc2Rqol8UQ35w82ocMcRXwmRoCufwQAvD_BwE

Na VF psal jakýsi Pešek - IRP. Měl se syny kolem 300 vč a všechno dílo skladoval na půdě stodoly a tvrdil, že hic, co tam umí v létě být, zavíječ nesnáší a je to bezpečné. Nevyzkoušel jsem.

Staré souše neskladuji, nebo nepatrné minimum. Vyčištěné od zásob za blinovkama z jarního komorování ihned vyvařím, nechám si jen jednu pro zamýšlený oddělek, chci například 20 odd, nechám si asi 20 souší a spíš mladších a se zásobami. Vždy mám o souše bídu, jak je syslím, sežerou mi je zavíječi.

Panenské dílo zavíječi nenapadají a nebo nepatrně. Mám včelařské zázemí v cihlovém domě, kde, když nepouštím teplo z venku, tak teplota nikdy nepřeleze ani za největších hiců přes 22-23. Druhým rokem ale napadnou i panenské, skladované v banánovkách. Obyčejně ale jen nepatrně. Panenské medové plásty nenapadají snad vůbec a když tak sem tam nepatrná pavučinka. Panenské se zásobami jim nešmakuje.

Velice se mi osvědčilo jakékoliv dílo ihned po vyndání z úlů se včelami nějak uzavřít, třeba ve štosu nástavků. Pravidelně uchráním dílo se zásobami pro oddělky až do doby tvorby oddělků. Mezi nástavky dávám stejné igelity jako používám na strop. Larvy by igelit prokousaly, ale dokonale utěsní styčné spáry mězi nástavky tak, že se tam motýlci nedostanou a nenakladou vajíčka.

Nikdy nic nijak nedezinfikuji. Jakékoli savo, louh a podobné věci bych nikdy nepoužil proto, že nejde pak rámky a nástavky tak dokonale opláchnout, aby vsáklé chemikálie nebyly ve dřevu. Protože, zkuste si sami představit, že vás někdo bude nutiti žít v dřevěném baráku se stěnami a nábytkem nasáklými louhem nebo jinou chemií. Soda je tak maximum (ani tu nedávám), co bych byl ochoten použít. Rámky se vaří při vyváření a nástavky vyžehnu, tak asi jednou za 3-5 let, když se uvolní. Pak je vyčistím, vyžehnu do černa a z venčí obnovím nátěr. Totéž dna, ta častěji.

Parafín nikdy v žádné podobě do mých včel nesmí a tak nástavky vařené v parafinu nepoužívám a odsuzuji, možná je to hloupé. Ze stejného důvodu jako u chemikálií. Ale možná někdo popíše nějakou dobrou dezinfekci inventáře. Tvrdím, že výše popsané + prazákladní hygiena práce stačí na to, aby se inventářem žádné patogeny nešířily.

tom4:

Jinak vysouvací mechanismy určitě jsou a fungují, stojí za to mrknout třeba tady :

https://www.youtube.com/watch?v=WfRbSoO4UIk

Tohle je absolutní bomba!!!

Jen to udělat na 11 rámků místo 10, TS místo SS, správný podmet a nahoře jen polomedníky a míru zvětšit na 30 a je to naprosto bez chyby!! Taky nemořit včely hladem jako ukazuje ve videu a už vůbec paneské rámky u stěn. Samosebou žádná očka. 

Tohle je po dlouhé době pěkný úl a myslím, že lepšího nic není. Tedy po úpravě pro metodu Blaník. O existenci takovéhoto vysouvacího zařízení, kolejek (určitě se to nějak jmenuje, nemám tušení jak, je to přece u kuchyňského nábytku), jsem neměl tušení a neuměl jsem si představit, že by to kolejky vydržely. Možná neudrží nic víc než nástavek na 10 rámků 39x24 a bez zásob jak ukazuje autor. Určitě by to po vytažení šlo nějak podložit. Ale možná je to nosné dost.

Prostě paráda a teď mi dochází, že předkové vymýšleli kolejky, protože na trhu nic nebylo. Tady se nevysunují jen rámky, ale celý nástavek. Tudíž včely nemůžou ke kolejím a tudíž nemůžou nic přilepovat. Jsem nadšený. Nevím jak s mřížkou, kdyby jí někdo chtěl či potřeboval použít.

Nástavky, tedy úl, je sice neuteplený, ale je v boudě, dokonale za větrem a nepřízní.

S Tomem4 jsme včera dlouze telefonovali. Úly ještě má, rozhodně je ale neosadí kvůli míře dlouhé 37. Nafotit by to jistě mohl, myslím později. Možná by šlo to zařízení vypreparovat a zaslat vám, jste inženýr techniky a přesvědčil jsem se, jak dokonale vám to technicky myslí. Možná jste i technolog a zjistil byste, jak to ohýbat. To si pamatuju, že byl velký problém, musí to být přesné. Má to ale háček, možná hák. Čechoslovák má mnohem delší ouška rámků a honem si neumím představit zda by v tom mohla být i podstatně kratší ouška. Ale věřím, že by se to dalo vyřešit. Myslím na těch kolejkách ještě leží mřížka a prkénkový strůpek a obojí u Blaníku úplně odpadá a možná by se kolejky tím mohly zjednodušit.

Zarazila mě vaše věta, o nezvedání plodiště a je dobré se o tom pobavit. První co mě napadlo je, že kvůli přístupu do TL nic takového nepotřebuju, nikdy do TL nechodím, co bych tam hledal?

Pak mi došlo, že myslíte v půlce září zlikvidovat TL a místo něj dát zezhora KK. Ano, to by šlo, ale mě se osvědčilo tam TL nechat a KK dát “mezi kozy” a důvody jsem vysvětlil. Ale samosebou by se prostě TL zrušil, místo něj se do vysunutého “truhlíku” daly rámky z KK, hezky po jednom = bez dřiny a celé to zasunulo nazpátek.

Kolego. O tomhle dávno vím, je to vymyšlené pro úly na SS kdy stojí na stojanech po dvou, obsluhují se z boku, ale do spodků udělaných jako listovák se leze zezadu.  Protože jsou spodky listovákově řešené - tedy se nevysouvají, nelze mít úly na TS v řadě vedle sebe. Tohle řešení by šlo a je ve hře, moc se mi nezamlouvá listovákový systém spodků. To by se ale dalo řešit. Ale nějak jsem to v mysli “zahodil” a myšlenku jsem nerozvíjel.

Jenže váš nápad mě prostě nenapadnul a je to nesmírně chytrá myšlenka!!!!  Ale asi z jiného důvodu než jste asi původně myslel vy.

Třeba teď mě napadá (ještě jsem o tom nepřemýšlel), že ve vašem vysouvacím TL by se daly velmi snadno získávat zakladené trubčáky od vynikajících včelstev a jako kukačka je vkládat do TLumičů podprůměrných a jim účinně likvidovat trubčinu. Tady by měl bleskurychle zpozornět kolaga MS, který se nějak o šlechtění, či spíš zušlechťování vč pokouší. Totiž. Právě tohle je v klasické metodě Blaník velký nedostatek, kterým je nemožnost likvidace nežádoucích trubců. Když kvůli ničemu jinému, toto stojí za úvahu. A rozhodně bych byl pro debatu tady o tom Romanem navrženém pojetí TL/KK. Prostě listovákový systém spodní “bedny” se bavit (aspoň zatím) nechci. Taky by úplně odpadly jakékoliv úvahy o překlápěcím úĺe a úzkovysoké experimenty nechat hračičkům, co myslí, že mají času nazbyt. Já svým časem už šetřím. Nic ve zlém Javali. To je realita každého života, někomu to dojde dřív, jinému později a někomu nikdy. Ale týká se to každého.

Toto bude nepochybně důvod, proč stejný nápad nezrealizoval už někdo dřív. Psal jsem, mám za to, že je mi divné, že by to co napadlo mě a nenapadlo nikdoho dřív.

Ovšem, v pilotním článku to beru v úvahu a vámi uvedená práce neříká nic o tom, co udělají včely ve chvíli, kdy se jim dílo pootočí už hotové a zaplodované a zda ho budou v poloze o 90 stupňů pootočené zakládat a chovat v něm plod. A to je naprodsto stěžejní. Ovšem pozor!!!! Sáma fakt, že to včely akceptují ještě neu znamená, že jim to nezpůsobí trvalý stres a v jehjo důsledku to vč oslabí nebo zdecimuje a třeba i jen sníží medný výnos. Nějaký zakopaný pes tu bude, jinak nevěřím úplně, že by na to už někdo nepřišel dřív.

Zopakuju co jsem vyzkoušel. Odjakživa staré základní knihy tvrdí, že buňky mají nepatrný sklon nahoru od vodorovné osy. Prý proto, aby z nich nebvvytékal med. Už jako dítěti se mi to zdálo divné, nevěděl jsem nic o napětí hladiny, vzlínavosti a už vůbec, že se tekutiny chovají dle svého charakteru různě. Přesto se mi ten sklon zdál příliš malý na to, aby to mohla být pravda. Když něco neumím vypočítat, zkusím to. 

Když je plást vzhůru nohama a buňky mají od vodoroviny svoje ústí namířená dokonce směrem dolů, a tudíž by obsah měl v buňkách držet špatně, nic se neděje. Včely převrácený plod neopustí, nevyhází, dochovají ho. Zásoby umístěné nad plodem přenosí nebo spotřebují. To bylo jasné, přesněji pravděpodobné. Otázka ale byla, zda budou zakládat opačně nakloněné buňky a zda zaplodují i buňky, ve správné poloze plástu nezaplodované, zásobní, které jsou na plástech pod horní loučkou. 

Včelám o 180 stupňů převrácený plást vůbec nevadí, zakládají ho opakovaně, dělají vše stejně jako by byl v poloze normální.

-----------------------------

Proti rojení existuje, a už zapadla do propadliště dějin, hloupost = rotační úl. Ten měl zabránit rojení. Neumím to najít na netu a nepamatuju se už jak to mělo fungovat (snad to mělo být z Maďarska). Zda se to otáčelo jen “vzhůru nohama” a nebo spíš mám dojem, že bylo velmi pomalé otáčení plynule za 24 hodin o 360 stupňů. Pokud by platila druhá varianta, byly by plásty v poloze svisle, vodorovně a vzhůru nohama. Mělo to zabránit vývoji matečníku. Tento úl byl vlastně ležan, nešly mu dávat medníky. Podle mě to byl stejný nesmysl pro hloupé jako je úl, ze kterého med teče z kohoutku nebo pípy. Nevím jak to fungovalo, nevzpomínám si na nějaké recenze (ty by byly stejně falešné a ještě tu nebyl rozšířený internet). Ovšem pokud to fungovalo aspoň, že včely neuhynuly a nebo vč nezkolabovalo, musely tam být buňky i v poloze špičkami do stran. Ovšem je možné, že matka třeba kladla jen když byly buňky “chvíli” v poloze více méně správné a nebo pootočené o 180 jak mám vyzkoušeno.

-----------------------------

Nicméně, našel jsem toto. Ovšem mám za to, že u tohoto nesmyslu nejde vůbec o získávání medu, ale prostě o včelaření alternativních bláznů, kteří toho velmi brzy nechají. Mám čerstvé zprávy, že hlavně mezi novodobou šlechtou lepšolidí se velmi rozmáhá takovýto nesmyslný chov včel, aby se panstvo mohlo na snobských setkáních v rámci jejich společenské bubliny hrdě chlubit, že včelaří.

https://www.drevenakosnice.cz/otocny-ul

Tvrdím, že podobně i rotační úl se ukázal jako nesmysl a už se tím nikdo seriozní nezabývá. A já se domnívám, že je to nesprávný přístup ke světu a lidskému zkoumání a práci.

--------------------------

Ze včelařiny dám jediný příklad a to je termosolární úl. Holedbá se jak je to český vynález a ví se, že je předražený a ví se, že je v něm včelaření komplikované a ví se, že teplem hubí včelího parazita VD (čehož lze docílit snadno, lacino a rychle jinak). Co ale nikde nikdo nepíše, o kolik % je v termosolárním úle méně kolapsů = úhynů, kterým říkáme CCD. Podle humbuku kolem tohoto termosolárního úlu by v tom neměl být úhyn nikdy ani jediný!!!!

Podobně se nikde neumím dopídit, o kolik % je v tom více medu a zda je v tom vůbec více medu. A i kdyby, tak za cenu jakého množství práce a času (a dvojnásobné amortizace úlu)? Mám za to, že v termosoláru včelstva hynou jako v jiných úlech a medu v nich také není víc.

Podobné je to s termoboxy za neskutečné peníze. Některé zpitomněé spolky si to pořídily, s velkou slávou a asi na dotace. Ale jak se třeba v % zlepšila nákazová situace těch šťastných, co mají tak osvícené vedení spolku, že předražený nesmysl koupili, se už nikde neuvádí a nebo to já neumím najít. 

----------------------

Uvedené se nemusí někomu líbit, stěží ale motivy, které mně vedou k mému způsobu uvažování, dokáže někdo rozumně vyvrátit. Je třeba překlápěcí úl vyzkoušet. Proč? Protože na úzkovysokém plástu je rychlejší rozvoj, Krmná Komora je na každém plástu a i efekt části zásob pod plodem a podněcovací předjarní přenášení se tak dá dosáhnout také a to vše v rámci jedné bedny, žádné sundavání a přeskupování nástavků. Bez předražených zvedáků s nimiž se pracuje vždy špatně, pomalu, neefektivně.

Pokud by překlápák fungoval, odpadlo by nebezpečí úzkovysoké míry, že včelstva ignorují medník a raději se vyrojí. Do medníků se dají dostat jen převěšováním plodu a pomocí mřížky = těžký stresor, tudíž produkcí medu s výluhem výkalů plodu.

Tak jsem dnes absolvoval přednášku v Hulicích o sršni asijské. Dozvěděl jsem se podstatné věci, zkráceně je dávám.

Obří sršeň mandarinská u nás není a není o ní žádná řeč, vše je jen novinářský humbuk z neznalosti novinářů. Ta vlézá do úlů. Proti ní jsou pak účinné mřížky, kudy proletí včela, díky velkému rozpětí ale neproletí sršeň.

U nás ale vloni a už i letos byly objeveny sršně jiné. Na ty žádné mřížky ani sítě nefungují.

https://invaznidruhy.nature.cz/srsen-asijska

Tato je menší než naše sršeň obecná a větší než včela. Nevlézá do úlů, loví včely kdekoli, nepotřebuje k tomu usednout na česno, loví včely za letu. Klidně také na květech a nebo najde letový koridor včel a tam loví včely v letu. Dělnice sršně jsou živy jen z nektaru, z cukrů, jen plod je dravý a potřebuje “maso”. Kořistí sršní je jakýkoliv hmyz, ovšem včela je kořistí nejsnadnější a nejvydatnější. 

Proti asijské žlutonohé sršni není žádná obrana. Jediné co lze, je nacházet a likvidovat hnízda. To je účinné proto, že kolonie vyprodukuje matky až koncem září a spíš až v říjnu a listopadu. Ty se oplodní a přezimují. Naše sršeň dává na jedno hnízdo 25 matek, tato asijská až 500. Z nich se polovina i víc nedožije jara, i tak přežívá proti naší sršni velmi mnoho. Hodně matek se zlikviduje zjara navzájem kvůli bojům o teritorium, stejně tak to dělají naše sršně i vosy, ale pořád je u této černé žlutonohé sršně početní výchozí stav obrovský.

Dron je neúčinný, nelze se s ním skrz větve stromů, v jehož korunách jsou sekundární hnízda, dostat do jeho blízkosti.

Rozstřelit brokovnicí nejde, přeživší dělnice založí třeba 20 sekundárních hnízd, bez matky a tudíž jako včely produkují jen trubce. Tím ale zmohonásobují šance královen - matek na spáření a tak je vystřelování brokovnicí horší než lepší. Také to často přežije původní matka a tak jedno z hnízd je “plodné”.

Existuje však puška podobná jako na paintball, do hnízda vstřelí kapsle s jedem.

Nejúčinnější je tyč nastavitelná až na 30 metrů délky. Tato tyč se zespoda zabodne do hnízda a vstříkne jed. Potíže jsou dvě. Otrávené a zahubené hnízdo sežerou datlové, jiní ptáci nebo zvířata a otráví se také. A tak se vyvíjí jedy aby zabíjely jen sršně.

Druhá a horší potíž je cena tyče. Je 150.000 Kč. Je tak drahá pro ultralehkost, nic 30 metrů dlouhého z normálních materiálů nelze unést a udržet v rukách, natož aby se s tím dalo manipulovat. Proto je ta cena tak astronomická. Usiluje se, aby byla jedna tyč na jeden kraj aspoň pro začátek.

EU nijak nepomůže, musíme si poradit sami. Radní Plzně, který má toto na starosti, je shodou náhody včelař a tak dokázal najít (vyštěkat) peníze na jednu tyč do Plzně, ovšem z peněz naší republiky, přesněji příslušného Kraje. Dál ať si to domyslí každý jak umí.

Spolupráce států v rámci EU také není možná, každý stát to hodlá řešit (spíš vůbec neřešit) individuálně. Pan magistr diplomaticky sdělil, že se prostě s cizáky domluvit nejde. Dal příklad Francie, kde se na to stát nejméně 10 let vykašlal a začínají to řešit až když už mají odvčelené celé velké územní celky Francie. Včelstvo totiž když zjistí, že všechny včely sršně pochytají, včely se začnou bát vyletovat z úlu a uhynou v úle, který není zavřený. Prostě spáchají kolektivní sebevraždu než by se daly jedna po druhé sežrat.

---------------------------------

Na přednášce byl i Dr. Peroutka. Přednášející by přednášku ukončil vlastně v polovině, jen díky dotazům mým, Peroutkovým, nějaké paní a jednoho mladšího pána jsme se dozvěděli podstatné. Mimochodem účast byla bídná, bylo nás tam asi 20…

Tím nic nevyčítám přednášejícímu, sám by se asi o tom, jak to v Evropě v současnosti chodí, nerozpovídal (ani se mu nedivím). Za sebe říkám, že už jsme zase ve stadiu, kdy se doma mluví jinak a na veřejnosti se už zase lidi bojí říct co si doopravdy myslí.

--------------------------------

Veřejně jsem k panu Dr. Peroutkovi vznesl dotaz zda přijede i paní Machová, ta byla v Ratajích nad Sázavou na soutěži medových perníků (nelze být všude). Nevadí, i když už Peroutka tajemníkem Svazu není, vliv jistě má. Připomněl jsem nedávnou (loňskou tuším) akci Penny marketu o tom, jak by to bylo se zbožím v krámech bez včel. Pan doktor mi nic neslíbil - už to bylo v soukromém rozhovoru, zdálo se mi ale z jeho reakce, že ho ten nápad zaujal. Jistě ho paní předsedkyni a vedení Svazu předestře.

Mám za to, že se víc udělat nedalo a domnívám se, že toho, co by stát a Svaz a případně nějaké nezisky udělat mohly, dle mě padlo dost. Jak by řekl kolega BG (přestal sem úplně psát), je nutné si uvědomit, že je to zase jen a jen na nás a já tvrdím, že na našem uměřeném tlaku na představitele včelařského světa. Peroutka mě zná od mého dětství a ví, že jsem docela umíněnej. 

----------------------------

A na závěr mám jednu velmi smutnou zprávu, sdělil mi to Dr. Peroutka, nevěděl jsem to. Před necelými třemi týdny zemřel Ing. Květoslav Čermák. Nevěděl jsem, že byl mladší než já. Je mi to líto. A to i když byl z úplně jiného konce názorového spektra české včelařiny než já. Uzavřel se život a práce jednoho z hybatelů současné české včelařiny.

https://www.psnv.cz/stranka/detail/59

Ano, je tam chyba, odpověď na první otázku. Jsem rád, že si toho někdo všimnul.

Nově preferovaných = myslím, že tam někde píšu, že jsem zmenšil česna tím, co jsem na včelnici našel s tím, že vyrobím jednotné zástrčky. Ale k tomu nedošlo, protože na tom až tak nezáleží, jak se domnívám. Dával jsem příklad s nahatými úly s nezvětšitelnými česny 15 x 60 mm = 9 cm2 a že to taky stačí. Na tak malé česno se mi ale nechtělo. Možná by stačilo. Budečáky například měly také česna neskutečně malá, přesný rozměr nevím.

Včera před polednem 22 stupňů a na o den dřív obsypané křídlatce ani včela a ani jiný hmyzáček.

Neumím ten úl pochválit. Má dané mezery, je to vidět u vyprázdněného úlu v jeho přední stěně. Jenže dobrý listovák musí mít vzadu možnost rozvolnit rámky o tloušku jednoho rámku aby se nemudlaly - nerolovaly včely. Tady to nic takového nemá, neumožňuje. Veškerá práce by v tom byla jako kdybychom my měli hřebeny a nemohli tudíž rámky rozvolnit. Mimochodem, o hřebenech jsem se nezmínil zatím nikdy a každého před tím nesmyslem varuji.

Zmínka o Lagstrothových rámcích je taky prapodivná, rámky nejsou pleckaté a nemají ouška a tudíž nejsou zaměnitelné s Langem, nejde tedy například do tohoto úlu přeložit včelstvo na Langstrothových rámcích, třeba koupený oddělek. Plecka by v listováku vůbec nemohla být kvůli hrnutí a rolování včel, každé vytažení rámku by byl masakr!

AZ úl má stejné rámky v mednících jako v plodišti a tudíž se patrně nevyužívá pouze panenské dílo v mednících. Pak, když nejsou rámky v medníku výrazně nižší než v plodišti, musí být použita mřížka. Jak je někde v úle mřížka, znamená to pro včelstvo těžký stres a ve většině lokalit ztrátru i poloviny medu a rozhodně častější rojení.

Úl má česno uprostřed, další velká a já tvrdím, že rozhodující vada. 

Očka jsou trvale zavřená - ejhle jak na to už i ve Slovinsku přišli, autor jasně říká, že má úl očka jen kvůli jiným než standardním využitím.

Zadní krmítko s jakousi hadicí, kterou krkolomně přicházejí včely pod sklenice, hm, jak to nazvat eufemisticky? Když kopyto, na kterém sklenice stojí, těsně sousedí s okýnky a dotýká se okýnkové stěny, proč proboha není v rámu pod sklem navrtaný otvor, kterým by včely mohly pod sklenice rovnou? Taky sklenice jsou podivné, vysoké a úzké a u nás se neseženou. Aby tam vlezl okurkáč by musel být zadek úlu zbytečně široký. Ano, dalo by se tam vymyslet lepší krmítko, plechovou okýnkovou kapsou býval vybavený každý Budečák, je to vymyšlené, stačí jen oprášit starý a dnes už zapomenutý systém.

-----------------------------

Ale tady se konkrétně u vás Tome zastavím. Jistěže bychom se o následujícím mohli pobavit osobně nebo telefonem. Ale chci aby tohle věděli i ostatní.

Je vymyšlený systém vysouvacího zadováku, dokonale to funguje a vy ty úly máte 4 po mě. Mají ale blbou míru 37x30 a proto jsem je opustil, myslím, že je máte dodneška jako skříňky na nějaké drobnosti tak, jako jsme je používal já. Byly velmi zachovalé a bylo mi je líto vyhodit. Možná jsem vám nevysvětlil jak fungují. I bednu, která je nutná, kam se vysune celé patro, jste tam měl.

Vysouvací úly mají velkou tradici ve Švýcarsku i jinde. Nejsou moc oblíbené proto, že každý vysouvací systém - kolejky, včely zatmelují a po zimě se nedal úl vysunout. Ovšem Češi to vymysleli, unikátní kolejky, které včely nezalepují a nebo nepatrně, umožňují vysouvací systém využívat roky a s možností průběžného čisštění, spočívajícího v letmém oškrábnutí kolejek jednou za rok. Prostě tohoto není potřeba se bát, stačí jen do detailu okopírovat co máte na včelnici, jen ovšem pro naší míru 39.

Jak vysouvák funguje:

Vypadá jako klasický nevysouvací zadovák, kde se vyndavají jednotlivé rámky kleštěmi a odkládají do kozlíku či dvou rojáků. U nás byl tento úl vlastně jen jeden a nazýval se Budečák a je snad navždy v propadlišti dějin. Jiné je to ale s vysouvacím zadovákem. Ten vytlačila především nekritická adorace amerického úlu a nástavkových úlů jako všespásná doktrina. I já tomu bludu podlehl a neuvědomil si, že i já zestárnu a nebudu moci těžké bedny přehazovat. Mám tři možnosti. Zvedací zařízení se všemi nevýhodami, ty popíšu jinde. Nějaký typ ležanu, o kterém vím jistě, že mi tady nemůže fungovat, což jsem si vyzkoušel. Pak můžu přestat včelařit až neunesu ani relativně mnohem lehčí medník ve formě NN. A protože se nechci vzdát včelaření a za žádnou cenu se nevzdám TLumiče a tudíž už nemůžu zvedat VN, tak musím mít TLumič horní u normální koncepce úlu, jako ho zná každý a nebo musí být TLumič na každém vysokém rámku dole. Tím by odpadla nutnost zvedat někdy vysoké plodiště a úl by mohl mít klidně pevné dno.

Ale když jsem vysvětlil motivy, konečně jak funguje vysouvací zadovák.

Že je práce u včel na studenou stavbu pro tělo včelaře na vždy nezdravá a u někoho v jistém věku doslova devastující a může vést k nevratným poškozením páteře (u mě se to stalo), je proto vždy lepší práce jako při stavbě teplé. Nebo se musí úl na SS obsluhovat z boku. To ale z prostorových důvodů nejde vždycky a všude.

Na vysouvací zadovák se zavěšuje pevná, ale lehká bedna. Kolejky vysouvacího zařízení sedí ve drážkách úlu tak, že ouška rámků sedí stejně jako v úle, jenže v kolejkách. Kolejničky se pohybují po oplechovaných širších drážkách v dřevěné stěně úlu. Oplechování ale není nutné, u bedny vyplechování drážek není a když je horní rám bedny dobře udělaný, kolejky po něm jedou stejně jako kov na kov. Oplechoivat by se ale drážky bedny samosebou daly. Bedna se zavěsí na milimetr přesně, že drážky pro kolejky pokračují v horním okraji pracovní bedny. Bedna má zadek, boky a dno a vše je z lehoučké překližky 5 mm v rámech aby byla bedna lehká a přitom dostatečně pevná a tuhá. Rámky visí na kolejkách včetně zadního okýnka, i medníky mají posuvné okýnko. Okýnko, jak vyplyne dále, nahrazuje přepážku. Posunováním okýnka se tedy dá snadno omezovat počet rámků a tak vytvořený odd na 4 rámcích má místo pátého okýnko. A nebo libovolný počet.

Práce začíná tím, že se úplně vysadí zadní dveře, které jsou v jednom kuse pro všechny tři etáže. Tam, kde chceme pracovat se zavěsí výš zmíněná bedna. Do té se vysune celé plodiště (nebo medník, podle toho, kde pracujeme). Celé plodiště sedí v pracovní bedně a pracuje se jako u horem přístupného úlu na TS, tedy nejpohodlněji a nejergonomičtěji ze všech úlových systémů. Po uspořádání plodiště jak včelař potřebuje zase jedním opatrným pohybvem zasune celé přestavěné nebo jen zkontrolované plodiště zpátky. Včely z bedny nemají kam utéct a která by spadla, dopadne na dno a včely pudově ihned pochopí, třeba při ometání medníku, že mají napochodovat do úlu. Vyprázdněná bedna se opastrně vymete a opozdilé včely se usměrní kam patří. Lze pracovat tak, že se nazmačkne žádná včela. Mezi BL rámků je samosebou stejná Včelí Mezera jako v každém jiném civilizovaném úle. Rámky jsou stejné jako v jakémkoli civilizovaném úle, mezerníkové, ale bezproblému by se daly použít i pleckáče.

---------------------

Jak se v tom pracovalo:

Vč hypoteticky vyzimovalo tak, že se okýnkem zúžilo na obsednuté rámky, komora se nepoužívala. Používat by se ale komorování dalo, ale nechci to tím komplikovat, i když to komplikace vlastně není, jen by se za poslední rámek zúženého plodiště dala blinovka, rámek či dva do komory a vše uzavřelo okýnkem.

Za okýnkem je vidět co se na posedním rámku děje, v případě komory zda zásoby vybírají. Když je třeba rozšiřovat, předtím už musí být SR a včelstvo už musí stavět trubčinu. Jakmile má v divočině první trubčí plod, přidává se mezi SR a poslední plodový M, vše stejně jako u Blaníku a jeho provozní metody. Takto se postupně naplní celý prostor plodiště. Včelař neustále vidí za okýnkem v půl minutě, co u nástavkáče může vidět až po rozebrání úlu! Tudíž poněkud zdlouhavější práce ve vysouváku je vyvážena tímto pohodlím, třeba se ví jistě, které vč se chce rojit a rozebere se jen to. U nástavkáčů se musí rozebrat všechna včelstva. Atd.

Pouštění do medníku:

Víme, že se nesmí vč přidat naráz víc jak 50% toho prostoru, který mělo k dispozici. To se u Blaníku řeší (i kdyby neměl DTL) přidáním celého NN. Pak je to rozšíření o 50% a to bezpečně lze. U zadováku se stejnými medníky se postupuje jinak. Spodek má 12 rámků když je plný. Může se pez podtržení vč přidat jen 6 celorámků aby byla dodržena hranice rozšíření o max 50%. Tehdy se už převěsí plod, pracuje se s mřížkou a steným medníkem jako je plodiště a tudíž se používají zakladené rámky s košilkami. (a zbytky zimních zásob, vše kontaminované léčením)

Do rojáku se přendadjí 4 rámky s plodem bez matky z 12, které byly v plodišti. Tudíž dole zůstane 8 rámků včetně SR, před který se ale přidá M a tak je dole 9 rámků. Medník se čtyřmi plodovými rámky sezdola se doplní o souše na také 9 rámků a ty jsou přesně nad spodkem, obojí se zmenší posuvným okénkem, plod v medníku nesmí být u stěny, ale naprostředku (to snad dá rozum). Najednou je dole i nahoře po 9 rámcích a tudíž celkem 18 a tak se původních 12 zvětšilo na maximálně možných 18 rámků. Oba prostory se pak zvětšovaly vždy po jenom - dole M a nahoru souši, tu ale doprostředka až na počet 12 + 12.

Nad medníkem byl ještě jeden medník pro silná vč a popravdě, nikdy nezůstal nevyužitý. Maximáoně pojal 36 rámků míry 37x30, což by plochou odpovídalo 33 rámkům (asi tak) míry 39x30 a nebo Blaníku 39x30x11 + celkem 4 NN. To je v našich podmínkách dostatečně veliký úl, kterému vč by to pořád bylo málo, pustí se mu žilou oddělkem.

-----------------

Kdo dokáže z popisu pochopit, tedy si představit ten systém, dojde mu, že je možné s tím pracovat bez dřiny. Jenže zdlouhavěji. To by ale v případě zdr handikapu nevadilo zase až tak moc. Já to opustil protože jsem ještě tělesný problém neměl a hlavně se kolejky musí vyrobit přesně v profesionální dílně a ne nějak na koleni a sám. Jsou z jedničky plechu a to nejde naohýbat na každé hrachovině a i na pořádné ohýbačce to svede jen starý machr (neznám už žádného).  Tedy vysouvací mechanizmus funguje dokonale jen tehdy, když je vyrobený dobře. Ale není to nijak nemožné, možná by to Tom mohl nafotit a vložit sem fotky.

Ze dřeva to udělat sice jde - zmínka výš - ale to kvůli věčnému tmelení přestane po roce fungovat.

Moje úly byly (jsou, Tom4 je asi ještě nevyhodil) dvojáky. To je další nevýhoda, jak vyndat z úlu včelstvo? Jak vyndat obě? A nevýhod to má víc a patrně proto to tak snadno vytlačily nástavkáče. Ale myslím, že nepadlo ještě poslední slovo. Příklad je třeba v tom, že svět opustil elektronky a nahradil je tranzistory a posléze ještě vyšším levlem techniky. Ovšem nejdražší kapely světa si opět pořizují elektronkové zesilovače a ostatní techniku prostě proto, že na moderních věcech nelze produkovat nejlepší muziku. To samé je s vinilovými deskami, na jiném nosiči není záznam tak kvalitní a tak hlavně Západ zažívá právě velký návrat vinilu. A tak dále.

-------------------

Dokážu si představit stejný systém vysouváku pro metodu Blaník. Jen by se nepřevěšoval plod a medníky by byly nízké a pod vysokým plodištěm by se dal udělat prostor pro TL. Jen by to bylo o víc kolejových drah dražší. Ale vzhledem k jejich nekonečné životnosti - ve smyslu, že jsou životnější než zbytek úlu, by to nebyla investice špatná či zbytečná. Jenže. Protože podsouváme nové medníky pod medníky, které na úle už jsou, muselo by se vyřešit jak celý vysunutý těžký medník dát asi i s bednou o patro výš a pod něj umístit soupravu prázdných rámků. Najednou to je už zase zvedání celého medníku a tím se vytratí ten hlavní důvod mít komplikovaný a drahý vysouvák…

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Celým tímto, a protože tu úl AZ už nedávno zmínil Javali, se snažím sdělit, že se tím já zabývat nehodlám. Nač Slovinskou nešikovnost když vím o stokrát lepším Českém systému a stejně se mi jeví jako nevýhodný. Jakýkoliv systém, kde by docházelo k hrnutí a drcení včel je pro mě špatný a dle mého světonázoru a mého pojetí morálky naprosto nepřijatelný. Kor když AZ má naprosto unikátní nekompatibilní rámky. Ovšem to je na zvážení každého, zda včelařit drastickým způsobem s hubou plnou lásky ke včelám a k přírodě obecně. Přibývá těch, kterým to nevadí a někdo takové dokonce obdivuje. Co k tomu dodat?

Nechci zakládat další vlákno a tak dám sem svojí DOMNĚNKU.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec

Nevěřím na alarmistické kecy ekoteroristů o invazivnosti žádných rostlin. Mám vlastní zkušenost například s netvařcem a netýkavkou žláznatou. Netýkavka některé roky vypadá, že vytlačí všechno, další rok je vzácná a nebo po několika letech. Shodli jsme se na tom s Tom4. Ten už svoje pokusy s netvařcem vzdal, já ještě ne, byl jsem nepatrně úspěšný, ale rostliny se tři roky nijak nezvětšují a nerozrůstají kořeny a nevysemeňují. Myslím, že má příroda sama i bez lidí mechanizmy obrany. Někde se prostě některému druhu nedaří. Nevěřím, že by třeba obří bolševník, zavlečený na Karlovarsko darem knížete Metternicha před více než 150 lety, dodneška už nazaplavil celé Česko a půl Evropy. Ani akát se zjevně nešíří nijak agresivně, v Evropě je několik set let. Někde, třeba skály nad Sázavou (znám dobře střední tok), tedy někde je to jediná rostlina, která na některých místech umí žít. Ale třeba v místě, kde nyní žiju a včelařím, je akát nesmírně vzácný a vlastně tu neexistuje. To ale ze včelařského hlediska nevadí, tady akát stejně nemeduje nikdy kvůli velké nadmořské výšce. Jenže on nemeduje ani v každé nížině, patrně mu něco chybí v půdě a nebo vadí “průvan” nebo prostě mikroklima nutné, aby medoval.

Podobné je to s netýkavkou žláznatou. Někdy se sama někde tak rozšíří, že vypadá, že zničí všechno a hned další rok je na stejném místě vzácná a nebo zmizí úplně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Net%C3%BDkavka_%C5%BEl%C3%A1znat%C3%A1

Kolem Soběslavi se na mokrých loukách vyskytuje masově rozrazil klasnatý ve své obyčejné nevyšlechtěné formě. Je nesmírně a traktivní pro včely a to i za největších poledních hiců. Moje pokusy přenést ho na Podblanicko selhaly úplně (asi proto, že jsem přenesené “drny” dal do močálu k řece). Myslím, že kde jsou pro kterou rostlinu vhodné podmínky, uchytí se sama. Když se jinam dá úmyslně, patrně pod sebou vyčerpá živiny a vytratí se a nebo její semena nevyklíčí asi pro nevhodné podmínky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

K netvařci ještě toto. V místě, kde jsme ho s Tom4 získali - zpevnění náspu dálnice v jedné lokalitě, doslova drnčí včelami celý den. Tady u mě si ho včely nevšímají, nanejvýš sem tam nějaký čmelák. Asi tu nemeduje. A nebo je tu v době jeho kvetení něco mnohem atraktivnějšího. Mimochodem, to samé je s netýkavkou žláznatou. Když se začala masově objevovat, byla pro včely atraktivní. Už několik let na ní včely nevidím. A mám jí na zahrádce (měl jsem) a tudíž na očích ráno, v poledne i večer a nulový zájem od včel. Zajímá ale čmeláky a tím je i pro mě zajímavá.

Dnes se vyčasilo až na podmračených 22 a včely obíraly ořechokřídlec a taky křídlatku. Nevím kterou, tahle se mi zdála s květy do žluta, jiné mají květy bělejší. Nebo je to stářím květů?

To není zdaleka tak snadné a pro začátečníka a i mírně pokročilého to může být obtížné. Nabídnu poněkud jinačí pohled na tento problém.

Všude se píše, že agresivita, rozbíhavost. Ovšem obojí může hlupák vidět i u skvělých včel, když se nechová dost tiše, klidně, tříská s víkem a dělá prudké pohyby a podobně. A taky když vědomně mačká včely po desítkách a stovkách - rozmačkaná včelí těla vydávají pach a varují ostatní, že se děje nějaká katastrofa a v katastrofě se žádný normální tvor nechová flegnaticky a klidně. Jak se u včel chovat člověk nemá ukazuje na přečetných videích exot, co včelaří nahý.

Ovšem představme si pokročilého včelaře, který snímá víko opatrně a bezhlučně, opatrně a pomalu odtrhne stropní folii (lepší je igelit), pokouří kuřákem ne do úlu, ale jakoby nad úlem, aby proud kouře šel jakoby souběžně s horními loučkami rámků. Včely reagují na světlo, je nutné mít neustále na paměti, že v úle je trvalá tma a vše se tam řídí chemicky, tedy pomocí pachů, vibrací a podobně.

Kvalitní včelstvo, když se otevře úl - mám nyní na mysli úl zjara, než má medníky - zareaguje tak, že včely jakoby ztuhnou v uličkách, ze kterých povystrčí hlavy jako by se dívaly kdo tam přichází. Zamysleme se na co jsou včely adaptované mnoho milonů let trvajícím vývojem. Jediné zvíře, které jim může rozbourat obydlí, je medvěd. Tmavý páchnoucí obr, často stojící na dvou nochách. Rve poloshnilý kmen stromu aby se dostal k plástům. Dělá při tom kravál, bouchá, ničí, demoluje. Včely "vědí", že je zranitelný jen v hubě, čumáku, očích, uších a proto útočí hlavně na hlavu. No a co dělá medvěd aby se zbavil bodajícího z hmnyzu? Mává zuřivě pazourama kolem hlavy. Jak tohle udělá člověk a má ještě k tomu tmavé oblečení, včely mají jasno a začnou útočit o to intenzivněji. (nedej Bože aby ze včelařova dechu táhla kořalka nebo pár piv!)

Vraťme se ale k opatrně a co možná nejtišeji otevřenému úlu. Včely ze všeho výše vyjmenovaného zaregistrují jen světlo. Ale nepřichází třískání, rozbíjení úlu, rvaní plástů a ani funění smrdutého dechu do úlu. Včely jsou totálně zmatené, nevědí co se děje a tak čekají a nám lidem se zdá, že koukají seřazené jedna vedle druhé v uličkách. Moc toho nevidí, jejich složené pči jsou v tuhle chvíli k ničemu a vidí jen třemi nepohyblivými očky uprostřed čela a asi ještě pořád nevíme jistě, co a jak vlastně vidí. Rozhodně včelaře nepoznávají, ale protože se nekoná demolice příbytku, zůstávají sice ve střehu, ale zatím klidné.

U mě je první známka kvality vč třeba to, že po pár vteřinách, třeba 20-30 sec se včely “dívají” a až to na mě někdy dělá dojem jako by si řekly: “aha, to seš jenom ty” a odejdou - samosebou to jen tak vypadá. Každý si tohle vyzkoušejte, nejlepší včelstva se v této chvíli chovají jak popisuji. Pokud pořád nezačnu dělat hovadiny, včelstvo zůstane klidné.

U stropováku (všechny nástavkové úly jsou stropováky - viz nastudování co je který typ úlu a jak funguje), který má nafest vnitřek, konkrétně u míry 39 je to vždy 405x405 mm, je docela provlém vyndat první rámek bez muchlování a ničení včel. Je dobré, když je vnitřek úlu větší (Blaník), u stěny je “zaparkovaná” blinovka a po jejím vyndání se mohou rozvolnit rámky (je kam je rozvolnit). U “správného” úlu se musí první rámek vyndat mimo úl aby se vůbec dalo pracovat bez ničení včel. Třeba i jen mezerníky na horní a dolní loučce znamenají drcení a rolování včel.

Každé včelstvo po otevření úlu voní. Ale když se podíváme do úlu a když vidíme na dno (nesmí to být síto), vidíme jasně, jak které vč uklízí vnitřek úlu. Z toho se dá celkem jednoznačně rozpoznat úroveň čisticího pudu. Je až šokující, jak stejné je to u včel jako u lidí. Posuďte sami podle situace, kterou jste všichni bezpočtukrát zažili u lidí.

------------------

Přijdete na návštěvu do rodiny. Všude bordel, na zem se pomalu štítíte šlápnout, neumyté nádobí, rozházené hadry po zemi a nábytku a neustlané postele, všude neskutečný bordel. V tom se rvou, řičí a div že neštípou otřískaný nábytek rozývení fakani, jak utržení ze řetězu, nepozdraví a řádění ještě znásobí a několikrát vás kopnou do holení. Uprostřed toho všeho neuspořádaného chaosu, my lidi tomu říkáme bordel, dřepí u stolu v ušmudlaná, nevlídná rapsódie s natáčkama na palici, před sebou sklenici vinného střiku a v koutku cígo. Stůl je plný neodneseného nádobí se zbytky jídel a špinavých příborů od posledních několika jídel.  Matrona vás vyzve k posazení, teda když si někde uděláte místo a na ulepný stůl si ani nelze položit předloktí. A pořád řve na své nevychované spratky, kteří si z té megery nic nedělají a pro ryk dětí a puštěnou televizi si ani nelze popovídat. Z této domácnosti se snažíte co nejrychleji vypadnout a uleví se vám, až za sebou zavřete dveře.

Pak přijdete do klidné, tiché, uspořádaně čisťounké domácnosti, kde je vše na svém místě a je na první pohled vidět, že tam nenuceně vládne řád a klid. Čisťounké, klidné dětičky vychovaně pozdraví, spořádaně odříkají básničku a někam si odejdou hrát, neruší, nelítají po bytě, s ničím netřískají, nepředvádí se. Pak vás přivítá upravená, klidná, tiše laskavá panička, nabídne vám něco dobrého a klidně čeká, s čím přicházíte. Z tohoto voňavého domova se vám ani nechce odejít.

-------------------

Já, když si u včel nevím s něčím rady, vždycky si ve stejné situaci představím lidi. Je neuvěřitelné, jak se svět lidí podobá světu včelímu. A tak, když otevřu úl a dýchne na mě klid, jakýsi těžko popsatelný pocit řádu, včely nekmitají jak blázni po plástu, ale sedí na něm jak přibité, když plást odložím do rojáku neutečou z plástu na stěnu rojáku, neútočí a je celkově příjemné v takovém včelsatvu pracovat, tak vím, že tohle je to, co chci. A klidně takovému vč odpustím třeba jen průměrný výnos. Raději dvě takováto včelstva než rekordmanky, do kterých je ale o strach jít něco dělat.

A jinde se píše o šlechtění. Ano, trubčí plást s plodem z takového vč dám jinam, kde se mi to nelíbí a jejich trubčí plod nemilosrdně z úlu odstraním a zničím. I mizerné včelstvo dochová trubčinu z kvalitního včelstva. Tohle, kromě nákupu ušlechtilého materiálu - pro cca 40-50 vč 1-2 matky ročně, je jedioné šlechtění, které dělám. Jak na úly přijdou medníky a vč přesune chov trubců do DTL, už se ani toto s trubčinou dělat nedá.

Nepochopil ,jsem, zda chcete knihu koupit a nebo se jen vzdělat a poučit sám sebe. V každé slušnější knihovně by měli mít knihy: Včelařův rok - Škrobal a kolektiv a Zákonitosti života včelstva - Brenner. Lepší je určitě kniha, co ukazuje Goro, tu ale nebude v českých poměrech snadné sehnat. Ovšem zmíněná knížka Otakara Brennera z roku 1969 dodnes může sloužit jako učebnice a každý by jí měl znát “jak když bičem mrská”. A neignorovat některá její doporučení, například o teple.

Ovšem některé věci jsou už dnes překonané a jiné budou platné do skonání světa. A jako v běžném životě je nutné se stále znovu a znovu pokoušet věci kolem sebe poznávat a rozlišovat co je důležité a nutné, co nutné není a co je dokonce velmi škodlivé. To je dáno základní inteligencí s tím nepomůže sebelepší kniha.

https://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vypracovane-otazky/32ChovVcelyMedUlySoucHrdlickova.htm 

V tomto článku, dle obsahu silně zastaralém, je snůška bludů obřích rozměrů. Kdo by uměl poznat co jsou nesmysly?

Vždy nabádám ke studiu starých zdrojů. Musím se opravit, nabádám ke studiu starých, ale pouze KVALITNÍCH zdrojů. A rozpoznat co jsou bludy a co dnes použitelné informace není až tak snadné.