Příspěvky uživatele

V krámě, kde beru M, jsem se podivil proč nemají v zimě zásobu mezistěn. Chtěl jsem vyvařený vosk hned vyměnit. Lidi prý koukají na datum výroby a rok staré mezistěny nechtějí. První, co jsem chtěl napsat, bylo hodně vulgární slovo o lidech tohoto smýšlení. Mám i za to, že to je marné, pro chtřejší tu napíšu, jak se to má se stářím M doopravdy. Nikomu nejsou staré informace zakázány či znepřístupněny, stačí studovat. To ovšem dělá málokdo.

Potíž mezistěn je to, že se teplem prověsí a nabydou i do stran. Proto se pro daný rozměr vyrábějí menší. Na výšku dokonce výrazně, například pro míru 39x24 je M 37x21,5. Protože nechci na každém vysokém rámku dole mezeru asi 15-20 mm (spočtěte si plochu na celý nástavek) a tak M zatavuju tak, že jsou asi jen 3 mm od SL. Jak se dají nad loučku výš než 2-3 mm, včely to prokoušou a udělají těch 15-20 mm mezeru (18 mm což je dole jejich přirozená zákonitost, viz můj podmet 18 mm). Nepatrně a ne vždy to částečně vyřeší úzká spodní loučka u vysokých rámků, u nízkých medníkových nesmí u mě úzká SL být v žádném případě!!!! Někdy jindy vysvětlím proč.

Jak se M dole opře, zvlní se a někdy, když není starší a není dobře nadrátkováno se zvlní hodně. A čím mladší, tedy čerstvější mezistěna, tím víc, u letošních je to katrastrofa. Je nutné, aby M byly nejméně 2 roky, lépe však 5 i více let staré.

Nezkušený začátečník se vyděsí, když M zešednou a potáhnou se (v chladu) povlakem hodně podobným ojínění například švestek a myslí si, že jsou zkažené. No, nejsou, naopak. M jsou za studena velmi křehké a nesmí se zatavovat podchlazené. Jde to, při max opatrnosti to jde. Jenže jsou chladem max smrštěné a pak se “vytlemí” až je včely zahřejí o to víc. M se musí mírně nahřát (dávám je na slunce). Nesmí se to ale přehnat, teplotu jsem nikdy neměřil, jde to vychytat rutinním odhadem. M nesmí změknout tak, že nedrží tvar. Opakuju, neměřil jsem, ale myslím, že teplota tak 22-25 je optimální kdy se s tím dá skvěle pracovat a vytahování M je v přijatelné míře.

Zatavování. 

Doporučují se nesmysly v podobě podložky zapadlé do louček, mající nějak (asi já tu blbost nepoužívám) podepřít mezistěnu aby při zatavování nepropadla. Když se totiž dá velký proud, M vlastní vahou může projet a spadnout pod drátky a to velice rychle. Můj zatavovač nemá výkon, aby zahřál v rozumné době všech 5 vodorovných drátků a tak M zatavuju po jednom či dvou drátkách. Jde to lacinou autonabíječkou. Já mám za komančů vyráběné trafo 6 a 12 voltů na zatavování M, to ale používám na řezání polystyrenu odporovým drátkem (koho to zajímá tak je to obyčejný včelařský antikorový drátek 0,4). M pak zatavuju nabíječkou. Řezačku vlastní výroby (bez trafa) jsem dal Tomovi4 a třeba to vyfotí a ukáže jak na to.

Vím jistě, že to chlapi zatavovali na kočovce na haubně auta z autobaterie, prý to jde skvěle taky.

Shrnutí:

Čím starší mezistěny tím lepší, méně se protahují teplem. Šedý povlak na starých (často i na “čerstvých”) M není na závadu, neumím dokázat, ale čím čistší vosk, tím víc ten šedý povlak. Když je v M moc parafínu a čisté u nás asi existují už jen od jediné firmy, tak čím víc parafínu (a jiných sra.ek, dávají třeba lůj a M pak hnusně smrdí) tím snáz M spadne pod tíhou medu a plodu. Zhroucení plástů se u hodně mizerných M zabránit nedá nijak. U jen málo zaneřáděného vosku to lze hodně eliminovat vodorovným drátkováním. Když se drátkuje svisle, MUSÍ BÝT DRÁTKY MÍRNĚ ŠIKMO. Tudíž jsou všechny ty vyvrtávací strojky nanic, protože mají rozteč děr danou. U rámku 39x24 dávám (když bych drátkoval svisle) jen 4 drátky a spodní jsou vždy odsazené asi o 2-2,5 cm směrem ke středu rámku. Tím vznikne šikmost všech drátků, která hodně zabrání zhroucení díla. Tyto šikmé drátky mají ještě jednu funkci. Lze pak snadno zjara odříznout mírně plesnivé roky plástů. Na těchto odřezaných rozích si včely postaví první trubčinu a začnou chovat ty úplně první trubce na jaře. Toto je finta mojí mámy, poředkové to tak dělali vždycky a věděli proč. Vč ví, že by mělo mít trubčí plod mezi česnem a plodem dělničím. Jinde jsem opakovaně mockrát vysvětlil proč.

Na otázku od jaké firmy M přímo neodpovím. Napovím a bojím se, že nedělám dobře. Ale risknu to. Poslední kvalitní mezistěny u nás dělá firma POKUD VÍM JÁ , dva staří manželé a jejich příjmení je domácká zdrobnělina mužského jména. Možná, že ještě i jiné M jsou kvalitní, mě se ale osvědčila jen ta jedna značka.

Tak jsem včera přivezl 150 kg cukru po 18,90 Kč z Tesca.  A tak už bude zásoba asi 2 tuny, což je  u mě skoro na dvě sezony. Doporučuju všem se zásobit, doba je nejistá. Každé kmenové dostává asi 20-25 kilo + všem nechávám asi tak po půl bedně medových polorámků, což dělá tak 6-8 kg nevytočeného medu na vč.

Letos doberu poslední cukr za 8,90 a za 11,90. Nevím jak koho, ale mě to hodně zahřeje u srdíčka.

Cukr když je v suchu vydrží i 10 let a i déle. Cukr a vosk by měl mít každý v zásobě.

Děkuju. Nesmyslná cena, svět se musel zbláznit. Tráva - seno byla vždycky zadarmo, jen za práci (amortizaci seníku, půdy, stodoly) a největší položkou bylo vždycky jádro. Jak píšu výš, už cena sena v balíkách rovná ceně jádra mi pořišla dost uhozená, ale budiž. Ovšem 12 Korun za kilo sena, to se najde někdo, kdo to dá? Vždyť je to 3 x víc než je cena ječmena?

Já s vámi ale nesouhlasím. Mezi námi jsou bohužel i tací, které jen to hloupé sbírání měli přiměje, aby se za celou zimu došli na svoje vč aspoň podívat. 

Ale vím, že existuje i názor, že čím víc by tihle takyvčelaři zanedbávali svoje včelstva, tím dřív by o ně přišli a byl by od nich pokoj. Od zanedbaných vč i od lajdáckých včelařů. To je taky velmi pádný argument a úplně jednoznačný postoj v tomto nemám.

Nemám už několik let králíky a tak nevím, že je granulované seno. Sdělíte kolik stojí a jaké? Píšete přesně to, co mě na senu “trápilo” taky. Sečení, sušení a hlavně skladování. Kupoval jsem lisované v balícíh asi jako byla dřív sláma, váhu balíku si už nepamatuju, za kilo jsem ale platil 4 Kč, což bylo stejně jako za ječmen. Ječmen by asi šel tehdy i laciněji, ale je to nejlepší kámoš a tak jsem peněz nelitoval. On si myslím říkal o trochu míň.

Netušil jsem co píše petros. S větším průměrem při stejných otáčkách roste obvodová rychlost a to bude rozhodující, protože čím blíž k ose, tím větší by musely být otáčky aby se med vůbec vytočil. Tak to píše pan kolega Goro a já to tak pochopil taky.

Jádro sdělení je ale jinde, řekl bych. Tazatel se neptá na fyziku, chce vědět jaký medomet si koupit a nechtělo se mu to hledat a nebo moc nerozuměl učeným kecům v popisech strojů (všichni se chorobně snaží o max stručnost) a chtěl praktickou radu.

Jo a pane kolego petrosmoravicum, jsem rád, že sem chodíte, napíšete nám taky něco? Jste to vy kdo měl ty parádní nástavky z rákosu?

Kdybyste tlusťocha pozorně poslouchala (četla titulky) vimla byste si kolikrát řekl (“šit” překladač nepřekládá) a přesně jako můj otec sáhne za triko a včelu zahodí. Mému tátovi vadila žihadla jen uvnitř v nose. Nosil optické brýle a tak ho do oka trefila málokdy. Tehdy se nenosila trička, chodil do nejhorších sršní v rozhalené košili s krátkým rukávem. Nejraděj měl bílou s tenkým šedým proužkem. V tvídových pumpkách a tenkých khaki podkolenkách, pohled k popukání už tenkrát. Tak si ho pamatuju u včel když zamhouřím oči… Jinak se oblékal civilně a normálně, do včel se ale obřadně vždy vymódil.

Stačí, děkuju, konečně jsem se v jediném článku dozvěděl, co mi Včelařství a Překlady za 60 let neuměly sdělit. Slováci zjevně předběhli Čechy v nástavkáči. Nemusím mít přesně pravdu, ale sám Adamec (autor 39x24) varoval před zadováky a propagoval stropovák a ten měl, jak se domnívám, pevné dno a Adamcovu míru. Naproti tomu i Adamec radil tzv “Amerikán”, tedy úl plně nástavkový, tedy stropovák s oddělitelným dnem a s mírou Langstroth 44,8x23,2x10. Jenže těžce narazil a neuspěl. Jeho ideu plně převzali bratří Švarcové v Kolči a mezi válkami nabízeli stropovák na Adamcovu míru a dokonce Amerikán, tedy Lang 1/1 a na přání i další výšky rámků (informace od rodičů). Jenže by zkrachovali, těžce konzervativní Češi na Adamcovu míru neochotně a pomalu sice přešli, ale jedině v zadováku. A jestli chtěli bří Švarcové ekonomicky přežít, museli vyrábět hloupý úl, který později dostal jméno Budečák. Tady si neodpustím rýpnutí do Klause a jeho “všemocné ruky SVOBODNÉHO trhu”. Zde je nezvratný důkaz nad důkazy, že to není vždy pravda!!!! POLOPTATĚ: Bratří Švarcové málem zkrachovali s moderním úlem a byli nuceni, kvůli poptávce, vyrábět úl o kterém věděli, že je nejhorší ze všech možných.

Tzv Jednotný úl s HL dlouhou 37 mm jako kompromis mezi českou délkou 39 a slovenskou 42 je idiocie a omlouvám se za ten výraz! Jinak to vyjádřit nejde!

Možná by mohlo někoho zajímat, kde vzal někdejší SSSR a všechny jeho svazové republiky úl jménem Mnogokorpusnyj. Rusky nástavek je korpus. My bychom asi ruský název překládali spíš jako vícenástavkový než mnohonástavkový, ale to je detail. Když po vyhrané občanské válce, tedy v první polovině 20 let 20 stol. bolševici zařizovali národní hospodářství Sovětského Svazu, naštěstí tam byl někdo chytrý a navrhnul úl Dadant-Blatt. Byl přijat pro celý Sovětský Svaz pod podmínkou, že se ale nesmí jmenovat Amerikaňsky. Ono je to sice francouzky (a Blatt byl dokonce Švýcar), ale to byli buržoji taky a bylo to patrně nad rozlišovací schopnost polytbyra. Díky tomu má velká část světa, kromě celého bývalého SSSR také celý Balkán, Turecko, Čína, Itálie, Francie, Španělsko, Anglie, Skandinávie, Pobaltí úl Dadant-Blatt (a ne lživě Lang, jak tvrdil Boháč) a tak se já domnívám, že nejrozšířenější úl světa není Lang, ale D-B. Jistě to ale nevím a je mi to celkem lhostejné.

Neumím rusky i když se mě to soudruzi snažili naučit. Můj otec ale mluvil plynně rusky (nejen) a odebíral Pčelovodstvo a četl ruské knihy o včelaření. Výše uvedené info mám od táty, hlavně z dětství a mohl jsem je v marginálních detailaech trochu zkreslit. Jádro je ale jak píšu.

Pro mě je zajímavý, dnes dokonale zapomenutý moravský včelař Škvařil. Po něm Čechům zbyla míra vysoká 30 cm, jeho rámek ale měl být delší než 39, to mu ale neprošlo a musel se přidržet Adamcovy délky rámku. Míra 39x30 je ale prostě Škvařilova. Ovšem neumím o něm a jeho úlu najít dostatek informací. 

Z toho, co píše pan Goro jasně vyplývá, že Brennerův úl na míru 30x30x8 + NN 30x15x8 byl paskvil od začátku, cenný jen tím, že to byl asi první český nástavkový úl a knížečka Nástavkový úl od Brennera je z roku 1967. Totiž. Brennerák mohl asi stačit pro včelu, která tu byla před Kraňkou. Byly to kříženky včely Tmavé s Vlaškou a kdo ví čím vším. Včelstva této kříženky (namnoze neskutečně agresivní) neuměly rychlý jarní rozvoj a Češi před Kraňkou vůbec neznali jarní med, jarní snůšku považovali za podněcovací. O přidávání medníků začínali uvažovat když začínala kvést malina (těsně nad 400 mnm) a to bylo za mého dětství kolem 9.6.

Můj otec měl a zkušel mnoho úlů. Například Zander, Hmenjuk (nevím jaká míra), měl slovenské B (nevím na kolik rámků) a k němu polonástavky, které nebyly poloviční. Měl i Lang 1/1 a kromě toho všeho byla u nás hlavně míra 39x30 s polomedníky 39x14,4 a pak míra 39x24. Rodiče a  jejich přátelé říkali, že v některých “exotických” úlech byly pěkné včely, ale u všech těchto úlů nikdy žádný med a jediné, co u nás fungovalo, byly dvě základní české míry. Lepší ale byla jednoznačně třicítka s NN na med. Adamce měli rodiče jen proto, že to měla většina ostatních a taky aby měli srovnání. Už tehdy (50,60 léta až dodnes) v Česku těžce dominovala (už tehdy špatná) Adamcova míra 39x24.

Svojí oblibu pokusnictví jsem zdědil po rodičích, hlavně otci a jsem moc rád, že to tak mám. Práce cvičené vopice furt dokola v tom samém nezvládnu a raděj bych včelaření nechal.

Článek pana Gora si jdu uložit a radím totéž všem.

Asi jste začátečník, podle dotazu soudě. Počáteční investice do začátku včelaření je strašidelně velká. A nevíte, zda u toho vydržíte. Proto bych si já sehnal nějaký ojetý a klidně ruční než zjistíte, zda to opravdu chete dělat (jestli třeba někdo doma není alergik a podobně). Po nabytí prvních zkušeností si na dotace koupíte už meomet pořádný.

Pozor na dvě základní věci, já si to nepohlídal a teď trpím.

Koš mého drahého medometu je málo “podseklý”, tudíž rámky v něm stojí moc svisle a kácí se dovnitř, což je pračka nervů. Vůbec by mě nenapadlo, že značka jako je Carl Fritz by mohla vyprodukovat paskvil. Pak jsem zjistil, že koše pro ně dělá Řecko…

Koš je taky z výsekového plechu a plech není odgrotovaný a tak při mytí hrozí velmi vážné pořezání.

Druhý a ještě horší nedostatek je, že je mělký. Sice koš pojme až 8 polorámků vysokých 17 cm a logicky ekvivalent celorámků, ale med nestíhá vytékat. Koš se koupe v medu a hrozí spálení motoru. A tak se v medometu dají vytáčet najednou jen 4 polorámky 39x15 a nebo jen dva celorámky. Žasnu nad tím, kam se poděla někdejší německá preciznost a domyšlenost všeho, co tento národ kdy produkoval. Asi to byl v Německu laciný šmejd pro nenáročné, ale čeští obchodníci z něj udělali stroj za 28. Před deseti lety to byla raketa.

Vezli mi to z Moravy a že mi to předají na parkovišti u dálnice, kde mi to předvedou. Pak mě sympatický šofér ukecal, že děsně pospíchá a že co bych chtěl zkoumat na NĚMECKÉM medometu tak věhlasné značky.

Píšu to jako varování a každý ať se k věci postaví jak chce. Vrátit to jako použité nešlo a nebo mi to nakukali. Taky jsem potřeboval vytáčet. Je pěkný, lacino ho prodám, nechce ho někdo? Je přece od našich nejlepších kamarádů z EU.

Co Google?

https://www.google.com/search?q=typy+medomet%C5%AF&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=typy+medomet%C5%AF&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIKCAEQABgPGBYYHtIBCDQzNDJqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8#ip=1

Prosím o co nejširší a nejpodrobnější a pokud možno vyčerpávající informace o horním česnu. Ve starém výtisku Včelára jsem narazil na fotku včelnice, kde jsou dvouprostorové úly a spodní izolovaná plodiska mají HČ. Jenže je to fotka jen ilustrační u budovatelského článku o výročí SNP.

V letošní zimě jsem začal prohledávat staré časopisy, protože si pamatuju, že ve Včelařství někdo kdysi podrobně o HČ psal. Prohledal jsem toho asi půlku od roku cca 1958 a nic…

Ještě prosím o pokud možno podrobném vysvětlení systému Slovenských úlů, z čeho vznikly. Já třeba tvrdím, a zazlívám dr. Ptáčkovi zbytečný Optimal, když je na něm vše stejné jako je B, jen je nekompatibilní s nejrozšířenějším Slovenským úlem B. Tvrdím, že nebylo potřeba tvořit jiný úl a považuju to za neúctu k již existujícímu, a podle mě národnímu úlu Slováků.

Prostě nevím přesně co je A, nevím přesně co je Bocsonádi a tak dále. Jasně, že můžu žít a nevědět to. Jsem takový, že bych to vědět chtěl a věřím, že by to chtěli i někteří jiní. Děkuju předem.

Velmi výstižně a přesně řečeno. K tomu to umíte stručně. Děkuju.

Vědci musí budit zdání složitosti aby dokázali jak jsou nepostradatelní a jak je nutné je živit. Bohužel se mi zdá, a dokazuju to svou prací, že často postačí selský rozum.

Na toto vlákno a video nikdo nereagoval. Považuju to za velkou chybu a škodu. Asi to video nikomu nic neřeklo. Já ho už na YT viděl před nějakým časem a nyní jsem zase fascinovaně zíral a hodně jsem se od soudruhů z USA naučil.

Já z videa pochopil mnoho a taky snad ve všem potvrdilo vše, co o včelách vím a co si o jejich životě myslím. No, úplně vše ne. Třeba já často tvrdím, že by se včely neusadily nikam, kde je víc otvorů - česen a video ukazuje, že tomu tak není! Tedy není tomu tak u včelys Italské v subtropech okolí města New Orleans. Ve videu říkají, že je 10.12. a že je teplota 10 nad nulou.

Za povšimnutí také stojí, v jakém hnusu konkrétní včelstvo žilo. Shnilou zdechlinu klidně zakomponovaly do svého příbytku (to musel být smrad jak z kafilerie), shnilé vnitřní stěny, na které by se změkčilý středoevropský estét štítil sáhnout holou rukou. Naprosto nesmyslná stavba a ještě nesmyslnější uzoučký prostor. A celé to nebylo svisle, ale šikmo,  dyť ti “divoký včely” sou úplně b.bý!!!

Nejhorší poloshnilý úl je hygienicky nezávadný proti příbytku včel, jaký si vybraly včely z videa. Uspořádání nejhloupějšího lidmi sestrojeného úlu je Hilton proti tak zvané přírodě. Ještě, že včely bodají  a tak se do nich aktivističtí fanatici typu Gréta ne.erou. Pak by totiž nepochybně zakazovali přírodu a určitě by se lepili ke stromům, ve kterých žijí DIVOCE včely. Divoké včely by se měly taky zakázat! A tudíž trestat včelaře, že zaneřáďují ulítlými roji přírodu a ty se potom usazují v nehygienických, zdechlinami zaneřáděných dutinách stromů (myslím, že ve videu říkají, že ten dub tam není původní). Prostě ve videu měli velký štěstí, že to není v Evropě!

A v neposlední řadě je Americký dřevorubec frajer a včelař je doslova fenomenální sympaťák. Tedy jeho úl, jak on říká (překladač) krabice, dno a víko, tak to je ve srovnání s Českem a Slovenskem ubohost nejvyššího řádu (jestli by se to nemělo udat ochráncům zvířat) a americké krmení “fondánem” je taky inovativní trhák, kam se tady hrabem na Americký progres. 

Doufám, že je moje ironie a nadsázka brána sportovně. A už vážně zakončím, že bych byl nadšený z dalších podobných videí o VČELE MEDONOSNÉ. A taky z komentářů o těch videích.

Sice jste to zkrátil (ne příliš), ale srozumitelnější jste to neudělal. I tak skvělá práce a díky!

Mě by ani ve snu nenapadlo dělat si extrakty z hub amatérsky, já fakt nejsem magor. Chtěl jsem tím celým jen říct a nic víc jsem neřekl, že je pošetilý ten, kdo zuřivě a hystericky touží nemít v předjaří ani kousíček růžku krajního plástu plesnivý a nebo neplesnivějící náplň stěn izollovaných úlů. Jádro sdělení spočívalo v nerozumném lpění na očkách, v důsledku oček průvanu v úlech a v důsledku zhoubného průvanu pak méně vitálních včelstvech, která pak podléhají snáz virům. Fakt jsem to nenapsal dost jasně? Řeknu to lapidárně, česky a natvrdo. “Zavři vočka Lojzo a nebudeš mít problém”

Taky mi pane Goro docela uniklo, proč by mě měl zajímat virus nějakého jezera. Že se virus jmenuje po cizokrajném jezeru, logicky je to tedy virus vyskytujícího se v jakési exotické destinaci a pak je mi celkem šumák kolikrát méně se ho po drahé houbě (reishi) u včel vyskytuje.  

Proč tu vzácnou houbu dávat včelám, ještě za cenu alchymického kejklířství s extrakty, když úplně stačí nelpět na bezplísni ve včelstvech a příroda se už o případný extrakt postará sama? Včely si z té plísně něco vezmou a nebo nevezmou a mě je vlastně úplně jedno, jak to holky udělají a zda vůbec to udělají a nebo zda si toxiny z plísní a hub nasají s vodou ze shnilého pařezu nebo z hnojniště. 

Takže. Výzkum, který končí tak, jak píšete, je pro včelaře úplně zbytečný (moje máma by řekla: “Vyhozený peníze”). Měl by končit preparátem XY za cenu ZŽ, dostupným nejlépe bez předpisu a včas a v prověřené koncentraci (ne jako Aer) v každé lepší prodejně včelařiny nebo na každém solidním eshopu. Do té doby je to výzkum nesmyslně zbytečný a komplikovaný s užitnou hodnotou NULA!

Vám pak děkuju za potvrzení, že já úplně beze škol uvažuju stejně jako vědci a na rozdíl od nich radím co může každý, ZADARMO a hlavně hned a u každého typu úlu, klidně ještě dnes v noci, udělat u svých včel sám. Zavřít očka. Včelstvům nemůže ublížit a když jim nepomůže, aspoň udělal něco, což je vždy lepší, než neudělat vůbec nic. A příroda se postará sama.

Sice oslovujete jiného Tomáše, ale dovolím si reagovat já. 

Mám za to, že to u Toma není pokusničení, jen si prostě všimnul, bez svého přičinění, že některá vč dělají plodpauzu a dokonce mám za to, že neví, proč to něketrá dělají a jiná ne. Já si stejného u svých včel nevšimnul. Nevšímám si asi proto, že v tu dobu do plodišť svých vč vůbec nelezu.

Poznatek ze zahraničí, že tato plodpauza vede ke slabším včelstvům, já, čistě teoreticky, vnímám takto. Jedna věc jsou včely v přírodě a jiná věc jsou včely ve “službách” člověka. Přírodě je celkem jedno, zda v ní žijí včelstva slabá, v přírodě jde o přežití druhu a to, co píšete, je tedy super zpráva!!! A jestli se to člověku podaří nějak využívat ke svému prospěchu je otázka a já pevně věřím, že nakonec ano. Člověk je totiž v boji s tupě a bezohledně zlou macechou přírodou ZATÍM úspěšný a já pevně věřím, že se jí zvítězit v řadě nekonečných úkladů a podpásovek nepodaří. Protože kdyby se to přírodě podařilo jedinkrát, je po nás.

Tom4 mi samosebou o tomto svém pozorování říkal. I vy znáte z VF jakéhosi Loukotu, má nick Louky. No a tento včelař dělá podivnou praktiku, že včelstvům na konci června vezme a zlikviduje úplně všechen plod, prý aby zničil VD. Moc teoreticky zdatný není, protože patrně netuší, že v té době včelstva vychovávají tak zvanou zimní dlouhověkou generaci a Louky neví, že si tím úplně zničí včelstva. Ta potom, když vůbec dožijí jara, budou ubohá.

A jak je to u Loukyho doopravdy? Má včelstva pěkná, medu má další rok dost a z každého vč udělá oddělek. Nějak mi to připomíná Americké bratry Wrighty. Ti neměli vůbec maturity, natož pořádné vysoké školy a patrrně neměli dochozené ani základní školy. Proto nevěděli, že nic, co je těžší než vzduch nemůže leétat a prostě to takhle v prosinci 1903 zkusili. Navzdory užaslým vědcům letěli a o 66 let později stanul člověk na Měsíci.

Jak to, že má Louky vůbec včely a jak to, že mu po jeho hloupém a neodborném zákroku úplně nezkolabují nevíme. Co potom vědci? To taky nevíme, tedy já nevím co vědci ve světě. Vím ale co ti naši. Jeden z Brna chce vyhubit polovinu včelstev a i polovinu včelařů. Včely jsou převčelené a včelaři přestárlí a tak žádná škoda. A ti čeští vědci, ti zkoumají jen jak se nažvejknout na lécích proti VD a dělají to tak, že dokonce musí stahovat jediný prostředek na jarní nátěry, co říkáte? Třetí vědec v Olomouci zase donekonečna monitoruje, v rámci mezinárodního programu, jak hynou včelstva. Ne proč a už vůbec třeba ve kterém úle víc a ve kterém méně. Ne, jen kolik vč uhyne. Monitoruje snad víc jak 10 let a je živ z monitorování, ale jako že by vybádal on a nebo Evropský Collos (nebo jak se ta blbost píše) to ho ani nenapadne. Nic ho totiž nenutí! Prachy jsou za monitoring a ne za vyléčení včel. To je stejná idiocie jako monitorovat jak budovatelsky nadšeně chodí chlapi do fabriky a vůbec se nezajímat, jestli v tý fabrice vůbec něco a případně jak kvalitně dělají. A nikomu to nevadí a peníze na takové kra.iny nikomu nechybí.

Potíž je v tom, že vy se roky vyjadřujete v jinotajích a na ty nejsem já dost inteligentní a tak zase nevím, o čem to vlastně vyprávíte. Jednou se z té ultrastručnosti všichni … do vejšky!

Kamarád jezevec se vrhnul z koz na dobytek. Nakoupil nádherné krávy, čistokrevné, vyšlechtěné, propagovaných cizích masných plemen, byla radost se na ně podívat. A že bude dobytkařit na maso, ne na mléko. OK, nastudoval vše dostupné a…

Nemohl připustit jalovice a ty skončily na jatkách. OK, vet mu řekl, že byly moc tlusté. Tak nechal další jalovice jen na senu a slámě, žádnou trávu, žádnou senáž a jádra ani mikrogram. Nepřipustil nic a prý pořád přetloustlé. Dokonce si půjčil býka a ten byl s krávami několik týdnů. Nic. Inseminace odborníky, nic.

Vzdal to. Nakupuje telata a ta vykrmí. To u králíků samosebou nejde. Ale prostě přešlechtěná zvířata mají problém. Asi, nebo je to něčím jiným a ne jen u králíků a zvířata ani nemusí být přešlechtěná?

Článek zajímavý, ale mám s ním problém že neříká jasně KOLIK toho jádra a výčet komponentů je napsaný tak nešikovně, že evokuje cpát samice jádrem a ovocem ad libitum jako při výkrmu.

Ovšem v diskuzi pod článkem je jeden perfektní názor a já mám stejnou zkušenost. Pán píše, že se mu nedařilo připustit samice vyrostlé z mláďat od uhynulé samice. No a to je ono! Takto vypiplat králíčata jde, ale králíci pak stejně špatně (mnohem déle) rostou když mají být na výkrm ( a zůstanou menší) a chovné samice z nich nebudou tuplem!!! Něco bylo v jejich vývoji špatně (úhyn samice a tedy náhražkové krmení).

Pak se může jednat o degeneraci přešlechtěním. Snahy šlechtitelů vyhovět posuzovatelským komisím vedou často k tomu, že králíci (nejen králíci) jsou sice “krásní” ale jinak úplně na… no řekněme na nic.

No ano, pořád, už roky o tom píšu. Už se přidal i BG a už i dokonce Včelařství otisklo pár názorů chlapů, kteří už taky tuší, že tu něco smrdí. 

Dámy a pánové, na panstvo se nespoléhejme, nechávají nás v tom už roky. Je to jen na nás!

No ale odborná literatura povětšině tvrdí, že neúspěchy připouštění způsobuuje překrmování. A tak se domnívám, že kolega postupuje správně.

Všichni umíme osahat králíka po hřbětu a pohmatem zjistit, zda mu koukají žebra a nebo zda je zavalitý. Já bych si naopak myslel, že by bylo potřeba nechat samice 2-3 týdny jen o senu a vodě a žádné jádro. Zavalitě obézní ženy obyčejně nebývají nymfomanky, proč by to bylo u králíků jinak?

Taky na celer mám  velmi špatné vzpomínky, nadmulo se mi po něm několik samic než mi došlo (řekl mi to starý chovatel králíků), že celerem se říje u samic nevyvolá a naopak je to příliš rizikové.