V krámě, kde beru M, jsem se podivil proč nemají v zimě zásobu mezistěn. Chtěl jsem vyvařený vosk hned vyměnit. Lidi prý koukají na datum výroby a rok staré mezistěny nechtějí. První, co jsem chtěl napsat, bylo hodně vulgární slovo o lidech tohoto smýšlení. Mám i za to, že to je marné, pro chtřejší tu napíšu, jak se to má se stářím M doopravdy. Nikomu nejsou staré informace zakázány či znepřístupněny, stačí studovat. To ovšem dělá málokdo.
Potíž mezistěn je to, že se teplem prověsí a nabydou i do stran. Proto se pro daný rozměr vyrábějí menší. Na výšku dokonce výrazně, například pro míru 39x24 je M 37x21,5. Protože nechci na každém vysokém rámku dole mezeru asi 15-20 mm (spočtěte si plochu na celý nástavek) a tak M zatavuju tak, že jsou asi jen 3 mm od SL. Jak se dají nad loučku výš než 2-3 mm, včely to prokoušou a udělají těch 15-20 mm mezeru (18 mm což je dole jejich přirozená zákonitost, viz můj podmet 18 mm). Nepatrně a ne vždy to částečně vyřeší úzká spodní loučka u vysokých rámků, u nízkých medníkových nesmí u mě úzká SL být v žádném případě!!!! Někdy jindy vysvětlím proč.
Jak se M dole opře, zvlní se a někdy, když není starší a není dobře nadrátkováno se zvlní hodně. A čím mladší, tedy čerstvější mezistěna, tím víc, u letošních je to katrastrofa. Je nutné, aby M byly nejméně 2 roky, lépe však 5 i více let staré.
Nezkušený začátečník se vyděsí, když M zešednou a potáhnou se (v chladu) povlakem hodně podobným ojínění například švestek a myslí si, že jsou zkažené. No, nejsou, naopak. M jsou za studena velmi křehké a nesmí se zatavovat podchlazené. Jde to, při max opatrnosti to jde. Jenže jsou chladem max smrštěné a pak se “vytlemí” až je včely zahřejí o to víc. M se musí mírně nahřát (dávám je na slunce). Nesmí se to ale přehnat, teplotu jsem nikdy neměřil, jde to vychytat rutinním odhadem. M nesmí změknout tak, že nedrží tvar. Opakuju, neměřil jsem, ale myslím, že teplota tak 22-25 je optimální kdy se s tím dá skvěle pracovat a vytahování M je v přijatelné míře.
Zatavování.
Doporučují se nesmysly v podobě podložky zapadlé do louček, mající nějak (asi já tu blbost nepoužívám) podepřít mezistěnu aby při zatavování nepropadla. Když se totiž dá velký proud, M vlastní vahou může projet a spadnout pod drátky a to velice rychle. Můj zatavovač nemá výkon, aby zahřál v rozumné době všech 5 vodorovných drátků a tak M zatavuju po jednom či dvou drátkách. Jde to lacinou autonabíječkou. Já mám za komančů vyráběné trafo 6 a 12 voltů na zatavování M, to ale používám na řezání polystyrenu odporovým drátkem (koho to zajímá tak je to obyčejný včelařský antikorový drátek 0,4). M pak zatavuju nabíječkou. Řezačku vlastní výroby (bez trafa) jsem dal Tomovi4 a třeba to vyfotí a ukáže jak na to.
Vím jistě, že to chlapi zatavovali na kočovce na haubně auta z autobaterie, prý to jde skvěle taky.
Shrnutí:
Čím starší mezistěny tím lepší, méně se protahují teplem. Šedý povlak na starých (často i na “čerstvých”) M není na závadu, neumím dokázat, ale čím čistší vosk, tím víc ten šedý povlak. Když je v M moc parafínu a čisté u nás asi existují už jen od jediné firmy, tak čím víc parafínu (a jiných sra.ek, dávají třeba lůj a M pak hnusně smrdí) tím snáz M spadne pod tíhou medu a plodu. Zhroucení plástů se u hodně mizerných M zabránit nedá nijak. U jen málo zaneřáděného vosku to lze hodně eliminovat vodorovným drátkováním. Když se drátkuje svisle, MUSÍ BÝT DRÁTKY MÍRNĚ ŠIKMO. Tudíž jsou všechny ty vyvrtávací strojky nanic, protože mají rozteč děr danou. U rámku 39x24 dávám (když bych drátkoval svisle) jen 4 drátky a spodní jsou vždy odsazené asi o 2-2,5 cm směrem ke středu rámku. Tím vznikne šikmost všech drátků, která hodně zabrání zhroucení díla. Tyto šikmé drátky mají ještě jednu funkci. Lze pak snadno zjara odříznout mírně plesnivé roky plástů. Na těchto odřezaných rozích si včely postaví první trubčinu a začnou chovat ty úplně první trubce na jaře. Toto je finta mojí mámy, poředkové to tak dělali vždycky a věděli proč. Vč ví, že by mělo mít trubčí plod mezi česnem a plodem dělničím. Jinde jsem opakovaně mockrát vysvětlil proč.
Na otázku od jaké firmy M přímo neodpovím. Napovím a bojím se, že nedělám dobře. Ale risknu to. Poslední kvalitní mezistěny u nás dělá firma POKUD VÍM JÁ , dva staří manželé a jejich příjmení je domácká zdrobnělina mužského jména. Možná, že ještě i jiné M jsou kvalitní, mě se ale osvědčila jen ta jedna značka.