Příspěvky uživatele

OK. Možná dělám neustále a už roky tu chybu, že se domnívám, že všichni chtějí med bez výkalů včelího plodu, že chtějí med chutný, který každý kdo ho ochutná, už “košilkový”, který pálí v krku a škrábe nechce. Že všichni chtějí mít živé včely a nikdy ani jediný úhyn a že všichni touží mít ve včelstvech neuvěřitelné minimum roztočů. Asi lidi strašně vytáčí když je upozorním, že tím, jak to dělají, způsobují včelám, o kterých tvrdí jak je milují,  dávno přežitými metodami a špatným vybavením sérii nikdy nekončících stresů, které pak včely “vyřeší” úhynem. No ano, nemůžu to dokázat. Ale řídím se těmi svými, nevědeckými domněnkami a mám výsedky. A současně vědci nezkoumají co je potřeba.

Taky je asi chyba nutit lidem takovou technologii, která neumožňuje vytáčet do medu zbytky zimního cukrového krmení. 

Jsem kreativec a kdybych musel mít jen jednu míru a jednu metodiku a opakoval bych jí otrocky 50 let, nevydržel bych to a už bych dávno nevčelařil a nechal to těm, kdo to tak chtějí. Místo vděku, uznání a nebo aspoň držení huboúst, že něco zkouším za své a že to netajím jako úspěšné know-how, osočování, napadání, snaha dokázat jak jsem hloupý a nevědecký.

Budu se snažit, ale jistě to znáte o starém psu a nových kouskách. Čte se mi těžko když považujete argumentaci za poučování.

Staré infantilní rčení je, že proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Ano, proč se nepohádat co je podmet, navymýšlet vysoký podmet (světový československý unikát) a pak řešit rošty ve funkci stavební zábrany. Když sdělím, že už před 100 lety a asi dřív lidi přišli na to, že jako všude jinde funguje vřelí mezera, tak dole pod SL rámků funguje stejně mezera přesně 18 mm? Ta je dost vysoká aby se dala vytahovat podložka a neshrnula se mrtvolkami měl, ale je tak nízká, že tam včely nikdy nestaví. Co je, proboha špatného lidem sdělit stejně důležitou zákonitost, jako je včelí mezera? Někdy si připadám, že…

A tak dále, a tak dál…

Nezlobte se za politiku, fakt mě to se.e, nějak mě vychovali.

lesnizinka - rutin se snad dá koupit v tabletách. Já pohanku můžu, ale neutlouk bych se po ní, to tedy ne. Co ale nemůžu je kozí maso, skopové se mi navaluje a ani ho nemusím mít v ústech, stačí “vůně”. Každý jsme nějaký.

drvodelkafialova:

to s tou pohankou je pravda. Mě nebaví prodávat med a jeden místní včelař má spoustu zákazníků a skoro žádné včely, tak máme frojnšaft, prodává ten můj a já to nikomu místnímu neříkám😇. Loni u nás naseli spoustu pohanky a holky nanosili, ale ten med tak … no zkrátka smrděl. Chlapík mi nechtěl věřit, že jsem to lila do čistých kbelíků. Ale bylo zvláštní, že ho lidi hrozně chtěli. Slyšeli pohanka a mohli mu utrhat ruce. Divný.🙄

Nevčelaříte dlouho a tak nevíte že.

Pohanka obsahujue rutin, látku zdraví nesmírně prospěšnou. A med z pohanky jej obsahuje též. Za komančů, když se tu nepěstovala, všechen pohankový med ze SSSR skoupili Němci (psalo tehdejší Včelařství). A právě charakteristický nezaměnitelný pach byla známka pravosi. Jakživ jsem ho neochutnal, prý je to ale jako se syrečky. Sice to smrdí, ale něco prý nutí člověka pohankový med znovu a znovu ochutnávat.

Je zvláštní, že jste si nevšimla “vůně” kolem úlů když to včely odpařují. Je to jako stát vedle prasečáku a ne vedle úlů. Měl jsem to v srpnu jako podněcovací nevytáčenou snůšku.

Pane Goro

Sdílíme stejný stesk po společném státě. Patříme k sobě navzdory Klausům, Mečiarům, Kňažkům a podobným. Patří k nám i část západní Ukrajiny a stejně se ty země zase jednou spojí.

Podněcovací snůška z medvědího česneku je super, patrně jsem si to špatně pamatoval, určitě to tehdejší autor vysvětlil.

Pro anonyma

Aha, chtěl byste jen brát a neoplácet a závidíte kam jdou vybrané peníze. Rozumím.

Možná byste mohl pochopit, že vláda sebrala Svazu dotace a někde se peníze na jeho fungování vzít musí. Ale politika sem nepatří, viďte, rytí do Svazu ano. Rozumím.

No a vaše vyjádření o chemii jste měl sdělit jako první. Bylo by mi hned jasnější, že vám toho moc vysvětlit já umět nebudu.

drvodělka

Před vašimi názory hluboce smekám (ty staré “bichle” a jak za ně děkujete).

U nás na Podblanicku sedláci říkali čerstvému hnoji hnůj, dokonce se tu vyslovuje krátce a té černé mazlavé hmotě se tu říká vyzrálý nebo odleželý (vodleženej hnuj). A každý ví, tedy ti starší, o čem je řeč.

Totiž. Sedlák neběžel s každým kravince honem na pole. Musel od dobytka kydat pořád a hnůj vyvážel zpravidla doprostřed dvora na hnojniště - dnes by školmeti libující si v odborně znějící terminologii řekli přechodnou deponii, kde nemohlo nedocházet k zrání, zapaření. Nikdo nic nijak nepřehazoval, na ptákoviny fakt nikdo normální neměl čas, do hnoje se zahrabaly mršiny slepic, králíků případně čokla od boudy když pošel. Kupilo se to z jedné strany a když se vyvážel hnůj na pole, bral se ten starší a odleženější. Taky ho bylo míň a byl koncentrovanější, přece jen se část už rozložila. 

A ano, na sedláky obyčejně nešli kandidáti věd a tak mnozí nezacházeli s hnojem adekvátně, močku (tak se to tu říká) nechali vytékat ze dvora do škarpy a až do návesního rybníka, díky čemu měly ryby v něm obrovské přírůstky bez sebemenšího krmení. No, nevonělo to tam, všude mračna much, nic pro dnešní rozmazlené slečinky.

goro:

dobrý tip, je to tak…

Díky, z tohoto je snůška? Měl jsem za to, že medvědí česnek kvete brzy. Asi si tedy pamatuju špatně, četl jsem to někdy v půlce osmdesátek.

Ne, nastudovat před zákupem včel dostupnou literaturu a články. Vyhledat praktiky a konzultovat s nimi, lidově se říká okouknout co a jak kdo dělá, v čem, pochopit pracnost, výhody a nevýhody toho kterého systému neboli provozní metody. Taky zjistit bonitu stanoviště a teprve podle toho například volit RM. Zmapovat si včelře kolem sebe, navázat kontakty, minimálně zjistit kdo je vstřícný a poradil by a kdo je stará konzerva neschopná absorbovat a posoudit jednotlivé úly a metodiky. Taky bych začal vstupem do místního spolku, odkud lze přece kdykoliv vystoupit když by mi to nevyhovoalo. Svaz funguje jednostanně, po nikom nic nechce a nikdo nic nemusí když se mu nechce, může ale získat hodně výhod. Třeba jen mít informace co se kolem děje a hlav ně nemá starosti s léčivy a ta má výrazně levněji.

Jsem rád, že jste se zeptal, bohužel se neozvali adresáti mého názoru. Ptejte se dál, přesně od toho tato fora jsou.

Vážení M+M.

Opět ta stejná písnička. A co třeba se nejdřív “vyučit v oboru”? Tvrdím (vím, že to některé vytáčí, ale trvám na tom), že se včelařením je to asi takto:

Je to zemědělská činnost. Jestli je orba a setí učňák, pak je chov dobytka maturita. Ale včelaření jsou dvě vysoké školy!!!!!

A jiný příklad. Nikdy jste neviděli auto, snad z dálky a nevíte o něm víc, než že jezdí. Zdědíte po dědovi Ferrari a když u chalupy otevřete vrata, jste rovnou na osmiproudé dálnici. No a vy se právě chstate nastartovat, vletět rychlostí 150 v hodině doprostřed dálnice a myslíte, že nějak za jízdy pochopíte ze cvrkotu kolem pravidla i ovládání vozidla a všechny vztahy na komunikacích? Svatá prototo! Při tomhle příkladu vám musí dojít, že to nemůže dopadnout dobře!

Ale určitě se tento názor líbit nebude, přece co zvládnou staří dědkové, musí zvládnout každý. Tak hodně úspěchů. 

A upozorňuju vás na to, že Adamec, tedy míra 39x24 je nejhorší (spolu s Langstrothem 1/1, případně Zanderem) mírou jakou lze používat. To je míra se spoustou práce, relativně malým výkonem a hlavně s těžko udržitelným neúhynovým včelařením. Mám jí přes 55 let vedle měr jiných a vím přesně co říkám, celý život srovnávám a srovnávali už mí poředkové. Málokdo si ale dá říct. Omlouvám se za svojí přímočarou upřímnost, malování na růžovo by vám stěží pomohlo, i když lidi mají růžomalíře raději, než pravdomluvce. Je to na vás.

Pane Goro děkuju, zase úplně jiné hodnoty, podle jména autora Rus? To je velká dálka a třeba i to může hrát nebetyčnou roli. On je už značný rozdíl mezi Čechy a Moravou, malý, ale je a  Českem a Slovenskem už markantní.

Málo se píše o vrbovce. Bohužel kde včelařím roste velmi sporadicky, kde je, jde většinou o několik, max několik desítek rostlin na hektar paseky. Je z ní černomodrý pyl, údajně velké výživné hodnoty a větší hodnotu má tím, že je z plochy, kde se nepráškuje a nestříká koktejlem agrochemie.

Také si z Včelára, snad ještě za komančů, pamatuju, jak nějaký Slovák psal o rostlině divý cesnak, že mu to roste u včel a že z toho má pravidelnou každoroční vydatnou snůšku. Netušíte, prosím, co to je za rostlinu?

Bodlinka:

nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.

No konkrétně on, co švestky? Ty jsou v jeho době z velké dálky!

Ale jen vás zlobím na odlehčení, nesdílím váš názor, ale tahat na vás válečnou sekeru nebudu😉

Bodlinka:

důvod, proč králík není hlodavec, je mnohem složitější a souvisí třeba s tím, proč velryba není ryba. že něco vypadá na první pohled podobně ještě neznamená, že je to jakkoliv příbuzné.

Dovolím si vás poopravit. Velryba je savec a tak je to příklad nesmyslný, navíc má jinou anatomii než ryby a paryby. Lepší by bylo říct, že žralok a třeba rejnok nejsou ryby, ale paryby. Přitom většina žraloků se na pohled od ryb téměř neliší. Ale je to jedno, asi jen hnidopišsky nepodstatný detail a máte pravdu.

Jestli je púpava pampeliška a facélia svazenka, zdá se mi tabulka jako silně nepravděpodobná. Stejně tak tabulka silně vynáší lípu a akát zobrazuje jako málo významný. To je též nepravděpodobné. Je mi líto. Někde (obyčejně si nepamatuju zdroje) jsem vyčetl, že akát je úplně nejmedonosnější dřevina a rostlina vůbec a dává 1.700 kg medu na hektar. Já k tomu jen přidám poznámku, že tam, kde akát meduje.

K lípě dodám, že v době jejího kvetení musí nastat několik tropických nocí s teplotami nad 22-24 stupňů a pak teprve, možná, zameduje. Tvrdili předkové.

A k pampelišce podle přílohy pana Gora. To bych byl fakt pracháč, protože kolem mého bývalého stanoviště jsou samé pastviny koní a zjara je to nejméně 50 ha pampelišky. Jsou to souvislé temněžluté plochy. Pylu hodně, medu nic moc. Přesněji, mám za to, že žádný.

Ale třeba se jednou dočkám i medu z lípy. Svůj vztah k ní jsem vyjádřil výše, nejde přece jen o medonosnost. Přidám perličku. Mám jedno stan přímo v porostu dubu červeného, který chtějí čeští ekoteroristé, stejně jako akát, z české přírody odstranit. Je ho asi hektar. Kolem je dalších 7 ha dubu normálního. Před 4 lety jsem z dubu červeného vytočil po 20 kg medovice, na dubu normálním nebylo nic!

No vidíte, nevčelaříte (a měla byste) a přitom jste kápla přesně na to, v čem ten problém s úhyny spočívá. Myslí vám to, máte zdravý úsudek, vám by včelaření šlo. 

Já bych cukr tak nezatracoval, je dobrý a pro včely na zimu lepší než medovicový med. Ale květovému medu se nic nevyrovná a kdo jim vezme všechen, čas od času přijde o včely, někdo pravidelně každý rok část vymete, někdy bohužel i všechny. Cukr je prostě náhražka a staří včelaři tvrdili: “med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”.

Velmi dobře a stručně formulované.

On totiž králičí hnůj, podle drvodělky “podestýlka ušpiněná výkaly”, může být velmi různý. Někdo stele hodně a k tomu dovolí králíkům cupovat a vytahovat seno a přebírat ho. Některé seno králíkům nešmakuje a budou přebírat a žrát jen něco vždy. Pak je zdánlivě hnoje hodně, ovšem to je ta ušpiněná podestýlka. Já se snažil (už králíky nemám) držet je na žádné a nebo minimu podestýlky a to je pak celkem velký rozdíl. A pořád tomu, asi nesprávně, říkáme hnůj. Pak je těžké se bavit, když si pod tím obecným pojmem lze představit ledasco. Napovím. Když zemědělec rozmixuje na poli slámu, musí jí poprášit umělým hnojivem aby mohla shnít. Jinak místo pohnojení sláma na shnití odčerpá živiny z té půdy a staří sedláci tomu říkali že pálí.

Kamarád mi nechával seno lisované v malých balíkách. Měl dvojí, jedno luční, plné bylinek, kopretin, řebříčku, jitrocele a jetelíčku. Druhé ze zasetého pole, kde byl zničen všechen plevel a naseto 5 druhů ušlechtilých trav (případně můžu zjistit přesně kterých). Radil mi pro králíky vzít seno “seté”. Jenže to vypadalo jako klackovitá bledě zelená sláma, žádné bylinky, lupínky, kytičky. Nedal jsem si říct, jenže lučního neměl dost a tak jsem musel vzít polovinu toho setého sena. Ovšem pak jsem hořce litoval. Zatím co hrubé tvrdé seté seno sežrali snad z 95%, z krásného bylinkového asi ani ne 50%!

Je jasné, že hnůj (odpad) z obojího sena byl naprosto odlišný.

No ano. Patrně jsem nenapsal jasně, že u mě (Podblanicko) z lípy nic není NA KLIKU a tím neříkám, že není nic. Včely sbírají, ale je to jen na jejich spotřebu a hlavně berou pyl, fakt to někteří neumíte pochopit?

Prostě někde něco sice roste, kvete, ale nikdy nemeduje. Osobně neznám nikoho, kdo by z lípy někdy něco měl.  Jen jsem vyčetl, že lipový med má lehce mentolovou příchuť a tak nemám důvod vám nevěřit. Údajně ta pěkná vůně a chuť časem vymizí.

V této mnou vyvinuté metodice se používá zužování VN, blinova přepážka = BP a při pomalém postupném rozšiřování se dává dozadu (nejdál od česna, které nesmí být uprostřed) za poslední plodplást SR. Jakmile na něm začnou stavět trubčinu a matka jí zaklade a jsou tam “červi”, vč prostor zvládá (jinak by nestavěly), tehdy se vkládá mezi plodplást a SR první M. Sice u Blaníku platí přísná zásada nikdy nic nezebrovat a tudíž nikdy netrhat plod, je tím ale vždy myšlen plod dělničí. Takže při uvedeném postupu se vědomně trhá plod, oddělí se trubčí od dělničího. To má za následek, že vč nestrpí rozdělený plod a tudíž zmobilizuje i skryté rezervy a překotně se snaží M postavit, zaklást a tím spojit plodové těleso do celku. Jakmile je M zakladená, stačí vajíčka, dá se doprostřed hnízda a na její místo se přidá další M.

Jak jsem již jinde vysvětlil, v době rozkvětu třešní, kdy odborná literatura radí přidávat první mezistěny, má tímto způsobem každé vč postavenou a zakladenou nejméně jednu M, podle roku třetina, někdy ale ⅔ už má postavenou a zakladenou druhou. Podmínkou bylo celkem radikální zúžení po polovině února, nejpozději zač března, za BP nesmí dojít zásoby, o vodu se není třeba starat. Podmínka však je na stropě nikoli tvrdá desková folie, co nepřilne na rámky, ale musí být igelit. A hlavně nesmí být nikdy v roce nikde v úle žádné očko či jiné “větrání”! Tedy nikdy se nesmí použít síto ve dně a dna musí být plná tak, aby česno bylo jediným přívodem vzduchu do úlu.

Uvedeným způsobem se vyplní celé plodiště, průměrné vč zimovalo na 10 rámcích, zúženo bylo na 6-7 a nyní má (asi půlka květu třešní (420 mnm - Česká Sibiř)) plné plodiště. Pro pořádek zopakuju, jaké rámky v plodišti jsou.

Nejblíž česnu je krycí rámek, obyčejně pylový a zásobní, během roku nedotknutelný, téměř nikdy v něm neplodují. Pak jsou plodplásty, celkem 9 a posledí nejdál od česna je SR, mojí hantýrkou trubčák. Nyní začíná jabloň a vč má postavené a zakladené nejméně 3, některé i více M. Tady prosím porovnejte s tvrzením, že se v Dadantu nedá obměnit vysoké dílo. Opak je pravdou!!! Ještě se bude dělat odd a pak bude mít každé vč nejméně 5 nových plástů!!!! Větší obměna díla není potřeba a není dokonce ani žádoucí. Je ale možná.

V této fázi rozvoje má 1-⅔  vč (podle roku) pod VN TL, má bez mřížky medník, některá vč dva. Používám medníky vysoké 15 a 11 cm. Většina vč už dávno chová trubce v TL. Po asi týdnu kvetení řepky (dříve jsem radil po půlce května) se o úplně ostraní vysoký SR a nahradí poslední M. Nedává se na poslední místo, v této fázi lze risknout přidat jí do hnízda, dávám jí mezi krycí a první plodplást a tudíž opět netrhám plod. Plodiště je plné, má 11 rámků, z toho jsou nejméně 4 už postavené a zakladené M.

Kamarád toto všechno ví, tedy to roky tvrdí, ale protože má prý pěkných rámků nadbytek, nepotřebujue tu poslední M a tak nechává celou sezonu vysoký SR na konci plodiště. Pak se diví, že má hodně VD a že mu v TL málo staví a málo chovají trubce, některá vč vůbec. Vyvářím mu vosk a tak vidím co mu staví v TL. Všechny nízké rámky, co matka zaklade, jdou 100% na vyvaření.

Takže přátelé. Ostranění vysokého SR a přinucení vč aby chovalo trubce jen pod VN je ten důvod a to kámoš za roky nepochopil a mysllel, že je to kvůli co největší obměně díla. Proto je nutné, když se někdo rozhodne pro Blaník, jak úl tak metodu, že musí bezpodmínečně dělat vše tak, jak tvrdím a ne tak, jak si v dílčích věcech myslí, že to nemůže mít až takový vliv.

Následuje neověřená teorie, nic netvrdím, nikdo mě za to neplatí, nejsem Dol.

Mám za to, že přesunutím chovu trubců do spodku úlu, kdo chce říkej tomu podmet, nastane situace, že většina samiček (myslím, že všechny) VD se pudově stáhne do nejchladnější zóny úlu na trubčinu, protože trubci mají delší vývoj a že drtivá většina (myslím, že všichni) roztoči se líhnou jen na trubcích v tom spodku, v TL, na chladnější periferii úlu. A ještě odvážnější neověřená teorie je, že když pak vyhání vč trubce, vyženou je i s většinou roztočů.

Jen tak si umím vysvětlit proč mám já a kolega TomR každoročně v létě (Gabon) žádné a nebo minumum VD a proč jich máme málo a spíš žádné i po fumigaci a zmíněný kolega má ve svých vč roztočů o řád víc.

Opakuju, funguje nám to a já úplně nevím jak. Asi už tuším, ale o tom snad příště.

Ano, lípa je včelama obsypaná stejně, jako jsou obsypaná korza lázní (bývala když to pracujícím na křížek na měsíc platili komunisti). Ale to, že jsou lípy obsypané neznamená, že je z ní něco na kliku.

No a vysvětlím hned tu kliku. Tak jsme nazývali či hodnotili snůšky v mém útlém mládí a dětství, když o elektrickém medometu někdo ve vsi už slyšel, ale nikdo ho neviděl a všechny medomety se poháněly klikou.😉

A ta fotka, tam žijete? Nasucho jsem polknul, úžasný kout, nádhera!

Druhý palec je pane Goro ode mě.

Celý život se učím a nebo se o to snažím. Právě jste mi vysvětlil něco, co jsem si neuměl sám uvědomit, co píšete v tomto odstavci:

tým nechcem napísať, že bez vysokého podmetu či bez podloženého nadstavku (Tom - TL) to nefunguje,… tisíce včelárov tak chovajú včely… možno sa viac trápia, lietavky robia na večer brady na letáči, plod nie je možno až po SL, matka sa potom tlačí s plodovaním dohora, včelár sa bez materskej mriežke nezaobíde, často musí vykladať plodové plásty do medníka (ktoré by mimochodom nemali byť používané na med ☹️) atď…

Vypíchnu tu pro mě novou informaci o tom, že není potřeba mřížka, když má vč k dispozici celý NN (15) pod plodištěm. Tak toto jsem nevěděl a nedošlo mi to, nedošlo takto jasně a stručně řečené. Díky.

A k vysvětlování. Zjistil jsem u svého nejlepšího kamaráda, jedno z Blaníkářů, že za ty roky až letos pochopil jeden zdánlivý detail. Založím o tom vlákno i když jsem to už vysvětloval dříve. Ukazuje se, že je skutečně pravda, že opakování je matka moudrosti.

Paní, je mi 68 let a už drahnou dobu nesedlačím. Jen to mám rád a snažím se předat zkušenosti, co jsem za život nahromadil. Měl jsem starou knížku o pěstování zeleniny, snad z roku 1955 (někomu jsem jí půjčil…) a většinu info jsem načerpal tam. Pak něco z tehdejšího časopisu Zahrádkář (a to bylo všechno, v knihovně desetitisícového městečka nic) a pak u známých o generaci i víc starších. Detaliy si ale 40 let nepamatuju, omluvte to prosím.

Co si ale pamatuju přesně a velmi živě byl rok 1984. Při stavbě včelařského kočovného vozu jsem se pořezal na hoblovce a tak jsem nemohl nasázet brambory, nedokázal jsem na podzim zarýt hnůj. Starý soused zavrtěl hlavou, že si dnešní (tehdy) mladí neumí poradit. Dědek nakázal vyrýt rýhy, do nich ženské (máma s manželkou) položily na stopu daleko sadbové brambory, na každou se kydly vidle česrstvého hnoje od ovcí od souseda a ženské to nevzhledně zahrabaly hlínou. Řádky jak když kanec …, no horzné, růvky neznatelné, no děs!

Nikdy předtím jsme nezažili lepší úrodu brambor a tehdy mi došla ta pravdivost a hluboká moudrost předků o b.bých sedlácích a největších bramborách.

No a nad vaším strachem z patogenů jen nevěřícně kroutím hlavou, jak něco takového může někoho vůbec napadnout. Nic ve zlém, prosím. Víte, jeden prastarý soused, co už dávno nežije, ten, co jsem měl od jeho ovcí hnůj, když to při kydání smrdělo a sousedovic panička ohrnovala pražský čumáček, říkával: “To víš sousede, co zjara nesmrdí, na podzim nevoní”. Mám za to, že je v těch dvou moudrech úplně všechno, nedělejme z nádeničiny vědu. Zamyslete se při svém strachu z bacilů nad faktem jak to, že nevymřeli už dávno naši předkové a jak to, že jsme vlastně tady?

lesnizínka

Chrpa roste všude, jde jen o to kdy dojdou jezevcům peníze na jedy. Velmi zajímavá je chrpa luční, kterou jsem neznal a až tady, kde včelařím nyní, je hojná. Tu také obírají včely celý den a za nějvětších teplot. Pozná se kdy meduje, tehdy neberou pyl. To platí o více rostlinách, řekl bych. Všude je výborná pastva ze zlatobýlů, tady, kde žiju nyní je včely úplně ignorují. Vysvětluju si to tím, že patrně v jejich době tady kvete něco atraktivnějšího. 

Lípa je problematická, neznám lokalitu, kde by něco dávala. Z dětství si pamatuju stařičkého včelaře, kteý o lípě říkával, že lípa je jako lázně pro starou ženskou. Ty se prý v lázních natřásají, neúnavně korzují na promenádách, pijí vodu a chodí na procedůry, ale efekt to nepřináší žádný. Snad jen pro provozovatele těch lázní. Stejně tak ne všude meduje akát, nad asi 250, výjimečně 300 mnm nikde. Včely na něj jdou, ale není z toho nic, snad z obojího trocha pylu. Ale hlavně se včely nenudí. Na lípě bývá medovice, která umí děsně zaneřádit auta, když pod ní stojí. Ale včely to nesbírají. Lípa je ale krásný strom, náš národní a to úplně stačí. Včeličky mají křidýlka a ony si najdou co potřebují, říkával můj táta.

Hloh je vynikající medonosný druh, myslím obyčejný divoký a smuteční vrba mezi vrbami ze včelařského hlediska kraluje. Navíc je to nádherný, impozantní strom, vyvolávající (aspoň u mě) zvláštně zádumčivou náladu.

Ano, něco někde samo neroste. Je to asi tím, že ne každá půda je vhodná pro všechno. Něco vyžaduje vápenaté půdy a jiné skupiny rostlin naopak, něco chce mokro a jiné naopak a v neposlední řadě jde o strukturu půdy. Stačí si také zapamatovat, že vrby (nejen ony) jsou přísně světlomilné, jiné rostliny a dřeviny snášejí i polostín. A tak dále, je to věda a naše příroda je povětšině velmi pestrá. Naštěstí.