Příspěvky uživatele

https://plus.rozhlas.cz/krmeni-vcelstva-cukrovym-sirupem-neprinasi-zasadni-chovatelsky-efekt-doklada-9134806

Původně se mi nechtělo ani toto vlákno číst. Pak jsem narazil na uvedený pořad s Antonínem Přidalem (neměl jsem o tomto vědci ani ponětí) a vyslechl jsem si s velkým zájmem jeho poutavé vyprávění (ne vše bych potvrdil). I moderátorka budila zdání připravenosti, ovšem nejsem na světě první den a tak to bylo jistě připravené, jinak by to nemělo tuto úroveň a vysílací čas Rozhlasu je příliš drahý na koktání a tápání moderátora. 

Celé vyprávění OK, pustil jsem si to hlavně kvůli syntetickým krmivům, na ně mám velmi vyhraněný názor a Přidal mi ho potvrdil. Ale dokonale mě vrátil z obdivného nadšení nohama zpátky pevně na zem závěr, asi poslední tři minuty. Tam Přidal tvrdí, že úhyny jsou vlastně dobře, že je Česko velmi převčelené a dokonce tvrdí, že i kdyby naráz vyhynula polvina včelstev i včelařů, že by se vlastně nic nestalo. A nejen že by se nestalo nic, on jde až tak daleko, že na údajnou převčelenost svedl úhyny. Takže velice erudované poutavé vyprávění zakončí mejnstrýmovou doktrinou o převčelenosti a tím znehodnotí celé svoje vyprávění. Už chybělo jen to, že včela medonosná konkuruje ostanímu hmyzu a proto hromadně ubývá. Mimochodem, i tuto nehoráznost jsem četl od jednoho vědce, entomologa, ač asi jen před rokem, nepoznamenal jsem si kdo ten skvělý muž byl.

Pan docent Přidal nám mezi řádky sdělil, proč výzkum vůbec nezkoumá jak zamezit úhynům, když je vědci považují za velmi prospěšné. Pak to je, jak dnes jinde píše Bohemia gall, jen na nás samotných, vážení kolegové a kolegyně!

Prosím přispěvatelku drvodělku fialovou o pokračování v původním tématu - medonosné byliny. Zdá se, že tomu hodně rozumíte a já třeba velmi tápu ve všem tom “bejlí”, co je ho všude (nebo taky není) spousta. 

Stejnou prosbu mám i k ostaním, perfektní je fotka rostliny v květu, názvy většině z nás nic neřeknou a Wiki je v mnoha případech velmi skoupá. Nechci zakládat další vlákno. Děkuju předem.

V životě bych u vás nečekal, že budete na mojí straně. Celý život se učím. Děkuju.

Ovšem abychom byli “vědecky” objektivní, nevíme, co způsobilo deformaci křídel “vaší” pestřenky, zda je to stejný virus jako u včely a nebo jiný. Ale možná nějací vědci z USA přijdou na to, že když mají i pestřenky deformovaná křídla, že URČITĚ na ně přenesl nákazu VD. To, že to nikdo neviděl a nezdokumentoval nevadí, vypadá to stejně, musí to být od varroa a basta.

Kdo čte pozorně Včelařství v roce 2023, mohl si všimnout, že už nejsem sám kdo nějak pochybuje o Dole a vědcích obecně. A fakt, že o tom už píše jmenovaný časopis může znamenat, že asi zveřejnili jen špičku ledovce. Pozor, netvrdím, nemám důkaz, jasně píšu ASI. 

Mě třeba leta nechtějí zveřejnit ani čárku. Proč asi? A o moje názory nestál ani MV - nechválím Langstroth.

Děkuji. Odpověděl jste, ne úplně dobře, na špatně položenou (mojí) otázku - podnět. Lidově, na blbou otázku … odpověď.

Chtěl jsem jen říct, že do doby, než začaly mikrovlny z mobilů a dalších vymožeností drtit včely, svět nic, co by se podobalo CCD neznal. Docela skvěle potvrzujete mojí domněnku tím, že jasně sdělujete, že zájem včelařů o viry začal až po kritickém roce 2006-7. Tehdy to vyvrcholilo a začali to vnímat i pomalejší (včetně mě). Já jsem první zmínku o vytracení včel z úlu, do té doby nepamatovanou a nepopsanou nikdy v žádné literatuře, zaznamenal tady  u nás (tehdy Vlašim, dnes žiju jinde) v roce tuším že 2002-4. V roce 2007 to byl můj první a jediný úhyn v životě a to hned všech 11 tehdy chovaných včelstev. Ten rok uhynulo v celé MO 97% včelstev.

Takže polopatě. Tvrdím, že problém CCD začal, jaká náhoda, zrovna když začaly mobily. Jakpak to, že ne dřív? Ale všichni “odborníci” tvrdí, že mikrovlny nemůžou mít vliv. Tak nemůžou, když to tvrdí podpalcení vědcostuti, kteří jako prostitutky zkoumají až když dostanou zaplaceno a smí zkoumat jen to, co někdo přidělením nebo nepřidělením grantu dovolí. Tím (granty) je jasně vyřešeno, co se zkoumat smí  a bude zkoumat a co nikoli, aby se náhodou nepřišlo na “špatné” výsledky. To je to tak těžké vidět?

V roce 2006 a 7 jsem byl nucen rozvážet svoje zboží sám a pamatujum si jak se mi rozbitým hmyzem zaneřádilo sklo u auta po pár kilometrech (po asi 50 km se muselo očistit). To dnes už zažít nejde. takně NĚCO neničí jen včely, ale úplně všechno živé, minimálně hmyz na celé planetě. A co je na celé planetě? Jen mobily, GPS a šmírování satelity.

https://www.idnes.cz/mobil/tech-trendy/mobily-zpusobi-vyhlazeni-svetovych-vcelstev-nesmysl-kontruji-cesti-odbornici.A090902_172756_mob_tech_hro

Tak jsem se nemýlil. Doslova dezinformační lahůdka co píše pan Titěra. Jestli někdo považuje za vědecký důkaz přikládání mobilu k česnu, tak to by měli Dol nejspíš úplně zavřít! Článek je z roku 2009, je tedy 14 let starý. No a tohle, co uvádí Titěra, já tedy za vědu a vědecký důkaz nepovažuju. Kdo ano, je mi ho líto. Tady přece nejde o to, zda včely telefonují s mobilem u ucha. Tady jde o to, že jsou včely, ale i všechen ostatní hmyz, vše živé, vše je vystaveno nepřetržitému toku mikrovln. Sice o nepatrné intenzitě, za to ale 365 dní v roce každou hodinu, minutu, vteřinu. Mobily, GPS, špionážní satelity, “vědecké” satelity, radary a tak dále.

Kdo umí najít sebemenší zmínku o virech ve včelařské literatuře před cca 30 lety? Co způsobilo, že najednou viry (nebo kdo ví co) hmyz na celé planetě ničí a miliony let předtím neničily? A viry tu jsou stejně dlouho, jako včely. Proč se včely a i jiný hmyz miliony let ubránily a posledních 30, ale spíš jen 25 let kolabují?

Tak na YT má pořad jakýsi  pak Kořenář a jmenuje se Spiknutí. Ukazuje tam, jak se šíří dezinformace a jak je poznat. Tvrdí, že tyto dezinformace, tvářící se jako vědecké informace, nejsou nikdy ozdrojovány. Dokonalým příkladem je článek v češtině, který jste vy pane Goro předložil. Jacísi údajní vědci tvrdí, že včely napadá nějaká muška, dokonce i vědí jaká. Zatím šla jen na čmeláky. Mušku ale u včel nikdo neviděl a dokonce tak zvaní vědci ani nepíší, že motající se zombie včely pitvali a že v ní našli vývojová stadia mušky. Opět dokonalé “Císařovy nové šaty” že? Nikdo je nevidí, ale ony určitě musí existovat, jinak by se císař, i kdy každý vidí, že je nahý, nechoval jako oblečený a to jeho chování je vědecký důkaz že?

Tak to shrnu. Muška devastuje čmeláky a nějací taky vědci si řeknou, že když jejich včely lítají (neříkají kde) dokola bez orientace, že mají určitě v sobě larvy té mušky (oni dokonce o larvách ani muk, prostě muška a basta!). Nenašli jí tam, oni jí v tělech včel ani nehledali, jen vědí, že to tak určitě musí být. Muška napadá včely někde na pastvě, aha.      A vy se opíráte o tuto studii? Svatá prostoto!!!!!

Už víte pane Goro proč jsem tolik skeptický k vašim studiím? Dávno jsem si všimnul vaší nekritické, až nábožné úctě k cizím studiím a vy pak za kvalitu neberete obsah, ale fakt, že je cizí a nebo aspoň tak zvaně vědecká. Zkoušel jste ověřit, když umíte anglicky, zda vůbec existuje v San Francisku státní univerzita? Jak se jmenuje? A existují vůbec vědci jménem Hafernik a Core? Ale ono jméno Andrew vypadá tak světově když je napsané a skvěle zní, viďte. Mám štěstí, že mindrákem malého národa netrpím a umím být kritický hlavně ke všemu co je z USA a Západu obecně. A ani impact IF 15,8% časopisu PLoS One není nijak omračující, co říkáte?

Mo a ještě si jdu smlsnout na českých “vědcích”, kteří tvrdí, že mobily nesmysl. Už se těším co se dozvím.

To, že obdivně citujete Dvorského, když totéž tvrdím spousty let já, nebudu ani komentovat. Holt jsem vám do oka nepad, co nadělám? Apropos, Dvorský je ten, co vyšlechtil varroaodolné včely, které jsou ale odolné jen u něj na zahradě a jak se převezou, odolnost ztrácejí? Opět Císařovy nové šaty! Až žasnu, kolik lidí je schopných skočit na tak zjevné kra.iny.

Mrzí mě, že tuto diskuzi považujete za zbytečnou. Pana Turčániho si pamatuju z VF a vždy jsem ho měl rád a respektoval jako staršího. Ne všechny jeho názory jsem však sdílel. Ovšem jeho názor a tedy i váš, je úplně opačný, než jaký je můj a asi i Tomášův naturel. Kdyby se všichni lidé řídili páně Turčániho a vaším názorem, ještě žijeme v jeskyních, protože to fungovalo a tudíž nebyl důvod cokoliv měnit. Sice vyhynuli mamuti, nevadí, pralidé by tedy dobrovolně vyhynuli taky. Naštěstí někteří měli schopnost čelit novým podmínkám. 

Prostě krumpáč, lopata a kolečko (fúrik) funguje tisíce let, není na tom co vylepšit a tak na co bagr a sklápěčka, viďte.

Domnívám se, že jste poněkud minul jádro sdělení. Jsou dvě. Jednak staré úly ne ve smyslu semeniště patogenů, ale stará konstrukce, kde je mezi palubkovým ostěním izolace z hoblovaček, kdy je celý nástavek po jaru tak nasáklý vlhkostí, že je značně těžší než v létě. Na to reagujete svojí poslední větou o vlhkosti. Já dodávám, že ano, že se ta nasáklá a vlastně nefunkční izolace velice podobá shnilému vnitřku dutiny stromu. To je původně Tomášův postřeh.

Ovšem zásadnější sdělení jste přešel a tím je česno. Hodně mě zajímá váš názor právě na toto. Třeba vypíchnu, že navzdory českému mejnstrýmu, který od poloviny sedmdesátek prosazuje vzdušné úly, plno oček, průvan, síta ve dnech (ta později) a obrovská česna, se najednou ukazuje, že i malé česno o velikosti ani ne 10 cm2 JAKO JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU do úlu nejen že včely nezničí a nevyhání k rojení, ale naopak se zdá, že to nejen stačí, ale snad i prospívá.

U Blaníku je největí možnost otevření česna 72 cm2. Už jsme si s kolegy všimli předloni, že je to česno možná zbytečně velké a já pokusničil s česnem max 40 cm2 a OK. Shodou náhod další kolega nechtěně vyzkoušel celoročně česno asi 20 cm2 (nešlo mu ho zvětšit u úlu primárně určenému jen pro oddělky, kam musel pak dát medníky a použít ho jako normální úl) a taky dobré. Tomáš nakonec vyzkoušel česno ani ne 10 cm2 protože ho zvětšit nejde. A i to jde. Proto Tomáš píše, že bychom mohli podrobněji probrat velikost česna. Asi snad v samostatném vlákně, co vy na to?

Původně je vlákno o likvidaci vosího hnízda. Poradím, co mě samotného nenapadlo a co poradil někdo před pár lety mě a velice se mi osvědčuje.

Je lepší vůbec nenechat tuhle havět zahnízdit. Zjara udělám pasti z PETek s trochou piva a kousků jablek, rozmístím na včelnicích i kolem obydlí a pochytám matky jak vos, tak i sršní. Funguje to skvěle. 

Také lze hledající matky zabíjet, jde jí majznout za pomalého letu nebo usednutí plochým prkýnkem, řekněme 40x6x1 cm. Ale pozor, to jí nezabije, většina se vzpamatuje a tak je nutné jedince rozdrtit.

Nejde o nijak ohrožené druhy (a i kdyby šlo!), ale jen lupičskou škodlivou havěť, která může žít kdekoli jinde v lese, na mezích a na množství jalových ploch. Pudově vědí, protože to jsou lupičtí paraziti z podstaty, že si nakradou kolem včel a lidských obydlí a proto otravují a ohrožují lidi, kteří často ani nevědí, že jsou alergičtí. Prostě případnému neštěstí je lepší předcházet a nenechat tu havěť usadit v našem okolí. Taky se mi osvědčilo v časném jaru na vytipovaných místech ničit hnízda když je v nich jen matka a mají velikost vlašáku, max malého citronu.

Mimochodem, stejnou logikou ničím i viry a i VD (co kdyby příčinou úhynů byl, přesněji nevytvářím jim vhodné podmínky pro život) dřív, než jedno či druhé napadne moje včely. Prostě ve všem je vždy lepší prevence.

Čtu to po sobě a ještě dodám. Na rozdíl od vos mám velice rád drobné ptactvo, pomáhám mu budkami, ve sto hektarech lesa nemusí najít jedinou dutinu. Ale rozhodně nedávám budky kolem včelnic! Ptáčkové pak neloví a neozdravují les, ale často chytají včel. A takový rehek, i v dutinách nehnízdící pěnice a červenka dokážou decimovat spousty včel. Doporučuji každému pozorovat přírodu a podle toho se zařídit.

Neumím žádný cizí jazyk (slovenština není cizí) a nelibuju si v žádných studiích a k těm západním jsem víc než skeptický. Několik let ve mě zraje názor, který jsem se rozhodl tady a teď zveřejnit. NIC NETVRDÍM, JEN SE DOMNÍVÁM, že VD kolapsy = úhyny vč nezpůsobuje. Možná bych to měl patentovat, či jinak průmyslově chránit. Tím, že to nyní zveřejním, už to nepůjde a nepůjde to ani nikomu jinému právě kvůli zveřejnění. O co jde? Raději si pevně sedněte a hluboce se nadechněte! 

Začnu zdánlivě nesmyslně u vojáka ve válce. Každý padlý voják ve válce, ale i zemřelý na nějakou epidemii, je vždy těžce zavšivený. Když to 40 LET pozoruje Marťan, který vůbec nechápe jak lidi žijí a už vůbec jak žijí vojáci ve válce, a stále zkoumá mrtvoly vojáků, nemůže nedojít k poznatku, že vojáky zabíjí vši. Protože ať voják umře jak chce, vždy jsou u toho vši ve velkých počtech. Pokud je mi známo, tak zvaná věda dodes kloudně neví co přesně je CCD. Jsou to viry, koktejl virů. Asi. Ovšem těch virů, co provázejí včely miliony let a za ty miliony let bylo globální oteplení bezpočtukrát a větší a taky dob ledových bylo také mnoho. Počasím to tedy asi moc nebude. Ale hlavně, proč viry zabíjí včely až teď? A proč někomu úplně zabíjí, jinému méně, někomu pak vůbec? Nesmysl co se domnívám? Možná. Jenže úplně by vysvětloval, proč vědcostuti dosud nepřišli na skutečnou příčinu. Oni jí nehledají, zaměnili důsledek s příčinou a donekonečna bojují a nutí všechny včelaře bojovat s důsledkem a ne s příčinou. 

Co je pak příčina? Těch je asi mnoho najednou, souběh spousty drobných negativních vlivů, které každý jeden nic nedělá. Ale když se jejich nepatrné působení sečte, nastává katastrofa. A tyto vlivy nepochybně ničí i ostatní hmyz, který tím, že ho nechrání a neprotěžuje člověk, zredukoval na 10 a možná méně % množství, jaké bylo ještě před 15 lety. Jací VD nebo jiná havěť zničila tolik hmyzu na celé planetě? 

Může proti tomu jednotlivec - včelař něco dělat? Může, rozhodně ano! Uvědomí si, co všechno je dnes jinak než před cca 25 lety. Pomyslně se vrátí a zamyslí se, co se od té doby změnilo, co je na celé planetě a dřív nebylo? No, mobily, GPS, šmírovací kamery v satelitech, buzerační radary, neonikotinoidy a jiné nové, obecně neznámé agrochemikálie. Pak ale i jiné chemikálie, denně vznikají nové. A tak dále. To jsou věci, které neovlivním. Můžu tedy něco dělat? 

No právě že ano a není toho zrovna málo. Co konkrétně dělat popisuju už mnoho let, spíš vysvětluju co nedělat. Jaké prostředky nepoužívat vůbec a nikdy, často navzdory mejnstrýmu a nenávisti části lidí, kteří nechtějí myslet a zuřivě lpí na mejnstrýmové pravdě, vnucované tak zvanými vědci a jejich cinknutými studiemi (kdybych jim věřil, dávno nemám včely). Vědci, které ale ve 100% případů někdo platí! Možná jisté lobby nechtějí aby nehynula včelstva, třeba množírny oddělků, tolik podobné množírnám čoklů? Co výrobci léčiv proti VD, ti připustí, že by se mohlo přijít na to, že VD nezpůsobuje úhyny a půjdou se živit něčím jiným? Propustí zaměstnance a z čeho zaplatí firemní úvěry? Co distributoři léčiv? Pošle hospodský štamgasty na protialkoholku? Přece dobře ví, že chlast lidi ničí! Ale on je na to léčení nepošle, čím by se pak živil? Co věční monitorovači? Co výzkum, který radí ustavičně týrat včely šmírováním (monitoringem) a čekat, až je brouků ve vč dost a teprve pak zasáhnout? A proč má někdo vč zamořená VD a jiný je nemůže ve svých vč zaboha najít a když najde tak jednotky ks? Tak co má tedy dělat běžný včelař? 

Roky to vysvětluju a popisuju. Víc udělat pro nikoho neumím. Je to málo?

Aha. Tak zkuste nějaké brojlerové plemeno a zkuste si přesně poznamenat narození mláďat a užasnete jak rychlé to je. Ono je to rychlé u čistých brojlerů nebo třeba Cal x Nb, ale čistě brojleři snadno podléhají chcípavkám jako všechno přešlechtěné. Zatímco když je univerzální samec Bu je to pak odolnější, vitálnější a méně ztrát.

A taky radím zvážit si živého a pak poživatelnou složku a užasnete nad výtěžností. 

My dostali samičku z chovu kamarádky. Pak si pořídili co píšu a shodou náhod pak holky vrhly ve stejný den ve stejné králíkárně, vše stejné. Při stejném krmení jsme poráželi křížence s brojlerovou samicí o 2 měsíce dřív. Až to pak vidíte takto, teprve vám doje in natura o čem to je.

Na to se ptejte v Akademii věd, jak tohle může vědět běžný včelař? Ale kdybyste stejně sveřepě googlila, možná byste našla, že existuje (existovala když jsem ještě neměl internet) jakási “vojenská” injekce, snad s adrenalinem, která prostřelí i motérky a byla určerná právě na toto = na kritický stav. Jenže já nedokážu rozpoznat kritický stav a tehdejších 2.800 Kč (asi rok 2000 a tudíž by to bylo nyní mnohem víc) bylo na mě moc. No a jako někdo jede v obci 150, jiný si uváže na kotníky gumu a skočí z padesátimetrového mostu, já chodím ke včelám s (bývalou) alergií. Jak tu kdosi píše, lepší kalcium v kapse než nic. Navíc vy se ptáte nějak autoritativně, jako by tu byl někdo povinen vám odpovědět přesně na to, co vy poručíte! To není způsob, který by nějak ladil s mým naturelem. Věřím ale, že to bude spíš snahou o maximální stručnost naž arogancí.

Přece píšu, že při křížení s BU musí být vždy samec a jedno jaká samice k němu. Pokud je samice některého z brojlerů, mláďata mají vždy vlastnosti brojlerů a současně jsou vitálnější a odolnější než čistí brojleři. Co je mimo realitu? Něco jsem napsal špatně?

Vymyslela jste si (romantický) nesmysl. Popisujete představu silně extenzivního chovu a pak by kilo vašeho králíka mělo cenu tak 500, spíš víc Korun.

Nemyslím si, že prodáte králičí maso za víc, než za kolik je čínský králík v Lidlu. Za to, že to není vyhnané kdoví čím, bez růstových hormonů, antibiotik a jiné chemie, vám nikdo nezaplatí. Prostě to je česká realita. No a jen porážka trvá nejméně 15 minut a to bych v amatérských podmínkách chtěl vidět. Tedy včetně přípravy a pak úklidu, ošetření kožky, likvidace jatečních zbytků a podobně. Málokdo rozumný by dnes pracoval za méně než 150 Kč na hodinu a jen porážka vás vyjde na 35-40 Korun. Kde je vychlazení, skladování, zabalení, distribuce atd. Kde je amortizace chlaďáku, el en, případně amortizace chovného zařízení? 

Jiné to je rázem ve chvíli, když sobě, své rodině a nejlepším přátelům nabídnu, spíš darem, hyperkvalitu, kde mám absolutní jistotu, že to nesežralo nic špatného a že aspoň něco mí potomci jedí bez chemických šmakulád. To ale nesmím dávat granule, které jsou z GMO obilovin + chemie.

Králíky už 6 let nemám. Předtím skoro celý život ano. Píše se tu, že neexistuje univerzální kombinace. S tím rozhodně nesouhlasím. Mě se nejvíc osvědčilo nějaké masné plemeno, nejlépe Hyla (jestli to ještě existuje). Předtím jakékoli masné (i obyčejné) plemeno a vše vždy připouštěné Burgundským zrzkem.

Pokud vím, BU se nepovažoval za brojlera, ale pokud se použije jako samec x nějaký brojler (CAL, NB nebo jiný), pak jde vždy o rekordní růst, běžným krmením za 100 dní 3 kg, často už za 90 dní.

Ovšem nejde jen o rychlost růstu, jde také, a to hlavně, o výtěžnost. Tu chovatelé často ignorují. Výtěžnost je údaj v % částí poživatelných ku odpadu. Běžná plemena (tradiční) nejenže pomalu rostou a špatně zhodnocují krmivo, mají ale snad vždy výtěžnost do 50%. Brojlepři pak 65%, kříženci, mnohem odolnější, mají pak výtěžnost 60%. 

Polopatě. Jestli mám živého králíka 3 kila, tak při běžné výtěžnosti 45% má poživatelných částí (včetně kostí) 1,35 (při výtěžnosti 50% je to pak 1,5 kg). Výše uvedený kříženec s výtěžností 60% má pak při 3 kg žv váhu 1,8 kg. Vypiplaní brojleři pak při výtěžnosti 65% mají pak poživatelnou váhu ze 3 kil až 1,95. Pro mě je to rozdíl podstatný.

Běžná (obyčejná) plemena rostou do 3 kg žv 5 a více měsíců a úměrně tomu také sežerou. Pro mě je rozdíl čekat 3 a nebo 5 měsíců, o krmení nemluvě. Pokud tedy někdo chce králíka na maso, platí uvedené. Naprosto jiné je to u “sportovního” chovu, kde jde o všechno jiné a jatečný aspekt je nedůležitý.

Precizně vysvětlené. Ale ne úplné.

Málo se ví a nebo ví a včelaři si to neuvědomují, že vč má celkem velký problém s chlazením vnitřku úlu. Pro včely není problém si “zatopit”, chlazení je větší problém. Včely to neumí jinak, než že do úlu přinášejí vodu, uvnitř jí odpaří a vodou nasycený vzduch samočinně “vytéká” z úlu, případně jej včely aktivně vyhánějí z úlu i s teplem, tak zvaným skupenským. Toho není málo.

Proto musí stát úly, pokud chceme zdravá, silná a odolná včelstva, v trvalém stínu. Mnohem lepší než přístřešek, nebo nedej Bože včelín, je zastínění úlů stromy. Musí být listnaté aby v předjaří slunce ohřívalo úly a jejich okolí. Po olistění stromy poskytují nejen stín, ale specifické, člověkem nenapodobitelné mikroklima a až o několik stupňů nižší teplotu než ve stínu s “podlahou”. Domnívám se, že  velkou roli hraje absence jakékoliv podlahy, ani dlažbu neradím, jen “dýchající” zem.

V nejhorším případě “plovoucí” střechu nad úly, žádné stěny, žádnou podlahu. Už jen to, že kapilární elevací nepřetržitě stoupá vlhkost půdou na povrch, tam se odpařuje. Tím velmi napomáhá přirozenému “chládku”, který ve včelíně není. Včelín, ale i včelník se v letních dnech stává peklem pro všechno živé. I sám strom svými listy a odpařováním vody vytváří přijatelnější, komfortnější zónu nejen pro pracujícího včelaře, ale zejména pro včely.

Každý včelař (i nevčelař) by měl mít ve věcech (vercajku) laciný a volně dostupný lék Calcium. Já nejsem zvyklý inkasovat víc jak několik žihadel za rok (kolem 50 vč). Jako dítě a puberťák jsem byl alergický, poslední záchvat když mi bylo 21 let. Bez kalcia po ruce nedám ránu.

Když mě u včel čeká nějaký riskantnější zákrok (třeba sbírání roje, smetenec a tak podobně), těsně před prací rozkoušu tabletu a zapiju vodou. Lék nemůže ublížit, pomůže vždycky. Doporučuji.

Ano, stručné, jasné. Nejdřív jsem nechtěl na anonyma reagovat, najednou vidím, že i od vás se můžu něco naučit. Za celý život mě nepadlo to o likvidaci starého díla hlodavci bez zničení vč. Nikdy jsem si to takto neuměl vysvětlit. A najednou si uvědomuju, že přes všechnu opatrnost se mi sem tam do úlu myš v zimě dostala, zničila neobsednuté dílo, někdy hodně, ale vč to vždy přežilo. Dostavělo vyhryzané plásty a sice ho to asi pozdrželo v jarní snůšce, o to víc pak dá opožděné vč ve snůšce další (pokud přijde).

Inu příroda (nebo Bůh) to dávno vymyslel a já (i pan Goro, vy a jistě mnozí další) jen přišel na to, co příroda ví miliony let = že staré dílo musí z úlu pryč.

Nejde o dělání strašáka. Jde o chuť toho medu. Vždy jsem měl potíže s odbytem, celou část kariéry v kapitalizmu. Za komančů to bylo nesrovnatelné a o tom se nebavme, to byly nenormální podmínky. Po asi 8 letech, kdy ode mě neodešlo deko jiného než panenského medu, jsem už teď bez zásob medu. 

Je to jenom tím, že je med bez výluhu z košilek? Určitě ano, ale taky v něm nejsou zbytky zimních zásob jako při převěšování plodu a navíc bych já nikdy nedal včelám žádné umělé krmivo i kdyby bylo zadarmo! Co ale v těch zbytcích zimních zásob nemůže být je cokoli z léčiv proti VD (včetně a s píš hlavně kyselin). Takže, umělé krmivo, cukr, chemikálie a navrch ty košilky a výsledkem je jedna chuť a nebo absolutně čistá chuť pouze medu panenského je ten rozdíl, který přiměl zákazníky se vracet. A to jsem v novém bydlišti teprve 5 let a budoval jsem opět z části novou klientelu…

Ovšem za důežitější já považuju co píše kolega Goro, patogeny v košilkových plástech pro zdraví a spíš celkovou kondici mých vč a včelstev mých přátel. Toto bych rozhodně nepodceňoval, mám za to, že hyperzdravé včely, žijící beze stresů, se snad samy brání VD. Je nutné tady vypíchnout přesně podstatu, kterou sděluje Goro. Možná se obecně neví, že Goro taky nemá nikdy jediný úhyn a přitom má NN systém, o kterém já tvrdím, že to je špatný systém. OK, co my dva děláme stejně? No on má sice NN systém, včelaří v něm ale spíš systémem Blaník (došel si k němu sám, beze mě a bez Blaníku) než klasickou a Langisty a Optimalisty protlačovanou rotací nástavků!!!!

V těchto dnech si pročítám svoje zápisky asi za 10 let. V roce 2016 jsem definitivně skončil s pokusy s klasikou NN systém = rotací nástavků, s rotací vlastně o rok dva dřív. Bylo to pracné, několik NN včelstev na stejném stan těžce zaostávalo za Blaníkem, snad dvojnásobek práce a dřina při ustavičném kejklování s nástavky neskutečná. Pak jsem zjistil, v tom roce 16, že vlastně v NN systému včelařím jako v Dadantu, jen s tím rozdílem, že místo 11 támků vysokých mám v plodišti 22 nízkých. A dělám přesně co tak stručně popsal Goro. Můj TL není nic jiného než jeho nespodnější NN, jen on v něm asi nechová trubce a nemá polovinu rámků v něm trubčích. Ale třeba ano a nebo to třeba konečně zkusí?

Ano, neměl jsem nikdy Optimal, stejně jako guru Langsthrotistů Boháč (zakladatel PSNV) jsem měl 39x15x11 a k tomu míru s vyšším NN, 37x18,5x11. Aby bylo jasno, ano, Boháč Langa nikdy neměl, ale to jen na okraj. U obou mých N měr výsledek stejný, jen výška 18,5 ničemnější, těžší a dva NN jako plodiště už moc vysoké, neboli moc velká rámková plocha. Víc práce, méně medu kvůli pomalému jarnímu rozvoji. Ale co hlavně, víc stresu včelstev kvůli nutnosti práce ve dvou NN místo jednoho VN.

To si moc nerozumíme. Já tvrdím nejdřív se vzdělat, přečíst několik starých knih (moderní a nedej Bože cizí jsou mizerné) až když má uchazeč o včelařinu základní přehled, zná názvosloví a ostatní odbornou terminologii, pak teprve navštěvovat praktiky a okoukávat. Kdo jde nejdřív okoukávat a neví o čem to je, akorát praktika zdržuje a stejně si obrázek nemůže udělat. Nedivím se, že jsou někteří včelaři nesdílní, když po pár větách se začátečníkem zjistí, že se dotyčný neobtěžoval nejprve si sám nastudovat základy.

Dám vám jeden příklad. Jako hodně mladý jsem dělal ve fabrice s o generaci starším dlouholetým včelřem. Pořád se chtěl bavit o včelách, jenže jsem mu moc nerozuměl. Jednou mi vykládal, jak musí vyhazovat mateřáky a mě nedošlo, že ten člověk vůbec nezná základní terminologii a chystal se rušit matečníky. Byl jsem vychovaný k úctě ke starším a ve snu by mě nenapadlo, že někdo kolem padesátky, včelařící přes 30 let, nezná základní pojmosloví. Pak jsem se debatám o včelách s tímto člověkem vyhýbal jak jen to šlo.