Příspěvky uživatele

Na vrbu pozor. Nevím jak kůra, ale jediné podání vrbového listí, tedy čerstvé větve s listím ihned zastaví laktaci! Nesmí se tudíž dávat kojící samici. Naopak, když samice přijde o mláďata, je dobré podat vrbu, aby se ihned ukončila tvorba mléka a předešlo se možným komplikacím.

K původnímu dotazu. Králík nepotřebuje nic zeleného, tedy čerstvého a je schopen - a je to pro něj lepší, žít celoročně jen na suché potravě. Snad ty větve s jehličím a v létě s listím lze doporučit kvůli ligninu.

Studium starých časopisů může být velmi poučné vřele doporučuji všem aby tak učinili dřív, než začnou vynášet nějaké soudy. 

Ve Včelařství 5/1987 na straně 101 píše tehdejší tajemník Svazu Kodoň, že je v pouze ČSR, tedy bez Slovenska 711.000 vč + neregistrované oddělky a záložní včelstva. Tehdy ještě žádná buzerace jako je evidence v Hradištku neexistovala. Tudíž se evidovala jen kmenová včelstva a jen v ČSV, jak se domnívám (žádnou jinou evidenci si z té doby nepamatuju). Přísná státně-úřední evidence hospodářského zvířectva existovala mezi lety 1939-1945.

Kodoň pokládá řečnickou otázku, zda tento počet vč (711.000) stačí na opylení zemědělství, ale také a zejména divoce rostoucích rostlin a odpovídá si, že ROZHODNĚ NIKOLIV! A opírá se o tvrzení tehdejších vědců a jejich doporučení. Ale to byli komunisticky zavile zlí vědci, nyní máme demokratické vědce a ti tvrdí, že jsme převčelení. A že klidně lze v ČR vyhubit polovinu včelstev a polovinu včelařů a pořád bude včelstev dost. A patrně i včelařů, jak říká docent Antonín Přidal v zde nedávno uvedeném rozhlasovém pořadu.

Stačí opustit globalistickou mantru o volném pohybu zboží, bla, bla, bla a zavést cla. Dnes už nikdo neví, co to clo bylo. To byl nástroj ochrany domácího producenta před často nekalou konkurencí.

V tu ránu by měli zemědělci co pěstovat a zase bychom byli potravinově soběstační, jako za proklínaných a posmívaných soudruhů. Dnes když nám nedá Západ nažrat, chcípeneme a tudíž jsme vydíratelní. To samé životně důležitá voda, kdo dopustil její prodej cizákům? Ten by měl být v base na doživotí a ne dodneška pouštět moudra. A tak dále. A podobně jako s vodou energetika a další a další odvětví. Ale politika je tu zakázaná a liberálové nechtějí číst i tady o příčinách že? Kecy o důsledcích nikam nevedou, akorát tak že se lidi vykecají jako u piva, ale nic se nemůže změnit. Bavme se vždy o příčinách.

Paráda, díky. Mě se to už netýká. Ale nepíšete kdy kvete a tak jsem se podíval sem -

https://www.truhlikov.cz/sacholan-velkokvety-gallison-praecox-goliath-12-litru

Jenže tady píšou, že to není vhodné pro včely. Doba kvetení je zajímavá, tvrdí, že 4 měsíce a tedy celé léto, což by bylo skvělé.

Dovolím si přidat strom, který znám z parku Zručského zámku. Je úžasný a v jednom velkém květu se umí tísnit i 8 a víc včel najednou. Ale ani to není nic pro mě, kvete nejdřívr za 10 let po výsadbě…

https://cs.wikipedia.org/wiki/Liliovn%C3%ADk_tulip%C3%A1nokv%C4%9Bt%C3%BD

Velmi zajímavý názor, nenapadlo mě to. Ano, CCD, tedy záhadné a velmi rychlé vytracení včel z úlu jsme donedávna znali jen v létě a na podzim. Najednou k němu dochází i uprosřed zimy.

Co když je to tak, jak píšu v úvodním článku, že včely netrefí domů. Včely se nakrmí neonikotinoidovým pylem, nic se neděje, je zima a nemůžou ven a uhynulé na dno nespadnou. Pak se udělá na pár dní hezky, včely se vyletí vyprášit a netrefí domů a najednou je úl prázdný. Ale jen některý, jinde je vše OK.

No, má to velké trhliny, hlavně v tom, že to nepasuje do našich představ o životě, chování a už vůbec potravě dospělých včel. Ale vysvětelní by to bylo. Totiž, po zimním slunovratu se vč začnou připravovat na chov plodu. My nevíme (já nevím), které přesně včely tvoří krmnou kašičku a musí kvůli tomu konzumovat pyl (když ho v úle mají). Je představa, že (v létě či zjara) tuto činnost dělají mladušky - kojičky. Ty ale v zimním chumáči nejsou a tak které včely krmí příští plod? Co když jsou to všechny včely, přece si neustále cosi předávají, krmí se navzájem, ví věda vůbec, jak přesně kolují živiny ve včelstvu a jak ve včelstvu v zimě?

Totiž. Vím minimálně o jednom včlaři, který v polovině července úplně vyhází ze vč plod. Všechen! Proti tomu je všechno, co já vím o včelách. Nicméně, on včely má a nekolabují mu z toho, že vyhází plod, z kterého by se vylíhly dlouhověké včely, nebo jejich podstatná část a ty by pak měly chybět v zimě. Co ale vyhází s plodem je veškerý pyl, uložený pod věnci zásob, které i na 24 včely po slunovratu už dělají. No a když nemá řepkový pyl s natajňačku aplikovanými neonikotinoidy, neztratí pak v půli zimy při proletu jeho včely orientaci a nevytratí se z úlu…

Prosím o pochopení, že NIC NETVRDÍM, jen mě k těmto “nápadům” inspiroval pocit Toma4, že nepochopitelné vytracení včel z úlu uprostřed zimy může mít příčinu v neonikotinoidy (nebo něčím jiným) kontaminovaném pylu. Ano, je to divoká teorie. Ale vede mě k tomu hlavně to, co tak skvěle formuloval bohemia gall a sice, že je to jen na nás pánové a dámy! Protože mejnstrým nás v tom nechá, když by vědcům nevadilo, kdyby naráz vyhynula půlka včelstev i půlka včelařů. Mám za to, že už jen toto vyslovit (Antonín Přidal v rozhlasovém pořadu) je snad ohavnější, než chlastat do rána v den střelby na filozofické fakultě.

Díky. Ten ježek funguje znamenitě. Bohužel jen na jednu stranu polorámku. Pak se “ostny” zalepí a musí se očistit a to je zdlouhavější, než odvíčkovat vidličkou.

Pak mi kdosi poradil, že držák na krájení cibule, že se to jen podrápe a dobré. Tak tohle taky nefunguje, elegantnější je podrápat to odvíčkovací vidličkou. Ta se aspoň nerozláme v ruce jako držák na cibuli. Při podrápání čímkoli zůstane asi polovička medu v plástech.

Pak jsem někde vyčet horkovzdušku. A to taky nejde. Jde to jen u vzdušných víček (a ta jdou vidličkou skvěle), jakmile jsou víčka přisátě přilepená k hladině medu v buňkách, horkovzduška selhává. Navíc se docela pálí med a je z toho úděsný nepořádek.

Ale vlákno je o výkluzech. Na něco se vás pane kolego zeptám. Mám například tři nízké medníky, med se bere ale jen z nejvyššího, neboli nejvýše položeného. OK, nějak tam dám výkluz, odvčelí se to samo, odeberu medník. Kde budou ty včely, co obsedaly ten medník do doby, než ho nahradím prázdným?

Pokračuju v úvaze dál. Abych instaloval výkluzy, musím dojet na stanoviště den před odběrem medu - PRVNÍ VYRUŠENÍ. Pak tam dojedu pro odvčelené nástavky a odvezu je vytočit - DRUHÉ VYRUŠENÍ. Včely čakají někde venku. Pak tam dojedu potřetí vrátit vytočené medníky - TŘETÍ VYRUŠENÍ. Ovšem prázdný medník musí přijít pod ty dva starší a tak to prostě musím sejmout, na plodiště dát prázdný vytočený medník, na to medníky, co už na úle byly. Takže jsem jel 3x místo jednou. Vyrušil jsem včely 3x místo jednou, jak to dělám bez výkluzů já. A dřina se sejmutím medníků mě stejně nemine, protože prostě suchý medník musí pod ty, co tam už byly. Vždy a bez výjimky.

Znova popíšu co dělám já. Najednou vybírám 6 vč, na stan mám 18 a na druhém 30 vč. Když mám pomocníka na vytáčení, vybírám při jedné cestě 9-10 včelstev. Musím mít 6 (nebo 9-10) sad prázdných rámků. Za úly si vše připravím, vím přesně kam který truhlík odložím, jak otevřu úl, musí vše jít jak když hrom bije.

Sejmu nejvyšší medník, ten budu brát. Někam ho položím, když je ve výšce tak třeba na vedlejší úl. Další dva medníky nejsou moc plné, často je unesu oba. I když jen po jednom (nemládnu), tak je odložím někam za sebe. Mám odkryté plodiště. Na něj položím lehky prázdný truhlík a do něj ometu včely z odebíraného, žádná tlačenice nikde nevzniká. Jak je vybraný med, ihned na úl položím medníky a zavřu úl. Celé to netrvá dlouho a je to JEDINÉ VYRUŠENÍ, i když jak píšu výš asi celkem surové. Ale opakuju, je to jen jedno vyrušení a jen jedna cesta místo tří. Jedno stan mám po silnici 800 m od medárny a jen asi 120 m po polní cestě a jsem s autem přímo za úly, 4 metry asi tak? Druhé stan je 2,5 km po lesní cestě, která často po lesácích vypadá spíš jako tankodrom. Pro mě je rozdíl svézt se po cestě necestě 5 km a nebo 15, o PHM a čase mého života nemluvím a o otřískání otřískané bajsky popelnicovité taky ne. Gumy taky nejsou zadarmo, že ne.

Nasadil jste mi brouka do hlavy a čím víc o tom přemýšlím, tím je mi jasnější, že výkluzy = mezidna, zdviháky a další věci pořizovat nebudu a dokud to unesu (lesní fitnes), nemám důvod to řešit. Totiž zdvihák musí být a nebo pomocník. Ani jedno nemám. Spoléhám se jen na sebe, protože jak zpívá v jedné písni Miro Žbiro, dobrú radu ti dám: Pomož si sám. Neboli nejochotnější pomocnou ruku najdeme na konci svého ramene.

Nicméně díky za inspiraci a že jste mě přiměl se zamyslet. Až to nebudu zvládat, tuším, jaké mám pak možnosti. Zatím ale zůstanu u svého. Děkuju.

Prostě žasnu co nosíte v hlavě🙂

Mořím tu v kyblíkách od kytek z Lidlu tři roky dvě katalpy z vlastního výsevu a protože jsem netušil, že by to některé rostliny (tušil, ale nebyli lidi) nemusely zvládnout, tak nikdy nic nazahrabávám a přežije všechno. Nemám tu jen ty katalpy. Já vždycky v zimě  a spíš v časném jaru blbnu, množím, vysévám, piplám a od jara do zámrzu není čas (a lidi) to zasázet. Taky není moc kde.

Máme tu jednu louku asi kilometr od mých včel, jezevci jí sveřepě sečou a přede dvěma roky poťouchle zorali, s čekankou. Ta vyrazí nad trávu svými červenohnědými hranatě nevzhlednými stvoly a louka vypadá, jak kdyby se nad ní vznášel modravý opar a ta kytka to za léto zopakuje 3x. Je to nenápadná, skromně hezká kytka. Jméno má prý podle očí holky, která čeká na svého milého, kdy a zda vůbec se jí vrátí z vojny s Turkem… Jasně, spíš je to jen romantická povídačka, ale hezká ne?

No a tuhle kytku včely obírají i za největších hiců, i za nevlídného studena. Nějak jsem si nenasbíral semínka abych je rozházel i po jiných loukách, blíž u mých včel, ale třeba se dají koupit. Třeba by tam taky vytrvale rostla. Jako tu je všude (na Vlašimsku mě neznámá) chrpa luční. To je taky vytrvalý nezmar a taky zajímá včely ráno, v poledne i navečer bez ohledu na počasí.

Dobré je (je asi hrozné to tak říct když máte nejlepšího kamaráda jezevce), že jim zdražili postřiky a tak ti chytřejší nestříkají proti chrpě polní. Ta totiž roste a kvete když už je obilí “hotové” a neužírá mu živiny a tak už moc neškodí. Dobré na tom je, když máte necelý kilometr 40 hektarů ječmene, který z dálky vypadá jako modrozlaté moře (tak dobře, rybník). To pak má pro včely velký význam. Horší na tom je, že je to pastva ze stříkaných ploch. Pořád si ale myslím, možná jsem hloupý, že pastva a hlavně pyl ze stříkaných ploch je lepší, než žádný pyl. A letní podnícení nektarem, když se tvoří dlouhověké včely, je taky dobré.

Ano. Myslím si ale, že ještě menší dávka, která viditelně a hned včelám neublíží, je ve všech svých důsledcích snad ještě horší. V posledních letech mi včelstva, asi 2 týdny po řepce, rapidně zeslábnou, což jsem dříve nepozoroval a tudíž to nepřipisuju upracování ze řepkové snůšky. Naopak, v poslední době včely (díkybohu), na řepku ani moc nejdou. 

Dva roky po sobě, vloni pak obzvláště, byl nerojivý rok. Já to spíš připisuju tomu + ještě dalším zhoubným vlivům.

Musím pochválit velice fundovanou odpověď, i když je to úplný opak mých tvrzení a z části pouhých domněnek. 

Jen mě zarazilo ometání mimo úl, podle mě je to docela surové. Stejně tak vyfukování před úl. Ano, ometám jednotlivé rámky a přímo do úlu. Popíšu přesně jak to dělám.

Na vysokém plodišti jsou například 3 nízké medníky, nejstarší je vždy nahoře. Všechny 3 medníky sundám vedle, obyčejně za sebe na něco tak vysokého, abych se neohýbal ani nelezl po špičkách (okolní úly). Na plodiště položím prázdný medník, na něj ometu nejhořejší bednu a ometám na prázdné rámky s plásty, které je dobré když jsou čerstvě vytočené od medu. Smetené včely se ihned začnou zabývat paběrkováním cize vonících medových souší a neotravují. Po ometení rámky jednotlivě skládám do další prázdné bedny (NN). Pak hned na prázdý přidaný medník přijdou ty, co na úle už byly v tom pořadí, jak byly, tedy starší nahoru.

Oklepávání dělám tak, že rámek uchopím obouruč a malíkovými hranami rukou silně udeřím o stěny nástavku a většina včel spadne, zbytek ometám peroutkou. Ta je nejvhodnější, žádný smětáček jí nenahradí. Tlučení do úlu včelstvu kupodivu nijak viditelně nevadí, jenom peroutka (i smetáček) musí být namočená (a ocáknutá), jinak asi kvůli statickému náboji do peří (štětin) včely zuřivě bodají a začnou i útočit ostatní, patrně kvůli “bojovému” feromonu, co zuřící bojovnice s peroutkou vypouštějí. Když je slídivost - obyčejně poslední medobraní, používám plátěné plachetky, namočené a silně vyždímané. Prázdný nástavek leží na jiném prázdném, na kterém je plachetka a další plachetkou přikrývám ihned truhlík s ometenými rámky. Jedině tak se zabrání blázinci, co dokáží během krátké doby udělat loupežnice.

Takto detailně popsané je to zdánlivě zdlouhavě pracné, ve skutečnosti to jde jak když hrom bije.

Ovšem jsem přísným zastáncem toho, že se včelám nesmí nikdy působit žádný stres a třískání do úlu těžký stres nemůže nebýt. Z tohoto důvodu se hluboce zamyslím nad vaším popisem. A taky moje ruce zažijí, že karate rozhodně není bezbolestná činnost.

Zvedák? Ještě jsem k němu nedospěl. Jednak si ho neumím vyrobit a hlavně, nemám rovinu. Ten váš rovinu nepotřebuje, spočívá na podstavci.

Tady vysvětlím, proč nemám mechanizaci. Nikdy v životě jsem nesportoval, jsem ze vsi a tam na nesmysly od útlého dětství nebyl čas a museli jsme doma tak makat, že sport by bylo to poslední, co by někoho normálního napadlo. Ovšem tělocvik je potřeba, kor ve starším věku a já to beru z velké části tak, že mě to nutí k pohybu. Nemám cukrovku a snáz ustojím rozličné neduhy stáří, které daleko mladší, než jsem já, postihují v míře tím větší, čím pohodlnější život si udělali. Nejhorší je po odchodu do důchodu TV bedna, kanape a lahváč. Lahváč já večer po práci taky rád. Ale na kanape jsem nikdy neměl čas a bednu ani nevlastním.

Děkuju za váš podrobný popis postupu a to, že teplo skrz vámi zobrazený pylochyt může je silný argument. Sám jsem výkluzy nevyzkoušel, předkové mě od nich z důvodů, které jsem uvedl, odradili. Přišel čas to přehodnotit a aspoň vyzkoušet. Totiž. Vytáčení přímo nenávidím kvůli odvíčkování vidličkou. A ono jde také o to, že vybrat med popsaným způsobem, nanosit nástavky do auta a pak nanosit do medárny, tak vyčerpá, že vytáčení je pro mě doslova očistec. Rodina, jaká náhoda, většinou zrovna nemá čas…

Vyčerpávající, odborné, skvělé! Děkuju. Sice moc dobře znám starořeckou moudrost (nebo sám Platón?) o tom, že slušní mužové sázejí stromy i ve věku, kdy vědí, že sami už v jejich stínu odpočívat nebudou, ale u mě je dost jiná situace. Mám včely v lese na pozemku obce a druhé stan je les státní a kolem bytu mám jen nepatrný vlastní pozemek. Přesto stromky sázím. Ale když vidím jak dnes harvestory těží dříví a hrůzu po vyvážečce, teror ekoteroristů, pak jednoho docela přejde chuť a iluze je to poslední, co bych si dělal…

Na druhou stranu jen málokdo si uvědomuje, že obmýtí našich lesů je 70, 80 i 100 let a tudíž my nyní těžíme stromy, které sázeli lidé, kteří už dlouho nežijí. A taky sázeli a nevěděli, zda to potomci nezničí, nebo tudy nepovede komunikace, či jiná stavba. Nebo teror klimatických aktivistů, kteří třeba tady u nás usilují vytěžit i modříny, to jediné, co zatím kůrovec nezničil. Stačí, že jsou nepůvodní.

Dám vám nevyžádanou radu ano? Dám dvě, co vy na to?

Především, svoje záda budete potřebovat ještě až vám bude 40, 50, ale i v 60 a i později. Výhřez plotýnky = operace (riziko kriplvozíku) a nebo doživotní časovaná bomba v zádech. Pořád nás krmí Amerikou, Zélandem a Austrálií. Jenže tam je hobbíků jak šafránu a v průmyslových včelařstvích pracují jen zdraví mladí nádeníci, ti, co jsou tak tupí, že dřív byli u krav = cow a dnes to jsou beeboyové. Na toto je potřeba nikdy nezapomínat!

A druhá rada. Mám kromě jiných (a všech lepších) i vaší “nejničemnější českou míru”, někdy třeba sdělím proč. No a i k ní úspěšně používám Nízké Nástavky 15 a už dva roky ještě i NN 11. Ty jedenáctky proto, že 3 na sobě dávají Sedláčkovu míru 39x34,7x11. Vy máte Aadamce = 24 a tak vám bych já doporučil míru 39x12x11. Myslím to vážně. Jestli jste ochotná o tom i jen popřemýšlet, poradím vám já, ale jistě i ostatní, jak na to a jak s tím pracovat. Prostě Dadantsystém, jinak se nazývá systém kombinovaný. Tohle umožní pouze panenský med, nikdy se nevytáčí vysoké rámky, které zažily léčení a hlavně jsou v nich košilky s výkaly včelího plodu. Ale to nejdůležitější. Váš nástavek plný medu - toho je v něm, jestli má 11 rámků, asi 24 kilo + váha nástavku a tak asi 30 kilo (ještě to unesu, jen jsem línej se s tím dřít). Nástavek 15 pojme asi 15,5 kilo medu a sám váží necelá 4 kila a ta jedenáctka pobere asi 11 kilo medu a nástavek má asi 3 kila. Jo a Dadantsystém = třetina práce proti jakému koli jinému systému, to je asi největší benefit. Vytáčení malých rámků je pohodová práce, už jako dítě jsem musel pomáhat a velké rámky jsem nenáviděl a nemuselk jsem je dělat. Ty si pak v noci vytáčela maminka sama.

A dál už je to jen váš boj. A nepíšu to jen vám, snad to tu čte víc lidí a myslím to vážně. Jo, včelaří se bez mřížky a získáváme jednodruhové medy. Třeba třešňovému se máloco vyrovná. To samé jabloně a javory kleny, řepka (druhý květový) je nejhorší kvalita. Zase jde pastovat, to je pravda.

A protože je to tu o výkluzech, tvrdím, že i vložení výkluzů je u malých medníků lehčí.

A přidám třetí nevyžádanou radu drvodělce. Pokud budete lpět na stených rámcích v medníku, co vám brání pořídit si dva rojáky a z medníku to vyndat i se včelama do nich, třeba 3+3 rámky a pak už to unesete.

Mluví a píše se o nich, obecně ale lidi neví jak fungují v čem spočívá jejich zhoubná nebezpečnost. Pokusím se to vysvětlit, ovšem informace mám z přednášky Dr. Peroutky před asi 5-6 lety (v tom roce byla Apimondie v Kazachstánu, Peroutka odtud právě přijel) a podám to jen podle paměti.

Nejprve jejich jedovatost. Ta je vyjádřena porovnáním s jedovatostí DDT, kterou asi každý zná a umí si představit. Jestli je jedovatost určitého množství, u všech prostředků stejného, rovná 1, pak má Amitraz 1, Gabon 2. Nejslabší neonikotinoid ale 2.000 a nejsilnější 6.000, slovy šest tisíc!!!!!

Jak funguje:

První rok na podzim (koncem léta) je zaset na daném pozemku ozimý ječmen a osivo je namořené proti hnilobě neonikotinoidem. Oblika ještě v tom roce vzejde, její slupka shnije, ale jed se nikam neztratí a “čeká” v zemi.

První se sklízí ozimý ječmen (řepka musí být v zemi do 10.8. tak se dává po ječmeni aby se to stihlo vše udělat). Pak je zaseta řepka, ta vzejde a vzešlá přečká zimu. Tedy druhou zimu od zasetí ječmene s namořenými obilkami. 

Zjara řepka vyroste a vykvete - třetí rok od zasetí “jedovatého” ječmene. Její kořenový systém v půdě najde a “nasaje” jed a vpraví ho do nektaru. S nektarem ho nasosá včela (nebo jiný hmyz) a protože je jed tak prudký, hmyz ihned ztratí orientaci a netrefí z pastvy domů. To je však ten lepší případ. Když ale rostlina nasála jedu méně a včela s kontaminovaným nákladem doletí domů a předá ho v úle, jed je zakomponován do krmné šťávy pro plod, nastává katastrofa a vč se zpravidla úplně zhroutí, uhyne.

Když jsem tu psal o zhoubných vlivech na včely a ostatní hmyz buď přímo, nebo přes mikrovlny z mobilů, šmírovacích družic, GPS, radarů a podobně, zmínil jsem já i bohemia gall agrochemii. Tak neonikotinoidy jsou jen jednou z celé škály relativně nových agrochemikálií. (Není bez zajímavosti kdo tu vlastní a distribuuje 80% veškeré u nás používané agrochemie)

Mořené osivo je obyčejně nabarveno na růžovo (možná i jiné barvy), asi aby každého barva upozornila, že to není normální zrno a že ho nesmí například zkrmovat hospodářskými zvířaty.

Jednou jsem na to narazil a kamarád zemědělec mi poskytnul dokumentaci k osivu. Měla 18 stran A4 a že to patří do skupiny neonikotinoidů (patrně slabších a tedy povolených) se psalo droboučkým písmem na straně 18…

Výkluzy snad pro velkochovy - “fabriky”, kde makají mladí zdraví nádeníci a ne holky, ne pro hobbíky. Totiž. Nandání výkluzů je velmi těžká práce a úplně se medníky neodvčelí. Druhý a silnější důvod je, že med vystydne a o to hůř a déle se vytáčí a nevytočí se všechen. Třetí důvod je, že mezidna s výkluzem někde musí celý rok být jen pro 2 a max 3x ročně použití na 24 hodin.

Proč se včel bojíte? Máte zlé? Povíte nám tady o tom? Třeba na něco přijdeme. Já se jich bojím taky a včelařím víc jak 60 let, od dětství. Oblékám se - monterková blůza na nahém těle a laclové montérky, žádné drahé včelařské obleky a už vůbec nesmysl = kombinéza a nedej Bože s kuklou dohromady. Používám ve 100% případů kuklu a rukavice. Jsem bývalý alergik a tak jsem si to tak navyknul v době, kdy mi hrozily záchvaty. Jde tak včelařit dobře, naopak, bez ochranných pomůcek nemám jistotu a klid na práci. Taky nevím zda bych neoslepnul když by mě strefila do oka.

Základním předpokladem jsou pro mě velice mírné včely, bodavost netoleruju nikdy.

Mě tolik vosku nepřibývá. A ceny vosku (nejen) tu drtí sra.ky z východu, čemu se divíte v globalizovaném světě bez státní celní ochrany tuzemců?

Já stejně tak mám nasyslené jeden a půl tuny cukru, obojí zvyk už po mámě. Když umřela, zbylo po ní 180 kilo vosku. Prodal jsem ho a náramně se to hodilo v době těžké nemoci dítěte, kdy manželka nemohla pracovat. Moc nám to tenkrát pomohlo.

Přesně jak říkáte, nekazí se to, chleba to nežere…

Protože je vlákno o svíčkách, mám dojem, že by se svíčky ze včelího vosku dělat neměly nikdy! Na to je to příliš vzácná surovina, nahraditelná lacinějšími syntetickými vosky, navíc pro spalování ve svíčkách mnohem vhodnějšími.

Já produkuju vosk dvojí, vyvářím ho odděleně. Jeden je ze starých plodových souší, je tmavší a dle mého méně kvalitní. Ten vyměním za mezistěny z velkovýroby, které přijdou do rámků zase pro plod. Panenský z víček a panenské divočiny je mi líto dát na výměnu. Z něj si dám dělat mezistěny, které přijdou do medníků na těžbu zase jen panenského medu. Pořád mám přebytek vosku a ten prostě hromadím na horší časy. Ukládám jen vosk panenský, který by se hodil i na lidovou kosmetiku.

Úplně jasně. Vosk z plástů, které někdy zažily tvrdou chemii, nikdy nepřijde jako mezistěna do medníku, kde se těží med jen z panenských plástů a tyto plásty - polorámky nejsou nikdy v úle v době léčení a tudíž nemusím vymýšlet nesmysly s alternativní léčbou proti VD a můžu používat velmi účinné prostředky. I tak léčím minimálně, protože ve svých vč téměř “brouky” nemám.

Ano, máte pravdu. Jistě bychom našli celou spoustu dříve běžných věcí, které jsou dneska z popudu ekoteroristů a jiných pošahanců nezákonné.

Děkuju i já všem, drvodělce pak zvláště. A vůbec se tu nikdo nebude zlobit, když budete dámy pokračovat.

Ano. Jenže, škarpy si lidi sekali pro kozu a dneska je sekají strojem, co vše rozemele, ale nechá tam. Ušlechtilejší byliny růst nemůžou a tak rostou jen ty větrosnubky.

Jezevci pěstovali směsky, kde byla vikev huňatá, slunečnice, peluška a další rostliny a včelaři ustavičně žádali, aby sekali v noci, že sekají směsky i se včelami. Pěstovala se spousta jetelů, mnohem víc než dneska. Ale řepky bylo míň.

Dnes jezevci louky s bylinami, a hlavně jim vadí jeteloviny (blbě to schne nebo hrpzí zapaření), zořou a zasejí větrosnubky. Dají víc hmoty a všechen dobytek to žere raději než luční kvítí. Nebo stříkají louky selektivním herbicidem aby jeteloviny a květiny zahubili. To je realita dnešního dotovaného zemědělství, kdy jezevce drtí dovoz laciného obilí a jiných plodin z cizákova a oni, když chtějí přežít, nemají na vybranou. Ale hlavně, že je globalizace, volný pohyb zboží bleble, bleble, bleble. Všichni známe tu prolhanou a už ohranou písničku.

No a já si pamatuju, že v ČR byl za soudruha Kodoně (asi 1980-89) milion včelstev a tak co je to stále za kecy o převčelenosti? Tehdy to ničemu nevadilo, proč vadí dneska? Tehdy naopak soudruzi chtěli maximum včelstev aby se více opylyly polní plodiny a soudruzi měli ještě vyšší sklizně. 

Katastrofa začala s nástupem mobilů! Náhoda?

Kdy začne kvést svitel? Myslel jsem, že se podívám na cenu. Děkuju.

A to samé já u toho dřezovce, nevidím na něm včelu, ale nejsem ve Vlašimském parku denně. Ale strom je to impozantní a nejde, jak sama říkáte, jen o včely.

Moc děkuju. Jen vzhledem ke svému věku vás prosím o laskavé sdělení, kdy to začne kvést? A kolik asi stojí zazenice (promiňte, podívám s ena net sám).

Taky prosím sdělte co víte o včelařském významu nádherného stromu dřezovce trojtrnného. Ten se mi daří množit, nějaké jsem rozdal, asi metrové v kontejnerech a dalších několik už taky metrových ještě mám (je to celkem drahá záležitost jak jsem si všiml). Nevím kam je zasadit, chci je za rok, až budou mohutnější, nabídnout naší obci do obnovovaného zámeckého parku. Když by to někdo chtěl množit, semena se musí spařit vodou a nechat v té vodě dokud nevystydne. Pak je klíčivost blízká 100%.