Příspěvky uživatele

Nevím jaký máte typ sponkovačky. Já mám od stejné značky skvělou, novější je šmejd a věčně zlobí. Ta stará sbila za asi 14 let tisíce rámků a je skvělá a slouží pořád, přestali jí de.ilové vyrábět, jako že novější je prý lepší (hlavně má jiné sponky, dražší a hlavně potřebují tahat z lidí peníze za pořád nové a nové věci, které jsou vždy horší než ty staré). Tom4 přišel na to, proč se nová zasekává. Já dám do zásobníku novou řadu sponek a jedu pořád kontinuálně. U novější se musí dojet slepená řada do poslední sponky a až vystřelí naprázdno, teprve vložit novou zásobu.

Sponkovačka nutně potřebuje tak po 300-500 ranách kápnout spešl olej do hadice, do pistole taky, myslím, že je to jasně v návodu. Musí to být olej pro pneumatická zařízení!

Přitlačování při řezání na cirlkuli jste pochopil správně, dokonce se na to ten přítlačák vyrábí, nevím ani jak se jmenuje, my za soudruhů nemohli sehnat ani kotouč, natož aby se bolševik staral o nějaké pomůcky, bezpečnost práce lidí doma je nezajímala.

Třeba toto, nebo podobný, já si to dělám sám třeba ze zkažené HL. Nic na tom není, hlavně za 110 a nebo taky 250 Kč (tahák na prachy).

https://www.simek.eu/dribex-pripravek-pro-posuv-obrabenych-dilcu--tlacidlo--cerna-varianta/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAoae5BhCNARIsADVLzZfj95d20_cfvxxzMjbf07XkotdQissNuL3OA6O3vXdeXylFlh_9juoaArhQEALw_wcB

Jenže tohle je tačení do řezu, musí se ale přidržovat materiál i za pilou podobným dřívkem. Musel byste to vidět. V nabídce najdete další přípravky, hřeben třeba - my si to dělali a různé jiné se stejnou nebo podobnou funkcí, které jsem si navymýšlel sám.

Vůbec se nezmiňujete o vozíku a jestli ho koupená pila nemá, nedá se na ní nic vyrobit. Taky mají nové pily malinký (krátký) stůl a moc jim “od pohledu” nevěřím, ale vlastní zkušenost nemám a když, byl to krám.

Video udělat neumím a z fotek nevím co pochopíte. Bylo by potřeba se někam dojít podívat na profíky.

Máte pravdu. Na druhou stranu, já si prostě vedu svůj Cervantesovský boj. 

Abych si neznečistil duši prostě na anonymní hulváty, co jim nestojím za to, aby se představili, z vysoka. To je jedna rovina. Ale jak vidíte, přes anonymy se šíří těžko odhalitelné dezinformace. Konkrétně toto podá tak, jako že je věc téměř vyřešená, je to taková ta hezká zpráva, co je mají primitivové tak rádi. Akorát, že to je lež a chybí maličkost, v tomto případě ten feromon. Já to nevěděl, odmítám otevírat kydy od anonymů, ale myslím, že tak bystrý jako vy nejsem, neodhalil bych ten “vědecký” podfuk. Pro mě jsou podvodníci prostě ubozí a odporní a snažím se jim i takto vyhnout, protože jim dokážu naletět. Protože “vědci” lžou a podvádí a dávají dezinformace tohoto typu, já pak nevěřím, ani kdyby se mezi nimi našel seriozní vědec a seriozní práce. O grantech rozhodují b.bci a tak je vědcostuti opijí rohlíkem. Vy jste na to přišel, většina by nepřišla.

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Divím se, že přes mojí výzvu diskutujete s anonymem, hned vidíte jakou to má cenu. 
 

Ano, tohle je “věda” dnešních mladých myslitelů. Něco najdou, fantasmagorie typu: Dybysem byl hybernovanej, moch bysem letět ke hvězdám, de to Muskovou lodí, teda šlo by to, teda dyby Musk nebo někdo vymyslel tu hybernaci, že jo. A b.b se z takového článku nadchne, dává ho v odkazech, odvádí sám sebe a ostatní od skutečného řešení problému. Rozumnému vzdělanému zůstává rozum stát.

Předkové(Češi) měli na toto přísloví: Kdyby byly v pr(řiti) ryby, nebyla by to pr(řiť), ale rybník.

Já ve své důvěřivosti bych patrně vůbec nezjistil co vy, že feromon neexistuje a že je to jen fantasmagorický mokrý sen nějakého hňupa. Tím, že jsem zařekl odkazy anonymů vůbec neotevírat a nereagovat na ně, jsem toho ušetřený. Mohl jste být ušetřený i vy, ale třeba masochisticky týráte rád sám sebe?😀😉

Je skvělé, že tato útlá knížka je k mání tady a takto. Tvrdím, že každý český včelař by jí měl znát, když ne skoro nazpamněť, pak dobře. Po důkladném nastudování každý pochopí, kde jsem já vzal velkou část inspirace ke svojí práci. Jen je nutné vědět, že Brenner měl na mysli  včelu kříženku před příchodem Kraňky.

Teď jsem líný celou knížku znova číst. Ale pamatuju si základní nesmysl z té knížky, že autor opakovaně  hovoří o nástavku pro 10 rámků a přitom by měl být čtvercového půdorysu. To je patrně tisková (nebo jiná chyba) a mě to celou knížku hodně znevěrohodnilo, přiznám se, že mě to těžce zklamalo a kladl si základní otázku, zda je pak rozumné brát vážně ostatní autorova sdělení, či tvrzení. Táta s nejstarším bratrem si to udělali, myslím v roce 64, ale na 8 rámků. Což odpovídá čtvercovému půdorysu. Pak přišla Kraňka a ten úl byl k nepoužití. Ale první informaci a povědomí o nástavkovém úle přišlo v podobě této útlé knížky a tím je pro mě tato knížka prazáklad včelařskébo vzdělání.

Nebyl bych to já, kdybych:

Jak jsem letmo přelétl zrakem knížku v odkazu - jiná grafika, jiné písmo, jestli je totožná, povšiml jsem si možná stěžejní informace, kterou jsem si tenkrát neuměl uvědomit. A může to být jedna z příčin větších úhynů na 24 (to jen postuluji na základě mě známých faktů, indicií a informací jaké mám) následující sdělení z knížky. Jestli se zimuje na širokonízkém prostoru, typicky 39x24 a do velké míry i slovenské B 42x27,5 , nedej Bože L 1/1, pak musí chumáč v nejkritičtější fázi zimy změnit směr postupu po zásobách do strany. Ovšem pak nastane situace, že ve styku se zásobami není polovina povrchu chumáče, nýbrž jen, jak píše autor, jen něco přes čtvtinu. A to jen tehdy, pokud bylo nakrtmeno tak, že byly rámky na vzdálenější straně od česna zavíčkované až ke SL. A to bývá málokdy. A tak je jisté, že fakt, že najednou není ve styku se zásobami polovina, ale jen čtvrtina povrchu chumáče, může hrát doslova zásadní význam. Dříve nežila včelstva s nikrovlnami z mobilů, GPS, šmíroivacích a údajně vědeckýck družic, radarů a dalších technologií a tak tento stres mohl být bezvýznamný (nezapomínejme na neonikotinoidy a stále účinnější agrochemii a také akariocidy, nedej Bože kyseliny. Možná na významu tento fakt nabyl jiných rozměrů. Už jen proto bychom se takovému zimování měli za každou cenu vyhnout, tedy úplně opustit NN systém a zbystřit u míry vysoké 24 - Adamec a u L 1/1 - je ještě o 8 mm nižší než 24, tuplem.

----------------------  

Ale: 

2 bedny Bren 30x30x8 na sobě dávají 144 dm2. Tedy stejně jako jedna bedna Superjumbo. To by jako plodiště mělo dokonale stačit a to včetně TLumiče a ten by tvořily například 2-3 rámky 30x30 ve spodnější bedně. Medníky by obsazovaly ochotně a rychle, medník 30x15x8 by měl jen 36 dm2. Pro srovnání NN 15 má 64 dm2 a NN 11 má 47. Celý úl se vč o síle něco mezi Blaníkem 30 a 24 by byl vysoký 1,2 metru, + výška dna deklu. Umím si to představit a opět mě to začalo lákat.

Jenže:

Mám za sebou pokus smírou 37x18,5x10. Ten má 68,5 dm2 a dva na sobě 137 dm2. Idea byla mít plodiště a TL ve dvou bednách (kvůli váze), obdobně, co by udělaly dvě bedny Brennera a bylo toi výrazně nižší a větší. NEOSVĚDČILO SE!!!!! a po pěti letech jsem to definitivně zrušil a už nikdy více. A důvodem už nikdy více je, že zaboha nechci plodiště ze dvou beden na sobě. To přidělá neskutečně práce.

-----------------------

Nápad:

Úplně jiné kafe by byla půdorysně čtvercová pamíra 32x30x9. To by mělo 86,4 dm2 (asi max 20 kilo se včelami, zásobami a plodem, po většinu roku o něco méně) a polomedník logicky polovinu = asi 43 dm, tedy ještě menší (a lehčí) než jedenáctka. Pak by plodiště sice dávaly dvě bedny na sobě, ale do spodní by se celý rok nešlo tak, jako se dnes nikdy nepitvá spodní TL. Všechna trubčina by byla ve spodní bedně. Celý úl by pak byl vysoký asi jen metr a to je skvělé, vše by se dalo unést snáz než klasický Blaník. Škoda, že nejsem mladší…

Martin83:

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Jde to znamenitě a velmi bezpečně. Musí na to být přípravek, neumím ho nakreslit a popis by pochopil jen Roman a nelze ho tak zneužívat. Pokusím se to nějak nafotit. Nějak, moc nevím jak, se mi podařilo dostat z telefonu do počítače obrázky pro článek - panenský med a tudíž to snad zvládnu. Neslibuju, pokusím se.

------------------

Výroba louček obecně. Musím mít materiál = prkno o síle 25 mm, nejlépe protažené. Na cirkuli mám samo domo vozík, velmi primitivní a pomocí něj zařežu asi metrová (dělám to z paliva) prkna aby byl na jednom konci vingl.

Pak nastavím na vozíku doraz třeba pro BL. Ta je u třicítky dlouhá 30 - ouško - síla SL = 30 - 7 - 8 = 285. (ano,dělám ouška tlustá 7) Pak mám prkýnka dlouhá 285. Potom sundám vozík, nastavím bajlák a pomocí dvou tlačných latěk - nikam se tam nesmí strkat ruce - nařežu BL. Jde to jak když hřmí! Z metového prkna mám 3 x BL. Já ale pracuju trochu jinak. Na HL si stejně připravím prkna dlouhá 415, na SL dlouhá 390, vím kolik čeho asi tak potřebuju, z kratších zbytků vycházejí BL pro 24, pro 15 a mám dokonce i výšku 11. I když je to původně palivo, s materiálem šetřím, jen protažení kubíku prken stálo tady u nás před 5 lety 2 tácy a dnes to bude víc!

Polopatě. Mám tedy prkna dlouhá asi metr + - cca 50 mm. Jenže pozor, prkna bývají na koncích popraskaná asi tak 20-50mm a to musí pryč při prvotním zaříznutí do viglu. Zbývá mi tedy asi 950 mm. Na rámek potřebuju 1 HL a jednu SL a dvě BL. A tak k HL nebo SL by mi mohly vyjít dvě prkýnka pro BL pro třicítku. Kde to je prasklé víc, nebo bylo prkno kratší, vyjdou BL pro polorámky. Bohužel to řežu vidiovou pilou 250 - 300 mm a ta má prořez 3,2 mm a tak u loučky tlusté 8 mm je drakonicky hodně odpadu. Profíci to řežou milimetrovými plikami ve fréze na velmi vysokých obrátkách, je to pak jako hoblované a je málo pilin. Já frézu nemám, použít nejde každá tenká pilka, ale jen ultradrahé značkové a tak to holt dělám jen na obyčejné cirkulárce i za cenu velkého odpadu. Ničemu to nevadí, pravda, třeba z osiky je to pak “chlupatý”. Ale osika je špatná i z jiných důvodů = nejrychleji jí uhnijí ouška. Zase bývá někdy jen za odvoz. Úplně nejlpeší materiál je pro mě olše. Mimochodem je to jediná naše dřevina, která se dá vyleštit bez jakékoholi vosku či pasty, jen jemným obroušením po ohoblování a pak stačí vyleštit. Díky jejím vlastnostem je to i po mě jak z hoblovky bez broušení či leštění, to jsem jen uvedl, že pro mě je olše na nábytek nejluxusnější dříví, ale to sem asi ani moc nepatří. Dobrý a všude dostupný je smrk, jen se při sbíjení štípe, jak na to když budete chtít někdy vysvětlím. A nebo hned. Na hřebíček se musí nejdřív rázně klepnout na hrot aby špička nelezla mezi vlákna, ale trhala je před sebou. Pak se to za A neštípne a hlavně za B - a to se málo ví - zpřetrhaná vlákna působí jako zpětizuby u harpuny a brání vytažení hřebíku. Proto je dobré otupit každý hřebík, i když se nezatlouká u kraje materiálu. Proč je rovnou nevyrábějí strojně a tedy dokonale ztupené netuším. Sponkovačky mají sponky na koncích tupé a proto neštípou ani smrk. Borovice včelám smrdí, podle předků, ale já nadělal rámky i z ní a včely nic neříkaly. Vynikající na včelařské potřeby je vejmutovka, voní sice jinak než obyč borovice, ale včelám nevadí. Prostě dělá se z toho, co je po ruce a co je laciné. U smrku jsou nejhorší četné suky.

Osazení oušek u HL dělám tak, že na pilový kotouč najíždím v přípravku zhora a musí to být přesně v ose, tedy přesně proti středu pilového kotouče. Osazení potom není kolmé, ale bombírované. To ničemu nijak nevadí, není to ani vidět. Cirkulárka musí mít zapouštění vřetene pod stůl a jestli osazení pro ouško musí dávat polovinu z 25 mm, o které je delší HL - sílu BL = 8, pak musí ze stolu koukat pilový kotouč 20,5 mm, ovšem na krajích bombírunku a tedy uprostřed asi o cca půl mm víc. Je mi jasné, že to z popisu laik pochopit nemůže a tak vydržte počkat na fotky.

Ještě pořád se dá na Bazoši i jinde sehnat prastará komunistická pila, byla dělaná s postranní srovnávačkou. To hoblování jsem z toho sundal, je to nesmysl, nepřesné, křivé, nebezpečné a motor je pro to slabý. Ale bez hoblování je to nejlepší laciná pila všech dob a jde na ní udělat všechno.

Je to tahle pila, bohužel fotky jsou nesmyslné a je jich málo. Vidíte ale krásnou cenu.

https://dum.bazos.cz/inzerat/193335756/cirkularka-vcetne-hoblovky.php

Tady jí máte v celé kráse, bajlák visí pod stolem vedle oranžového krytu kotouče. Na předposledním obrázku je vidět vedle bajláku taky bílý heft mechanizmu zapouštění pily do stolu. Mám tyhle pily pro jistotu dvě, kdyby jedna klekla. Druhou jsem koupil za 2.000 a dal mi k ní 75 metrů gumového kabelu pro výkon 10 kw. Mám za to, že jen ten kabel s bubnovým navijákem má větší cenu než stála ta pila. Neváhejte nikdo ani milisekindu a sežeňte si přesně tuto pilu. 

https://dum.bazos.cz/inzerat/193279076/prodam-cirkularka-narex-vop-35-bez-hoblovky.php

Na fotce je vidět jak je plechový stůl zprohýbaný. Já mám na pile napevno přišroubovanou dřevotřískovou desku. Bajlák je jen slabý svařenec a míru neudrží a tak se po nastavení musí zajistit truhlářskou svěrkou ke stolu. Pak se nehne a pila míry drží i pro tisíce kusů, což v našich podmínkách není ani potřeba. Dřevotřískový stůl pak umožňuje přišroubování různých přípravků, které jsem si navymýšlel a sám na té pile nařezal a sestrojil. Není to žádný inženýring, jen obyčejný sleský systém a tudíž vím jistě, že to musí zvládnout kodokoli, když jsem to dokázal já. Ano, uznávám, jsou lepší stroje, já si ale v roce 1980 s mladou rodinou nemohl dovolit koupit ani tohle šidítko a tak mě život naučil věci (vyptával jsem se starých machrů), že si umím poradit u včelařské výroby úplně se vším. S dokonalými stroji to umí každej vejr, tak jako já málokdo. Musí se chtít a nebo ještě lépe muset!

------------------------

Ještě se vracím s jedním důležitým tvrzením. Pokud je člověk pravák, pracuje u cirkulárky na svém pravém boku, materiál tlačí do řezu pravou rukou a tlačí do bajláku, který je vpravo vedle pilového kotouče. Mnohé samo domo pily jsou stavěné špatně a je to tak se na tom pořezat. Proto musí být pila u levé strany stolu a ne naopak, ani ne uprostřed. Tak, jak je to jasně vidět na fotkách. Pro nějaké spešl použití se staví i porofi pily jinak, ale pro účely hobby včelaře je nutné, aby to bylo jak píšu.

A bajlák má být od středu pily asi o milimetr odlehčený a kde je rovný, nastavuje se od oka neznatelně stranou. Na začátku pily má požadovaný odstup (musí se zkoušet na odřezku, pila má vždy nějaký vakl a bere o malinko víc), ale na druhé straně listu, tam, kde letí zuby pily ze stolu nahoru, tam musí být bajlák asi o milimetr dál (podle průměru pily, u malých i méně než 1 mm)-To znamená, osa roviny kotouče pily nesmí být rovnoběžná s osou bajláku, musí se nepatrně rozevírat. Jinak hrozí - dřevo je živý materiál a má často vnitřní pnutí - ze se při průběhu řezu materiál mírně vykroutí do pily, zuby letící vzadu nahoru nad stůl ho zachytí a protože se díváme do řezu, obyčejně to pracovníka zasáhne do obličeje nebo prostě do hlavy. Může to být smrtelný úraz a tudíž na to velký pozor! Vždy musí mít pracovník ochranné brýle i jen kvůli pilinám a nepatrným třískám. Nikdy se mi nic nestalo, jen jsem to slyšel od starých machrů co hrozí a čemu se musí předejít.

Nikdy nesmí být ruce od pily blíž než asi 40 cm, úraz je neskutečný mžik. U motorovky brzda zastaví běžící řetěz za tisícinu vteřiny a tak v okamžiku zásahu pracovníka řetěz už dávno stojí a heft je děšlaný tak, že když dřevorubec upadne dopředu, ruka mu sjede a shodí dopředu páku brzdy. Ta spadne i při “kopnutí” sama, je tak dělaná, ta ploška páky brzdy je de fakto závaží. U kotoučové pily žádná brzda neexistuje!

PETROSMORAVICUM:

Omlouvat se nemusíte. 15 jsem si nechal udělat pouze 6 ks a teď je využívám jako TL pod 24. 12 jako TL po24 by byla asi málo… I když přecházím na 30, tak nějaké 24 si nechám taky. Dřív jsem byl zastáncem jedné jediné rámkové míry, ale po jednom roku zkušeností s kombinovaným systémem, musím uznat, že to má něco do sebe… 

I náledující jsem už psal, ale připomenu. A asi vyvalíte oči.

Prodával jsem zjara vč a nejvíc jich poptávali na 24. Tak jsem vymyslel bezpracné oddělky ze 30 na 24 tak, že místo prvního medníku 15 jsem na VN dal 24 s panenskými soušemi po krajích + M, prostě stejně jako u 15. A rovnou u 8 vč. No a matky, stoprocentně díky TLumičům, nezakladly ani v jedné 24 ani buňku a snadný a bezpracný oddělek nebyl ani jeden. Ale něco mě překvapilo. Tím, že jsem dal 24 a ne 15, bylo u těchosmi vč ne 15-16 kilo jarního medu, ale asi 22-23. Na plodištích a celkové síle ostatních třicítek ve srovnání se nezměnilo nic. A tak medníky 24 využívejte u opravdu pěkných třicítek jak vám píšu, je velmi pravděpodobné, že když to jde na naší Sibiři, mělo by to jít každému kdekoliv, tedy pokud dodrží do detailu metodu Bklaník. Podobně si toho všimnul Tom4, že když dá jako první 17, má přece jen o 2 kila medu víc než s patnáckami.

Pozoruhodné je následující. Došlo mi, že bylo potřeba matky nějak do 24 ve funkci medníků nalákat. A tak jsem dal další rok do těch medníků doprostřed SR pro možnost trubčiny, na každou stranu starou souši a M ke stranám. Opět 8. No a zakladly mi to jen ve dvou a jen v jednom dělničinu. V druhém jen trubčinu a dělničiny ani buňku. Další rok jsem to vzdal a došlo mi, že při metodě Blaník holt takto vyčuraně dělat oddělky nejde. Proto mě překvapují Javalim popisované kejkle jak mu nechtěly do medníků ani u nižží míry. Protože si on speciálně poradit nedá, nekomentuju ho a ani Martina. Něco dělají hoši špatně, nebo jinak (hůř) než já a já nevím co a tak k tomu nemám, co sdělit. Když to funguje mě v drsnějších podmínkách než je ve výšce 420 mnm obvyklé - odpovídá to tak 550 mnm, musí to fungovat i jim dvěma.

Vrtá mi v hlavě Javaliho idea o vkládání N rámků česnovou stranou do NN pod VN. A tak k tomu:

Vysvětlil jsem, že předem není chytré dělat obsluhu úlu ze žádného důvodu. Včely vědí kde mají česno a hlídají ho i v zimě víc, než zadek dna. A je jedno zda jde o TS a nebo SS.

Jindy a jinde v jiné souvislosti jsem vysvětlil, že je TL 39x15x11 zbytečně veliký a že by stačil menší. Původní idea byla že ekvivalent 3 vysokých SR = 6 níztkých + 5 dělničáků a prostřídat. Jenže se ukázalo, že žádné vč nepostavilo a nechovalo plod ve všech šesti N SR. Tak jsem ubral a sopučasně vkládal TL dřív nežv půli května. Ukázalo se, že 4 trubčáky jsou dostačující.

Javali. Udělal bych nějaký držák systému listovák a do vysokého podmetu bych zasouval celou kazetu třeba s 8 rámky. Protože je prostor pro 11 rámků, je tam po stranách dost místa na nějaký rám, držák. Prostě aby se jedním pohybem vytáhnul “truhlík” nebo spíš jakási klec s rámky. Po vytažení by se s rámky manipulovalo horem jako když se otevře úl. Daly by se takto vkládat zásobáky, vyřezávat trubčina. Ale já to neradím. Jednak vyrušování je stres a prokazatelně snižuje výnos medu a jako ostatní stresy bude mít destruktivní vliv. Navíc likvidací trubčiny se dosáhne jen pár % snížení množství VD ve vč a fakt, že najednou bude vč úplně bez trubčího plodu, bude daleko horší stres, než to vyrušování.

Ne v rámu, ale systém listovák na plný  počet rámků, kdy se po odklopení dvířek daly dozadu vytahovat jednotlivé rámky, předváděl včelař Nerad (někde od Tábora) před asi 12 lety na přednášce ve Vlašimi. Poptal bych se tam. Má i výrobu úlů (měl) a je velmi vstřícný.

Na 99% je to tenhle, hledejte varroa dno diagnostické

https://inerad.wz.cz/o-nas/

To mě mrzí, vše se vyvíjí a já stárnu a co se mi zdálo jako báječné ještě nedávno, dnes už nezvládám. Omlouvám se.

Netuším kdy to bylo, kdy jsem to o lepší patnáctce psal. Mám (vymyslel jsem) medníky 11 letos třetí sezonu, o rok dřív je měl Tom4. Totiž. Vyrobil jsem (dal nařezat z překližky Bo 18) přířezy a ke smontování se neměl a tak je Tom4 udělal dřív. Taď nevím jestli dokonce o dva roky dřív než já. A osvědčily se mu.

Připomenu proč je to právě 11. Sedláčkův úl je vysoký 34,7. Vyčítal jsem mu, proč proboha neudělal rovných 35. No, je to 2x normalizovaná a zažitá sedmnáctka a mezi tím VM 7 mm. Abych neudělal stejnou chybu jako on (on to za chybu nemá) a nedělal to na milimetry, ale celé centimetry, rozdělil jsem jeho nástavek na 3x a mezi jsou dvě VM po 8 mm a to by dávalo 34,6. Tak proto to jsou jedenáctky. Jenže pak mi nechtěly včely z VN vyšších než 30 do medníku. Přátelil jsem se s jedním a ten, aniž by byl včelařsky vzdělán si ode mě nedal říct a nadšeně si pořídil na Sedláčkově míře asi 45 vč a do medníků mu ten rok nechtělo 40 vč!!!!!!! To mě poučilo a Sedláčkovy úly jsem úplně zrušil a konečně uvěřil tvrzením světových autorů, že prostě VN pro plod nesmí být nikdy nad 30. Mimochodem, letos nechtěla do medníků vč ani u třicítky, je tu o tom psáno.

Já to o málem “magických” 30 cm vím od předků asi 60 let, první, pokud vím, to u nás tvrdil Škvařil a ne náhodou je Čechoslovák vysoký právě 30 cm. Jen jsme pořád nevěřil a snažil se vymýšlet a zkoušet a ověřovat. Mohl jsme si ušetřit hodně zklamání a ztracených roků.

Konkrétně vás jsem se snažil i Javaliho (asi marně) odradit od vyšších VN pro plod než 30 a jak se Javali právě včera přiznal, tak LETOS (já takový rok jako byl letošní stran neochoty obsazovat medníky nezažil za celé roky kdy nepřevěšuju a nemám mřížky) nedostal včely do medníků ani u míry 27,5 a současně tvrdošíjně mele o nesmyslech a nechápe příčinu (nevěří mi a nečte staré cizí autory). Tak to vzdávám, stavte se třeba na hlavu. Oba dva.

A k vašim dvanáctkám. Kdysi jsem si naběhl, jako vy na mě, na jednoho chytrého, co mi tvrdil, že si nadělal půlky 24 a že se mu to neosvědčilo. Kdybych ho neposlechl, mohl jsem mít ultranízké NN o 38 let dřív. Ještě jednou se omlouvám a vůbec si nepamatuju mojí propagaci 15. Ale, je možné toto. Tom4, než jsme se seznámili a než viděl jak včelařím a než poznal Blaník, pořídil si 17. Teď lituje, ale jsou moc pěkné a rozhodně je nehodlá vyhodit. Možná proto jsem propagoval 15 jako mnohem lepší než 17. Neuvádíte kontext a možná se to stalo takhle.

---------------------- 

Já na rozdíl od Toma4 bych se netrápoil a trápit se svými NN 15 nebudu. Plánuju snížení NN 15 na NN 11. Dělá se to tak, že se vyndají šrouby pokud by vadily v řezu. A pak se opatrně podle bajláku na cirkulárce medník kolem dokola odřízne.  Pak se poblíž spodního okraje (asi 20 mm od něj) NN dají šrouby zpátky, ale obyčejně to není potřeba, pokud se používá polyuretanové lepidlo D4, ani by šrouby být snad nemusely.

---------------------

Jo, abych nezapomněl, NN 15 má velkou výhodu, že dva na sobě dávají VN 30. Ale jako TL je mnohem lepší NN 11.

Pořád mi to vrtá hlavou a možná jsem na něco přišel, ještě to musím domyslet a dopočítat. Dal jste do toho hodně myšelní a práce a proto je mi hloupé to shodit ze stolu.

Oč jde. Držím se s Blaníkem vnějšího rozměru původních NN a ty měly sílu stěny 30 mm. Protože dřív byla VM jen 6 mm, tak vnitřek je 402x402 (dnes 405x405). Tudíž vnějšek je 462x462 (u novějších 465X465). Protože jsem ztenčil stěny na 20 mm, v jednom rozměru je od vnějšku odskočeno o 10 mm na každé straně, v druhém rozměru vzrostl vnitřek na 422. No a to je ten nápad.

V článku o špehýrce píšu, že tenkostěnný nástavek - podkovu tří stěn místo čtvrté stěny dokonale drží dva hranolky, nahoře a dole síly 20 mm. Prostě stěna by byla z desky 20 mm rozměru 462(465)x308 a jestli mám vyzkoušeno, že soudržnost bedny dokonale udrží 20 a 20 mm nahoře a dole, pak mezi vzniká prostor vysoký 268. Když by měly pětirámkové bedny tuto stěnu 20, pak dvě proti sobě by vytvořily volný prostor 402(405) x 268 x 40 mm. No a protože síla rámku s mezerníkem je 35 mm, tak by do volného prostoru vlezl úplně přesně rámek 39x24, nad HL by byla VM 8 a dole “podmet” 20 mm.

Úl nemá mít žádné komponenty, které se oddělují a po nějaskou část roku musí být někde skladovány. Znám tento požadavek na údajně moderní úl. Porušil jsem ho blinovkou silnou jako rámek. Pak mi došlo, že kdyby byla silná ne 35, ale jen 20 mm, může být celoročně v úle a naopak tam pak plní několik funkcí. Pořád je to ale prvek vyjímatelný a od úlu oddělitelný. Starší blinovky silné 35 jsem nevyházel, někde je skladuju a jde to. To samé platí o buchhtách, mám jich asi polovinu počtu vč, tedy asi do každého druhého úlu mám kromě blinovky ještě buchtu. Ty taky někde musí být, mám přes 40 vč a buchty zaberou plac asi tří banánovek a to je únosné. Proti tomu jak báječnou funkci a víceúčel plní mi stojí za to mít nějaký od úlu oddělitelný “krám”, o který se nějak musím po většinu roku starat.

------------------------

Zpátky ka našemu pětirámku. Měl by jednu stěnu jen z hranolků 20x20 nahoře i dole a do prostoru vleze čtyřiadvacítkový rámek. Dokážu si představit, že bude sjednoceno (TS), že vkládaný stěnový rámek, asi by to byl SR, bude nějak fixovaný v přední bedně. Po rozpáčení a odsunutí zadního pětirámku v přední bedýnce drží napůl zasunutý SR normalizované velikosti 39x24. Do odložené bedýnjky se po odehnání včel kouřem a peroutkou vloží deska vyplňující s malou vůlí prostor mezi horním a dolním hranolkem a bedýnka je uzavřená. Po vyjmutí SR 24 a odložení do rojáku i se včelami  anebo jsou včely ometeny se stejným způsobem zaslepí i zbylý pětirámek, který zůstal na dně. Dno je pořád to stejné jako má Blaník a na volnou půlku dna se položí a zajistí vodorovná deska patřičného rozměru a úl je uzavřený. Dokážu si představit pracovat  s akuvrtačkou a každou “pomocnou” desku přichytit čtyřmi sádrokartonářskými (tedy ultralevnými) vruty. Rozdělení úlu, ometení včel, zadělání obou půlek a zadělání dna - na volnou půlku dna by se ometaly včely odhaduji na max 2-4 minuty a to je pro mě doba naprosto akceptovatelná.

Ano, oddělek na běžném širokém dně by vypadal prapodivně, také vodorovné zaslepení dna by se muselo nějak přikrývat proti dešti. Ale to jsou už detaily, jistě snadno řešitelné.

-----------------------

Co by nastalo. V úle by bylo zase 11 rámků, akorát prostřední by byl menší míry, u Blaníku 24 by logicky vznikal atyp, dalo by se to udělat na normalizovaný rámek 39x17, akorát by horní a dolní hranolerk byly o pár mm vyšší. A nebo atypicky vysoký rámek, ale se šíří 39 a normalizovanými oušky jako jakýkoli jiný rámek.

Nejdřív jsem myslel, že to spočítám a rozpracuju v noci a jak je vidět (nejraději vše “tvořím” z voleje, jak mě to napadá to rovnou píšu a jak je vidět, je to na papíře). Teď by to už mělo fungovat perfektně.

Dál se přímo nabízejí další možnosti. Protože má Blaník vše bezfalcové, kdyby přední svislá půlka držela na “hřídeli” jak jí ukazuje jinde Goro, pak by to udrželo dvoumedníky i tehdy, když by se zadní pětirámek vyndal. Ano, úl by vypadal divně, ale já takovým věcem říkám “divítko” aby se měli kolemjdoucí čemu DIVIT. Také by se dala oddělit celá zadní svislá půlka i s medníky. A už mě napadají další možnosti jako SS, dvě hřídele a postupné odebírání medu tak, že půl medníku odebrat a nahradit a za pár dní to samé naproti. Medníkové NN by už díru neměly, je jen otázka, zda by vč byla ochotná akceptovat medníky uprostřed rozdělené. V jarní snůšce určitě a když by to vadilo v dalších snůškách, holt by i medníky byly s otvorem a vkládaným rámkem, u medníku výšky 15 se přímo nabízí rámek 11, který už já i Tom4 máme v běžném provoze.

--------------------------

Ale pořád je to na jednu stranu ve srovnání s obyčejným nástavkáčem složitější ptákovina, na druhou stranu je to asi 30x méně práce než v termosolárním úle a úl by nebyl zdaleka tak komplikovaný a hlavně náročný na přítomnost včelaře při solárním ohřevu. Taky by byl lacinější než termoúl, pravda, termoúl léčí proti VD, Pětiblaník tu ambici nemá. Taky si umím živě představit, že by dělená byla jen plodiska a medníky by se používaly normální velikosti na rámek 39x11. Tento medník se velmi snadno unést dá a kdybych neměl mnoho NN 15, dnes bych měl už jen jedenáctky, ukázaly se po všech stránkách lepší. Neboli, budu radikálně snižovat počty vč a pak budu už používat jen jedenáctky. Patnáctky už minimálně s cílem vůbec.

A TAK DÁLE, A TAK DÁL…

Nejprve to svádí ukázat na “viníka”. Autorem Kvadrátu K24 je Ing. Kamler.

---------------------

ČR v ještě nefederaizovaném Československu neznalo Kraňku. Ta se chovala jen na malé části jižní Moravy. Po ww2 tu byla včela, kříženka včely tmavé + neregulovaného “divokého” mixu, způsobeného demokratickou cochárnou  - divoký dovoz matek odkud kdo chtěl a Protektorát měl jiné starosti než včely. Do nástupu komunistů zase cochárna a výsledkem byla vzteklá, mrňavá včela s mizerným výnosem, neschopná využívat jarní snůšku. Někomu se to nemusí líbit, jsou to ale fakta.

Socialistický sektor měl za cíl vůbec nepotřebovat drobnovčelaře a bolševici budovali státní a družstevní socialistické včelařské provozy. Cílem bylo, až opylení zajistí komunistická velkovčelařství, drobné včelaře zakázat.

Komunistický stát potřeboval vhodný úl. Po roce 48, kdy vzniklo plánovité hospodářství, byl jako první dvouletý státní plán, tak zvaná Dvouletka a bylo to přechodné období ke startu pětiletých plánů, tzv. Pětiletek. 

V té době vznikl úl a dostal honosně budovatelský název Pětiletka.

Ovšem Státní Lesy byl stát ve státě a ti chtěli svůj úl a tak vznikl stejný úl, jen s jinou orientací díla a nesl jméno Lesan. Oba úly byly na 9 rámků míry 39x24 v plodišti a měly jeden medník 39x24x9. Průměrné výnosy byly asi 3-6 kg medu za rok, soukromníci ale měli asi 6-8 kg/vč/rok.

Oba mí rodiče byli v té době včelmistry u Státních statků a dokonale poznali Pětiletky i Lesany. Táta tvrdil, že to jsou naprosto bezkonkurenční úly, kdy při správném vedení se i s nevhodnou včelou dal v některých letech získávat i jarní med, což bylo v Čechách v té době neslýchané. Samosebou se včelaři snažili šlechtit matky, hledali plodnější, schopné rychlejšího rozvoje. Pak se ukázala tragická nevýhoda komunistických úlů = byly zoufale malé. Moc nepomohlo ani zavedení druhých medníků u asi ploviny včelstev. Nicméně, i s nevhodnou včelou byl v devítirámkových úlech rychlejší rozvoj než v jakémkoli jiném úle té doby. Oba úly byly univerzály, jeden na TS s okýnkem a obsluhovatelný zadem jako zadovák, druhý byl listovák a za rámky napříč byl SR, shodně s okýnkem. Univerzály jsou úly, které nemůžou mít z konstrukčních důvodů oddělitelné dno.

Protože jmenované úly byly malé, vznikl úl původně pro socialistické podniky s názvem Moravský univerzál. Ten měl v plodišti 13 rámků a v medníku 12, celkem tedy 25 a to bylo proti prvním o 7 rámků víc. To pro včelu před Kraňkou bohatě stačilo. Nevýhoda byly nesmírně těžké izolované medníky, tehdy se propagovalo zimování v medníku. Po zavedení MU musela máma v práci skončit a tátu dali soudruzi do uranových dolů, nenáviděli úspěšné živnostníky, kteří dávali práci dělníkům a vychovávali učně a nezapomínali.

-----------------------

Pak přišla Kraňka. MU se ukázal jako zaostale malý úl, psal se rok 1965, mě bylo 9 a prvně jsme s mámou slyšel od táty o té zázračné včele. On žil v JBC nad Nisou a tam bylo hodně Němců, kteří nebyli vysídlení a museli je pouštět za příbuznými. Jeden lesník pašoval v kapse saka matky Kraňky, nebyla to legrace, hrozil za to kriminál a drakonická pokuta. A zákazy výjezdu.

Tuším, že to bylo v roce 1965 vyšla Brennerova velmi útlá knížečka Nástavkový úl. Nikdo u nás o Amerických úlech nic nevěděl a přesto, že celý SSSR měl úl Dadant-Blatt s oddělitelným dnem, tady trvalo Temno. J8 dostal od tátty první dvě Kraňky z oplozovačky v roice 1967 a následující 3 roky se k nám chodily dívat na neuvěřitelně hodné včely v obřích včelstvech desítky lidí.

Soudruzi v krizových letech = tzv Normalizaci, povolili Kraňku. Její raketový jarní rozvoj, i když byly informace od táty z horského města, nikdo nečekal. Najednou této včele nestačil žádný úl na 24, naše třicítky s polomedníky vyhověly, když se převěsily 3 rámky plodu do medníku.

----------------------

Opět potřebovali komunisti úl, který by Kraňce mohl stačit. V provoze byly vysoké desetitisíce úlů na 24 a statisíce rámků, vybavené truhlárny s jednoúčelovými stroji a další okolnosti, a tak si komunisti vzpomněli na devítirámkové úly Lesan a Pětiletka. Nápad dostali v socialistickém včelařství v Tachově. Tam vznikl plně nástavkový úl na devět rámků, s vysokým dnem asi 65 mm a libovolným počtem stejných dvouplášťových nástavků zateplených Welitem. Tachovští měli s úlem nesmírný úspěch a tak po zásahu Strany a Státní plánovací komise se vlastně bleskurychlke tento úl rozšířil, rychle byly nahrazovány MU Tachovákem. Ihned se ujmul i v soukromém sektoru. Ovšem slovou soukromý sektor se neužívalo, znamená něco jiného, žádné soukromé podniky tu nesměly být. Jednalo se o drobnovčelaře, dnes říkáme hobbíky, ale tento anglicizmus nikdo neznal a nepoužíval.

Sám jsem Tachováky neměl a neměla je ani máma, táta přestal v JBC včelařit. Viděl jsem je v provozu u známých a nenadchly mě. Nemůžou nadchnout nikoho rozumného, kdo zná systém Dadant (i když my vůbec nevěděli, že nějaký Dadant existuje, v SSSR se nesměl jmenovat “amerikaňski”, tam se jmenoval (a jmenuje) Mnogokorpusnyj), ten nešel do Tachováku na nízkou míru, když jsme znali co dokáží úly 30.

----------------------

Včelařit se v Tachováku dalo skvěle, měl jenom dvě nevýhody a jinak jen výhody. Byl pouze na SS a byl velmi vysoký, vratký, nepraktický hlavně do kočovných vozů, které se v té době nesmírně rozmáhaly. Stát kočování velice podporoval.

Asi proto někoho napadlo udělat nástavek čtvercový, což je při délce rámku 39 jedenáct rámků. Výše jmenuju autora, ten tomu ale dal asi konkrétní fazonu a název, kdo je autorem nevím a je mi to dost jedno.

A TADY ZAČAL NESMÍRNÝ PROBLÉM ČECHŮ A ADAMCOVY MÍRY, KTERÝ TRVÁ DODNES.

Omlouvám se všem za velmi dlouhý úvod, mám za to, že nikdo takto uceleně a současně svým způsobem velmi stručně vývoj úlové otázky ČR od ww2 po dnešek nepodal, já o takové práci nevím.

A nyní konečně v čem spočívá tragický omyl českého úlu 39x24x11. Budou to počty a komu je to protivné, nenutím ho to číst. Nicméně každý by si to měl ve vlastním zájmu uložit, opět podám práci, jaká nemá obdoby a nebo takovou já neznám. A skutečné odborné včelařské vzdělání se bez následujích počtů neobejde, kdo nepochopí toto, nepochopí ve včelařině nikdy nic.

Už Škvařil  kolem ww2 postuloval, že včela medonosná Kraňská musí mít plodiště velké 150 dm2. On je autorem míry vysoké 30. Ve skutečnosti původně navrhoval slovenské B s patřičným počtem rámků, to mu ale v zemi s převažující délkou rámku 39 neprošlo. Proto svolil ke kompromisu, ale s tím, že rámek bude tedy vyšší o 2,5 cm než B.

Ale! Úl 39x30x11 má jen 129 dm2 a tak (Škvařil nepochybně znal Dadant) pro ten úl navrhnul nízký medník jako polovinu a tudíž (bez VM 6 mm) 14,4 cm. Nutno podotknout, že jmenovaný pracoval před příchodem Kraňky a tak jeho úl s plodištěm 129 dm2 byl pro výše popsanou kříženku neskutečně velký a tudíž dostatečný.

Přišla Kraňka a najdenou se ukázalo, že Škvařilův úl je pro Kraňku vhodný když se převěsí 3 rámky plodu do medníku. Pak bylo plodiště vlastně 129 + 35 = 164 dm2 a toto číslo je nutné si dokonale zapamatovat. 

                                                                    164 dm2

Jenže převěšování je moc práce, bylo potřeba najít způsob jak nepřevěšovat a přitom docílit správně velkého plodiště. Důležité slovo je SPRÁVNĚ velké plodiště, tedy ne malé, ale, a to hlavně, ne moc velké.

Když se na sebe dají dva VN Tachováku, vzniká plodiště velké přesně 168 dm. 

Toto je pro celou českou úlovou otázku stěžejní věta!!!!

-----------------------

Jenže, jkdyž se na sebe dají dvě bedny kvadrátu po 11 rámcích, vznikne nesmyslně velký prostor 206 dm2. A to prostě nemůže fungovat a z toho pramení úplně všechny potíže českého národního úlu, přesněji národní míry v nesmyslně velkém úle, přesněji v úle s nesmyslně velkým plodištěm - tedy dva VN kvadrátu je moc velký prostor. A vše začalo kardinálním nepochopením prazákladu (základních počtů, o kterých tvrdím, že bez nich nikdo nebude vzdělaný včelař), co nutně Kraňka na většině území ČR potřebuje.

Jedná se o dnes nejrozšířenější český úl, kvadrát 39x24x11

Lidově polopaticky řečeno- jedna bedna zoufale málo, dvě zoufale moc.

---------------------------

Já jsem toto nevěděl vždycky. Jinde jsem napsal, že vysoce vzdělaný Sedláček tohle ví a proto zvětšil (překročil kritickou hranici výšky rámku) rámek na výšku 34,7 a to proto, že to jsou dva NN 39x17x11 na sobě a mezi nimi je VM 7 mm. Pak má Sedláčkův úl 149 dm2. A úl zůstal čtvercový.

To stejné věděl velmi dobře Ing. Řeháček a protože potřeboval úl s plodištěm 150 dm2 a nechtěl převěšovat plod, zvětšil nástavek na 13 rámků. Tím se jednou provždy odsoudil k pouze SS a z toho faktu k mnoha nesnázím a nebo nevýhodám. Řeháček svůj úl nazval, podle mě velkohubě a nesmyslně Eurodadant, přece musel vědět, že Evropě je nějaká délka rámku 39 jednak naprosto neznámá a hlavně úplně fuk!!!! ED má plochu plodiště 152 dm2.

Pro zajímavost, originál Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12 má plochu VN 157 dm2 a je čtvercový!

Langstroth Superjumbo 44,8x32,5 (správněji 32,8)x10 má plochu, světe div se 146(7) dm2.

Je pozoruhodné, že úly vznikaly v od sebe velmi vzdáloených zemích s jinými přírodními podmínkami a Amerika a Tichomoří Kraňku nezná, jen Vlašku. Přesto všechny úly, které přežily vývoj, mají více méně stejnou plochu. Bylo by pošetilé věřit, že je to náhoda. Nejméně rozšířeným světovým úlem je Langstroth (I když jeho uctívači tvrdí opak) a já tvrdím že proto, že má jen nevýhody. Jeho velikost Jumbo s výškou 28,5 nic neřeší a už vůbec v Česku, jeho plocha je 128 (Blaník 39x30x11 má 129 a je sám o sobě malý). Superjumbo s výškou 32,5(8) překračuje kritickou výšku 30, stejně nemá ani 150 dm a je jen na SS. Tvrdím, že proto je téměř neznámý a nepoužívaný.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A celý tento článek jsem napsal jen proto, že Tom4 chce oživit a vytáhnout z propadliště dějin Tachovák. A já mu to schválil a podpořím ho jak nejlíp budu umět. Protože když naprosto revolučně a neznámně doplníme Tachovák NN 15 (11), vznikne podle mého znamenitý úl. Vymyslel jsem a nedávno to nesměle jakoby mezi řečí říká Tom4 v souvislosti se šestkou, že se to dá zkoušet vyvložkováním normálních VN i NN na 11 rámků.

A teď přiznání. Vím tohle už roky. Nějak se mi nechtělo do realizace. Pak mě vyprovokoval dnes už nežijící bratr a já to zkusil. Ovšem pak jsem nevydržel, v návalu práce a nutnosti rychle zvětšit prostor VN buchty vyházel a pokračoval jsem jako v jedenáctirámku. Ani nevím, zda jsem se Tomovi4 pochlubil. Ostuda je, že jsem takhle “selhal” i přede dvěma lety a Tomovi jsem to zbaběle neřekl. Prostě dokud znám dokonalý způsob a unesl jsem to, prostě jsem pokus nedotáh. Nastala jiná situce.

--------

Nadělat devítirámové VN i NN z překližky 18 mm je pro mě otázka pár dní, o jen dalších pár dní by dalo víc práce nadělat z masivu smrk 20. Stejně tak dna, ta ale z překližky být nemohou. Nic se nevyhodí, když se neosvědčí, budou to dvojáky plemenáče 2x4 rámky na SS a stejné dno se rozpaží na dvě půlky hranolkem prostředkem dna vysokým 18 x třeba 20 a nebo 18x18, 18x25 a podobně. Běžně takto používám dvojplemenáče z běžných VN (jak 24 tak i 30), jen jsou 2 x po pěti rámcích (šel by i troják po 3 rámcích). Přepážka doléhá ke stěnám, dole lícuje jako rámky s okrajem nástavku a je v nástavku zajištěná proti posunutí 3 vruty. Funguje to znamenitě už mnoho roků. Ten dělící hranolek na dně je běžná zástrčka dna, jen je nechaný delší (ale stačí i na délku 404 mm) a zadní zástrčka stejného rozměru je zespoda přichycena dvěma vroutky šikmo proti vypadnutí. Vše je demontovatelné na normální dno a nástavek za si 2 minuty. Na dvouplemenáč pasuje stejné víko, nemá odlišný půdorys. Myslím, že jednodušeji už to snad ani nejde. A vlastně ještě strop. Někde mám dva igelity, někde jeden. Odkryju jen tu půlku co chci, druhá je dokonale připepená včelami. Vše je nejjednodušší a plně funkční.

-------------------------

Takže, kdo dočetl až sem a pochopil sdělené, měl by být v dokonalém obraze a vědět co možné je, co mizerně a hlavně co vůbec.

Tvrdím. Že pro moc velký VN mají Adamiti vlhký med, podtržené včely ze zimy a v důsledku toho méně životaschopné a v důsledku úhyny. Nikdo zaboha nechce (bojí se následků syndromu “posla špatných zpráv”) udělat statistiku, ve kterém úle a jaké míře je nejvíce a nejméně úhynů na CCD (nebo co to je). Ideální by k tomu byl třeba COLOSS, ale lidi na tento zbytečný projekt z vysoka, účastní se ho snad 2% českých včelařů a tak bychom nevěděli zase nic. A tak nezbývá než empirie, zkušenost a pozorování okolí, kdo, jak a hlavně v čem včelaří. Přitom na výšce rámku až tak moc nezáleží když se pod VN 24 dá TL 15. Pak to má opět oněch až snad magických 167 dm2. Ale prostě musí to být POD VN a ne nad ním (a ani to není definitvní, časem zveřejním jak na horní TL). 

A tak dále, vše jsem mnohokrát vysvětlil, patrně nikdy takto uceleně, kdy vše vyplývá z něčeho konkrétního, jasného. Nic jsem nevynalezl, vše tu dávno je, jen jsem nějak pochopil souvislosti. Trvalo mi to ale 60 let. Kdo se bude namáhat a pochopí sdělení v tomto článku, získá velkou výhodu ušetřených, u někoho i desítek let.

Pak se, prosím, nedivte, že odmítám všechna bláznovství, nápady s rámkem úzkovysokým, nebo vyšším než 30 cm, ležanem na většině území ČR a dalších, když já dokonale vím, že je to všechno hloupost, nešikovné, škodlivé a slepá ulička, hodně jsem toho vyzkoušel sám a stálo mě to hodně peněz a hlavně ztrátu radosti a elánu. A to proto, že existuje dokonalý způsob, stačí se jen vzdělat a pochopit základní zákonitosti a vědět bez zaváhání co možné je, co možná, ale hlavně co NIKDY. A přitom pevně věřím, že co vím já není definitivní a “že již vše bylo vynalezeno a není už nad čím bádat”. Naopak, tvrdím, že to může být jen výchozí začátek dalších objevů a i zatím netušených souvislostí a možností.

K pokárání:

Je rozdíl být arogantní b.b a nebo udělat chybu a litovat jí. Můj slib je, že se polepším až mi bude Tom4 něco říkat, že ho budu poslouchat ušima a ne kolenem.

O vašem příteli nevíme nic, nic o jeho provozní metodě s B8 a tudíž se není čeho chytit. Ale dovolím si spekulace. Ovšem v jiném vlákně, vysvětlím tragický omyl Čechů s Adamcem na 11 rámků. To jsem měl na mysli dopoledne. No a teď jste mě jen v něčem utvrdil, ihned jsem si to spočítal a šokovala mě shoda. Asi budete překvapený i vy pane kolego.

Rámková plocha B                              - 4,2 x 2,75 = 11,6 (11,55) x 8 rámků    =    92,4 

                                    Blaník 30             - 3,9 x 3        = 11,7                        "                     93,6

U nás existuje úl Třeboňský s mírou 39x27,5x11. Tvrdilo se (nevyzkoušel jsem ho nikdy), že výška 27,5 je kompromis mezi 24 a 30. Mnohokrát jsem vysvětloval zkušenost předků, že na míře 24 nikdy není stejně vysoký výnos jako na 30 když je rok skvělý, pak dá 30 rekordní výnos. V průměrných letech je to jedno, ale v mizerných letech na 30 není nic (nebývalo) a 24 dala aspoň něco. Údajně proto vznikla míra Třeboňáku (dle předků).

Jenže vše bylo podřízeno zcestné představě, že musí být medník stejné míry jako plodiště, nikdo si neuměl představit neomezování matek a nepřevěšovat plod.

-----------------------

Nechápu jak může být na B8 o 20-30% víc medu než na B10.

Ale je tu stěžejní otázka: JAKÉHO MEDU? Ze zakladeného díla? To mě nezajímá a nebudu se tím zabývat, to je to setrvávání u košnic v době, kdy je znám nástavkový úl a radím všem nedělat stejnou chybu jako i Dol před 100 lety. V tomto se mnou nikdo nehne, já zpátky do pomyslné jeskyně nepůjdu. Dobrovolně ne.

-----------------------

Pro mě by osmirámek nic neřešil, pak by byl VN lehčí jen o málo a za pár let bych byl tam, kde dnes. Šestirámek by bylo jiné kafe!

-----------------------

Ale. Zpět k B8, třeba to vůbec nesouvisí. Jedno stan mám u silnice, jednou zastavil traktor a šel se kamarádit o něco mladší chlap. Ten rok šel do důchodu, dosluhoval u jezevcvů v traktoru. Vykládal mi, že má Adamce, ale na 8 rámků a strašně si to vychvaloval. Detaily si nepamatuju, výnosy zamluvil, ale myslím, že to měl na SS a samosebou vytáčel zakladené plásty, tudíž jsem ho moc neposlouchal a nezajímal se. Nevím kdo to byl, můžu se ale přeptat, byl snad z Jankova. Je ale zbytečné toho člověka hledat viz Tachovák, který teprve popíšu. Ale spíš bych se zaměřil na šestirámek, kdy by ale plodiště byly dva VN6 na sobě. To by odpovídalo Blaníku 30 se 12 rámky a to si umím představit (Eurodadant má rámků vysoké míry 13 a je to vyzkoušené). Odpadl by úplně TL a jako medníky by byly NN 15 i NN 11, obojí ale také na 6 rámků. Mrzuté je, že to nenapadlo mě a když už to napadlo Toma4, že jsem ho nevnímal. Mohl jsem (možná) ušetřit 2 roky života a dřiny (a beznaděje = to je nejhorší).

Hlavně ale něco, co jsem asi už několikrát zmínil, ale nezdůraznil. Když budu mít na jedné koze dva jedenáctirámkové Blaníky, jeden 30 a druhý 24, oba budou mít spodní TL 15 a medníky NN 15, tak je VN 30 větší přesně o 25%. Logicky je ve 24 menší vč a to asi tak o těch 25%, záleží odkud to počítáme, zda z 24 na 30 nebo naopak. Totiž k míře 30 se má 24 jako menší ne o 25%, ale o 20%.

Neevidoval jsem to, musím udělat jen empirický odhad. Když vezmu za základ třicítku, která má nějaký dlouhodobý výnos a to vezmu za 100%, Adamec nedává jen o 20% menší výnosy, ale mnohem a mnohem menší, tvrdím, že o 30-40, ale někdy i o 50%. VN 24 je sice o trochu lehčí, medníky i TL stejné, ale vyšší míra jasně vítězí. Taky se mi zdá, že se 24 mnohem nadšeněji rojí.

-------------------------

Slovensko má už počasí bližší kontinentálnímu rázu a tudíž je tam tepleji a tudíž pro chov včel jsou tam lepší podmínky. Tedy na Slovensku jako celku, než průměru ČR. Patrně proto tam může existovat a úspěšně fungovat úl vysoký 27,5 a jestli já chci v drsnější části ČR slušný výnos, jasně vítězí míra vysoká 30. Možná proto se Třeboňák neprosadil, rozdíl byl tak nepatrný, že nestál za změny. Kdo byl chytřejší, zvolil si míru vysokou 30, ovšem pokud k ní nechtěl NN medníky, pohořel (dobře mu tak, neodpoustím si dodat). Drtivě drtivá většina ČR má ale snad nejhorší míru jakou znám a podotýkám že Lang 1/1 je na plástovou plochu úplně stejný jako 39x24x11, má jen nevýhody a to jen SS a tudíž pořídit si L 1/1 a myslet si, že bude lepší než čtvercový Adamec, je nevzdělaně hloupé. A hlavně úplně zbytečné!

-------------------------

Pane Goro, zjistíte provozní metodu a přírodní podmínky pana kolegy s B8? Děkuji.

Polepším se, slibuju.

Domýšlíte to zajímavě, mě třeba zimování vůbec nenapadlo. Nápad s polorámkem na zimu je super (pokud to není celé hloupost) a možná by tam mohl být i v létě jako stavební (do jisté míry by maličko nahrazoval LBV - co když na trubčině mezi plodem něco je? 

Zajímavý nápad je zimovat jen v půllce, to by na 6 rámcích D-B možná šlo, jenže když by dotýkací stěny zabíraly tloušku jednoho rámku, tak 12 rámků je sudý počet a už to nejde že? A taky všichni máme rámky dlouhé 39 a tudíž jedenáctirámkové čtvercové bedny a stěží si myslet, že to všichni opustí a zevedou si D-B. Zamysleme sde ale nad jen 5 rámky Blaníku 39. Jistěže je vždy zavádějící až hloupé dívat se na divoké včelstvo v dutině stromu - od něj nikdo nechce 50 kilo medu. Ale to nechme stranou, možná, a hned to spojím s vaší námitkou stresu, ano, stres by to byl veliký - něčím se za vše vždycky zaplatí, by se dalo uvažovat, že místo 50 kilo by bylo 2 x po 25 kg. Jenže jak se stavbou M? Prostě celé je to asi hloupost.

Ale. Jde o to, nemuset zvedat plodiště. Prapůvodní nápad byl, že by styčné stěny byly z drátové mřížky, která je velmi samonosná a jistě by podkovu nástavku udržela. Tím by odpadla starost zimování (MOŽNÁ!!!!). Jenže je to železo, je elEktrovodivé a současně je to nejúčinnější tepelný most a tak jsEM to ihned opustil.

Pak ale existují nikoli výsekové, ale lité silné mřížky z plastu. Ovšem u nich nevěřím na samonosnost v délce 400 mm.

Ale zpět k divokému vč ve stromě. Jsou známy případy, včelstva s hnízdem přes 2 metry v dutině v průměru 18 cm.

Tomovi4 jsem strhal podivnosti s šestirámky vysokými přes dva metry. OK, moc jsem nad tím nepřemýšlel a po zkušenostech jistého pana Dlouhého, myslím, že byl ze Dřís (na Labi), který měl asi 100 vč v Brennerákách, jsem to prostě rovnou zavrhnul. V případě zájmu někoho registrovaného můžu Brennerův úl popsat a vysvětlit. Mimochodem ten by byl možná cesta. Jenže atypické rámky 30x30x8 + 30x15x8.

Zpátky ke mnou strhanému šestirámku. Tom4 je bohužel introvert, nesmírně skromě “nedravý" a tak se se mnou nedohadoval. Škoda, myslím, že byl řešení problému nesnadněji nejblíž, jen já se o tom odmítal bavit.

Co mi vadí na úzkém úle s ohromnou výškou? Vratkost ve větru a havně lezení k úlu po štaflích nebo nějakých stupňových plošinách a manipupace s plošinou, která musí bezpečně unést chlapa a umožnit bezpečnou práci by byla tak obtížná, namáhavá a zdržující, že jsem o tom odmítl i jen přemýšlet. Ovšem tyto komplikace by byly menší, než můj nápad s D-B. Protože by se používal běžný rámek. Ano, asi by se chovala slabší vč a plodiště by tvořily dvě bedny na sobě. Konečně by TL na 5 rámků pod dvěmi plodiskovými pětirámky byl správně veliký - normální TL na 11 rámků 39x15 je zbytečně veliký a nikdy ho vč nepoužívá celý (ale může se tam svěšovat třeba v noci nebo při dešti velká část včel).

----------------------

Malé odbočení. Víc než 2 medníky na Blaníku nejsou obyčejně potřeba, med by měl být pořád porůběžně odebírán, viz můj článek o častém odběru medu. Mnozí to tak dělají, ví o tom i pan Goro, funguje to. To by u pětirámku byly 4 medníky, místo dvou normálních. Takže, dno celková výška asi 4 cm, + TL = cca 16 cm + dvě plodiště po cca 31 cm + 4 medníky po cca 16 cm = 145 cm výšky. OK, hodně vysoké. Ale pokračujme (nic jsem nepromýšlel, píšu zvoleje jak mě to napadá).

Normální úl se stejnou kubaturou by byl pak vysoký asi 83 cm. Rozdíl výšky obrovský. A opravdu obrovský? Je úl o asi 60 cm vyšší skutečně neřešitelně vysoký?

Momentální nápad. Úly by stály na SS, podstavec je asi 30-35 cm vysoký. Na podstavci by bylo vedle úlu místa asi 80 cm a pak by včelař vylezl na podstavec a pracoval jako při TS a úl by byl rázem nižší o výšku podstavce.

--------------------

Musela by se vyvinout spešl metodika pro pouze pětirámkový úl, také nevíme, jak by se vč v zimě srovnávalo s půdorysným prostorem vnitřku asi 40x20 cm.

Vratkost. Ano, velký problém. Umím si ale představit podstavec s jakousi čelní stěnou. Ta by sloužIla jako větrolam, úly by se k ní daly přichytit a v neposlední řadě by to bylo svého druhu zábradlí pro bezpečnější práci včelaře (ale taky by překáželo v pohybu). A navíc by to dělalo clonu proti slunečnímu osvitu čelní stěny, ne každý může mít úly pod stromy a nebo ne celý den. Ano, včelař by při práci kročejovým hlukem rušil vč tím, jak by “tancoval” přímo na podstavci. Zajištění úlů by jistě šlo podobně jako dal včera Goro úl s excentrickou hřídelí. Nesloužila by ale k účelu, jaký prezentuje Goro - zvedání nástavků, ale nástavky by měly oko a po práci by se zhora nevlékla železná trubka (nebo dřevěný hranolek) a tento držák by byl zapušěný do podstavce. Tím by úl získal stabilitu i při malé základně.

Není pak přece jen lepší nějaký zvedák jak radí Goro, než vymýšlet na sebe kupené ptákoviny? A není lepší, aby nemohoucí stařec - DŮCHODCE- lehnul na hadr a nechal to mladým, silným a zdravým?

Při psaní, díky vám Romane, mám další, možná úplně blbé nápady.

Tady pro vás a některé další malé-velké odbočení. Můj táta byl ročník 1919, švec, v 17 mu umřel otec a on musel převzít živnost se 3 dělníky + 2 učni a hlavně byl faktor, nebyl nikdo schopný to tam dělat a na dědovi bylo závislých asi 80 rodin drobných zemědělců, bezzemků a nádeníků. Podrobnosti jsou nad rámec CHZ. Nicméně je to zajímavé a dneska 100% lidí netuší, co to faktor byl.

Každý si pamatuje z filmu “Lásky mezi kapkami deště”, jak ševci nenáviděli Baťu, bral jim práci. Ne tak můj otec, ten ho obdivoval. A konečně jsem u jádra co chci sdělit. Baťa vůbec nepreferoval VŠ vzdělání, chtěl střední kádr. Měl speciální učiliště, kde vychovávali právě mladé chlapce se řemeslem a vybrané z nich pak s maturitou. Mimochodem, komunistické učňáky s možností maturity pro nadanější učně okopírovali soudruzi do nejmenšího detailu od zlého kapitalisty Bati. Vyjma jedné zásadní věci. Existovali, doslova se tak jmenovali “Baťovi mladí mužové”. To byli svobodní absoloventi a měli za úkol každý den ráno odevzdat vedoucímu kanceláře nějaký nápad sepsaný na papíře. Mnoho nápadů, možná 99% byly hlouposti. Ovšem některé dodnes používá celý svět a namachrovaní Anglosasové netuší, že to vymyslel nějaký anonymní mladinký maturant z popudu Moravského ševce!!!! Úplně nejznámnější nápad nějakého Baťova mladíka je, že firma neplatí výplaty hotově, ale na účet. Dnes se bezúročným používáním peněz zaměstnanců pakují nenažrané banky, ale v době vzniku nemusel podnik mít tolik hotovosti a mohl mít ty peníze třeba v materiálu. Ne každý přece utratil celou výplatu - tedy nevybral si jí hned. A ani nemohl, měl to ve smlouvě stejně, jako dnes taky z bankomatu můžeme vybrat jen nějaký týdenní limit. Každý zaměstnanec musel ze smlouvy spořit, samosebou v Baťově bance, tuším, že to bylo 17% příjmů. Stabilizační bydlení taky vymysleli Baťovci a dnešní Rohlík, všechny ta zásilkovny a eshopy není nic nového pod sluncem. Baťa zřídil podnikové prodejny potravin, bylo tam levnji než “venku”, byly to vlastně první řetězce, nehledejte vynález jinde, ale v tehdejším Československu. Jeden nápad ale stojí za uvedení, ten už je zapomenutý a už se asi nevrátí. Ráno každá žena na vrátnici odevzdala nákupní tašku s lístečkem, co potřebuje nakoupit a když šla z práce, vyzvedla si tašku s nákupem na bráně. Neplatila, firma si to strhla z platu. Výroba potravin (drogistického a mnohého dalšího zboží, třeba textilu atd) byla levná při enormní kvalitě, protože zemědělci (nebo jiní dodavatelé) prodávali výhodně a zajištěně s jistotu a velkoobjemovými nákupy získal Baťa lepší nákupní ceny. Hlavně ale šlo o to, aby peníze za práci, za jejichž drtivou většinu zaměstnaci nakupují běžné věci pro život, aby co nejvíc těch peněz utratili bezhotovostně zase u Bati v jeho obchodech. 

A tak bych mohl pokračovat opravdu dlouho. A stál za tím Moravský švec se slováckým akcentem. Ano, švec!

Tohle táta nesmírně obdivoval a mluvil o tom tak často, že jsem jako malý kluk chtěl být jako ti Baťovi mladí mužové. Uvažuju tak a pracuju tak celý život, sice skromě, ale uživily mě jen moje nápady. Proto srším pořád nějakými nápady i jako dědek, svou mysl nezastavím (a ani nechci, proboha proč?).

Tolik na vysvětlenou proč přináším pořád (většinu nezveřejňuju a nebo s velkým odstupem) nové a nové nápady.

-----------------------

Bohužel se mi stane, že jsem, a Tom4 o tom mluví (bohužel nedůrazně) už několik let, že jsem smetl z pomyslného stolu šestirámkový úl. Zdá se mi, že by to vyřešilo celý můj problém s enormní váhou nástavků a tudíž by to mohlo pomoci ženám a starým obecně. Samosebou je nejlepší úl normální. Toto by byla alternativa, o hodně lepší, než zanechat včelařiny úplně.

Někdy jindy zveřejním, tady na CHZ už dávný postřeh, vlastně nápad. Ale myslím, že dnes jste dostali hodně velkou porci a tak snad někdy příště.

Doplním nejzákladnější poučku z psychologie, kterou ale drtivě drtivá většina slušných lidí nezná.

Psychologie, ta nejzákladnější: 

Frustrát (nahrazuju tím slovem slovo zmetek) má přání někoho naštvat, je ubožák a závidí ostatním, že jsou spokojení a šťastní a chce aby byli i oni nešťastní jako on. Každý, kdo má přání touží, aby se mu vyplnilo. Když je přáním ubožáka někoho naštvat a dotyčný se naštve a pekluje s ním, zm.dovi je skvěle, plní se mu jeho přání. Jediná obrana je nesplnit mu ani jednou přání, z toho je nešťastný! A protože nikdo nesetrvává dlouho tam, kde je mu mizerně a kde mu lidi neplní přání, odejde sám. Jde si pak hledat jiné oběti, takové, které mu na to skočí a zase mu začnou plnit jeho úchylná přání. Je to na vás co a nebo od koho příspěvky jsou pro vás cennější. Stačí, když se nikdo z vás slušných lidí = registrovaných, kteří se tím představili ostatním, ani jednou nevyjádří k žádnému a dokonce ani k rozumnému názoru anonyma, pak neregistrovaní dají pokoj. Tedy vyjma placených trollů, ti přestat nemůžou, chtějí své peníze a musí plnit smlouvu.

Ano, anonymové a neregistrovaní změní taktiku a začnou vkládat velmi rozumné názory. Pozor, je to jen finta, jejímž cílem je vrátit vše na úroveň před dneškem.

Pro natvrdlé zopakuji: 

Každý si dělejte co chcete, já na neregistrované anonymy reagovat nebudu. Odteď kdo se chce bavit se mnou, musí se nejprve, jak je mezi slušnými lidmi běžné, představit. Já se také představil, já slušnost neměřím na sem tam vulgarizmus, ale na míru zmetkovské povahy některých.

Mě může stěží kázat morálku xy, který se nepředstaví. Já anonymitu považuji za hrubý pytel a na ten patří jaká záplata?

Navrhuji zdejší komunitě neragovat na nikoho, kdo nebude přihlášený pod plným jménem. Zavání mi to placeným trollingem od některých anonymů v rámci obecného rozeštvávíní lidí mezi sebou navzájem. Všichni slyšíme a čteme o hybridní válce, ale nikdo jí nechce vidět kolem sebe, každý myslí, že to je jen někde v imaginárnu u nějakých jiných lidí. Ne, Majitelé zeměkoule potřebují rozeštvané lidi i u nás a i na zájmových fórech. Politikové plánovitě rozeštvávají společnost, třeba tím, že komunistický rozvědčík dává metály disidentům, kteří byli disidenty proti komunistům a jejich rozvědčíkům. Zná někdo něco strašněji ohavného? Cyničtějšího? Na mě to vše dělá dojem, že si už z lidí dělají blázny a trumfují se jakou zhůvěřilost si můžou beztrestně dovolit a lidi drží hubu a krok. Protože se všichni bojí, všichni jsou otroci kvůli hypotékám a tak mlčí. Užiteční idioti pak celé to nadšeně žerou a podporují. Těžko uvěřit, že jsou všichni jen tupě hloupí.

Druhý můj návrh je, že neragujme na vkládané odkazy bez toho, aby vkladatel, v drtivě drtivé většině většinou anonym, nejprve popsal co chce sdělit a pak, ve zvláštním vlákně, byly jen okazy a on jen sdělil, který odkaz to je. Jestli totiž já odmítám otevírat odkazy, zejména ty Anglosaské a od Märze, Sedláčka a podobných, nemůžu se účastnit debaty, která se odvíjí od nějakého trollingu nebo nečeho, co trollingem být může.

Nebo napadá někoho jiný způsob, jak možné trolly eliminovat?

Já začnu tím, že neotevřu nový příspěvek pokud bude od anonyma a na plky anonymů nebudu nijak reagovat.

Právě vyšel v sekci články můj avizovaný článek s fotkami. Fotky byly pořizovány v roce 2022 jen telefonem pro rodinu a přátele a nebylo plánováno je zveřejnit. Nicméně tvrdím, že ty fotky jsou víc než jasně a nevyvratitelně vypovídající!

Tvrdím, že na článek nebudou žádné komentáře a nebudou ani tady. Protože by kyselináři mohli jen koktat nesmysly.

Jak píšu v příspěvku o olovu, o marném boji s lidskou tupostí, vývoj se nezastavil a vyspělejší, tedy inteligentnější a slušnější lidé budou postupně přecházet na lepší věci a naopak, zaostalí budou lpět na starém i když vědí, že špatném. Díky pročtení starých předválečných včelařských časopisů, i ještě z Rakouské monarchie, vím, že i když dávno existovalo rozběrné dílo, pořád mělo velké % včelařů u nás košnice, med lisovali i s plodem a jedli ten hnus, maglajz z polodu, medu, pylu, košilek. Brrr, chtělo by se říct. A přitom už byly vynalezené a celá desetiletí vyzkoušené nejen horem přístuplné, plně rozběrné úly, ale dávno, celých 60 a více let existovaly nástakvkové úly. A Čech Hruška, asi se styděl za svůj národ a tak se psal Hruschka, vynalezl medomet kolem roku 1860 a Langstroth nikde nepíše, o jiné těžbě medu než vytáčení medometem. LL byl moderní a pokrokový, my tady v Rakousku-Uhersku žili v 18 století. Nepřipomíná to něco? 

A tak se pořád ti tupější drželi starého. A zrovna tak budou dnešní kyselináři lpět na drastických dávkách kyselin a tvrdit, jak jsou pro včely lepší. Budou neustále lpět na vytáčení plodových plástů, pamatuju si ještě z VF slovenského exota, který vytáčel hlava nehlava i s plodem. Mnozí potřebují nacpat do vč o 20 kilo cukru víc než může vč za zimu spotřebovat a proto lpí na vytáčení černých ohavných plástů, aby mohli laciný cukr vytočit do medu. A proto drtivá většina lpí a drží se plodiště složeného ze dvou beden 39x24x11. Co určitě nepotřebují je, aby nemohli vytáčet do medu cukr, ale i rezidua léčiv, případně troxiny z plísní, které nemůžou na starém díle nebýt vždycky. No a výkaly plodu přece lidi jedí destitisíce let, tak proč to měnit, na jedenadvacáté století hledět netřeba.

Tohle a spoustu dalších ohavností Blaník neumožňuje a proto ho mnozí posmívají, dehonestují úl i mě, pohrdají, snaží se ponížit. Nikdy nemají ŽÁDNÉ rozumné argumenty, jen zlobu, závist zášť, jak zpívá věčná Marta ve své známé písni.

Nikdy jsem netvrdil, že bych byl neomylný, všechny svoje přešlapy, když jsem si na ně vzpomněl, jsem zveřejnil. Ne abych nabíjel anonymním ubožákům munici na moje ponižování. Přiznal jsem vše jen proto, aby stejné chyby nemuseli udělat další. Ano, často mi ujedou nervy, kor když narazím na těžkou lidskou zlou stupiditu. Nejsem dokonalý, vše dávám zadarmo a tak si snad smím dovolit nemazlit se se zlobou a bezbřehou záští.

-----------------

Dál je to občánkové včelaři na vás. Je jen na vás, zda budete lidi a i svoje děti a vnuky krmit produktem s výkaly plodu. OK, ani bych nemukal kdyby nebyla jiná možnost a nebo byl Blaník nedostupně drahý, složitý, nesnadno vyrobitelný. Nebo byla jeho provozní metoda složitější než předpotopní klasika, už jen nesmsly typu OP jsou tak pracné a složité, že kdo má rozum, musí to uznat. O dalších zhoubách OP se ani nezmíním a je jich nemálo. Ale když u videí nemusí jednoduší lidé myslet a u textu ano, to je ten problém.

Naopak. Blaník, jak úl tak metoda je tím úplně nejjednodušším a nejméně pracným, co jsem za život viděl a vyzkoušel. A vyzkoušel jsem toho opravdu hodně. Ano, nemá rekordní výnosy, protože  neumožňuje do medu vytáčet cukr a škrobová krmiva. Proti Blaníkům - úlu ani metodě neexistuje ani jediný ROZUMNÝ argumernt a každý může ihned nemít úhyny, nebo nepatrné a produkovat absolutně čistý med. Ale to se chtít nebude a když, tak jen nemnohým. 

Blaník také už nezná vlhký med. A to hlavně díky kolegovi Tom4 a jeho Nahatým úlům s neuvěřitelně malým nezvětšitelným česnem, pouhých 9 cm2.

Všechno je tu do nejmenších detailů vysvětleno, popsáno, celé a podle mě patentovatelné know-how (už to patentovat nejde, jak se cokoli zveřejní, už to nejde ukrást a přihlásit si to - i to je jeden z mých motivů). Ale že je systém Blaník zadarmo, nekvalitní lidi si toho neváží a naopak ponižují, posmívají se a jediné co dokáží, je vkládání odkazů v drtivé většině se škodlivým obsahem, který sami ani neumí správně přeložit z cizácké hatmatilky. Přitom my Češi a Slováci jsme nejvzdělanější včelaři planety a pak ostatní Slované, Anglosasové za námi jen v dálce klopýtají. Já se od nich neumím nic naučit. I to jsem tvrdil mockrát. Kdysi sice byli špičkou, už dávno jim, Anglosasům a nejen ve včelařině ujel vlak. Viz třeba BRICKS. Ale pozor, kobyla když chcípá, nejvíc kope!

Dal jsem všem úplně všechno, zadarmo a mnozí nemají ani tolik slušnosti, aby aspoň drželi huby. Ano, takoví lidi jsou. Ale věřím, že sami časem vymizí jako primitivové z 20 let 20 stol, kteří i v Dole vedle moderních úlů provozovali košnice a o chovu včel v košnicích se psala, ve 20 letech, 20 let po Adamcovi, “odborná” pojednání. Protože vývoj světa se nezastavil a nezastaví. Možná se jen zdrží invazí cizího lidského elementu, která právě probíhá, ale i to, jak věřím, jednou pomine.

drvodelkafialova:

Tak zrovna u tohohle odkazu byste mohl udělat výjimku, je sice dlouhý, ale zajímavý. 😃

Kruci nál!! Jakým jazykem vám mám vysvětlit, že je to o jiném roztoči a tudíž to je pro boj s VD neprosto bezcenné? Chápete vůbec co píšu? Když budete mít králíky, budete se zdržřovbat cizáckými plky o zajících? Jasně, oba druhy mají hlodavčí zuby a podle vědcostutů nejsou hlodavci, oba mají uši a silné zadní běhy, mají lidmi využitelnou kožku a jedlé a pro někoho chutné maso a oba druhy žijí jen díky koprofagii. Ale křížit nejdou a nejde se o zajíce starta jako o králíky. A tak všechny zkušenosti o zajících jsou pro mě králíkáře jen ztrátou času.

Já nemám čas na kratochvilné nesmysly o jiném škůdci jiné včely v jiné části světa v jiné zeměpisné šířce.

Tak nic, nic jste nepochpil, netrapte se s tím.

Jen píšete jasně, jak vám ignorovaly medníky na nesmyslně vysoké míře vašeho ležanu. Když jsem to tvrdil, ani jste nemukal a najednou to z vás leze. Nemukal jste ani když někdo nedávno blábolil o rámku vysokém 39. Petrosmoravicum to byl. Když jsem mu dal nevyvratitelné argumenty, odmlčel se. TOTIŽ: Už můj táta říkával, že nikdy nikomu nic neradí kdo se ptá. Kdo se na něco ptá, je předem rozhodnutý, jen ví jistě, že vymyslel nejspíš hloupost, není si jistý sám svým nápadem a hledá někoho, kdo mu jeho řešení pochválí. Jak se někdo pokusí mu vysvětlit, že vymyslel blbost, útočí, dehonestuje, snaží se ponížit a nebo když je to slušný člověk, se jen odmlčí a všechny ty nehezké věci si o radičovi jen myslí. Vy Javali nejste výjimkou, ne a nedáte si říct. Vyzkoušíte a pak, když to tvrdím, ani nemukáte. Na druhou stranu, jste tu jeden z mála, kdo se mě opakovaně zastává a za to vám moc děkuju. Za kousíček pozitivní víry, že aspoň někteří lidi jsou fajn a stojí za to se jim snažit něco předat.

A tak dále. Mám tady nějakou mimoveřejnou komunikaci s některými a už padl i návrh sem přestat psát. Vlastně to tu táhnu já, drtivá většina mi tu ustavičně jen vysvětluje jaký jsem de.il a jak špatný jsem člověk. Fakt toho začínám mít plný zuby. Schválně jsem se od srpna a celé září více méně odmlčel  a nepsal tu nikdo nic a nebo nic kloudného, jen nicneříkající krátkověté plky. Stačí se jen podívat, kolik témat jsem tu otevřel já.

Bude tedy jistě nejlepší, abyste se ptali Märze, Sedláčka a dalších.  Ti se na vás z vysoka, ti jdou jen po prachách za zhlédnutí a z reklamy na jejich videa, které přiděluje algorytmus, tedy robot bez ohledu na kr.viny, které tam protagonista pro jednoduché mele, na nějaké forum a věčné a hlavně anonymní ani ne oponenty, ale na.írače tihle svůj čas ZADARMO dávat nebudou, na to vemte všichni jed! Stačí nazvat předpotopní a dávno opuštěné nesmysly latinsky, třeba se použije slovo Optima a úspěch je zaručený. Nebo se vloží odkaz v angličtině a dotyčný to strojově přeloží a pak to nedává smysl, ale vkladatel se tváří učeně. A když už něco napíše, tak to nedává smysl tuplem. Nebo napíše pomocí učených slov nedokázatelný axiom, že s časem klesá imunita včelstev. Nikdo jste se proti takové hovadině neohradili.

----------------------

Jakési vkládání rámků do pevného podmetu mám za sebou a předem bych to nedělal nikdy, předem útočí i v lednu při vyndavání podložky. A smysl to může mít jen když jedním pohybem přidám celou bednu, nebo rozdělenou na dvě menší jak jsem se snažil popsat. Ale crcat se po rámku? To bych já nedělal. Než to dělat jako píšu, že dělala máma, raděj skončím se včelařením. Zrovna tak zvedáky, mému staršímu bratrovi to spadlo, všechno se rozštípalo, maglajz z medu, voští, třísek rámků, nástavků a včel v srpnové bezsnůšce a následná rabovka. On, už mu bylo přes 70, se při tom potloukl, jak se to snažil zachytit v pádu a nemohl ani utéct, odplazil se, dobodaly ho a málem to nepřežil. Ne, prostě zvedák ne! A dělal mu to zámečník včetně železných podstavců na absolutní rovině a zvedák byl fixovaný k dokonalému podstavci (jak tu radí někde Goro).

Ale kdo jak chce a kdo jak myslí. Je to boj každého sám za sebe a chybama se člověk učí. Jen ti chytřejší se učí na cizích chybách. Ale jen ti chytřejší.