Ani nevíte jak právě vám já držím palce! Zdá se, že začínáte být včelař a že už umíte správně včelařsky uvažovat, protože ano, dokud ve vč není plod = v roji není, pak se může udělat fumigace.
To nevím a nenapadlo mě to. Ale já ještě v jednom tom úle z 30 mm PS extrud včely mám. Uvidíme zda dožijí jara.
Paní kolegyně. Něco vám sem skopíruju:
Zjištěné výsledky jednoznačně ukazují, že se nejedná o stopová množství, která by mohla být například výsledkem kontaminace v průběhu výroby. Flumethrin byl ve výše uvedených přípravcích zjištěn v léčebných koncentracích, které vyvolávají pozorovaný akaricidní účinek přípravku. Kromě účinnosti však znamená přítomnost flumethrinu ve výše uvedených přípravcích i zásadní riziko z pohledu bezpečnosti, a to včetně možnosti výskytu reziduí flumetrinu v medu a dalších včelích produktech. Zde je třeba připomenout, že ačkoliv není pro rezidua flumethrinu v medu stanoven maximální limit reziduí, zdravotní nezávadnost potravin se pro takové látky hodnotí s ohledem na stanovené toxikologické parametry, zejména s použitím hodnoty tzv. přijatelné denní dávky (=Acceptable Daily Intake – ADI).
Je to z tohoto:
https://www.vcelarstvi.cz/casopis/pripravky-ekopol-apidez-a-bisanar-zakazany-jiz-i-na-slovensku/
Já, dalo by se říci, že z nenažranosti, jsem neléčil aby v medu, který zůstal na úlech v nevybraných mednících, nemohl být kontaminovaný jedy z akaricidů. To je jedna část pravdy, druhá je závažnější, nedokázal jsem to udělat, ale to mě neomlouvá, měl jsem si najmout a nebo přesvědčit zetě, ale ti mi u spánku pistol nedrželi a naopak mi všichni říkají, abych, až půjdu kolem občanky, mrknul kolik mi je a že 50 vč je asi moc. Třetí a nejdůležitější ale byl fakt mojí neschoponosti ochránit med v plástech před zavíječem a vědomně jsem čekal na půlku října. Pak mám vyzkoušeno, že ve skladě, který mám, jsou medové PANENSKÉ rámky v bezpečí až do května. Prostě panenské voští, navíc s medem, zavíječi nešmakuje. Nešlo o pár nástavků, jako u drobných hobbíků, ale asi o 90 NN.
Někdo to může nazvat tedy nenažraností - nechtěl jsem poškodit med a tak jsem poškodil, VĚDOMNĚ včelstva. OK, tak to vypadá na první, píš laický pohled (co přežije, pokud vůbec něco, to by bylo potřeba rozchovat!!!!). Ale co tedy udělat s asi 900 až tisícem medových plástů? Vyhodit na skládku? Zapálit na hromadě? Dát to do lesa a nechat vybrat cizím včelám? Nebo co jsem měl udělat? Každou radu vítám a nemyslím to nijak ironicky. A taky prosím o radu KDO to něco měl udělat, já nemoh. Vědomně jsem udělal nejlepší, co se udělat dalo a popravdě sice jsem se části tuháče “zbavil” - separují mi to kolegové, ale je to tolik práce, že to nechtějí dělat. Jen jsem problém odsunul v čase. Máme tu palírnu, kde berou med výměnou za medovinu. Brali by i medovou vodu, ale jen z nezakladených plástů bez výluhu sraček. Z toho nejde udělat ani kořalku, pořád jsou z toho cítit a chutnají košilky (výkaly plodu) tak, že se toho nelze zbavit ani vypálením. Proto to namáčeči vytáčí a lijí do hnoje, kam jinam? Na rozdíl od namáčečů já to ještě nějak možná využiju, v zimě, až bude čas a taky nebude už ovoce a předpokládám, že i v palírně budou mít víc času, to hodlám nějak řešit. Myslím, že vyřežu dílo, rozmixuju, voskovou drť zezhora odstraním (prostě nádoba se spodní výpustí) a zobchoduju medový roztok podle cukernatosti. Mám info od Toma4 - to on mi o tom řekl a posílá mě tam, že to v palírně změří a dle cukernatosti zaplatí.
Můj “problém” co s tuháčem v rámcích vyřešila z velké části příroda. Něco mi vyseparoval kolega (15 NN), něco jsem rozdal - lze to žvýkat jako plástečkový med a hodně spotřebovaly včely a tak uskladňuju asi jen 45 NN. I tak je to ohromná porce.
----------------------------
Kdo si výše uvedený odkaz pročte pozorně zjistí, že se rezidua akaricidů v medu nevyskytují. Ne, že by tam nebyla, ale prostě se nehledají - co oči nevidí… a tak se úplně jistě neví, jak to je a tak zvaní vědci by to stejně patrně cinkli podle toho, kdo by si zaplatil požadovaný výsledek zkoumání.
Ovšem tak já nepracuju a neuvažuju, mě vadí i jen to, že by v mém medu něco být MOHLO. Udělal jsem v té chvíli to nejlepší co jsem uměl A MOHL!!!! Věděl jsem, že to vč asi nepřežijí, některá určitě ne. Taky mi bylo jasné, že už nebudu moci říkat, že včelařím bez úhynu. A i Gorovo rýpnutí - v dobrém, nevyčítám, vím, jak to myslel, že jsem zpychnul, je pravdivé. Ona pýcha předchází většinu pádů. Na druhou stranu, doufám, že jsem nijak nemachroval u vědomí toho, že i mě můžou úhyny potkat, protože třeba mi je tolik, kolik mi je a jsem po několika těžkých operacích srdce a kdyby na Homolce tušili, co dělám, asi by mě nakopali, každý jistě ví kam. Jenže těžko mi vymluvit, že žiju a jsem relativně zdravý jen a pouze díky včelám. Jen toho tělocviku je holt na mě už moc.
Nic bych nezměnil, vše bych udělal stejně, já přece všechno, co jsem dělal a jaka jsem to dělal, dělal jsem nejlíp jak jsem v té chvíli uměl a věděl. A navíc u mě se (zatím) nejedná o “po vohni je každej hasič”, pořád nevím co lepšího jsem mohl dělat. Takže se taky nijak nevymlouvám a neomlouvám, jen se snažím vysvětlit. Přesto přese všechno chodím si kam chci a kdy chci, můžu jíst co chci, nemám cukrovku, nemám kriplvozík a nemám žádná omezení, všichni v rodině mojí i přítelky jsou zdraví, nikdo není potetovaný a nikdo nikdy nebyl v kriminále. Jen to holt někdy dost přeženu s dřinou. Dost mých vrstevníků už nežije, jiní jsou invalidní, trpí těžkou nadváhou, nemocemi a jako já je na tom málokdo. Já nic víc od Boha, ve kterého ani nevěřím, nikdy nechtěl. Nemusím se za nic omlouvat, dělám všechno jak nejlíp můžu. A všechno hned píšu sem aby se mohl každý případně vyhnout stejným chybám, jaké jsem udělal já.
Formuloval jste to tak, že je od včelaře potřeba, aby snížil …
Ale celá moje práce je v tom, abychom včelstva vedli tak, aby se tam broukům nedařilo samo od sebe. 14 let v řadě se mi to dařilo. Zkusme hledat příčinu, proč se dařit přestalo.
Geneze. Ze zdr indispozice před několika lety jsem dal Gabon asi třetině vč až v půli 8 měsíce, poslední třetině až 8.9. Nepředcházelo žádné kyselinování ani nic jiného, byla to první léčba v roce.
Další rok jsem vědomně dal G polovině až v září. Bez jakéhokoli ošetření do té doby. Vše OK.
Další rok jsem asi třetinu a nebo spíš polovinu vč neléčil nijak, jen dostala podzimní fum v listopadu a pak před vánoci. To je údajně už jedno, to je už “rozdáno”, prostě kdyby tam nebyly dlouhověké, byly by mrtvé v tu dobu.
Letos - hodně by se mi chtělo to celé svádět na zdr indispozici - to by ale nebylo korektní - to selhalo. Ptejme se proč. Vy nabízíte ignorovat mojí dlouholetou práci a kyselinovat. Jsem proti. Je třeba přijít na způsob jak se vyhnout drastickým postupům. Šetrná ke včelám je jen tvrdá chemie a ta nemůže vadit pokud je med jen v panenském díle, které není v úle při léčení. Nebudu se zabývat předpotopním způsobem těžby medu ze zakladeného díla, je jedenadvacáté století! V klasice bych asi uměl nemít problém, viz vše co jsem napsal za posledních asi 15 let.
Nicméně, velký dík za názor, zkoušet včelařit s minimem brouků a nebo nepolnohodnotných jakýmkoli způsobem je cesta. Zda jen panenský med je už jen nuance. Důležitější než kvalita medu, kterou zákazník neumí ocenit, je udržet včelstva živá.
Velmi pozoruhodné, díky!
Jsem odpůrcem jakýchkoli kyselin, ale možná je čas změnit přístup k problému. Myslím, že cesta je právě v tom, udělat brouky neplodné a nebo v tak mizerné kondici, že plození je poslední, co by je “zajímalo”.
Martine. Popravdě, dal jste si s tím strašnou práci a já se v tom i tak nevyznám. Já to chápu tak, že by to šlo říct pár větami. Možná to ale bude tím, že Američan to píše pro jejich (nenapadá mě slušné slovo) včelařsky nevzdělané nádeníky, nikoli majitele včelstev (ti jsou ještě blbější, chtějí jen zisk hlava nehlava).
My, Čechoslováci jsme ve včelařském vzdělání světovou špičkou, možná ještě Maďaři, Srbové, Slovinci, Ukrajinci a Rusové. Možná do jisté míry i Němci (německy mluvící lidi). Jinak bída bídoucí!!!!!!! A tak vaše úsilí s překladem je zbytečně vynaložená práce, protože všechno, co nesmírně zavádějící terminologií říká autor (nedokonalost překladu), my tady zvětšiny víme a když ne většina naší republiky, tak tady na CHZ jistě! Je nutné si uvědomit, že CHZ je absolutní špičkou v našich forech = vysoká odbornost a žádné urážky, napadání, osočování a podobně. Je to asi komorností tohoto fora a současně vysokou morálně inteligenční úrovní přispěvatelů a děkujme za tu možnost Zbyňkovi, majiteli fora.
---------------------------
A teď si dovolím “přeložit” článek jak ho chápu já. Přišel jsem na to, že nejhorší co je u úlu je očko. Psal jsem o tom tolikrát, že už to muselo někoho nebavit (s.át). No a Američan přišel na to samé co já. Goro jasně vysvětloval, že jak VD nemá tu vlhkost, co potřebuje, nemnoží se a že včely jsou k výkyvům vlhkosti tolerantnější než VD (Americká studie těch školaček). Já se DOMNÍVAL, že se VD třeba i namnoží, je ale impotentní nebo prostě jinak vadný a nezamoří včelstvo tak, aby mu ublížil.
Američan si neumí představit včely pod listnatými stromy a popravdě, to je v profesionální praxi nedosažitelné! My se ale nemusíme zabývat izolací nástavků, prostě v Jůseji objevují Ameriku, tu, kterou mnoho z nás objevilo taky a dřív. Opakuju, jsme absdolutní světovou špičkou, to oni by se měli snažit učit u nás! U pohrdaných a přehlížených Slovanů.
Takže. Za sebe vám Martine moc děkuji. Sice nic nového pod sluncem, ale pro mě je to jasný důkaz, že uvažuju správně a nemýlím se ani já, ani Goro a ostatní kdo si zvolili Blaník a nebo na nej přišli sami, jinde a jinak (Goro). Jen je tu fakt, že mám úhyny a je nutné analyzovat PROČ.
Ostatním doporučuji si Americký článek přečíst pozorně (raději opakovaně) a p=okjusit se odelininovat jazykové zvláštnosti. Prostě mám na konci života naději: nakonec se na to přijde jak s tím prevítem zatočit a umět se bránit virům a CCD.
PS
Jedno jsem nepřehlédl a udeřilo mě do očí. Boháč se toho chytil a tvrdil, že stačí větší úl (Ale Laang je ale větší jen v jednom směru) a nemusí být izolace. Já mu tenkrát kontroval, že je to kravina, že u našich bytů nestačí dát nábytek třeba metr dál od zdí a je teplo. Kdo Martinův článek přečte (nastuduje) pozorně, najde tam Boháčovu inspiraci k jeho bludu (za který Včelasřství ani PSNV dodnes neomluvilo).
Tom50:Přesto, že jsem právě zveřejnil výsledky pokusů s autotermoléčbou, která zbavuje včelstva sasmočinně VD, si nemyslím, že úhyny v podobě záhadného opuštění úlu způsobuje roztoč VD.
Na základě čeho si to myslím? Přesto, že zmíněný kolega, který dělal mnou inspirované pokusy s měřením teploty v úlech, neměl ve svých vč VD vůbec a nebo v míře napatrné, tedy pouhých několik ks VD, přesto měl úhyny. Co mu tedy zabilo včelstva když v nich VD nebyli?
Cituji sám sebe, protože se situace obrátila, mám několik úhynů. Víc, než je mi milo. Zatím úplně padla 4 vč, tři 24 a jedno 30. Další 2 a 2 jsem spojil přes noviny, ale myslím, že je na 99% hotovo. Něco jsem pospojoval už v srpnu a září, avšak dle logiky oponenta, který se odmlčel, myslím MS, i to byly vlastně když ne úhyny, tak ztráty.
A tak abych to zpřehlednil. “Medovou” sezonu začalo 40 vč, spojováním a kejkli (nešlo o CCD ani úhyny, ale o běžnou práci včelařského provozu) zbylo na přelomu července a srpna 36 a nyní jich asi 8 padne. Přesněji, 4 už padla a další 4 je otázka dní. Takže mi proti 1.6. (onemocněl jsem 3.6.) zbývá ze 40 vč jen 28. Z toho je 8 úhynů na CCD nebo varoázu nebo obojí.
Do dneška je na některých vč med a do dešťů byl na všech a proto jsem do dneška včelstvům nedal žádnou léčbu proti VD.
Ovšem co mě zaráží a zdá se mi děsivé je fakt, že na podložkách nevidím od začátku srpna žádné, nebo jednotky a nebo malá mnnožství VD. Nemám síta, ale nemyslím, že by vč uklízela v noci a mravenci jako každý rok v létě zmizeli. A tak mám za to, že na podložkách brzy ráno vidím co se děje i bez sítových den.
Celé to přičítám faktu, že většině vč jsem v plodišti byl naposledy před 3.6.
---------------------------
Je mi jakoby nepochopitelné, že některá vč kolabují a jiná jsou silná a mají se k světu a vůbec to nesouvisí zda dostala cukr dost, málo a nebo vůbec. Zimovat ale budou na zvětšiny melecitoze a tak určitě padne další část vč, možná všechna. Nápad, který to možná vysvětluje měl Petr. Ptal se, zda padají ta vč, která vloni nedostala žádnou léčbu. NEVÍM. Nejsem systematik a netuším, která jsou která. Petra k tomu vedlo, že začátečníci alternativci zpravidla bez léčby první rok vč od pořízení vč přezimují, padnou jim až další podzim. To by to vysvětlovalo, ale prostě to nevím.
Pořád jsem to nestrávil a nepromyslel, nemůžu ale říct, že bych to neočekával a bylo by to překvapení.
Pozoruhodné je, jak všichni tady na CHZ na celý tento zbytečně nesmyslný program COLOSS z vysoka. Ovšem přednáška o pylových náhražkách a jejich zhoubnosti pro včely, kterou selským rozumem předpokládám, by mě zajímala a zajímalo by mě, zda je přednášející pochválí - tím se zjistí kdo jí asi platí a nebo zda je nezávislá. Stejně tak teplotní stres by mě zajímal. Ale nekonečné plky o environmentalizmu mi dělají pupínky stejně, jako dojení dotací (grantů) BEZ JAKÉHOKOLI PRAKTICKÉHO VÝSTUPU.
Taky kdo by jel kvůli nějakým, zvětšiny planým plkům až do Olomouce. Kor když organizátoři nezajistí ubytování. A navíc to tady dají zpropagovat anonymovi.
Děkuju moc. Na tento obrázek jsem zapomněl. Je dokonalý jako vždy všechno od vás. Takto vypadala dna od pana Šíta, jen byla o trochu vyšší. V souvislosti se sklípkem si vybavuju, že by na roštu ležela podložka, tlustá napříklasd 2-3 mm a někde by nedoléhala až do kraje, nejspíš vepředu by byla vynechána škvíra třeba 20 mm po celé délce. Tím by uklízely a současně by se mohly chodit svěšovat do sklípku do zóny s vyšším obsahem CO2. Už si tu debatu o sklípku vybavuju. Ale aby uklízely, nevím, zda přes škvíru do sklípku a tak by do něj byl vstup u strany nebo vzadu. To by se muselo vyzkoušet.
Na toto téma jsem psal na někdejší IF a myslím, že i na VF. Jak jsem zjistil, tady ne. V nejbližších dnech vyjde na CHZ článek.
S předstihem před avizovaným článkem chci reagovat na poslední Včelařství a jeho přílohu nahrazující dřívější OVP, str. 22-24. Obecně vzato, odbornost tohoto článku rapidně upadla a je nahrazena aktivistickými romanticko infantilními plky jakési soudružky z USA, jménem Rusty Burlow. Článek je z American Bee Journal č. 8, 2021, 865-868.
Na konci této slátaniny o jelením trusu, hovniválovi, samotářských včelách, které včelaře na stránkách kdysi odborného časopisu nezajímají a žvástech o náladách pisatelky a jiných trapnostech, popisuje ten fakt, že larva při kuklení zabuduje (přilepí) kokon svými výkaly z teprve při kuklení uvolněného análu zevnitř k buňce. Já si pamatuju články z tohoto časopisu z OVP z let 1955-75, kdy to byly odborné články bez balastu emocí a dojímání nějaké nezralé madam. Odborně se to, co právě prožívá Atlantická civilizace, nazývá dekadence, česky úpadek. Že už půl roku ve Včelařství blábolí o čmelácích autor Optimalu bych ještě přežil, časopis patrně nemá co psát. Ovšem citovaný článek z Amerického časopisu mě ohromil. Nikoli tolik obsahem jako formou. Takto psaný článek bych čekal v nějakém magazínu pro ženy, nebo populárně naučném časopise pro děti a mládež, ale v odborném časopise by neměl mít nikdy místo! V OVP už chybí jen komiks.
Autorka zabuduje tvrzení o tom, že děti jsou potíž - majitelé zeměkoule chtějí aby se omezilo rození dětí - mladé Němky nechtějí děti aby noví lidé svým metabolizmem nezvyšovali uhlíkovou stopu a tady je to podsouváno z Ameriky. To je jedna věc z mnoha sdělení “mezi řádky”. Dalším pak je Planeta, na tu se nesmí v progresivistickém (dříve sluníčkovém) vidění světa nikdy zapomenout a už vůbec se nesmí zapomenout připomenout nutnost, aby lidé pro Planetu něco dělali. A hned dostanou návod, co ušlechtilého mohou dělat.
------------------------
Na ostatních článcích z uvedené přílohy je patrné, jak se svět tak zvané vědy ve včelařství vzdálil jednak obecné srozumitelnosti, ale hlavně praktické využitelnosti informací, které jsou v praxi každému včelaři naprosto k ničemu. Řečeno velmi eufemisticky, svět zkoumá hlouposti, dobré tak akorát na to, aby se studovaní blýskli učeností a demonstrovali svou potřebnost. To je tak jediný efekt takových “odborných” “prací”. Podle mě je to záměr, vyhazují se peníze na výzkum nesmyslů aby se nemohlo říct, že se nezkoumá a současně se dá velký pozor, aby nezbylo na zkoumání potřebných věcí a pohlídá se aby se náhodou nevyzkoumalo něco nepohodlného.
V celé příloze jsem já nenašel jedinou použitelnou radu a nic srozumitelného. Pravda, nesmysly s množstvím grafů a aplikací elektronických technologií nečtu, na to je můj čas příliš drahý.
28 let produktivního života před důchodem jsem se živil výrobou rybářských potřeb a měli jsme s manželkou i krám s rybařinou. Musel jsem toho krámu nechat, neměl jsem nervy na magory, kteří chtěli elektronické signalizátory, v té době stál na jeden prut od 1.500 - 2.000. Tyto signalizátory nahrazovaly “policajta” za dvacku a úplně dokonale poslouží přehnuté stéblo trávy, papírek zavěšený na vlasci a podobné věci zadarmo. Popis elektronických kejklů signalizujících rojení je z úplně stejného soudku duševních naháčů, jako vyhazovat 2 tácy za něco, co může mít každý hned a zadarmo. Jen mě napadá paralela, že když někdo nenastuduje včelařskou teorii a nenaučí se včelařit, nepomůže mu ani umělá inteligence a celé Silicon Valley.
Hezké je psaní o noze včely, ale podezření, že některá síta místo dna trhají včelám “chodidla” se neřeší. A tak bych mohl pokračovat. Není třeba, stačí jediné slovo a to vyjádří všechno beze zbytku. DEKADENCE.
Zajímavé. Článek má několik vad a jednu vadu přičtu vám Martine, vždy uvádějte autora. Jednak to slouží k uvedení do obrazu čtenáře, pokud je mu autor známý. Jednak se domnívám, že jestli není tento údaj dokonce povinný, z etického hlediska je to lepší. Přece jenom jsme ve veřejném prostoru.
Autor užívá nesprávný název česna, není to horní česno přece. To je ve smyslu k sezení chumáče spodní.
Autor nic neříká o poloze česna a ani o tom, zda je česno spodního prostoru větší. Autor při zimování v horním patře používá jako česno normální očko. Také neříká nic jak přednává hnízdo dolů. Jestli hnízdo nechá nahoře a naopak dolů sundá rámek s matkou, je to vlastně Demare plán - jen se zmiňuje o mezistěnách v plodišti a to mě šokovalo a spíš to není úplné. Mě Demare plán nefunguje nikdy, patrně kvůli výšce nad 400 mnm. To je další výtka, každý by měl jasně napsat v jaké výšce včelaří. Vždy a bez výjimky, a také zda se tam pěstuje slunečnice a zda tam meduje akát a lípa. Jinak je jeho článek vlastně bezcenný.
Odmysleme Budečák (každý by měl vědět o co jde). Autor si pochvaluje zimování v medníku a ne úplně jasně tam naznačuje, že tím vlastně dosáhne jakési předsíňky či závětří a v tom s ním souhlasím. Spodek nemusí být nutně prázdný, přece metodika Blaník s tím jasně počítá = že je KK pod VN kde sedí zimní chumáč.
Tady odbočím a jen v této souvislosti připomenu, co jsem tu už někde psal. Jako kluk jsem hltal vše o včelách a tehdy v šedesátkách, se hodně propagovalo zimování v medníku. Český univerzál byl stejný jako Moravský, ale bez boční předsíňky (měl mezidno vytvářející stejný efekt = nepřímo studené stavby) a měl pouze tenkostěnný medník. Kvůli tehdy momentální módě zimování v medníku měl MU už medník silně izolovaný. Doma MU byly a ptal jsem se maminky, proč nezimujeme v medníkách, zda to zimování nahoře má nějaký vliv. Vysvětlila, že v případě zimování v medníku MU byl rychlejší jarní rozvoj a nějak zdravější a vitálnější včelstvo. Ovšem vyžadovalo to před zimou celé vč přeložit do medníku a hlavně ho zjara zase přeložit do plodiště. Sotva znatelné lepší a ne u všech vč patrné horní zimování prý za tu práci navíc nestálo. Samosebou jsem to v dospělosti vyzkoušel a dal jsem mámě zapravdu, je to zbytečný nesmysl. Pak jsem vyvinul zimování s TL + KK a nebo jen s KK, ze které se pak na jaře TL vytvoří a tím jsem dosáhl stejného efektu, jaKÝ si mpochvaluje autor uvedeného článku. Ovšem to si vynucuje N míru kombinovanou s mírou vysokou v jednom úle a drtivá většina včelařů nemá čím myslet a zaboha nechce dvě výšky rámků v jednom úle. Dobře jim tak.
Jiné je to u úlu s pevným dnem, kde dolní TL ani KK nejde použít. Pak snad zimování v medníku ano. Pro mě ale bylo lepší úly s pevným dnem vyřadit, i když se s horním TL včelařit dá skvěle a horní KK vyřešila igelitfinta kolegy Tom4. (letos jsem ze zdr důvodů nepodsadil KK pod VN nikde)
Shrnutí:
Martin promine, ale nedal článek o horním česnu, jak jsem vysvětlil. A za sebe tvrdím, že se z uvedného článku nelze naučit nic nového.
ALE!!!!!!
Budečák má okénka dole i v medníku. Autor mohl uvést, zda si včely chodily, když už byly na konci jara silné a bylo jich hodně, odpočívat - svěšovat se dole v zóně s vysokým obsahem CO2, přece ten dolní prostor vytvářel svého druhu sklípek. A už jsme tu psali, že je možné, že si chodí včely do sklípku ani ne tak odpočinout, jako na ozdravnou kůru.
A druhou souvislost, která patrně nikoho nenapadne a nenapadla by do Gorova příspěvku ani mě. Jestli, i když je otevřené česno, stejně v úle vzniká prostředí s až 20x vyšším obsahem CO2, je možné, že se stejná zóna vysokého obsahu CO2 sama dělá ve vysokém podmetu a tam se včely v noci svěšují. Zde zopakuju, co jsem už mnohokrát psal, že přes vysoký podmet jsem došel k TL. Prostě jsem nechtěl trpět divokou trubčinu ve vysokém podmetu a když Ptáčkovci dělali podmety 9 cm, řekl jsem si proč ne tedy rovnou 15 a použít normální NN s rámky, protože (tehdy ve 20 století) jsem odmítal v úle divokou divočinu (SR je řízená divočina). Kdybych v té době měl už NN 11, byly by TL jen ty jedenáctky.
---------------
I za cenu opět moc dlouhého příspěvku souvislost. První dna s vysokým podmetem jsem dostal od včelaře pana Šíta. Byla tři, podmet byl 65 mm a bylo v něm šuplíkové krmítko. Šít mi vysvětlil, že to vyrobil na přelomu 50/60 let podle nějakého plánku a myslím, že ze Včelařství. A že se mu to neosvědčilo a hned vysvětlím proč. Do krmítek padala měl a jiný “bordel” a krmení se znečišťovalo a hygiena nula a možnost koloběhu mikrobů. Tehdy se hodně propagoval suchý cukr a na něm bylo za 2-3 dny vidět kolik “svinstva” produkuje včelstvo. Ale když se nekrmilo, bylo krmítko = šuplík pode dnem, byl na to pod dnem prostor, vpředu zaslepený náběhem jako má originál Langstroth. Jenže náběh pokračoval a česnový otvor byl vysoký 18 mm po celé šířce až nahoře pod 14 mm silným rámem, tvořícím falc, dna byla falcová s falcem právě těch 14 mm. To znamená, Roman by mohl nakreslit, což prosím, že včely neuklízely sklípek. Nestavěly tam, tomu bránil rošt. No a já abych zrušil to neuklízení, dával jsem šuplíky do dna na správné místo, jenže dnem nahoru, krmítka byla o 10 mm nižší než prostor pod roštem. Tím jsem úplně zrušil vysoké podmety. Protože to neuklízení mě štvalo stejně, jako pana Šíta.
Včely vcházely do úlu ze šikmého náběhu po roštu a nebo vlastně nevím úplně jak, nějak mě to nezajímalo a nebo spíš nenapadlo, že by mě to zajímat mělo. Celé toto uvádím proto, aby si každý uvědomil jak moderní a pokrokoví byli naši předkové a co všechno vymysleli a pokoušeli se zavést. Neuspěli. Protože (a teď by následovalo nehezké pojmenování těch, té většiny, kteří si nikdy v ničem nedají říct).
Pokud někdo, i z anonymů, něčemu nerozumí, nebojte se ptát. Kdybych nechtěl vysvětlit, nezdržoval bych se psaním do CHZ.
-------------------
Ještě se vracím abych pochválil Martina a dal ho za příklad. Prohledáváním starých prací z různých včelařských fór se lze hodně naučit a dozvědět. Hodně, vlastně skoro všechno. Nakonec bychom zjistili, že: “nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”.
A mimochodem, pochválím i pana Gora za ustavičné prohledávání zejména cizích vědeckých i praktických prací a za komentáře v mě srozumitelné řeči (která mě ne.ere jako primitivní anglická hatmatilka). Díky němu jsem se hodně naučil.
Tento příspěvek je plný stěžejních informací a je mrzuté, že nikdo nijak nereaguje.
Upoutalo mě několik věcí z práce Kanaďana. Video jsem neviděl, je to možná divné, pro mě je lepší text než pohyblivé obrázky s titulky a tudíž díky Goro.
Původní úl rodičů, univerzál 39x30x12 s medníky 39x14,4x11, ze kterého vzniknul Blaník, měl nesprávně strop. Ten byl z prkýnek silných 14 mm - tak vysoký byl rantl horního falce. Tak silná prkýnka byla samonosná, nepronášela se a strůpek byl dělaný tak, aby byl 6 mm nad HL rámků. To sice vyhovovalo včelaři - HL rámků byly čisté bez propolisu a vosku, ovšem byl zrušený efekt, jaký má divoké včelstvo v dutině stromu, že měla každá ulička svůj teplotně vlhkostní režim. To mělo za následek menší tepelnou pohodu a logicky, jak uvádí Kanadský včelař, i větší spotřebu zásob (což mě nenapadlo). Ale v úlech bylo relativně sucho a předkové jak umanutí - drtivá většina včelařů stále fanaticky nechce mokro v úle v zimě, nechtěli ani stopy vlhkosti, nedej Bože plísně na spodcích krajních rámků nebo vodu na dně.
Vodě na dně bych se pověnoval. U mě bylo toto úplně nejhorší v úlech z extrud PS 30 mm, který má tabulkově snad desetinásobnou tepelnou izolaci než smrkové prkno 20 mm. Přesto u mě je v tenkostěnných nástavkáčích v 90% a více případů na dně v zimě a předjaří sucho. Dost dobře nechápu proč v mnohem teplejších polystyreňácích byl takový hnojník. Průdyšností to být nemůže, prkno je neprůdyšné dokonale. A tak by bylo dobré vědět, jaké úly a jaké konstrukce - zda zateplené a čím, má Kanadský autor.
……………
Velmi pozoruhodné je nahrazení 6% kyslíku CO2. Moc dobře to nechápu, ve vzduchu je normálně CO2 jen 0,3% a kyslíku 21%, udivilo mě, že v Kanadě bylo naměřeno CO2 6% a jen 15% kyslíku a méně. Jindy a jinde jsme si ujasnili, že vyšší obsah CO2 má patrně za následek ozdravění včesltva, nejspíš nesvědčí parazitům, nesvědčí roztočíkovi malému a já dedukoval, že možná ničí a nebo oslabuje i zimu přežívající = foretické VD. Protože je ale velikostí VD jako slon k jezevčíkovi ve srovnání s roztočíkem malým, možná je to dedukce nesprávná a hloupá. Nevím to, nejpíš na to neběží žádný výzkum.
Pozastavil bych se ale nad sdělením, že se v úle s otevřeným spodním česnem může hromadit mnohem těžší CO2, který vždy (nebezpečný je při kopání studní například) samočinně stéká v mezirámkových uličkách dolů. On jeho pohyb je komplikovanější, vydýchaný vzduch v chumáči bude teplejší než vzduch v úle mimo chumáč a navíc je nasycenější vodní párou. Pak i CO2 stoupá v uličkách nahoru. Tam narazí na strop a protože se zespoda tlačí další vzduch, tento nemůže jinak, než že “teče” vodorovně pod stropem do stran. O strop se ochlazuje, těžkne a konečně se může projevit vyšší váha CO2. Ale CO2 nemůže proklesávat do chumáče, asi pomalu, ale naprosto jistě by ho sunula nahoru chumáčem oteplená masa plynů. Tudíž CO2 se zbytkem vodních par musí klouzat u stěn dolů a pak narazí na dno a musí vytékat ven z úlu ať je dno rovné, nebo nakloněné, nemůže mít vliv. Jak to, že nevlhnou studené tenké prkenné stěny nástavku mi není jasné. Možná proto, že z tohoto vzduchu všechna voda skondenzuje na stropě.
Teď jsem se dostal konečně k tomu, co chci sdělit. Nemyslím že chumáči vadí kapky kondenzované vody padající do chumáče. Naopak, podle logiky by to mělo být dobře, včelstvo pak netrpí “žízní”, protože v mrazu si včely nemůžou odbíhast přes několik centimetrů zavíčkovaných zásob na stropní igelit pro kapénky vody a už vůbec mimo chumáč. Tudíž z logiky vyplývá, že zde je páně Gorovo zdůvodnění - podle Kanadského autora, nesprávné! Tolik k vlhkosti a koindenzované vodě na stropě a hlavně na dně úlů.
Pak je tu výměna plynů. Ing. Titěra před rokem či dvěmi vysvětluje výměnu stovek litrů vzduchu za hodinu v úle v zimě a něco podobného tu psal i pan Goro. Já to neumím spočítat, jen se mi to zdálo nesmyslně mnoho, pak by musel být v česnech průvan a v malém česně vichřice!!!! Protože to ale neumím spočítat, mlčel jsem, jen se mi to díky selskému rozumu nezdálo. No a najednou se dozvídám, ano, jen zprostředkovaně přes pana Gora, že se v zimních úlech CO2 hromadí na 20x vyšší koncentraci než je normální a přitom tomuto plynu nic nebrání ve volném odtoku z úlu. A kromě volného česna = možnosti volného odtoku plynů je zde ještě parciální tlak a na ten nezapomínejme!
Tady navážu na naše úvahy - moje a pár začátečníků, hlavně romaning, o horním česně a teorii vyššího obsahu CO2 v plodišti, ve kterém se musí hromadit CO2. Právě Roman mě upozornil, že by ale pak úl musel být dokonale hermeticky těsný, protože i nepatrný otvor či netěsnost by logicky umožnil vytékání CO2 z úlu. To byl argument tak silný, že jsem ihned ukončil všechny úvahy o HČ. A zdá se, že to byla chyba, že se nějak, a mě ne úplně pochopitelně, CO2 hromadí až na 20 násobek normálního obsahu ve vzduchu a to i přes tlak parciální v úle s dokonce otevřeným spodním česnem. Totiž, včely utěsní i dolní zadní zástrčku, jenže tuto těsnost zničíme čištěním podložky před 20.12. a pak při odběru měli 20.1. a v zimě včely těsnost neobnoví. Tato moje deukce a v jejím důsledku opuštění myšlenky HČ byla ode mě, jak se zdá podle Kanady, nesprávná a doporučuji mladším se k tomu vrátit.
Bohužel si nepamatuju přesně kde Titěra ten blud o průvanu v česně uvádí a rozhodně zůstanu líný to jít hledat. Pokud jsou poznatky z Kanady správné, opět mě nezradila moje intuice i selské uvažování o tom, že tak velká a rychlá výměna plynů v plodišti úlu není a být ani nemůže.
Pro úplnost. Měřit složení plynů v úle není pro amatéra nic jednoduchého. Pokusil se o to Petr a jeho poznatky si už moc nepamatuju. Nenaměřil nic zvláštního a proto jsem to vytěsnil z paměti. Hlavně používal zařízení určené na měření obsahu plynů ve spalinách kotlů a patrně narazil na limity zařízení. Aparaturu pro požadovaný účel si nelze snadno a hlavně levně zakoupit, nikdo nás nehonoruje.
----------------------------
Doufám, že jsou jasné dvě věci, na které reaguji. Voda v úle během zimy a složení plynů v úle ve stejném období.
Bude to jinak. Když jde o vřesový med, ten je nevytočitelný, vypadá a chová se jako rosol. Před vytáčením se musí každá buňka napíchnout něčím, co bych přirovnal ke špendlíku hlavičkou napřed. Jsou na to stroje, kde “špendlíky” jsou v přených roztečích a každou buňku napíchnou a teprve pak se to dá vytočit. Na vřesu (mám jen ze starých OVP) vč vždy drasticky zeslábnou, katastrofálně se upracují a včelaři je pak před zimou sířili. Píší, že na vřes jede jen asi třetina vč a ta se po snůšce zlikvidují. Ovšem byly to články z OVP z roků než přišla Varroáza. Stroje na napichování plástů se dají najít na YT.
Opakuju, nelze neustále šilhat k cizákům a nevědět tyhle “detaily”, u nás jsou to postupy naprosto nevyužitelné a tudíž nemá praktický smysl se tím zabývat, nanejvýš jako kuriozitu.
Tady připomenu praxi západoukrajinců s ležany. Vyzimuje včelstva, která nekrmil, přezimují na medu ze slunečnice. Zjara začátkem května z každého vč udělá velmi silný oddělek s matkou, v ležanu nechá jen jeden rámek s mladým plodem a asi třetinu včel. Oddělek smění se Sibiřanem za černý medovicový med, Sibiřan vč nezimuje (ani neléčí), není to v jeho podmínkách ekonomické. Rus nemusel platit oddělky s rámky, něco jako Americký paket, jenže ten nemá dílo, v zámoří je to jen něco přes kilo včel s matkou. Podobně v praxi naší bývalé Podkarpatské Rusi, akorát, že si Rus odvážel, vlakem, jak jinak, silné odd s rámky s plodem a matkou a částí létavek. Ukrajincovo vč mělo celé jaro a celý červen a část července na to, aby vystavělo dílo, aby si vychovalo matku z nouzáku. Pak ve slunečnici přineslo 20-30 kilo medu a samočinně se nakrmilo na zimu. Ukrajinec neznal rojení, což by měl dát rozum z popsané metodiky. Základní podmínkou byla stejná míra a to je v celém někdejším SSSR Americký úl Dadant-Blatt s mírou 43,5x30. Už jsme vysvětloival, že se jen nesměl jmeniova “amerikaňki” a tak dostal ve 20 letech 20 stol, když byl v SSSR plošně nařízen, název Mnogokorpusnyj. Korpus je rusky nástavek a my bychom to asi překládali jako vícenástavkový. Je nutné si uvědomit, že SSSR byl v Evrpopě asi první stát, který zavedl pouze nástavkové úly. To jen na okraj.
Kdo pochopí právě přečtené o ležanu a někdejší praxi mezi UK a RF - zažil to tam bratr v letech 1990-2000, kdy tam pravidelně jezdil (vystudoval v SSSR na bolševika a uměl dokonale rusky, měl tam spoustu známých), měl by pochopit, že ležany s nároky, jaké máme na včelstva my, tady nemůžou sloužit dobře. Víc nemá smysl o ležanech hovořit. Kdyby to byl sem vhodný úl, naši předkové nebyli de.ilové a jistě by ho tu, aspoň někteří, provozovali.
Úplně stejné je to s nafocenými úly s pouze jedním medníkem. Nevíme jak se tam včelaří, nafotil to nevčelař a nic k tomu nezvěděl. Co když je to jen ta třetina vč “na odpis”? Nelze z toho nic usuzovat!
--------------------------
ALE! Konkrétně vy máte jedinečnou a pro dnešního včelaře nepochopitelnou zkušenost s “nahatými” včelami a hlavně s “nahatým” úlem. Tento možná blbý název jsem vymyslel já, protože ta vč i s úly pocházejí z místa u D1 (asi km 40 +-), které se jmenuje Naháč, tak proto ten název.
Zopakuju podstatné. Úl je s pevným dnem, univerzál, mě neznámého typu (myslím samo domo konkrétního včelaře) na TS a viděl jsem realitně nový úl. Je na 11 r dole i nahoře míry 39x24, je izolovaný asi hoblovačkami, používá mřížku a má nepochopitelně malé česno 60x15 mm, které nejde zvětšit. Česno je u strany, u té správné. Medník nemá očko a tudíž je toto česno jediným přístupem do úlu pro včely a pro veškerý vzduch. V úlech byly včely, stálo bývalo za to je rozchovat. Nebyly agresivní, oboje přinesly bez nejmenšího náznaku rojení každé dvě bedny medu a tudíž asi 45 - 48 kilo každé. Zjara se hodně zužovalo + se převěsily 3 rámky plodu do medníku a tudíž každé vč postavilo asi 5-6 M a když by se dělal odd tak by postavilo i víc, dá se tudíž říct, že obměna díla byla 50-70%. Včelstva byla vlastně téměř bezpracná, žádní obři, opakuju, žádné rojení. Ano, úl nedával panenský med, a propos, platí nás někdo za lepší med bez výkalů plodu?
PTÁM SE, CO BY CHTĚL ČESKÝ VČELAŘ OD VČEL VÍC? A PROČ BY TO NĚCO MĚL ROZUMNÝ VČELAŘ CHTÍT?
Kdysi na Plzeňsku žil a včelařil jakýsi Meta Lengál, celkem často publikoval ve Včelařství, je nejméně 20 let už na věčnosti. Ve včelaření pokračuje jeho dcera, paní Machová, s předsedkyní Svazu je to jen shoda jmen (vyrábí ale také válcované mezistěny). Lengál hodně propagoval al folii zevnitř úlů a na stropě. Ovšem motivem byla tepelná odrazivost. Tvrdil, že to má na včely velmi pozitivní vliv ve smyslu rychlého jarního rozvoje. Já tomu nepropadl z toho důvodu, že pomocí selského rozumu jsem si řekl, že včely si umí “zatopit” když mají palivo - dost zásob, ale daleko větším problémem pro ně musí pak být ochlazování vnitřku úlu. Proto jsem vyvinul dodatečný “kabát” v podobě zateplovacích buchet a zateplených blinovek.
U vědomí toho, že je pro včely ochlazování úlu velký problém, jsem zavrhnul jakékoli včelíny a včelníky (co je co si každý nastudujte sám) a začal jsem dávat úly pouze na rostlou zem a pouze pod baldachýn z větví listatých stromů.
Úplně jinou kapitolou by byla ochrana včelstev před mikrovlnným a jiným elmag zářením pomocí Faradayovy klece. Bylo by dobré na tuto Gorovu myšlenku nezapomenout a někdo mladší by to mohl zkoušet ověřit.
---------------------------
Nechci dělat další vlákno. Ale doporučím aby se čtenáři hlouběji zamysleli konkrétně nad včelínem s podlahou, velmi často dřevěnou. Kročejové vibrace se nemůžou nepřenášt na úly a vč pak trpí vyrušováním pokaždé, když včelař do včelínu vstoupí. Mám podstavce pro několik úlů. Už mě ale napadlo, jestli by ze stejného důvodu nebylo lepší aby byl každý jeden podstavec samotný pro jen jeden úl a to ze stejného důvodu.
Na druhou stranu by nebylo poctivé neuvést pokus, patrně Němců. Někdy v 50 nebo začátkem 60 let umístili včelstva na zimu na dělostřelecké střelnici v dopadišti a včelám detonace a hlavně otřesy nijak nevadily. Výjimkou bylo jediné včelstvo, které blízký výbuch vyhodil, přesněji shodil z podstavce. Ne ale úplně, ale jen ho nadzvedl a úl na studenou stavbu propadl česnem pod rám podstavce a zůstal viset v poloze, že měl dno pod úhlem asi 45 stupňů. Autor píše (staré OVP - jsem líný hledat konkrétní číslo), že toto vč bylo pak nejlepší a vyhodnotil to tak, že z něj snadno vytékal CO2. Ovšem to by bylo v roporu s teorií vysokého obsahu tohoto plynu jako ozdravného prostředku. Mimochodem, doporučení skloněného dna dopředu (SS) propagovalo víc autorů. Vše to padlo ve chvíli zavedení zimní měli. Mimochodem. To mělo opodstanění když se nevědělo jak na VD a hlavně vědcostuti ani 20 let nevěděli, že se jedná o jiného roztoče než Varroa Jacobsoni Oudemans.
Nepamatuju se o jaké úly v pokusu šlo, možná to tam ani není uvedeno. Je ale velmi pravděpodobné, že to byl jejich tehdejší národní úl Zander s mírou 42x22x10, což je úl ještě o 2 cm nižší než náš Adamec. Já jsem si tehdy myslel a myslím si to pořád, že fakt, že bylo nejlepší vč, které dokonce exploze nadhodila, bylo ne odtokem CO2, ale tím, že vč mělo najednou zásoby ne za sebou, ale více méně nad sebou. Protože tohle vím a pamatuju si, měl jsem naději, že kdyby konečně zrušili idiocii = zimní měl, mohl bych zkusit takto zimovat několik úlů 39x24. Bohužel se tento můj prastarý nápad odkládá a stěží se dožiju konce bláznovství našich zbytečných mocipánů, kteří nedopustí aby přišli o kšeft s vyšetřováním měli.
Ovšem nyní při psaní mě napadá. Měl se bere mezi 20- koncem února. Tehdy, po odběru měli, by se daly úly s nízkou mírou naklonit. Začátkem února se “probouzí” včelstva (probouzí se o měsíc dřív, ale to není žádoucí) a možná by to mohlo mít na jarní rozvoj nějaký vliv. Ovšem větší vliv by naklonění mělo mít právě v lednu, kdy je nejchladněji a kdy většinou na nízkých mírách musí včelstva měnit směr pohybu po zásobách. Dávám to k zamyšlení, sám už nic zkoušet nebudu. Nápady mám, sám ale už nic zkoumat nehodlám. Nakonec mám věk na to skončit s dřinou.
S aktivisty je těžká debata, patrně proto se ostatní raději nevyjadřují. Stačí jeden demagog jako vy anonyme - proč anonym je třeba se ptát - a pak je svět čím dál horší.
Co chtějí kreatury jako vy? Aby skončili lidi? Lidi tu jsou a využívají přírodu, bavme se jen o tom, jak ve změněných podmínkách včelařit (a žít) dál. Tohle totiž podsouvají majitelé zeměkoule už přes 50 let, že nejhorší škůdce je člověk. A pro majitele zeměkoule užiteční idioti, skoro vždycky anonymní, nahrávají mocným proti lidem.
A když použiju váš slovník a vaši logiku, ano, žumpa debilů, co bojují za klima a pro záchranu planety, je nasraná už plná těch, co se lepí k silnici a dalších a dalších bláznů, jsou všude. Fakt je toho tlaku ekoteroristů už moc, už je žumpa zeleného teroru nasraná plná!
Omlouvám se, nedokážu se na něj dívat a poslouchat ho, jeho nahota je pro mě tak strašná, je mi trapně za něj jak je uboze trapný. Může mi tu laskavě anonym jasně napsat, jakou míru má ta věc? Nebo anonym neumí psát a umí jen dávat odkazy? Mě se nechce konzumovat dlouhé hovadiny jen proto, abych se dozvěděl vteřinovou informaci! Zbytek je jen nepotřebný balast.
A vlastně je mi to fuk. Já vím jak funguje Antesův pant, mám je nakoupené už 30 let, ale prostě je to nesmyslná komplikace, prostě nejsnazší je plemenáč na míru jakou používám. Je to snadné, rychlé, umím to a není potřeba řešit nic víc. Oddělky stejně dělám, musím. Uvedený úl je jen další zbytečný krám. Inu, on prostě i Antespant je zbytečnost, jinak by se to prosadilo. Složitý rámek jak je v prvním videu je dost opruzná komplikace. Jak kdo chce, já jsem ve včelařině o míle dál.
Tento článek je dokonalá dezinformace! Kdyby někdo nevěděl, co přesně dezinformace je, tak tento článek.
Elektrický náboj silnější až 8x než bouřka. Akorát, že se tu srovnává síla jednoho mravence se silou milionů slonů!!! A to je ta dezinformace, je to (asi) pravda, ale není tam řečena ta nepatrnost, ta marginalita ve srovnání s bouřkou.
Včelí roje nemůžou mít vliv na atmosféru. Čirý nesmysl! Ani milony kobylek vliv nemají, to by už bylo pozorováno.
ALE!!!!
Nedívejme se na svět jak ho ničí včely (roje - to podprahově podsouvá článek, že ovlivňují přírodu //neboli klima//), ale jak píše Tom4 podívejme se na věc opačně. Jak píše Tom4, síla když ne milionu slonů, tak síla mnoha proti síle mravence je síla všech mikrovln nejen z mobilů, ale jak už jsem psal, GPS, satelity, šmírovací radary i bezdrátový zvonek nebo myš u PC a další dnes už tisíce věcí produkují zhoubné elmag záření. Každé jedno nic nedělá, ale v součtu? Naopak se já domnívám, vlastně divím, že to, že svět ještě nějak funguje, je vlastně zázrak.
Věda by měla zkoumat jak to, že komunisti lili po polích daleko víc a nohem jedovatějších sra.ek, ale příroda byla v lepším stavu? Tohle věděčtí prostituti zkoumat nebudou nikdy.
Jiří Wojnar napsal několik knih s velmi vážným obsahem stran kosmologie. Nic se z toho zatím nevyplnilo. Ale mezi řádky tam pronikly jeho názory a jeden si zde dovolím volně interpretovat. Zamýšlí se, jak ropná mafie nedovolí získávání energie z nějakých lepších zdrojů (pozor, knihy vyšly myslím v roce 2001) a naopak bude sponzorovat ekologická hnutí a dokonce i militantní svoje odpůrce a bude investovat do kra.in, prostě bude protlačovat nesmysly, které jí nemůžou ohrozit. Tvrdí tam, že to bude fotovoltaika jako nejnesmyslnější možnost získávání el en, tvrdí, že se svět zblázní do elektromobilů a že jejich výroba a pak likvidace a také výroba elektřiny pro ně zatíží životní prostředí celé planety mnohem víc, než spalovací motory. Předpovídá úplně nesmyslný vývoj a vše (a je to ještěš horší, než si on tehdy myslel) se vyplmilo a vyplňuje. Tvrdí tam (neověřoval jsem), že největšími sponzory Green Peace jsou právě ropné mafie, cituje tam tehdejší zprávy a veřejně ověřitelné zdroje financování ekoteroristů. Já tvrdím, že tento článek patří do sofistikované skupiny podvodných dezinformací. Protože se do posledního písmenka vyplnily Wojnarovy prognozy stran energetiky, nemám nejmenší důvod mu nevěřit.
---------------------------
Tome4. Mám 4 plechové stříšky a používám je, nikdy jsem si nevšiml žádných jinakostí u vč kde byly použity.
Drátky souhlas, možná proto je část včelařů zarytých propagátorů VS. Ale i BG přiznal, že jestli chce vytáčet med rozumným způsobem, musí být medníkové dílo drátkované.
Za mnohem horší bych považoval vylepení vnitřku úlu alobalem a použití alobalu na stropě + drátěné síto místo “podlahy”. To pak dělá Faradayovu klec myslím. Ale včely jsou natolik blbovzdorné, že přežijí i to.
Nadále se bavme o tom, jak včelařit s drátky, plechovými stříškami a mikrovlnami a tisícem dalších moderních vymožeností. Mě se zpátky na strom nebo do jeskyně nechce.
Nicméně je dobré se tím zabývat a je nutné, aby někoho vůbec napadlo o tom přemýšlet. Ale to přemýšlení je tak jediné, co můžeme dělat. O tom, jak budeme žít a co a jak budeme smět dělat rozhodují majitelé zeměkoule a my jsme jen komparz. Demokracie je nesmyls, jak tvrdí Platón a jeho žák Aristoteles - žili v době, kdy tu kravinu vymysleli. Je to jen tyjátr aby si hloupí mysleli, že můžou něco ovlivnit. Ve skutečnosti se vše řídí zlovůlí hrstky Majitelů Zeměkoule! Proti nim se nedá nic dělat. Jsou jako komunisti. Každý jsme nějakého bolševika znali, mnozí jsme je měli v rodině a byli to vesměs slušní lidé. Ale jako celek byli neskutečnou zhoubou. A tak každý jeden z Majitelů je celkem dobrý chlapík a dělá pro lidi (některý) i dobré věci, ale to je jen aby se zakrylo ZLO. Ono ne všechno co dělali soudruzi bylo špatné že?
Ona je špatná už pilotní otázka. Jde o nepochopení a nepochopila jste ani vy. Toto není úl, ale jakýsi hybrid mezi oplodňáčkem a plemenáčem. Co je co si každný nastudujte sám. Pro malovčelaře zbytečné, nevhodné a polystyren vadí minimálně, nezimuje se v tom. Mohla jste si všimnout, že to nemá medník a taky je to na úl nesmyslně maličké.
Oplodňáček- malá spotřeba včel, vyhodí se pak plod i zásoby. Matka se oplodní v minismetenečku, ten si musí postavit dílo. Opotřebené včely se pak usmrtí a dílo s plodem a zásobami vytaví.
Plemenáč používá standard míru, matka se oplozuje v oddělku, včely nemusí nic stavět. Velká spotřeba včel a oslabení kmenového (to je naopak skvělá protirojovka). Oddělek se využije, dá se v tom oplodnit několik matek stejně jako v oplodňáčku. Nic nepřijde nazmar, využijí se včely, zásoby i plod. Buď se to vyzimuje jako záložní matka a nebo rezervní včelstvo, taky se to dá v září spojit s kmenem. Jenže ne každý chce množit včelstva, někdo nemá dost placu na zahrádce a podobně.
Dlouho tu chybělo něco mezi. Kdysi to vyřešil jakýsi pan Antes zvláštním pantem, daly se koupit. Když umřel pozůstalí nevěděli co si za to říct a tak to skončilo v zapomnění. Antespant umožnil zlomení standard rámku v půlce a tak se ze dvou rámků třeba míry 39x24 udělaly 4 rámky míry 19,5x24.
Ve videu je totéž, ale bez pantu s jiným systémem spojení malých rámků na rámek velké normální míry. Z videa jsem nepochopil jakou míru ty rámky po spojení dávají, asi to bude některý Langstroth.
----------------------------
Takže. Podle mě vynikající věc. Má to krmítka, má to možnost zmenšit česna. Blbé na tom je, že to má česna na opačné strany, to jen nějaký magor kdysi vymyslel blbost a pořád se to napodobuje. Česna můžou být vedle sebe a kdo zná množárnu tak dokonakle fungovala česna na jednu stranu od sebe asi 11-12 cm a matky nezalétávaly, nevykrádalo se to, nervalo se to. Udělat toto na naší míru, třeba 39x15 a z masivu smrk 20 mm, nemělo by to chybu. Samosebou česna vedle sebe. Kdyby Západní géniové u práce mysleli a nechovali se ke včelám jako prasata, ptali by se, kam se podějí včely z opačné strany, až dvě jednotky v úlku spojím? Taky to pak musí stát samostatně a ne v řadě a taky včely, když mají výlety ke včelařovu klínu, kdyby to bylo v řadě a nemohlo se z boku, pak včely útočí na všechno, co se postaví do jejich dráhy letu. Ale kdo jak chce, kdo se zhlíží v Západu jeho boj.
Úlky na sobě další nesmysl, ptal se někdo kam se vžebrají a zda nebudou pobity včely z horního úlku, když se dá stranou, aby se mohlo pracovat ve spodním?
Parádní informace, je to změna a petros vychází z toho, co bylo a co máme zafixované z minula.
My brali medomet s přítelkou, stál 28 a půl a nakonec vyšel na necelých 13. Bylo to milé když jí přišly peníze na účet. Pravda, asi za půl roku nebo kdy, ale přišly.
Věrtel byla středověká objemová míra, něco kolem 25 litrů, na věrtele se měřilo například obilí. Vymlácené obilí bylo nutné oddělit od plev a to se dělalo za větrného dne vyhazováním obilí do vzduchu, vítr odnesl plevy a zrno spadlo na plachtu, nebo přímo na mlat. Mlat byla tvrdá udusaná plocha uprostřed stodoly, kde se mlátilo obilí ze snopů a vítr se nasměroval do stodoly otevřením protilehlých vrat a na návětrné straně se křídly vrat vytvořil jakýsi trychtýř - křídla vrat se zajistila šikmo aby se zrychlil proud vzduchu zkrz stodolu. Postup se nazýval “vátí”. Podle mlatu z obou stran byly plívně, prostory právě na vymlácené obilí s plevami, nad plívněmi byla patra, kde se skladovaly od žní snopy s nevymlácenými klasy do zimy, když byl na tu těžkou a zdlouhavou práci čas. Bylo velmi ošidné odhadovat množství zrna dokud nebyly vyváté plevy. Tedy “měřit” dřív, než-li bylo oddělené zrno od plev.
Starodávné přísloví, mockrát jsem si jeho pravdivost ověřil vlastní zkušeností, zní: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věrtele”. Dělejte si všichni co a jak chcete. Já ale vždy počítám s nejhorším variantou a ta musí vyjít a pakliže ano, pak, když je výsledek lepší, je to jakýsi bonus. Já bych počítal tak 50%. I tak myslím, že by to bylo dobré.
Zjistil jsem, že dnes mladí nevědí jak se pracovalo na vsi v zemědělství a tak doplním, třeba to někoho zajímá.
Plevy dnešní mobilní mlátičky - kombajny, rozhází, spolu se semeny plevelů po poli hned při sklizni. Plevele pak zemědělci nákladně ničí herbicidy. Dříve se plevami neplýtvalo, zkrmily se, slámy byl trvalý nedostatek, ze slámy se vyráběla spousta výrobků nutných k životu i práci a tak se nemohla všechna sláma zkrmit. Jenže plevy se před zkrmením spařily vařící vodou a tím se zničila velká většina plevelů, herbicidy sedlák od starověku neměl k dispozici, musel si umět poradit jinak. Ovšem nebylo zase úplně jednoduché uchovat celou zimu plevy bez kočičích výkalů (totéž platilo o směsi plev a zrna před vátím). Kočky jak známo, rády používají něco sypce suchého jako latrinu. Ano, nesmírně rády chodily s.át do plev. A protože moc dobře veděly, že to nesmí dělat, zvláštně se při tom aktu “tvářily” a od toho je přísloví “Čumí jako když kocour se.e do plev”. Kočky ale sedlák musel trpět, jinak by zase neuchránil úrodu před hlodavci.
Pro úplnou úplnost. Rostliny se musí nějak šířit od mateřské rostliny. Některé mají semínka ochmýřená a odnáší je vítr. Velká většina rostlin má ale jinou strategii. Má semena velmi hladká, kluzká, třeba jabloň nebo meloun. Býložravec (i všežravec) má s trávou sežrat i semena, proto jsou hladká aby se vyhnula zubům, trávicí šťávy jim neublíží a dobytek (nebo jiné zvíře, i člověk) je odnese ve svém břiše často dost daleko od mateřské rostliny. Semeno je ve výkalu a tudíž dopadne někam, kde má sebou rovnou hnojivo.
Někteří ptáci mají naopak v enormně svalnatých žaludkách kamínky, kterými semena drtí, třeba slepice. Vlastně to úplně stejně dělá člověk, jen si zrno mele v mlýnech a nikoli ve svém žaludku. Uvedené, co s vařákem a očekáváním (nereálným) velmi výhodné ceny nemá sice nic společného a každý druhý si o mě pomyslí, že jsem blb a sem to nepatří. Výsledkem pak je, že tu máme dvacetileté pitomečky, kteří netuší jak vzniká jídlo, netuší, že koza žere trávu a se.e bobky a k tomu vyrábí mléko. Protože to dětem přechytřelí rodiče, spolehlí na internet neříkají. Často jsou už sami tupí a nevědí nic, nezajímá je to a zemědělci z hloubi duše pohrdají. Možná přijde doba, kdy zbytky přeživších budou znovu vynalézat dávno zapomenutou realitu procesu uživit lidi. Nepřeháním, dnes se konkrétně neví, co byla pražma. Je to ve starých knihách, vojáci na tom přežívali při taženích, když bylo na polích nesklizené obilí - války se plánovaly na tuto dobu. Jenže dnes věda neví jistě jak se pražma dělala. Existuje příjmení Pražma, každý to slovo zná, nikdo ale neví přesně co to bylo a JAK se to dělalo.