Zjevně jste to nepochopil. Cukr nefunguje, květový med zvýší stravitelnost melecitozy a nejde o přeplnění výkalových vaků. Proto jsem to sem dal, že cukr nefunguje aby se jím doplnily ze ⅔ plné melecitozní plásty.
Nechci zakládat další téma a tak píšu sem. Volal mi jeden kolega a sdělil mi, že se dá na melecitoze zimovat následujícím způsobem bez problémů. (napadlo mě, že volá brzo teda!)
Cement se odvíčkuje, namočí na den a vytočí. Vyletí prý asi třetina cementu. Pak se to dá včelám a nakrmí se květovým medem tak, aby doplnily tuháč medem a zavíčkovaly. Nesmí to být cukr, musí to být med. Prý jsou v květovém medu nějaké ionty a ty prý působí na asi ⅔ melecitozního medu, který zůstal v plástech a umožní včelám melecitozu bezproblémově strávit. Jinak prý na cementu uhynou hlady, ne tedy na přeplnění výkalových vaků. Vůbec tomu nerozumím, nechápu (a nevěřím), ale dávám to sem k uvážení ostatním. Nejsem ochotný máčet a vytáčet tuháč, včelstvo by se asi muselo na ty plásty přemést. Nezeptal jsem se, ihned mi to přišlo jako nesmysl a já bych to rozhodně nedělal.
Přijde mi to jako volovina. Jakási čirá a v praxi těžko realizovatelná teorie.
Na ten nesmysl jste si odpověděl sám. Já tvrdím, že roztoč úhyny nezpůsobuje, jen k nim přispívá a naopak přispívá méně nemocný, nevitální a ne úplně životaschopný roztoč. Já si právě mizerným zdravotním stavem roztočů vysvětluji fakt, že je v Blaníku úlu, ale hlavně metodice Blaník málo VD, a ti, co tam jsou, jsou neživotaschopní, neschopní se přemnožit. A jestli má blaníkář v nějakém vč po fumigaci hodně roztočů, pak to jsou roztoči zdraví z reinvaze. Já už spady po fumigaci přestal sledovat, vždy to bylo ze 40-50 vč u dvou, tří, někdy u čtyř vč. Neudělal jsem žádná opatření a nic se nedělo. Z toho logicky vyplývá, že když se do Blaníku, pro život VD nedobrému a nezdravbému úlu a metodice dostanou zdraví roztoči, brzy se z nich stanou invalidi a nepřemnoží se. Za sebe se domnívám, že Blaník způsobuje - netuším jak - mizernou plodnost roztočů.
Ano, měl jsem letos několik úhynů z důvodu neschopnosti práce od 3.6. do konce srpna a do půli září jsem byl sice už bez bolestí, čekal jsme ale na verdikt z výsledků magnetické rezonance, zda mi hrozí kriplvozík a tak jsem se bál dělat cokoli těžšího. Proto myslím, že úhyny u mě budou další. Zopakuju. Asi třetina vč dostala 10-12 kg cukru, třetina 5-6 kg cukru a zbytek nedostal ani deko cukru a sedí na melecitoze. Ta je ve všech úlech. Nic nedostalo Gabon a jen polovina jednu fumigaci, teď vše dostane aceton. Ale kolega Tom4 a Petr nemají žádné úhyny, mohli se o svá vč postarat a zabránit ve svých vč zdravé kondici VD. Bohužel Roman měl jeden úhyn snad z 8 vč a Martinovi žije všechno, má ale snad jen 3 vč. Zdá se tedy, že Blaník dlouhodobě, když se obsluhuje správně a když jsou v něm včely s efektem “chlebového kvásku” pak stačí důsledně Blaník jak úl, tak metoda a není problém s úhyny.
---------------------------
Co by mě enormně zajímalo je toto. Zda v německopolském pokusu s divokými vč v dutinách stromů byla letos také melecitoza a jak přezimují bez lidského zásahu jak náhrady melecitozy cukrem, tak neléčením proti VD. Dále by mě zajímalo a v tajné propašované zprávě nebylo, kolik % z té asi tisícovky pokusných divokých včelstev každoročně padne a nebo zda přežívají všechna.
Dozvěděl jsem se včera večer novou informaci o zimování na melecitoze a dám to sem v noci.
Stačí být solidární se mnou a s.át na anonymy. Píšu to tu pořád, oni by dali pokoj. Navíc je to nejspíš robot, existují šmejdi placení za zasí.ání všeho, kde je volno, stačilo by to tu podmínit členstvím a řádnou registrací a byl by pokoj. On by si konkrétní člověk pod svým jménem těžko dovolil plevelit to tu reklamou a jinými nesmysly.
Petro, včely běžně létají i dál než 2 km a tak příliš daleko od pravdy nebudete.
Co píše pan Goro je zajímavé, ale moc nevěřím (ne Gorovi, vědcům). Totiž. Ještě na IF se psalo o vlhkosti, jakou vč musí mít když chová plod. Američtí vědci vyvraceli cosi, tedy, že není možné to, co já jen tak laicky dedukoval. Myslel jsem si (a myslím pořád), že Blaník nějak dělá impotentní VD, přesněji, že nejsou tak životaschopní jako v jiných úlech a tak i když je v Blaníkách máme, pokud se vše udělalá jak má, nepřemnoží se a nedělají škody. Opakuju, že zablešený pes hlídá úplně stejně, jako vykoupaný, navoněný a vyfénovaný. I když, mám za to, že hlídat bude spíš ten, co není zhýčkaně rozmalánkovaný. Domníval jsem se, že by to mohlo být vlhkostí. Americké vědkyně bla, bla, bla. Pak se ukázalo, že to byly studentky, měly 8 vč a pokusy dělaly na včelách mimo úl v klíckách a že šlo o nějakou vysokoškolskou práci, kterých vznikají každoročně na světě miliony a hned jsou až na pár TISÍCIN PROMILE zase v tichosti zapomenuty.
Takže, to, že někdo vydal nějakou zprávu o pozorování pro mě znamená, že v cizákově je to s “vědou” ještě horší než v Česku. Navíc je to blbost na entou, roztoči nemůžou mít rozum a to, co tvrdí Gorova studie je proto nesmysl, že pak by samičky VD musely mít rozum aby věděly, v které fázi roku se mají poschovávat. A musely by mít rozum a vědět z dlouholeté zkušenosti, že včelaři nemůžou léčit tvrdou chemií když je sezona a že začnou s účinným bojem až po začátku srpna.
Jediné, čemu bych já nějak (spíš víc ne než jo) byl ochotný uvěřit by bylo, že se všechny nebo část samiček odjakživa schovává a tak ve vč přežijí. A ještě jinak. Cizákov, hlavně snad všechen adorovaný Západní, “léčí” jen kyselinami a u kyselinaření věřím, že část samiček přežívá i když se tvrdí, že na kyseliny nemůžou mít rezistenci. No, brouci sice nemůžou být rezistetní a rok co rok padne v celé Evropě polovina vč, někdy jen čtvrtina a jindy skoro všechno. Organické týrání včel kyselinami a nebo tvrdá chemie (když se dělá blbě v blbém úle), vše jedno. Takže léčením jen kyselinami a nebo tvrdou chemií příčina nebude. Ta bude v něčem jiném.
Včela, kterou popisujete by mohla být původní včela tmavá. Vše na ní sedí, malé včelstvo, ultrapomalý jarní rozvoj, je menší a není šedá jako Kraňka. Na zimu redukuje počet jedinců snad ještě víc než K. Jen ty výnosy na tmavou nevypadají.
Ona údajně původní včela tmavá nebyla příliš agresivní, nebyla snad hodná jako Kraňka, ale dalo se s ní s běžnými pomůckami pracovat. Nesmírně bodavé byly kříženky s Vlaškou (Ligustica). Totiž, včelaři četli o výnosech Vlašky a tak asi chtěli vylepšit místní včelu přimícháním “krve”. Před válkou sem taky někteří magoři dováželi Cyperku, snad nejagresivnější včelu medonosnou. Z popisů a literatury té doby mám dojem, že se Cyperka projevovala jako zdivočelá jihoamerická včela.
Nevěřte nesmyslům a pročtěte si to tady, je velmi pravděpodobné, že úhyny VD nezpůsobuje. Přesněji, nezpůsobuje je přímo, jen asi přispívá, nebo jsou posledním hřebíčkem do rakve z virů = CCD.
Ale váš dojem, že si vaše zdravější nebo silnější, ve smyslu vitálnější včely přinesou VD odjinud z loupežných výprav je správný. Přesněji. Ve skutečnosti si nic samy nepřinesou, ale když napadnou cizí včelstvo, zničí mu matku a v tu ránu se napadené včely přestanou bránit a přidají se k lupičkám a odletí k nim domů. Ovšem odletí se svými roztoči. Představa, že na loupící včely přeskáčou roztoči z napadených je hloupě dětinská. Že by jako přeskakovali VD, navíc při rvačce včel, není, pokud je mi známo, nikde zdokumentované.
Pravdou taky je, že vy se můžete starat o svoje včely nadstardně, svědomitě léčit, včas krmit aby nebyla podtržená zimní generace, ale stačí vám jediný alternativní blb v doletu vašich vč a máte to těžší a někdy nemožné. A nejde s tím nic dělat, blbi nejsou nezákonní, naopak, mě se až často zdá, že je stát miluje víc než ty poctivé a svědomité. Nedávno, před pár dny tu vysvětluju, že mocní ve včelařině nemají zájem aby úhynů ubylo, natož aby přestaly úplně. Komu by množiči oddělků a chovatelé předražených dotovaných matek cpali svoje “výpěstky”? To by museli s cenou dolů a to nechtějí.
V neposlední řadě je třeba myslet na to, zda používáte kyseliny. Statistiku mocní nedopustí, někdo by přišel o kšefty s kyselinami a jinými alternativami. Mě se ale zdá, že mají mnohem víc úhynů “organičtí” kyselináři.
Velmi dobře řečeno, do jara je ještě dlouho. Držme si palce a já doufám, že novému “účastníkovi zájezdu” už nic dalšího nepadne.
Umím s vámi souhlasit, ale. Mladším vysvětlím jiný systém komunistického výzkumu. Tehdy byl vlastně nestranný, svobodný, dnes je to prostituce jen za peníze a vždy jen nějaká konkrétní věc.
Komunisti zřídili výzkumné ústavy a v nich platili vědce z daného oboru. Každoročně dostávaly ústavy peníze na výzkum v pouze obecné rovině. Vědečtí pracovníci neměli přesně vymezený úkol, měli prostě něco v daném oboru zkoumat. Třeba v tomto případě mohlo zadání znít například: Kde by si včelstvo udělalo česno, kdyby si mohlo vybrat? Díky tomu existuje vlastně zbytečně nesmyslná práce Taranovova týmu. Zbytečná proto, protože si včelstvo nikdy česno nevykusuje, vybírá si jen dutinu s “česnem”. Řeklo by se tedy, že to byla zbytečná a nesmyslná práce a v kapitalistickém zlořádu by nikdy nemohla vzniknout. Ovšem díky Taranovovi to víme a nikdo nemá tušení, kdy se tato informnace může hodit. Komunisti tedy zkoumali v té chvíli asi nesmyslné věci, samosebou kromě drtivé většiny smysluplnějších věcí.
V kapitalizmu je to ale úplně jinak. Nenažraným kapitalistům je úplně jedno, kde mají úly česna. Ovšem jen do chvíle - a následuje PŘÍKLAD - kdy chce nějaká firma protlačit na trh nějaké většinou úplně zbytečné a nebo neúčinné a nebo pofiderní “léčivo” s nejasnou účinností a nebo s kolísavou účinností a nebo dokonce pro včelstva v důsledku jedovaté či čkodlivé. Nejlepší by bylo takový sajrajt včelstvům nedávat. Ale někdo chce mít nekonečný příjem z marastu, spojí se s výrobci den, kteří potřebují mít práci a dělat dna se síty a vysoká za tisíc Korun místo jednoduchých den za stovku. Pak se ještě mafiánsky spojí - lobbysmus se tomu říká hezky, mafie zní ošklivě, se sítí zbytečných laboratoří, které mají zájem aby měly zajištěnou práci nesmyslným vyšetřováním měli a zbytek roku se tam kopou do pr.elí a nebo, a to spíš, přimějí stát dělat nějaké vyšetření místo 1x za rok tak 3x a jednou přijde den, že to bude muset být 6 x za rok a pak třeba každý měsíc, protože počet vyšetření nemůže snížit výskyt dané včelí nemoci. Tak tato lobby vezmne nějaký ranec peněz, poskytne výzkumáku grant se zadáním, aby vědci vědecky zdůvodnili, že úl musí mít vysoký podmet, v něm síto, že se musí pořád monitorovat a ne účinně ničit VD a nebo chovat včely v úle, který sám o sobě VD ničí a neumožní jejich přemnožení. Ne, VD tam musí zůstat aby bylo pořád co vyšetřovat a pořád se mohl vnucovat včelařům sajrajt s pofiderním “léčivem”. No a vědcostuti takovou studii na míru vědecky vytvoří a opatří razítky a podpisy nějakých věhlasných darmožráčů. K tomu se připojí zmetci z množíren oddělků a chovů matek, kteří také mají zájem na každoročních úhynech, můžou se donekonečna pakovat prodejem oddělků množených úplně stejně, jako v protizákonných množárnách psů. Protlačuje se jen jedna správná včela a štědré dotace na matky dostane jen malá hrstka “kluků co spolu mluví”.
Ovšem paralelně někdo třeba dá grant na něco seriozního a titíž prostituti teprve pracují. A někdy skutečně asi vzniká něco dobrého. Jenže, výzkumníci vědí, že v některých případech lžou, ale protože nechtějí aby jejich ústav někdo jako nepotřebný zrušil - chtějí mít “práci”, tak vyrábějí cinknuté studie na míru přesně dle zadání kapitalistů (neutrální slovo pro mafii v oboru). A není z toho cesta ven. A tak ti chytřejší, několikrát podvedení, už raději nevěří nikdy žádné vědecké studii, která vznikla v kapitalizmu.
Připopmínám, že jsem nebyl komunista a nebyl jsem ani v jiné straně a skoro zuřivě, ale určitě mladicky nadšeně (jenže mi bylo už 34 let a měl jsem už mít rozum) jsem na náměstích cinkal klíčema a těšil se až Strana odtáhne do pr.ele. Dneska se za to stydím…
---------------------------
Ještě se vracím ke zdánlivé zbytečnosti Taranovoy práce. Ona tak zbytečná není. Co z ní vyplynulo? Vč by si neudělalo česno v rovině dna. Nemělo by vyloženě horní česno. Nikdy by si nezvolilo “pomocné” česno nebo česna v medníku, nebo v mednících. Pozoruhodné je na tom to, že Blaník nezná očko - tedy česna v medníkách. Ale co jste tu všichni přehlédli je, že si Taranovova vč sama udělala sklípek a dokoce víme jak hluboký. To je dost informací na to, abychom mohli ani ne tak bádat jako zkoušet. Vidím barvně dno s vysokým podmetem, hermeticky těsné. Podmet by mělo tak hluboký jako ukazuje Taranovova práce. Jak ho čistit? Umím si představit dno na klipsnách, úl by visel na úchopových lištách nejspodnějšího nástavku a dno by se po rozepnutí dvou protilehlkých klipsen sundalo a ihned nasadilo jiné, čisté. Ze dna by se vyndala měl a nebo se jen očistilo, když by bylo plastové tak se třeba vylilo vařící vodou, nebo jinak dezinfikovalo a hned by šlo pod vedlejší vč. A jestli do sklípku chodí včely odpočívat, zbavovat se v plynové komoře VD a jiných šmejdů a nebo ještě něco jiného bych já vůbec nezkoumal. To není můj úkol a můj job, mou prací je chovat zdravá včelstva bez úhynů.
goro:“Hlavně ale prosím odpovězte. Je dobré to rychlejší “dýchání” a nebo pomalejší pulzy?”
…ako vami opuncovaný liberál vám odpovedám …včely zvládnu aj jedno aj druhé… včely prežijú … na vami položenú otázku neviem odpovedať, pretože celoročne používam veľkosť česna 76 cm2 , ktoré na zimu zužujem mriežkou založenou proti piskorom na cca polovicu… s malilinkými česnami máte možno skúsenosti vy ale ja nie, odpovedať na položenú otázku môžete len vy, pretože roky ste v lete používal ako ideálne česná s veľkosťou 72 cm2 a môžete to porovnať s tými menšími, ktoré ako “jediné správne” používate teraz….
je pravda, že pri chove v slameňákoch s miničesnami sa občas vyskytlo v zime “udusenie včelstva” ale my už tak včely nechováme…
k tomu že DOL či Svaz vám nepomôžu a nepovedia čo treba robiť je možno preto že to nevedia 😉
mali by sa opýtať “umelej inteligencie”, je to jednoduché 😉 umelá inteligencia vie všetko...😆 Toto napísal ChatGPT na otázku ako zabrániť plošným úhynom včiel.
Zabránenie plošným úhynom včiel si vyžaduje komplexný prístup, ktorý kombinuje prevenciu, správne chovateľské praktiky a udržateľnú spoluprácu medzi včelármi, poľnohospodármi, vedcami a štátnymi inštitúciami. Na základe úvah a súčasných poznatkov možno odporučiť nasledujúce prístupy:
1. Podpora genetickej rozmanitosti včiel • Šľachtiť včely s vyššou odolnosťou voči chorobám (napr. varroáza) a parazitom. • Zamerať sa na prirodzené selekčné postupy, kedy prežívajú včely prispôsobené miestnym podmienkam. • Obmedziť monopolný tlak na jedno plemeno (napr. kraňské včely) v prospech širšej genetickej diverzity.
2. Ochrana prostredia • Obmedziť používanie pesticídov, herbicídov a ďalších chemikálií škodlivých pre včely. Príkladom je prechod na ekologickejšie formy poľnohospodárstva. • Vytvárať pestrú krajinu, ktorá včelám ponúkne dostatok potravy a úkryt. To zahŕňa výsadbu medonosných rastlín, zachovanie remízok a pastvín. • Podporovať biodiverzitu, ktorá zaistí stabilný ekosystém aj pre opeľovače.
3. Prevencia a liečba chorôb • Pravidelne monitorovať zdravotný stav včelstiev (kontrola prítomnosti parazitov, vírusov a baktérií). • Využívať prírodné alebo menej agresívne metódy liečby chorôb (napr. kyselina šťaveľová, tymol a pod.). • Zavádzať inovatívne technológie, ako sú monitorovacie senzory, ktoré umožnia včasné odhalenie problémov.
4. Zlepšenie chovateľských praktík • Rozumne plánovať a riadiť migráciu včelstiev, aby sa minimalizovalo prenášanie chorôb medzi lokalitami. • Podporovať menšie, ale stabilné chovné jednotky namiesto veľkých, intenzívnych včelstiev, ktoré sú náchylnejšie na šírenie infekcií. • Poskytovať včelám dostatok zásob počas zimy a minimalizovať stres spôsobený chovom.
5. Osveta a vzdelávanie • Organizovať workshopy a semináre pre včelárov zamerané na udržateľné chovné postupy a prevenciu úhynov. • Spolupracovať s verejnosťou na zvýšení povedomia o dôležitosti včiel a ich ochrane.
6. Zmeny v legislatíve • Zaviesť prísnejšie regulácie týkajúce sa pesticídov, ktoré sú priamo spojené s úhynom včiel. • Podporovať finančnú a technickú pomoc pre ekologických chovateľov a výskum v oblasti včelárstva.
7. Podpora prirodzených metód chovu • Experimentovať s bezrámkovými úľmi alebo inými alternatívnymi metódami chovu, ktoré napodobňujú prirodzené prostredie včiel. • Zavádzať metódy ako „Natural Beekeeping“, kde včely majú väčšiu voľnosť pri budovaní plástov a prispôsobovaní prostredia.
AI píše len obecne publikované kecy, ktoré zozbiera ….dúfam že vás zasa “neurazím” ale AI o vašom úli nepíše nič, asi nemá dostupne informácie…
Konečně perfektní reakce pane kolego, gratuluji a děkuji! Bez rytí a pošklebků. Vaše poslední věta jasně shrnuje moje rozčarování z tak zvané umělé inteligence. Goebels - AI umí zpracovat jen, ne stokrát, ale milionkrát opakované kraviny, které se, jak je vidět, i dle názoru AI staly pravdou. Tak dlouho ekoterorističtí aktivisti krmí veřejný prostor nesmysly, až jim věří i umělá inteligence.
Omlouvám se, moje poznámka o uražení byla myšlena jinak, spíš jsem měl napsat, že mi to nebylo příjemné. Když jsem skutečně uražený vypadá fakt hodně jinak. Třeba mojí dlouholetou absencí na VF. A tam jste mě nerozzlobil ani tak vy, jako ultraliberální přístup Mirovského a jeho naprostá ignorance věcí, které správné jsou a které nesprávné a které nepřijatelné.
Já diskutovat chci, protože jedině “setřásáním” se dá něčeho dobrat. Jen mě dráždí liberální postoje - tvrdím, že jsou OBECNĚ věci správné a nesprávné a ne, že jak kdo chce a jak se zrovna komu hodí do krámu.
A že Dol a podobní “něco” nevědí tu tvrdím roky. Akorát, že oni se tváří jako že vědí VŠECHNO a že mají patent na rozum.
Pamatuju si tuhle práci, ale předtím jsem jí pochopil málo a nebo špatně. Bylo to v době mého nadšení pro horní česno a tomu jsem asi podřídil své myšlení.
Na druhou stranu mi moje znalost ruštiny neumožnila (a strojní překlad je ve stěžejních pasážích pro mě nejasný), abych pochopil podstatné. Jestli usadili roje do (nepíše se tam kde to dělali a data pokusů neodpovídají tomu, kdy se rojí včely tady u nás) beden bez česen s papírovými foliemi - určitě průsvitnými - jak jinak by včely věděly kde mají hlodat, tak to já neumím považovat za jednoznačně vypovídací. Pro mě by bylo jedině průkazné to, kde, v jakých dutinách s jakým umístěním “česen”, tedy vletových otvorů by si samy včely vybraly. Ale protože přirozených dutin není dost, pak i to je nejisté, včely zjevně berou často zavděk i prapodivnými prostory. Pak by to muselo být řešeno jedině pomocí statistiky a stovek a spíš tisíců pozorování a měření výšky, spíš “hloubky” jak hluboko pod “stropem” si vybírají česno nejraději. A taky mi zde chybí délka přežití v tom jakém postavení česna. Ani muk o celkové velikosti poskytnutého prostoru a tak dále. Jediné, co Taranovova práce prokazuje je, že včely spodní česno neznají a nechtějí.
Tady jen připomínám velice utajovaný německo-polský pokus s více než desetiletým pozorováním více než tisícovky divokých vč, která přežívají dlouhodobě bez léčení proti VD a bez dokrmování.
Takže. Taranovova práce je sice záslužná a jakous takous představu poskytuje, ale podle mě to nejde brát jako zákonitost.
Javali.
Vám jsem v jiném vlákně totálně "vypral žrádlo" za vaše pokusy, kdy kvůli menší sečtělosti děláte experimenty, o kterých zkušenější a vzdělanější v oboru vědí předem, že nemůžou dopadnout dobře.
Pak píšete, že s experimenty končíte. Ale to není správný přístup, je vám to jasné? Pokuste se pochopit prazákladní zákonitosti (co ještě možné je, co možná a CO URČITĚ NE) a v pokusech pokračujte. Máte unikátní vlastnost (i Roman a Martin přiznali neúspěchy, a nakonec letos i já měl problémy a jistě ještě mít budu), že popravdě přiznáte chyby. Poučte se z nich a pokračujte. Jen díky lidem jako vy se vědění posunuje k pokroku. Všimněte si, Roman je inženýr, technik a dokonale ihned chápe technické věci a podobně přistupuje i k přírodě = k živému včelstvu. Martin neustále hledá, je vytrvalý, nezlomný, málokdo přečetl a přelouskal (a vyhledal) tolik zdrojů. Vy jste zručný, máte stroje, materiál a možnosti, experimentujete, vy si hned vyrobíte (jako Roman i Martin) co vás napadne a hned to zkoušíte. Neházejte flintu do žita, jen u práce a nápadů víc přemýšlejte a případně se nejdřív poraďte s NĚKTERÝMI ostatními, co si o dané věci myslí.
Mě už ubývá sil a hlavně vůle zkoušet. Pro koho?
----------------------------------------
Víte, blbost jako je rybářské krmítko pro sportovní rybolov jsem dovedl k dokonalosti a dnes ho vyrábí i Čína. Ale já se jen potřeboval uživit a ne být nějaký vynálezce a vůbec mě nenapadlo, co se pak vlastně stalo. Vysvětlím, jak se to stalo.
Manželce jsem zřídil prodejnu s rybařinou, asi rok 1994. Kupoval jsem zbpží ve velkoobchodech, jak jinak. Krmítka byla balená po 50 ks a už z velkoobchodu jich bylo asi 10% poškozených, tak blbě smontovaných, že se rozpadala ještě dřív než je rybář použil. Kontaktoval jsem výrobce, ten se se mnou kupodivu bavil a vysvětlil mi, že 90% jejich produkce jde na Západ a západní obchodník požaduje, aby to bylo tak fórové, aby chlapi kupovali víc a víc. Kdo nerybsaří, tak informace = ve vodách je dost pařezů, kamenů, větví a podobně a rybář krmítko často utrhne. Mě by ale rozzuřilo, když by se mi část těch cetek rozpadla ještě dřív, než je stihnu použít. Jen odbočím, je potřeba si přečíst dnes už nemoderní romád Kola. Jedna z postav vyrábí komponenty pro atoprůmysl, ale jen laciné věci, které uživatel neopravuje, ale vyhazuje a kupuje nové.
Lidi si stěžovali v krámě na mizernou kvalitu krmítek. Tak jsem si vzal krmítko a zamyslel se jak ho naopak udělat tak, aby ho nešlo zničit, chlap ho může přejet autem, přestane být krásné, ale bude fungovat bezchybně. Jo a nesmí být dražší, než je obvyklé, ale naopak musí být při hyperkvalitě laciné a já při jeho výrobě nesmím chcípnout hlady. Vyrobil jsem jich statisíce + mnohem víc (asi 10x) komponentů pro dnes už neexistující firmu Sema, která je vyvážela na Západ.
Celý život úplně ve všem uvažuju opačně, než se ode mě očekává, dělám věci jinak, než ostatní a jde to. Ono to jít muselo, musel jsem se uživit a uživit hlavně rodinu.
I včelařinu dělám jinak než drtivě drtivá většina. Vím, že to funguje u rybářských (úplně zbytečných) cetek, proč ne u něčeho seriozního?
Proč se vztekáte? Jste tak ješitný, že nesnesete, co já čtu mezi vašimi řádky? Tak se vyjadřujte košatěji, třeba jako já a pak bude vše jasné a bez pochyb. Kontext vašich vět k mnou nadhozenému problému evokuje, co sice neříkáte, ale prostě to z celkového kontextu vyplývá - já to nebyl kdo zavedly a prosadil a ustavičně vnucuje horem dolem co největší česna, protože kubíky plynů za hodinu. Já ustavičně zpochybňuju “vědce” a stokrát jsem dokázal, že je to povětšině banda darmožráčů a tak když z nich náhodou vypadne nějaká pravda, nevěřím. Vy ale zase, často naproto nekriticky s velkou úctou adorujete vědecké studie, i kdyby tvrdily na první pohled hovadiny. To je ten kontext, to je to, o co šlo. Ale vy ze mě děláte záludného psychopata, libujícího si v nějakých úchylnostech. Popravdě, urazilo mě to. A taky potrvdilo, že prostě dávám, pro někoho nepříjemné otázky. Na ty stačí jasně odpovědět, nic víc.
Hlavně ale prosím odpovězte. Je dobré to rychlejší “dýchání” a nebo pomalejší pulzy?
A keců tak zvaných vědců a oblíbenců Včelařství a jiných vydavatelů už byl milion a včelstva hynou, jeden rok víc, jiný méně, ale hynou pořád!!!!!!! A asi je úhynů každý když nne rok tak dekádu víc. Aby to bylo ještě složitější tak v některých typech úlů vč hynou víc než v jiných a při některých provozních metodách víc a při jiných méně a nebo skoro vůbec (když včelař neonemocní a nebo se na to nevykašle). Tohle je tabu a Včelařství, Dol, Svaz, nikdo se nepustí na tenký led udělat statistiku a zjistit, jaký úl a jaká technologie je nejlepší. Protože liberalizmus a nic nesmí být lepší než něco jiného.
Tak je dobré velké česno v zimě + nejraději v každé bedně nejméně jedno očko a nejspíš snad raději žádný strop a třeba ani žádné dno. Nebo je lepší česno malé, až dokonce velmi malé? Strop neprodyšný a po celé ploše přilnulý k horním loučkám (aby to co nejvíc simulovalo přistavění plástů ke stropu dutiny, tudíž igelit a ne na to vyráběná TVRDÁ nepřilnoucí folie) a dno, když ne zateplené, tak s mezidnem (sklípek nebo jiné řešení) a nebo nějakou předsíňkou (boční i jinou)?
Pokud nepoložíme jasné otázky a neliberálně připustíme, že nějaké řešení je lepší než jiná řešení a některé řešení je NEJLPEŠÍ (liberalistický mor tvrdí, že vše je rovnocenně dobré, stačí kdo jak chce, //i otázky, že jsou stejné//) A jestli nechceme odpovídat na otázky, o čem se tedy bavit, o počasí? A plácat se jeden druhého po zádech a říkat si jací jsme kabrňáci?
Pane Goro. Několikrát jsem vás upozornil, že jste založením liberál (a já ne!) a vám se to nelíbilo. Tady vám nesu důkazy, že liberální mor napadl i vás. Já chci kolem sebe svět jasný, kde je jasné kde je dobro a kde zlo, co je dobré a co není, co je pěkné a co ohavné a tak dále. Já takový svět ještě pamatuju, proto ho chci zpátky a snažím se upozornit mladší, kteří to nepamatují, že to existovalo. A lidi byli šťastnější a spokojenější a vztahy mezi nimi byly lepší než dnes…
Děkuji.
Nepříjemnou otázkou já rozumím takovou, která je nějak všetečná, zpochybňující, případně návodná a nebo podpásová. Prostě. Jestli fyzikálními zákony dovodíme takovou výměnu plynů, jak tvrdí kdesi Titěra, musela by být v česně vichřice. Ale to je jen můj laický dojem a jasně jsem připustil, že o fyzice vím nepatrně. Takže, jestli to někdo měřil mě ani tak nezajímá - mnou špatně položená = tedy špatná otázka (a ne, že všechny otázky jsou rovnocenné a legitimní). Mě zajímá, jestli je možné, aby výměna plynů byly kubíky za hodinu a když, tak by to mělo být cítit na například nasliněném prstu v česně tak, jako indiáni zjišťují odkud vítr vane. (doufám, že je z mých vět poznat nadsázka).
Také jak to popisujete vy by to znamenalo jakési pulzy, nádechy a výdechy a vy pak říkáte mezi řádky, že malé česno = víc pulzů a vyznívá to, že je to horší než méně pulzů, co je při velkém česně. No a to je to, co se snažím říct. Tak zvaní vedci něco vypočítají, vůbec jim nedojde, že jejich výsledky jsou nějak “divné” (vichřice v česně) a dál nic nezkoumají. A protože jsou VĚDCI, až na výjimky arogantně nadřazení nadlidé, tak vůbec nenaslouchají lidem z parxe, kteří taky jejich teorie znají, ale praxe často nejen, že teorii a fyzikálním zákonům neodpovídá, ono je to velmi často přesně naopak, než jak “vědci” tvrdí. jediný příklad - očka = mokrý med. A příkladů bych uměl najít hodně!
Tak se stalo, že vědci doporučí velká česna a nejlépe ještě očka + síta místo den, přece fyzika. A pak přijde Kška a zjistí, že se včely s nesmyslně malým česnem nerojí, i když mají za celý rok prostor jen 2 x 11 rámků 39x24 (zvrzení ne moje, ale Tom4). Tato vč přinesou bez nějakých velkých zásahů 50 kilo medu a postaví asi 6-10 M. Pravda, používá se mřížka a vytáčí se plásty s košilkami, asi tak, jako to dělá 99% včelařů na celé planetě. Proboha kdo by chtěl od včel víc? Jenže to podle “vědců” nemůže být pravda a raděj se řekne, že cituji výrok tehdejšího prezidenta USA, když mu oznámili důkaz pádu meteoritu: “Raději uvěřím, že dva Jankeyští profesoři lžou, než bych uvěřil, že by z nebe mohlo padat kamení”. A tak když já napíšu vědcovi, odpoví sice slušně (a odpoví!), ale nebere vůbec vážně moje pozorování a úspěšnou praxi. Musel by totiž přiznat, že buď vědomně lhal a nebo byl nedůsledný a že jsou věci v praxi, které jeho, rozumněj vědeckým teoriím a nemyslím jeho osobu, vůbec neodpovídají a že je poiřád ještě mnoho věcí neobjasněných a nepochopených. Na druhou stranu, aspoň že se už neupaluje za to, když si někdo troufne zpochybnit “vědecká” tvrzení. Totiž pitomosti o placaté Zemi jako středu vesmíru, byly také podepřené nezvratnými závěry tehdejších vědců nejvěhlasnějších univerzit a vše bylo posvěcené Svatou Inkvizicí. Kdo si troufnul zapochybovat, obyčejně dopadl velmi špatně. Ve výsledku ale totéž, nikdo se “nepříjemnými” otázkami lidí jako já nezabývá a tak zvaná věda se tváří, že vše již bylo objeveno a že není už co vynalézat - parafráze taky na USA, rok 1812 a názor ředitele Patentního úřadu, který těmito slovy svůj úřad navrhoval zrušit (asi chtěl dřív do důchodu ten dobrý muž).
A TAK DÁLE, A TAK DÁL!!!
Myslím, že jste koupila dobře. Teď k tomu ještě něco na vyváření, mě slouží dokonale smaltovaý hrnec 50 litrů, starý jako já (málo která věc v našich životech se tolikrát zaplatila, máma to měla na rozváření cukru na krmení, tehdy se myslelo, že to bez vaření nejde). Dříve jsme s mámou vyřezávali voští z rámků, den předem máčeli vyřazené nadělené plásty aby prý košilky nacucaly vodou a nebraly vodu a vyšel z nich všechen vosk. Tak toto je dokonalá pitomost, efekt nasáknutí košilek se nijak amatérsky měřitelně neprojeví, možná desetinou %. Voští s DEŠŤOVOU (nebo prostě povrchovou, nikdy ne studniční) vodou se rozvařilo na kamnech v hrncích na břečku a ta se vlévala, když se vařila, do vařáku do pytle, který se musí dávat do koše. Dá se koupit (raději velký) a vydrží roky.
Dnes v hrnci vyvařím celé rámky, kromě dokonalého očištění - opravdu stačí je pak nechat uschnout - jsou také do značné míry dezinfikované tím vyvařením. Výtěžnost u starého dělničího díla musí být od nejméně 60 do asi 65% a to jen tehdy, když by se vyřazovaly mladší souše.
Výtěžností nazývám zisk vosku nad vloženou mezistěnu. Ale tady je to složitější. Jestli M váží 100 g, pak vosk vyvařený ze souše váží 160 (165) g. Ale pozor. Jestli M vážila 130 g, stejně bude vyzískaného vosku jen 160-165 g. Jestli by M vážila 165 g, dostane se ze souše jen 165 g. Proto je nutné hledat takové M, aby byly co nejlehčí. Já beru jen M od jediného výrobce, kde je do kila M asi 1,5 - 10,7 ks, i u něj to kolísá okolo 93-96 g/M. Popisuju M pro míru 39x30.
Zajímavé je, že plást dělničí divočiny poskytne přesně tolik vosku co stejný plást na mezistěně. A trubčina také, asi jsou silnější stěny buněk, kterých je méně, ale váha je pořád stejná. U plástu 39x30 to dělá asi 160 g +-.
Ale už jsem to mnohokrát velmi důkladně vysvětlil, mám ale za to, že většina to nechce chápat a vůbec výtěžnost nesleduje. Každý jiný způsob těžby vosku je prodělek, v nejlepším případě nula od nuly, u tavidel a napařovačů je zázrak když se ze souší dostane aspoň to, co bylo v mezistěnách. Ale kdo chce kam…
Hloubavějšího nemůže nenapadnout kolik by se vytěžilo dobrým vařákem, když by M vážila víc jak 165 g, třeba 180 g. Pak se vytěží 180 g a souše bude uprostřed tlustější. Slabší M než píšu jsou technologicky nevyrobitelné. Přesněji vyrobitelné jsou, ale ve včelařské praxi nepoužitelné, lámou se a nedrží tvar plástu v rámku ani při velmi hustém drátkování.
Všechny M od samo domo výrobců jsou dělané válcováním za studena a průmyslové se vyrábí litím horkého vosku mezi běžící válce. Ty jsou pak slabší než ze studeného lisování, ale za studena jsou velmi křehké, lámavé. Amatérské M jsou elastické a ohebné i za studena. Vždy jsou ale těžší. Měl jsem od jedné madam (keců milion) a těch bylo do kila jen 6,7 ks. Pak jsem objevil tady u nás pána a ten jich má do kila 9-9,5 a to je doslova bomba!!! Me pro medníkové plásty mám už jen ze svého vosku a jen z panenské divočiny, víček a různých oškrabků směsi vosku a propolisu. Me omamně voní ovocem a propolisem a včely na nich raketově staví. Proto je pak možné dát lidem na vyžvýkávání celé moje rámky s čistým svědomím, že plásty jsou stejné kvality jako z volné stavby, tedy tak zvaný plástečkový med.
Možná to vypadá jako hloupé chlubení, kvůli nekladení v medníkách nelze použít VS bez mřížky a mřížka u nás = ani ne poloviční výnos. Rád bych věděl, zda by to, co v závěru popisuju ve svém provoze, někdo mohl dotáhnout na ještě vyšší level. Náš med je nejen panenský, on je i z absolutně čistého vosku.
M.S.:Jako u všech látek jde o to najít hranici, rozmezí snesitelnosti pro včelu a pro kleštíka. Umím si představit řízené použití CO2 u farem, kde se zimují včelstva v klimatizovaných halách s řízenou atmosférou a teplotou. Ostatně v Kanadě , co jsem tak brouzdal po netu, už to někde využívají. Vyšší hladina CO2 prokazatelně kleštíkům nesvědčí. Neumím si ale představit jak by se podobný mechanismus dal uplatnit v klasických nástavkových úlech ve venkovním prostředí.
Bohužel vám úplně unikla debata o stebníkách, patrně jsme to velmi podrobně rozebírali ještě na IF, kam jste asi nechodil. Zopakuju vám podstatné, čerpáno ze starých OVP.
V době, kdy drtil včelu medonosnou v Evropě - možná i jinde - roztočík malý, nějaký Němec vyzimoval včelstvo v metr hluboké jámě, zakryté snad jen chvojím, nebo tak nějak. Vč bylo zjara nejen živé, ale velmi vitální, mělo nepatrnou spotřebu zimních zásob a hlavně úplně se zbavilo RM. Pokus zopakoval s více vč a opět se stejným výsledkem. Bylo postulováno, že je to právě velmi vysoká koncentrace CO2, co včely ozdraví a zbaví parazitů. Mě napadlo, jestli by to neničilo i mnohem většího roztoče - já si rozdíl mezi VD a RM představuju jako třeba mezi slonem a jezevčíkem, ale není to nepravděpodobné. Co vydrží v pohodě včela, nevydrží roztoč. Analogie je u savce a je fuk, zda velkého jako slon nebo myš domácí. Podle poznatků kanadských soudruhů se zdá, že jsem byl ve své dedukci hodně blízko pravdě a možná by stálo za to se tomu pověnovat opět a hlouběji. Doporučuji mladým.
Pak jsme tu přišli na to, co byl stebník, jak fungoval a já s údivem zjistil, že stebník používali nejen Rusové na Sibiři, ale i Kanada a i drsné části USA. Vlastně článek, o kterém je tady nyní řeč, byl objeven až v té souvislosti. Napadá mě, že možná i krecht na brambory využívá stejný efekt a možná i sněžná jáma v lesnictví, obojí patrně využívá vysoké koncentrace CO2.
Jinak a v jiné souvislosti jsem postuloval, že je možné, že nemáme v Blaníkách VD a nebo nepatrně třeba i jen proto, že Blaník nezná očka, ani prodyšné stropy a ani jiná kurvítka. Tehdy mě napadlo, že se možná pod stropem hromadí metan a ten nevyhovuje ani VD, ale ni plodu a že to je jedna z věcí, že Blaník nezná plod v medníkách, i když nepoužívá nikdy mřížku. Ovšem moje teorie o metanu se nepotvrdila, Petr instaloval do medníků velmi citlivá čidla a metan tam při opakovaných pokusech nebyl. Totiž. Metan, jak jsem někde vyčetl, jenže nechápu fyziku v tomto rozsahu, umožňuje snižování vlhkosti medu i při nesmyslně nízké teplotě a současně vysoké vlhkosti vzduchu v medníku. Petr v mednících naměřil mnohem nižší teploty, než je teplota pro plod. Ale med stejně včely v tak “chladných” mednících zahustí, tedy když nejsou očka (a když jsou úly ve stínu). Ano, Blaník, pokud nemá vysoký podmet - vyšší než 18 mm, nezná vlhký med!!!!!
Celé ty úvahy začaly myšlenkou maximálně napadobit přírodní dutinu, kde pod včelstvem s horním česnem může být i metr, i několik metrů dutiny a na dně zemina. Ovšem bez přístupu vzduchu a tudíž s anaerobním prostředím. Prostředím plném jedovatého sirovodíku a jiných produktů anaerobního rozkladu všech rostlinných, ale hlavně živočišných zbytků, mrtvolkami počínaje. CO2 by měl v takové dutině dominovat a patentní úl a jiné úvahy by sklípkem měly napodobovat toto prostředí, plné jedovatých plynů (ale i patogenů). Včela se tak za milony let vyvinula a patrně se naučila možná nějak toto vražedné prostředí využívat. Jak jinak by přežila miliony let?
Celá ta debata vyšuměla do nikam. Je ale možné, že to celé shodilo Petrovo nezjištění metanu. Přístroj umí objevit i tisíciny % metanu v komínových plynech, nebylo to tedy zařízení konstruované na včelařské bádání. Nebo jinak. Jediné, kvůli čemu jsem já ty úvahy opustil je, že Petr nenašel pod stropy úlů metan.
V té souvislosti je tu ještě fakt s Nahatými úly, nesmyslně malinkými česny a neuvěřitelnými mednými výnosy. Na základě debat tady s několikla kolegy + zkušenosti Toma4 s Nahatými úly už nevyužívám v létě plně otevřená česna, ale jen polovinu a nebo třetinu otevření. Sice Titěra v časopise, a potvrdil i Goro tady, tvrdí, že je v česnech průvan nebo dokonce vichřice jak rychle se prý mění plyny v zimujícím úle, jsou to snad kubíky vzduchu za hodinu. Mě se to zdá jako hovadina o několik řádů popletená, ale je to prý fizika vycházející z metabolizmu včelstva, že ři trávení cukerných zásob musí vznikat obrovské objemy páry a plynů. Už to neřeším, teoretizování bylo dost.
Protivná otázka: Měřil někdo rychlost proudu plynů v česně zimujícího včelstva? Odpovídá to opravdu Titěrovo-Gorově fyzice a nebo naopak vodní páru včely utéct nenechají (jak podotýká Goro) - potřebují vodu a co když nenechají ani utéct všechny plyny? A co když teorie o bezkyslíkovém metabolizmu nejsou úplnou hovadinou? Oni bratři Wrightové taky takhle v prosinci 1903 zkusili létat, protože byli blbí, neměli maturity a tak nevěděli, že to je fyzikálně nemožné…
Nevím jak Blaník vlastně funguje, ale funguje o hodně líp než jiné úly a nic víc nějak ani nepotřebuju! A už se mi asi ani nějak nechce řešit. Proto nyní více méně mlčím.
Javali:Já netvrdím, že se v porodnici nemají mýt ruce nebo nedesinfikovat nástroje. Že si za úhyny můžu sám to vím.
Díky za vsuvku do historie, mě tyhle věci taky zajímají tak mi to vůbec nevadí a pokroku si vážím.
Spíš jde o to, abyste si napříště mnohem líp uvážil svoje kejkle. A taky jde o to, že se včelstva navštěvují a předávají si zásoby, ale také včely a trubce a tudíž nemusí moc pomoci, že s polovinou vč budete dělat drastické kraviny a z polovinou ne a že to dobře dopadne.
Navštěvování včelstev a sdílení zásob i celých skupin jedinců je celkem málo prozkoumané a v Dole vymýšlejí jen jak lidi pumpnout o prachy. Totiž, na jednu stranu chápu, že na světě není zadarmo nic, snad jen ptáci zpívají zadarmo, ale jen do Jakuba. Ale kdyby byl Svaz co k čemu, mohl by vybírat od svých členů například stovku ročně a nezbytnost důkladně vysvětlit základně, ono by 8,50 Kč měsíčně nikoho nezruinovalo. Ovšem při 50.000 členů by to udělalo hezkých 5 mega a tyhle peníze dát Dolu na výzkum. A Svaz díky Včelařství, místo kravin a včelařského obleku, který si nikdo normální nekoupí, by mohl v časopise udělat anketu, co členové chtějí aby Dol zkoumal, když si na to platí tu závratnou stovku ročně. Ono by to mohlo být třeba i 30 Kč měsíčně a pak by to bylo už 18 mega že? A za to by snad už Dol něco vyzkoumal.
Prostě dalo by se toho dělat spousta, místo rekonstrukce baráku za miliony a mezitím placení nájmů, kde sídlí dočasně Svaz na nejdražších adresách v Praze, když mohlo panstvo na nezbytnou dobu rok dva dojíždět třeba do Uhříněvsi, kde by platili desetinu a hned by bylo na granty pro Dol. Rozhazují peníze za nesmysly a podporují Dol, aby se nějak uživil jak chce a vymýšlejí jen jak pumpnout lidi za víčka a jiné hovadiny. 3 vyšetření na mor místo jednoho jim prošlo, jako ovce jsme si to dali líbit a tak nesmysly stupňují. A já ani vlastně nevím, jak se vzepřít a Svazu takové “hospodaření” zatrhnout. A nebo. Zrušilo se spousta lepších a potřebnějších věcí, proč ne výzkumný ústav, který nic roky nevyzkoumal a ani se nesnaží a nikdo si tam zkoumání neobjednává?
A tak dále a tak dál. Tohle nezměníme, ale co změnit lze je, třeba u vás Javali, že vezmete rozum do hrsti a konečně pochopíte, co ještě lze a co už určitě ne. Ani bych nemukal kdybych vám to neříkal. Chytří to berou podle hesla mého táty: “Jsi li informován, jsi ozbrojen a jestli neposlechneš, tak potom nefňukej!” Jasně, vy nenaříkáte, ale nečtu od vás, že se polepšíte.😉
---------------------------
Anonym se ptal na Formidol. Pokud vůbec přečetl, co jsme tu já a někteří další napsali, a jestli to umí pochopit, jádro sdělení je v tom, že právě kyseliny jsou s největší pravděpodobností tou věcí, těmi kejkli, kvůli kterým pak “záhadně” hynou včelstva. Někdo si říct dá, přibývá těch, co jsou nepoučitelní. Anonym - tazatel nijak nereaguje. To proto, že kdo jde za někým o radu, ve skutečnosti radu nechce, je už rozhodnutý a hledá jen nějaké další lidi, kteří mu jeho hovadinu pochválí. Jak mu někdo sdělí něco jiného, zarytě mlčí a myslí si, že odpůrci jsou volo.é a stejně si udělá to, co původně chtěl. (kor když může na videích vidět, jak Pečinkovi klidně dávají fumigaci do podmetu a klidně knoty naležato) Že by o svojí hovadině začal pochybovat, ptal se dál a žádal upřesnění a nebo, že by NEDEJ BOŽE poděkoval, to tyhle ani nenapadne.
Neumím s vaším tvrzením v závěru vašeho příspěvku souhlasit. Vezměte to na lidi. Ve středověku a raném novověku církev trestala za pitvy a lékařství bylo považováno za čarodějnictví. Kam u lidí té doby vedla absence sebemenší hygieny - chcete-li svého druhu sterility, známe z dějepisu. Jediné, co nejvyšší služebníci samotného Boha dovolovali, bylo tak akorát modlení a když už něco dělali, pouštěli žilou a tím pacientovi jen ublížili (podobně, jako dnes kyseliny u včel). Až půjdete okolo kalendáře milý Javali, mrkněte se, které je zrovna století. U lidí čistota, snaha o sterilitu nástrojů a pomůcek chirurgů vedla například k tomu, že dnes už nikdo neví, co byla horečka omladnic. Rakouský doktor Semmelweis prožil od svých kolegů peklo na zemi jen za to, že pánům doktorům, synům z lepších rodin a šlechty, doporučoval umýt si před operací ruce!!!!! A to nebyl středověk, ale půlka 19 století!
Nic ve zlém milý Javali, já do středověku ani Jiráskova Temna a dokonce ani do doby Bachova absolutizmu (nebo těsně před ním) zaboha nechci a vracet se nebudu, ale Bacha si dávám, to je fakt. Tehdy přežili jen odolní lidi, slabší padli a to samé chcete vy u včel dnes v jedenadvacátém století? Už roky opakuju, že neschopní včelaři a neochotní přistupovat ke včelaření SPRÁVNÝM způsobem, svádí logický důsledek své hlouposti, lajdáctví i NESMYSLNÝCH EXPERIMENTŮ, o kterých někdo (třeba já) stále dokola tvrdí, že nemůžou dopadnout dobře, na přírodní výběr. To je pořád dokola. Mentálně slabí jedinci VŽDY hledají příčinu svých neúspěchů vně sebe a odmítají připustit, že nejspíš něco udělali špatně a nebo, že dokonce spoustu věcí dělají celé roky špatně. Toto moje stále opakované tvrzení naráží na liberalizmus, který tvrdí, že je dobré všechno, když protagonista chce a že všechny postupy jsou správné a že je potřeba diverzita postupů, metod a práce obecně.
Konkrétně vy píšete, že jste měl nejdřív včely bez roztočů a nulové úhyny. Vraťte se pomyslně do té doby a sepište si na papír všechny svoje pokusy a psí kusy, co jste od doby bez úhynů svým včelám udělal. Třeba nesmyslně vysoké rámky a další a další kejkle a uvidíte, čeho jsou vaše úhyny důsledek, že přišly až po zahájení vašich experimentů, které jsem já nazval nesmysly a tvrdil vám, že nemůžou dopadat hlouhodobě dobře. To je pořád dokola. Lékař tvrdí, lidi nekuřte, je to jedovaté, blb řekne: kouřím 30 let a eště sem brka nenatáh. Jen tak naokraj, stačí se podívat na ženy kuřačky a stejně staré nekuřačky a v jejich věku 50 let vypadají o 10-15 let kuřačky starší! U chlapů to samosebou platí stejně, jen u chlapů se tělesné schátrání tak tragicky nebere.
Analogicky je to u včel, některé věci je nezabijí hned, ale výsledek se dostaví (třeba Formidol a jiné kyseliny v jiných aplikacích). Já mám letos po letech letoucích první úhyny, v poměru k počtu vč zanedbatelné % (zatím, ještě není jaro) a vím přesně čím to je. Zavinil jsem si to sám přetížením svého starého tělesného futrálu (kdo neví co je futrál tak jde o tělesnou schránku) a nemocí v kritické části roku - od začátku června ko konce srpna a čekání na výsledky stavu mojí páteře do 20.9.. Ale je to moje vina a ne že někoho nebo něčeho jiného!!!
A mimochodem, pozoruhodné je, jak tady diskutéři ignorují třeba moje vlákno o zádech starého včelaře, jediné, co z toho vyplynulo je nějaký typ zvedáku, ale jádrem sdělení bylo nebezpečí studené stavby a práce na “jednu ruku dlouhou”. A chápu jak se to čte Slovákovi, když oni úl na TS neznají a to samé nekritičtí milovníci všeho Amerického taky odmítají připustit, že je SS pro včelaře zhouba a ignorují fakt, že neexistuje seriozní potvrzení, že by byla pro včely SS lepší.
Pro chytřejší, schopné přečíst delší text než 3 holé věty a hlavně ho POCHOPIT, přikládám velmi poučné pojednání z Wikipedie.
Jste sice anonym, ale. Teď je už na Formidol pozdě. Hlavně se ale zamyslete nad nepoužitím ŽÁDNÉ KYSELINY nikdy. Tedy pokud máte svoje včely rád a nechcete je týrat kvůli idiotskému aktivizmu odmítajícímu tak zvanou tvrdou chemii. A také jde o to, že já mám za dlouhé roky vypozorováno, že mám skvělé včely až od doby, kdy jsem přestal používat Formidol (10 let), odpařovat kyselinu jsem nedal nikdy. Jednou (před 6 lety) jsem si dal udělat sublimaci KŠ a to byl tak úděsný zážitek, včely stříbrné skrystalizovanou chemikálií v hrozné dávce, že mi takové chemické svinstvo už nikdy ke včelám nesmí. Nechci ani domýšlet, kde skončily mikrokrystalky chemikálie, kam jinam než do medu, vosku, propolisu a hlavně do těl včel.
Pokud si nastudujete mojí metodu Blaník - je možná v každém úle, dojde vám, že se med netěží z plástů, které jsou v úle když se léčí a tudíž lze bez obav používat tvrdou chemii. Ta se do medu nemůže dostat. Navíc je tvrdá chemie ve skutečnosti účinnější a pro včely neškodná.
S tím se nijak netrapte. Dno je nejnamáhanější část úlu ve smyslu hniloby a jakmile toto uděláte, nebude to snadno vysychat a o to rychleji to shnije. Hnijí vždy svlaky, prkna vydrží víc. Proto to nelepím aby bylo možné vyměnit svlaky, případně krajní prkna dna. Trpí letákové, ale víc asi zadní prkno dna.
Sehnal jsem poškozené palubky. Prostě do balíčku 10 ks palubek širokých 90 mm a dlouhých 1.200 mm někdo píchnul vysokozdvižkou (bylo jich hodně, asi 40 balíčků a i jiných délek). Vyřadit bylo nutné třeba 10%, ale cena byla jen 20% ceny původní, balené v igelitu, do něčeho nateklo a došlo jen ke změně barvy a šlo to do výprodeje. Když by ve velkoobchodě byl známý, byla by to doslova výhra. Dají se sehnat i jiné výhodné koupě.
Běžně se dá použít stavební řezivo, ohoblování je lepší, ale když by nejhůř bylo…
Prostě dno není na zbytek života, je to ultraqlaciná a velmi jednoduchá věc. Když je úplně nejhůř, dá se použít kus dřevotřísky z vyřazeného nábytku. Když je to laminované trpí to jen na hranách. Když se na tom nezimuje, vydrží takovéto nouzové “letní” dno i 5-7 a i více let (dřevěné asi 12-15 let max).
---------------------------
V autě mám neustále bedýnku s různými lajsničkami, hlavně loučkami. Rychle potřebuju oddělek aby se nevyrojily? OK, na předem připravený čtverec dřevotřísky jen položím loučky tlusté 8 mm tak, aby vzniklo provizorní dno, s podložkou a přístupem zezadu se netrápím (ale i to lze snadno udělat). Dobré je lajsničky přichytit hřebíčky aby zůstaly ve správné poloze.
Mám i podstavce, že to je plocha z prken a ne jen dvě líhy. Improvizované dno s pomocí rámkových louček se dá vytvořit i z podstavce výše popsaného typu (ne z líhového). Skuliny nevadí, velmi rychle si je zadělají, nesmí ale být větší než asi 3,5 mm. Podobný čtverec dřevotřísky poslouží místo deklu, na to kus starého lina a dvě cihly a je nouzový improvizovaný “úl”, na světě, teď hned když je potřeba a jak rychle se dá improvizace sestavit, stejně rychle se demontuje až poslouží a oddělek je přeložený do “správného” úlu. Není u ruky lino? OK, v autě se snadno uveze rolička největších odpadkových pytlů a přikrýt se to dá třeba tím pytlem. Místo stropní tvrdé folie, která nedoléhá na HL rámků, mám všude igelity ukořistěné zadarmo v Lidlu - proložky cukru. I tím se dá přikrýt úl, má to dostatečný rozměr.
A tak dále. Je nutné umět si vždycky se vším poradit. A u výroby úlů myslet na to, že to neděláme na věky, ale že to jsou prvky střednědobé spotřeby. Konkrétně popsané dno je tak levné, že není nutné ho sofistikovaně komplikovat.
----------------------------
A ještě materiál. Mě se nejlíp osvědčil smrk na všechno. Vychvalovaná vejmutovka shnije nejrychleji a z borovice by nemělo být u včel vyrobené nikdy nic. Prý včelám smrdí (tvrdili mi předkové) a roj se prý do borovice sám nikdy neusadí. Svlaky i zadní zástrčku dna dělám s oblibou z olše, vydrží asi jako smrk, možná déle. Spodní svlaky jsem dělal z akátu a už nedělám. Akát už nemám a hlavně, dno shnilo a přežily to jen ty spodní svlaky a tak zbytečná komplikace. Ale, výše popsané laciné (výprodejové) palubky jsou z borovice a tak jsou dna z borovice a včely nic neříkaly. Palubky mají vyfrézované žlábky na rubové straně bez ohledu na orientaci prkna, pak se dají do dna palubky také bez ohledu na orientaci prkna.