Příspěvky uživatele

Pane Goro děkuju, zase úplně jiné hodnoty, podle jména autora Rus? To je velká dálka a třeba i to může hrát nebetyčnou roli. On je už značný rozdíl mezi Čechy a Moravou, malý, ale je a  Českem a Slovenskem už markantní.

Málo se píše o vrbovce. Bohužel kde včelařím roste velmi sporadicky, kde je, jde většinou o několik, max několik desítek rostlin na hektar paseky. Je z ní černomodrý pyl, údajně velké výživné hodnoty a větší hodnotu má tím, že je z plochy, kde se nepráškuje a nestříká koktejlem agrochemie.

Také si z Včelára, snad ještě za komančů, pamatuju, jak nějaký Slovák psal o rostlině divý cesnak, že mu to roste u včel a že z toho má pravidelnou každoroční vydatnou snůšku. Netušíte, prosím, co to je za rostlinu?

Bodlinka:

nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.

No konkrétně on, co švestky? Ty jsou v jeho době z velké dálky!

Ale jen vás zlobím na odlehčení, nesdílím váš názor, ale tahat na vás válečnou sekeru nebudu😉

Bodlinka:

důvod, proč králík není hlodavec, je mnohem složitější a souvisí třeba s tím, proč velryba není ryba. že něco vypadá na první pohled podobně ještě neznamená, že je to jakkoliv příbuzné.

Dovolím si vás poopravit. Velryba je savec a tak je to příklad nesmyslný, navíc má jinou anatomii než ryby a paryby. Lepší by bylo říct, že žralok a třeba rejnok nejsou ryby, ale paryby. Přitom většina žraloků se na pohled od ryb téměř neliší. Ale je to jedno, asi jen hnidopišsky nepodstatný detail a máte pravdu.

Jestli je púpava pampeliška a facélia svazenka, zdá se mi tabulka jako silně nepravděpodobná. Stejně tak tabulka silně vynáší lípu a akát zobrazuje jako málo významný. To je též nepravděpodobné. Je mi líto. Někde (obyčejně si nepamatuju zdroje) jsem vyčetl, že akát je úplně nejmedonosnější dřevina a rostlina vůbec a dává 1.700 kg medu na hektar. Já k tomu jen přidám poznámku, že tam, kde akát meduje.

K lípě dodám, že v době jejího kvetení musí nastat několik tropických nocí s teplotami nad 22-24 stupňů a pak teprve, možná, zameduje. Tvrdili předkové.

A k pampelišce podle přílohy pana Gora. To bych byl fakt pracháč, protože kolem mého bývalého stanoviště jsou samé pastviny koní a zjara je to nejméně 50 ha pampelišky. Jsou to souvislé temněžluté plochy. Pylu hodně, medu nic moc. Přesněji, mám za to, že žádný.

Ale třeba se jednou dočkám i medu z lípy. Svůj vztah k ní jsem vyjádřil výše, nejde přece jen o medonosnost. Přidám perličku. Mám jedno stan přímo v porostu dubu červeného, který chtějí čeští ekoteroristé, stejně jako akát, z české přírody odstranit. Je ho asi hektar. Kolem je dalších 7 ha dubu normálního. Před 4 lety jsem z dubu červeného vytočil po 20 kg medovice, na dubu normálním nebylo nic!

No vidíte, nevčelaříte (a měla byste) a přitom jste kápla přesně na to, v čem ten problém s úhyny spočívá. Myslí vám to, máte zdravý úsudek, vám by včelaření šlo. 

Já bych cukr tak nezatracoval, je dobrý a pro včely na zimu lepší než medovicový med. Ale květovému medu se nic nevyrovná a kdo jim vezme všechen, čas od času přijde o včely, někdo pravidelně každý rok část vymete, někdy bohužel i všechny. Cukr je prostě náhražka a staří včelaři tvrdili: “med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”.

Velmi dobře a stručně formulované.

On totiž králičí hnůj, podle drvodělky “podestýlka ušpiněná výkaly”, může být velmi různý. Někdo stele hodně a k tomu dovolí králíkům cupovat a vytahovat seno a přebírat ho. Některé seno králíkům nešmakuje a budou přebírat a žrát jen něco vždy. Pak je zdánlivě hnoje hodně, ovšem to je ta ušpiněná podestýlka. Já se snažil (už králíky nemám) držet je na žádné a nebo minimu podestýlky a to je pak celkem velký rozdíl. A pořád tomu, asi nesprávně, říkáme hnůj. Pak je těžké se bavit, když si pod tím obecným pojmem lze představit ledasco. Napovím. Když zemědělec rozmixuje na poli slámu, musí jí poprášit umělým hnojivem aby mohla shnít. Jinak místo pohnojení sláma na shnití odčerpá živiny z té půdy a staří sedláci tomu říkali že pálí.

Kamarád mi nechával seno lisované v malých balíkách. Měl dvojí, jedno luční, plné bylinek, kopretin, řebříčku, jitrocele a jetelíčku. Druhé ze zasetého pole, kde byl zničen všechen plevel a naseto 5 druhů ušlechtilých trav (případně můžu zjistit přesně kterých). Radil mi pro králíky vzít seno “seté”. Jenže to vypadalo jako klackovitá bledě zelená sláma, žádné bylinky, lupínky, kytičky. Nedal jsem si říct, jenže lučního neměl dost a tak jsem musel vzít polovinu toho setého sena. Ovšem pak jsem hořce litoval. Zatím co hrubé tvrdé seté seno sežrali snad z 95%, z krásného bylinkového asi ani ne 50%!

Je jasné, že hnůj (odpad) z obojího sena byl naprosto odlišný.

No ano. Patrně jsem nenapsal jasně, že u mě (Podblanicko) z lípy nic není NA KLIKU a tím neříkám, že není nic. Včely sbírají, ale je to jen na jejich spotřebu a hlavně berou pyl, fakt to někteří neumíte pochopit?

Prostě někde něco sice roste, kvete, ale nikdy nemeduje. Osobně neznám nikoho, kdo by z lípy někdy něco měl.  Jen jsem vyčetl, že lipový med má lehce mentolovou příchuť a tak nemám důvod vám nevěřit. Údajně ta pěkná vůně a chuť časem vymizí.

V této mnou vyvinuté metodice se používá zužování VN, blinova přepážka = BP a při pomalém postupném rozšiřování se dává dozadu (nejdál od česna, které nesmí být uprostřed) za poslední plodplást SR. Jakmile na něm začnou stavět trubčinu a matka jí zaklade a jsou tam “červi”, vč prostor zvládá (jinak by nestavěly), tehdy se vkládá mezi plodplást a SR první M. Sice u Blaníku platí přísná zásada nikdy nic nezebrovat a tudíž nikdy netrhat plod, je tím ale vždy myšlen plod dělničí. Takže při uvedeném postupu se vědomně trhá plod, oddělí se trubčí od dělničího. To má za následek, že vč nestrpí rozdělený plod a tudíž zmobilizuje i skryté rezervy a překotně se snaží M postavit, zaklást a tím spojit plodové těleso do celku. Jakmile je M zakladená, stačí vajíčka, dá se doprostřed hnízda a na její místo se přidá další M.

Jak jsem již jinde vysvětlil, v době rozkvětu třešní, kdy odborná literatura radí přidávat první mezistěny, má tímto způsobem každé vč postavenou a zakladenou nejméně jednu M, podle roku třetina, někdy ale ⅔ už má postavenou a zakladenou druhou. Podmínkou bylo celkem radikální zúžení po polovině února, nejpozději zač března, za BP nesmí dojít zásoby, o vodu se není třeba starat. Podmínka však je na stropě nikoli tvrdá desková folie, co nepřilne na rámky, ale musí být igelit. A hlavně nesmí být nikdy v roce nikde v úle žádné očko či jiné “větrání”! Tedy nikdy se nesmí použít síto ve dně a dna musí být plná tak, aby česno bylo jediným přívodem vzduchu do úlu.

Uvedeným způsobem se vyplní celé plodiště, průměrné vč zimovalo na 10 rámcích, zúženo bylo na 6-7 a nyní má (asi půlka květu třešní (420 mnm - Česká Sibiř)) plné plodiště. Pro pořádek zopakuju, jaké rámky v plodišti jsou.

Nejblíž česnu je krycí rámek, obyčejně pylový a zásobní, během roku nedotknutelný, téměř nikdy v něm neplodují. Pak jsou plodplásty, celkem 9 a posledí nejdál od česna je SR, mojí hantýrkou trubčák. Nyní začíná jabloň a vč má postavené a zakladené nejméně 3, některé i více M. Tady prosím porovnejte s tvrzením, že se v Dadantu nedá obměnit vysoké dílo. Opak je pravdou!!! Ještě se bude dělat odd a pak bude mít každé vč nejméně 5 nových plástů!!!! Větší obměna díla není potřeba a není dokonce ani žádoucí. Je ale možná.

V této fázi rozvoje má 1-⅔  vč (podle roku) pod VN TL, má bez mřížky medník, některá vč dva. Používám medníky vysoké 15 a 11 cm. Většina vč už dávno chová trubce v TL. Po asi týdnu kvetení řepky (dříve jsem radil po půlce května) se o úplně ostraní vysoký SR a nahradí poslední M. Nedává se na poslední místo, v této fázi lze risknout přidat jí do hnízda, dávám jí mezi krycí a první plodplást a tudíž opět netrhám plod. Plodiště je plné, má 11 rámků, z toho jsou nejméně 4 už postavené a zakladené M.

Kamarád toto všechno ví, tedy to roky tvrdí, ale protože má prý pěkných rámků nadbytek, nepotřebujue tu poslední M a tak nechává celou sezonu vysoký SR na konci plodiště. Pak se diví, že má hodně VD a že mu v TL málo staví a málo chovají trubce, některá vč vůbec. Vyvářím mu vosk a tak vidím co mu staví v TL. Všechny nízké rámky, co matka zaklade, jdou 100% na vyvaření.

Takže přátelé. Ostranění vysokého SR a přinucení vč aby chovalo trubce jen pod VN je ten důvod a to kámoš za roky nepochopil a mysllel, že je to kvůli co největší obměně díla. Proto je nutné, když se někdo rozhodne pro Blaník, jak úl tak metodu, že musí bezpodmínečně dělat vše tak, jak tvrdím a ne tak, jak si v dílčích věcech myslí, že to nemůže mít až takový vliv.

Následuje neověřená teorie, nic netvrdím, nikdo mě za to neplatí, nejsem Dol.

Mám za to, že přesunutím chovu trubců do spodku úlu, kdo chce říkej tomu podmet, nastane situace, že většina samiček (myslím, že všechny) VD se pudově stáhne do nejchladnější zóny úlu na trubčinu, protože trubci mají delší vývoj a že drtivá většina (myslím, že všichni) roztoči se líhnou jen na trubcích v tom spodku, v TL, na chladnější periferii úlu. A ještě odvážnější neověřená teorie je, že když pak vyhání vč trubce, vyženou je i s většinou roztočů.

Jen tak si umím vysvětlit proč mám já a kolega TomR každoročně v létě (Gabon) žádné a nebo minumum VD a proč jich máme málo a spíš žádné i po fumigaci a zmíněný kolega má ve svých vč roztočů o řád víc.

Opakuju, funguje nám to a já úplně nevím jak. Asi už tuším, ale o tom snad příště.

Ano, lípa je včelama obsypaná stejně, jako jsou obsypaná korza lázní (bývala když to pracujícím na křížek na měsíc platili komunisti). Ale to, že jsou lípy obsypané neznamená, že je z ní něco na kliku.

No a vysvětlím hned tu kliku. Tak jsme nazývali či hodnotili snůšky v mém útlém mládí a dětství, když o elektrickém medometu někdo ve vsi už slyšel, ale nikdo ho neviděl a všechny medomety se poháněly klikou.😉

A ta fotka, tam žijete? Nasucho jsem polknul, úžasný kout, nádhera!

Druhý palec je pane Goro ode mě.

Celý život se učím a nebo se o to snažím. Právě jste mi vysvětlil něco, co jsem si neuměl sám uvědomit, co píšete v tomto odstavci:

tým nechcem napísať, že bez vysokého podmetu či bez podloženého nadstavku (Tom - TL) to nefunguje,… tisíce včelárov tak chovajú včely… možno sa viac trápia, lietavky robia na večer brady na letáči, plod nie je možno až po SL, matka sa potom tlačí s plodovaním dohora, včelár sa bez materskej mriežke nezaobíde, často musí vykladať plodové plásty do medníka (ktoré by mimochodom nemali byť používané na med ☹️) atď…

Vypíchnu tu pro mě novou informaci o tom, že není potřeba mřížka, když má vč k dispozici celý NN (15) pod plodištěm. Tak toto jsem nevěděl a nedošlo mi to, nedošlo takto jasně a stručně řečené. Díky.

A k vysvětlování. Zjistil jsem u svého nejlepšího kamaráda, jedno z Blaníkářů, že za ty roky až letos pochopil jeden zdánlivý detail. Založím o tom vlákno i když jsem to už vysvětloval dříve. Ukazuje se, že je skutečně pravda, že opakování je matka moudrosti.

Paní, je mi 68 let a už drahnou dobu nesedlačím. Jen to mám rád a snažím se předat zkušenosti, co jsem za život nahromadil. Měl jsem starou knížku o pěstování zeleniny, snad z roku 1955 (někomu jsem jí půjčil…) a většinu info jsem načerpal tam. Pak něco z tehdejšího časopisu Zahrádkář (a to bylo všechno, v knihovně desetitisícového městečka nic) a pak u známých o generaci i víc starších. Detaliy si ale 40 let nepamatuju, omluvte to prosím.

Co si ale pamatuju přesně a velmi živě byl rok 1984. Při stavbě včelařského kočovného vozu jsem se pořezal na hoblovce a tak jsem nemohl nasázet brambory, nedokázal jsem na podzim zarýt hnůj. Starý soused zavrtěl hlavou, že si dnešní (tehdy) mladí neumí poradit. Dědek nakázal vyrýt rýhy, do nich ženské (máma s manželkou) položily na stopu daleko sadbové brambory, na každou se kydly vidle česrstvého hnoje od ovcí od souseda a ženské to nevzhledně zahrabaly hlínou. Řádky jak když kanec …, no horzné, růvky neznatelné, no děs!

Nikdy předtím jsme nezažili lepší úrodu brambor a tehdy mi došla ta pravdivost a hluboká moudrost předků o b.bých sedlácích a největších bramborách.

No a nad vaším strachem z patogenů jen nevěřícně kroutím hlavou, jak něco takového může někoho vůbec napadnout. Nic ve zlém, prosím. Víte, jeden prastarý soused, co už dávno nežije, ten, co jsem měl od jeho ovcí hnůj, když to při kydání smrdělo a sousedovic panička ohrnovala pražský čumáček, říkával: “To víš sousede, co zjara nesmrdí, na podzim nevoní”. Mám za to, že je v těch dvou moudrech úplně všechno, nedělejme z nádeničiny vědu. Zamyslete se při svém strachu z bacilů nad faktem jak to, že nevymřeli už dávno naši předkové a jak to, že jsme vlastně tady?

lesnizínka

Chrpa roste všude, jde jen o to kdy dojdou jezevcům peníze na jedy. Velmi zajímavá je chrpa luční, kterou jsem neznal a až tady, kde včelařím nyní, je hojná. Tu také obírají včely celý den a za nějvětších teplot. Pozná se kdy meduje, tehdy neberou pyl. To platí o více rostlinách, řekl bych. Všude je výborná pastva ze zlatobýlů, tady, kde žiju nyní je včely úplně ignorují. Vysvětluju si to tím, že patrně v jejich době tady kvete něco atraktivnějšího. 

Lípa je problematická, neznám lokalitu, kde by něco dávala. Z dětství si pamatuju stařičkého včelaře, kteý o lípě říkával, že lípa je jako lázně pro starou ženskou. Ty se prý v lázních natřásají, neúnavně korzují na promenádách, pijí vodu a chodí na procedůry, ale efekt to nepřináší žádný. Snad jen pro provozovatele těch lázní. Stejně tak ne všude meduje akát, nad asi 250, výjimečně 300 mnm nikde. Včely na něj jdou, ale není z toho nic, snad z obojího trocha pylu. Ale hlavně se včely nenudí. Na lípě bývá medovice, která umí děsně zaneřádit auta, když pod ní stojí. Ale včely to nesbírají. Lípa je ale krásný strom, náš národní a to úplně stačí. Včeličky mají křidýlka a ony si najdou co potřebují, říkával můj táta.

Hloh je vynikající medonosný druh, myslím obyčejný divoký a smuteční vrba mezi vrbami ze včelařského hlediska kraluje. Navíc je to nádherný, impozantní strom, vyvolávající (aspoň u mě) zvláštně zádumčivou náladu.

Ano, něco někde samo neroste. Je to asi tím, že ne každá půda je vhodná pro všechno. Něco vyžaduje vápenaté půdy a jiné skupiny rostlin naopak, něco chce mokro a jiné naopak a v neposlední řadě jde o strukturu půdy. Stačí si také zapamatovat, že vrby (nejen ony) jsou přísně světlomilné, jiné rostliny a dřeviny snášejí i polostín. A tak dále, je to věda a naše příroda je povětšině velmi pestrá. Naštěstí.

Jsem ze staré školy před internetem, vše jsme si museli pamatovat. Když mi nevěříte, přečtěte si jak je to se zahradnickými tratěmi sám zde

https://www.dosadu.cz/blog/pestovani-podle-trati/

Za komančů byl hnůj od koní nedosažitelný a tak jsme do pařenišť používali co se dalo sehnat, ovčí nebo králičí, jenom prasečí byl jen do kompostu, na nic jiného se nehodil. 

Něco děláte asi špatně, většinou jde o “problém” opačný. Věřím, že si budete umět najít informace sám. Když ne, mrkněte třeba sem https://www.zahradajakmabyt.cz/ze-kompost-muze-horet/

imho:

Dobrý den, máte typ, jaké jsou nejlepší medonosné byliny nebo keře?

Jako na většinu věcí mám názor i na toto, jaký se nebude líbit. Totiž. Na zahrádkách u lidských obydlí jde spíš o estetický cit člověka než o význam pro včely. Kupříkladu velice medonosná řepka dává po hektaru medu asi 80-130 kilo a tak v průměru řekněme, že 100. Hektar má arů 100 a ar je čtverec 10x10 m, běžné pozemky u RD mají od 500 m2 do asi 2.500 m2, tedy 5 až 25 arů. A ne celá plocha parcely u RD jsou kytičky. I tak co metr čtvereční, tak u vysoce medonosné rostliny jako řepka dává ar asi kilo medu. Hektar louky dává asi 10 kg medu, tedy 10x méně než řepka. Je mi líto, ale zahrady a předzahrádky jsou pro včely málo významné. Ovšem v součtu v celé vsi či městské čtvrti RD to už význam má a ten význak je především v různorodosti. Velký význam mají a teprve budou mít nektarodárné pásy (neznám přesný název), ke kterým nutí zemědělce dotační politikou stát. Od letoška se bude jednat o významné % plochy orné půdy každého hospodářství. U zemědělců, aspoň některých dojde k uvažování, kvůli šetření nákladů na zdražené herbicidy, že nebudou stříkat proti například chrpě. U nás se množí pole, kde je jí mnoho, pole se z dálky modrá plevelem. Chrpa totiž kultuře (třeba ječmeni) neodčerpává živiny a tak jí může zemědělec tolerovat. Takto mi bylo praktikem vysvětleno to, že místy přibývají chrpou zamořená pole. Několik ha takového pole je v horkém létě pro včely požehnáním, chrpu navštěvují i za největších poledních hiců.

Jiné je to s jalovými plochami, kterých je v každé obci a mezi obcemi všude dost. Tam já dávám pámelník, netvařec křovitý a podobné rostliny. Slovo netvařec neznamená, že se netváří, je to výraz pro beztvarost. https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

Také se snažím při těžbě v lese neničit krušinu olšovou. U této rostliny je zajímavý český název krušina, kdy se nejedná o to, co každého napadne, ale o už zapomenuté české slovo kruchý = křehký. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%A1ina_ol%C5%A1ov%C3%A1

V mých podmínkách má velký význam celoletní podněcovací snůška z ostružiny, která se tady u nás začala lavinovitě šířit. Bez významu není ani šípek. Sice nemá nektar, včely ale sbírají dost pylu. A každý pyl, který není z ploch, kde se stříká, má velký význam.

Velký význam mají divoce rostoucí peckoviny, lidově nazývané špendlíky (trnka je pro včely bezcenná). Ze špendlíků a pak divokých třešní já každý rok získám od asi třetiny až poloviny vč (podle roku a kondice po vyzimování) po “bedně”, tedy NN 39x15x11 = asi 15,5 kg medu vynikajícího medu.

Za úplně nejvýznamnější divokou dřevinu považuji vrbu, která se významně podílí na jarním medu, významnější je ale pro kondici vč a hned po ní javor klen, který dává hodně medu pro včelaře a později mívá i medovici. Daleko větší význam než květiny v zahradách má ovocné stromoví, jmenovitě jabloně.

Ve výčtu významných rostlin bych mohl pokračovat, ale můj příspěvek je už tak moc dlouhý. Přesto ještě upozorním na hadinec a bělotrn. Já na ně štěstí nemám, v kraji kde žiju a včelařím nerostou. Ovšem tam, kde se vyskytují velké plochy to jsou významné zdroje snůšky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hadinec_obecn%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blotrn_kulatohlav%C3%BD

Vynikající jsou všechny bodláky, nejvíce snad pcháč zelinný https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Asi jsem čtenáře úplně nandchnul, jsem víc praktik než romantik. Celoživotní praxe mě naučila spíš posuzovat bonitu zamýšleného stanoviště včel podle rostlin, které tam kde kvetou, než abych já sám nějak měnil skladbu rostlinných společenstev na plochách, které pro včely mohou mít nějaký rozumný význam. Prvorepublikové zlepšování včelí pastvy je sice bohulibé, ale je to běh na dlouhou trať s víc než nejistým výsledkem.

Předchozí není přesné. První trať je po pohnojení čerstvým hnojem, druhá znamená, že bylo čerstvým hnojem hnojeno vloni. Prostě jsou zeleniny, které čerstvý hnůj nesnášejí a naopak. Takže rada je zavádějící a neúplná, chybí tam, že jde o hnojení čerstvým hnojem a ne hnojení obecně, třeba umělým hnojivem.

Hnůj by se měl zapařit proto, že obsahuje velké množství semen plevelů a právě zapaření nad 60 stupňů jich většinu zničí. Přehozením (není nutné a většinou se nedělá) se dostane hnůj z povrchu dovnitř a zničí se ostatní semena, ale i některé houby, plísně a podobně, třeba mikroby způsobující nemoci rostlin. Takto odleželý hnůj je pořád hnůj čerstvý, kdo by chtěl hnojit organicky rovnou “druhou trať” musel by dát kompost, kde odleželý (samovolně zapařený) hnůj asi rok prohnije.

Dobrá knížka je skvělá rada.

drvodelkafialova:

Zdravím.

Tak mám chvilku na odpověď. Za prvé, věřím , že divoké včely měly mnohem silnější čistící pud než dnešní včelky, otázka je, kolik jich ještě dnes v lese žije. Tím myslím, těch co nejsou nakřížené s těmi ,,ušlechtilými"

Za druhé, podle mě a je to jen můj ničím nepodložený názor, je velký rozdíl mezi přírodní dutinou ve stromě, kde funguje, jak říkáte propolis, různé druhy prospěšných hub a roztočů , obnova plástů pomocí zavíječe atd., a naproti tomu úlem z ohoblovaných prken. Úlem, který je navíc zateplen kdejakým starým polystyrenem a pravidelně vykuřovaným kdejakým léčivem. Tam jestli jsou houby a určitě jsou, rozhodně ne ty, co jsou včelám jakkoli prospěšné.

Tady pro ukázku posílám fotky taky úlů, svého známého. Neustále mi opakuje, že nechápe, proč mu včelky umírají. Teorie o vyhazování peněz za nové úly a tom jak dobrý včelař dokáže včelařit ve starých úlech, jsem od něj slyšela mnohokrát. Podotýkám, že mě tak nějak nepřesvědčil.

Pan Goro vás napomene za neověřené a nedokázané TVRZENÍ o tom, že někde určitě prospěšné organizmy nejsou.

Ale vás nenapomene, on umí štěvit jen mě. Není sám, on ale uýmí být aspoň slušný.

Ukázka fotek svědčí o tom, že pán je prase a jemu budou hynout včely i ve funglovkách, na to vemte jed!

V Dymáku vloni byste mohla vidět nejen mě v celé kráse, ale i moje úly (spolu se seškrtaným článkem tak, aby nikoho neurazil a nic netvrdil a tudíž článek o ničem). Některé moje úly nejsou nové, vše moje výroba a nebo po předcích. Některé jsou ale z poloviny padesátek a rozhodně je nehodlám vyhodit, slouží stále a dokonale. Mám i poslední 3 NN po předcích, vyrobené těsně po roce 1947 a pořád slouží. Píše sem i TomášR a on u mě viděl všechno a sám v mých starých věcech včelařil a pořídil si své historické úly. Nejlíp se včelám daří v hobrákách (VN je složený ze dvou NN na sobě) po mém tátovi z let 1954-58, mezi hobrami je sláma z mlátičky. Ano, dna jsem k tomu dal už nová.

Jo, pro úplnost, které hobráky zničili ptáci a myši a byly opraveny polystyrenem nebo montážní pěnou, už se v nich včelám nedaří. Postupně naopak vyřazuju i pěkné zánovní věci, pokud obsahují polystyren, polyuretan nebo jinou pěnu.

Ale vlákno je o cukru, jestli se nemýlím a tak se omlouvám za odbočení.

Drvodělka:

Zbytečné cajky? Když vidím rozhadrované, napůl shnilé úly některých včelařů, nedivím se, že jim včelky umírají. Nešetřím přehnaně na nákupu cukru, celkově je to položka zanedbatelná, ale je věc principu zbytečně nevyhazovat.

Nový úl je pro mě dobrá investice, stejně jako třeba medomed. 

Jen velkou maličkost, med se z plástů nevymedá, ale vymetá a proto stroj k tomu sloužící není medomed, nýbrž medomet.

Jinak souhlas s vaším tvrzením, že je potřeba peníze zbytečně nevyhazovat.

Vážně věříte tomu, že záleží na stáří úlu? Svatá prostoto!! Viděl jste někdy ten hnus, ve kterém žijí divoké včely? A umí to v tom už miliony let.

Horší je dát včelám místo cukru syntetické krmivo, nebo uměle invertovaný cukr. Pak část včelstev před úhyny, spolu s dlašími kejkly včelařů, prováděné často v nových úlech a s nejlepšími úmysly, nic nezachrání. Často padnou dokonce celé včelnice, proč se to někomu děje a jinému nikdy?

Ikke:

Poslední dobou mi hynou nějak víc králíci. Vždy mají nafouklé břicho, vyloženě jako buben. Nemocný králík není aktivní, straní se ostatním a nežere, jenom pije a zřejmě ani nekálí. A za pár dnů je po něm, zubami skřípat jsem neslyšel. Posledního jsem kuchl abych se podíval co se děje, objevil jsem tlusté střevo plné výkalů ale ne bobků. Žaludek nafouklý plyny a moc krmení v něm nebylo protože nežral. Nic dalšího jsem nepozoroval.

Krmení je klasika, seno a směs obilnin+občas granule s léčivem. Kontaktoval jsem veterináře a ten jmá jasno, prý kokcidióza. Jenže prevence - octová voda, ani léčba kokcidiostatiky prostě nefungují. Moc se mi to jako kokcidióza nezdá, nevíte co by mohlo být mým králíkům? Děkuji za radu, Ikke.

Jestli nadmuté králíče po zatřesení “šplouchá”, není to kokcidioza ale horší nemoc.

Dám radu na bylinu, kterou může použít ihned každý, je zadarmo a úplně všude dostupná. Jedná se o černobýl pelyněk a králíci neonemocní, nemocní na začátku se někdy uzdraví a tak není nikdy pozdě jim černobýl dát. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pelyn%C4%9Bk_%C4%8Dernob%C3%BDl

V létě když začne kvést, se najde na okraji pole, na náspu, na jakékoli jalové půdě. Pomocí silných zahradnických nůžek nastříháme celé rostliny co nejvíc u země. Špagátem svázané “otýpky”  o průměru asi 8 cm se usuší na půdě na šňůře, samo to uschne bez práce a starostí. Po celý rok se ke krmení, třeba obden přidává větvička, nejméně asi 20 cm “klacku” s větývkami a lupínky. Králíci jak to dostanou,  se na to vrhnou. Neotráví se, nesežerou víc než potřebují a tím sami ukáží kolik a jak často to chtějí. Klacky černobýlu (umí být i dost přes 1,5 metru vysoký) poskytují také vlákninu a lignin, králíci je obyčejně sežerou do mrtě.

Kupodivu stejně dobře, jako v pravý čas nasušený kvalitně pěkný černobýl, funguje i nyní, když nehezky odumřelé klacky někde trčí ze sněhu. Neváhejte, dejte to králíkům hned. Ublížit to nemůže, pomáhá to skoro vždy, pro zdravé je to prvence s vysokou účinností. Jen by "zimní" odumřelý černobýl neměl být mokrý, aby nezplesnivěl.

Je dobrá ohrádka z prken širokých asi 15 cm (i jen 10 cm lepší než nic) o rozměru asi 40x40 (i menší) a dát do kouta kam nechodí kadit. Nikdy se nestane, že koticí ohrádku samice ignoruje a neobsadila by jí. Pak se nestane, že by “vypadlo” mládě. K tomu dojde tak, že je přisáté na cecíku, samice se lekne a jak vyskočí, vytáhne mládě z hnízda. O hranu ohrádky se mládě snad vždycky zarazí a zůstane v hnízdě. Proto je ta ohrádka dobrá, skoro nic nestojí a klidně bych dal i plastovou bedýnku od ovoce a zeleniny, dá se sehnat zadarmo. Nebo jinou improvizaci.

V zimě jsem dával na dvířka pytlovinu, svisle, nechal jsem třeba jen čtvrtinu plochy na výšku pletiva volnou a připínáčky přidělat prodyšnou jutu. I ta udělá kromě závětří i intimní stín a i jen tahle maličkost hodně pomáhá. 

Mám za to, že je nutné odstranit příčinu a o tom se nezmiňuje nikdo. Příčinou je to, že králík k životu musí mít lignin, tedy dřevo. Králíci mi vždy hlodali králíkárnu (co nebylo oplechované), ale nikdy jsem neobjevil žádné třísky a tak tu uhlodanou dřevěnou drť museli požírat. Díky této dedukci jsem někde na netu našel info, že je tomu skutečně tak.

Doporučuji vám dávat králíkovi větvičky z jabloní, hrušní, švestek, nejdostupnější pro vás bude asi smrk a borovice a i teď v zimě. Králík nadšeně sežere jehličí a ohlodá kůru, větvičky do půl cm sežere úplně. Ohlodá a sežere jen tolik, kolik potřebuje a neublíží mu to. Je možné, že bude hlodat nábytek dál. Pak mu asi chutná nějaká chemikálie z pojiva dřevotřísky nebo barvy, může se jednat i o zlozvyk. No a také prostě potřebuje hlodat a obrušovat si zuby, je to jeho přirozenost.