Příspěvky uživatele

Díky.

Možná nevíte a třeba bude překvapením následující.

Kraňka je původně horská včela. Její přirozeností jsou dvě její vlastnosti a u jiných druhů včely medonosné stejné vlastnosti nejsou nebo jsou marginální. Tak tedy základní přirozeností Kraňky je maximálně redukovat počet jedinců na zimu. Tuto základní a pro K charakteristickou vlastnost rozvedu pod článkem.

Druhou vlastností a asi pouze K je, že je schopná doslova raketového jarního rozvoje.

Proto všechny “práce” Jindřicha Boháče (kromě jiného zakladatel PSNV), ale četné  práce i některých dalších jsou nepravdivě zavádějící. Slovo práce jsem u Boháče dal do uvozovek proto, že on sám byl včelař nevalný. Ale měl přátele v cizině a dokonale ovládal němčinu a patrně i nagličtinu. A vše co kde napsal a je známo mě, byly pouhé překlady cizích prací, hlavně z USA. Boháč úplně ignoroval fakt, že se v USA nechová Kraňka a že tam chovaná Vlaška - Ligustica má úplně jiné vlastnosti. Patrně to ve smyslu rčení: “přání je otcem myšlenky” sveřepě ignoroval. Jenže ten fakt, že překládal a našim včelařům vnucoval metody ošetřování úplně jiné včely s naprosto odlišnými vlastnostmi v naprosto nesrovnatelných podmínkách, staví vše co napsal do jiného, méně oslnivého světla.

Oč tedy jde. Vlaška - včela Italská neboli Ligustica je včela subtropů. Protože v krajích, odkud pochází a kde proběhl její vývoj, není vlastně zima a včely i v zimních měsících nejen, že vyletují, ale nacházejí potravu, nemá vyvinutou vlastnost jednak šetřit zásobami a jednak nepotřebuje rychlý jarní rozvoj. Zimuje totiž přirozeně velmi početná, protože díky absenci zimy nebyla nucena naučit se šetřit potravou. A to ani v zimě, ale jak se domnívám, ani v létě. Přesněji: Zatímco nejsilnější zimní Kraňská vč mají asi 10.000 jedinců, zřídka o pár tisíc více, ale v drtivé většině jen 8 a i méně, Vlaška zimuje běžně v počtu 20-25, ale i 30.000 jedinců a i více.

Tím je řečeno vše, hlavně pak, že všechny poznatky o Vlašce jsou v podmínkách ČR naprosto nepoužitelné!!!!! Jediné jak to jde u Kraňky, tedy přinutit jí k zimní početnosti, je spojit těsně před zimou několikl vč. A druhou možností je selektivní výběr plodných kmenů Kraněk, například Singer. Obecně jim říkáme masařky - produkují mnoho včel a málo medu = proplodují vše co přinesou. Vím přesně co tvrdím, Boháčovi jsem od 70 let, kdy svoje články začal publikovat, bezmezně věřil, vše jsem vyzkoušel ( a ne jeden rok) a v podmínkách Podblanicka nefungovalo z jeho tvrzení VŮBEC NIC! Nejde mi jen o finační ztráty, víc mě mrzela ztráta radosti ze včelaření a ztráta iluzí, že renomovaný časopis zveřejňuje návody, které v podmínkách ČR nefungují. Mimochodem to se ve Včelařství, jak soudím, dodnes nezměnilo.

A vypíchnu ještě jednu katastrofální vlastnost (je jich víc) Vlašky. Zatímco Kraňka má nepřetržitě dokonalý pojem o množství zásob v úle, které má k dispozici a přizpůsobuje tomu plodování a i počet jedinců v zimě, u Vlašky je to jinak. Kraňka když uhyne hladem, nikdy v jejím vč není otevřený plod, včas v sebezáchovném pudu zastavila plodování když “věděla”, že na plození “dětí” nemá prostředky a že by se o ně nedokázala dobře postarat.

Když péadne hklady Vlaška, tak matka klade do poslední vteřiny. Ve vč jsou všechna stadia plodu a v buňkách stojí úplně čerstvá vajíčka.

Toto píšu hlavně pro začátečníky, protože mnozí z nich mají romantické představy, že něco objeví a že by zkusili i jiné druhy včel než je K a BF. Navíc - pamatuju si to živě z dětství, některé kříženky Vlašky jsou neskutečně agresivní.

Mnohokrát jsem vysvětlil, proč nesmí být česno uprostřed ani u jedné orientace stavby. Výrobci tvrdošíjně vyrábějí úly na SS s česnem uprostřed, protože výrobcům nedávají peníze včely podle toho, v čem se jim lépe žije a kde jsou zdravější, ale peníze jim dávají tupí včelaři, kteří česno uprosřed chtějí.

V úle musí být nějaké vepředu a logicky i v zadu. To je absolutní prazáklad metodiky Blaník.

Jisté úskalí tu ale je a hlavně u po všech stránkách výhodnější TS.

Každý včelař jistě ví (měl by vědět), že úplně všechno ve vč se odvíjí od česna. Zimní hrozen tedy zasedne blíž česnu. Tím se často stane, že spotřebuje zásoby na krycím rámku u česna, často na dvou rámcích mezi česnem a hroznem. Tento rámek (někdy dva) bývá (hlavně u TS) koncem února suchý. Jinde píšu, že první rámek od česna se nazývá krycí a je až na výjimky nedotknutelný. No a toto je ta výjimka když k tomu dojde.

Při předjarním zužování to pohlídám, je to vidět zezhora i bez zvedání rámků. Tehdy vyndám zezadu 1-2 rámky plné zásob, snad nikdy nejsou obsednuté. Opatrně  suchý rámek (rámky) zepředu odstraním. Na jejich místo zasunu zásobní rámek či dva zezadu. Nic víc není potřeba, lepší ale je, když už jsem ve včelách, zúžit mnohokrát popsaným a vysvětleným způsobem.

Takže to srnu. Jestli při předjarní kontrole stavu zásob zjistím, že vč má krajní rámek (rámky) mezi zimním hroznem a česnem prázdný (nebo poloprázdný), odstraním ho a dám místo něj zásobní. A nyní nastávají dvě možnosti. Pokud zužuju, stačí dát mezi česno a hrozen jen jeden zásobák, vč totiž může za blinovku do komory pro zásoby a proto stačí před hroznem jen jeden zásobní rámek. Jestli ale zužovat nebudu, dám před hrozen rámky dva a odebrané suché dám do zadu. Lepší je ale odebrat je pryž z úlu a dát tam buchtu a tím sice neudělám komoru, ale zmenším prostor.

Obecné tvrzení (moc mu na základě pozorování spousty let nevěřím) je, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Vytápí ho ale ve chvíli, kdy začne plodovat. A proto, i když neudělám komoru za BP, se vyplatí celkový prostor zmenšit.

Jak přesně je to u mě? Vč vždy zimují na pouze 10 r, jedenáctý tam není kvůli fumigaci. To je vždy dostačující, protože i sebesilnější zimní včelstvo včely medonosné nikdy neobsedá víc než 8 uliček, tedy 9 rámků. NIKDY, to je zákonitost. Pokud by bylo vč silnější, protáhne zimní hrozen na výšku, nikdy ale ne do šířky přes 8 uliček!

Zimní hrozen se i za drastických mrazů nepatrnou rychlostí přesová po zásobách nahoru, u nešikovné míry 24 a L 1/1  a podobných to nahoru nejde a tak se vč posouvá vodorovně po zásobách, tedy od česna, kde zasedlo, dozadu. Vč ale v zimě obyčejně nedokáže přejít přes uličku a může klidně uhynout hlady na suchých rámcích u česna a za sebou mít několik rámků doslova narvaných zásobami. A jestli půjde přes uličku, tak směrem k česnu, ne a naopak.

Tady se přímo nabízí vysvětlit, proč u TS NESMÍ být nikdy česno uprostřed.

Potom na zásobami dobře naplněných rámcích nízké míry - 24, Zander 22, Lang 1/1 = 23,2 a tak dále včesltvo zasedne uprostřed rámků = proti česnu (od česna se odvíjí ve vč vše). Uprostřed zimy narazí na strop, nad hroznem už žádné zásoby nejsou. Nevadí, hrozen se začne posunovat na některou stranu. Jenže zatímco se posunuje po půlce zásob (ona je to spíš třetina), druhé části zásob se chumáč začne vzdalovat. Pokud je zima delší, neoteplí se a vč si nepřenese zásoby - kvůli chladu nemůže a dojde na konec rámků, uhyne hlady a to i přesto, že na stejných rámcích je na všech rámcích na druhé straně zásob dostatek. Pokud je ale česno u strany, vč zasedne na krajní třetině či polovině délky rámků a po dosažení stropu vprostřed zimy má za sebou zásob ve vodorovném směru dost. Ano, takhle jednoduché to je. K bezpečnému zimování na nešikovně nízkých mírách stačí tak málo = česno u strany. U které a proč jsem vysvětlil mnohokrát.

Právě popsané nejde už víc než 100 let velké části včelařů vysvětlit. Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně. Nákresy a obrázky nedávám schválně, protože bez nich to nutí čtenáře myslet, situaci si musí umět představit a pochopit. Kdo to nedokáže z popisu (nebo je líný to pochopit, to spíš), měl by zvážit zda by pro něj (a hlavně pro včely) nebylo lepší věnovat se něčemu jinému než je chov včel.

Pan Sedláček někde popsal, co se mu přihodilo. Ale zešíř kvůli souvislostem. 

Jednou z nich je, že nejspíš proto považuju tenkostěnné úly (smrk 20 mm) za lepší, než izolované. Ano, prudší jarní rozvoj mám, navzdory chytrým teoriím,právě v tenkostěnáčích. Dlouho jsem nerozuměl proč. Už je to jasnější. Ale postupně.

Předčasné zimní plodování není žádoucí. Včely kvůli němu předčasně spotřebují část pylu nebo vyčerpají část potenciálu svých tukobílkovinných tělísek a včely z předčasného plodování prý nejsou plnohodnotné. Tudíž je předčasný začátek plodování škodlivý a nežádoucí.

Sedláček v jednom jaru zjistil - má několik set vč a zaměstnance, že po nakrmení někdo u části vč neodstranil krmné kyblíky se slámou a nikomu nic neřekl, z firmy odešel. Včelstva tedy měla celou zimu až do konce února doslova studený odchov. Vč byla živá a zjevně v pořádku. Myslel si ale, že z těch vč v tom roce nic nebude.

K jeho velkému překvapení zjistil, že to byla pak nejlepší vč v nejlepší kondici s nadprůměrným výkonem. Vyvětlil si to tak, a já na tom nemám co rozporovat, že prudký jarní rozvoj a nadprůměrný výkon vč byl způsoben právě tím, že vč do horního krmného nástavku utíkalo celou zimu teplo a tudíž vč nežačala plodovat a nevyčerpala rozhodující část svého potenciálu. 

Mimochodem. I když mám nakrmeno nejpozději v plůce srpna, max do 20.8., krmné nástavky a krmítka odstraňuji až těsně před fumigací, která se dělá ne dřív než po 10.10. To proto, aby do horního nástavku neutíkal plyn (výpary) s léčivou látkou. Když bych fumigaci nedělal, likvidoval bych ty nástavky asi v půlce listopadu.

Toto zde zmiňuju proto, že jinde píšu (opakovaně), že vč MUSÍ být v době fumigace bez plodu. No a právě tím odkrytým plodištěm se dosáhne bezplodosti bez klíckování matek a jiných kejklů, jako je třeba vyřezávání plodu.

Existují totiž polemiky, hlavně ve starších zdrojích, že je potřeba neuzužovat právě kvůli efektu chladného zimování, aby vč nezačala plodovat hned po začátku ledna. Tento efekt je průkazný, ale zužování je fintou jak plně využít efektu chladného zimování a včasného nastartování jarního rozvoje až v konci února a začátku března.

Dá se vyrobit i ručně bez cirkulárky. Lze použít běžný rámkový přířez, který se oboustranně pobije sololitem (lepší je sololak). Sololit je tlustý 3,3 mm (dělá se i 5 mm, ten neradím) a tak přepážka (nemá mezerníky) je pak tlustá cca 32 mm. Solit se ale na šíř nařeže širší tak, aby přes rámek přečníval na každé straně asi o 5-6 mm. I kdyby sollit lícoval s rámkem, i tak bude BP fungovat, jen ne tak účinně - v rozích bude “foukat”. Sololit je nutné dát hladkou stranou ven a i tak ho někdy hryžou. Sololak nevykusují nikdy. Sololit není podmínka, ješětě lepší je plastkarton 3 mm a ten lze řezat podle pravítka dobrým nožem. Dutinky by měly vždy ležet, neměly by tedy být nastojato. Jinde vysvětlím proč. Plastkarton 2 mm se mi neosvědčil, vybuluje se a přichycení prostředkem nestačí.

Díra musí být vyvložkovaná aby včely PS nevykusovaly. Já to nevložkuju, dělám jednu fintu. Přepážku svisle rozdělím vloženým hranolkem 30x25 mm “naležato”. Tedy je na výšku přesně jako rámek - 25 mm a našíř je těch 30. Polystyren je tedy rozdělený na dvě půlky. Po opláštění přepážky vyvrtám díru a protože je asi 20 mm (18-20 mm), tak je v tom středovém hranolku a netřeba díru vložkovat. Toto řešení má ještě jeden účel, Obě sendvičové stěny (sololity) jsou kromě obvodu přibité i prostředkem a to dokonale zabrání případnémui vyboulení sololitu, ke kterému by mohlo ve vlhku úlu časem dojít. Solity je možné i přilepit (na vše vždy používám výhradně lepidlo D4 nízkoexpanzní polyuretan), připepení ale není potřeba, BP drží dokonale i jen hřebíčky.

Vnitřek přepážky z rámkového přířezu je 25 mm, PS se ale dělá 20 nebo 30 mm, 25 se asi nedělá. Je dobré PS v přepážce nějak fixovat, třeba vložením plastkartonu, papírkartonu, bublinkové folie a podobně.

BP lze už i koupit.

Pro úplnost. Vymyslel jsem a už před více jak 40 lety začal používat “buchtu”. Tak jsem nazval úplně stejnou přepážku jako je BP, jen nemá díru. Tato přepážka má dvě základní funkce. Zateplovací a oddělovací. Lze jí, spolu s hranolkem výšky podmetu připevněným uprostřed (nebo jinde) podélně na dno (pouze SS) rozdělit běžný VN na dva plemenáče a dát do toho dva odd. To má ještě tu výhodu, že po zužitkování jedné matky (nebo když se jedna matka neoplodní a nebo nevrátí z oplozování), že se oddělky pouhým vytažením buchty spojí. To ale bez nebezpečí servání lze jen do asi 15.6. Běžně to u odd dělám i později, jen říkám, že to po polovině června nemusí být bezpečné.

I buchtu už jde koupit. 

Moje máma měla BP opatřené kulatým plíškem (nafest) na excentricky umístěném hřebíčku a tím šlo díru v BP zaslepit a využít jí jako dělící přepážku. Při spojování se nejprve otevřela dírka a po pár dnech se teprve přepážka vytáhla. Dnes bych tam asi dal plastový očkový uzávěr. Pokud ale požaduju funkci přepážky jen jako zateplovací, díru v ní není potřeba zaslepovat.

Buchty bez dírek mám nadělané i nízké do medníku 15, tlusté za jeden a nebo 2 a půl rámku. O těch a hlavně jejich použití ale někdy příště.

Pokud je někomu něco nejasné, ptejte se.

toto je řemeslně neskutečná prasečina, ale funkční to asi je

https://www.vceliobchod.cz/vcelo-tesna-prepazka-r-m-39x24?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAtaOtBhCwARIsAN_x-3LWuPHY2z4OjUdCIEaMOUViLKMpOeO34WryKbsUwkhbmY8IwpzFvnAaAkkFEALw_wcB

Toto téma je široké  zásadními souvislostmi, kdy jedno vyplývá vždy z něčeho jiného. Ty jednotlivosti nelze chápat odděleně, neboť vždy něco je podmíněno nějakým krokem předchozím. Spíš několika. Silná vč zužovat netřeba. Ale!

Blinov a jeho přepážka. 

Blinov mezi válkami vynašel způsob samoléčení nosematozy vlastním teplem. Něšlo mu tedy o využití jarní snůšky a tedy o rychlejší jarní rozvoj vč. Nyní se rozlišují nosematozy dvě, nosema apis a nosema cerane. Druhou se nebudu zabývat.

Nosema apis nesnáší vyšší teploty, hodnoty z paměti neznám (fakt si nechci pamatovat kdejakou ptákovinu), myslím, že je to nad + 22. Zimní chumáč má kromě středu teplotu nižší a v té se daří nosemě. Zimní vč si ve velkém prostoru není schopné “zatopit” a tak čeká až se oteplí celkově (venku) a tudíž se rychlý jarní rozvoj nenastartuje. Pokud se mu ale prostor na konci zimy nebo na začátku předjaří adekvátně zúží (na pouze obsednuté plásty), to vč umožní zvýšit teplotu zimního hroznu a tudíž jeho rozvolnění aby mohlo začít plodovat. Vedlejším účinkem pak je, že se samočinně zbaví nosemy.

Ovšem pozor! Jediným zdrojem tepla pro vč jsou glycidové zásoby a ty obyčejně už na obsednutých plástech nejsou a nebo ne dost. Vč (nevíme jak to dělá) ví nepřetržitě velmi přesně kolik má zásob v dosahu a tak když se zúží na pouze obsednuté rámky, ve kterých ale není dost zásob, vč stejně stagnuje a s plodováním nezačne a tedy si “nezatopí” a nosemy se nezbaví. Tento limitující pradox vyřešil právě Rus Blinov svou přepážkou. Ta musí mít totiž uprosřed svojí délky asi 10-30 mm pod horním okrajen otvor o průměru asi 18- 20 mm. Blinovou Přepážkou (BP)  se oddělí obsednuté plásty od zásobních, ale díky dírce v přepážce včely nejsou odtržené od zásob, “pochopí” to, plodovat začnou a za blinovku = do KOMORY si pro zásoby chodí. Obecně je to tedy komorování. Zásoby na přivrácené straně plástu k BP se poškrábou vidličkou (odvíčkovací), ale nesmí se odvíčkovat. Pak by zásoby kapaly na dno a mohly by vytékat z úlu a vyvolat rabovku. Ano, i zjara hrozí rabovka a nebo spíš T.L.

Je dobré, aby BP byla tlustá jako rámek (asi 3o mm) a mezi sololity byl polystyren. Jak vyrobit BP amatérsky popíšu jinde.

Jak zúžit a na co se musí dát pozor popíšu v dalším vláknu.

Shrnutí tématu vlákna. 

Zužovat netřeba, ale velmi reálně hrozí opožděný jarní rozvoj a je jedno zda kvůli nosemě nebo chladu. Většinou je to kombinace obého.

Kolegové řekli asi vše. Dodám jen, že se mi nikdy nestalo co popisuje pan Goro. Nejspíš to bude tím, že mám hlavně tenkostěnné úly, ale nestalo se mi to ani dřív když jsem měl většinu vč ve starých izolovaných úlech.

Krmení a rabovka, no, nevím jak to dělám, vlastně rabovku vůbec neznám. Patrně jsem už od předků naučený dodržet několik zásad. Například zúžená česna, krmit až těsně před tmou. To ale u většího počtu vč není možné dodržet. Nikdy ale nekrmím před poeldnem ani do asi 16-17 hod.

Zastavím se u předčasného plodování. Zdravé vč by mělo začít po začátku ledna plodovat. Obecně se má za  to, že je lepší když začnou plodovat co nejpozději. Ideální je započetí plodování až po zúžení a to je nutné udělat po polovině února, nejdéle do 10.3. a to i kdyby měl včelař při zužování stát do půl lýtek ve sněhu. Jak zužovat a zda vůbec je už docela aktuální téma a zaslouží si samostané vlákno. Ono to také souvisí s pravidlem 40 dnů, které je špatně chápáno a i to vysvětlím v jiném vláknu.

Pozastavím se u slabých vč. Tady nesouhlasím a já běžně úspěšně v tenkostěnných úlech či plemenáčích zimuju i velmi slabá včelstvíčka obsedající 3-4 rámky (do zimy to jde ale třeba s 5-6 rámky). Říkám tomu záložní matky - “jednotky”. Tady se pozastavím. Jednotka nesplňuje z definice co je včelstvo  a proto tomu říkám jednotka. Nežádá se na to dotace například, nahlásit v Hradištku se ale i “jednotky” nesplňující definici vč musí. Záložních matek by měl každý zimovat nejméně 10% stavu, já se snažím o asi 20%. A tak třeba nahlásím 50 jednotek, dotaci však žádám pouze na to, co podmínku včelstva (definici) splňuje a to je třeba 40-44 vč. Je to jasné? Málokde funkcionáři Svazu chápou, jak můžu do evidence hlásit 50 a požadovat léčiva pro 50 a dotaci žádat na 40.

Zásadní je dostatek zásob. Co je dostatek zásob na zimu vysvětlím v dalším vláknu.

S čím ale každoročně problém mám je tichá loupež. Někde na IF jsem to detailně vysvětlil a prosím Zbyňka jestli by to našel a dal to sem, požádám ho v SZ, možná nestíhá tady všechno číst. Problém T.L je širší a má více příčin a souvislostí než se na první pohled zdá. Cokoliv u včel vždy vyvolá hned několik důsledků a tak milovníky stručnosti zklamu, třemi holovětnými heslovitými štěky to vysvětlit nejde. Pochopit pravidla silničního provozu taky nejde v pár stručných větách a včelařina je nesrovnatelně složitější, než ta pravidla silníčního provozu. Kdo toto odmítá akceptovvat, radím aby se o chov včel nepokoušel. Toto se většinou vyřeší naštěstí samo a tihle “umělci” jak rychle začnou, většinou o včely rychle přijdou a je od nich pokoj.

Promiňte, článek v cizí hatmatilce mi nic neříká.

Já se tu ale snažím sdělit něco jiného. Vy myslíte, že lidstvo zatím něco nezjistilo a píšete to stylem, jako že by to “něco” někdo snad zjišťovat chtěl. Ovšem to je omyl, oligarchové (majitelé zeměkoule) nedají vědcostutům granty na to, co se jim nehodí aby bylo zkoumáno. Tím se nikdy na to, co si romanticky myslíte vy, nemůže přijít.

Málokdo ví, že za komančů dostaly výzkumné ústavy peníze, docela hodně a bylo jim jen rámcově naznačeno, co by asi tak mohly zkoumat. Výzkumné ústavy měly ale absolutní svobodu. Často pak vynašli i nečekané a nesouvisející objevy. 

Avšak tenhle oligarchický systém přidělováním grantů zajistí, že se prostě to, co by oligachy mohlo ohrozit, zkoumat nebude.

Příklad.

Je sucho, mejnstrým tvrdí, že katastrofální a že z toho vyplývá nutnost green dealů a jiných kra.in, omezování, buzerací a td. Ovšem NĚCO způsobilo, že obyčejná půda ztratila schopnost vázat vodu na jednu čtvrtinu kapacity, kterou kměla před pouhými 100 lety. Vsadím se, že tohle neví ani jediný zdejší přispěvatel (a málokdo z lidí) a každý vlastně věří ekoteroristům, že je nutné s oteplováním něco dělat. Přitom antropogenní příčina klimatických změn není pravděpodobná. Na Marzu a dalších planetách se otepluje taky a kaminony tam nejezdí a ovce neprdí taky, že ne!

No a vy správně poukazujete, že i nepatrná intenzita nějakého záření může být zhoubná. No a já tvrdím, že to jsou mikrovlny z GPS, šmírovacích družic, špinonážních družic, leteckých a jiných radarů, pouličních motoristických radarů, záření sítí 5G a tak dále. A také možná něco, o čem nemáme ani tušení podobně, jaoo většina nemá tušení o tom, že půda ztratila, Z NĚJAKÉHO DŮVODU, schopnost udržet stejné množství vody, jako poměrně nedávno. Kdyby půda udržela tolik vody jako před 100 lety, žádná sucha by nebyla. A půda tu vodu neudrží nikde na světě jako dřív. A co provrtává ve dne v noci 365 dní v roce každou píď zemského povrchu?

Nesmyslný strach z tvrdé chemie u včel je pouhý aktivizmus, sluníčková hysterie nevzdělaných lidí mdlejšího rozumu na jedné straně, na straně druhé nejde o nic jiného než o Víru v novodobé božstvo, kteroužto Víru já nazývám Grétenismem. Poté, co předvedla Svatá Gréta, by už i rozumově nejpomalejší mohli tušit, že tu jde o něco jiného.

Navíc každý může chovat včely tak, že plásty na med nejsou v úle v době léčení!

Nedávno jsem v jiném vláknu jasně vysvětlil, že používané akaricidy působí ve včelstvech v množstvích deset a víc tisíc krát menších (miligramy) a konkrétně Amitraz pouhé desítky minut, oproti třeba dlouhodobému (několik dní a tudíž tisíce minut) působení kyselin v množstvích ne gramů, ale desítek gramů, lidově řečeno dekagramů. Jde o kyselinu syntetickou (KM), která se sice v přírodě vyskytuje, nikdy však v tak vražedných koncentracích jako sluníčkoví aktivisté lejou do včelstev! A nejsmutnější na tom je, že tihle včelaři ještě myslí, jak jsou ke včelám šetrní a mají plné huby lásky ke včele a přírodě. A neváhají svoje včely skoro přizabít výpary kyseliny mravenčí a jiných chemikálií. Pak se stráááášně diví, že jejich oslabené přiotrávené včely o několik týdnů až měsíců podlehnou virům. Říkají tomu CCD a svádí to na nejspíš nevinného roztoče, který v dobře vedených vč v úlech správné konstrukce nemá moc šanci na život, natož aby se mohl přemnožit.

Nikdo nezpochybňuje vejce a kuřecí maso do sebe lidi cpou denně horem dolem a myslím, že málokdo ví, jaké, doslova koňské dávky konkrétně Amitrazu (účinná látka Varidolu) se používají u nosnic a i ve výkrmu drůbeže. To lidi žerou denně (med ne a je tam toho 100.000 x méně - věda tvrdí, že v medu není NIC!!!) a žádní aktivisti na to ještě nepřišli (protože jim nejde o ty tvory, ale o dojení prachů z neziskovek, tedy aby nemuseli pracovat). Zrovna tak je Amitraz používán v chovech dobytka. 

No a pecku na závěr. Obojek proti blechám pro čokla nebo kočku je napuštěný doslova koňskou dávkou Amitrazu a mnozí lidé se svými čokly nejen, že sdílejí byt, ale berou si je do postele a nechají svoje děti, aby se s čokly a kočkami mazlili a pusinkovali je. Málokdo si umyje ruce když pohladí heboučký kožíšek kočky nebo popašákuje čokla že?

Ale jako Věřícího nejde přesvědčit aby víc myslel než Věřil, stejně tak je to u včel a tak zvané tvrdé chemie. A tak budou pořád militantní a často hulvátští odpůrci tvrdé chemie u včel. Když sami onemocní, neváhají ani milisekundu a cpou tvrdé chemikálie dětem a cpou se jimi sami a myslí, že to tvrdá chemie není. SVATÁ PROSTOTA!

Já ještě pamatuju Luxol, který dřevo chránil sám a ne, že se předtím musí dřevo natřít něčím a pak to stojí víc peněz. A to NĚCO z barev výrobci vyndali (vysvětlili mi v několika prodejnách barev nezávisle na sobě) na nátlak ekoteroristů. Nebránili se, výrobci barev jsou rádi, když nátěr nevydrží 10-15 let, ale musí se každé 2-3 roky obnovit. A tak se spotřebuje 5x víc barvy než dřív že? Ani bych se nedivil, kdyby si aktivisty, kteří vymohli odstranění účinných látek z barev, zaplatili výrobci těch barev.

Mimochodem je pak ekologický dopad drtivě horší (musí se vyrobit několikanásobně víc chemických barev), než kdyby nechali barvy jak byly. To ale tupému aktivistovi vysvětlit nejde. Kdyby mu šlo něco vysvětlit, v tu ránu by nebyl aktivistou.

Ano, vše již bylo vynalezeno a není již co objevovat.🙂

Já se ale učím celý život, páč nevěřím, že už není co objevovat. Třeba jsem do dneška nevěděl, že se výchovou plodu buňky zase až tak nezmenšují, přesněji ne tak, jak nám mejnstrým nacpal do hlav. Jenže na to přišli sovětští vědci a váhám, zda se nepotážu se zlou citovat Rusáky. Ale jak mě znám, zveřejním to.

V tomto vlákně pišme staré vědomosti, často už zapomenuté a ignorované. Namnoze jsou, alespoň pro mě, zdrojem cenných informací. 

Vlastním několik velmi starých výtisků z 50, 60 a sedmdesátých let 20 století - “Odborné včelařské překlady” a postupně sem dám informnace z nich. Také sem dám některé informace ze starých výtisků Včelařství, případně i jiných zdrojů.

O vosku tvrdí autor P.J.Gonnet v L APICULTEUR, roč. 1967, Francie, v článku s názvem “Vůně a pachy vosku a propolisu”

kromě jiného také, že zvlášť aromatický a ceněný je vosk z plástů, které byly dlouhé roky používány pouze k těžbě medu a nebyly zakládány matkou a tudíž v nich nebyl nikdy plod. V českém pojetí je to tedy panenský vosk z panenských medníkových plástů. Tvrdí, že do tohoto vosku přecházejí vůně a další pozitivní látky z medu tím víc, čím déle byly plásty na med používané.

Pak se zabývá získáním zvláštní složky propolisu, nazývá jej propolisový vosk a radí jak jej izolovat z propolisu. Tvrdí (v té době bylo chytání rojů  a roje obecně považovány za jeden z produktů včelaření), že pokud se tímto propolisovým, extrémně aromatickým voskem natře zevnitř úl, stane se neodolatelným pro roje. Na včelnicích a v jejich okolí se běžně “líčily” úly na roje. Tento propolisový vosk se získává vařením propolisu v měkké vodě. Vosk se oddělí a vyplave na hladinu, zbytek propolisu zůstává na dně.

A jak těžím vosk já? V dešťovce vařím celé rámky. Jenže propolis se neuvolní a zapatlá loučky. Kde je ho očividně hodně, ještě před vyvářením rámky (hlavně HL) oškrábu. Jak používám místo strůpku igelit, který přilne na HL rámků, včely tam ustavičně nanášejí směs propolisu s voskem. Zkušeným okem lze snadno poznat, co je propolis čistý (stojí za uložení zvlášť) a který má příměs vosku. Tento voskem “zečištěný” propolis dávám stranou a vyvařím to jako první v čisté vodě spolu s víčky a panenskou divočinou. Tento vosk získávám odděleně. Poskytuji ho hlavně těm, kdo si chtějí dělat sami přírodní kosmetiku a další využití nejčistějšího vosku, jaký jde získat v amatérských neprůmyslových podmínkách. A dokonce to není žádná práce navíc!

Hlavně ale tento panenský vosk dávám důvěryhodnému soukromníkovi, aby mi z něj vyrobil mezistěny a ty používám pouze do medníků. Do plodišť dávám M vyměněné za vosk “obyčejný”, tedy z plodových plástů.

Vosk z víček obsahuje dost velké %  propolisu - z této směsi dělají včely víčka na med a jak jsem se nyní dočetl u tohoto Francouze, obohacuji svůj panenský vosk ještě těmi oškrabky směsi propolisu s voskem.

Je mi jasné, že hobbíci s pár včelstvy stěží mohou oddělovat voští a taky drtivá většina z nich si nebude pořizovat nákladný vařák. Ovšem kdo chová více vč a je vybavený adekvátním zařízením na efektivní těžbu vosku, mohl by tyto informace využít a zamyslet se nad tím, že lze vosky dle původu snadno oddělit.

Zmíněný článek obsahuje spousty informací. Za zmínku stojí tvrzení autora, že bělením vosku na slunci se vosk znehodnotí ve smyslu, že z něj vyprchají (patrně UV zářením - to říkám já) všechny výše zmínění pozitivní látky. Z toho vyplývá, ale autor článku to neříká, že nejhorší možností získávání vosku je sluneční tavidlo.

A ještě dodám. Nevěřil jsem, že drobní výrobci mezistěn opravdu použijí vosk, který si dodám. Zkusil jsem to a čekal mě šok! Po rozbalení balíku M na mě doslova dýchla omamná vůně ovoce, propolisu a ještě něčeho, co neumím popsat. Tyto M používám 4 roky a pečlivě značím rámky a brzy nastane situace, kdy budu vyvářet rámky, kde byly M z mého vosku, odděleně a tím si vytvořím uzavřený koloběh medníkového vosku. Citovaný článek mě přesvědčil, že to není jen moje nějaké zbožné přání a dojem, ale že se moje mnohaleté “pocity” zakládají na reálném základě.

Není to žádné zaplevelení! Naopak. Všichni jsme z něčeho vyšli a já jasně píšu, že ač mám k panu Sedláčkovi velké výhrady, tak pořád je to pro mě Pan Včelař a a věřím, že si to neuvědomuje (případné plagiátorství).

Už jsem to psal, zopakuju. 

Měl jsem dvě stan, kromě chalupy taky v lese maringotku jako stacionární včelín. Odtud jsem někdy koncem 8 a začátkem 9 měsíce přivezl NN plné “cementu”. Mohl se psát tak rok 1991-4, už nevím. Na chalupu přijel kamarád Petr, čte to tady, jen nemá čas přispívat. Nevěděl jsem honem, co s cementem dělat. Navrhnul, že mi pomůže a že to “naházíme” pod VN včelstev. Věděl jsem od Boháče z jeho seriálu článků o zázračném Langstrothu a jak jsme my Češi ubozí, že ve vyspělé Jůseji se přehazují celý rok nástavky jak u žongléra kuželky a že tam dávají zásoby pod plod zjara. Proč to tedy nezkusit na podzim?

Bohužel jsme to dali jen pod dvě vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsme to nedali všude kde to šlo (bylo oddělitelné dno). Tehdy jsem “vynalezl” polštář (ne tedy TLumič, to je něco zcela jiného než POL), přesněji podsunutí Krmné Komory pod VN na konci léta. Ing. Řeháček to o dost později “doladil”, že se to má udělat 15.9. 

Já experimentoval s podsunutým NN s trubčinou + dělničinou už od poloviny osmdesátek, tomuto NN jsem říkal tlumič - dnešní TL a vůbec mě nenapadlo dát do TLumiče zásoby. A taky prozradím, jak mě napadlo dávat rubčinu = Stavební Rámky pod VN.

Autor Optimalu Dr. Ptáček psal v některém Včelařství té doby (začátek devadesátek), jak nechává včely stavět ve vysokém dně pod roštem trubčinu. Zjara celá dna odebíral, pracně z nich doloval divočinu. Tehdy jsem si řekl, že je to nesmysl, že když mám to štěstí žít v době, kdy předkové vanalezli rozběrné dílo, že proč bych měl někde v úle trpět divočinu a pak jí dlabat pracně z den? Jenže NN 15 byl pro náhradu Ptáčkova vysokého dna moc vysoký a hlavně, když by byly SR vedle sebe hrozilo, že by stavěly šikmo bez ohledu na loučky SR. Tak jsem SR prostřídal - jediné zebrování v metodice Blaník - a “vynalezl” jsem ho dřív než ten Němec. Nevynalezl jsem ale slovo “zebrování”. A nepadlo mě dát do TL zásoby.

Proč to píšu? Proč a jak jsem objevil TLumič jsem právě vysvětlil, není to tedy můj vynález úplně, byl jsem inspirován Ptáčkem, jen jsem to udělal elegantněji. Nesouhlasím se snad ničím, co kdy napsal Boháč (vypěstoval ve mě akorát averzi k Langstrothu a vyspělým Západním nadlidem), ale nejspíš on postuloval jinak a z jiných důvodů (on sám nic nepostuloval, on jen opisoval = překládal západní zdroje bez ohledu na to, zda tu jsou stejné podmínky a stejné včely) podsunutí zásob pod VN. Myslím, že ale ne v podletí. Radil trhat plod v NN systému v předjaří a časném jaru, což je největší včelařská hova.ina. Nicméně, asi jsem byl inspirován Jůsejem, Langem, prostě Boháčem. A nyní se bavme, co jsem vynalezl já a co jsem prostě obšelhnul u jiných? Kolik je tam toho mého? Pokud vím, jsem jediný, kdo začal choovat trubce pod vysokým plodištěm v rozběrném díle, ale inspiroval mě Dr. Ptáček svým návratem do středověku s divočinou ve vysokém podmetu.

Proto jasně píšu, že chci za každou cenu uvěřit, že Sedláček OP opravdu vynašel sám a neokopíroval to od Císlera.

A ještě dodám. Za povšimnutí stojí, že Císler dokonce tvrdí, že moc velký úl = méně medu a tak vynašel (kdo ví zda sám) metodu, jak ze včel vyždímat do mrtě poslední kapku medu. On byl totiž základní požadavek na včelaře (začátek sedmdesátek), aby odevzdávali do státního výkupu (jiný nebyl) co nejvíce medu, protože stát ho ze 100% vyvezl na Západ (kde svůj nechtěli jíst a chtěli jen český, slovenský a polský, snad maďarský) a vývoz medu byl zdrojem valut pro stát. O to šlo. Dnes už o to nejde a tak Sedláčka s OP moc nechápu.

No a pozoruhodné je moje tehdejší uvažování. Upozorňuju na tuto svojí vlastnost pořád. Já jsem (snad najust) snad proto, že trend tehdejší doby byl omezovat matky v kladení, netrpět žádné a nebo minimum trubců (sedláček je v OP netrpí vůbec = včelařský středověk), tak já jsem naopak (a ještě nebylo LBV, kdo ví zda byl už l Linhart na světě a když tak byl dítě) chtěl naopak množství plodu ve VN zvětšit. To chtěl o dekádu později i Řeháček a tak zvedl počet rámků 39x30 na 13 místo jedenácti. Ze stejného důvodu o další dvě dekády později Sedláček zvedne při délce 39 a čtvercových 11 rámcích míru z 30 na 34,7. Což u Sedláčka zdánlivě koliduje s omezováním matek v OP, protože to je jiná Sedláčkova metdika, řekněme paralelní s OP.

Celý život dělám (snažím se) nevěřit autoritám a dělat věci opačně, než je momentálně trendy. A tak díky Boháčovi a jeho nekritickému pohrdání vším naším a lezení do Americké řiti to byl paradoxně právě Boháč, od koho jsem se nejvíc naučil. Nasí.alo mě to tak moc, že jsem to rozhodně jako v Jůseji dělat nechtěl.

Na závěr všem, kdo nebyli líní a dočetli až sem, ještě jedno upozornění. Dost tvrdě jsem se již dávno vyezil proti LBV s tím, že nefunguje. Konkrétně vy Goro jste mi oponoval, že vám funguje. Ale já to vidím jinak. LBV není nic jiného, než omezování matky v kladení, kdy z jedenáctirámkáče, kde stěží bývá víc jak 9-10 rámků dělničího plodu, dva rámky blokují pro trubčinu a dělničina je pak z 9-10 rámků redukovaná na 7-8 a tedy jde o omezování matek v kaldení!!! Což je pro mě středověk a je mi lhostrejné, kdo to jak vzletně nazve a jakou zázračnou vlastnost (spíš zbožné přání) tomu přiřkne. Totiž, jestli omezím matku v kladení, není moc včel a vč se chce pak méně rojit. Jenže méně včel taky může přinést méně medu. To jaksi pana Linharta asi moc neumělo napadnout.

Pane Goro a ostatní vážení čtenáři. Všichni se od sebe učíme, inspirujeme se druhými. Mnozí něco dělají a nevědí proč, neumí to zdůvodnit. Já pracuju jinak, mě zajímá podstata věcí a jevů víc, než sám výsledek. Vím jistě, že tuhle mojí vlastnost má málokdo a tvrdím, že ne vždy je to lepší než mejnstrým. Ono je papouškování cizích praktik a jejich uplatňování beze změny i celá desetiletí vždy pohodlnější, než z tvůrčí kreativita. Jo a je tu ještě jedna věc. Vůbec nejsem pracovitý a k metodě Blaník, proč to nepřiznat, mě z velké části přivedla lenost dělat stále dokopla sérii vysoce pracných kejklů bez sebemenšího a nebo s nepatrným efektem (jak cvičená vopice). Tvrdím (shodně s Ing. Kamlerem), že systém Dadant je metodika s asi poliční pracností proti klasice stejných vysokých nástavků a proti NN systému je metoda Blaník jen necelá třetina práce, o dřině nemluvě. Pouze panenský med a skoro žádní VD je bonus jaksi navíc.

A tak je jasné, že neumím jasně vymezit, co jsem skutečně vynalezl úplně sám, co je výsledkem inspirace jinými a co jen pojmenováním dávno známých praktik. Z veškeré mojí práce je zřejmé, že si na prestiži vynálezce nezakládám a že ambice s patenty a vidinou zbohatnutí jsou mi naprosto cizí.

A pro pořádek. Používání pojmu polštář v mých textech je s výslovným ústním souhlasem pana Sedláčka. 

A druhé pro pořádek. Neznali jsme se panem Boháčem osobně. Ale psali jsme si a nikdy mi nic neodmítnul a když jsem třeba dostal zakázku velkoobchodu Koppová na úly Langstrothy, pan Boháč mi promptně a zadarmo poskytnul výkresovou dokumentaci. V ničem jsme spolu nesouhlasili, ale “hádali” jsme se a nenafukovali se jedn na druhého. Většinu výkresů od Boháče pořád mám, dopisy jsem ztratil a nebo někde jsou, jen o nich nevím.

I moje včely zimují bez problému. Ale hledám proč má někdo vlhký med. Proč má někdo katastrofálně zamořená vč roztočem. Proč někomu hynou včely. Proč má někdo ustavičně potíže s rabovkou a já to vůbec neznám, nezažil jsem. Proč se mi vždy oplodní matka klidně uprotřed řady kmenových vč a proč jiní vymýšlí nesmysly, že dávají 4  plemenáče na paletu (podstavec) a každé česno dávají na jinou stranu. Proč někdo tvrdí, že u SS má být česno uprostřed a proč vnucuje sejta ve dnech, když tu opakovaně a nejen já říkáme, že sejta ve dně je nejnesmyslnější vynález a koncentrák pro včely. Já Sedláčka nesleduju kvli jeho exhibicionizmu (jak včelaří nahý), jak se vyjadřuje o včelách - slušný člověk neřekne o včele, že žere například. A taky kvůli tomu, jak se vším tříská. A hlavně pro jeho raubsystém vycucání ze včelstva všeho medu do poslední kapky a té prasečině říká vznešeně Optimalizované plodiště. Mimochodem, nedávno - minulý týden jsem našel detailní popis OP pod obyčejným názvem a dělá mi strašné púozíže uvěřit, že to neopsal a došel k tomu sám.

Dám sem přesnou kopii dopisu kamarádovi z minulého týdne, kde vše jasně píšu a nechám na posouzení ostatním:

Tak procházím stará Včelařství a v ročnících si píšu, co je ve kterém čísle pro mě zajímavé. Něco ale čtu hned. A tak jsem narazil v 1972/1 na článek jakéhosi Jaroslava Císlera a ten článek popisuje skoro do detailu přesně to, co píše o OP Goro v CHZ. To je pro mě tedy docela zklamání a jen doufám, že na to Sedláček opravdu přišel sám a že to jen neukrad. Taky se jedná o raubsystém zaměřený čistě na to, jak ze vč vyždímat do poslední mrtě všechen med. Taky že po 6 rámcích nad sebou, postupné přidávání plástů, neskutečné kejkle s rotací nástavků a vychválení míry 39x30 v kombinaci s polonástavkem 15. Ale i popis, jak se stejných efektů dosáhne v Pětiletce (Tachováku), tedy na míře 24. Císler je ale o něco dál než Sedláček s mřížkou, v plomedníkách má ztluštělé rámky (9 místo jedenácti) a do toho matka neklade a tak mřížku používá jen při převěšování plodu. Císler jasně, jako Sedláček, říká, že matku je nutné v určitých fázích rozvoje omezovat. Aspoň neříká, že by pak včely prožraly moc medu, o včelách se vyjadřuje civilizovaněji. I Císler pracuje s NN pod VN a tak už víme, kde vzal Sedláček polštář, kterému jsem dal zkratku já a která se vžila - POL. Císlera taky nenapadlo do nejspodnějšího polonástavku dát chov trubců a tak je pro mě těžké uvěřit, že by tuhle práci Císlera neznal Ing. Řeháček a Sedláček. Ani nevím, jaký pocit ve mě převažuje. Zda zadostiučinění a nebo zklamání ze ztráty posledních zbytků iluzí o těch dvou. Ani u jednoho (nepřečetl jsem vše co publikovali) jsem nenašel zmínku o Císlerovi a článku s názvem: Proč silná včelstva dávala méně medu? ze strany 7 - 1/72

Je zřejmé, že včelaři tápou v názvosloví a často nevědí který úl je jaký. Pokusím se to tedy vysvětlit. Každý si může na netu sám vyhledat obrázky, stačí když zadá uvedený název.

Co je úl zadovák. Je to úl na teplou stavbu, původně dvouprostorový, kdy medník, plodiště, dno a strop tvoří jeden celek. Úly byly téměř vždy izolované se sendvičovými stěnami a uvnitř mezi ostěními byly většinou hoblovačky. Byly to těžké úly, což nevadilo, protože se s nimi nijak nemanipulovalo. také se tyto úly často stavěly jako baterie, kdy bylo v jednom kuse i několik úlů. Medník tedy nelze sejmout a v úle se dalo pracovat pouze zadem, od toho název zadovák. Plodiště i medník byly v zadu uzavřeny posuvným okénkem. Mnozí si to asi neumí vůbec představit. Ale když chtěl včelař vidět první rámek od česna, musel kleštěmi vodorovně dozadu postupně vysunout po jednom všechny rámky, dávat je na “kozlík” (dnes bychom asi použili dva rojáky, nebo nějakou bednu s nutami na ouška rámků). Práce nesmírně zdlouhavá, pomalá a útrpná, včely při tomto včelaření zuří a často je práce v zadováku pračka nervů. Mám za to, že dnes by v tom nikdo normální nevčelařil. Nejznámějším zadovákem u nás byl tak zvaný Budečák. Měl většinou 12+12 rámků, když přišla Kraňka, dělaly se Budečáky se dvěma medníky. Tento úl skončil v propadlišti dějin. (na Západě - Švýcarsko- zažívá jistou renesanci)

Listovák je úl stejné konstrukce jako zadovák na TS, je ale na stavbu studenou. Z toho vyplývá, že když se otevřela zadní dvířka, bylo skrz okénka vidět boční loušky rámků, bylo tedy vidět do uliček. Práce byla v listováku mnohem snazší, včelař nemusel otrocky vyndat všechny rámky, ale po rozvolnění mohl vytáhnou jen ten rámek, který chtěl a zase ho poholně a snadno vrátit a nebo dát na jiné místo. Přesto, že to byl na obsluhu stokrát pohodlnější, s nepoměrně vyšší produktivitou práce, z mě nepochopitelného důvodu se listovák neujal.

Stropovák je úl s pevným dnem, úly byly téměř vždy silnostěnné se sendvičovými stěnami, vyplněnými většinou hoblovačkami. Nebo kombajnovou slámou s rozbitými stébly, v modernější době pak byl ve stěnách i polystyren a jiné hmoty. Původně byly tyto úly převážně z cepové slámy s neporušenými stébly. Těmto úlům slamákům se dodnes nic nevyrovná, tedy ve smyslu jak vyhovují včelám. Má plodiště a většinou jen jeden medník, často ale byly konstruovány tak, aby bylo možné nasadit ještě druhý medník. Tento úl byl přístupný jen zhora. Kdo tedy chtěl pracovat v plodišti, musel nejprve odložit medníky. Což mohlo být (a je dodneška) velice těžké a protože včelaři jsou většinou staří lidé, často je pro včelaře (nebo ženu) nemožné plné medníky sundat a pak zase vrátit. To byla velká nevýhoda a mnozí včelaři (včelaři jsou navíc odedávna enormně konzervativní) stropováky nechtěli kupovat a raději se crcali v zadovácích.

Univerzál je stropovák, ale s přístupem zezadu. Spojoval výhody pohodlně rychlé práci zhora, ale po nasazení medníků v něm šlo pracovat zadem jako v zadováku. Což včelaři té doby využívali a univerzály proto začaly vytlačovat zadováky. Aby “podkova” stěn úlu, tedy boční stěny a čelo držely pohromadě, musel mít tento úl pevné dno. Nad okýnkem měl prkénko, silné většinou 16-20 mm. Kvůli tomu ale nemohla být mezi plodištěm a medníkem dodržena včelí mezera a nejznámnější univerzál, tak zvaný Moravský Univerzál (MU) měl mezi patry 25 mm. To byla velká chyba a nevýhoda, v tomto prostoru byla mřížka v rámu tlustém 16-20 mm a tím se vzdálenost spodku a medníku ještě zvětšila. Včelaření bez mřížky (nebo zimování ve dvou prostorech) nešlo, protože včely by v zimě velkou mezeru nepřešly. Zjara a v létě velkou mezeru vždy prostavovaly a plnily medem, často i trubčinou. Každý si dokáže představit co dělaly včely, když se po sejmutí medníku roztrhly nástavby - můstky s medem a plodem! 

Ovšem byly i jiné univerzály, úly mého dětství byly univerzály na 12 rámků míry 39x30, dvanáctý rámek a okénko byly pod prkýnkem, které drželo podkovu nahoře podobně jako u MU. Toto prkýnko dělaloo horní falc a tudíž úly měly VM mezi patry 6 mm. Medníky byly ploviční, tzv polomedníky a ke každému úlu byl jeden, k polovině úlu byl pak ještě druhý polomedník. Ano, včela tmavá (její kříženky) chovaná na většině území Česka a Moravy byly včely málo plodné s těžkopádným jarním rozvojem, neschopné využít jarní snůšku, vytvářející ve srovnání s Kraňkou doslova včelstvíčka. Průměrný výnos byl do 10 kg!!!!!!!!!!!!! a spíš menší. Jarní snůška byla považovaná za pouze snůšku podněcovací a včelaři čekali na medovici. Ta se sice vyskytovala častěji, ale byly roky, kdy nebyla vůbec.

Univerzály mého dětství byly přechodem mezi nástakovými úly a stropováky, nikdy se v nich v naší rodině zadem nepracovalo. Ale posuvné okýnko (bylo kolem dokola o VM větší než rámek) vytrvářelo vlastně přepážku a tak se dalo snadno a rychle zužovat a rozšiřovat, za okénkem pak byly posuvné uteplivky, nejčastěji fiolc nebo slaměná rohož z cepové slámy. Další výhodou byl SR za okýnkem a včelař věděl nejen zda je snůška, věděl i zda se vč chce vyrojit a tak rozebíral jen ty úly, kde rojení hrozilo. A okýnko mělo ještě jednu funkci. Dnešní včelaři zvětšiny už neví, co byl Roztočík malý. Žije ve vzdušnicích včel, okem neviditelný, ale včelstva decimuje stejně, jako VD. Vč se musela léčit a léčba spočívala v aplikaci dlouhodobých odpařovačů na zimu. Ty se musely ustavičně regulovat podle venkovní teploty. Který úl neměl okénko, musel se rozebírat kvůli regulaci vysunutí ča zkrácení odpařovacího knotu několikrát za zimu! Ještě doplním, že rotočíková nákaza drtila celou Evropu a ta s ním bojovala pomocí akaricidů, dnes by alternativci řekli že tvrdé chemie. Alternativní fanatici ještě nebyli vynalezeni a tak se nad tím nikdo nezamýšlel a nepozastavoval. Noikdo až na jednoho včelaře. Tím byl Anglický kněz z Opatství Buckfast a jeho řádové jméno bylo Bratr Adam. Jmenoval se Kebrle, což je nepodstatné. A tento Bratr Adam vyšlechtil umělé pemeno včely medonosné, přirozeně odolné proti Roztočíku malému. To je dnešní Buckfastka = BF. Omlouvám se za odbočení, pokládal jsem za dobré aby toto včelaři věděli. Je to velmi poučné, třeba v souvislosti s dnešní alternativistickou hysterií. Kromě jiného.

Nástavkový úl je úl s oddělitelným dnem na rozličné míry. Spočívá v bedničkách = česky nástavcích (slovensky dříve děbnička, dnes nadstavok, rusky korpus, ukrajinsky magacin - výslovnost mahacin, ukrajinština nezá G), oddělitelném dnu a víku. Nástavkový úl nemůže mít okénko, je vždy jen o VM vyšší než je výška rámkové míry toho úlu. Přesněji, jestli je výška rámku například 24, výška nástavku musí být 248 mm. To ale platí pouze pro bezfalcové úly. Falcy úl komplikují a jsou přežité. VM musí být vždy nahoře nad rámky. Někdy případně vysvětlím proč. Nástavkový úl sice nemůže mít okénko, “podkovu” by muselo držet jen něco v součtu 8 mm silného - rozměr VM. Ale může mít zasklený průzor. Inspirován Berennerovou “špehýrkou” z jeho brožurky Nástavkový úl z roku 1968 jsem vyvinul špehýrky mnohem větší než ty Brennerovy, na světlou šířku nástavku, nahoře a dole menší o 20 mm. Pak u úlu na míru 39x30 byl průzor široký 405 a vysoký 268 mm. Z venčí byla dvířka na pantu, vyklápěcí do vodoroviny na řetízku a sklo bylo vyjímatelné, lícovalo s vnějším obrysem nástavku. Ve stěně úlu vznikl stavební prostor, kde byl dvanáctý rámek. Někdy případně vysvětlím jak to fungovalo. Špehýrky neměly jedinou nevýhodu, měly ale mnoho výhod. Ale opakuji, o špehýrce někdy příště.

Nástavkový úl je nesmírně plastický, může mít libovolný počet nástavků a nástavky můžou být na různě vysoké rámkové míry. Například úl Langstrothův má výšek rámků 6 a tudíž vlastně nemůžou existovat podmínky, kde by nevyhověl. Jen to z něj dělá úl světový, i když je stěží nejrozšířenějším úlem světa. Ale to je už jiný příběh.

Nástavkový úl umožní používat pouze nástavky vysoké nebo nízké a nebo kombinaci obojího. Já se nerozpakuji použít v jednom úle hned 4 rámkové míry a tvrdím, že se to neplete a nikomu plést nemůže. Naopak mi to umožňuje s ryze českým úlem s délkou rámků 39 využít úplně všechny výhody úlu Langstrothova a tudíž není a nebyl jediný ROZUMNÝ důvod zavádět zde Lang. Ovšem toto je tvrzení silně kontroverzní, vím, jaké vášně u někoho může vyvolat. Je to ale můj názor podepřený skoro šedesátiletou praxí a navíc mám, jako každý, na svůj osobitý názor právo. To ale často lidi s liberálně demokratickým smýšlením odmítají respektovat. Ano, demokracie plná huboústa, ale skutečnost je u těchto lidí jiná, demokracii na hony vzdálená. Před nimi se o jiném názoru ani nesmí nahlas promluvit, jak jsem se nesčetněkrát přesvědčil.

O včelaření různými systémy pojednám jindy a jinde.

Domnívám se, že jste úplně mimo, přiznám se, že jsem vůbec nepochopil souvislost přešlechtěných tvorů, nejen holubů, s velikostí, případně umístěním česna včelího úlu.

Rád bych tedy vrátil debatu tam, kde byla. Pan Goro zastává tezi jistého ředitele patentního úřadu USA, který v roce 1812 zaslal dopis vládě USA s návrhem na zrušení svého úřadu. Zdůvodnil to tím, že vše již bylo vynalezeno a není co dál objevovat. Ten muž byl sice poctivec a uvědomněle navrhoval zrušení svého koryta (věděl, že by se musel jít živit prací) a přesto se k věci postavil takto. Z toho plyne že byl buď psychopat, já si spíš myslím, že to byl slušný a svědomitý člověk.

Zopakuju co mě a některé další vede k novým otázkám, či k revizi starých a zdánlivě neměnných pravd. Čas se nezastavil a tudíž se nezastavil ani vývoj. Mění se podmínky a dá se říci, že nesmírně rychle.

A stejně tak je to s úly. V roce 1970 zde byla víc jak polovina pouze zadem přístupných úlů na míru 39x24 na teplou stavbu s česnem uprostřed (Budečák). Tak jako dnes hynou včely na Varroázu, tehdy kosily včely ta česna uprostřed. A dodnes jsou včelaři, kterým nejde vysvětlit, že česno nesmí být uprostřed a to ani u úlu na studenou stavbu. A výrobci chrlí úly s česnem uprostřed, protože peníze za ty úly jim nedávají ty včely, které v tom pak musí žít. Peníze jim dávají včelaři, kterým tak zvaní vědci nakuklali, že česno má být uprostřed.

Zrovna tak Turčániho česno přes celý úl. Protože je slovenský národní úl na 9 nebo 10 rámků, je česno menší než u českého čtverce, u obou progresivisti tvrdí, že je nutné přes celou šířku dna (a já to tak dlouho dělal). To se ukazuje že je stejný blud, jako očka. Včelstvo nejen, že tak velké česno nepotřebuje, ukazuje se, a moje pokusy potvrzují, že naopak včelstvům víc vyhovuje česno menší a v posledí době mám za to (a doufal jsem zde prodiskutovat), že včelám nejvíce vyhovuje (méně úhynů) česno vlastně nepatrně malé.

Tom4 není psavec jako já. Kdesi dostal přede dvěma lety jak píše z odúmrti dvě vč i súly. Jsou to staré univerzály, ne ale Moravské. Mají pevné dno a mají nezvětšitelné česno velikosti 6x1,5 cm, tedy pouhých 9 cm2, slovy devět centimetrů čtverečných. Úly nemají žádná očka a žádné jiné větrání, jen ta malinká česna. Úly jsou čtvercové na 11 + 11 rámků 39x24. Jsou to tedy neskutečně malinké úly že? A s nesmyslně malinkým česnem a Goro by na Turčániho pravdě nic neměnil a dokonce nehodlá ani diskutovat. No ale Tomáš tu nenapsal ten šok, co už druhý rok zažil!

Podle moderních teorií by se měla Kraňka v tak malinkém úle nevyhnutelně vyrojit. Kor když jsou v ní včely přidušené malinkým česnem. Tyhle úly vším odporují moderní vědě. No a obě včelstva se nerojí, obě přinesla 2x medník medu, tedy 45-48 kg, což je dokonce mírně nad průměrem včelnice, jinak osazené moderními velkoprostorovými úly. Roztočů je v těch úlech málo, přesněji, Tom4 nemohl v obou letech žádné najít. 

Navíc úly mají sendvičové stěny, v nich jsou hoblovačky a za zimu tak strašně nasáknou vlhkostí, že jsou úly zjara k neunesení. Přes rok to vyschne a úly velmi nápadně zlehknou. Ovšem moderní vědecké teorie, opřené o bezpočet studií, tvrdí, že takový úl je lednice a nemůže v něm dojít k rychlému jarnímu rozvoji. Co víc, studie vždy tvrdí, že v tom budou vč trpět nosematozou, budou prý zaostávat a budou semeništěm nosemy a dalších neduhů pro všechna ostatní vč na stanovišti a dokonce že prý budou ohrožovat i včelstva sousedů. No a ono se záhadně ukazuje, že je to jinak. Nám se zdá, že to stojí za prozkoumání a odzkoušení.

Závěr. Není zatím žádný, pod 2 letech a pouze dvou vč ani není možný. Matky jsou pořád původní, možná si vč udělala TV. Matky byly neznačené a ani já nechytám matku z TV abych jí označil. Matky z TV jsou absolutně nejkvalitnější a značením nehodláme riskovat její zničení. A tak se ukáže v následujících letech.

V souvoslosti s tím jsem já o 30 a 45 km jinde zjistil (Tom má 2 stan), že vč stačí česno menší, dokonce u mě jen 20 a v jednom případě 18 cm2 a v jednom 16. Výnos srovnatelný s jinými, rojení v normě (vloni žádné a tudíž to byl rok jaký nepamatuju a tím není relevantní). 

Celý život jsem takový, že nevěřím tupě mejnstrýmu, trendům a hlavně mě život naučil nevěřit tak zvanýn vědcům. Mockrát jsem se za život přesvědčil nejen že: “výjimka potvrzuje pravidlo”: Ne! Velmi často to na mě dělá dojem, že by bylo častěji lepší udělat pravý opak toho, co tvrdí věda. Z toho pak vyplývá, že nejenom dnes, ale vždycky byly ve včelařství (nejen) skryté vlivy poplatné něčím zájmům víc, než blahu včel a včelařů.

Proto prosím ostatní, aby se zúčastnili debaty o česně. Nakonec, je to kolegové a kolegyně ve vašem zájmu. My bychom vám nemuseli říkat nic, víme namnoze své, funguje nám to a dokonce by se dalo říct, že je to know-how, které vlastně pošetile předáváme ZADARMO všem, kdo mají dost rozumu aby projevili zájem a aspoň se nad věcmi zamysleli. Ale je to boj každého sám za sebe.

A ano, pozorný čtenář jistě postřehnul, že v Tomových (tom4) úlech nejde produkovat panenský med. No ano, nejde. Je z nich med jakého je na našem trhu asi 99%.

No, konečně, že ještě někdo pojmenuje příčinu = liberalizmus. Děkuju vám, máte pravdu. 

Snažím se upozorňmovat roky, vždy mě jen okřikovali a chtěli strkat hlavy do písku. Lidi chtějí jen hezké zprávy, věčně být happy. A i když uznají, sami nic neudělají a čekají, že to někdo udělá za ně a oni se vychcaně přidají až když bude jasné, že nic nehrozí.

Takoví lidé jsou a nikdy jiní nebyli a ze své lidské podstaty být ani nemohou. A i kdyby chtěli, rodina, ohledy a jejich nejbližší okolí je nenechá udělat cokoli. Mocní se toho, jak píšete BG, naučili mistrně využívat (zneužívat). Ale zkusme mít naději.

A vy drvodělko, před vámi hluboce smekám.

Mám strach, že je to vážnější a že bohemia gall (rád přehání, je takový) má tentokrát hodně krutou pravdu. Asi to nebude hned tak hrozné, ale bral bych to velmi vážně. Něco se děje. Já chci dlouhodobě změnu. Jenže dobrovolně a klidně (mírově) se nikdy majitelé zeměkoule nevzdají a tak mi něco říká, jen abych ještě nevzpomínal na zlatý liberály. Ti jen melou krav.ny a krom nesmyslů a nasí.ání jsou více méně neškodní. A nebo ta jejich zhouba neškodí hned a většinou se lidi za 5 minut 12 ubrání největším nesmyslům z jejich dílny. Zatím, chce si mi dodat.

Nemám zatím zkušenosti. Ale možná by bylo dobré vědět, co je to za úl a jak vzniknul.

Francouz Dadant vymyslel úl a dal si ho patentovat, princip spočíval ve vysokém plodišti a nízkém medníku s pouze panenským dílem, kde matka neklade, úl nepočítal s mřížkou. Měl nečtercový půdorys a měl delší rámek než Langstroth. Dadant kamarádil se Švýcarem Blattem. Ten si Dadantovy úly pořídil a vyměňovali si zkušenosti. Dadant se vystěhoval do Ameriky, kde zavedl svůj úl. S Blattem se už nikdy osobně nesetkali. Psali si ale pořád, protože přátelství bylo velmi pevné. No a Blatt dost nešikovný Dadantův úl modifikoval, udělal rámek vysoký 30 cm a hlavně jeho délku zkrátil na 43,5 proto, aby byl úl při 12 rámcích čtvercový a mohlo se používat obou orientací rámků na jednom dně. Modifikace měla pořád nízký medník s pouze panenským dílem pro med. Dadantovi o tom napsal a poslal plánky. Dadant se nenafouk, naopak si Blattovu modifikaci ihned sestrojil a naprosto ho to nadchlo. Ihned zrušil svoje úly a přešel na Blattovu variantu. Patent upravil s tím, že se modifikovený úl musí vždy jmenovat, tudíž psát jako Dadant-Blatt a tím uznal Blatta jako spoluautora patentu. 

Já jsem zavedl zkratku D-B a prosím o její používání aby bylo jasné, o co jde. Tudíž samotné jméno Blatt nic neznamená a Dadant bez druhého jména znamená systém = tedy provozní metodu, jedním slovem metodiku, nikoli konkrétní úl. Kdo tedy má na mysli úl s mírou VN 43,5x30x12 + NN 43,5x14,4 (15)x12, pak je nutné, má-li tomu každý rozumět, úl nazývat oběma jmény, tedy Dadant-Blatt = D-B.

Zajímavost. Tvrzení, že Langstroth je nejrozšířenější úl planety je nejspíš lživé. USA, část Kanady, Austrálie a Zéland rozhodně není celý svět! 

Sovětský úl Mnogokorpusnyj (Mnohonástavkový) není nic jiného než Dadant-Blatt, jen se nesměl jmenovat amerikaňsky (západně = buržoazně) když ho po VŘSR Sovětský svaz zavedl jako jediný úl v celé veleříši. Funguje od polárního kruhu po tropy. Tento úl, tedy Dadant-Blatt, používá celý bývalý SSSR, mám za to že Čína, určitě Balkán, Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skandinávie, myslím, že i Turecko a tak mám za to, že nejrozšířenějším úlem světa je právě D-B a nikoli Langstroth. Mám zprávy, sám jsem si je neověřoval, že u nás začíná přicházet originálu D-B na chuť čím dál víc lidí. I já už mám na této míře zazimované jedno vč a v tomto roce převedu na tuto míru třetinu svých vč. Vymslel jsem jak snadno přejít na tuto míru pomocí přípravku, kterým se dá rámek 39x30 (nebo37x30, ale i 24 nebo jinou mírou menší než 43,5 - třeba Slovenské B či vysoký Optimal) během půl minuty i se včelami zvětšit na míru 43,5x30. Přidávané M jsou už na míru 43,5x30 a tím se neskutečně snadno přejde. Přípravek by byl použitelný i při pořechodu z 37 na 39, nebo z 39 na 42 a dokonce z jakékoli míry i na Langstroth.

Nevím o kozách. Vím jen, že na králíky to ten vliv má. Nezkoušel jsem, taky nepotřebuju ani studii ani vyzkoušet, že 3x9 je devět. Prostě mě to tak naučili a život mě naučil, že je vždy lepší řídit se tím, že je výsledek 9.

Můj, už před 40 lety zesnulý otec by řekl: “Jsi li varován, jsi ozbrojen a dál už je to jen na tobě”.

Za sebe přidám. To, že někomu po vrbovém listí samice laktaci neukončila je stejné, jako říkat: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli”.

No, já s Neonem jeho názor sdílím. Navíc bych za ho.na ničí názor neoznačil a často bych důvod u některých měl. Třeba u vás, vy nemáte argument, jen plivete jed (ho.na aby to pasovalo do vašeho naturelu).

Už několik let zažíváme letní vedra. Loni byl údajně nejteplejší rok, přesněji léto. Horka nesvědčí VD a vlastně nám hodně pomáhají v boji s ním.

Sice nevěřím na to, že CCD způsobují VD, nevím to ale jistě a dokud to nezvím, musím postupovat tak, jak je obecně bráno, že problémy VD způsobuje.

Na IF jsem vysvětloval a zde stručně zopakuju, že je pošetilé bát se tzv tvrdé chemie, neboť léčebná dávka je 6 miligramů na jeden nástavek Amitrazu a včelstva jsou zavřená 2 hodiny. Po pár hodinách to bezezbytku vyvětrají. 

Naproti tomu KM se aplikuje v dlouhodobých dávkách na několik dní a množství je u Formidolu 81 81 gramů vysoce koncentrované kyseliny. Tato koncentrace se v přírodě nemůže vyskytnout nikdy a nijak. Pro srovnání co do množství, je 81 gramů 81.000 miligramů, což je 13.500 x víc než je dávka Amitrazu a současně porovnejte dobu expozice!!!!! I když by se jednalo o dva nástavky 39x24x11 tak jde o 12 mg Amitrazu a pořád je to u KM na váhu 6.750 víc. Přitom Amitraz včely zabít nemůže, KM může a stačí aby se udělao tepleji a je problém (hlavně s odpařovači kde se aplikuje tekutá KM). 

Protože čísla hned nic neevokují, dám příklad jaký je rozdíl když je něco 6.750 x těžší. Když si představíme kilogramy a vezmeme 1, slovy jedna, představme si to jako že máme jedno kilo. 6.750 x víc je pak 6.750 kilogramů což je slovy šest a tři čtvrtě tuny : 1 kg. Jak může někdo říkat, že je Amitraz působící pár hodin větší svinstvo než KM působící 100 a více hodin jsem nějak neuměl pochopit. Tady jde spíš o Víru než o ratio.

Tvrdím, že mám naprosto zdravé včely jen díky tomu, že už 9 let nedostaly kyselinu mravenčí.