Příspěvky uživatele

Přesně tak. I když jsem autorem metodiky Blaník, neznám terminus technikus “ochlazovací nástavek”.

Polopatě vysvětlím, jak nejspíš tento Martinův omyl vzniknul.

S krmením vč se začne hned po posledním medobraní - u mě po 10.7. a dělám to pomocí prázdného nástavku nad včelstvem (v té době má asi ještě jeden medník - KK). V tomto krmícím nástavku je nějaká nádoba na cukerný roztok s keramzitem nebo slámou.

V půlce září přijde KK pod VN. V ten den se současně úplně odstraní TL a nebo KK přijde mezi TL a VN - obě varianty mají své klady, ale i zápory, o tom ale dnešní příspěvek není. Ovšem na VN zůstává krmicí nástavek a to i tehdy, když je vč už úplně nakrmené. To proto, aby bylo vč 10.10. bez plodu. Jenom bezplodé vč lze fumigovat Varidolem. A tady začíná Martinův omyl. Prázdný nástavek i skrmicí nádobou (nádobami) zůstává proto, aby z VN utíkalo všechno teplo nahoru do tohoto prázdného nástavku a to přinutilo včelstvo úplně ukončit plodování. Není tedy potřeba žádné ochlazování včelstva z jiného důvodu, než aby bylo úplně bez plodu. To skutečně funguje z 99% a tak není nutné klíckovat matky, vyřezávfat plod a provádět další podobné hovadiny!

Ale každý by měl pochopit, že druhou fumigací končí nutnost aby vč byla bez plodu a tedy nadále už není žádné “ochlazování” potřeba. Protože jedinou funkcí “chladicího nástavku” je dosažení bezplodosti KVŮLI FUMIGACI. V drtivé většině případů po zateplení někdy v listopadu už vč plodovat nezačne. 

Pan Sedláček kdysi ve Včelařství psal, že jak má několik set vč, jeden zaměstnanec nezrušil u jemu svěřených vč po léčení v listopadu krmné nástavky, dal výpověď a odešel. Sedláček až v půli února s hrůzou zjistil, když se šlo zužovat, že část vč má pořád nad VN prázdný nástavek s krmicími kyblíky se slámou. Všechna tato “zanedbaná” vč neměla žádný plod a Sedláček se obával, že z těchto vč v tom roce nebude žádný užitek. S překvapením ale zjistil, že to v následující sezoně byla nadprůměrná, zdravě vitální včelstva.

Tady příběh končí, Sedláček (myslím, nemám fotografickou paměť) to uvádí jako perličku, ale NEDOPORUČUJE TO DĚLAT SCHVÁLNĚ. A naopak radí po ukončení léčení, tedy po druhé fumigaci, prázdné krmicí nástavky odstranit a včelstva zateplit. Toto doporučení asi Martin přehlédl nebo nepochopil a myslel si, že má týrat chladem včelstva až do zužování v půlce února. Mrzí mě, že jsem nebyl pochpopený na podotýkám, že všichni ostatní to pochopili správně, jen Martin jinak.

Na obranu Martinova pravděpodobného omylu a pro úplnost uvádím, že záměrně ultrachladné zimování strašilo v hlavách mnohých, hlavně pod dojmem Langstrotistů když se hlavně Boháč snažil přesvědčit Čechy, že zateplené úly nejsou potřeba.

Mnozí škůdci českého a československého včelařství ještě žijí a já nestojím o žaloby. Ovšem předpokládám u čtenářů určitý cit, intuici a umění číst mezi řádky. Já to mám tak, že nevěřím drtivé většině “vědeckých” studií, protože vědci jsou zvětšiny prostituti, vyzkoumávající jen to, takové výsledky, JAKÉ SI NĚKDO ZAPLATÍ. A pak to mám tak, že od určitých autorů beru každou jejich informaci jako nesmysl a je mi fuk zda z blbosti nebo záměrně a dělám pravý opak toho, co tvrdili. Vyplatilo se mi dělat vše opačně než radil Jindřich Boháč a doporučuju stejný přístup všem. Já všechny jeho bludy (a dalších podobných) vyzkoušel a nefungovalo mi nikdy nic anebo částečně a spíš špatně než aby to bylo pro včely prospěšné. Nefungovalo to tak moc, moje zklamání bylo tak strašné a stálo mě to tolik peněz, že jsem dokonce mezi lety 1989 - 94 úplně přestal včelařit!

Úplně nejhorší zklamání bylo v tom, že jsem nevěřil rodičům, jejich přátelům a dlaším včelařům když mě varovali, že to, co píše Včelařství té dekády pery těchto autorů je nesmysl a slepě jsem naběhl na vidle škůdcům našeho včelařství. Asi púroto jsem nmanoze nekompromisní - mám vlastní, hořkou a draze zaplacenou zkušenost!

Dovolím si polemizovat s tímto vyjádřením pana kolegy Gora:

V úli by sme márne hľadali bunky s uskladnenou vodou. Včely vodu neskladujú v bunkách plástov ako med a peľ. Iba zriedka je vidieť drobné kvapky vody lesknúce sa v trhlinách plástov.

Bezpočtukrát jsem zjara viděl čerstvě přinesenou vodu v buňkách - obsah buněk se leskne jinak než med. Už i moje máma říkala, že to je voda. Když se plást neopatrně nakloní, teče to z něj. Mnohokrát jsem to, co vyteklo, ochutnal a sladké to nebylo. Ovšem je možné, že to je ultrařídký nektar, sladký tak málo, že to člověk (nebo já, máma a bratr) neumí senzoricky poznat, to se mi ale nezdá.

Roky vím o teoretickém tvrzení, že včely vodu do plástů neukládají, vlastní zkušenost i zkušenost předků je ale jiná. Dobře vím ze včelařské literatury o tak zvaných “včelích cisternách”, které popisuje pan kolega. Na základě celoživotní zkušenosti a zkušenosti předků si dovolím tomu tvrzení nevěřit a nebo ne úplně.

Tak jsou tu další výsledky pokusu. Ukázalo se, že jsem nepochopil přesně o co jde. Petrova konopná izolace není tlustá 80 ale 100 mm a úl stojí na váze. 

Včelstvo už nemá nad plodem 92% vlhkosti, postupně to kleslo a usadilo se asi na 72-78 a to tak, že ráno je víc a během dne vlhkost klesá. Patrně v návaznosti na teplotu. Teplota vedle chumáče je vždy o asi 11-13 stupňů vyšší než je teplota venkovní. 

Vlhkost tedy uniká z plochy 465x465 mm + 4 stěny vysoké 100 mm a tedy je plocha, kde se vlhokst odpařuje, o hodně víc než dvojnásobná než je plocha půdorysu vnitřku úlu.

Když se na nešitou konopnou rohož položí folie, během minuty je zpocená, po několika hodinách jsou na ní zespod velké krůpěje vody a touto vodou by se postupně rohož nacucala. Protože je ale odkrytá, vlhkost stíhá utíkat a na omak rohož mokrá není, je možná vlhčí (pouze pocit, tedy neměřeno).

Váha se vůbec nehnula. Z toho vyplývá, že Gorův předpoklad vyšší spotřeby zásob se asi nesplnil (zatím - moc krátká doba měření a včely můžou ven). Ovšem vyplývá z toho jasně, že včelstvo musí intenzivně nosit vodu z přírody, nektar stěží, líska nektar nemá a pár krokusů v zahrádkách nemůže dávat tak velký přínos nektaru. Nic jiného zatím nekvete. Mrzuté je, že neumíme změřit kolik té vody paroprodyšným stropem vlastně uniká.

Pokus dotáhneme do konce. Vč nebylo rozebíráno, ale na česně a kolem úlu není vidět vyházený plod. Jak bylo předesláno, vč má na tuto dobu enormně hodně plodu.

Neznám žádné včelí parazity kromě VD, vy jo? Ale třeba se pletu a jsem jen línej myslet o ptákovinách. Nastudujte si včelařinu a po roce dennodenního studia nejméně 2 hodiny denně budete tak v obraze, že se nebudete takhle ptát.

Málo se ví, že VD nejvíc ničí letní vedra. A kdo není hňup a netýrá včely otevřenými očky a nevětrá jim a netýrá je i jinak, pak se jeho včely zbaví VD tak moc, že pak v úlech včelař nemůže žádné VD najít.

Navíc se čím dál víc zdá, že VD vůbec úhyny nezpůsobuje, stačí vám si důkladně přečíst jen to, co jsem tu napsal jen já a jak reagovali zkušení. Ale nejsou to holovětné stručné štěky, jestli jste líný číst a studovat, včely raději pusťte z hlavy, bude dobře pro vás a ještě líp pro včely.

Nevím zda opět nechápu otázku špatně.

Už si nepamatuju proč jsem je nechal ve dvou VN. Mám na tyhle věci dvě univerzální výmluvy. Věk a lenost a nevím, co převážilo. Přiznám se ale, že jsem sice v tuhle dobu doufal plod v obou patrech, ale na 99,9% jsem tomu nevěřil. Patrně proto to stálo na KK, TL to mít nemohlo protože obojí byly oddělky, že jsem to původně chtěl redukovat na jednu velkou bednu a tak aby to nemělo pocit stísněnosti. Pak vč totiž část včel vyžene a má se za to, že vyhnány jsou právě dlouhověké mladušky.

Úplně nechápu otázku jaké použít rámky. No, u oddělků je to jasné, přece ty rámky, na kterých seděly. A i u KK je to jasné, protože do ní se používají rámky, které už nějak nevyhovují. Jsou poškozené z medometu, nebo byly některé zakladené. Ale protože vytáčíme “lidsky” a i N rámky drátkuji, poškozených rámků je minimum a zakladených také a tak jdou do KK často panenské plnohodnotné rámky. V tomto konkrétním případě ani jeden odd neměl svojí KK a tak pod spojené odd přišel medník s nevytočeným řepkáčem. Když bych to býval redukoval na jednu vysokou bednu už v září, dnes by byla KK prázdná nebo skoro prázdná. Tím, že spojené oddělky zasedly v horním VN, v zimě přenášely zásoby ze spodního VN a do KK pro ně nechodily. 

Mimochodem, máte sice dobrou kombinaci, ale váš NN je pro metodiku Blaník moc vysoký (je dobrý, jen je těžký) a VN je moc nízký. Vaše Jumbo má přesně stejnou plochu jako třicítka = 39x30x11 = 129 dm2 a 44,8x28,5x10 = 128 dm2 a obojí je málo. Už jsem to mnohokrát vysvětloval, zopakuju. Právě proto, že je potřeba nejméně 150 a lépe asi 155-160 dm2 jako plodiště, tak při délce rámku 39 jsou jen dvě možnosti. První udělal Ing. Řeháček tím, že zvýšil počet rámků na 13. To je nešikovné kvůli velké váze a hlavně se tím jednou pro vždy zbavil čtvercovosti a tudíž nemůže na stejném dně mít TS. Řeháčkův třináctirámkový Eurodadant má plochu 152 dm2.

Druhým pokusem je Sedláček se sice zachováním čtvercového půdosrysu, ale protože i on přišel na zákonitost Kraňky v našich podmínkách a tou je potřeba nejméně 150 dm2, musel jít do výšky. Jeho čudo 39x34,7x11 má plochu 150 dm2.

Já samosebou přišel na stejnou zákonitost taky, ale na rozdíl od pánů dávám do TL chov trubců a tím lze TL považovat za součást plodiště. Jenže celý NN 15 je zbytečně velký, má 64 dm2 a v součtu s VN 30 to je 129 + 64 = 193 dm2 a tudíž by bohatě stačilla půlka NN 15. A to je další důvod toho, že jsem zavedl NN vysoký pouze 11 cm.

Není bez zajímavosti, že dvě bedny Tachováku mají 162 dm2 a to je naprosto optimální. Jenže Tachovák má jen vysoké rámky a ty nefungují stejně jako vysoké s nízkými (jindy a jinde mnou vysvětleno - na přání zopakuju). Navíc je ničemně nečtvercový, tudíž pouze SS a tak převládl kvadrát s plochou 103 dm2 a dva na sobě mají nesmyslných 206 dm2! Proto tvrdím, že jedna bedna 39x24x11 je pro plodiště málo, dvě bedny moc.

Ale pozor pro čtyřiadvacítkáře. Součet VN 24 + NN 15 je 167 a to je jen těsně nad optimem! Ovšem při NN 12 což je půlka čtyřiadvacítky s plochou 51 dm2 je pak složené plodiště naprosto ideální, má 154 dm2. Ovšem přesvědčit čtyřiadvacítkáře k malým rámkům v jednom úle s velkými je v ČR nemožné. K jejich škodě, inu kdo chce kam…

Poslední souvislost. Jeden můj kamarád má neteř na jakémsi zemědělském úřadě pro malorolníky. Mnozí zemědělci jsou také včelaři a slečně si postěžují na úhyny. Dostala za úkol zeptat se každého na rámkovou míru. Vždy je to 24. Když jsem tohle napsal provozovateli grantového systému monitorace úhynů, proč se nezjšťuje v jakém úle je nejvíc úhynů, odpověděl mi, že je to program mezinárodní a tudíž to zjišťovat nejde. Já za tím vidím něco jiného, ale nemůžu nic dokázat a tak nemůžu nic tvrdit. Vsadil bych se ale, že nejvíc úhynů je na míře 24. A ne proto, že je to nejrozšířenější míra, pokud by se to zjišťovalo v %, teprve pak bychom viděli. Ovšem mazaní autoři nikdy nechtějí urazit nikoho tím, že má blbou míru (moderní v roce 1904 a vhodnou pro úplně jinou včelu) a tak se o tom cudně mlčí.

Už mám vč na míře originál Dadant-Blatt a letos si pořídím i Lang, jenže Superjumbo vysoké 32,5 (to je už nepříjemně vyšší než 30, jindy a jinde jsem vysvětlil, proč je míra vyšší než 30 pro K v našich podmínkách špatná). To má plochu 146 dm2 a to se už blíží 150 dm2. Úl ale umožní mít víc než 10 rámků, dokonce až 12, o tom ale někdy příště. Ono je dle mých zkušeností i 150 dm2 málo a lepší je asi 160 dm2 pro co nejméně problémový chov včel s minimem rojení a nejmenší mírou práce na kilo medu. I o tom až někdy příště.

Dnes má být 11 a bezvětří, podívejte se zda mají zdravý plod. Jen rozvolněte rámky od sebe a povytáhněte prostřední a uvidíte, zda to má dělničí plod a nebo hrboplod. To je trubčí plod v dělničích buňkách a tak jsou buňky vypouklé, jakoby protažené na délku a mají půlkulovité víčko vystupující nad rovinu plástu. Na netu vidím videa od jednoho autora a na něj pozor. Videa jsem neotevíral, nemám se z tohoto zdroje co naučit, tento pán například zužuje v listopadu a prosinci a celkově je to velký "umělec" a neradím napodobovat nic co předvádí a tedy nejen hrboplod.

Pokud vaše vč bude mít trubcokladnou matku, matečníky by tomu nasvědčovaly, pak máte problém. Ovšem neviděl jsem co vy považujete za matečníky a dokonale mě mate váš popis, že jsou hladké.

Hrboplod se vyskytuje ve dvou případech. Takto v předjaří a zjara je příčinou neoplozená matka. Když vč v zimě přijde o matku, včely si vychovají jinou. Ta ale nemohla na snubní výlet a je tudíž neoplozená. Má sice vajíčka, ale jen neoplozená - matka nemá spermie od trubců. A u včel se z neoplozeného vajíčka vyvíjí a líhne pouze trubec.

Druhý důvod jsou v létě trubčice. Bývá jich několik a nedají se rozlišit od včel. Vznikají tehdy, kdy včelstvo nemá dlouho matku a nemá si jí z čeho vychovat. Pak včely začnou krmit několik kolegyň a neví se kterých a jak je vybere jako matku a ty pak začnou klást. Protože ale dělnice nebyly oplozené, nemají spermie a tudíž mají zase jen neoplozená vajíčka. Přítomnost trubčic ve včelstvu je možná jen v létě a ne teď a pozná se snadno, protože v buňkách je nakladeno víc vajíček a ta nejsou na dně, ale jakoby na stěnách. Včela má kratší zadeček a nedosáhne jím na dno buněk a proto jsou vajíčka nalepená po stěnách buněk nade dnem.

Trubcokladné včelstvo bez zásahu člověka vždy nevyhnutelně uhyne. Ještě před tím se ale snaží zanechat svoje geny v podobě trubců. Já ale moc nevěřím, že jsou trubci z hrboplodu natolik kvalitní, že by se dokázali spářit s matkou.

Zjištění “zdravého” plodu, tedy jestli není hrboplod, je v předjaří a časném jaru nutné u všech včelstev. Někdy se stane, že jsou na stejném plástu vedle sebe plodové buňky jak dělničí, tak vypouklé trubčí hrboplodové. To je neklamná známka toho, že je matka tzv vykladená, že jí dochází spermie a ne každé vajíčko bylo oplozené. Tady malá naděje - ne teď v předjaří, je. Vč si může z posledních oplozených vajíček vychovat matku.

Pořád prolézám stará Včelařství a dozvídám se věci, ze kterých je mi až nyní, s odstupem spousty let jasné, jak se vývoj ubíral. Konečně vím, proč se dělaly strůpky o včelí mezeru nad horními loučkami rámků. Tomu neuvěříte!!!!!

Jde o článek Ing. Jiřího Savvina Včelařství 1966/10 strana 156 - Umístění zimního chumáče včel.

Článek je zajímavý a vedle dnes už překonaných věcí obsahuje i věci nadčasové, platné obecně vždy. A kromě jiného jsem se konečně dozvěděl, proč se dělaly strůpky nad rámky. Český, NESMÍRNĚ TUPÝ konzervativní včelař chtěl mocí mermo u Teplé Stavby a míry 39x24 česno uprosřed čelní stěny úlu. Pak nastane to, že zimní chumáč zasedne uprostřed rámků a jde po zásobách nahoru. Někdy v lednu narazí u zoufale nízké míry 24 na strop a musí se vydat do některé strany. Když dorazí k boční “zdi”, tak i když je na stejných rámcích na druhé straně zásob dost, uhyne hladem. Stačilo by dát česno ke straně a vč i na 24 zdárně přečká zimu. Protože je český včelař (byl) blb, tak když se mu nabídla studená stavba, nemohlo se stát to samé jako při česně uprostřed u TS a včely mu přežily i nejhorší zimu s česnem uprostřed. Patrně jen proto se dodnes protěžuje pro včely horší studená stavba. Na SS mají šanci přežít i včely méně chytrého včelaře.

No a Ing. Savvin vysvětluje, že když včelstvo dorazí na horní loučky rámků a může nad nimi přejít o uličku dál, přežije. Spodem přelézt neumí, horem to, sice ne vždy, ale jakš takš jde.

NEUVĚŘITELNÉ, ale bohužel pravdivé. A dodnes má drtivá dnes vyráběných úlů na SS česno uprostřed. Protože je ale český úl čtvercový, mnohý doveda dá včely na stejné dno s česnem uprostřed na stavbu teplou a pak se stráááášně diví. Nemám rád úl Langstroth. Ale v tomhle je blbovzdorný, na stejném dně nejde dát teplou stavbu.

A přitom stačí tak málo = česno u strany.

A ono to má další souvislosti. Když nedoléhá strop na HL rámků a vzduch může proudit přes všechny uličky, pára nekondenzuje a nebo ne tam, kde kondenzovanou vodu včely umí pít. V důledku toho jakmile začne vč plodovat, musí pro vodu ven. ZA KAŽDÉHO POČASÍ! Pak jsou velké ztráty létavek a včelstvo neroste, ale slábne. Včely se totiž z plodu nelíhnou zdaleka tak rychle, jako je včelař rozumu mdlého zabíjí nesmyslným úlem, tedy česnem. Očko to dorazí úplně.

Ano, vyplatí se číst i velmi starou odbornou literaturu, doporučuji všem.

Tohle asi nechcte číst. Musíte si k VN (asi 24) pořídit ještě NN a používat v jednom úle obojí. Je mi líto, jinak to vyřešit nejde. To samé platí o Langstrothu 1/1. Ten má výšku Nízkého Nástavku 159 a taky snad 135 a radím raději tu nižší. U české klasiky radím nikdy nejít nad 15 cm, v případě 24 bych šel do 12 cm.

Něco vám i ostatním vysvětlím. Mám nově (2 roky, Tom4 už tři roky) míru 39x11. Proč tak “blbou” míru? Protože Sedláček obohatil české úly mírou vysokou 34,7. Když jsem se ho ptal, proč proboha ne rovných 35, sdělil, že to jsou dvě 17 na sobě a mezi nima 7 mm VM. Protože nechci zavádět nové míry, proto 11. Totiž, tři na sobě + dvě VM po 8,5 mm = 347 mm. Jasně, včelí mezera je lepší jen cca 7 - 7,5, ale zaboha jsem nechtěl výšku rámku 11,1 cm, rozumíte?

Kdo má 24, radím NN vysoký 12. Jak stárnu už je mi i 15 těžký a pamatujte, že vlastní záda budete potřebovat i ve stáří. Taky proto si pořizujte úly, kde se dá včelařit na TS. Tedy úly čtvercového půdorysu. (těšte se, připravuji způsob, zatím naprosto neznámý, jak včelařit v úle Lngstroth na teplou stavbu a tedy šetřit vlastní hřbet. Vyčkejte, funguje to, jen doladím detaily)(ještě nevím zda to patentovat, ale asi to vykecám)

Navíc nízké a ultranízké nástavky jako jediné umožní získávat jednodruhové medy. A až vaše děti a přátelé ochutnají med ze špendlíklůl a třešní, patrně už budou chtít jen ten. Navíc je o něco tmavší (i panenský, já jiný med nedělám) a krystalizuje asi o 3 týdny později. Jasně, nejde pastovat. To jde bez potíží jen s řepkou. Ale to je už jiný příběh.

Pane kolego, patrně nechápete dobře o čem je řeč. Mám názor a určitě se nemýlím, že úl se nedělá na zkusmo, je nutné, aby byl dobrý a správně fungoval hned na první dobrou. Jinak ho nevyzkoušíte když se zkroutí, bude se třeba kolíbat přes roh a včely si budou chodit kudy se jim zamane. Ne, úl se MUSÍ podařit hned na první pokus a žádné srovnávání kvality s paskvilem nejde v praxi provést.

Přidám příhodu. Jeden můj kámoš má bratra vyučeného truhlářem, jsou výrazně mladší než já. Dělal si úly, tenkostěnáče a já mu vysvětlil, že se nesmí moderně prostřídat strany ve spárovce, ale že se MUSÍ prkna spárovky PRO ÚLY orientovat vždy tak, že pravá MUSÍ z nástavku ven. Neposlechl a udělal to jak mu vyučený brácha řekl, že prý prostřídání stran eliminuje všechno kroucení. Když jsem se ohradil, kamarád mě utřel, že víc věří vyučenému než mě nevyučenému truhlářem.

Na tomto kámošovi (je to jediný chlap s touto vlastností, kterého znám) je skvělé, že když udělá kravinu, nemlží a přizná to. Po asi roce či dvou přišel, doslova se drbal na hlavě se slovy: “ty vole, že sem tě neposlech!” Nástavky se mu rozpadly, zkroutily a prkna se roztrhala. Byla to drahá zkušenost, stačilo by poslechnout. Ne mě, ale staré mistry, já to nevymyslel.

Když se kdokoli z vás, kdo to tu čtete, podíváte na cokoli starého, vyrobeného tak do roku 1970 a spíš staršího, bude vše mít dřevo orientované bez jediné výjimky jak tvrdím, tedy pravou ven. Když říkám všechno, tak tím myslím VŠECHNO! Dveře z kuchyně do chladné chodby, pak ty venkovní budou mít pravou ven z baráku, dvířka i stěny staré almary, komody i šuplíku, VŠEHO mají vždy dříví orientované pravou ven. Dokonce i okenní rámy a i špalety. Dokonce i prkna vrat u stodoly a přitom nejsou lepená a jsou mezi nimi škvíry.

A proč je tomu tak? Staří neměli na lapení mnoho století nic jiného než kostní klih a ten ve vlhku nedrží. A tak MUSELI podřídit vše, co dělali, základním přírodním zákonům. Nyní jsou lepidla tak skvělá, že když by někdo chtěl roztrhnout slepené, praskne to vedle, ne ale v lepené spáře. No a truhláře dnes učí (kámošova bráchu před 35 lety) vyrábět věci do interiéru a ne ven. To je jedna věc. Druhou pak je nástup laťovek a pak dřevotřísek, ty se objemově nijak nemění a pak může z těchto materiálů dělat nábytek i nevyučený nádeník, tam není co pokazit.

Ale kdo chce kam…

Tak se podělím s dnešní zkušeností.

Vloni jsem spojil dva třicítkové oddělky, jeden z nich byl na 10 rámcích vespod a na něm druhý 9 rámků. Byly to velmi pěkné, silné oddělky, dnes zjištěná síla přezimovaného vč tomu rozhodně neodpovídá. Celé to stálo na KK 39x11x11. Vše tenkostěnné smrk 20 mm. Na vrchu dekl s 20 mm polystyrenu. Dno jednoduché silné jen 9 mm - za dobře (40% původní ceny) koupené palubky v horší kvalitě a podmet 18 mm. 

Plod byl na 3 rámcích jen v horním VN, celkem asi 6-7 dm2. Kolem a nad plodem a v ostatních rámcích nadbytek zásob, na krajních rámcích zavíčkováno až ke spodním loučkám vysokých rámků. Ve spodní bedně zásob asi polovina, ale byly i tam. KK nebyla suchá (jak by byla kdyby se zimovalo jen v jedné vysoké bedně), ponechal jsem jí. Stěží jí ale do jara vyprázdní a mě vyvstane problém co se zásobami, které jsou v rámcích, které se musí, ač ještě pěkné panenské, vyvařit. Rámky, které zažily léčení, nota bene s cukrem, mi do medníku nesmí.

Celé spojené vč jsem zmenšil na necelou jednu bednu!!!!! Je zakomorované na 7 rámcích, dva zásobní (nejtmavší) za BP. KK vespod, jak jsem již jinde vysvětlil, do ovládaného prostor nelze započítávat. Vedle plodových rámků jsme z každé strany dal rámky s méně zásobami, nadbytek zásob by brzdilo rozplodování. Ano, moc zásob je špatně. U normáolního vč by se to nestalo.

Včera jsem dělal 19 vč 5 hodin, toto jedno vč jsem dělal hodinu a tak produktivita práce nesmyslná a v životě už takovou kravinu, abych zimoval dvě vysoké bedny na sobě, neudělám. Žasnu kdo takovou ptákovinu, jako je zimování ve dvou vysokých bednách, vymyslel.

Mám zafixováno ze staré literatury a od předků, že když se před zimou spojí dvě vč, část včel vyženou a stejně se zredukují (Kraňka) na optimum, které jim vyhovuje. Bydlely jen v horní bedně, v KK ani včela a ve spodním VN bloudilo nemnoho včel a ještě ke všemu jen na prostředních rámcích. Zjevně odtud odnášely k plodu zásoby. Na to ale znamenitě slouží nízká KK a to jak u 30, tak ale i u 24. A je do jara vždy prázdná. 

Resume: 

NEEXISTUJE ŽÁDNÝ ROZUMNÝ DŮVOD ZIMOVAT VE DVOU VYSOKÝCH NÁSTAVCÍCH. Naopak si troufám tvrdit, že to je na škodu.

Už rozumím. Uvedené platí o nástavku vysokém 15,8  i když mám tak široké prkno je lepší ho rozříznout a slepit. U 10 cm se to nezkroutí a pro jistotu nařízněte podélně prostředkem do max ⅔ výšky prkna. Jestli na horní i dolní rám bude prkno tlusté 20 mm, nařízněte ho uprostřed na levé straně do hloubky asi 12-13 mm po celé jeho délce. Každé prkno jeden řez. Levá strana bude pak přilepená k PS a drážka se ztratí a i když někde vidět bude, nic se neděje - není to nábytek. Ale úplně přesně nevím co děláte, já dělal rámy pro samonosný extrud 30 mm a jasně jsem psal, že je v tom tak strašný hnojník celý rok, že už nikdy více a úly letos definitivně vyřadím. Na vašem místě bych se nevysiloval hloupostmi a naučil se nejdřív včelařit v tenkostěnných nástavcích. Co máte rozdělané odložte a dodělejte za pár let. Nejspíš uvidíte, že dělat silně izolované úly není na nic potřeba. Metodika Blaník jasně počítá se zužováním a tudíž se dovnitř tenkostěnáče vkládají buchty a BP a tím se vlastně vkládá izolace na kritické asi 3 měsíce. Tahat se i zbývajících 9 měsíců s humpoláckým izolovaným úlem by se mi nechtělo. Něco jiného je, když takové úly mám po předcích.

Martine, zopakuju vám to. Vysilujete se s nesmysly, v izolaci úlové stěny umění včelařit vážně nespočívá. Radši bych dělal rámky, tenkostěnné nástavky z prken, blinovky, buchty, dekly a dna. Já vyjmenované furt nestíhám. Už několik let rámky kupuju, nemám čas se s nima crcat a taky materiál není k sehnání. Tedy dobrý materiál na rámky.

Kámoš Petr udělal experiment. Popíšu jak a co dělal. Samosebou s jeho souhasem, nemá čas ani náladu sem psát. Ale čte to tady. (někdy)

Měřil teplotu a vlhkost vzduchu těsně nad chumáčem a začal s tím asi před 15 dny, tedy na konci ledna. Na stropě má igelit typu Lidlsystém. Teplota je skoro pořád + 15 +-2 stupně a vlhkost pořád 92% a je úplně jedno, jestli je venku mráz a nebo +12.  Na igelitu se sráží (kondenzuje) voda, metabolická voda a včely jí nepochybně konzumují. Protože už plodují a některá vč už hodně, mají velkou spotřebu vody a pak nemusí ven za každého počasí. Úl je 39x30x11 tenkostěnný smrk 20 mm, pod VN přišla v půlce září KK a je tam dosud. Kolik z ní odebraly se neví, nerozebírá se to. V únoru ani kvůli pokusům! 

V sobotu mělo včelstvo asi 16 dm2 plodu. Vše se měří s loučkami a jen jednostranně, je to jen orientační údaj sloužící pro představu.

Petr vzal desku konopné izolace, je to podstatně měkčí než hobra, o síle 80 mm. Zaříznul na vnější půdorys úlu a dal na HL rámků bez igelitu. Neřekl mi co provádí a volal udivěně po několika dnech. V úle je stále + 15 a vlhkost nad hnízdem je, světe div se, 92%. Protože je úl ve včelíně, na nešité konopné “rohoži” není nic, jen těch 80 mm konopné izolace.

Podle mě by bývalo bylo dobré úl zvážit aby bylo jasné, jak vzroste spotřeba zásob. Jenže nejsme Dol a nikdo nás neplatí a tak to nejde. To by se to muselo dělat u mnoha úlů a pro srovnání mít ještě úly klasicky a taky je vážit. A tak dále. Nicméně, nějakou představbu si jistě uděláme.

Petr chtěl po pár dnech pokus ukončit, nechce si zničit pěkné včelstvo. Přesvědčil jsem ho, aby to nechal s tím, že mu případně dám jiné pěkné včelstvo. Moc mě zajímá jak to dopadne. Dopustím se předpovědi a pak sem dám zda a jak jsem se mýlil nebo nemýlil.

------------------------------

Myslím, že vč bude trpět nedostakem vody. Myslím, že se rohož nacucá vodou a bude spíš chladit. Ale tím, že rohož není nijak přikrytá žádnou neprodyšně voděodolnou střechou, tak se může stát, že se vlhkost z rohože bude plynule odpařovat a rohož se vodou nenacucá. V každém případě ale budou včely muset ven pro vodu, jak se domnívám a jak tvrdím. Protože je rohož konopí měkká a prodyšná, tudíž má vč plně paropropustný strop. Což se někdy doporučuje a já jsem zásadně proti jakékoli paropropustnosti úlu a ne jen stropem.

O víkendu to bude týden pokusu a snad vyjde počasí se podívat, zda vyházely část polodu a nebo zda po zúžení plodu přibylo a luftungstrop nevadí a odvod vodních par nevadí taky.

Možná jsem měl předeslat, že úl samozřejmě nemá žádná očka. Očka systém a metodika Blaník nemá nikdy.

Ale to není o tom, KDO konkrétně dělá chyby. Jako Martin honem napsal, že on je ten domorodec z mého příkladu. Vlastně vám děkuju za inspiraci. Mě je většina věcí jasných a dělám to jako rutinu, málem bez přemýšlení. A pak se může klidně stát, že se neumím úplně vžít do začátečníka a uhodnout, jak a o čem smýšlí.

Víte, vidím to asi takhle. Není hanba upadnout. Hanba je se válet v blátě a nesnažit se vstát a zkoušet napříště chodit tak, abych zase nepad držkou do bláta.

Pane kolego Goro, snad jste si spletl měsíce ne? Zdravé včely v civilizovaném úle, když se v polovině února zúží, tak nezastaví plodování ani když by byly bez zásob. Toto je jediná doba, kdy ultrašetrná Kraňka jede nadoraz.

Dneska jsem teprve zužoval, dokázal jsem 19 z 29 na stanovišti. Všude, i ve 24 je nadbytek zásob a nadbytek pylu. Tudíž včely ven nemusí a pokud mají v úle vodu a to můžou mít jedině když nejsou očka a je na stropě igelit, pak plodují i nezúžené. Vlastně mám rád globální oteplování. Díky teplejšímu klimatu mám všude plod a někde opravdu hodně. To samé mi volal kámoš Petr. Jsem ve 420 mnm, on v 360. Jsem na České Sibiři, kde je vždy o 2-3 stupně hůř, než ve stejné výšce jinde. Přesto vč plodují jak vo život. Kdo se v podletí postaral a dobře nakrmil, nemá dneska problém.

Mám za to, že tazatel myslí, že by se nemusel nic učit a taky to zní americky. Ve skutečnosti jak čtu BG, který to na rozdíl ode mě umí, je to mnohem větší laboráre než kalsika v normálním úle s rámky a mezistěnami. Právě úl, rámky, mezistěny, to je ta civilizace a maximální pohodlí, v tom to dokáže i člověk mdlejšího inetelektu. 

Zrovna tak Varré. Já nevím kdy tento divous žil. Vytvořil kravinu pro primitivního zemědělce, negramota, který se není schopný nic naučit, nic pochopit, protože je zaostalý primitivní křupan. Varré taky nemá rámky, ale jen horní trámky. Jen upozorňuju, že kdo je blb už dávno v zemědělství není, naopak, dnes to dokáží dělat jen ti chytřejší z nás.

Prostě někdo si libuje napodobovat primitivy. Tak jo. Já bych se raději zhlížel v někom jako byl Einstein a ne v domorodci z Konga. Ale proti gustu žádnej dišputát, jak se říkávalo.

Od jedné paní jsem dostal v SZ zajímavý dotaz, který mě doslova přibil k židli. Kdy se prý odstraní zužovací přepážky. Taky v dotazu použila výraz žebrování a tak je zřejmé, že ani toto asi lidem není jasné.

Tak především. Zebrování do naší včelařiny zanesl (zaneřádil) nějaký Němec. Je to od zvířete zebry (a ne žeber) a jak se na zebře střídají černé a bílé pruhy, stejně tak se mají prostřídávat plásty u včel, tedy světlé krásné (nebo M) s černými hnusobami. Přeneseně pak prostřídávat plásty plodové s nezaplodovanými, což je dokonalá zhouba nejhoršího kalibru!!!!! Dokonce někteří takto přidávají mezistěny a klidně 2, 3 i více najednou a ještě k tomu jimi (přece co je od Němců je super, když Němci jsou Západ! Východ je fuj) právě zebrováním roztrhají plod ne na dvě části, ale hned na částí několik.

Někde, patrně ještě na IF, jsem zebrování věnoval celé vlákno. Tvrdím, že je to jedna z nějvětších zhoub českého včelařství a hlavní příčina úhynů. Spolu s nezužováním a nesmyslným zimováním ve dvou bednách 24. To se prostě s Kraňkou udělat nesmí, ona to v zimě nikdy neobsedne, vždy na zimu zredukuje počet jedinců ze své genetické podstaty. Jak se chová v zimě K a jak Vlaška jsem opakovaně vysvětlil jinde a už mě to ubíjí, jak se mnozí snaží včelařit s K jako s V a jak pořád nechápou, že všechy informace o USA, Lanhgstrothu a tam chované včele Vlašce = Ligustica jsou v podmínkách střední Evropy a zdejší včele, v níž drtivě převažují geny Kraňky, ÚPLNĚ BEZCENNÉ.  Proboha jak vysvětlit většině, že cirkusový lipicán je sice kůň, ale že zapřáhnout ho do žebřiňáku fakt nemůže fungovat? Asi vůz i popotáhne, možná i docela daleko, pak ale nepochopitelně uhyne. Někdo myslí, že přece jinde mají  koně (jenže valachy) k tahu a tahají s nima i klády v lese, proč můj štíhlý a krásný lipicán zklamal a nezodpovědně radši uhynul?

Jak vysvětlit, že návody v jakých úlech a jak včelařit od lidí ze země, kde se 90% včelstev nechová pro med, ale pro peníze za opylení polních plodin a sadů, jsou pro Čecha ÚPLNĚ BEZCENNÉ? Mám za to, že tu ztrácím drahocený čas mého života a nemá to žádný smysl. Přesto se pokusím, o, z mé dosvadní zkušenosti, nemožné.

Zúžené včelstvo se rozšiřuje postupně, po jedné a v drtivé většině M = mezistěně a ne souši a už vůbec ne černé souši. A to tak dlouho, až je plodiště = VN plné. Nakonec se “vyhodí” BP a protože je tlustá jako rámek, místo ní (ne na její místo) se přidá poslední M.

Když se přidává medník, nikdy se nesmí přidat stejná bedna jako je plodiště. Kdo sveřepě lpí na stejně vysokém medníku a v důsůledku topho si komplikuje život a přidělává asi dvojnásobek práce, než kdyby používal na med NN, smí dát jen 5-6 rámků, svislou přepážku na zbytek plodiště igelit a uteplivku. V časném jaru, kdy se pouští prvně v roce do medníku, se případná spodní bedna za plodiště nedá považovat. Co je pod VN s většinou dělničího plodu = plodištěm se do objemu plodiště nepočítá. Opkuju, spodní bedna slouží jako pojistný ventil, třeba proti rojení, ale včelstvo “považuje” za svoje hnízdo jen ten nástavek, kde bydlí a kde má většinu dělničího plodu a spodní bednu vůbec nevnímá a nepovažuje za svůj ovládnutý prostor. A tak když má někdo vč ve dvou bednách 24 a jak píšu jasně, spodní bedna se nepočítá a jestli přidá svému vč celý VN 24, pak rozšířil o 100% a včelstvo totálně podtrhnul. Takové vč byčejně nezkolabuje, jen se ve vývoji zastaví a zachraňuje co se dá. Jako když jde člověku o život a o život jeho miminek a dětí, taky nemyslí na sex, zrovna tak se pěkné vč přestane připravovat na rojení a hloupý včelař tomu drastickému podtržení včelstva říká protirojové opatření. No a když dá medník v podobě samých mezistěn, je dílo zkázy dokonáno. Ano, vč to dohoní, bednu M postaví a asi i přinese nějaký med a hloupý včelař myslí, jak je vše OK a jaký je pašák a že zažehnal vyrojení. Jenže desetisíce včel v jeho včelstvech je neplnohodnotných, podtržených z přistydlého plodu a tyto včely pak vychovají další méněhodnotnou generaci a generací až několik. Nezkušený včelař ale nic nevidí. A pak mu najednou včelstvo nevysvětlitelně uhyne a on se stráááášně diví…

Možná toto moje postesknutí nepatří úplně do tohoto vlákna. Nicméně zde vysvětluju, proč se opakovaně a dle nulových ohlasů asi marně snažím lidem vysvětlit, kde někteří dělají chybu a nemusí být z NDR a nemusí být soudruzi, přesto se chovají přesně ve smyslu té filmové hlášky.

Stále doporučuji studovat nejlépe starou českou, slovenskou a možná ještě ruskou (ukrajinskou, polskou či srbskou) odbornou včelařskou literaturu. Ovšem česká odborná úroveň zamrzla někde v osmdesátkách, jak dokládá Sedláček se svým Optimalizovaným plodištěm a i Linhart se svou metodou LBV, která navíc snad nikdy nefunguje a vč se rojí snad ještě víc. Obojí totiž spočívá v omezování matek v kladení a to se ukázalo jako nejzhoubnější omyl jak z hlediska rojení, tak z hlediska neplnohodnotných včel, snáze podléhajících virům. LBV jsem mockrát vyzkoušel a nefunguje. OP jsem ani nezkusil, takto jsme včlařili když byl pan Sedláček ještě dítě nebo pubertální kluk. Nic složitějšího neznám a příští víkend o tom vyjde můj další článek s úžasnými obrázky přispěvatele romaning. Pan Zbyněk už článek má a potvrdil vydání o víkendu. Z článku snad pochopí každý, jak velkým omylem bylo převěšování plodu a omezování matek v kladení a tudíž vlastně Sedláčkovo OP. A LBV není také nic jiného než zablokování dvou rámků plodem trubčím, když by na těch dvou rámcích mohl být plod dělničí. A tak je LBV zase jen předpotopní omezování matek v kladení.

Dělal jsem to z jednoho kusu. Pravou ven ze stěny. To znamená horní rám pravou nahoru, dolní dolů. Tuto zásadu je u úlů (nejlépe u všeho) dodržet vždy - pravou stranou ven.

Pravá strana prkna je ta, která byla v kulatině blíž ke středu stromu.

Ir2ma:

Lepší reklama než prázdné řeči. Nedávno tady paní dávala odkaz na Sencor mlýnek a mně to pomohlo. 

Vy máte nějakou oblíbenou medonosnou rostlinu? Já zrovna včelám a čmelákům sázím vrby jívy.

Nazvat to všechno, co jsem tu zatím napsal, prázdnými řečmi, vyžaduje velkou dávku sebevědomí a tak před vámi hluboce smekám. 

Že sázíte jívy včelám je jistě záslužné, že je sázíte čmelákům mě plní údivem.

Reklama? Tady? Polsky? Aha…

Děkuju za poklonu.

Sklolaminát ani nezkoušejte. U něj musí být nejdřív forma - není levná a její cena se rozpočítá do počtu výrobků. Jestli vyjde například na 2.000 Kč (ano tolik, protože pak jí vyhodí) a vy si necháte udělat třeba 20 stříšek, tak jen forma v každé vyjde na stovku. Kde je materiál, práce a nezbytný zisk firmy?

Někde na netu jsem viděl nabídku zhotovení stříšky z pozinku 0,56, což je dostačující, pevné a přitom lehké a udělá je v rozměru jaký si kdo poručí. A chce za ní 250-270 Kč. Sám o nich na atypy (zavádím Dadant-Blatt a Langstroth) uvažuju, protože za ty peníze stříšku ze dřeva nikdy nevyrobím!

Tohle je za 310 kč zadarmo! A kdo hledá najde, raději bych volil stříšku se svislými stranami.

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/179281249/strisky-na-vceli-uly-se-sikmymi-boky.php