Příspěvky uživatele

Ano, tohle všichni víme a nebo by každý, kdo se chce věnovat chovu včel, měl PŘEDEM SÁM NASTUDOVAT. Vy nám chcete sdělit co?

Bohužel neumím vložit fotky z telefonu sem do fora. Včera jsem poslal přispěvateli romaning fotky postavených letošních mezistěn. Dnes je situace už zase jiná, rozvoj jde po dnech neskutečně rychle. Včera nebyla žádná vytažená M zakladená, dneska většina. A to jsem nedělal Járovu fintu, popíšu jí a funguje skvěle.

Když vč povytáhne M, odebereme mu jí, ometeme aby byla bez včel. Pozor na matku, mohla by na ní už být a je nutná max opatrnost, ometání by jí mohlo poranit. Do vč přidáme novou M na místo odebrané.

Hned otevřeme další vč, odebereme mu jeho vytaženou M stejně jako u předchozího vč. M z prvního vč vložíme doprostřed plodového hnízda. Na pozici, odebrané jeho vlastní M přidáme novou mezistěnu. (ano, rozšiřujeme) 

Je to jasné? Jakmile je teplá vytažená M vložená doprostřed plodu, tak protože je CIZÍ, tak matka všeho nechá a do 2-3 hodin jí zaklade!!!!! Toto funguje dokonale, spolehlivě a vždy. Vymyslel to můj už nežijící bratr Jaroslav a tak má finta jeho jméno.

Pozorný čtenář pochopil, že rozšiřujeme. Pokud dáme cizí M do hnízda, jejich vlastní M odebereme pro další vč a na její místo přidáme novou M, museli jsme rozšířit. Protože jsme zužovali a u přední stěny VN je buchta, můžeme odebrat buchtu, pokud by už byl VN vzadu plný. On ale ještě plný povětšině není. Nakonec se odstraní blinovka a ta zabírá taky místo jednoho rámku. I velmi pěkná vč jsme zúžili na 8 rámků, tudíž je možné přidat SR + 2 M. Ano, u vyzimovaných slabších vč je možnost dát postavit víc M. No a u velmi silných vč, která nešla zúžit, tam prostě nevystaví nové dílo v této době největšího stavebního elánu a vzepětí. Obyčejně tato, ve veškeré literatuře doporučovaná SILNÁ vč, víc medu než průměrná, která zúžit šlo, nepřinesou a nepostaví dostatek vysokého díla a tudíž nenní výhodné snažit se chovat ultrasilné “koně”, jak se takovým včelstvům říkávalo. Průměrná přinesou často víc medu, postaví hodně vysokých M a tudíž obmění vysoké dílo dostatečně. A hlavně je s nimi méně práce, méně hlídání, chtějí se totiž méně rojit.

---------------------------

Začínají kvést špendlíky, jíva končí, ale pořád ještě dokvétá. Protože se musí přidávat M, už není plac za blinovkou pro zásobní plást. Ve VN = plodišti může nastat situace a často se to stává, že má vč najednou málo zásob. Nyní přijdou na řadu nevytočené polorámky s řepkáčem od loňska. Přijdou do TL. 

Právě teď je ta chvíle, kdy se likviduje stará KK a někdy je pod ní ještě loňský TL. Pokud jsou v KK ještě nevybrané rámky, nechají se a prostřídají SR a je dobré, aby jeden “trubčák” byla hotová, nejlépe jednou zakladená trubčina od loňska. Kdo čte pozorně, co píšu, chápe o co jde. Plodiště je plné, vč přebujelá, spotřeba pro plod obrovská, ale zásoby v některých vč už nejsou, není jich dost. Není jich už ani oněch nutných 5 kilo. V tuhle chvíli, pokud vč najednou nenajde v úle dostatek zásob = nejméně 5 kilo, omezí plodování!

Jeden medový zavíčkovaný polorámek 39x15 obsahuje asi 1,5 kg medu. Každé vč by v tuto dobu = rozkvétají špendlíky - mělo dostat do nového TL dva, lépe 3. Samosebou pokud má ve VN málo zásob. Kde je ve VN zásob hodně, do TL stačí dát mezi SR jen staré, případně poškozené nízké souše.

V mailu nebo SZ jsem dostal včera dotaz, kdy je vhodné dělat nový TL. U nejméně poloviny vč je to právě teď. 

Právě jsem vše popsal  a vysvětlil, domnívám se, že podrobně a snad srozumitelně. Pokud by i přesto někdo nechápal úplně, ptejte se.

Prosím o vyjádření i ostatní. Popíšu vám jak to dělám já.

Lze matky nechat obě, ony si to mezi sebou vyřeší. Lepší je ale vybrat, včely nevyberou vždy dobře. Třeba když by se jednalo o matky různého stáří, mohly by si vybrat například starou.

V tuto dobu lze prostě odstranit přepážku. Přizvednutí je ale jistě lepší a méně násilné. Třeba v pátek při příjezdu na chalupu a v sobotu přepážku odstranit a srazit rámky na správné rozteče. A hlavně zajistit, aby byl plod pohromadě - původní včelstvíčka měla své krycí rámky a ty by se ocitly mezi plodem. Na tohle pozor!

-----------------

Souvislost. Totiž. V tuto dobu se běžně dělá “vyrovnávání síly včelstev” tak, že se přebujelému odebere jeden plodový rámek plně obsednutý včelami, tak, jak byl se všemi stadii plodu BEZ MATKY a přidá za poslední plodový plást posilovaného vč. A to klidně i mezi rámky posilovaného, protože má určitě zadní krycí obsednutý včelami. Nikdy se to neserve. Je skvělé, když na přidávaném rámku převažuje právě se líhnoucí plod.

Lze posilovat i plodem bez včel, některá starší literatura to doporučuje. To má ale jisté úskalí a nikdy to nedělám pokud je na rámku plod otevřený. Přidáním takového plodu posilované vč v první fázi oslabíme se všemi možnými důsledky v násleujících dnech, týdnech a měsících. To proto, že vč má přesně tolik vlastního plodu, o kterém vědělo, že ho dokáže dokonale zabezpečit vším, tedy zásobami, teplem, ale hlavně počtem “ošetřovatelek”, ne tedy jen kojiček, jde třeba i “jen” o včely vyrábějící teplo a udržující adekvátní vlhkost. Jestli mu přidáme plod bez “ošetřovatelek”, nastane pro něj šok a může dojít k nedokonalému zabezpečení optimálních podmínek nejen pro plod přidaný, ale i vlastní. Proto tvrdím, že se v době dokvétání jív nesmí přidat plod bez včel. Vč to přežije. Pak ale může “nepochopitelně” podlehnout například CCD… Nebo jiné nemoci.

Ale to jsem jen odbočil související věcí v rámci kontextu.

Mnozí jsou odpůrci jakéhokoli vyrovnávání vč (dotaz je na spojování). On ale existuje ještě způsob posilování “brigádou” a ta má ještě jiný, donedávna naprosto netušený efekt. Posilování brigádou a i jen čenšování plodu se včelami mezi včelstvy je velmi nadějný a relativně nově objevený způsob upevnění a hlavně “nekonečného” předávání přirozené dokonalé imunity včelstev vůči všem nemocem, možní i moru (to ale nevím jistě zda jde i o mor). O tom ale připravuji vlákno, možná spíš článek či obojí.

Díky, předvedl jste dokonalou ukázku studia odborných textů. Přesně tohle doufám u ostatních.

Mám za to, že v mých tvrzeních není rozpor. Jde o každý rok zvlášť a málokdy se něco opakuje přesně stejně. To je poříroda se spoustou proměnných a my se musíme naučit reagovat nikoli šablonovitě (kopírovací revolverový soustruh), ale vždy podle momentální situace, vývoje a stavu přírody a v závislosti na ní a našich předchozích zásazích i aktuálního stavu včelstev.

Zdánlivý rozpor mých tvrzení je ukázkou toho, že se nedržím dogmat. Ve většině let dojde k situaci, že je zadní souš u BP, říkejme zadní krycí rámek, prázdný a tudíž není důvod ho v plodišti ponechat. Pokud není na vyvaření a je pěkný, hodí se později pro oddělky a podobně. Taky (první citace) nenastal čas a nenastal takový stupeň rozvoje, aby bylo možné rozšířit. Protože ale musíme přidat SR - probouzí se stavební pud a touha chovat trubce a rozšířit nejde, musíme zadní krycí odebrat a nahradit ho SR. V letošním roce je ale situace jiná, příroda “jede” mnohem rychleji než stíhají včelstva a nebo spíš než byly možnosti otevírat úly - chladno. Jestli se ukáže, že vč jsou silná a lze je rozšířit - černo včel na zadní straně zadního krycího rámku od stěny či BP, pak můžeme rozšířit. 

Tady musím odbočit. Mě je vše jasné a holt se neumím vždy dokonale vžít do méně zkušeného včelaře. Je nutné vnímat celý kontrext. Běžně používáme, hlavně kvůli stručnosti, zjednodušení a paušalizace. Když píšu o množství plodu, je nutné umět si uvědomit jak starého. Jestli vidím, že drtivě převažuje plod otevřený, je jasné, že rozšířit nemůžu a naopak, když váhám, ale všimnu si, že se jedná o většinou plod zavíčkovaný a vidím líhnout se na více rámcích včely (nebo na jednom masivněji), je jasné, že můžu být odvážnější. Taky musím mít na paměti předpověď počasí. Jestli hlásí vlnu mrazů, rozšiřovat nebudu i kdyby se to zdálo být vhodné. Určitá míra rizika je vždy i u zkušeného, opakuji, je to práce se živým organizmem, který je každý jiný a i počasí, viz příslovečné vrtkavé jarní (dubnové) počasí díky klimatické změně nastává už v březnu a je tudíž navzdory předpovědím ne úplně vyzpytatelné.

Podle čeho usuzuji případ od případu jsem myslím popsal v pilotním článku tohoto vlákna dostatečně. 

Tady si neodpustím určité tvrzení. Pořád se směšuje, i v odborné literatuře jiných autorů, i Včelařství a MV dvě základní pojetí včelařiny. Průmyslové a hobby včelaření. U prvního práci provádějí nekvalifikovaní nájemní dělníci, málem pologramotní a těm je nutné udělat mustr, podle kterého jedou hlava nehlava. Stanoví se jim co se v kterou dobu má udělat a tito námezdní dělníci to provedou a je jim úplně lhostejná nějaká včela, etika, humánní přístup ke včele a podobně.

Naprosto jiné je to s hobby včelařem. Je to stejně tupé, jako srovnávat sportovního rybáře, který se snaží porozumět životu ryb a snaží se je přelstít a dát jim bezpočet šancí ultrajemným náčiním a zacházením s rybou, obyčejně drtivou větščinu ryb pouští a snaží se k nim chovat někdy až s přehnanou opatrností. Naproti tomu průmyslový výlov rybníka je doce síla a rozhodně to není podívaná pro útlocitné slečinky či pseudomužské “sněhové vločky”. Oba způsoby chtějí chytit rybu, je v tom ale obrovský rozdíl. A já nepíšu nic pro ty, kdo by chtěli napodobovat průmyslové šablonovité včelaření. Pak doporučuji ten soustruh!

---------------------------

Zpět k vašemu dotazu. Nevím, jak kdo, já ale ani po tolika letech zkušenosti neumím přesně odhadnout míru zúžení. Vždy se přesně trefím tak do třetiny nebo poloviny vč, u zbytku jsem zúžil málo, někde moc. A to se pak projeví v tuto dobu, kdy se přidává SR, buď nahrazením některého rámku, nebo rozšířením. Kde se zúžilo málo, vč ve srovnání s ostatními stagnuje. Naopak kde se zúžilo moc radikálně, včely už nosí nový pyl a zásoby za blinovku a bylo potřeba rozšířit dřív.

Někde jsem opakovaně popisoval praxi předků s vyřezáváním spodních, nejčernějších a někdy malinko oplesnivělých rohů rámků. Uvádím, že tady si vč staví první trubčinu a chovají první trubce. Navíc je to jakási pojistka pro pozdní přidání SR. Většina včelařů nemůže být u včel denně jako já, včelaří víkendově například a pak je pro něj výhodné využívat tuhle praktiku předků. Ti věděli proč to dělají a dělám to též a doporučuji velmi.

Tady aktuálně prozradím jistou fintu. Nastane situace, že vč by mělo mít možnost stavět, je nutné mu to umožnit, není ale dost silné (není černo včel vzadu “od zdi”) na rozšíření. Zadní krycí rámek včely plní pylem a nahoře sladinou, rohy mají ještě zavíčkované zimní zásoby. Vždy je ale možné odřezat nejen rohy, někdy i 20, 30 i více % plástu. Ano, holt zničím drátkování, to je život. Co se ale stane? Vč přišlo o část nejtmavšího díla toho konkrétního rámku, které bylo téměř nevyužité. Získalo stavební prostor a současně nebylo o rámek rozšířeno, což by ho mohlo teplotně “podtrhnout”. Někdy se nedá nic dělat a vyhodí se i trocha nového pylu a někdy i sladiny - je to menší škoda, než vč podtrhnout rozšířením o celý SR.

První SR mám  často udělané ze starých zásobních souší, které vím, že už vč nedokáží “vyčistit” v komorách. Odříznu tedy spodní půlku (třetinu, čtvrtinu nebo tři čtvrtiny - snad je to srozumitelné) a místo SR přidám toto. Co nastane? Vč získá nejen možnost stavby, získá ale i často dost zásob. Toto dělám právě hlavně u těch vč, kde se mi zdá zásob méně.

Další finta je následující. Geny se účinněji šíří trubci, matkou hůř. Proto je nutné podporovat trubce v dobrých vč, v horších je všemožně ničit a dávat jim trubčinu z lepších vč - zdravé včelstvo, má-li zůstat zdravé, nesmí být bez možnosti chovat rubce!!!! Toto je naprosto nutné nepodcenit, stoprocentně to uplatnit nelze, ale je to možné a snažit se v míře co největší dělat. Dobrým vč, kde chci co nejdřív trubce, dávám hotovou, nejlépe jednou zakladenou trubčinu z loňska. Běžně mám nedostavěné SR, nebo pokus o volnou stavbu s trubčinou a jako první SR přidávám vybraným vč právě toto a doufám v co nejrychlejší zakladení. Jak se tak stane, nahrazuji trubčí plod “oybčejných” vč tímto, jejich trubčinu likviduji a dobrým dávám novou možnost “plodit” trubce. Současně - a to se málo ví, je to nejúčinnější podněcování = cizím plodem. To funguje ze všech způsobů podněcování nejlépe, hlavně je to “nekrmicí” způsob podněcování.

-------------------

Doufám, že jsem váš dotaz pochopil správně a odpověděl dost podrobně. ne-li, ptejte se. Totéž uvítám od ostatních, komu je něco nejasné, ptejte se. Zatím mám čas i elán sdělovat zkušenosti.

O TL založím vlákno. 

Kolem poloviny února byla vč zúžena. Musí to být tak brzy viz můj článek o pravidle 40 dnů. Jedině tak mohou vč využít dvě jarní snůšky, některá vč v některých letech dokonce tři jarní snůšky. Zatímco je jarní snůška absolutně jistá, je vždy a každý rok nejméně jedna, tak zvaná hlavní snůška je nejistá a množí se roky, že se nedostaví vůbec. Čekat tedy na “hlavní” snůšku může znemenat absolutní neúspěch daného roku!

Vč zimovala na 10 rámcích míry 39x24 nebo 39x30 a je jedno, zda mají pod sebou TL, nebo KK, nebo obojí a nebo oddělky nic. V polovině února byla většina vč zúžena - asi 10% vč je tak silných, že je zúžit nelze - na 5-8 rámků (záložní včelstvíčka i na 4 rámky), zásobní byly z části odebrány a z části - ty nejstarší a nejčernejší byly vloženy do komory vytvořené na KONCI plodiště (viz moje články o tom, že je česno u strany a tudíž je v úle předek a zadek plodiště) pomocí blinovy přepážky. Vynálezce se jmenoval Blinov, byl Rus a svojí přepážku představil ve 30 letech 20 století jako prostředek na samoléčbu nosemy apis. Měli bychom tedy psát Blinovovy přepážky, ale ustálilo se zjednodušení zápisu a píšeme malé b.

Je samozřejmé, že vč musela být nakrmena před zimou ne dostatečně, ale na hraně nadbytečnosti (ne tedy nadbytečně ulitá). To je velmi důležité, vč (pouze Kraňka a BF) má neustále dokonalý přehled o tom, kolik zásdob má k dispozici. Vč neví, že mu včelař pomůže a tudíž se nerozploduje pokud nemá absolutní nadbytek zásob!!!!!!! A právě komora za blinovkou umožní, že vč má relativně malý prostor na vyhřívání, ale za přepážkou v komoře má dostatek zásob a “ví” o tom! Toto je naprosto stěžejní informace, obyčejně v odborné literatuře neuváděná.

Je březen, odkvétá jíva. Vč už hodně plodují. Od předku plodiště mají krycí rámek se zásobami, pod kterými je dostatek pylu. Proto se s tzv “krycím” rámkem nesmí manipulovat a dávat jej během roku jinam, vč o tomto rámku ví a ví, co si do něj celý rok ukládá a počítá s tím, že “to” tam najde až bude potřebovat.

Druhý rámek za předním krycím - existuje i zadní krycí rámek, na něm ale už není třeba tak úzkostlivě lpět - bývá mladá souše se zásobami a pylem, u poloviny vč v této době (dokvétá jíva) v tomto rámku nebývá plod a nebo jsou v  něm vajíčka, pěkná vč už i tady mají hodně plodu.

Pak následují plodové rámky. Na konci před blinovkou (pokud bylo správně zúženo) je zadní krycí rámek, tedy souše s očividně “čerstvými” zásobami a je jedno, z jaké míry je to čerstvý nektar z jív a kolik z toho jsou vynesené a upravené (naředěné) zásoby ze zakomorovaných rámků. V tomto rámku je na vnitřní straně (k plodu) očividně hodně čerstvého pylu. Když dokvétá jíva je nezazší chvíle vložení Stavebního Rámku = SR. A musí se přidat (rozšířit vč o jeden rámek) mezi zadní krycí a poslední plodový. Pokud mezi zadním krycím a plodem je ještě rámek (bylo málo zúženo), musí tento rámek (i když je asi tmavší) mezi přední krycí a plod. 

Zopakuju: Na konci hnízda je plod, pak SR a za ním zadní krycí rámek s pylem a zásobami. Většina vč už ukázala probuzení stavebního pudu, zkušenější včelař u některých vč přidal SR už o několik dní dříve. 

Opakuju stav přírody - dokvétá jíva, začíná květ dalších rostlin, začínají bělet špendlíky, trnky (pro včely bezvýznamné) rozkvetou později. V tuhle chvíli přidáváme první M a to vždy mezi SR a plod. Podrobně vysvětleno v mém článku - vlákně - Jak z oddělku na včelstvo systému Dadant. 

Jsou roky (letos třeba), že kvůli počasí dávám u většiny vč první M současně se SR. 

První M se vkládá mezi SR a plod i tehdy, když byl přidán SR s předstihem, vč na něm začalo stavět trubčinu, ale ještě není trubčina zakladená. Zakladou jí během dne či dvou. Není možné být u každého vč přesně v ten den, kdy u něj nastane nejvhodnější chvíle.

Jestli některé vč na SR postavilo srdíčko dělničiny, obyčejně staví 3 srdíčka a jedno bývá dělničí, je to známka toho, že vč chce další dělničí buňky a M mělo už dostat o den či dva dřív. Stejně tak se někdy stane, že některé vč začne za blinovku nosit pyl a čerstvé zásoby (zvláštně se leskou a někdy při naklonění plástu tečou ven). To je neklamný signál, že mělo být už rozšířeno.

Začátečníky nesmí zmást, že úplně první stavba v roce nebývá ze žlutého vosku, ale z hnědošedé “špinavé” hmoty, která postupně v srdíčku směrem k okrajům přechází v krásně čistou barvu vosku. To se probudil stavební pud dřív než se stavitelkám aktivizovaly voskové žlázy a vč začalo stavět z materiálu, který někde v úle “ukouslo”. Je to z části propolis, z části okousané okraje starých buněk tmavých plástů, různé “můstky”, případně zbytky loňských matečníků a podobně. Stará literatura dokonce uvádí stavbu z materiálu nalezeného mimo úl a donášeného včelami do úlu, je popsán případ okusování dehtové lepenky a použití materiálu na stavbu prvních plástů. Já ale nic takového nikdy neviděl, jen si pamatuji fotky a články (nevím už kde to je) ze starých dob.

Jednou ze známek probuzení stavebního oudu je i to, že se najednou objeví po HL rámků jakási žlutě vosková “krupice”, která je ale pevně ulpělá na rámcích. A zkušěený včelař nepřehlédne, že vč začalo novým žlutým voskem zpevňovat okraje buněk starých plástů. To dělá vč ve chvíli, kdy bylo trestuhodně zanedbáno včasné přidání SR. Ovšem slovo trestuhodně není úplně patřičné, "trest" je v tomto příadě jen to, že včelař nevyužil hned od začátku plně stavební potenciál včelstva. Nic strašného se neděje, vč to nijak neuškodí, jen je poro včely i včelaře škoda, že vč už mohlo stavět.

Je naprosto nutné si uvědomit ještě další věc, kterou podrobně popíšu v nejbližší době o stavbě vs produkci medu. Našel jsem pro vás pěkný článek od O. Brennera (neznám ani jeden jeho špatný článek) právě o pověře, že stavba je na úkor medu. Není!!!!! Je to stejné jako je nesmyslné dávat včelám invertovaný cukr. Bezděčně k němu stejně přidávají invertázu. A stejně tak se včelám tvoří (potí) šupinky vosku a včely to nemůžou zastavit ani omezit. A když nedostanou možnost stavět, voskové šupinky z nich padají v podobě měli na dno úlu, odkud jsou vynášeny čističkami a vyhazovány s ostatním odpadem z úlu. Tudíž myslet si, že neposkytnutím vč možnosti stavět se získá víc medu je krajně neodborná představa!

Ale zpátky do chvíle, kdy odkvétá jíva a ještě nerozkvetly špendlíky. Právě jsem popsal, kdy a jak prvně v roce rošiřovat, ale záměrně jsem neuvedl absolutně nejzákladnější podmínku. Ta pak platí i pro pouštění do medníku a stojí na ní to, zda budou nebo nebudou úhyny (CCD) na konci sezony a v zimě.

Jinde jsem mnohokrát vysvětlil a zdůraznil, že je nutné mít v plodišti nějaký předek a zadek. Třeba v tom se metodika Blaník diametrálně liší od Cimalovy metodiky Eurodadantu. Tam je česno uprostřed, dvě blinovky a dvě komory. Prostě nesmysl. Taky považuji za pocticé sdělit, že to o předku a zadku úlu jsem nevymyslel já, ale O. Brenner (a možná někdo před ním). 

Protože se vše ve vč odvíjí od česna, tak to, co pozorujeme nejdál od něj, je zaručené, že lepší je to ve včelstvu směrem blíž k česnu. A tak, rozšiřovat smíme až když je poslední rámek v úle na zadní straně (ke stěně nebo k blinovce) tak hustě plný včel, že téměř není vidět plást!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kdo toto nehodlá respektovat, nesmí se pak divit úhynům, rojení, ani malým výnosům. Pak totiž tepelně podtrhuje včelstvo a to se vždy vymstí. Dříve nebo později v roce a nebo i klidně až v roce dalším. Také (ani toto se nejde nikde dočíst) je nutné si uvědomit, že když je vč nějak v nepohodě, trpí, nemůže dělat nic a tak je pak vyrojení jedinou možností, jak se utrpení zbavit. Mnozí včelaři si tudíž vyhánějí vč do rojení sami mnohými nesmysly, o kterých jsem toho už tolik napsal. Každý strůjcem svého štěstí, chtělo by se říct.

Uvedené patří do kategorie "co se nedá nikde vyčíst" a tak doporučuji všem si tento článek uložit. Je to shrnutí mojí skoro šedeátileté praxe, opřené o zkušenosti předků a vědomosti ze stohů odborné literatury, kterou jsem nepřečetl, ale prostudoval. Víc vám nikomu dát neumím.

Mám za to, že tento příspěvek měl být ve vlákně o zajímavých videích.

Jinak mám s dr Klímou problém v tom, že jsou jeho přednášky nezáživně dlouhé a nesmyslně opakuje stále dokola totéž a hlavně, asi aby liberálně nikoho neurazil, nic neřekne jasně a jak se říká natvrdo.

A tak jsem si toto video vůbec nepustil, protože prostě Klíma = nuda. A nejspíš ho tak nevnímám sám, ohlas je na video nulový a příspěvky, které by rozebíraly informace z jeho přednášky žádné.

Všimněte si ale kolegové, že pan kolega März je se stavem zásob spokojený, dá se říct že velmi. 

Není sám, v jednom videu před pár lety ukazuje Sadláček v tuto dobu ještě hladovější oddělky. Pan März aspoň není exhibicionista a nevčelaří nahý.

Když napíšu pod video tohoto pána komentář, neodpoví. Dávám jeho veřejné video sem a vyjádřím se tady.

Tak tady mi doslova lezou oči z důlků. Podle mého by se toto video - měl jsem sílu dokoukat jen do minuty 12:45 - mělo dávat na včelařských školách jako demonstrace toho, jak to vypadat 15 března u včel rozhodně nemá. A ne jen 15 března!

Většina mých vč (ne záložních matek) byla v lepší síle, měla více plodu s doslova nadbytkem zásob o měsíc dřív když jsem zužoval, tedy 14.2.

Jestli toto, co ukazuje pan März, tvrdí, že má dost zásob, tak já tvrdím, že je to týrání “zvířat” hladem. Pak ukazuje rámky, na které bych se já štítil i sahat jak jsou staré a hnusně černé. U mě jde na vyvářku o rok i dva mladší dílo. Představa, že z těchto rámků vytáčí med je pro mě dokonalý eklhaft. Za povšimnutí stojí i plesnivé rámky spodního patra.

Včelař si také nedělá hlavu s drcením včel folií na HL rámků a ty pozabíjené dřív a přilepené neodstraňuje.

Co ocenit můžu je klidnost včel, nerozbíhavá mírnost.  Tvrdí, že to jsou BF, nevidím jejich typickouá barevnost. Ale už jsem slyšel o nebarevných BF.

https://www.youtube.com/watch?v=sT_9b2Wm9hI

Kromě tučného zvýraznění dávejte kurzívou celou citaci. Nejsem si úplně jistý, co je moje citace a co se ptáte vy.

Tady nerozumím já vám. Neměním krycí rámek. Jen mezi něj a plodový rámek vložím zezadu rámek bez plodu z pozice před SR. Přece to píšu jasně, absolutně jasně, že přední krycí rámek neodstraním, ale mezi něj a první plodový vložím rámek zezadu. Jasněji už to napsat neumím a tvrdím, že to ani nejde.

Začátečník by se měl ptát na jinou věc. Jak to, že když se celý rok snažím dávat starší a tudíž tmavší rámky dál od česna, tak jak to, že tam dávám (ne u každého vč, snad jste nepřehlédl podmiňovací způsob), tedy mezi první rámek v úle = krycí a první plod rámek zazadu, který je podle logiky věci starší než plodové plásty. Ano, je starší, není ale hnusně černý. Ty černé skončilky za blinovkou a jsou už “vyčištěné” nebo z nich zásoby dobírají za blinovkou a půjdou na vyvaření. No a tento, relativně tmavý, ne ale ohavný zadní rámek dávám dopředu. To proto, že je plný pylu a letošních zásob. Ať tak nebo jinak, je nesmyslné tento rámek se zásobami a pylem odstranit z úlu. Proto se dává dopředu, ale nevyhazuje se krycí rámek. Prostě  pozici zadního nezaplodovaného rámku (pokud k tomu došlo - opět podmiňovací způsob) potřebujeme mít volnou. Tedy mezi SR a prvním plodovým nesmí pro úspěch finty rámek bez plodu být. Zopakuju podstatu, neboli princip.

Pro včelstvo je vždy náročné udržovat podmínky pro chov plodu a proto se všemožně snaží mít plod pohromadě. A v tom spočívá finta velmi časné stavby a zakládání mezistěn. Když se M přidá mezi ZAPLODOVANÝ SR a poslední plodový plást, došlo samo ve vč k necelistvosti plodu. Vč by proto velmi rychle nezaplodovaný rámek zakladlo. Trubčí plod je také plod a mezi dělničím a trubčím vč nic nechce mít bez plodu. Že se to stalo je tím, že vč začalo stavět trubčinu, když jinde v úle nemohlo, daleko za dělničím plodem s tím, že mezi tím dojde k proplodování. To se u některých vč může nestát a vzniká celkem vzácný, tímto elaborátem popisovaný stav.

Následuje souvislost, jedna z mnoha. 

Jinde zavrhuji nesmyslné západní ZEBROVÁNÍ a to je proto, že pak se vč, když má “roztrhané” plodové těleso, nedokáže postarat dobře o všechen plod. Plod je podchlazený, část ho uhyne (to je ten lepší případ), ale z části se vylíhnou neplnohodnotné včely. Nic na nich není vidět, ale jsou náchylné k nemocem. Protože mají podtržené zdraví, samy vychovají zase včely s podtrženou kondicí a výsedek je pak CCD.  Například z toto podtrženého vč udělaný odd nesílí, neroste, na podněcování nereaguje, říkáme, že nemá jiskru. Myslím, že jsem přesně popsal váš případ. Když budete pátrat kde jste koupil odd, zjistíte na tisíc %, že včelař byl bohorovný machr, který jakživ nepřečetl o včelách knížku a říká, že se ze včelaření nesmí dělat věda. Určitě zebroval, přehazoval nástavky, nebo jinak trhal plod. Takoví zpravidla  dávají vč stavět celý nástavek mezistěn a pak jsou v celé republice, JEN NĚKTERÝ ROK, plošné, nebo víc nežpoloviční úhyny. A to, že příroda velmi silně napravuje lidskou blbost a některý rok se jí to podaří skoro úplně, má za následek, že někdy jsou vč i přes nesmyslné, většinou Západní kejkle vč v pohodě, jindy to příroda nedokáže a tak hyne vše špatné a horší. Tupí včelaři pak říkají, že to dělají roky stejně a že to někdy vyjde, tak proč by to nemělo vyjít vždycky? No protože PŘÍRODA a každý rok je jiný. Prostě včely nejsou stroje, vč není soustruh, kde když se dá správný materiál za strojem nestojí lempl, pak ze stroje padá jeden kus jako druhý a je jedno, jak bylo venku. Kdo neche pracovat s vždycky nevyzpytatelnou přírodou, kupte si soustruh a budete mít pokoj!!!

Tady jsem odbočil kvůli pochopení, jak vše souvisí se vším a jak z každého našeho zásahu vyplývá celá škála důsledků. Kdo tohle nechce akceptovat a chce mít “digitální” svět složený jen ze STRUČNÝCH jasných ANO a jasných NE, neměl by se pokoušet včelařit!

Je potřeba umět pochopit vždy jádro sdělení. Tím je finta jak přimět včelstvo aby co nejrychleji postavilo a ZAKLADLO první (i další) M. 

Moc se omlouvám, ale já fakt nemůžu za to, že někdo neumí chápat čtený text. Je to hodně podobné tomu anonymovi, který se vůbec nedivil, že na CCD padala vč 20 let před tím, než roztoč zmutoval a vznikl VD a napadl včelu medonosnou. A nemá patrně čím pochopit, že tedy VD nebude PŘÍČINOU CCD a že příčina bude určitě jná - odbyl to přece větou, že viry tu jsou miliony let. Přesně takové mejnstrým potřebuje. Takové, kteří neumí chápat, že nemůže být příčinou tvor, který neexistoval, když se objevily první případy onemocnění souhrnně nazývaného CCD. Polopatě. Ano, viry tu jsou miliony let a tudíž napadají včely. Ovšem jak by mohl být příčinou CCD tvor, který ještě neexistoval?

Takto je, milý Martine, nutné chápat svět a příčinné souvislosti. Jestliže to nechcete a nebo vám nebylo shůry dáno, netrapte se. Napsal jsem vám za nejméně 6 let nejméně 400 a spíš víc odpovědí na vaše nekonečné dotazy jak na forech, tak v mailech. Vzdávám to.

A proč končím odpověď vyprávěním o mutantovi VD, CCD tedy viry a úhyny? No, napovím vám. Pokud budete včelařit jak vám všem radím, velice účinně se tím těm virům a nakonec jak se ukázalo i VD skoro úplně vyhnete.

Tak aktuálně s odstupem od aktuálního tématu k otázce studená vs teplá stavba.

Opakuju pořád dokola, letošní zkušenost je stejná, NENÍ V TOM ROZDÍL!!!

Naopak, dnes (včera) mi došlo, že jediný rozdíl je v tom, jak příjemné je pro mě včelaření na té či té. 

Jindy a jinde jsem popisoval, jak nesprávné je nerespektovat předek, střed a zadek plodiště. Jsem tak naučený asi 60 let, tedy od raného dětství.

Existuje poučka, že stavět vč jen po dvou a pak se u SS pracuje z boku a tudíž netrpí záda (a celé tělo). Ovšem pro mě je to pravda jen u vč (z pohledu za úly) pravého. Pak se postavím z boku, leták mám po pravé ruce a předek úlu je dál odě mě, pod břichem mám zadek úlu. Ovšem v opačné pozici u druhého úlu ze dvojice mám zadek plodiště dál od sebe, pod břichem předek a to je práce nelogická a pro mě nepříjemná jen z psychického hlediska. A mě jde u včel v hobby chovu, i když se 40-50 vč, o psychickou pohodu, radost z práce a dobrý pocit ÚPLNĚ ZE VŠECHN ASPEKTŮ VČELAŘINY NEJVÍC!

A tak jasně vyplývá, že u TS je všechna práce pro mě příjemná, u SS jen polovina! Tudíž oživený a už dávno zapomenutý systém boční uličky pro mě ztrácí úplně význam, nic mi nebrání dát si všechny úly na TS. Tuhle možnost volby ale nemají všichni, kdo jsou “odsouzeni” ke včelaření s úlem, který je jen na stavbu studenou. Pro ně je dodatečná “zavěšovací” boční ulička vysvobozením ze jha, které si ale, ke své škodě, neuvědomují. Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Moje máma by řekla: “děláš kra.inu a až ti pak zhabrujou záda, tak potom nefňukej!!”

Nechtěl jsem toto hyperstručné a tudíž nicneříkající vyjádření, patrně mladého vyučeného (moderně vyučeného) komentovat. Nedá mi to ale.

Dříví ve štosu se musí vždy ukládat pravou nahoru. To proto, že se prkno (i fošna) vyboulí a protože se nechává jedno léto do štosu pršet, voda pak stéká z jednotlivých prken. Když by byla prkna opačně, vytvořila by naopak žlábky, v těch by stála voda a prkna by začala hnít.

Další poučka, kterou se nejde nikde dočíst. Dříví musí schnout (smrk, borovice, modřín, jedle) asi 1 cm jeden rok. Tedy coulka musí ležet ve štosu nejméně dva a půlk roku od pořezání. Jinak se bude kroutit, trhat, sesýchat. Seschnutí dělá až 10% a to je obrovské číslo!!! U 10 cm prkna může dělat až 10 mm a tedy se prkno “smrskne” z 10 cm na 9!!!!!!! V praxi je to vždy méně, ale významné to je vždy. Proto nařezaná coulka dá po vyschnutí necelých 23 mm a udělat z ní spárovku na desku 20 mm je na hraně nemožnosti. Dělám to tak, že je vnější strana = pravá lícová a na vnitřní straně (dovnitř nástavku) je některé prkno hrubé, málo ohoblované, často s malými oblinami (laciné tzv “boční” dříví). Včelám to nijak nevadí, nástavek vypadá skvěle a bylo použito nejlacinější myslitelné řezivo.

No a ještě radu, která je už také dávno zapomenutá. Když není k dispozici dostatečně dlouho atmosféricky vysušené dříví - uměle sušené se na úly nehodí vůbec!, dá se příroda obelstít následovně.

Prkna (fošny) se v nepřikrytém štose prolívají vodou ob několik dnů, v letních vedrech i 2x denně. Pak jsou prkna použitelná i za jen půl roku od pořezání ze syrové kulatiny. Předkové to dělali tak, že prkna přivázali na kant do dřevěného plaňkového plotu a když nepršelo, polévali je nejméně ob den vodou (úkol dětí, ty měly času i elánu dost). Pak je dříví (coulka) použitelná i jen za půl roku naprosto spolehlivě. (bylo-li káceno a řezáno v zimě)

Málokdo bude popsané finty dělat. Jen mám za to, že je potřeba sdělit mladým, co zjistili předkové v dobách, kdy žádné umělé sušení dřeva nebylo k dispozici. Kdo chce úly aby vydržely 50 a více let, musí dodržet popsané postupy.  Pak je nutné si uvědomit, že sušárny suší dříví na 8% pro interiéry, ovšem na úly, stojící venku, je nutné použít dříví vzduchosuché s vlhkostí asi 12-14%. Poslední větou je řečeno vše podstatné.

Tak dokvétá tu jíva, nedokázal jsem si všimnout, co dalšího kvete. Jen jsem načapal včelu s bílým pylem a jinak žlutým než má jíva. Taky velmi vzácně červený. Kvete buxus, ale ten tu nevím kdo by tady měl a ne vždy na něj včely jdou.

Prošel jsem na jednom stan 26 z 29 vč. Z bedny připravených M = 11 ks mi zbyly dvě a pro D-B jsem jednu měl na stanovišti od podzima. Takže z 26 vč dostalo M 10 vč. To je o dost lepší, než jsem čekal. Několik vč kromě stavby trubčiny na SR stavělo i srdíčka dělničiny, neklamná známka, že chtějí rozšířit o dělničí plást. A protože samy stavěly dělničinu, ukázaly chuť stavět mezistěnu. Dnes byl u některých vč velký přínos nektaru z jív a někde už dávaly sladinu i pyl za blinovky. Další jasná demonstrace přání rozšířit.

Co je zajímavé, ale nijak překvapivé je fakt, že ač byla všechna vč nakrmena dostatečně (až nadbytečně), někde je zásob málo. Zatím mám dost zásobních rámků, odebraných při zužování, černých, určených na vyvaření a tudíž nutných “vyčistit” od zásob za blinovkami. Ale je nutné si uvědomit, že je polovina března a že tyto zásoby poměrně velmi rychle zmizí. Pak, těsně před rozkvětem špendlíků nastane chvíle nedostatku zásob. Tehdy přijdou ke slovu nevytočené polorámky z loňska. Kdo toto nemá a nevěří v sílu skutečného medu, ten nikdy nepozná 3 květové snůšky. (jasně, jen u třetiny vč)

Už jsem to tu (i jinde) psal, zopakuji. Na jedno vč si nechávám podle roku asi 4-6 N rámků nevytočeného, pro mě nejhoršího kvěťáku ze řepky.

Jednou na VF psal jakýsi Jiruš, nick KaJi, že na dlouhém rámku Langstroth je lepší jarní rozvoj právě díky tomu, že vč se rozvíjí v rámci jenoho plástu líp, než na více plástech menších. Prvně jsem vyzimoval celkem pozdě udělaný smetenec na míře 43,5x30 a musím připustit, že jeho rozvoj je ve srovnání s 39x30 raketový. Přičítám to právě té delší míře rámku. Letos si zavedu ještě míru SuperJumbo = 44,8x32,5. Ovšem ke všemu jen svoje medníky 39x15 a 39x11. Hodně by mě lákalo slovenské B, ale vzhledem k věku to už nezrealizuju…

Bohužel pořád nemám u žádného včelstva HČ.

Rozmáhá se služba, že udělají M z dodaného vosku. Nikde jsem se nedočetl následující a mám za to, že je třeba aby to včelaři věděli. 

Jsou v zásadě tři technologie výroby: 

Litím - nejtlustší M a velmi pracné, z mého pohledu a jak hlavně vyplyne dál, nesmyslný způsob.

Válcováním zastudena. Zde se z tenkých desek vylisuje protažením mezi hladkými válci dlouhá tenká vosková folie, která se znovu protáhne mezi válci se vzorem buněk. Tyto M jsou velmi pružné, slabší než lité, ale pořád nehospodárné.

Průmyslová technologie spočívá v lití tekutého vosku mezi běžící válce s vygravírovaným vzorem buněk. Pouze tato technologie dokáže vyrobit nejtenčí možné M. Ty ale nejsou za studena pružné, naopak jsou křehké, lámavé.

Proč jde o tenkost M. A zde se dostávám k tomu, co se nikde nedá dočíst.

Divoký dělničí plást 39x30 bude obsahovat vytěžitelného vosku asi 145-150 gramů. Plást postavený na M má vosku stejně. Ovšem vosk musí být vyvářen napařovacím vařákem s lisem a do vařáku se musí vlévat rozvařená břečka z plástů. Voda k napařování vařáku musí být oddělená od vody s voskem!

Divoký trubčí plást obsahuje stejně vosku. Nevím jak je to možné, buněk je méně, ale mají asi silnější stěny. Nevím jak to, nejsem výzkumný ústav a nikdo mě za to neplatí.

Dělničí plást vystavěný na mezistěně má vytěžitelného vosku opět 145-150 g. A nyní se dostávám konečně k jádru sdělení. Jestli M pro řečený plást váží 90 g a plást obsahuje vytěžitelného vosku 145-150 g, pak k vosku M přidaly včely asi 65% vosku nového. 

Ale pozor, jestli M vážila 100 g, pak plást má zase 145-150 g a tedy včely použily opět vosk z M a přidaly už jen max 50% nového vosku. Logicky pak, když M vážila 130 g, včely přidají do váhy max 150 g už jen 15 - 16% nového vosku.

Co ale nastane, když by M vbážila víc než asi 150? Například 160 g? Pak bude vosk z plástu vážit také 160 g a včely nepřidaly nic, ani neubraly, jen střed M zůstal nesmyslně tlustý. Tak, jak byl v mizerné mezistěně vyrobené špatnou technologiií.

Běžně používám M našeho nejlepšího výrobce, pro 39x30 váží od 87 do 93 g (výjimečně i 84 g). K těmto M přidávají včely asi 65% vosku nového. M je tedy do kila asi 10,8.

Dal jsem si dělat M k Plzni. Do kila bylo jen 7,8 M a tedy jedna vážila 128 gramů. Tak za mě už nikdy více!!!!!!!!!

Pak jsem objevil tady u nás jednoho zpracovatele, dělá válcované zastudena a těch je do kila 9,5 a to je už pro mě přijatelné. Dávám si od něj dělat jen M do medníků a jen z vosku z víček. Tedy absolutně čistého, přesněji, nejčistšího vosku, jaký lze v hobby provozu docílit. Mimochodem, kdo si dělá kosmetiku z vosku, měl by použít jen vosku z víček nebo panenské divočiny. Stejně tak svíčky pro VLASTNÍ rodinu.

Chápu, že drtivá většina včelařů vůbec neřeší jaké M svým vč dává. To je skutečně do počtu asi 10 chovaných vč celkem lhostejné. 

Jak je to s výtěžností při získávání vosku ze starých plodových plástů jsem vysvětlil detailně ve Včelařství, tuším že v roce 2017. V případě zájmu to vysvětlím i zde. Není to tak jednoduché, jako si to mnozí myslí. Většina včelařů klame sama sebe, protože tavidlem a nebo parním napařovačem se obyčejně nedá vyzískat ani tolik vosku, kolik bylo vloženo v podobě mezistěn. Sluneční tavidlo snad jen na panenské voští bez košilek a víčka.

Na závěr varování. Voda pro těžbu vosku musí být pouze měkká z okapu, rybníka či řeky. Nikdy ne voda studniční, pak hrozí zmýdelnatění vosku. Proto by se neměla použít ani voda z kohoutku když nevíme jistě, jakou vodu daná obec používá. Toto radím nepodcenit. Zrovna tak voda ve dvouplášti vařáku musí být měkká, studniční prožere relativně tenký plech. Pokud je vařák antikorový, pak do dvouláště smí být i voda tvrdá. Ale ani zde není od věci voda měkká, ta nedělá vodní kámen a vařák není investice na pár let, ale na desítky roků.

Znám hloupá tvrzení o tom, jak někdo používá vodu ze studně a vosk má pěkný. No ano, to je logika jako: "Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli".

Super, děkuju. Další střípek. Odjakživa jsem měl odpor k bílkovinným náhražkám v medotěstě a pyl podle mě musí být fermentovaný a ne jen rouskový. Jsem celoživotně radikál a mám velmi vyhraněné názory (nejsem diplomat ani málo). A jsem rád, že se mi moje intuice, averze a žádný efekt z četných pokusů (zamlada pod masírkou tehdejšího mejnstrýmu) konečně potvrdily. Děkuju vám pane Goro. Tato těsta jsou jen chytákem na peníze, vyláklané z kapes méně sečtělých a málo zkušených. Já naopak ještě tvrdím, že dokud nevíme jistě, zda “ostraňování" šmakulád z krmiva nezatěžuje a nepoškozuje včely, hlavně jejich odolnost vůči virům a jiným nemocem, je nutné to včelám nikdy nedávat! Zrovna tak varuji před syntetickými krmivy.

Mimochodem, jarní podněcování je nesmysl a je spíš škodlivé. Nakrmeno před zimou musí být tak dobře, že i jakékoli dokrmování na jaře je špatné. Vyjma záchranného.

Martine. Proto sem píšeme, aby mladší začínající kolegové nemuseli udělat stejné chyby, jaké jsme udělali kdysi my. Stačí k tomu jen nebýt líný číst a ptát se.

Mám za to, že toto nezúžené vč to už nedožene. Pro mě je důležitá bedna medu ze špendlíků a třešní. Co tohle dá, zaslouží si rozchovu, co ne je nezajímavé. Nezúžením nejspíš spadnou do kategorie neschopných využít špendlík a třešně a nebude to jejich chyba, ale včelařova. 

Resume: 

Kdo nezužuje a ještě k tomu má jen jednu míru a jen vysokou, nezná med, o kterém píšu a nemůže ho získat. Zákazníci ho silně preferují. Za doslova úžasnou pomůcku po dvou letech používání považuji NN vysoký dokonce jen 11 cm. Ano, jsem podle Gorovy kategorizace nenažraný včelař, chci od nejméně třetiny svých vč tři jarní snůšky. A pozor, 420 mnm a k tomu na České Sibiři, kde je o celý rok o 2-3 stupně hůř, než ve stejné výšce jinde.

Tady u nás se říkávalo: “vy dva ste se hledali až ste se našli”.

Tak konečně mi to někdo vysvětlil abych to i já uměl pochopit. Proč se to takhle jasně nepíše v knížkách?

Jasně, jste o tisíc kilometrů dál a tak myslíte, že máte ještě čas… To jsme si tu mysleli ještě vloni taky.

😉

Anonymní:

Stejně nechápu jak se takové hnízdo zatoulalo až k nám. Asijské sršně napadly hlavně Německo a Rakousko.

To je velmi jednoduché. Tento hmyz vytvoří oplozené matky a zatímco všichni ostatní jedinci hnízda před zimou uhynou, zimu přežívá jen oplozená matka. Stejně je to u našich vos, našich sršní a i u čmeláků. Pak stačí s nějakým zbožím přivézt zazimovanou hybernovanou matku. Třeba s kládou dřeva a někde pod kůrou “spí” matka. Nebo v nějaké štěrbině v paletě, v dutině ve stěně mnohovstevné lepenkové krabice a podobně.

Mřížka v česně nepomůže, sršně loví přistávající včely na letáku. Ochrana je jakýsi truhlík na čelní stěně úlu, velikosti třeba 40x20 cm a hluboký asi 10-15 cm. Je na úle připevněný tak, aby kolem stěn z prkýnek nic nemohlo prolézt a “truhlík” má svislé dráty (jako klec na kanára) tak daleko od sebe, že včela proletí, sršeň ale ne.

Už roky praktikuju pasti na vosy a sršně, kde se snažím na jaře pochytat právě matky obojí havěti. Většinu let se mi podaří, že mě pak (a hlavně moje včely) vosy a sršně neobtěžují.

Protizákonné? No asi jo, ale už Komenský napsal, že slušný člověk se nestoudnými zákony řídit nemá. Snažil se vychovávat, a ne jen děti, k tomu, aby byl každý schopen rozpoznat zákony správné a potřebné od těch nesmyslně buzeračních.

Horší je jiná věc, kterou si nikdo moc neuvědomuje. Asijské sršně útočí na lidi i 50 a více metrů od svého hnízda. Ekoteroristi chtějí zakázat vstup do lesů lidem úplně, začali různými CHKO, rezervacemi a podobnými buzeracemi, pomalu, plíživě. Taky v rámci stejného programu vysazují nebezpečná zvířata jako je medvěd a vlk a třeba divoký tur je nebezpečnější, než medvěd!!!!!!!! Pak prosadí zákaz vstupu do lesů a luk s tím, že jde o bezpečnost lidí. Stačí dvě generace a mladí b.bi myslí, že je buzerace kolem nich normální a někteří jí dokonce fandí a pomáhají terorizovat spoluobčany.

Prostě občánkové, mladí progresivisté - piráti, zelení a všichni ostatní nenormální liberální cvoci chtějí lidi držet jen ve městech - dvacetiminutová města - a do přírody bude obecný zákaz vstupu. Někde na Západě už to tak je. Začalo to dávno, už hnutím Brontosaurus před 60 lety. Ekobuzerači tvrdí, že příroda by byla krásná, kdyby jí neškodil největší škůdce = člověk. Ano, tak dávno už běží program majitelů zeměkoule zotročit lidi a držet je jako v klecích ve městech (jako kdysi nevolník byl přikovaný k polím a dobytku a nemohl nikdy nikam cestovat). Různé programy, třeba Natura 2000, mají už nyní, po 24 letech ten následek, že se kolem mnoha řek a potoků vůbec nedá projít!

Vůbec bych se nedivil, kdyby sem asijské sršně vysazovali ekoterorističtí zelení magoři. Z výše popsaných motivů. Ty motivy jsou realitou a každý pozornější je může vidět kolem sebe. Začali tím, že chtějí zrušit “chudým” auta a svobodu pohybu.

Navštívil jsem staršího včelaře než jsem já. Vyvářím mu každoročně voští a byl jsem pro něj. No a pán si mi postěžoval (a vyčetl mi). Je to zatím neověřené, mám ale za to, že zajímavé. 

Vytknul mi, že mě poslechl a na podzim pozavíral očka a dal místo paropropustných stropů stropní folie, které na zimu odstraňoval. No a zatímco mu každý rok včely braly přímo v úle v tuto dobu vodu, mírně oslazenou (nevím jak moc ani jakou napaječkou), tak letos mu nechtějí brát vodu žádnou a to ani sladkou víc. 

Opakuji, jediný případ a tudíž jen indicie, taky nevím co přesně pán se svými včelstvy kejklil. Ale pokud jsem to pochopil dobře, tak dyž roky odváděl všemožně vodu = vlhkost celou zimu a celé jaro, včely mu braly vodu podávanou přímo v úle. Když úl paropropustně utěsnil a zavřel očka a tudíž zrušil průvan, najednou vč stačí voda metabolická a patrně v důsledku toho neberou vodu podávanou do úlu. Vodu dává studniční a my víme, že když si vč může vybrat, raději jde i do hnoje nebo shnilé louže, než by bralo vodu ze studně. Zdá se a stálo by za ověření, zda metabolická voda, vlastně destilovaná, která člověku vadí a je snad zdraví nebezpečná, včelám nevadí a základní poučka o destilované vodě pro včely neplatí. Pán mi na původ vody řekl, že jim zjara studniční voda roky nevadila a že tudíž melu nesmysly. 

Ano, jsem si vědom, že pokládám opět mnoho otázek jen proto, že mi pán vyčetl, jak mu neberou vodu. A ještě něco. Oplesnivěly mu spodky u krajních rámků. Je to zavilý čtiřiadvacítkář a ZÁSADNĚ NEZUŽUJE, protože je to hloupé (použil expresivnější výraz). Na to jsem argumentoval, že předkové plesnivé rohy vyřezávali a tam včelstva stavěla první divokou trubčinu a chovala první, a jak říkávala maminka, velmi kvalitní trubce z hnízda. Na to si pán vzpomněl, že to jeho tatínek dělal taky a dokonce drátkoval tak, aby mohl vyřezávat dost velké rohy plodových plástů. Lepší prý je nedovolit plísni aby “ničila” rohy krajních plástů v dolní bedně. 

Budu tento konkrétní případ sledovat, budeme-li oba živi a včelařit i další roky. Nechám na každém aby si sám dle svého rozumu vyhodnotil, co je přístup racionální a co naopak nerozumný. Až budu odevzdávat pánovi vosk, doptám se podrobněji co a jak vlastně tuto zimu se včelstvy dělal. Zda jsem jen nepochopil špatně, co mi v rychlosti stihnul sdělit.

Ještě přidám. Někteří si třeba vzpomenou na pana Jaroše, včelaře kdesi od HB. Měl míru 39x30x10 a v medníkách stejné plásty (úl Čechoslovák), každý úl dva medníky. Psali jsme si, měl několik článků ve Včelařství. Dovedl k dokonalosti jarní podávání vody přímo do hnízd (mezi plodové plásty) pomocí nemocničních kapaček z jedné centrální nádoby. Žasnul jsem, kolik vody mu vč odebírala. Bohužel jsem se ho nezeptal - tehdy mě  nenapadlo zeptat se na očka a paropropustné stropy. Ing. Smělý také podával vodu zjara česny a myslím, že u svých PS úlů očka neměl. Nevím ale už, jaké měl stropy.