Příspěvky uživatele

Že se necháte anonymem hecovat. Máte samosebou pravdu.

Křehkost mezistěn je daná technologií výroby. Po nahřátí na asi 22-max 25 mezistěny zvláční. Prostě s mezistěnami se musí zacházet adekvátně tomu, co to je a jaké to má vlastnosti.

Pro mě je kromě čistoty vosku důležité také A TO HLAVNĚ, kolik je mezistěn do kila. M pro míru 39x30, tedy 37x27 nesmí vážit víc jak 90 g max 93 g a taky se v některé várce zadaří že mají 87 g. Tudíž u této velikosti M jich musí být do kila 11+. Dal jsem si dělat M u Plzně, odtud jich do kila bylo jen 6,7 (!!!!!!!!) a vloni tady u nás, ale do kila jich bylo jen necelých 9 což je lepší, ne ale dobré. Plzeňské z víc jak poloviny nešly dna buněk proti sobě, ale mimo a tím vycházely M moc tlusté a těžké. M jsem pečlivě označil, šly do medníku a tak netuším pro plod, ale v medníku to včelám vůbec nevadilo. Jenže se ukázala jiná věc. Včely na stavbu plástů použijí velkou část vosku z mezistěny. Následující možná nebude pochopitelné každému, přesto to podrobně pro kreativnější vysvětlím.

Včely udělají plást a ten vždy váží, bez ohledu zda je to divočina nebo je postaven na mezistěně u uvedené míry váží asi 148 gramů, včely tedy k vosku M přidají asi 65%, pokud M vážila pro danou míru uvedených 90 gramů. Ovšem jestli M vážila 145 gramů, včely k váze M nepřidají téměř nic a vyvařením ve vařáku s lisem získáme zase jen asi 148-150 g vosku. Proto je nutné, aby M byly co nejlehčí. Ovšem to jde jen po určitou mez a tou je těch 87-90 g/kus. Slabší se nedaří vyrábět.

Otázka je, co by nastalo, kdyby M měla například 180 g. Pak bude mít plást taky 180 g, jen bude uprostřed (v původní mezistěně) viditelně tlustý.

Válcované M za studena se vyznačují pružností, ale ani na nejlepším zařízení tohoto typu nelze vyrobit M pod 100 a spíš 110 g, ale taky jak uvádá ím i 145 g. Dobrý výrobce na solidním (komunistickém) zařízení lije kontinuálně tekutý vosk mezi běžící válce a takto se daří M tenčí, než válcované zastudena. Jsou pak ale křehké.

Je na každém, jak a zda vůbec uvedené pochopí.

Já od svých vč chci maximum možného vosku. K mezistěnám, které za vosk měním já, přidávají včely asi 65% nového vosku. Tolik se ale vytěží ve vařáku s lisem, kde je ODDĚLNÁ VODA PRACOVNÍ OD VODY S VOSKEM jen z panenského díla (pozor na líbivě laciné vařáky, hlavně z Ukrajiny, ty jsou primitivní a mají mizernou výtěžnost). Jakmile jde o staré plodoplásty s košilkami, dostane se z toho max 60 a spíš jen 58% z 65% přidaných.

Tady si dovolím ještě jednu, pro mě důležitou věc. Žádným slunečním tavidlem a už vůbec nějakým napařovačem se nedá z plástů dostat ani to, co vážila mezistěna dobrého výrobce s váhou 90 g pro uvedený rozměr. Polopatě, tavidly a napařovači se nedá získat zpět ani to, co bylo vloženo v podobně mezistěn u nejtenčích mezistěn jaké v ČR znám. U silnějších a těžších mezistěn to bude vždy horší. Možná hloubavějšímu právě došlo, proč není ve vosku soběstačný.

No a vám pane anonyme sdělím jen to, že parafin velmi  zlepšuje elasticitu mezistěn. Netvrdím, že váš výrobce M pančuje, jen varuju.

Všem doporučuji si tento článek uložit, za celý život jsem uvedené takto jasně nevyčetl v žádné knize, časopise, překladech. Vlastními pokusy se může každý přesvědčit o obecné platnosti mých tvrzení.

Přidám perličku. V mailu mi před lety psal Tom4, že vyvařil voští na nově sehnaném vařáku s lisem (komunistický, ještě se dá sedhnat kolem 3.000 Kč) a chlubil se, kolik ho má a měl z toho ohromnou radost. Jenže na počet rámků vytěžil vosku velmi málo. Protože to ale do té doby dělal napařováním nebo tavidlem, byl nadšený z množství, jaké na ten počet rámků do pořízení pořádného zařízení nezažil. Já mu ale “plivnul” do kafe, že přišel asi o 7 kilo vosku, protože z toho počtu rámků té velikosti měl vytěžit víc nejméně o 5-6, spíš ale o 7 kilo.

Tom4 našel 7 kilo. Přítelkyně mu iniciativně dala dva kýble s horkým voskem vystydnout do nějaké kolny, odjela a Tomovi nic neřekla. 

Na primitivním zařízení vyvářím vosk přátelům (i cizím, ale nerad a už s tím skončím) a každému sdělím předem, kolik mu z daného množství plástů (taky podle toho jak moc to má sežrané od zavíječe) vytěžím vosku. Kdo toto domyslí, musí mu dojít, že je to ode mě docela hazard. Jenže já si jsem tak jistý, že to umím vždy přesně spočítat předem.

Protože většina (bohužel) používá 39x24, tak uvedu její váhu od dobrého výrobce. M 24 musí vážit asi 71-72 gramů a tudíž jich musí být do kila 13,5 - 13,9 nebo se někdy zadaří i 14 kusů. I jen 13 kusů by byl úspěch. Za komunistického Včelpa uměli i M 24 tak tenké, že jich do kila bylo 15 a čtvrt kusu!

Tak učiním veřejné přiznání. V životě jsem nepochopil ani Mendelovy hrášky. Byl jsem líný se to učit a pokoušet se to chápat. 

Myslím, že se můj přístup obecně nazývá dělba práce, Werich to ve zprofanované písni vyjádřil lapidárně verši: “ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc!”

Promiňte, zajíc mě prostě nezajímá asi tak, jako mě, pivaře, ani pramálo nezajímá Cola. Ano, oba to jsou nápoje a liší se taky diametrálně a křížit nejdou taky. Pivo je jen prostě lepší.

Promiňte, berte to, prosím, s nadhledem, pokouším se to tu jen odlehčit. A vrátit k primárnímu tématu.

Myslím, že je celkem fuk co má kolik chromozomů ve vláknu o králíkách, nebo ne?

Tahle fotka je zajímavá, něco mě na ní “rajcovalo” a dodnes jsem nevěděl co. Úlek je na SS, to je snad jasné.

Výrobcem umístěné česno velikosti očka je na nesprávném místě! Česno dle mojí teorie nesmí být nikdy uprostřed, ani u Studené Stavby. Proč je nesprávně umístěné jsem opakovaně mnohokrát vysvětlil a vyargumentoval.

Vyšší česno si včely už udělaly na správné straně dle teorie Blaník a je dokonalým potvrzením faktu, že jsem nepochybně geniální.

Ovšem nejvyšší česno si Tomášovy včely udělaly naprosto opačně, než (blběny)měly a to je nepřípustné a mělo by se to hlásit! A je (politicky) nekorektní dávat sem nějaké fotky, co na 100% nepotvrzují moje teorie. Hanba! Zatím nebudu vyvozovat důsledky, žádám ale Tom4 aby si laskavě uvědomil, co je v jedenadvacátém století v EU přípustné! Hlavně aby to správné majitel Tom4 přinutil dělat včely. Jinak reálně hrozí vysíření všemu, co bude vybočovat. My si liberální demokracii rozvracet nedáme. Ani od včel!

Co udělám se včelařem ještě není úplně jasné, jeho jednání se ale neslučuje. Teď honem nevím s čím. To je ale úplně jedno, úplně stačí neslučitelnost!

Tohle je velmi zajímavé, neměl jsem tušení. Na trnky včely nejdou vůbec a nebo nepatrně a snad ani pro pyl. Haragsim píše, že jejich nektar má 2% cukrů a to je rozhodně nezajímá. Možná by šlechtěnci medovali? A ovoce velkoplodých je taky trpce kyselé k nepozření?

Jiné je to se špendlíky. Z těch já dokonce vytáčím každoročně asi 20% prvního kvěťáku (420 mnm, Česká Sibiř, když to jde tady, musí to jít VŠUDE) a dalších asi 50% ze směsi špenlíků a třešní. Je to neskutečně lahodný med a tím, jak je panenský, nemá konkurenci. Nejde ale pastovat, na to se znamenitě hodí řepkáč.

Špendlíkový třešňák později tuhne (asi 3 týdny, po prvním rozpuštění i déle), je tmavší a je velmi poptávaný.

Naproti tomu pozdní květový med (ano, mám dvě jarní snůšky) z hlohu mi nechutná. Jsou ale lidi, kteří jej preferují.

Lidi, moc prosím, nechcte už zajíců, co jsou ve skutečnosti divoký králíci. Já už králíky nechovám, ale moc mě to bavilo (bylo to doma od dětství, jsem ze vsi) a ledascos o tom vím a třeba by někdo moje vědomosti as praktické zkušensoti uvítal. 

Zajíci mě fakt neberou. Navíc na stole králíka moc nemusím, na česneku s uzeným bůčkem ale miluju. Naproti tomu zajíc má fakt divnej šmak a tak ho nejím.

O chovu králíka jako mazlíčka nevím nic a nikdy mě to nezajímalo. Stejně tak mě nebraly výstavy a čistokrevní, když se nejednalo o brojlery. Prostě jen na maso.

Ne, je to myšleno smrtelně vážně. A není sama, schází se s partou asi 70 - 75 stejných pošuků. Píše, že každoročně tak 15 odpadne, ale každý rok se najde zase jiných asi tak 15. To je taky poučné kam chtějí někteří degradovat náš Svaz včelařů a vzhledem k tomu, jak to vedení Svazu vede, se to progresivcům nemůže nepodařit.

Vidím to i tady, nedávno tu někdo píše, jak nechce med a chce jen opylení sadu. Nechce se nic učit, nic číst a muset něco chápat. Ale že by toho dobrého člověka napadlo si najmnout včely a PLATIT za opylení, to je nejvzdálenější uvažování dnešních progresivistů. 

Kor když stát nechá někoho, jako je Černý z videa, které jsem tu uvedl, učit na včelařské škole a ještě ho za to platí i z mých daní!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

Ano, na vysokých školách se naše děti učí aby z nich byli čím dál větší bl.ci. To není náhoda, to je záměr! Začíná to od školky…

Moc vám děkuju. Sice jsem si v úvodu všiml slova Varré a dokonce jsem i Martinovi napsal, že cokoliv vztažného k Varré je z ranku nesmyslů typu medná kráva a podobně a že by bylo chytré se tím nezabývat. Navíc tam teoretizují o prostoru velikosti 26 litrů, ale jeden VN Blaníku s podmetem 18 mm, tedy bez KK má 67 litrů. Prostě vědecká studie zabývající se úlem Varré má asi takovou cenu, jako když by dnes někdo vědecky zkoumal Almárku s mírou 24x26x14, ze které Adamec vytořil míru pro úl, který později dostal jméno Budečák, ale bez rámků! 

Prostě se vyhazují peníze na úplné hovadiny a proto si vesměs tak zvaných vědců neumím vážit. A vždy pak hořce lituju, že jsem se tou snůškou nesmyslů, bláznovství a hlouposti zdržoval. Jenže něco mě stále žene abych se konečně přesvědčil, že vědci nevystudovali na pi.omce a že se konečně dočtu něco rozumného, co by mohlo současnou včelařinu posunout kupředu. Opak je pravdou, dnešní svět se stále rychleji valí zpátky k pravěkým jeskyním. Smutné je na tom to, že nositeli stagnace a návratu k primitivizmu nejsou staří zkostntělí dědkové, ale maldí, vysokoškolsky studovaní lidé.

Absolutním důkazem o idiocii dnešní mladé Západní generace (čím dál víc i u nás) je kniha Srdce včely má pět komor od Helen Jukes. Dávám odkaz a pozoruhodné je, že recenzi píše starosta, který  o včelách neví nic. Abyste tu blbost nemuseli číst, tak vysokoškolsky vzdělaná Helen si koupila na doporučení přátel Mednou krávu. Od místního včelaře ukrajinského původu si koupila včelstvo na míře, patrně Mogokorpusnyj (Anglie má stejnou míru, jen jí tam nazývají Dadant-Blatt), ale to tam není výslovně uvedeno. Pro učitelku Helen je něco jako rámková míra naprosto nepodstatné. Nakonec, proto si koupia Mednou krávu. Jinak se neobtěžovala nastudovat o praktickém včelaření nic, ale hlavně že vylehávala po knihovnách a bádala jak před několka sty lety někdo vědecky položil základy…

V následujícím textu jednak vyzradím, o čem kniha je a UJIŠŤUJI VŠECHNY, ŽE SI FAKT NEDĚLÁM SRANDU.

Například Helen hned zjistila, že se rámky, na kterých koupila oddělek, do krávy nevejdou a tak je se včelami opřela do trávy vedle nohy krávy a myslela si, že se včely radostně nastěhují do náhernou novotou vonícího skvělého příbytku. Myslela si taky, že jako máma neopustí miminko, že včely svůj plod přenesou nahoru do krásné Medné krávy taky. Upozorňuji, že se to dělo nedaleko Londýna a jistě si všichni umí představit jak chladně deštivé počasí tam po většinu roku panuje.

Když po několika dnech zjistila, zatímco usilovně studovala a ptala se stejných pošuků jako je sama, že se ty hloupé včely ne a ne nastěhovat, došlo jí to. Tak dala rámky do krávy. Jenže se tam nevešly, tak je tam dala naležato šikmo. Ale nebyla snůška a ty blběny pořád nechtěly stavět a sveřepě se držely na skopro vodorovně umístěných plástech.

Když konečně zjistila, že by měla krmit, včely stavět začaly na trámcích a ona byla nadšeně radostná jako malé děcko. Radost ale netrvala dlouho, protože kvůli šikmo ležatým původním, trapně méněhodnotným neprogresivním rámkům jaksi včely stavět nemohly. Konečně se vylíhl plod (spíš ho vyházely, protože nemohl nebýt zastydlý) a tak paní učitelka rámky vyházela.

Vč nakonec nějak dílo postavilo a nějak přežilo zimu. Další rok přišlo medobraní. Helen se samosebou nezabývala medometem a podobnými nesmysly (medomet vynalezl Slovan Hruschka a tak třeba i proto, to tam ale Hlelen nepíše) a tak milá Helen popisuje svoje matly patly. No to je hygiena a kultura jak v pravěku a mě šel doslova mráz po zádech když jsem to četl. Dělá to na mě dojem, že mladí Evropané se svou liberálně pirátskou ideologií začínají v mnohém ohledu pravěk připomínat. I učitelky tvůrčího psaní v současné Anglii disponují výše popsanou inteligencí. Helen určitě.

Rcenze od pana starosty je taky výživná a jeho odvaha bezbřehá. Já bych si například recenzovat knihu o jaderné fyzice v životě nedovolil. Kor když bych zjistil, že je kniha o tom, jak si nějaký de.il doma staví urychlovač podobný tomu, co je ve Švýcarském Cernu, ale na co tak složitý a naco nastudovat fyziku?

Rozdíl mezi mnou a panem Gorem je v tom, že já řeknu jasně co je kra.ina (a obyčejně nesklidím nadšení a chválu, lidi se nechtějí s důkazy dozvídat, že jsou rozumu mdlého), ale on dá odkaz na medomet, kde se (možná) kra.ina vytočit dá (a vůbec mu nevadí, že tam jsou vyfocené plastové (!) rámky). A tak i když je pan kolega patrně starší než já, nedisponuje odvahou (a nebo neumí rozlišit) co je dobré a co není a nemá "koule" to jasně a srozumitelně sdělit. Ač si pana Gora velice vážím, tento jeho zvláštní rys nesdílím.

https://www.knihcentrum.cz/recenze-srdce-vcely-ma-pet-komor

Ono je to ještě tak, někdo by to určitě uměl spočítat, že tím, jak moc je vzduch teplem roztažitelný, tak na objem bude vnikat méně studeného než unikat teplého. To je přece ten princip, že ohřátím vzduch (každý plyn) několikanásobně nabyde na objemu a tudíž zlehkne (blbé slovo, nenašel jsem lepší) a proto jako lehčí stoupá nahoru.

Já to chápu tak, že při HČ může být čeno na dostatečnou výměnu vzduchu mnohem menší, než je to u čena spodního. Proč? Studený vzduch vnikne na dno úlu a zůstane tam “ležet”, dokud se vyzařování zimníáho chumáče trochu nenahřeje. Tím zvětší objem, zeřídne a tudíž je lehčí a proto povrcvhová vrstvička (hladina) vrstvy vzduchu začne zpočátku zvolna stoupat skrz chumáč. Projde jím, asi docela zvolna a jak se víc ohřívá a nabývá na objemu a současně lehkne, jeho pohyb se zrychlí. Až narazí na strop. Protože se ale zevnitř chumáče pořád tlačí další teplý a lehčí vzduch, vzduch na stropě musí vodorovně odtékat po stropě na strany. Někde píšu, jak nutné je, aby měla každá ulička svůj režim a jak je podle mě špatné, když stropní tvrdá folie nedoléhá a uličky jsou nahoře propojené. Jasně, že to včelám zdánlivě nevadí, včely jsou dokonale blbovzdorné a v posledních asi 25 letech zničeho nic bez příčiny najednou uhynou. Některé a někomu.

Proto se já domnívám, že by mělo být HČ pro včely lepší, než česno spodní.

Ovšem v německé studidi je nepravda, že dutiy vznikají tak, že je česno blíž dnu než stropu. To je absolutní nepravda a drtivá většina dutin je nad vyhnilým sukem, kudy se dovnitř kmene dostal vzduch, voda a tudíž i hniloby a houby, tak protože voda teče dolů a původní dřevo není houbovité práchno, kde by fungovala kapilární elevace (vzlínavost), tak hniloba bují víc dolů než nahoru. Viděl jsem bezpočet dutin, některé i několik metrů hluboké a často až k zemi a hlíně, žádná ale nebyla nad původní suk víc jak 20cm, někde výjimečně 30-40.

Takže. Vědci vycházejí z nesprávného předpokladu už od začátku, svým, předem postulovaným předpokladům ohebně upravili přírodní zákonitost.

Nicméně prosím pana Gora jak pochopil dvě dohromady zmotané studie od Martina on. Prosím i dlaší, třeba znalce fyziky, jestli jsou moje neodborně laické dedukce správné, nebo jen částečně a nebo jsou trapně hloupé.

Velice mě zajímá jak pochopíte tu studii, sdělíte nám to?

Neuznávám ani jednoho z arogáčů. Ve videu je jasně řečeno, že ten, co nemá rámky, nemá nikdy ani deko medu a nanejvýš krmí a tak o vytáčení u něj vůbec nejde. Druhý jen nenažraně ždíme ze včel maximum prachů a vůbec se tím netají. Oba přístupy jsou pro mě nepřijatelné. Smutné na tom je, že Černý učí na včelařské škole. Úděsné!!! Pak se nedivím, že z vyšších (i základních) škol dneska vycházejí lidi rozumu mdlého. Ale poslední věta tohoto odstavce není jádrem sdělení, to jsem si jen posteskl. Jádrem je, že kdo nechce chovat včely v pořádném úle s rámky a rozběrným dílem, aby to radši vůbec nezkoušel.

Někdo tu nedávno píše o fantasmagorii, že nechce med, ale jen opylení sadu. Vč, které nedá žádný ned a musí se jen krmit, není zdravé, není silné, má tedy málo včel v mizerné kondici = nezdravých a tudíž taková včelstva máloco opylí. Opylují jen včely a rozum by měl dát, že málo včel v blbé kondici, málo mizerného opylení. Je děsivé, že se toto musí někomu vysvětlovat. Mrzuté je, že přibývá lidí, kteří by chtěli něco dělat, nechce se jim ale nic číst, nic se učit a už vůbec naslouchat těm, kdo něco umí. Staří praktici totiž pořád tvrdí, že to bez celoživotního učení a studia nejde.

Důsledkem fantasmagorie některých se pak lavinovitě šíří nemoci včel a v jejich důsledku úhyny. A to je to, co nenávidím na liberalizmu, tu bezbřehou bezohlednost, kdy hlavně mladí vidí jen sami sebe a hlava nehlava neberou na nikoho a na nic ohled. To je učí jako základní ideologii od školky. Že záleží jen na jedinci a že každý může dělat co chce a dokonce, že má na všechno nárok bez práce, učení a vlastního přičinění.

https://www.youtube.com/watch?v=GACc14nUgR8

No, v civilizované zemi by měl stát zakázat nerozběrné dílo, jako to bylo zakázané za komančů. To jsem však jako v.l cinkal zuřivě klíčema a přitom jsem už nebyl žádný jinoch. Bylo mi skoro 34 a to jsem už rozum mít mohl.

Nicméně, vytáčení samotných plástů nebylo jádrem sdělení. Jádrem sdělení byla podstatnější fakta, ta vám nic neříkají a je vám to všechno jasné?

Já se s tím smolil skoro dvě hodiny ve snaze vysvětlit problém drtivé většiny českých včelařů a jediné, co vás zaujalo je jen  naprosto nepodstatná souvislost, uvedená jen kvůli ucelenému souboru argumentů? 

Proč moje medníkové nízké rámky nesmí mít spodní loučku tenkou?

Musím začít zešíř. Boháčovci (později PSNV) vnucovali pro české podmínky a Kraňku ničemný úl Langstroth. Ten má nesmyslně tlusté vodorovné loučky a má včelí mezeru větší než byla česká norma 6 mm. LAngstroth má VM, 8 ale často i 10 mm. Jestli je výška HL 22 a SL 15 a mezi tím mezery i jen 8 mm, pak je mezi patry 45 mm NIČEHO. A protože Boháč vnucoval NN systém, a protrože to ani on ani Ptáček (autor Optimalu) asi nevyzkoušeli, měli za to, že by zimní hrozen nepřešel přes tuto vodorovnou mezeru. Mimochodem přejde i slabý oddělek. Ale to by to pánové museli aspoň zkusit a ne jen překládat cizí bludy a vydávat to za zákonitost. A tak kdyby někdo nevěděl, kde udělali soudruzi z Českosloveska asi chybu, právě jsem jí detailně popsal.

A tak soudruzi chytří navrhovali provokovat včely aby prostavovaly vodorovnou mezeru a tím mělo dojít k propojení pater a pak snazšímu přechodu zimního hroznu mezi patry NN systému. Je to nesmysl a argumernty hned vysvětlím proč a proč je to krajně špatné. Tvrdilo se, že když bude SL hranolek nastojato 12x10 mm, že pak včely dostavují plásty až ke SL. Dostavují V MEDNÍKU i k loučkám 25 mm širokým! U vysokých rámků dělám úzkou nSL pořád, tam ničemu nevadí.

Moje nízké rámky mají vždy SL širokou 25 mm a mezi patry u starších nástavků 6 mm a u novějších 7,5-8. Nestrpím jak na horní L tak ani na SL žádné můstky, boule, ani propolis, nesmí tam být nic a pořád to čistím púři každém otevření úlu (taky tím získám 15-20 deka vosku na včelstvo). Proč? Jinde u popisu metodiky Blaník vysvětluju, že v medníku nesmí být možnost stavby divočiny ani jako pětikoruna. V tu ránu tam postaví trubčinu a tu matka nadšeně zaklade. A když by prostavovaly vodorovné mezery mezi nástavky, katastrofa je jistá. Jakmile by matka zakladla trubčinu v této vodorovné mezeře, pak hrozí, že půjde zaklást i do medníku dělničinu. Mřížka se použít nesmí, vždy evokuje vč strop a “poocit” stísněného prostoru pod mřížkou enormně zvyšuje rojení. Navíc mřížka vždy snižuje medný výnos, někdy až na polovinu možného.

Včelí mezeru včely, neví se proč, ignorují. Nesmí být menší než 6 a větší než 8 mm aby fungovala jak fungovat má. Jestli ale nechám mna horních loučkách vysokých rámků (plodiště, ale i jinde v úle) nalemcaný propolis, který tam vždy nalepí jak přichycují stropní folii nebo igelit, v tu chvíli od vrcholu boule nebo propolisové linky není ani 6 mm a pak to včely zastaví. Boule a propoliso-voskové linky na HL vysokých rámků tudíž ÚPLNĚ RUŠÍ NEJVĚTŠÍ VYNÁLEZ VE VČELAŘSTVÍ A TÍM JE VČELÍ MEZERA.

Když sde rozebírá úl, roztrhne se vodorovná “linka” plodu nebo medu (bývá obojí). Na to se ihned vrhají včely a sají a zachraňují co se dá. Na HL vysokých rámků to vidíme, na SL medníku ne, málokoho napadne se tam podívat. Jak se to stane, musí se bezpodmínečně úplně očistit HL vysokých rámků, ale i Spodní Loučky medníkových rámků. Jak se to neudělá, zase tam není včelí mezera a vše se bude opakovat! Mnohem horší ale je, že se při opětovném sestavování úlu rozdrtí stovky a na celém nástavku tisíce včel. Jestli tahle prasečina někomu vyhovuje nebo dokonce imponuje a prostavování pater chce, pak jemu není určeno vůbec nic z toho, co jsem kdy kde napsal!

No a přirozená mezera mezi SL a plástem nízkého rámku by byla právě ta možnost stavby divočiny, na 100% trubčiny s důsledkem plodování v medníkách. Proto musí mít moje N rámky široké SL. Nevěděl jsem to odjakživa a tak už několik let likviduju u nízkých rámků úzké SL, nadělal jsem si je zblblý Boháčovsko Langistickými nesmysly.

Proto u metodiky Blaník nepřipadá v medníku v úvahu volná stavba. Já chci vždy aby vč stavělo to a tam, co chi a kde chci já! Včely totiž nemají rozum a nevědí, že nežijí v divočině, kde by po nich nikdo nechtěl, aby neuhynuly a byly zdravé a hlavně kde po nich někdo chce o 30, 50 ale i víc medu než by samy potřebovaly. Proto nelze chovat včely v nesmyslech jako je medná kráva, Varré nebo japonský úl a podobně. A nebo jen na trámkách místo HL jako to dělá Černý. A vytáčení plástů bez bočních a spodní loučky nikomu neradím. To by byla pro mě taková pračka nervů, že bych raději nevčelařil!

V krámě, kde beru M, jsem se podivil proč nemají v zimě zásobu mezistěn. Chtěl jsem vyvařený vosk hned vyměnit. Lidi prý koukají na datum výroby a rok staré mezistěny nechtějí. První, co jsem chtěl napsat, bylo hodně vulgární slovo o lidech tohoto smýšlení. Mám i za to, že to je marné, pro chtřejší tu napíšu, jak se to má se stářím M doopravdy. Nikomu nejsou staré informace zakázány či znepřístupněny, stačí studovat. To ovšem dělá málokdo.

Potíž mezistěn je to, že se teplem prověsí a nabydou i do stran. Proto se pro daný rozměr vyrábějí menší. Na výšku dokonce výrazně, například pro míru 39x24 je M 37x21,5. Protože nechci na každém vysokém rámku dole mezeru asi 15-20 mm (spočtěte si plochu na celý nástavek) a tak M zatavuju tak, že jsou asi jen 3 mm od SL. Jak se dají nad loučku výš než 2-3 mm, včely to prokoušou a udělají těch 15-20 mm mezeru (18 mm což je dole jejich přirozená zákonitost, viz můj podmet 18 mm). Nepatrně a ne vždy to částečně vyřeší úzká spodní loučka u vysokých rámků, u nízkých medníkových nesmí u mě úzká SL být v žádném případě!!!! Někdy jindy vysvětlím proč.

Jak se M dole opře, zvlní se a někdy, když není starší a není dobře nadrátkováno se zvlní hodně. A čím mladší, tedy čerstvější mezistěna, tím víc, u letošních je to katrastrofa. Je nutné, aby M byly nejméně 2 roky, lépe však 5 i více let staré.

Nezkušený začátečník se vyděsí, když M zešednou a potáhnou se (v chladu) povlakem hodně podobným ojínění například švestek a myslí si, že jsou zkažené. No, nejsou, naopak. M jsou za studena velmi křehké a nesmí se zatavovat podchlazené. Jde to, při max opatrnosti to jde. Jenže jsou chladem max smrštěné a pak se “vytlemí” až je včely zahřejí o to víc. M se musí mírně nahřát (dávám je na slunce). Nesmí se to ale přehnat, teplotu jsem nikdy neměřil, jde to vychytat rutinním odhadem. M nesmí změknout tak, že nedrží tvar. Opakuju, neměřil jsem, ale myslím, že teplota tak 22-25 je optimální kdy se s tím dá skvěle pracovat a vytahování M je v přijatelné míře.

Zatavování. 

Doporučují se nesmysly v podobě podložky zapadlé do louček, mající nějak (asi já tu blbost nepoužívám) podepřít mezistěnu aby při zatavování nepropadla. Když se totiž dá velký proud, M vlastní vahou může projet a spadnout pod drátky a to velice rychle. Můj zatavovač nemá výkon, aby zahřál v rozumné době všech 5 vodorovných drátků a tak M zatavuju po jednom či dvou drátkách. Jde to lacinou autonabíječkou. Já mám za komančů vyráběné trafo 6 a 12 voltů na zatavování M, to ale používám na řezání polystyrenu odporovým drátkem (koho to zajímá tak je to obyčejný včelařský antikorový drátek 0,4). M pak zatavuju nabíječkou. Řezačku vlastní výroby (bez trafa) jsem dal Tomovi4 a třeba to vyfotí a ukáže jak na to.

Vím jistě, že to chlapi zatavovali na kočovce na haubně auta z autobaterie, prý to jde skvěle taky.

Shrnutí:

Čím starší mezistěny tím lepší, méně se protahují teplem. Šedý povlak na starých (často i na “čerstvých”) M není na závadu, neumím dokázat, ale čím čistší vosk, tím víc ten šedý povlak. Když je v M moc parafínu a čisté u nás asi existují už jen od jediné firmy, tak čím víc parafínu (a jiných sra.ek, dávají třeba lůj a M pak hnusně smrdí) tím snáz M spadne pod tíhou medu a plodu. Zhroucení plástů se u hodně mizerných M zabránit nedá nijak. U jen málo zaneřáděného vosku to lze hodně eliminovat vodorovným drátkováním. Když se drátkuje svisle, MUSÍ BÝT DRÁTKY MÍRNĚ ŠIKMO. Tudíž jsou všechny ty vyvrtávací strojky nanic, protože mají rozteč děr danou. U rámku 39x24 dávám (když bych drátkoval svisle) jen 4 drátky a spodní jsou vždy odsazené asi o 2-2,5 cm směrem ke středu rámku. Tím vznikne šikmost všech drátků, která hodně zabrání zhroucení díla. Tyto šikmé drátky mají ještě jednu funkci. Lze pak snadno zjara odříznout mírně plesnivé roky plástů. Na těchto odřezaných rozích si včely postaví první trubčinu a začnou chovat ty úplně první trubce na jaře. Toto je finta mojí mámy, poředkové to tak dělali vždycky a věděli proč. Vč ví, že by mělo mít trubčí plod mezi česnem a plodem dělničím. Jinde jsem opakovaně mockrát vysvětlil proč.

Na otázku od jaké firmy M přímo neodpovím. Napovím a bojím se, že nedělám dobře. Ale risknu to. Poslední kvalitní mezistěny u nás dělá firma POKUD VÍM JÁ , dva staří manželé a jejich příjmení je domácká zdrobnělina mužského jména. Možná, že ještě i jiné M jsou kvalitní, mě se ale osvědčila jen ta jedna značka.

Tak jsem včera přivezl 150 kg cukru po 18,90 Kč z Tesca.  A tak už bude zásoba asi 2 tuny, což je  u mě skoro na dvě sezony. Doporučuju všem se zásobit, doba je nejistá. Každé kmenové dostává asi 20-25 kilo + všem nechávám asi tak po půl bedně medových polorámků, což dělá tak 6-8 kg nevytočeného medu na vč.

Letos doberu poslední cukr za 8,90 a za 11,90. Nevím jak koho, ale mě to hodně zahřeje u srdíčka.

Cukr když je v suchu vydrží i 10 let a i déle. Cukr a vosk by měl mít každý v zásobě.

Děkuju. Nesmyslná cena, svět se musel zbláznit. Tráva - seno byla vždycky zadarmo, jen za práci (amortizaci seníku, půdy, stodoly) a největší položkou bylo vždycky jádro. Jak píšu výš, už cena sena v balíkách rovná ceně jádra mi pořišla dost uhozená, ale budiž. Ovšem 12 Korun za kilo sena, to se najde někdo, kdo to dá? Vždyť je to 3 x víc než je cena ječmena?

Já s vámi ale nesouhlasím. Mezi námi jsou bohužel i tací, které jen to hloupé sbírání měli přiměje, aby se za celou zimu došli na svoje vč aspoň podívat. 

Ale vím, že existuje i názor, že čím víc by tihle takyvčelaři zanedbávali svoje včelstva, tím dřív by o ně přišli a byl by od nich pokoj. Od zanedbaných vč i od lajdáckých včelařů. To je taky velmi pádný argument a úplně jednoznačný postoj v tomto nemám.

Nemám už několik let králíky a tak nevím, že je granulované seno. Sdělíte kolik stojí a jaké? Píšete přesně to, co mě na senu “trápilo” taky. Sečení, sušení a hlavně skladování. Kupoval jsem lisované v balícíh asi jako byla dřív sláma, váhu balíku si už nepamatuju, za kilo jsem ale platil 4 Kč, což bylo stejně jako za ječmen. Ječmen by asi šel tehdy i laciněji, ale je to nejlepší kámoš a tak jsem peněz nelitoval. On si myslím říkal o trochu míň.

Netušil jsem co píše petros. S větším průměrem při stejných otáčkách roste obvodová rychlost a to bude rozhodující, protože čím blíž k ose, tím větší by musely být otáčky aby se med vůbec vytočil. Tak to píše pan kolega Goro a já to tak pochopil taky.

Jádro sdělení je ale jinde, řekl bych. Tazatel se neptá na fyziku, chce vědět jaký medomet si koupit a nechtělo se mu to hledat a nebo moc nerozuměl učeným kecům v popisech strojů (všichni se chorobně snaží o max stručnost) a chtěl praktickou radu.

Jo a pane kolego petrosmoravicum, jsem rád, že sem chodíte, napíšete nám taky něco? Jste to vy kdo měl ty parádní nástavky z rákosu?