Příspěvky uživatele

Varaxi

Protože orel much nelapá a protože jste žena, což mi hned nedošlo, nebudu se s vámi hádat. 

Jste demagog. Dokážu vám to. Tučně vám vepíšu VĚDECKÉnepravdy, neboli popření DEFINICE ano? Citace:

Za domestikovaný je považován druh nebo poddruh, který lze chovat v zajetí včela chována v zajetí není, třeba spářit jí nejde jako králíka v králíkárně či dobytek v maštali, nebo který již žije pouze v zajetí, buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít včela dokáže přežít divoce, nebo proto, že jej člověk vyhubil včela není vyhubená. Domestikované zvíře se trvale množí v péči lidí to právě nejde, jak dokazuji v předešlé větě a liší se od divokého příbuzného neliší se vůbec ani morfologicky, ani způsobem života.

Takže. Jestli to správně chápu, nejste včelař, jste zapálený sympatizant a domníváte se, že jste vášnivý podporovatel včelařů a včelařství.  I když nejste včelař, přesto se vyjadřujete k mému praktickému umění chovat včely a k mým vědomostem. Pak mi nezbývá než před vaším bezbřehým sebevědomím hluboce smeknout.

Prá vě díky lidem, jako jsem já, jde svět kupředu. Připomenu vám dva Americké pologramotné bratry, kteří neměli ani maturity a tak nevěděli, že nic těžšího vzduchu nemůže létat. Neznali odborné definice a jen prostě zkusili letět. A povedlo se jim to myslím začátkem prosince 1903. O 66 let později stanul člověk na měsíci.

Zná mě tu několik lidí osobně, vědí o mém chovu a vědí, že jsem se posledních 30 let aktivní práce živil výrobou věcičky pro sportovní rybolov, o které se bezpečně vědělo, že to udělat nejde. Já nevěděl, že to nejde a vidíte, hlady jsem nechcíp.

Tak se udobříme ano? Myslete na věci, které tu píšeme a prosím o ždibet pokory, nic víc, co vy na to?

Zkuste třeba zalistovat v análech Patentního úřadu, možná leccos pochopíte.

To se ale o včele říci nedá!

Ve zdravém včelsatvu chovaném v dobrém úle a beze stresů odcházejí zimní včely až v průběhu a nebo po odkvětu řepky. Pak vč zeslábnou, často značně, to odejdou už i nové včely upracované jarní snůškou. Ovšem namnoze slábnou vč teď, v době, kdy by měla raketově růst a sílit. Pobavme se o tomto jevu.

Vč mi staví, naposledy jsem včelařil ve čtvrtek 21.3. a někde (asi 30% vč) byly už dvě postavené a zakladené mezistěny a to jak u míry 39x30, ale i u v této době vždy slabší míry 39x24. Ale někteří kolegové mi volají, že jim ubylo včel na polovinu. Najednou jim místo stavby a rozvoje, na před týdnem černě obsednutém posledním rámku od stěny bloudí pár včeliček…

Někdy to vypadá jako po otravě. 

A pak že já odvádím pozornost. Hádáme se tu o kra.ině. Včela není zvíře, je to ryze lidký idiotský konstrukt. Jako není zvíře mravenec, vážka ani kobylka zelená a dokonce ani bourec morušový není zvíře. Je bourec domestikovaný?

Nevím, zda stejný paskvil - navlečení “zvířecí” legislativy na včelu je ryze česká bláznivina a nebo jsou stejně pitomí i jinde (směrem na Západ bych se nedivil, tam je možné všechno). Nebo čeští zákonodárci museli implementovat včelu-zvíře jako další zhovadilost EU typu křivosti banánů?

Aspoň tady bychom mohli zůstat normální. Karel IV i Marie Terezie a možná další panovníci velmi podporovali včelaře a nutili občany k velké úctě ke včele i včelařům. I komunisti si včelařů vážili víc než dnešní mocipáni. Včelaři se dlouhá staletíi těšili významným výsadám. 

Dnes takovou úctu a respekt ke včelařům necítím ani málo. Je smutné, že pouze cizácký sámoškový řetězec zorganizoval demonstraci toho, jak by regály v krámech zely prázdnotou bez včel. České orgány i média to přešli mlčením a jen letmou zmínkou. Perme se o to, co si zasloužíme. A začal jsem tím, že jsem na to upozornil i když je to pro někoho odvádění pozornosti. Jako někdo dřív miloval Sovětský Svaz, nyní někdo miluje EU a tak se mu nelíbí narážky na nenormalitu. Velký rozdíl v těch říších není. V mnohém ohledu je to teď horší, co se týče buzerace určitě!

Ale navrhuji návrat k původnímu tématu. Nezamýšlel jsem to jako výzvu nechat včelstva napospas přírodě. Ne. My je chováme a chceme po nich něco a pokusme se přijít na to, jak dosáhnout podobných výsledků, jaké by nepochybně dosáhla sama příroda, ovšem za desítky, stovky a možná tisíce let. Já čas čekat nemám, vy jo?

Tvrdím, že včela zasloužila jiný zákon a že není zvíře ve smyslu toho pojmu. To, že nějací tak zvaní odborníci tvrdí, že včelu domestikovali ve starověkém Egyptě je jen jakési tvrzení vědcostutů. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že se tak zvaná věda mýlila. V lepším případě a nebo za peníze falšuje výsledky, jako třeba lži o klimatu. Ale ano, někteří jednoduší z nás věří slepě. Já ne. 

Mýlíte se, ale nač se s vámi hádat. BG je pravdě blíž. Včela prostě není zvíře i když nablbá legislativa to tak má. Včela měla mít úplně jiné zákony, ty ale tvoří, přesněji schvalují lidi nekvalifikovaní, kterým velí otužilá prodavačka mobilů ve dvou svetrech.

Tohle je suprová informace! Samosebou jen teoretizování jak to funguje, ale hodně by to vysvětlovalo.

Ano, v jiné souvislosti a ne zrovna u včel jsem někde vyčetl nebo slyšel, že každý organismus disponuje jakýmisi “spícími” geny, které běžně aktivní nejsou, které se ale dají za nějakých podmínek probudit, neboli aktivovat.

Docela jste mě pobavbil pojmem, že je to o mravencích obecně známé. To bych pak (součást obce) o tom věděl a když ne zrovna já, věděla by to většina.😉 Opak je pravdou, pro mě je to informce revolučně nová. I když mi to něco připomíná, ale když jsem na to před časem narazil, neuměl jsem to domyslet a pochopit a už vůbec vidět souvislost a tudíž jsem to dokonale zapomněl. Taky jsem od pana Marxe ještě nevěděl o jevu, který jsem nazval principem chlebového kvásku. Takže díky za další vědomost a možnou souvislost. Rozdíl je v tom, že u mravenců je to patrně “vědomá” činnost, u včel to chápu jako bezděčnou funkci. I když, kdo ví? 

Jak jste jednou trefně suše poznamenal, vědci nás v tom nechají a tak si nějak musíme poradit sami.

Neslovíčkařme, prosím. Já netvrdím, jako někteří, co nechají každý rok vědomně velkou část svých vč padnout a svojí neschopnost udržet je živá a výkonná zdůvodňují tím, že nechávají odpadnout nedobré. Znovu si to, co píšu přečtěte pozorněji.

Je rozdíl vědomně něco likvidovat, ať už radikálně jak myslíte vy a kámoš Petr a nebo jako k tomu přistupuju já a neumět udržet vč živá a svoje lemplovství stavět na odiv a říkat mu šlechtění.

Co dělám já je spíš jakési zušlechťování, nikoli šlechtění jak tomu pojmu rozumím já.

OK. Zatímco já dosud zastával Brennerův názor, že nemusí být žádné úhyny a pořád mám za to, že je nutné nemít úhyny nikdy a dokonce jsem kvůli odporu lidí, se kterými nesouhlasím, k tak zvané tvrdé chemii došel k tomu, že léčím minimálně a rozhodně ne žádnou kyselinou (i když nejškodlivější kyseliny považují antichemici za báječné). Přesto se mi začíná zdát, že by opravdu část vč měla uhynout a nerozmnožovat se. Nedělám to přímo, neznám sirný knot, ale Petr, zemědělec a chovatel špičkových koz je zastáncem likvidace nevhodného “materiálu”. Vlastně to samé říká Petros. 

Ovšem nejrozumnější se mi zdá názor BG. A ten Gorův automaticky, ten mě nepřekvapuje skoro nikdy, hodně s ním souzním. Je nutné, jak podotýká BG, se snažit nacházet rovnováhu mezi tím, co jsem ochotný včelám ještě tolerovat (agresivitu nikdy) a kde to nechám na přírodě.

Nesnáším lidi, co tvrdí, že doma na zahradě šlechtí odolné včely. Ale vlastně jsem to dokázal, nemám úhyny, mám včely mírné a nerozbíhavé se slušnými výnosy a neumím ve svých vč najít roztoče. Snad vyjma pár, asi neduživých jedinců a někdy žádné. Pravda, vůbec nemám sejta ve dnech, ale zkušený ví, že se i tak monitorovat dá. Rozdíl je ale u mě v tom, že jsem nikdy neměl ambici šlechtit včely a našel jsem takové postupy, že síra není potřeba a stejně vše neduživé u mě nemá šanci. Jakkoli neduživé, nebo "bez jiskry" je ale spojeno s něčím jiným a matka zlikvidovaná. Mám čas vč pozorovat a mám zkušenost umožňující velmi brzy poznat, že něco není OK. Radikálně ale nic neřeším, tedy sirným knotem. Ano, co dělám je, že z nevhodných vč likviduju trubčinu. Jenže jen dokud je ve VN. Jak vč přemístí chov trubců do TL, už likvidace trubčiny není možná.

Udělali jsme v roce 2022 pokus s Tom4. Polovině vč jsme dali jen Gabon, u mě dokonce polovině poloviny až na měsíc září a žádné jiné léčení. Druhá polovina dostala jen jednu fumigaci Varidolem po 10.10. a vč byla stoprocentně bez plodu a opakuju, od loňského léčení byla říjnová fumigace (nebo Gabon) prvním a jediným léčením. 

U mě vše OK, Tomovi bohužel skoro polovina vč padla. Jenže těch i těch a on, a vlastně i já jsem pod tíhou jeho úhynů s pokusy přestali. Nakonec se ukázala možná příčina. Padlo mu skoro vše, co nepocházelo ode mě a tak “chlebový kvásek”? Stejně tak Petr má 100% včel ode mě před asi osmi lety, kdy si svá vč zabil kyselinou mravenčí v drahých německých odpařovačích. Článek “chlebový kvásek”, soudě dle počtu přečtení a nulových reakcí, nevzbudil žádný zájem. A v tom to taky vězí. Zatímco já umím a mám “čich” na to, rozpoznat důležité, většina ostatních to sice přečte, mnozí ani nedočtou a ihned to zapomenou. OK, kdo chce kam… 

a pak že jsem stará konzerva, houbeles, naopak umím ihned rozpoznat chytré myšlenky a neváhám je ihned vyzkoušet i za cenu dalších rámkových měr nebo nějakého nepohodlí a patrně proto jsem ZATÍM úspěšný - ze slůvka zatím je snad dostatečně patrná bezbřehá pokora

Totiž. Nikdo, kdo chce radu, ve skutečnosti poradit nechce. Naopak hledá někoho, kdo mu jeho bludy pochválí a souhlasí, oponenta nemá rád. To platí u nevyžádaných rad tuplem. OK, tak si holt každý dělá co chce a klidně, i když se dozví, že by problémy mít nemusel a nebo málo a menších, setrvá u svého (a svojí pošetilost nazve šlechtěním odolných včel). Opakuju, kdo chce kam a nebo jak si usteleš…

Další info od MUDr. Marxe. 

Přírodní výběr jde úplně proti zájmu člověka. Příroda má čas i zdroje na nekonečné opakování principu pokus-omyl. Co nemá předpoklady, nepřežije, nerozmnoží se a tudíž “blbé” geny nepřenáší dál a neudržuje je “při životě”.

Tím, jak léčíme všechna vč, nemáme šanci zjistit, která by tlaku virů a taky VD odolala sama. Základní předpoklad přežití v divočině nemůže člověk v chovu včel (ani ničeho jiného) uplatnit. Přesto, zdá se (myšlenka moje, ne páně Marxova), je jistá šance, kterou jsem vysvětlil v článku o chlebovém kvásku. 

Existují, BOHUŽEL, mezi včelaři šílenci, kteří neléčí a uplatňují systém, že co není dobré uhyne. Snaží se sami vyšlechtit odolnou (záměrně nepíšu varroaodolnou) včelu. Nedochází jim, těm pošetilcům a pro ostatní nebezpečným magorům, že to se za jednoho lidského života na jedné zahradě dosáhnout nedá. Lidi nemají nekonečně času jako příroda.

Naopak, když jsou stažené je to lepší.

Doplním to. Je běžnou praxí posilovat a hlavně spojovat zjara včelstva. No a když některé vč připojím k jinému, tedy na úplně jiné místo v rámci jedné včelnice, včely, které jsou zrovna venku za snůškou svůj úl nenajdou a tak se vžebrají k sousedům. Myslete. Když se k vám bude dobývat totálně vyčerpaný cikán s batohem plným peněz a v obou pazourách bude mít po šunkové kýtě a ochotně vám to hned mezi futry předá, taky ho pustíte domů. Dáte mu najíst a necháte ho vysprchovat a naznačíte mu, že se s takovým nákladem může zase přihlástit k vám domů a že u vás už může zůstat napořád, když bude dřít jen za sprchu, nakrmení a nový domov, když svůj ztratil. Vděčně a rád to přijme…

Dlouho jsem zvažoval, zda následující zveřejnit. Mám stěžejní informaci už od srpna, kdy mi volal a sdělil mi zásadní věc MUDr. Marx. Asi před týdnem mi volal opět a dovolil mi věc zveřejnit, opět ale nesdělil kde k tomu přišel. Následující tudíž není můj “vynález” či objev a popravdě ještě jsem to úplně nestrávil.

Princip spočívá v genetické podstatě virů, kde nejde o kompletní DNA, ale jen RNA, tedy jen část dvoušroubovice a nebudu tady zatěžovat touto teorií. Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám. Vůči většině virů a dalších nemocí. Kojičky těchto včelstev mají ve své krmné kašičce jakousi dosud záhadnou substanci, univerzální protilátku a mohou schopnost tvořit tuto protilátku předávat dalším včelám, které jsou v larválním stadiu krmené kašičkou s touto protilátkou. Tyto včely pak samy bezděčně tvoří ve své krmné kašičce stejnou a stejně účinnou protilátku, která se ale neředí. Ovšem v jistém smylu ano, ale to vyplyne později.

Takže. Jakékoli “obyčejné” včelstvo dostane brigádu ze včelstva s protilátkou, ihned se stává tvůrcem a nositelem přirozené protilátky. Dovolil jsem si to nazvat efektem chlebového kvásku. Pokud jím naočkujeme jakoukoliv mouku s vodou, vznikne chleba. Přesněji, jen tak MŮŽE vzniknout chleba.

Tolik podstata jevu, následují už jen moje dedukce a úvahy, a jak je u mě  běžné ihned také SOUVISLOSTI.

Dříve (po ww2, předtím nevím) až do asi let devadesátých převládal názor vhodnosti a potřebnosti jarního vyrovnávání síly včelstev. Cílem byla v rámci jednoho stanoviště co nejvyrovnanější vč a z toho vyplývající vyrovnané výnosy. Je popsáno mnoho způsobů jak toho docílit, jedním z nich je brigáda. To je terminus technikus a je nad rámec tohoto článku vysvětlovat co by měl každý znát. Běžně se v té době ale včelařilo dvoumatečně. Když to zjednoduším, jednou z praktik bylo na dvě produkční vč se vyzimovalo třetí, tak zvané manipulační včelstvo a jeho rozdělením mezi uvažovaná produkční se docílilo větší síly v rané snůšce. Skutečně to dokonale funguje. Ovšem jakýmsi vedlejším produktem bylo masové posilování všech vč plodem a včelami včelstev jiných. Od této praxe se v současnosti ÚPLNĚ UPUSTILO!!!! Mám za to, že v důsledku opuštění této, dříve běžné praxe, se také zvětšiny vytratila schopnost popisovaná v tomto článku. Rozhodně skončilo přenášení této (i jiných) vlastnosti mezi včelstvy.

----------------------------

Tady opět rozkošatím výklad a opět odbočím. Málo se ví, že zjara lze spojovat vč naostro, neservou se. Mnohem jednodušší a elegantnější a časově nenáročné je posílení slabšího vč rámkem s plodem i se včečlami, které daný rámek právě obsedají. Efekt je stejný jako u brigády, jenom ne okamžitý jako u brigády. Silnému vč se odebere rámek s plodem a včelami a vloží za poslední plodový (s dělničím plodem i když mezi plod a SR, případně zadní krycí) rámek posilovaného vč. Ano, tak jak je, rovnou. Jedinou podmínkou je, že na něm nesmí být matka. Neservalo by se to, ale matku by zabily. Ovšem včelám mateřské vč neublíží a naopak velice uvítá posilu. Přidat jen plod bez včel nelze, posilované vč by to naopak oslabilo. Má přece ošetřovatelek plodu právě tolik, kolik má vlastního plodu a určitě ne víc. To by mělo samo víc plodu ne?

Při posilování plodem - je to posáno jako vyrovnávání síly včelstev - má svá úskalí a není to až tak jednoduché. Pokud chci okamžitou posilu, vyberu rámek s plodem převážně líhnoucím. A naopak, když se mi zdá, že posilované vč má málo otevřeného plodu a nebo nepospíchám, vyberu rámek s plodem mladším. Na něm jsou právě kojičky a ošetřovatelky plodu a jestli by se mohl přidat plod bez včel, pak jedině plod líhnoucí. Bez včel ale nikdy otevřený!!!

No a zpátky k teorii chlebového kvásku.

Protože teoretikové, dodnes žijící a píšící do časopisů (proto je nemůžu jmenovat, ale škůdce českého včelařství bych pojmenoval s chutí), tak dlouho propagovali upuštění od posilování vč na jaře, jako prý že jinak se nemůže projevit skutečný potenciál té které matky, že je to zbytečné, kontraproduktivní i jinak, že se víc přenášejí nemoci  a VD, prostě ble, ble a ble, je výseldek ten, že se nepřenáší vzácná vlastnost “chlebového kvásku” i kdyby se u někoho u některého včelstva vyskytla.

----------------------

Nemám co víc dodat. Naopak mám za to, že tuto informaci stejně pochopí nemnozí a i když pochopí, neudělají v praxi vůbec nic. Pro mě to vysvětluje záhadu, jak to, že mám vč bez úhynů. Nabízelo by se, že jedině Blaník, úl i metoda, jsou tím všespásným receptem na věčné časy a nikdy jinak. Ale tak to určitě není. Bez úhynú je Goro s NN systémem, divulepý Bohemia Gall s volnou stavbou, asi v Langsthrotech - je tajemnej jak hrad v Karpatech a tak toho o jeho včelaření moc nevíme (je lakomej a nechce sdělit svoje know-how) a taky kámoš Rosťa v Adamcích se sejty ve dnech a jen s jednou mírou v úle. Ale já, Petr i Tom4 svá vč posilujeme a Rostislav taky a tím přenášíme efekt chlebového kvásku na většinu svých vč. O tom, kde se u nás čtyř ty imunní včely vzaly pomlčím, to už by byla hyperspekulace.

Na závěr je nutné upozornit, že pod tlakem včelstev "obyčejných", tedy bez záhadné schopnosti tvořit protilátku ve své krmné kašičce, a bez každoročního posilování jedněch včel včelami a plodem z jiných včelstev, se postupně schopnost ředí a vytrácí. Polopatě, “obyčejné” včely, spíš včelstva, nositelky přirozené imunity nakonec převálcují a unikátní vlastnost se vytratí…

Nikdy jsem nic takového neslyšel, nečetl. A mám za to, že to není možné, ale opakuji, nezabýval jsem se tím. Co vím je, tvrdí to v jednom videu na YT Ivan Černý, že když staví včely v medníku divočinu, postaví si na med buňky větší než dělničí, ale menší než trubčí a prý do takového díla tím pádem jiný plod nedávají. Nevím, toho “včelaře” si neumím vážit a z jiného zdroje o ničem takovém nevím. O střední velikosti buněk ano, ale považuju to za nějaké nevýznamné, marginální anomálie.

Na 99% tuším, co vás trápí. Včely vám nechtějí nosit med skrze mřížky, medem plní plodiště, omezují matky a rojí se a přitom medníky zůstávají poloprázdné. Kor když je v nich nutíte stavět pouze panenské dílo a tudíž tam nepřevěšujete plod. Znám to, zažil jsem to, proto se plod převěšovat musí, jinak to nefunguje! 

Z uvedeného toho dedukujete, že máte větší včely, které by rády nosily do medníku, ale nemohou protože jsou asi anomálně větší. Tomu nevěřte. To je jinak. Především záleží na mřížce, nejhorší jsou výsekové, ty dokonce včelám způsobují údajně bolest nebo nepříjemný zážitek, navíc je poškozují. Zkrz toto vážně prolézat nechtějí i “malé” včely, pokud takové mohou existovat. Také je v této mřížce málo otvorů, z celkové plochy se mi zdá, že je součet plochy děr méně než polovina. 

https://www.vceliobchod.cz/materi-mrizka-pruhledny-plast-ruzne-velikosti?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q7Aa6KMX2cJJw4dBLq18RrSa_vBILyOc2aqmIZnWRN3vwP4JKsgL7QaAr2JEALw_wcB

O malinko lepší je plastová mřížka této konstrukce, ale je špatná a včely skrz ní nechtějí chodit také. Snad aspoň neničí včely a nepůsobí jim bolest.

https://www.vpjested.cz/materi-mrizka-plastova-lita-420-420-bezova-0199/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q69WC2r8oDss8SyHKi2pPAk-slIF5VUmm-UvadAnHREghe6LncfE_kaArEtEALw_wcB

Nejlepší jsou mřížky drátěné, kdybych používal mřížku, tak jedině drátěnou.

Mřížka je nepřirozený prvek a včely vždy hledají možnost, jak skrz ní prolézat nemusejí. To je nutné si uvědomit a zařídit se podle toho. Od přelomu 70/80 let 20 stol se u nás rozmohla propagace nástavkových úlů a ty začaly, nejprve velmi pomalu vytlačovat zadováky. Současně se propagoval systém nízkonástavkový a tvrdilo se, nepravdivě, že je lepší. Není a i zde musí být mřížka, pokud nemá být plod roztahaný do všech nástavků. Propagátoři bezmřížky tvrdili, že med stlačí plod. Neznal jsem nikoho, kdo by měl tak vydatné snůšky, že by mu mohl med stlačit plodování do spodních nástavků. Velice mě dráždily ty ustavičné kecy o tom, že mřížka připraví včelaře o polovinu medu a vyhání včely na stromy.

Nakonec jsem to zkusil a musím si nasypat na hlavu pomyslný popel. Zatímco NN úly jsou zastaralý a dávno překonaný nesmysl (zkoušel jsem je přes 25 let) se spoustou zbytečné práce a malým výnosem mizerného medu, od chvíle kdy jsem přišel na způsob jak mřížku nepoužít, mám medu každý rok dvojnásobek s menší pracností. Ve skvělých letech mívám i trojnásobek výnosů, obvyklých ve stejných úlech s použitím mřížky jakých jsem dosahoval dříve.

Tady zopakuju co tvrdím už roky. Langstroth 1/1 je nesmyslný úl, stejně špatný jako český Adamec 39x24x11, jsou na plochu úplně stejné - rozdíl 1 dm2 a navíc Lang není čtverec a tudíž lze jen na SS. Tím je vlastně horší a méně univerzální. Stejně je na tom Zander 42x22x10 a všechny podobné úly. U všech úlů s plochou jednoho VN kolem 100 dm2 platí: JEDNA BEDNA MÁLO, DVĚ MOC!

I úl 39x30x11, základ Blaníku, je o hodně lepší, ale stále moc malý. Má jen 129 dm2.

Pokud se pod něj dá NN, vysoký max 17, lépe však 15 (nově úplně nejlpeší pouze 39x11x11), pak je plocha dostatečná, doslova ideální. Tím, že je NN POD PLODIŠTĚM, nepočítá se jeho plocha celá, ale světe div se, je to univerzální TLumič, který přesně vykrývá individuální potřeby včelstva, použijí z něj jenom tolik, kolik chtějí. Ano, polopatě, každé vč si v TL využije přesně tolik plochy, kterou chce a zbytek ignoruje. 

Dlouho si teoretikové mysleli, že je nutné pro plodiště prostor velký 150 dm2. Jen proto Ing. Řeháček vyplodil Eurodadant na 13 rámků 39x30 = přesně 152 dm2. Sedláček se nechtěl vzdát čtvercovosti a tudíž musel při délce rámku 39 jít do výšky. A protože 2 NN 39x17x11 s VM mezi nimi dávají 34,7, zvolil takto nesmyslně nekulatou výšku na 39x34,7x11. Toto čudo má plochu přesně 149 dm2.

Dnes je jasné, že oba dva kejkle, tedy Eurodadant i Sedláček 39x34,7 byly nesprávné, je to pořád malé. U Sedláčka navíc moc vysoké, jak je plodiště nad 30 cm (zjistil celý svět, ne já), některé roky část vč ignoruje medník, nacpe med do VN a ani se nechce rojit omezené medem v plodišti. O tom pojednám jindy.

Blaník má VN 129 a s NN 15 má zdánlivě zbytečných 193, což se hodně blíží dvěma VN 24 na sobě a teoretikové proto usoudili, že není nutné mít v jednom úle dvě míry a že musí fungovat dvě bedny 24 na sobě (stejně tak 2 Langy 1/1, dva Zandery a podobně). Včera jinde podrobně vysvětluju v souvislosti s TLumičem, že to neplatí, pokud se jedná o dvě stejně vysoké bedny. Pak matky roztahají plod do obou a tak dále.

Prostě je rozdíl, když je NN dole nebo nad VN a tak ani v kombinovaném systému nelze jen otrocky sčítat plochu. Ale klid, mě to trvalo 40 let než jsem na to přišel.

U nás drtivě převládá Adamec 39x24x11. Pozoruhodné je, že součet plochy VN a NN15 je 167 dm2 a to je, zdá se mi, úplně ideální. Pro jarní rozvoj a medný výnos je při stejné práci v třicítce mnohem více medu. Zase na druhou stranu, nikdo nevyhodí čtyřiadvacítky, i když se přesvědčí, že je to blbá míra a nebo kulantněji, že je míra vysoká 30 lepší. 

Nikdy jsem nikde nevyčetl, co tvrdím já, že Adamec v kombinaci s patnáctkou pod VN je ideální plodiště stran velikosti, neboli plástové plochy. Pak nemají matky důvod expandovat s plodem do medníků a nemusí být mřížka. Se všemi výše popsanými důsledky. Třetina práce, 2 až 3x více medu, menší stres pro včely a menší poškození včel, než jaké je, když musí prolézat mřížku. To vše v důsledku znamená současně nulové úhyny, patrně díky dokonalé zdravotní kondici včelstev, která byla díky tomuto úlovému systému vystavena nejmenšímu možnému stresu během celého roku.

Můžu to tvrdit, letos je to 60 let kdy včelařím samostatně, i když v dětství pod dohledem a celý život byly u nás obě míry, tedy 30 (k ní byly medníky 15) i 24 a málokdo měl tedy možnost tak dlouho srovnávat. Mám sdamosebou obě míry dodnes. Opravdu je třicítka o hodně lepší, ale nebylo potřeba dělat třináctirámkové, ultratěžké čudo. Byla to skvělá snaha, ale spíš teoretická než aby měla praktický přínos. Proto jsem vystoupil z Dadantklubu. Není třeba dělat atyp na jiný počet rámků než 11 (při délce rámku 39). V tom to nespočívá, stačí využít můj, asi bezděčný poznatek, že když je nízká bedna pod vysokou, tedy DOLE, a přesuneme tam chov trubců, odpadají vlastně všechny starosti současného českého včelařeství. A lze k tomu využít skoro jakýkoliv úl a zkusit v něm metodiku Blaník. 

K Langu 1/1 lze přidat buď NN vysoký 159, radil bych spíš 137 mm. A to nejdůležitější na úplný konec. Není nutné, aby byl NN polovinou výšky VN. To bylo tak dělané jen proto, co vysvětluji ve svém článku tady na CHZ o původním univerzálu 39x30 a k němu medníku 39x15 (původně 14,4). Tyhle, z mého dnešního pohledu hlouposti už nikdo nebude dělat a původní popsaný univerzál byl tím štěstím, co mě nasměrovalo správným směrem. Bohužel mi to na můj vkus trvalo moc dlouho. Musel jsem (jak hlupák) všechno zkusit nejdřív sám a nedal jsem si říct. Dobře mi tak!

Třeba někdo zase napíše (spíš budou všichi zarytě mlčet), že jsem utekl od tématu. No vlastně ano. Vysvětlil jsem (asi jste to nechtěl vědět), proč nechtějí včely prolézat mřížku a současně jak jí nemuset použít a dokonce jak je možné úspěšnou provozní metodu využít i u míry 24. 

Je nutné mít na paměti následující, co se málokde píše a určitě nezdůrazňuje. Přitom je to úplně stěžejní.

Praktik musí umět (naučit se) dobře odhadovat vývoj vč od chvíle návštěvy v dalších dnech a jak je vidět na fotkách někdy jde o hodiny. Ano, mnozí si tady řeknou, že mě se to mluví po víc než 50 letech včelaření. A je to do značné míry pravda a proto se snažím předat jak to dělám já.

---------------------------

Když se vylíhne plod z plástu, nové včely zaberou 3x větší plochu plástu, než ze kterého se vylíhly. Ovšem včely živé, které plást se zavíčplodem zahřívaly, nikam nezmizí, tolik jich stářím neuhyne a tak se dá říct (samosebou kdyby byl plod na rámku od loučky k loučce), že včely z jednoho rámku plodu budou potřebovat další 3 rámky. Protože je na každém plodrámku asi třetina zásob dá se říct, že ze 3 plodových přibydou včely na nejméně dva rámky. U 24 je na vysokých rámcích zásob málo, třicítka umožňuje o dost víc. Ovšem dobré včely promění na třicítce zásoby na včely a tak je 39x30 vždy silnější než 39x24. 

Jestli tedy vidím, že mám nyní například 5 rámků plodu a vidím, že na dvou se právě líhne sem tam včelička a že tedy ostatním to nebude trvat dlouhé dny, ale hodiny než se vylíhnou, musím si umět představit kolik rámků pak budou potřebovat. Mimochodem takto se dá dobře předcházet rojení. Když včely potřebný prostor A PRÁCI nedostanou, do úlu se vejdou, ale začnou “vymýšlet” rojení. 

Ovšem pořád je nutné mít na paměti, že musí být jako podmínka pro každé rozšiřování to, že musí být poslední plást na straně ke stěně načerno plný včel. Dřív se prostor přidávat nesmí. Ano, pak je to lavírování doslova na ostří nože a někdy rozhodnou 2-4 dny. Víkendový hobbík tedy například přidá medník i když se mu na odvrácené straně posledního plástu potácí pár včel a myslí, že tím preventivně zažehnal rojení. To zažehnal, ale zažehnal také rychlý jarní rozvoj, ale i dokonalý zdravotní stav a teplotní podtržení vč se mu vymstí malým medným výnosem hned a častými úhyny na podzim, někdy už v podletí. A strašně se diví, že mu včely padly. Přitom si to z 99% zavinil sám už na jaře tím, že neměl pod VN TL a nebo že nutil včely žít ve dvou stejně vysokých nástavcích. Totiž. Pro matku je atraktivní vždy vyšší plást než nízký a proto mu dává, když si může vybrat, vždy přednost. Jakmile by byl dolní prostor stejně vysoký, matky plod roztahají do obou nástavků (ale nebude ho víc), včely plod nedokáží teplotně zabezpečit nejlepším způsobem a výsledek jsou o půl roku později úhyny. Těch je nejvíc na míře 24 právě proto, že se používají 2 VN jako plodiště. Když se tam nazebrují plodplásty mezistěnami, je úhyn na podzim téměř jistý a je zázrak, když se nic nestane.

A zde se dostáváme k jakémusi pojistnému ventilu jakým je TLumič, nesprávně POLštář. V polštáři není možnost trubčiny, tedy chovu trubců a tím se POL liší od TL. POL vymyslel Ing. Řeháček, ale nazval ho Manipulační nástavek a nebo ho tak nazval Ing. Cimala. Jednoslovný pojem polštář vymylel Sedláček, zkratku POL jsem mu vymyslel a zavedl s jeho souhlasem (per huba) já. A používal jsem ten název pro TL. Jenže pak mi došlo, že ani Řeháček a ani Sedláček nemají v POL trubčinu a tudíž, že první s chovem trubců v podstaveném NN pod plodištěm jsem já a abych to odlišil, vrátil jsem se ke svému názvu tlumič, který jsem začal používat v polovině osmdesátek. 

-----------------------

Není jedno kde, na kterém místě úlu tento prostor je a už vůbec to nesmí být prostor stejně vysoký, podmínkou je, že to musí být prostor podstatně nižší. Tudíž pod VN 24 nebude nikdy jako TL fungovat další VN 24!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Právě pro ty včelaře, kteří nemohou být u včel denně a mají na ně omezený čas, je nejvhodnější právě TL. 

Příklad. Vidím, že bude potřeba například za 3-4 dny přidat prostor. Jestli je pod VN TL a není ještě zatím obsazený, případný přetlak nově vylíhlých včel nenastane, stáhnou se dolů a začnou pracovat v podstaveném NN pod plodiskovým VN. Prudce se ochladí? OK, stáhnou se nahoru aby ochránily před podchlazením plod a jakmile so oteplí, vrátí se dolů. Také TL (ale i POL) je dobrý na to, že v něm jsou (mohou být jako jakási “železná” zásoba - jinde v úle není plac) nevytočené medové rámky a nebo rámky s cukrovými zásobami. Na vysokých rámcích plodiště není dost zásob a vč by stagnovalo. Případný přebytek včel má kde být a kde pracovat i když matka do TL zatím nepospíchá, má nahoře ve VN jeden celý velký trubčí SR. Mladé včely v klidu a dá se říci po chvilkách, když je teplo, dole staví trubčinu na 4 SR prostřídaných dělničáky - to je jediné zebrování v roce u metodiky Blaník. Dříve jsem dával do TL “trubčáků” 6, pak 5 a nyní vím, že stačí 4. Od loňska experimentuju s pouhými čtyřmi v TL a zdá se, že to stačí. Dělničáky v TL po vybrání zásob slouží jako nárazník tlumící silné nárazové snůšky jak nektaru, tak i pylu a včely přínosem obého neomezují matku v kladení ve VN. To je další velký protirojový efekt TL.

Zde jsem vysvětlil několik zásadních věcí. Že musí být TL, jaký nástavek to musí být a jak musí být vystrojený. Zopakuju podstatné. Zatímco nahoru nad VN nesmíme přidat prostor předčasně, tedy dokud není zadní strana posledního rámku tak obsednutá včelami, že téměř není vidět plást, u spodního TL to nehrozí a TL je naopak vhodné včelstvu přidat s předstihem a někdy i značným, tedy i týden i několik týdnů!!!! 

Tím je řečeno vše podstatné proč mít v jednom úle dvě výšky rámků a jak se to zúročí v praxi. Ve většině let vůbec neznám žádné kontroly na rojové matečníky, jejich vylamování každých 9 dní a podobné předpotopní nesmysly. Neznám žádnou “optimalizaci”, tedy u mě nesmí existovat žádné omezování matek v kladení. A neznám mřížku, jak jí nemuset použít vysvětlím posléze v jiném vlákně.

Tvrdím, že Dadantsystém, nejlépe metodikou Blaník a ještě lépe v úle Blaník znamená na stejné množství medu asi třetinu i méně práce, ve srovnání se všemi ostatnímy metodikami a úlovými systémy. A tvrdím, že je krajně neodbornou, stále opakovanou lží, že se v Dadantu nedá dobře obmněňovat vysoké dílo. Mě to jde v průměru z asi 40-45% a mladší dílo v plodištích není pro zdárný vývoj vč v průběhu roku dobrý.

Ještě větším bonusem je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a že lze těžit med jen z panenského díla a přitom Blaník nikdy nepoužívá mřížku. Tvrdím, že k pouze panenskému medu směřuje vývoj a civilizace a kdo to pochopí dřív, získá náskok. 

Děkuju za vložení fotek. Popis k nim diktuju a počítač píše s chybami, za což se omlouvám a romaning patrně skopíroval popisky tak, jak je dostal. Dokonce mi psal, že je to plné chyb a zda to diktuju, doufal jsem, že to přepíše správně česky. Kolega romaning mi psal, že měl a asi má v práci nějaký frmol a neměl čas se s tím crcat, prosím tedy čtenáře o shovívavost.

I přesto doufám, že to jsou informace cenné a díky úžasné moderní technologii může vidět každý stav mých vč v daný den. Fotek jsem pořídil víc, ne všechny asi vyšly tak, aby na nich bylo něco vidět a hlavně opakuju, romaning je v časovém presu. Kdo chodí do práce nemůže si hrát se včelami denně jako já.

Přidám co se ve stejném vč a dalších dělo o pouhý den později. M už byly zakladené, a šly do hnízda a vč dostala další na pozici v zadu mezi poslední plod a SR. Malá část špendlíků začíná bělet a při procházce lesem jsem zjistil, že včely ještě intenzivně navštěvují dokvétající jívu. Víc jak polovička mých vč dostala druhou M a první vytaženou do hnízda. Co je slabší dostává k obnovení loňské nezakladené mezistěny. 

Je nutné ještě něcvo upřesnit, upozornil mě na to včera Petr. Stále píšu o tom, jak chce vč mít pohromadě plod a z toho vyplývá, že by tedy měla být trubčina na SR zakladená. Tak to není, nemusí! Stačí, že se chytly stavby, bezdůvodně by trubčinu nestavěly a tak když tam není ještě plod dnes, zítra bude a tak tato trubčina funguje stejně nezakladená, ale právě stavěná.

Letos stěží vytočím med ze špendlíků, příroda předběhla včely, nezdá se mi, že by některá mohla dostat brzy medník. Budu zde o tom referovat a snad se naučím sám vkládat fotky z telefonu sem a nezdržovat někoho jiného.

Nesouhlasím. Mám i úly staré 70 let a fungují a včely jsou v nich skvělé.

Víte, ono to v moderně a novosti nespočívá. A proč mám já vedle nových tenkostěnných nástavkáčů i prastaré (taky nástavkové, ale i univerzály) vykopávky? No proto, abych mohl srovnávat. Vlastně celá moje teoretická a publikační práce není nic jiného, než srovnávání a často uvádění mejnstrýmových bludů na pravou míru. A proč nepublikuji v hlavním “oficiálním” proudu? No protože mejnstrým!

Už jsem to chtěl vzdát a vzdal. Utekl jsem z OV, IF zrušili. Pak mi kámoš volal, že někomu stálo za to moje publikace uchovat a že se o mě píše tady na CHZ. Tehdy jsem pochopil, že nic není nadarmo a že se pár lidí, kteří ocení nemejnstrýmový a neliberální přístup, najde.

Sdělím to takto. Starověké řecké přísloví praví, že “slušní mužové sází stromky i když vědí, že sami v jejich stínu už odpočívat nebudou…”

A tak i já se snažím předat, co jsem za život nahromadil a vím, že nikdy nic z toho já sám mít nebudu.

Jsem starý a srovnávám. Pamatuju lepší časy.

No a že je mezi včelaři spousta prasat víme. Ono se stačí obyčejně podívat, jak “kolega” vypadá, jak se obléká a jak čistý má mundůr, zda se obtěžuje nosit zuby a taky je poučné se podívat na jeho včelnici a ještě lépe do medárny. Vím jistě, že by mnohé přešla chuť na med některých z nás. No a mor je jen o čistotě a hygieně. Víte, Bodlinko, jsem ateista, ale z nedostatku vhodného pojmosloví se na Něj odvolávám často a fakt neberu Jeho Jméno nadarmo. Vážně si někdo myslí, že je náhoda, že věci nesprávné a nevhodné k dalšímu zacházení smrdí? Jsem stopro přesvědčený, že to všechno kolem nás Bůh vymyslel dobře. Jen někteří to neumíme a nebo jsme líní akceptovat.

Ano, jsem si jistý, že pod tlakem infekce ze sousedství ostatní, tedy jejich včely trpí. O tom není spooru.

OK. Vím o velkovčelaři, věhlasném, co publikuje a je uctíván, že když přijde ve svém velkoprovoze na mor, včely smete s matkou na M, plásty spálí, úl vykoupe ve “žhavém” parafínu a jede se dál. Žádené hlášení, žádná “buzerace” a funguje mu to. Je to OK? Je to košer? Je to slušné vůči ostatním? Na co jsou pak zákony, Vyhlášky, státní veterina a podobné buzerinstituce? Budeme si každý dělat, co se nám líbí? LIBERÁLNĚ? To je pak anarchie, nebo se nějak pletu?

Fakt nemám sílu únavného Klímu poslouchat. Ono to o moru je složitější. Totiž. Je dost stupňů napadení, kdy vůbec nepropukne klinika a je to dáno počtem spor. Pak asi, možná, by fungovalo nějaké smetení a podobné kejkle. Vlastně to píšete i vy Bodlinko, lapidární polovětou, že: “Pokud to neteče česnem”.

Co je neoddiskutovatelný fakt je, že za komančů bylo “totalitně” moru mnohem méně. A hniloba plodu neexistovala vůbec!

Vrátil jsem se a máte pravdu. Je to k nevíře, ale opravdu tohle někdo neví. Mě to přišlo neuvěřitelné, že někdo hledá tuhle informaci touto formou tady a máte pravdu, je to tak. No, musím se ještě, i v mém věku, hodně učit.