Příspěvky uživatele

Jak tu někde včera píše pan Goro, že včely přejdou na zásoby, evokuje to běžnou věc. Je to ale naopak vzácnější než to, že nepřejdou. Jde o to, že pro vč jsou v zimě vždy dostupnější zásoby na rámcích, kde sedí, než na neobsednutých rámcích hned vedle. V rámci plástu vč přejde, na vedlejší plást přes uličku jen stěží! A když tak jen silné včelstvo a jen na rámek blíž k česnu a ne naopak. Tento fakt je zvláště citelný u TS a je vlastně jedinou nevýhodou teplé stavby.

Tak to shrňme. V předjaří téměř vždy a na míře nižší než 30 cm a tudíž na 24 vždy dojde k situaci, že na rámcích, kde je plod, nejsou žádné zásoby a na vedlejších je naopak zásob dost. Jenže včelstvo na ně nedosáhne. Kraňské včelstvo ví nepřetržitě kolik má dosažitelných zásob a tomu přizpůsobuje rychlost jarního rozvoje. Plné plásty mimo dosah jako by včelstvo vůbec nemělo! V nezúženém plodišti pak včelstvo s rozvojem čeká až bude venku tak teplo, aby se mohlo přesunout přes uličku (uličky) k dalším zásobám. Z toho jasně vyplývá, že nestačí  vidět, že vč zásoby má. Jde o to, zda je má v dosahu, tedy zda je může využít.

V předjaří nastává paradox, kdy vč má zásob nadbytek, ne ale ne na plástech kde sedí a kde má plod. A nemá žádnou šanci s tím něco udělat a tak stagnuje a čeká na oteplení.

Jinde jsem vysvětlil, že Rus Blinov vymyslel svojí přepážku mezi válkami ne kvůli rychlému jarnímu rozvoji, ale kvůli samoléčbě nosemy apis. My jí však využijme na rchlý jarní rozvoj a původní Blinovův efekt bude bonusem, protože jak tu nedávno dokládá pan Goro, spory NA jsou ve vč vždy a často i klinika v míře ne hned zjevné. Jen se vč nějak nerozvíjí a nemá jak říkáme jiskru.

Když jdeme komorovat, často dojde k tomu, že váháme kam vlastně dát BP, nechceme totiž včelstvo oddělit od zásob úplně. Zde je nutná určitá zkušenost a cit, dá se i říci že talent správně to vystihnout. Zde se teprve plně projeví efekt nízké Krmné Komory umístěné pod VN od 10 do 20.9. Pro vč jsou totiž zásoby dole nepřirozené a vč tudíž využívá během zimy sebemenší oteplení k tomu, aby zásoby přenášelo zezdola na místo, kde na ně umí dosáhnout a to je vždy nad zimním hroznem. Tedy nad plodem, u nízkých měr jako je 24 také vedle plodu.

Velmi polopaticky, KK pod VN od podzimu pomáhá k rychlému jarnímu rozvoji tím, že u včelstva nedochází k popsanému paradoxu. Když se navíc vč s KK pod nohama ještě po půlce února zúží, je úspěch zaručen!

Rozhodně nedoporučuji žádné jarní a předjarní podněcování, které někteří “umělci” radí a YT je takových rad plný. Někdo je motivován snahou prodat těsto a navlíkne to na zbytečné bílkovinové těsto, jiný je jen neumětel (druhý je mi milejší). Je nutné krmit dostatečně v podletí a nemuset pak zjara a v předjaří zachraňovat hladová včelstva. 

Někdy (je to častěji, než je milé) dojde k tomu, že se vč dá ještě před zimou částečně vybrat TL (tichá loupež) a pak je záchrana takového vč v časném jaru nezbytná. Je nutné si to psát a takové matky likvidovat a snažit se eliminovat gen, že se vč nechají vykrádat.

Martin83:

Zdravím vás.

Co když na rámcích co včely obsedají už bude málo zásob a vzadu “trčí” dejme tomu 5 zásobních? Dát jim jeden za poslední obsednutý plást?

Děkuji za odpověď.

Martin

Přesně tak!

K vašemu druhému dotazu. Nerozumím, není březen a tak jste plásty asi nepoškrábal. A protože mi dochází, že v tomto místě mám v metodice Blaník nejasnost, vysvětlím to.

Vy jste patrně myslel a díky snaze o stručnost nenapsal jasně, jak jste komoru udělal a zda jste plást poškrábal už nyní v únoru. Je ale nutné předem vědět, že se mělo jít zužovat až po polovině února, mezi 15-28 únorem. Protože ale bylo hezky včera a předpověď nesalibuje pěkně, mnozí komorovali tuto sobotu a je to tak dobře.

Ale o co jde s tím poškrábáním. Opět to musím vysvětlit v souvislostech.

Kraňka je přísně šetrná včela a dokud nejsou zásoby - víčka porušená, odkládají jejich otevření a raději stagnují v rozvoji. Stagnují víc, než když by měly zásoby s porušenými víčky. Jakmile jsou ale víčka porušená, včely začnou zásoby “zachraňovat” a začnou je přenášet. A v té chvíli je to pro ně (asi pro jinou partu než jsou provianťačky) jasný stimul, že je snůška. Ten pocit přínosu z venčí je umocněný právě tím, že jde o zásoby zpoza BP, tedy ne z hnízda. Ony přece nevědí, že to jsou jejich zásoby. Jsou oddělené přepážkou a tudíž je to zdroj vně a basta!

----------------

Kvůli výše uvedenému se poškrábou víčka zásobního plástu, ale jen prvního za BP a jen na straně přivrácené k BP. Důvod, proč se neporuší víčka více plástů a proč se plásty nesmí úplně odvíčkovat je následující. Mám za to, že se toto nelze dočíst v žádné a to ani české a slovenské staré odborné literatuře. Sám nevím, nakolik to mám načtené, vysvětlené předky a nakolik odpozorované. Ale platí to na 100%!

Asi jak je v úle a za BP obzvláště vlhko, odvíčkované zásoby by absorbovaly nadbytek vlhkosti. Zásoby by enormně zeřídly a začaly kapat as tékat na dno a mohly by i dokonce začít vytékat česnem (a způsobit jarní rabovku). I kdyby to nevytékalo, pro každou včelu spadlou na dno a nebo nucenou po dně chodit, je to past, ze které se nedostane! Přilepí se totiž. A dno je nejstudenější a z něj včely olizují skapané zásoby až úplně naposledy, až když se oteplí natolik, že to je pro ně možné. Proto k tomuto nesmí dojít. No a protože vč začne intenzivně vynášet zásoby zpoza blinovek až někdy v březnu a to podle počasí a množství plodu a to je každý rok jindy, tak proto se musí zásoby jen poškrábat aby nevytéklay než je včely vynesou. My prostě v komorách děláme včelstvu zálohu aby mělo v dosahu jídlo, ale mělo co nejmenší prostor na vytápění.

A protože všechno souvisí se vším, právě nyní docení majitelé izolovaných úlů, že v nich včelstva dokáží snáz vytopit ponechaný prostor. U tenkostěnných úlů dosáhneme asi polovičního efektu dodatečným zateplením u čelní stěny buchtou a blinovkou s polystyrenem uvnitř na zadním konci hnízda. A pak není nutné se s tlustostěnnými a vždy těžšími nástavky rvát celý rok.

Nikde se taky nedá dočíst, o kolik dní se uspíší jarní rozvoj jednak izolovanými úly se zužováním, nebo zužováním a dodatečnou vyjímatelnou izolací  tenkostěnných úlů proti úlům, kde se nezužuje vůbec. A také kolik se ušetří zimních ztásob.

Dle mého celoživotního porovnávání a konfrontací se zkušenostmi předků a načtením ohromné spousty literatury, jsem dospěl k tomu, že nikdy nejde o týdny, ale jen o pár dní a možná kilo, max kilo a půl zásob. ALE!!!! Jestli první jarní snůška ze špendlíků a třešní trvá 8-10 a max 12 dní a já nezúžením 6-10 dní ztratil, nevytočím nejlepšího medu v roce ani deko! No a šetřit kilo a půl zásob je zanedbatelné a proto někteří nezužují vůbec. A je na každém, zda chce asi o 15 kilo mnohem kvalitnějšího medu než je ten s příměsí řepky navíc a nebo mu stačí jen “řepkáč”. Přitom obě (všechny tři) jarní snůšky jsou absolutně jisté, tak zvaná hlavní je nejistá a z lip jsem já za celý život nevytočil ani miligram medu.

Jsem si plně vědom, že v jiné odborné literatuře není o dvou jarních snůškách ani jedno slovo a o třech už vůbec ne. Přesto je moje včelstva dokáží 420 mnm na okraji České Sibiře, kde je vždy o 2-3 stupně chladněji než ve stejné výšce jinde, ve většině let využít!

A ještě přidám. V úlech Blaník a dokonce i ve 24, kde se včelaří metodikou Blaník s malými nástavky na med, vždy zůstává asi jedna bedna kvěťáku. Celé roky čtu, jak mnozí a hlavně s mírou 24 v červnu krmí a já to nikdy v životě nezažil (v červnu nekrmím ani oddělky). A tak kombinací NN k VN 24 lze úspěšně včelařit metodou Blaník s mnoha benefity v podobě špičkového panenského medu a mnoha dalších. Každý a skoro v každém úle může včelařit líp, efektivněji a s větší radostí. Mám za to, že o radost jde většině nás hobbíků především. U mě to tak rozhodně je.

Dnes vyšel na CHZ článek o hustotě cukerného roztoku. Mým nedopatřením k němu dal majitel nesprávné fotky černých plástů vs panenských. 

Kromě toho je na fotkách včelnice (a mojí maličkosti) zřetelně vidět jaké mám dekly. Koho to zajímá, jsou to původně formy z betonárny na sloupové hlavice systému KB-blok. Vnitřní rozměr mají 490x490 a protože vnější rozměr mých tenkostěnných úlů je 465x465, pasují akorát s malou vůlí. Bohužel jsou mělké a vejde se do nich jen deska polystyrenu síly 20 mm, protože je nutné aby stříška měla kolem dokola přesah, umožňující skápnutí vody. Žebra stříšky-formy musí být uprostřed boků provrtaná, jinak by se v tom hromadila voda. V té by se pak topily unavené včely vracející se ze snůšky.

Na fotkách je také jasně vidět stín, jak jsou všechny úly ve stínu pod stromy a jen sem-tam prosvítají ostrůvky slunečního svitu. Foceno je navečer, kdy slunce jde z pravobočního zadu. Také je vidět stropní igelit Lidlsystém. Sice jsem psal, že se vždy chráním ochrannými pomůckami a když vidím fotku došlo mi, že holt úplně vždy ne. Nesnesl bych ostré včely. Jinde tvrdím, že nesmí být žádná dlažba a vidíte dlaždice 500x500x50 mm. Ty jsou tam jen kvůli blátu za některými úly. A taky jak jsem mrňous, tak abych dosáhl na úl když je “v plný palbě” . Je vidět, že stanoviště je na mírně svažitém pozemku. Takto je zde 39 pozic, a oddělky dávám klidně do mezer mezi kmeny a neznám rabovky ani zalétávání matek při návratech z orientačních a pak snubních výletů. Včelnice je moc velká a letos snížím počet vč na 18 a dám je jinam.  Přesně 26 metrů za úly vede okreska, úly ale nejsou ze silnice vidět a většina ani místních o včelách neví. Za úly, tedy mezi nimi a silnicí, vede po celé délce včelnice pěkná cesta bez zabahnění, sjízdná po celý rok. Ta tam nebyla vždycky, musel jsem se posnažit. Včelařím tu teprve  sedmý rok.

Následující nebude krátké. Hlavně v druhé části, kde je argumenty a historickými skutečnostmi vysvětleno, kde se vzal blud o zimování ve dvou vysokých nástavcích a důvodech, proč bylo Stranou protlačeno.

Lze v předjaří  zúžit vč sedící ve dvou nástavcích?

Došlo mi, že může být řešením co se mi několikrát stalo a sice, že když jsem zimoval ve VN, na kterém zůstala v zimě KK, což je NN se zásobami, že někdy byl plod i v KK. Vždy to byly jakési půlměsíčky plodu nad spodní loučkou několika málo rámků, obyčejně dvou (polovina až konec února). Nad tímto plodem bylo hodně zásob.

Stejná situce musí nastat i když jde o nástavky stejné výšky. Popíšu způsob řešení u SS i TS, protože je stejný. Kdo má česno uprostřed, může ho změnit na česno u strany. Právě teď je ten správný čas. U které stěny má být česno SPRÁVNĚ jsem opakovaně vysvětlil už mnohokrát.

Základem bude jinde popsaná buchta. Vysvětlil jsem už dřív, že právě kvůli výš popsanému jevu jsem před 30 lety vymyslel buchty zabírající prostor 2,5 rámku. V horním nástavku (u mě nízkém, musí ale platit i pro 24), jsem odstranil 5 rámků z jedenácti. Plodové zůstaly uprostřed, před ně a za ně přišly buchty. Tím byl prostor zmenšený na o málo víc než polovinu. Mám i buchty za jeden rámek a tak lze zmenšit prostor na 5 a i 4 rámky pokud je to potřeba. A dokonce i jen na dva s plodem, že vedle nich bude buchta nevadí, je v ní polystyren a tak je buchta teplejší než zásobní rámek. Jde jen o celkové množství zásob v úle v tom momentě. Tím je vyřešené zúžení horního prtostoru.

Dole bude plod také na 2, max 3 rámcích. Zbytek budou kolem plodu rámky suché a nebo s málo zásobami. Na krajích (u TS jen vzadu) budou rámky zásobní, kde bude zásob hodně. Spodní nástavek se zúží podobně jako horní ale s tím, že plod musí být nad sebou. A tak oba nástavky například od předsní stěny dolní rámek s hodně zásobami, pak plodové, pak zásobní, BP a zbytek zásob, nad tím podobně s tím, že stačí jen plodové, lepší by byly ještě vedele nich po jednom zásobní. Najednou je spodek zúžený na 5, max 6 rámků, hořejšek na třeba 4 a opakuju, plod musí být nad sebou. PLOD SE NESMÍ NIKDY NIJAK ROZTHNOUT! A tak velký pozor na mnohá tvrzení Jindřicha Boháče ze 70-90 let 20 století!

Z uvedeného vyplývá, že v a po polovině února lze i dvounástavkové vč zúžit na pouhých 9-10 rámků a tedy méně než jedna bedna 39x24x11. Protože dole bude víc rámků, pak stačí jen úl otevřít, vzít nahoře jednu jednorámkovou buchtu a místo ní vložit zásobní rámek.

Kdo právě dočtené pochopí, dojde mu hned celá škála možností, co by mohl a jak udělat. Já, díky zkušenosti a kdyby se u mě jednalo o stejně vysoké rámky, ze dvou beden bych udělal jednu. Tím bych měl pak následně asi desetinu práce a hlavně desetinu stresu působeného včelstvu postupným rozšiřováním během jarního rozvoje. Vše je ale u dvouprostorové varianty podmíněno pěkným počasím bez větru, nejméně 12 stupňů a logicky nesmí pršet. Výhoda jednoprostorového zimování (bez ohledu kolik neobsednutých nástavků je dole) je v tom, že lze zužovat i třeba při jen pěti stupních. Pak sice nelze zvedat rámky, nanejvýš k prvnímu plodu jen rámky přizvednout a zjistit, zda je normální plod a ne hrboplod. Nic víc + zda to má dost zásob, není v tuhle chvíli potřeba vědět! Možnost zužovat za nízké venkovní teploty ocení každý ve chvíli, když prostě pěkné počasí v daném roce nenastane - základní podmínkoíu ale je zimování jen v jedné bedně. To by ale bylo na další kapitolu. 

Totiž. “Ptáčkovci-Boháčovci” razili nezužování jako u profíků v USA (a Kamlerovci a PSNV= Boháčovi pohrobci a další naskočili přeochotně taky, asi kvůli motivaci od Strany). To je ale nepochopení - velmi eufemisticky řečeno. V USA profesionálové nevčelaří pro med, ten je otravuje a chtějí ho pokud možno nemít a nemuset vytáčet. V USA se včelaří pro platy za opylení zemědělských kultur a pak není potřeba žádný rychlý jarní rozvoj a proto tam nezužují. Případnou Nosemu apis tam zlikvidují chemicky, navíc tam nezimují a místo krmení a léčení 100% včelstev vysíří. Tedy v lepším případě je usmrtí, často je nechají uhynout hladem a nemocemi. Zjara se kupují v jižních státech Unie a v Mexiku tzv pakety, to je smetenec bez rámků s matkou. Tím osadí úly a hurá za platy za opylení - čirý byznys = průmyslové včelaření. Z uvedených, ovšem jaksi cudně zamlčovaných faktů si každý chytřejší může udělat úsudek, zda lze aplikovat západní, hlavně pak Americké způsoby včelaření i v našich podmínkách.

Bohužel se v Československu stalo, že v době od 70 do konce 80 let se tu taky prosazovalo opylování za úplatu a protože v socializmu byl případný zisk malovčelařů fuj, touha po zbohatnutí byla nejhnusnější lidskou pohnutkou, tak se vymyslely a zavedly takové postupy, aby socialistický soukromý budovatel lepších květných zítřků pokud možno neutrpěl zbohatnutí vůbec, a nebo jen malé! Komunisty jsme sice slavnostně vyhnali, ale včelaříme podle nich pořád. Tedy většina a většina sveřepě nechce nic jiného vědět, natož vyzkoušet. Vím jistě, že jen málokdo čte celé moje články. Jsou dlouhé a navíc se u nich musí myslet a mnozí, hlavně mladší, ne jen že jsou myslet líní, obávám se, že mnozí už ani nemůžou i kdyby chtěli.

To je jedna pravda. Druhá je, že Vlaška = Ligustica je jiná včela, neschopná rychlého jarního rozvoje a na zužování stejně neumí nijak reagovat. To je druhý důvod, proč se zužování u profíků všude, kde včelaří s Vlaškou nedělá. 

Ovšem hloubavějším by mělo po dočtení těchto důvodů jak je to v USA dojít, jak hloupé je tupé napodobování praktik z USA s jinou včelou, kdy nejde o med a už vůbec nejde o jarní rozvoj. Nikdo nechce tuhle pravdu takhle jasně sdělit a jen kulantně okecává, jako pan Goro, aby nikoho neurazil. Já liberálním, ultrakorektním viděním světa netrpím, se mnou se v životě taky nikdo nemazlil (eufemisticky řečeno) a tak říkám věci natvrdo jak jsou. Komu se to nelíbí a uráží to jeho zženštile křehce přecitlivělou duši, nemusí mě číst.

Uvádím jasné důvody PROČ se u nás včelaří předpotopním způsobem aby každý přemýšlivější mohl pochopit, kde dělá český soudruh včelař chybu.

Psát pro lidi lze dvojím způsobem. Nic jasně neříct a vše sdělovat mezi řádky. To je styl kde se očekává nějaký osoh a nebo je motivován touhou být milován a obdivován. Pak se lze vyjadřovat natvrdo a pak nebude autor milován a žádný osoh mu  za jeho vědomosti nehrozí. Každý může posoudit, ze kterého zdroje se může naučit víc.

Tuhle knihu neznám a skutečně, je v těch pár bodech řečeno úplně všechno a skutečně to platí dodnes. Také bod o tom, že jedině krycí rámek může být starší. Aspoň vím, že technika, kterou striktně a bez jediné výjimky dodržuju já, je jednak prastará a jednak absolutně funkční. Ale, a to je hlavní rozdíl mezi mnou a vámi pane Goro, je nutné jasně říct, co je správné a co není správné. Co pak může vést k úhynům a jiným neúspěchům a pomocí jakých postupů a často jednoduchých fint se dá úspěšně včelařit úplně bez jediného úhynu.

Ono je to vlastně velmi prosté, Jako by lidem, i ateistům, bohatě stačilo Desatero, aby mohli dobře žít, stejně tak stačí u včel dodržet těch pár zásad z vaší knihy.

Nic vám ani dalším nebrání si k zatepleným nástavkům pořídit tenkostěnné nízké nástavky, třeba z překližky a začít včelařit se třetinou práce, bez mřížky a s dvojnásobným výnosem.

Jo, úly, jak opakovaně stáloe dokola píšu, MUSÍ stát na zemi (ne na žádné podlaze ani dlažbě) a pod stromy (a ne pod jakoukoliv střechou). Kdo splní tyhle dvě podmínky, nemusí řešit přehřívání úlu. 

Zase poraženecky píšete, jak teď už nic nemůžete dělat. Já vám, a doufám, že nejen vám, ještě dneska vysvětlím, jak toho dělat můžete docela dost. Jen vyčkejte, prší a tak mám čas.

Jednou asi před 8-10 lety, zmasírovaný ze Včelařského fora mladými, jak hloupý, nevzdělaný a nesečtělý jsem v oboru včelařství, když neznám určitou v té době moderní publikaci nějakého Západního autora, vyrazil jsem do knihkupectví. Neměli, slíbili, že seženou. 

Pak mi volali abych se dostavil. Paní majitelka mi s posvátnou úctou ve tváři jako svátost vyndala z pod pultu tu knihu, jejíž titul jsem už zapomněl. Ale tehdy mi mladí přesně poradili na VF, co si musím nastudovat, když se s nimi chci ODBORNĚ bavit. Paní majitelka knihkupectví se podivila, že na co potřebuju v mém věku knihu, která je určená hlavně pro studenty vysokých škol. Patrně proto měla, nápadně tenoučká kniha, omyvatelné desky, jako mívají učebnice. Udivil mě také formát A4, a obrázkové barevné desky. Skutečně mě napadlo, že ta kniha vypadá jako Slabikář.

Otevřel jsem knihu, polknul nasucho (asi slyšitelně) a chybělo málo a skácel jsem se. Paní krámská se zatvářila strašně důležitě, patřičně hrdá na sebe, jak mi sehnala takový skvost!

Na první stránce velkého formátu A4 byly necentricky tři obrovské obrázky, černobílé perokresby. Na prvním byla jakási masařka a pod obrázkem nadživotní nápis (jako ve Slabikáři) TO JE VČELA

Uprostřed stránky bylo něco mezi úlem, košnicí a klátem a pod tím opět nadživotní nápis TO JE ÚL

Na dolním obrázku stojí ve skafandru obelečený jedinec homo sapiens bez možnosti rozpoznat pohlaví. V ruce třímá kuřák, ze kterého stoupá dým a to vše u otevřeného úlu, nad kterým se rojí asi 30 tvorů, dost podobných malinkatým netopýrům. A pod obrázkem nápis. TO JE VČELAŘ. VČELAŘ MÁ KUŘÁK. VČELAŘ KOUŘÍ KUŘÁKEM DO ÚLU.

Ze strachu, že když otočím stránku, vybafne na mě včelařova žena MÁMA a že bude mít MÍSU. Přiznám se, že vyděšený z případné EMY, která bude mít MASO a pak přijde nadšené zvolání: TO SE MÁME! jsem knihu dál nelistoval. A došlo mi, že jestli tohle je kniha pro vysoké školy, pak ve školách základních musí být nějaké pomůcky pro šimpanze. K velkému zklamání paní krámské jsem drahou knihu nekoupil a od té doby nejde přehlédnout v jejích očích nesmírné pohrdání z toho, jak jsem se odmítl dovzdělat z tak skvělé knihy. Jistě ta dobrá žena usoudila, že nejsem na dost vysoké odborné, ale ani občansky uvědomnělé úrovni, abych byl schopen docenit dílo nějakého Západního včelařského odborníka, jejichž děl jsme se konečně po samých rusáckých a komunistických knihách dočkali.

Zhrozil jsem se, když mi nedávno napsal jeden začátečník do mailu, že si udělá nejen izolovaná plodiště, ale i medníky. Uvědomil jsem si, že někteří se chovají a smýšlejí stejně jako tichomořští domorodci v Cargo kultu za ww2, kteří si udělali z bambusu a prkýnek kopie vysílaček, mikrofonů i sluchátek protože vypozorovali, že když vojáci vysílali a mluvili do mikrofonů, brzy na to přistálo letadlo se spoustou užitečného zboží. 

A tak vysvětlím proč je dnes nesmyslné dělat izolované medníky. Možná izolované medníky napadnou ještě i někoho dalšího a tak se pokusím varovat (a předem vím jak marné to u většiny je). Cargo kult spočívá v napodobování něčeho, nějakého chování a napodobením vcěcí vyspělejších nevědomými v domnění, že tím napodobením dosáhnou stejných výsledků jako vyspělejší. A vůbec nevědí, že princip spočívá v něčem úplně jiném. Jenže domorodci v Tichomoří za ww2 (ale i dlouho před ní) nevěděli a neměli jak se naučit podstatu věcí. Dnešní český včelař může studovat a může mít HNED k dispozici zadarmo informací víc, než kolik je třeba k vystudování vysoké školy. Přesto mnozí nestudují a napodobují vlastně stejně, jako nebozí domorodci za války v Tichomoří.

Tak jak to je a proč se dělaly izolované medníky? A proč je to nesmysl? 

Nesmysl to není u předpotopně zaostalé a na dřinu velmi náročné metodiky, spočívající v rotaci nástavků. Když se vytáčí med ze zakladeného díla s košilkami a tedy i výkaly plodu, se zbytky zimních zásob a s reziduy léčiv proti VD, vždy je to v úle, kde jsou všechny rámky stejné míry a má se za to, že je výhodou, že který nástavek je nyní plodiště, stane se medníkem. To je to zimování ve dvou nástavcích 39x24 například a taky úplně všechny nízkonástavkové úly a jejich metodiky. Mám za to, že je tento nesmysl snad jen u nás a na Slovensku. A viníkem není nikdo jiný než Boháč, Ptáček a jim podobní kvůli zcestné idei, že se nebude pracovat s jednotlivými rámky, ale s celými, nejlépe jen nízkými nástavky. Přitom NN systémy byly hned po ww2 v USA a jinde na západě opouštěny pro nesmírnou pracnost a neefektivitu. Když ale ekonomice a vysoce odborným profesím vládnou politikové bez špetky vzdělání v oboru, jako to dělali komunisti a jako se to právě děje už zase, často nastane na dlouhá desetiletí stagnace a chaos.

ABYCH NEPSAL ZNOVU TO SAMÉ, DÁM SEM KOPII MOJÍ ODPOVĚDI ZAČÁTEČNÍKOVI:

Izolované medníky se vymýšlely za války a po ní, vše bylo na lístky a za války si na jedno přihlášené včelstvo včelař mohl KOUPIT pouhých 7 kilo cukru, ani o gram víc! A musel je dostat. Po válce za socializmu taky mohl cukr nesehnat.  A 7 kg cukru nestačilo na zimu ani tehdejší podstatně méně plodné včele. A protože byl cukr nedostupný, stejně byl drahý, vymýšlelo se jak ho ušetřit. Neboli nemuset ho včelám dát tolik. No a jen proto se propagovalo pracné zimování v medníku a pro to všecko popsané výš musel být medník izolovaný. Když jsem se v dětství ptal mámy, proč nezimujeme v medníku (v univerzálech) - vyčetl jsem o tom ve Včelařstvé té doby, vysvětlila, že je nesmírně pracný nesmysl celé plodiště v září přendat nahoru a zjara pak zase dolů. Že jsou včely zimované v medníku sice o něco lepší a mají o nepatrně menší spotřebu, asi o 0,5 - 1 kg cukru. Ule už celé mé dětství stálo kilo cukru (v celém Československu byla povinně stejná cena) 7,30 Kčs a to bylo levné. Proto v medníku nikdo normální nezimoval - ta dřina s tím spojená za to nestála, ale socialistická mašinerie vyráběla úly pro socialistické včelařské podniky a hobbíci neměli na výběr. Kdo chtěl něco jiného - tedy jiný úl než dva sériově vyráběné typy, musel si to vyrobit sám. 

Mí rodiče jednu dobu pracovali jako včelmistři pro socialistický včelařský podnik a ten je nutil k zimování v medníkách - včelmistři nemohli ošetřovat včelstva jak věděli, že by to bylo potřeba, ale měli jasné striktní stranické instrukce co a jak se smí dělat a co rozhodně ne. Nejtypičtější socialistický úl pro socialistickou velkovýrobu byl po neosvědčených úlech Lesan a Pětiletka Moravský univerzál - úl vyvinutý pouze pro profesionální socialistické podniky. Socialistickým podnikům vládli Stranou dosazení komunisti, kteří o včelách nevěděli nic a nepotřebovali se o ničem nic učit, když jejich kvalifikací byla rudá stranická knížka. Proto ty podniky zkrachovaly. Třeba mí rodiče, když jim radil okresní tajemník Strany jak musí včelařit, socialisticky a budovatelsky, tak té práce táta po roce a máma po dvou letech nechali. 

Po univerzálech přišel úl Tachovák, už plně nástavkový úl na 9 rámků 39x24 a měl všechny nbástavky stejné, zateplené. Předpokládal rotaci nástavků (nakukanou Boháčem podle v té době už překonaného amerického Dr. Farrara - NN systém) a tak co bylo včera plodiště bude zítra medník a pak musely být všechny nástavky stejně a taky teplé. My už víme, že jsme ve vývoji pokročili a žádnou rotaci nástavků dělat nebudeme. Od ww2 to nedělá nikdo na světě, jen my tady, máme na to dokonce úl Optimal a někdo i Americký úl Langstroth s pouze nízkými nástavky. Nota bene někteří nemáme jen samé vysoké nástavky a tak by ta hloupost ani nešla. 

Kdo se obtěžuje nastudovat si důvody epizody izolovaných medníků, dojde mu, že je to hloupě pošetilé. Skončily všechny důvody k zatepleným medníkům a pak v jejich podobě zbyde jen spousta zbytečné dřiny a taky dražší úly. Pravda je, že výrobci ze strachu, aby nemuseli zlevnit, tak tenkostěnné nástavky, kde není rozumný důvod aby byly drahé, stejně “natáhnou” cenu tenkostěnných úlů a pak si spousta nezkušených a nesečtělých řekne, že si radši koupí všechny nástavky izolované.

Pak nastane situace, jak tu píše jedna paní, že neví jak zúžit vč na dvou nástavkách 39x24 když mají hnízdo přes dva nástavky. To vč stejně neobsedá víc jak myslím tak po 6 rámcích a a spíš tak po 4 a šlo by ho mít v jedné bedně a zúžit během tří minut. Když je ve dvou bednách, holt musí včelař čekat a zůžit nemůže. I to by šlo, tedy zúžit vč sedící ve dvou bednách. Přemýšlím o všem, co mi kdo napíše nebo co vyčtu tady a přišel jsem na to, co a jak udělat. Popíšu to v jiném vlákně.

Nesouhlasím! Rozumný se neurazí a já po 60 letech včelaření čas od času kouknu do starých knížek od Josefa Josky, Drašara, Rasochy, Savvina (byl Moravák jak poleno), taky Škrobal a třeba Haragsim je a bude stálice. Samosebou nejcennější je Brenner. Spousta věcí je překonaných - vývoj se nezastavil, ale spousta věcí platí stále a je dobré si oživit zapomenuté. Mockrát jsem klopotně vynalézal vynalezené a když na to narazím ve staré literatuře, vybavím si, že jsem to kdysi četl. Jen jsem neuměl to co dneska a nepochopil jsem to, nebo přehlédl, podcenil, nedocenil...

Naopak moderní knihy o včelách to je zoufalství a jak je to Západní provenience, holé neštěstí! Nic českého nebo slovenského se snad ani nevydává a tak na co výš odkazuje Goro mě zajímá, západního nic nechci ani zadarmo. Sklenár je stará škola, ano, je vlastně ze Západu, ale snad mi všichni rozumějí.

Neumím odpovědět, v životě jsmemnezimoval 24 ve dvou vysokých nástavcích. Musí vám to říct někdo jiný. A vím jistě, že zimní hrozen nikam nikdy nepřeleze. To se musí všechno udělat v červenci, srpnu, v září je už obyčejně pozdě. Asi bych to teď nechal osudu a pak bych (od jara) už včelařil pořádně.

Včera jsem navštívil Toma4. Nechci zakládat další vlákno a tak napíšu sem, na co mě upozornil. A taky postesknutí, proč to sám nedá všem sem na forum. Je to totiž nejspíš velmi převratný postřeh. Ono to má ale širší souvislosti a vývoj a tak postupně jak věci (impulzy) šly.

-Před pár lety jsem si udělal pár úlů z extrud 30 mm a zjistil, že je v nich celý rok mokro, v zimě a předjaří pak úplný hnojník. Tento materiál mě velmi zklamal. Tím spíš, že se v těchto úlech vč daří zjevně hůř než ve 20 mm smrk tenkostěnáčích.

-Pak zkušenosti Tom4 s univerzály s malinkým nezvětšitelným česnem, psáno tu o nich.

-Moje zkušenosti s prastarými hobráky po tátovi z let 1954-57, ve kterých se včelám daří znamenitě, ale v poškozených opravených PUR pěnou a nebo PS se už včelám moc dobře nedaří.

-Už před pár lety jsem zjistil, že v úlech, kde je v sendvičové stěně polystyren, je vždy vlhký med a v tenkostěnáčích nikdy a to při stejné technologii ošetřování. Med o správné vlhkosti je vždy ve starých univerzálech, kde jsou ve stěnách hoblovačky, welit (asfaltovaná vlnitá lepenka) a nebo sláma z kombajnu (rozbitá).

-V úlech, kde je jako dekl použito 100 mm polystyrenu není lepší jarní rozvoj než kde je jen 20 mm.

-Stále víc a víc uvažuju, že i ve svém věku udělám pír úlů, kde v sendviči budou zase u některých hoblovačky a u jiných obyčejná kombajnová sláma.

Ve výčtu “maličkostí” bych mohl pokračovat. K tomu Tom4 a jeho staré vs moderní úly.

-Pak mi píše Martin, že si dělá úly se zateplenou sendvičovou stěnou (jen plodiska 39x30, na co zateplovat medníky!). Pošle mi Tureckou, velmi zajímavou studii. Slíbí, že jí dá sem, ale má nějaký frmol a nestíhá.

-Do toho z Petra vyleze a dneska jsem u něj viděl, že má nařezáno na sendvičová plodiska s průmyslovou izolací z konopí, jen nějak pořád nestíhá dát to dohromady.

-Včera mi Tom4 řekl, že se definitivně (aniž bych ho k otmu provokoval) rozhodl vycouvat z polystyrenu. Fluga asi nevyhodí stejně jako Petr má 4 Lysoně předělané na 30 a určitě je nevyhodí taky.

-Já uvažuju o hobře jako izolaci do sendviče, ale i jako samonosný materiál jen natřených nástavkových stěn, přesně po vzoru mého otce z 50 let - nač vymýšlet co vidím, že skvěle funguje dodnes.

Ale stěžejní myšlenka Toma4 je o dost jiná. Napadlo někoho, co asi tak dělá se včelami plechová stříška?

Tak zvaná úlová otázka byla tisíckrát přežvýkaná a já tvrdím, že není dosud uzavřená a nebude nikdy. Když se ukázaly jako ideální plechové stříšky, nebyly mikrovlny a když, tak nepatrně. A když jsme u toho, co může indukovat střecha, co třeba drátky v každém rámku? Co elektrostatický náboj polystyrenu a jiných plastických hmot? A co ještě jevy, které třeba ještě nebyly objeveny? Například před 10 - 15 lety ještě tak zvaní vědci o mikroplastech nevěděli nic, dnes s nimi straší horem dolem. Tím neříkám nic o mikroplastech u včel, jen je to příklad faktu, že se svět neustále mění a vše se vyvíjí.

Snažím se otevřít co nejširší diskuzi, pište sem co vás koho napadne.

Naplňuje mě údivem jak je všem jasné, co by měli tuto sobotu a zda už tuto sobotu udělat, jak se nikdo na nic neptá, jak to něco konkrétně udělat v praxi.

Já si těžko umím představit něco, co je 7 TISÍC KRÁT jedovatější než DDT a tak jedovaté jsou některé neonikotinoidy.

Jestli o té látce píšete jako ještě horší než jsou nejhorší známé neonikotinoidy, sdělte jako co je to jedovaté? Jak se to projevuje, jak na hmyzu, potažmo včelách, případně jak na jiných živých organismech a jak dlouho to na poli (v půdě) přetrvává?

Tak jsem si to nastudoval na Wiki. Je to proti neonikotinoidům čajíček a relativně hned se rozpadá, jde o hodiny a dny. Podle mého to nemá na včely a hmyz nijak negativní vliv a navíc se to už nepoužívá.

Díky. Za trapně smutné považuju já, že jsem po více než 160 letech vynalezl středovou laťku v rámku pro volnou stavbu. Pravda, už nedávám laťku, ale dvě svislé špejle 4-5 mm tlusté, funkce je ale stejná. A ještě nověji nedávám příčku(y) svisle, nýbrž jednu vodorovně 3/5 výšky rámku odzhora. To má výhodu v tom, že současně začnou stavět dvě party a výztuha plástu (jinak jí u mezistěnového rámku plní drátky) je zajištěná též.

Už jsem to tu psal. Je nutné mít u sebe (kromě kuřáku) taky Calcium. Je to často předražené v nesmyslných plast lahvičkách nebo nesmyslných šumivkách (chytáky na peníze), je třeba si najít nejlacinější tablety. Není co by na tom mělo být drahé, vždy to bylo snad nejlevnější co existovalo. 

Když jdu do včel a hrozí nakládačka, třeba sbírám roj, vezmu si preventivně tabletu, rozkoušu jí. Když inkasuju vezmu další tabletu, většinou ale beru jednu tbl až když inkjasuju. To úplně stačí, kdysi jsem byl alergik, ale od roku 1977 jsem neměl alergickou reakci, při té mi vždy dávali Calcium do žíly. Nikdy jsem nic jiného na žihadla neužíval. Ovšem užít Calcium až druhý den, to nevím, o tom nevím nic, zkazit se tím nic nedá.

Vlastně mám Calcium jen proto, že jsem věčně u včel sám a často v lese kolem včel neprojde celý den človíček.

Jo a jestli to pomáhá na otoky nevím, nevím přece jak bych otekl bez tabletky. Popravdě už si roky tabletku neberu (ale někde v košíku s potřebami lék mám, asi roky prošlý, co by na tom mohlo projít?)

Někdy se včela trefí tak, že to oteče a docela dost bolí. To je holt včelařina.

Otázka však zní, zda vyndaváte žihadlo správně. Včela si se žihadlem vytrhne z bříška celý ten aparát včetně váčku s jedem. Odletí a na váčku je zřetelně vidět, jak pumpuje jed do rány. Nejhorší, co se dá udělat - stisknout žihadlo mezi prsty a vytáhnout. To je pak stejné, jako když by se stisknul píst u injekční stříkačky! Žihadlo se musí vytahovat nožem, je vždy nějak šikmo a tak ve směru po srsti třeba tupou hranoéu nože. Jde to znamenitě. Nejhorší je taky včelu plácnout. Sice jí zabiju, ale výše popsaným způsobem jsem si aplikoval maximum jedu, který měla k dispozici. Pokud se žihadlo odstraní rychle a správně, nedostane se do kůže ani polovina jedu. Taky by měl mít u sebe včelař malé zrcátko. Doporučuji tyhle, pro někoho třeba směšné věci nepodceňovat, nikdo nevíme, co se, třeba kolemjdoucímu, může stát.

Jsem odpůcem úlu Langstroth a vím přesně proč. Nicméne úl je u nás. Mrzí mě ale lživé dokazování toho, jak Langstroth vzniknul. Skalní (často militantní) zastánci tohoto úlu tvrdí a dokonce někde byly údajně originální výkresy, podle kterých svůj úl L. Langstroth vyrobil. Tak se podívejme jak to bylo doopravdy.

                  Upozorňuji předem, že následující není ode mě posměch!

Článek je krátký a uvedu ho téměř celý doslova. Je ze Včelařství 1967/2, str. 29

                                                              Původ Langstrothovy míry rámku.

Jak známo, jsou nástavkové Langstrothovy úly rozšířené po celém světě. Jejich rámkovám míra 17 a 5/8 x 9 a 1/8 palce je ze stanoviska výrobců komická. Každý truhlář by raději pracoval se zaokrouhlenými čísly ----

----- Je otázka, jaký hluboký pohled pohnul Langstrotha pracovat s osminou palce. On sám to vysvětluje prostě takto:

“Měl jsem k dispozici laciné bedny od šampaňkého vína. V roce 1851 jsem poznal, že rámek musí mít vzdálenost ¼ palce od stěny, nemá-li být k ní přistaven voskem nebo přitmelen propolisem. Tuto vzdálenost jsem odečetl na všech stranách od světlosti svých šampaňských beden a tak vznikla moje míra.”

Nebyly by mohly mít bedny jiné rozměry? Náhoda rozhodla. Tak našla osmina palce cestu do světa.

To nejjednodušší vysvětlení bývá to pravdivé a sám Lorenzo Langstroth ze sebe nedělá žádného věce ani vynálezce a celkem prostě a skromně uvádí svůj doslova převratný vynález včelí mezery. I vysvětluje, že není magor aby počítal s osminami palce, prostě takové byly výchozí bedny.

Dokonce jsem přesvědčený, že i milovníky a obdivovateli Langstrothu uváděné výrobní výkresy, samosebou se stejnými osminopalcovými rozměry, jsou jistě pravé. Přece jednoho dne došly obalové bedny a bylo nutné vyrábět další úly, rámky a další věci a už nešlo z původní, z obalových beden odvozené míry, nijak vycouvat.

A mladým se pokusím něco vysvětlit. V té době byl papír dražší než dřevo a hlavně nebyl vynalzený lepenkový karton - takové plýtvání drahým papírem bylo nemyslitelné. Tudíž se vše balilo do dřevěných hoblovaných beden. Bedny v té době už byly hoblované strojně a šlo o hromadnou sériovou výrobu, tedy kus jako kus.

Někteří začátečníci se úplně neorientují a tápou v názvosloví a pojmech. Pokusím se stručně vysvětlit oč jde.

Uvedené platí jen pro nás a od nás na východ, Západ nepochopitelně jako délku rámku udává délku horní loučky (HL) i s oušky.

Ustálilo se vždy nejprve udávat šířku (délku) rámku, druhý údaj je výška a nikdy naopak, potom by nikdo nikomu nerozuměl a je nutné to takto dodržovat. Potom je každému ihned jasné o jakou míru jde.

Míry širokonízké. Je to vždy bez oušek rámku a včetně dříví, prostě vnější rozměry. Příklad. Jestli by někdo napsal 24x39, znamenalo by to míru úzkovysokou, tedy rámek by byl dlouhý jen 24, ale na výšku by měl 39 cm.

U nás rozlišujeme tři základní systémy.

Nejrozšířenější je nepochybně systém pouze vysokých rámků - VN systém a je zde ve zkratce slov Vysoký Nástavek a to i když by někdo mohl mít ještě zadovák, vysouvací zadovák, nebo univerzál. Pro plod i med se používají stejné rámky. To umožňuje krajně zastaralý systém převěšování plodu a ten zase vyžaduje použití mateří mřížky a ta zase často vede až ke ztrátě 50% možného medného výnosu. Přes to, že je to systém 40 let překonaný, bohužel se jej stále drží drtivá většina a to i tehdy, kdy přímo nepřevěšuje plod, ale za plodiště jsou považovány například 2 VN 24 a používá se jejich rotace. To je snad ještě pracnější než převěšování, rozhodně je to fyzicky náročnější (rotace nástavků).

Druhý je NN systém, kde jsou v úle jen nízké rámky. Původně česká odb. lit. brala jako nízký rámek výšku do 17 cm (Boháč, Ptáček), po zavedení Langstrothu se za nízký nástavek považuje i výška 18,5 cm =3/4 . Jedná se vždy o rotaci nástavků a i když jsou NN lehčí než VN, vždy je to fyzicky nesmírně náročné a může to zanechávat trvalé následky na páteři včelařů. To je systém pro Americké velkoprovozy, kde pracují jen mladí zdraví nádeníci, kteří se nedokázali uplatnit jinde. 

Třetí, ve světě nejrozšířenějí, ale v ČR nejméně rozšířený, je systém kombinovaný, dovolil jsem si jej nazvat Dadantsystém. Jde vždy o kombinaci  jednoho VN pro plod a libovolného počtu NN pro med. Původně byl tento systém v úle originál Dadant-Blatt, ovšem kvůli výhodnsti vzniklo, hlavně v USA, mnoho úlů systému Dadant, ale v rámci Langstrothovy míry. Ta ale nezná výšku rámku 30 cm jak vyplyne dále. Ovšem ukázalo se, že výška 30 cm je nejvýhodnější, ani 28,5 a ani 32,5, ale musí to být 30 cm. Případně někdy jinde vysvětlím proč tomu tak je.

Nejběžnější L kombinace (systém dadant, ne úl Dadant) je Jumbo 44,8x28,5x10 a k tomu některý ze tří NN tohoto úlu. Superjumbo je pak vysoké 32,5 cm a je málo rozšířené. Existují i Langy s jiným počtem rámků než 10, vždy to jsou marginální odchylky.

Původní Dadant-Blat má míru 43,5x30x12 a tedy je dvanáctirámkový.

Míry úzkovysoké jsou bagatelní a v civilizovaném světě se už dlouho nepoužívají.

Ještě přidám jak se počítá plástová plocha. Vždy se uvádí jednostranně a vždy i se dřívím. To tedy není sice přesné, ale osvědčilo se jako pouze poměrný údaj pro praktika a ne vědce, který laboruje s pár buňkami na rámek.

Příklad. Výpočet plochy jednoho čtvercového VN 24, což je úplně nejběžnější úl v ČR:

Při délce rámku 39 je úl čtvercový tehdy, když má 11 rámků. Míra 37 umožní pouze 10 rámků a 43,5 cm dlouhý rámek originál Dadant-Blatt má pak 12 rámků v jednom nástavku. Langstroth by s délkou 44,8 jako čtvercový být nemohl, na 12 rámků je moc velký, na 13 moc malý.

Rámek má být vždy 35 cm osově, Optimal musí mít, aby byl čtvercový, rámky široké 38 mm (protože má rámky dlouhé 42 cm) a to není dobré kvůli tendenci vlhčího medu než při rozteči 35 mm. Mezerníkový rámek by měl tedy mít nejlépe 25 mm + 10 mm mezerník, pleckaté rámky zásadně neradím. Kombinovat oba systémy v jednom úle nelze.

A konečně tedy plocha VN 39x24x11. Počítáme to vždy v dm aby výsledek vyšel v dm2.

3,9 x 2,4 = 9,4 dm2, 11 rámků má pak 9,36 x 11 = 103 dm2

Pro zajímavost a chytřejším by mělo dojít, proč nebylo potřeba zavádět nejběžnější Langstroth 1/1 = 44,8x23,2x10

4,48 x 23,2 = 10,4 dm, 10 rámků v nástavku má tedy 104 dm2

Lang je tedy úplně stejný, má ale jen nevýhody = NENÍ ČTVERCOVÝ.

Proč odmítám plecka? Kvůli láci přířezů a obtížné amatérské vyrobitelnosti. V neposlední řadě, i když na to včelař má, plecka jsou neekologická, protože potřebují o hodně víc dříví. Na stom totiž čekáme nejméně 80 let a ničíme si svoje stromy, mezerník je za zlomek ceny z ropy od momentálních kámošů habakuků a nebo nekámošů mužiků hned.

Jekyll a Hyde. Zase dávám palec.

Drvodělko a další, co píše BG je pravda, je to přesné a s tou vodou má absolutní pravdu a mě to, jak mlhovku nepoužívám, vůbec nedošlo a moc se omlouvám. 

Jde o to, tedy mě jde o to, abyste se tu vy “mladý” co nejvíc naučili. Žabomyší války dvou dědků stěží někoho zajímají. 

Super připomenutí, strička je asi mlhovka? Za mého mládí jsme to hodně používali, přesněji maminka a kámošové, já alergik radši kouř. Ta mlhovka je velmi dobrá finta.

Jo, kouře včely nestresuje, to jsou jen hloupé pověry alternativců. Ovšem někde tu nedávno píšu, jak se musí kouřit jen malinko a aby proud kouře šel více méně rovnoběžně s HL rámků, jakoby spíš nad rámky. Jak se zafouká přímo mezi rámky, na.erou se!

Zopakuju. Sundejte “jak zpomalenej film” strop. Počkejte malinkou chvíli a dívejte se, co dělají. Napáskují se do uliček, zády k sobě jak sedí bříšky k bokům horních louček a skutrečně jakoby se jen dívaly, kdo to tam leze a jak to, že není kravál a bourání (a jak to, ž nic nesmrdí, medvěd vždycky smrdí jak bolavá noha). Jasně tu vysvětluju, jak čekají co se bude dít. Když nenásleduje rachot, trhání, prudké pohyby (jaké předvádí třeba Sedláček), dobré včely nikdy nezačnou útočit.

Mě se u většiny vč děje to, že když ty včely (samosebou je to hloupost, nemůžou mě poznat), ale fakt to dělá dojem, že chvíli čekají, chvíli čumí a pak jako kdyby řekly: “aha, to seš JEN ty” a jdou si po svých. Opravdu jich z uliček většina zmizí. Jenže ty, co zůstaly, to jsou vojáci a s těmi není radno si zahrávat, jako se žádnými vojáky. Pak stačí málo a v tu ránu je po kamarádšoftu!