Příspěvky uživatele

Ani tu ptákovinu nedočtu do konce, pravdu má BG. Ale. Kdo to má jako hobby, má malé děti, pro ty to je skvělá příležitost vybočit z všednodenní blbárny. Mám za to, že to je určené právě pro mikrovčelaře s dětmi, ty berou smrtelně vážně větší blbiny.

clintolix 

vy krmíte už jednou vytočeným medem? A fakt myslíte, že jim neublížíte? Víte, on je někdy cukr pro včely bezpečnější než některý med. Hlavně ale vytočit med a pak ho naředit vodou a dát včelám? Hele to je jako pořídit si čokla a krmit ho zásadně Argentiskými stejky z pravé svíčkové!

Možná byste měl víc důvěřovat manželčiným instinktům a mám za to, že v krmení včel jiskrnějšímu rozumu.

Snad se nenafouknete, jen vás zlobím.

A zase vážně. Vyzkoušel jsem vloni prvně v životě krmit medem bez vytáčení a funguje to. Nikde se o tom nedá dočíst, mám za to, že je to obecně neznámé. Ale jako psali po revoluci slovutní pánové z Dolu a z Moravy, nechci jmenovat, ale možná si na jejich duchaplné pokusy z roku 90, podrobně popisované ve Včelařství ještě někdo vzpoene, med vytočit, uskladnit, pak rozpustit a naředit vodou a zkrmit včelám, je prostě do nebe volající bláznovství! A to je řečeno velmi eufemisticky.

Já zase nechápu, proč se omlouváte. Vzájemným ujišťováním jak jsme úžasní a plácáním po ramenou se ničeho dobrat nelze. Diskutujeme a do diskuze patří i nějaké ostřejší slovo nebo narážka. Ano, asi jsem to pochopil blbě a byl jsem příliš strohý. Ukazuje se, že jste přemýšlivější, než jsem si původně myslel. To ta superstručnost mladých, mě to leze neskutečně na nervy. Pak dochází k nedorozuměním.

Když čtu tuhle vaši odpověď dochází mi, jak uvažujete, jdete na to čistě logicky, jako v technice či strojařině. Ale příroda tak nefunguje. OK, tak vám vysvětlím proč tak a ne jak myslíte vy.

Fakt, že vč ignoruje medník neznamená, že o něm neví. Protože je nahoře, tak i kdyby do něj včely vůbec nervstoupily, stejně “nasákne” jejich vůní. Vždy si musíte, a ne jen vy, uvědomovat, že v úle je nepřetržitá tma jak v řiti a vše se v úle děje chemicky. Proto taky neberu vážně tak zvané vědce, kteří študují tanečky včel, kterými údajně oznamují kolegyním zdroje snůšky, nové doupě a podobně a sáhodlouze malují podivné natřásavé pohyby a snaží se v tom najít logiku a systém. Dokonce nafotili jak okolo stojí další včely a zírají na tanečnici. Jenže v úle je tma a to si neuvědomuje žádný autor, ani starých a tudíž kvalitnějších knih než těch nových, nedej Bože západní provenience. Ale to jsem hooodně odbočil. Jen jsem vám chtěl demonstrovat jak trapných omylů se dopouští ten, kdo na včely pohlíží lidskýma očima, logikou. Lidskou logikou. Domnívám se, že tanečky spíš generují nějaké vibrace. A klidně i něco úplně jiného, vizuálně to ale nefunguje. Leda že by včely viděly v úplné tmě.

Takže. Ignorovaný medník je jejich a ví o něm, my nevíme, proč ho ignorují. Proč jedno vč jo a jiné, i slabší, ho nadšeně obsadí, jiné méně nadšeně a později, ale obsadí ho taky. Prostě tohle nevíme. Co ale víme je, že medník přidaný na medník stávající neobsadí a budou ho ignorovat. Když ho přidáme na medník ignorovaný - ignorují ho asi proto, že nechtěly zvětšit prostor a myslíte, ža když jim tedy prostor zvětšíme ještě víc, že svůj původní, ignorovaný medník najednou obsadí? No přece naopak!!! Jestli byl pro ně první medník moc, každý další je supermoc! Ale. Jestli se dá CIZÍ medník s CIZÍM medem a HLAVNĚ cizím plodem na plodiště, tedy MEZI, pak to vše obsadí nadšeně a zmobilizují často tolik sil, že najednou začnou hospodařit i ve svém medníku. Prostě chtějí spojit svůj prostor, mezi jehož dvě části přišel cizí element. Toto si zapamatujte a není to jen u medníku, je to u včel obecná konstanta. Přece na stejném principu funguje i asi můj originální postup co nejrychlejší výstavby, ale hlavně zakládání mezistěm v časném jaru. Mezi plod dělničí a poslední plodový rámek s plodem trubčím dám M. Nechtějí mít roztržený plod a tak jí do rána postaví a obyčejně zakladou. Stejný princip. A i kdyby tohle začátečník nevystihl dobře, přidal M předčasně a současně se prudce ochladilo, včely opustí POSTRADATELNÝ trubčí plod a když už dojde ke “katastrofě”, následky budou malé a vč se s nimi snadno srovná. Mimochodem proto se vč snaží dávat trubčinu na periferii.

Ale aby vám a ostatním neunikla prazákladní pointa. Sběrný medník není o tom, že vyzískám víc medu. Na to jsou jiní kadeti, třeba ten s OP. PRIMÁRUM JE, ŽE VČ ULILO PLODIŠTĚ A MATKA NEMÁ KAM KLÁST. V DŮSLEDKU TOHO NEMAJÍ KOJIČKY KOHO KRMIT A VYVOLAJÍ ROJOVOU NÁLADU.

Chci tedy, aby matky začaly co nejdřív klást. Ve VN nemají kde a tak musím vyndat nějaký rámek, lépe dva a nejlépe získat tři pozice. Protože souší má každý málo, dám jednu M a nebo i dvě, ale URČITĚ JEDNU SOUŠI. Bez souše by to, až na výjimky, nefungovalo. To proto, že do M nemůže matka klást hned, ale až za několik hodin, až jí postaví a jde o to, JESTLI JÍ POSTAVÍ! Ale jestliže matka dostane doprostřed hnízda souši, mezi líhnoucí plod, začne klást za hodinu, nejdéle za dvě. To spolu s tím, že souše voní cize a i M voní cize vyprovokuje (stimuluje) celou škálu aktivit. Ihned začnou stavět na mezistěně, případně na dvou. Ale bez souše by nezačaly a nebo ne jistě. A souše a M nepatří vedle sebe, což by asi logika někomu velela. Protože když jejich hnízdo rozdělím dvěma, nebo dokonce třemi cizími elementy, reálně hrozí, že bude jednu část ignorovat. Prostě práce nesmí být najednou tak moc, že nemá cenu se vůbec začít snažit. 

Polopatě:

Souši doprostřed hnízda a vedle ní na každé straně rámky s líhnoucím se plodem. Raděj dva a pak M a pak zbytek rámků. Když se přidávají kromě souše dvě M, opět stejným způsobem na druhou stranu od souše, hlavně ne dvě M vedle sebe.

Takže smysl sběrného medníku bylo jenom to, abych mohl uvolnit v plodištích plac pro kladení a tím aby se tam objevil co nejdřív otevřený plod ve větší míře, než jak by to v daném vč bylo bez mého zásahu. No a protože nemůžu nechat zastydnout plod a zkazit nezralé zásoby, dělám, ALE JENOM PROTO, ŽE MUSÍM, celomedník z vysokých plástů. Medník dám na jedno z 5 vč když jsme všude bral 2 rámky opro souši + M. Když to spojím s likvidací vysokého SR s trubčinou (taky likvidace VD), získám pozice v plodiskovém VN dokonce tři.

Je mi divné, že málokdo z mých článků pochopí předmět, neboli jádro sdělení.

Jste ve Svazu? Netuším jak je to teď s papíry, ve spolku by věděli přesně co musíte splnit.

Akát ne všude meduje, jde o složení půdy vždycky, navíc nad asi 280 mnm už nemeduje. Pokud je to výškově v limitu, je nutné to zkusit. Ovšem akát pokvete do týdne a to byste sebou musela doslova hodit. Jinak budete čekat zase rok abyste se dozvěděla, zda u vás akát meduje. I to by věděli ve sploku.

Samosebou si dělejte co chcete. Ale.

Přidávaný medník MUSÍ přijít vždy pod už stávající, nikdy naopak. Zkuste, uvidíte, proč vám tu vlastně píšu, co jsem vyzkoušel a ověřil mnohokrát, že nefunguje? Nevěříte? Jak libo. Ovšem že bych roztrhnul plod, tak to jsem nevyzkoušel, to prostě člověk, soucítící s tvorem, který je mu svěřen, neudělá. Jen je mi líto plodu ve sběrném medníku, který oddělíte od plodu ve VN, když mezi necháte ignorovaný medník. A i když to vč přežije a vy si asi ani nevšimnete vynášeného zastuzelého plodu z medníku, pak je to včelstvo velmi silný adept na zimní úhyn a nebo spíš kolaps už v srpnu, září, říjnu.

Vysoký tlumič nemůže fungovat. Princip jeho správné funkce spočívá právě v jeho velmi výrazné nízkosti! Kdyby totiž vysoký tlumič fungoval, neměli by Adamiti s mírou 39x24x11 sebemenší problém a byla by to pak nejlepší míra na světě. Stejně jako Lang 1/1 a Zander například.

Kolegu Stonjeka osobně neznám, z videí a hlavně z dost arogantních vyjádření na VF mi nepadl do oka. A už vůbec tím jak se netají, že má včely jen kvůli penězům. Dělá na mě dojem, že zásadně není tak hloupý jako já a nesděluje nikdy nic, co by mohlo jinému pomoci. Dejte dvě vysoké bedny na sebe, on má navíc pětatřicítky, a pak užasnete - bude to plodiště jako 3 čtyřiadvacítky na sobě. Nezapomeňte nám sem pak dát vědět.

-------------------

Na druhou stranu vám i rozumím, patříte k těm, co chtěli vymyslet vlastní úl, úplně jiný a včelařit v něm úplně jinak než ti staří páprdové, moderně, progresivně. Tenhle typlidí by taky chtě vyzkoušet jinou včelu, třeba Kavkazanku a nebo nesmírně bodavou Cyperku a zaneřádit jejími geny svoje okolí. Ona by úplně stačila původní včela Tmavá, ta po skřížení s Vlaškou vyvádí jak zabijácké včely v Jižní Americe. Zažil jsem jí a vím co píšu!

A přitom by každému romantikovi úplně stačilo naučit se včelařit aspoň tak, jako ti páprdové, pro začátek a až by to zvládli, pak by mohli posunout hranici poznání někam do jiskrnných výšin. Já kupříkladu, se ještě nepovažuju za vzdělaného. Kdo je pozorný povšimne si, jak mě dneska Goro vrátil nohama zase hezky zpátky na pevnou zem! Až jsem se v duchu zapýřil, taky pousmál svojí vlastní nepokoře a schválně Gorovi neodpovídám, nechci překrýt jeho perfektní vysvětlení svým plkem, aby se ostatní mohli poučit z mého omylu. (a přece se točí! budu zkoušet malá česna dál 😉)

OK, zkušené není potřeba poučovat, začátečníci by měli měřit než to dostanou do oka.

Já bych asi neměřil kdyby bylo řádně zavíčkováno. Podrobně jsem to popsal v pilotním článku. Nevěřil jsem vlastním očím, ano, už i já jsem zblbej moderní dobou, že pro jistotu používám vymyšlenosti.

Vlastně elegantně vysvětlujete proč mají očkaři vlký med. Ale můj článek je o malém česně a jeho vlivu. Asi jsem to nenapsal polopatě a tak to udělám tak stručně jako vy BG:

Pokud nemám v sendvičových stěnách úlu polystyren (v deklu nevadí), mám JARNÍ med do 18,5% i při česně 73 cm2. A to je velmi dobré, ne však skvělé. Když mám letos PRVNĚ velmi malá česna, mám PRVNĚ jarní med výrazně pod 18% a polovinu dokonce pod 17%, konkrétně i 16,2-16,5.

Zjistil jsem, že název sdběrný medník není můj originální a dokonce podobnou metodu popisuje Mgr. Blahoslav Melhuba v článku Kalendárium červenec, Včelařství 7/2022. Jenže u něj má SM jiný účel a sice vyprázdnit staré souše vytočením medu proto, aby se daly vyřadit.

Přiznám se, že Včelařství moc nečtu kvůli pořád opakovaným popisům předpotopního včelaření, jsem nesrovnatelně dál a tudíž se tam většinou nemám co naučit. Nicméně s odstupem se vracím ke starším a i starým zdrojům a hledám, co bych mohl nějak využít a doplnit si samovzdělání.

A k Melhubově SM. Je to úplně jiný postup a hlavně jiný důvod. On v červenci může “sbírat” plásty jedině bez včel - po slunovratu by se to už rvalo a vytočení doplňuje slůvkem “případně” a tak to nejsou ze 100% plásty vyřazované, jen je chtěl dostat z plodišť, aby na nich už vč nezimovala. Můj způsob je elegantnější, sbírají se plásty i se včelami, protože to jde. V květnu se to totiž ještě neserve.

Naproti tomu můj SM se tvoří v květnu, hlavně z rámků zamedovaných a důvodem je ulití polodisek medem a v důsledku toho omezení plodování. Při metodice Blaník, kde se nikdy nevytáčí vysoké rámky, a už vůbec ne někdy zaplodované, je to řešení nouzové a jeho účelem je pouze umožnit včelstvům co nejrychleji obnovit plodování. Místo z plodisek odebraných plástů, sbíraných do sběrného medníku, se na uvolněná místa v plodištích (na jiná místa, jde o počet rámků, v tu dobu jsou plodiska plná) mohou přidat prázdné souše a mezistěny. Souše aby mohla matka klást ihned - během 2-3 hodin, do M může klást až asi za 24 a více hodin.  Mojí ideou bylo předejít tím rojové náladě. Primární účel tvorby mých SM byl splněný, žádné vč se mi nechce rojit.

Na druhou stranu, roky jsem neměl med ze zakladeného díla a tak letos prvně po mnoha letech ochutnám svůj med s výluhem výkalů včelího plodu, jaký produkuje 99% (spíš víc) českých včelařů a dám sem na CHZ vědět výsledek.

Tento příspěvěk je tedy pouze o tom, že někdo nazval úplně jiný zákrok stejně a je otázka, zda jsem skutečně název vymyslel paralelně - inspiroval mě v tu dobu, tedy v květnu běžně tvořený sběrný oddělek. Nebo mi v podvědomí uvízl název pana Melhuby ze Včelařství, který ale označuje úplně jinou věc a mě v době zveřejnění nijak neoslovil. Mám za to, že jsem Melhubův článek v roce vydání vůbec nečetl.

Totiž. Metoda Blaník předpokládá začátek krmení v den posledního odběru (to se mi nedaří a tak první dávku dávám druhý den) medných plástů v daném roce. Jestli ve stejné době Melhuba dělá SM, pak buď nekrmí - a to se musí, jestli mají být vč zdravá a životaschopná, bez zimních úhynů. A nebo krmí a pak to vytočí do medu. Obojí je na Melhubově způsobu špatně. Ale název sběrný medník první přinesl on.

Pochlubte se kolegyně a kolegové.

Trochu téma uvedu a mám samosebou, jak je pro mě typické, novou nepotvrzenou hypotézu. Ale jak to začalo:

Nepamatuju si dobře, jak velká česna měli u úlů předkové. Vím jen, že si máma klepala na čelo když jsem pod dojmem bludů, co psal v osmdesátkách Boháč, Kamler, Ptáček a další o nutnosti hodně větrat úly, začal dělat v létě česna přes celou šířku úlu na výšku podmetu, což je konstanta = 18 mm. To je na plochu nějakých 73 cm2. Mámě a jejím přátelům se to zdálo moc.

Předloni Tom4 získal v místě, které se menuje Naháč, dvoje včely i s úly univerzály. Protože jsou úly mě neznámé atypické univerzály s okýnky a jedním medníkem, vše na 39x24x11 a včely v nich se chovají nezvykle, nazval jsem jak úly tak včely “nahaté”. Tomovi se to líbilo a tak je od té doby nazýváme.

Nahaté úly mají pevná dna - jinak to u univerzálu nejde a mají daná česna, která nejde rozšířit, rozměru 60 x 15 mm, což je neuvěřitelných 9 cm2. Úly jsou ještě z doby, kdy se neblnulo s očky, nemají je a tak je česno 9 cm2 JEDINÝM přívodem vzduchu do úlu.

Obě vč vloni přinesla po dvou bednách = 46-48 kilo medu a nechtěly se vůbec rojit, nejsou s nimi žádné starosti, jsou velmi mírné. Ano, v těchto úlech pan kolega Tom4 včelařil klasickým způsobem z osmdesátek = převešování a vytáčení zakladených rámků, prostě česká klasika.

Už předtím díky pánům začátečníkům jako je Martin a romaning jsem začal uvažovat o své velikosti česen. Do toho Tom4 a jeho “nahaté” úly s malinkými česny a i Petr udělal oddělkový úl s česnem jen 6 cm2, což je pro oddělek dobré. Jenže pak to dopadlo tak, že v tom odd přezimoval a vyrostlo z něj vč a s údivem jsme zírali, že rojit se to nechtělo a medu adekvátně pozdnímu oddělku z předchozího podletí. A nechápali jsme jak to tak malinkým česnem mnohly udýchat, nanosit a odpařit 30 kilo medu.

Tak jsem letos u všech úlů nechal česna na výšku 18 mm a na délku 80 - 140 mm. Kupodivi žádná tlačenice ve snůšce není a jak je zřejmé uvětrají to. A uvětrají to nějak nepochopitelně líp než s česny velkými! Připomínám, že žádné moje vč nesmí mít a nemá žádné očko ani kraviny jako jsou síta ve dnech a tudíž je česno JEDINÝM PŘÍVODEM VZDUCHU do včelstva.

No a nápad - hypotéza. V sobotu jsme vytočili prvních 11 beden (horní bedna ze 2-3, které každé vč má), v neděli 3. Někde nebyl med zavíčkovaný, v žádné bedně nebyly zavíčkované strany krajních rámků ke stěně. Vnitřní strany těch rámků byly zavíčkované ze čtvrtiny, třetiny a někde vůbec. Vzal jsem to s tím, že když to bude řídké, nevytočím nezavíčkované, nebo málo zavíčkované rámky.

A přišel dokonalý šok! Med se těžko vytáčel, tahal v medometu dlouhé "vlasy", choval se jako medovice. Měl pod 17,6, většinou 17 - 17,2, ale taky 16,2!!!!!! Jen jedna bedýnka měla 18,6 a zaboha nevím, ze kterého byla vč.

Je potřeba si toto zapamatovat. Mě se dá stěží vymluvit, že vlhkost mého medu, u jarního medu neslýchaná, není důsledkem rapidního zmenšení česen. Ovšem pozor, že polystyren ve stěnách úlů zvyšuje vlhkost medu považuji díky svým mnohaletým pokusům, v mé lokalitě, za prokázané!

Takže nejen absence oček, jak se ve známém videu domnívá doktor Klíma, ale i zmenšení česen se zdá být receptem. A mě bylo divné, že se před 40 lety, než sem přišel Americký zastaralý úl s českými očky v každé bedně a díky progresivistům se nezačalo blbnout s nadměrným větráním a očky, nikdy neměřila vlhkost, dokonce jsme, většina z nás a já určitě, netušili, co je refraktometr.

Až mě napadá proč nedržím klávesnici a nenechám si svůj objev pro sebe a nezískám konkurenční výhodu😀😉

Tom50:

Jenže pak je limitem zase medomet. Koupil jsem před 10 lety předražený německý v domnění, že bude kvalitní. No, paskvil a že je německé precizní platilo asi před a po ww2, dnes je to globalistický paskvil a UK dělá kvalitnější věci. 

Tak jsem se byl podívat u výrobce medometů zvratných. Tady u nás nedaleko a ještě rád upravím ten medomet svůj. Několikrát mi zopakovali, jak jsou pyšní na programátor, který pro ně dělá nějaká věhlasná firma v zahraničí. Přitom to je pro mě postradatelná věc, naopak, každé rámky jsou jinačí a nejde pracovat podle programu. A nebo se třeba mýlím, ale abych kvůli elektronické kravině musel zaplatit výrazně víc a bez toho nesmyslu mi to neprodají, OK, tak si to nekupím. Navíc humpolácký veliký krám, u kterého jedech chlap sám koš nevyndá a hlavně ho tam nevrátí. Taky to majím na kolečkách, ale podvozek není součástí dodávky, to u medometů mají namontované jen v manufaktuře, aby s tím hnul jeden pracovník. Vlastně jsem viděl in natura zvraťák prvně a rozhodně mě nenadchnul!

Ale ono to taky bude hodně o mém odporu k elektronickým a jiným nesmyslům, které by měly práci zlevnit a urychlit a ne naopak, abych já byl otrokem programu. Taky nenávidím samo programování, nerad se učím něco, o čem si myslím, že je jen komplikační ku.vítko a práci nezpříjemní. Ale jasně, to by skalní vidličkář mohl tvrdit o odvíčkovači taky. Takže odvíčkovač moc práci nezrychlí, ale usnadní, každý rok jsme měli zánět žil v předloktích a bolavá záda.

Tak podávám referát jak se osvědčil odvíčkovač a jak jsem opravil, přesněji upravil německý medomet, ze kterého nestíhal vytékat med, koš se koupal v medu a spálil by se motor. A tak sice koš pojmul 8 polorámků 15, ale protože to nevytékalo dost rychle, nešlo tolik rámků vytáčet.

Počítal jsem se zákupem zvraťáku. Když jsem ho viděl, ještě rád jsem se hluboce zamyslel nad tím svým Carl Fritz. Nejde ho nakolonit, nejde pak naplnit koš, protilehlé rámky se kácí doprostředka. Pak by se musel koš dát výš a tudíž dole nastavit hřídel. Jenže současně nahoře bubnu by se musel udělat jakýsi límec kolem dokola, prostě vše zvednout o asi 40-60 mm. Tím by se pod košem nahromadilo víc medu, díky vyššímu “sloupci” by se zvýšil hydraulický tlak a med by stihl vytékat. Nacisti aby dostali pod medomet vysokou štoudev a nemuseli zvýšit horní okraj bubnu, vyrobili kravinu. Mám prostě pod košem jen 60 mm a jiné medomety mají 100-140 mm placu a to je celá závada. Nenašl jsem nikho, kdo by mi profesionálně medomet upravil. Ani se nedivím, meloucháři jsou mrtví, nebo roztřesení dědci v důchoďákách s Alzheimerem, Parkinsonem nebo obojím dohromady a mladí nic neumí. Firma nemůže zastavit práci a jít se věnovat požadavkům nějakého včelaře. To bych taky nezaplatil…

Jsem Čech jak poleno a celý život se řídím bonmotem stařičkého mistra v učňáku: “Klucí, můžete bejt úplně blblí, musíte si ale umět vždycky poradit!!!”

Tak jsem vymyslel a sestrojil neskutečně jednoduše primitivní vehement, pomocí kterého lze (i žena) snadno a bezpečně naklonit už rozeběhnutý medomet. Podklad je jen 65 mm a naštěstí je zadní noha medometu přesně proti výtoku. A najednou medomet stíhá, dá se i 8 polorámků. Ovšem určité riziko tu je. Jako axiální ložisko není dole pod hřídelí nic jiného než jedna ocelová kulička průměr asi 12-14 mm (neměřil jsem jí) v přesné jamce a hřídel končí stejnou jamkou. Ovšem obávám se jen toho, že při šikmém zatížení, na které toto primitivní, ale ve svislé poloze dokonale funkční axiální ložisko není dělané, dojde časem k nějaké potíži. Ovšem zvuk stroje se po naklonění nemění, dolní ložisko se nezahřívá a tak mi moje lidová vynalézavost možná projde. Když ne, oprava bude neskonale lacinější než 52.000, co by stál menší zvraťák na 8 polorámků, do kterého by ale na rámky vysoké, kdybych je někdy chtěl vytáčet, musel být jiný koš na jen 4 celorámky. Taky druhý koš na celorámky by stál majlant a to předělávání by mě určitě velmi nebavilo (kdyby to tu nečetly holky, napsal bych to poněkud výstižněji).

No a odvíčkovací stroj? Bomba!!!! Jen si říkám, jak jsem to mohl tolik let dělat bez něj? Petr výrobci poskytl zpětnou vazbu - výrobce není včelař a tak máme s Tom4 už vylepšenou verzi. Například trafo má “rychlosti” a tak když se na chvíli přeruší práce, nenapéká se (nekaramelizuje) na noži vrstvička medu. Tedy když se nezapomene zlumit intenzita proudu.

Poměrně značná potíž se ukázala s přepravkou, kam padají víčka a hlavně s nějakým prvkem s děrovaným dnem, aby vykapával med z víček. Děrované přepravky jsou nesmyslně drahé a hlavně se všechny dělají s dírami i v bocích. Já to vyřešil dle hesla mistra z učení, koupil jsem na to po pár korunách (60-70 Kč) plastové odkapávače na nádobí. Sim sala bim, na první dobrou nechápu jak to, že to přesně pasuje do unifikovaných přepravek. Nafotil bych, neumím to sem ale vložit. 

Líbí se mi civilizovaný svět, kde výrobce prvků pro mytí nádobí je tak chytrý, že se drží zavedených rozměrů. Jasně, na půdorys přepravky jsou košíčky dva nebo tři podle typu. Hlavně ale, že to pasuje ne? Prostě vše se odvíjí od Europalety 1.200 x 800 mm. A pozor, paleta nemá nic společného s EU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Vynašli jí chytří lidé mnohem dřív než vznikla říše liberálního zla a zeleného úpadku.

Ještě uvažuju o ometači od stejného výrobce.

Sice je můj medník asi 15,5 kg a tak by mělo být z 15 vytočených 230 kilo medu. Mám ale jen 180 kilo. Je to ze dvou důvodů. Ze 3 vč nešlo nic vzít, prostě je v medníku jen v souších, M sotva povytáhly a ulily plodiště medem, skoro se tam neploduje, velmi ubylo včel kvůli zastavení plodování v 11 dnech až katastrofální zimy. Ano, všechna 3 vč byly pozdnější oddělky, prošly ale srpnovou selekcí, kdy byly zrušeny ty, které byly “bez jiskry”, jak by řekl Tom4. Jak je vidět, moje selekce nebyla úplně dobrá. Protože jeden, také loňský oddělek dal bedny dvě! 

Protože mám ale i bedny vysoké jen 11 cm, kde je asi jen 10,5 kg, těžko se počítá průměr tak, že to beru “na bedny”. A taky vím jistě, že jsem některá slabší vč nebral a neotevíral a tak skutečnost bude ještě slabší. Přesto mám tedy průměr, počítáno dle drvodělky, 15, ale skutečný je 12. Ve víc než polovině je ještě jedna bedýnka, ale nebylo to dost zavíčkované a tak to čeká na další kolo vytáčení. Zbývá mi vytočit, přesněji projít 25 vč a mám co dělat, bolí mě i svaly, o kterých jsem neměl tušení, že je mám.

Zatím jsem velmi spokojený, jen to vytáčení mě se.e a to i s odvíčkovacím strojem. V mém věku - nemám žádné zvedací zařízení (a nechci mít) už bych vytočit 40 vč i s pomocí nedokázal. Přesněji, udělám cokoli je potřeba, ale brzy se unavím a nevydržím a další den (dneska třeba), místo práce píšu moudra vám sem. To je moje forma odpočinku.

Zrovna tak propagovat nesmysl jako je termobox na varroázu. Tedy jestli je to stejný protagoinista, já si video o matkách vůbec nechci pustit kvůli stejnému anonymovi, co to sem dává.

Ale kdepak, z květu dává klen každý rok a hodně, medovici jen některé roky. Jen letos část klenů zmrzla, naštěstí jen část.

Ze stromů se počítá medný výnos taky na hektar. Přece nejde říct na jeden strom, když každý strom je jinak veliký. Ale mladých a malých stromů je na hektar hodně, starých obrovských méně, ale listová plocha a tudíž i počet květů, je přibližně stejná.

U klenu výnos nevím, vím ho jen u akátu. Ten ale nemeduje v každé lokalitě, určitě ne nad asi 300 a spíš jen 280 mnm. Jenže kvůli nesprávnému složení půdy někde nemeduje akát ani v nížině. Kde ale meduje, dává 1.700 kg medu na hektar a tím je to z našich stromů úplně nejvýkonnější strom. Protože sice kvete všude, ale med je z těch stromů jen někde, stejně je na tom totiž lípa, tak je potom klen určitě nejvýkonnější a nejspíš předčí i jabloně.

Ale jistě, nejen vám jsme chtěl jen připomenout jak to správně počítat. On je to výsledek velmi dobrý. Jsem v malinkém spolku, je nás jen asi 15 a med mám snad jen já. Asi letos nebude mít jarní med každý a tak gratuluju.

Někde, možná ještě ne Ifauně jsem vysvětloval jak se počítá SPRÁVNĚ průměr, pokud nechce člověk lhát sám sobě.

Loňský oddělek musí do jarní snůšky dorůst a tudíž se musí počítat. Vyrojené to samé. Takže vy výnos musíte dělit i těmi, co nic nedají a dokonce i uhynulými. Zkuste to přepočítat správně a pak výsledek nebude tak oslnivý.

V následujících 5 dnech - dál předpověď nemám, bude foukat od jihovýchodu a to moc snůška nemůže být. Od východu ještě nikdy nic dobrého nepřišlo.

OK, poprosím majitele fora o smyzání.

Ve videu jsou nesmysly, patrně je to reklamní masírka na nesmyslné a neskutečně předražené boxy proti varroáze. Jestli se do boxu vejde 18 rámků a musí se tam nahřívat 6 hodin, každý kdo umí malinko počítat snadno zjistí, že by 1 včelstvo vytáčel nesmyslně dlouho a nesmyslně draho. Leda by měl těch varroaboxů víc. Jo a taky stačí pokus, teplotou 45 se med nerozpustí ani květový ze řepky, melecitoza už vůbec ne.

Přitom existuje velmi elegantní způsob jak to nemuset vytáčet a jak to zkrmit včelstvy bez nebezpečí při zimování. O tom ale někdy až nebudu mít špičku u včel.

On totiž zmíněný melecitozní med ve sklenici lidi taky chtít nebudou. Oni chtějí medovicový právě proto, že netuhne tak rychle a čím čistší medovice, tím vydrží tekutý rok i déle.

Jo a že ve videu vytáčí rámky “proti srsti” si někdo všimne? Už jen to dokazuje, že je to reklama a že to tak ve skutečnosti nedělají. Rámky v tomto medometu musí být HL ven a ne dovnitř, protože buňky mají sklon nahoru a ne dolů.

Jo, co by jistě šlo by bylo vymačknout nějakým lisem celé dílo z rámku a ten plást prohnat lisem na víčka. Na lis se ale dotace nedává a pod 50 se nesežene. No a navíc by to musely být plásty panenské bez košilek s výkaly včelího plodu. To ještě potrvá dlouho než to lidi pochopí a přestanou kupovat nepanenský med s výkaly.

Varaxi, ten druhý palec je ode mě. Ale…

Napsala jste velmi moudrou reakci, souhlasím. Jen tam máte ten podmiňovací způsob, že když to tak udělá víc lidí… No, neudělá, protože výrobci a distributoři sekaček musí dosahovat ekonomického RŮSTU a toho se nedá dosahovat jinak, než prodávat sekaček každý rok víc než vloni.

Co se týče herbicidů platí neúprosné zákony kapitalizmu taky. Navíc tu 80% obchodu a část výroby těchto jedů je v rukách cizáka, a zbytek jsem raději smazal…

Lidi, první to popsal Sókratés, sami vědí a nebo by měli vědět sami od sebe (ti zdravě myslící a správně vychovaní), co je a co není správné. A tak většina tuší, že je mnoho věcí špatně a má vědomně a nebo i jen podvědomně pocit špatného svědomí za svůj život v blahobytu, vykoupený ničením přírody. A na tuto přirozenou lidskou slušnost útočí zmetci z řad ochránců přírody, zvířat a dalších blbostí a dobře placení v nezisku směrují tyto přirozené ušlechtilé lidské city nesprávným směrem. Ochránci jen okopírovali církevní systém odpustků, jen vynechali Boha a nahradili Klimatem, Globálním Teploušem, tedy Oteploušem a zase vymáhají od pracujících slušných lidí odpustky (kteří jim je zase dávají jako magoři dobrovolně). Jen je nazvou sponzoringem a i jinak to všechno zmodernizují, princip je ale týž. A nikdo si to neuvědomuje a ani nechce uvědomit, myslí si, že je to normální a že uleví svému svědomí vysetím nějakých kytek na malinké ploše. Spíš než se snažit ukázat svým dětem, jak vypadá kytka, je lepší od mala je vychovávat, aby uměly rozpoznávat masírku gaunerů. Ti nejhorší jsou vždy oděni do nádherně ušlechtilých hávů a vyjadřují se pomocí veleučených slov a “vědeckých studií”, tehdy jako dnes. Akorát, že se kvůli tomu systému úplatků = odpustků, jednou naštval jakýsi Honzík z Husince a mocipáni ho za to ugrilovali v Kostnici na náměstí.  A co za hrůzy následovalo by měl každý vědět. No a já tvrdím, že se právě schyluje ke stejným hrůzám a jen se snažím k tomu nepřispět ani malinko.

Obávám se, že je to nesmysl. Nerad plivu do kafe, ale:

Totiž. Hektar je čtverec o hraně 100 metrů. Řepka je vynikající medonosná rostlina a dává po hektaru 80-120 kilo medu. A kvete 3 týdny a to umí málokterá kytka.

Louka, a to v ní musí být nejméně 20% jetele, dává max 10 kg medu po hektaru. Napíšu to velkým písmem: LOUKA DÁVÁ JEN 10 KILO MEDU NA HEKTAR. A to jen ty “zamořené” jetelem a ten v luční trávě jezevci zaboha nechtějí a ničí ho postřikama, špatně to pak schne na sušení a stejně se vydrolí. Hlavně to není pro dobytek dobré, senáž z trávy s jetelovinami by dobytek nadýmala.

Takže běžná zahrada je asi 5 arů a velká zahrada je 10 arů, tedy 100 m2. Jenže arů je do hektaru 100, slovy: STOARŮDOHEKTARU. A tak i kdyby někdo pracně nasel medonosné byliny na 10 arů, bude z toho 1 kg medu, slovy: JEDNOKILOMEDU. Většinou ale tyhle pokusy o ekologii mají tak půl aru a i kdyby jeden celý ar - to je čtverec 10x10 metrů, pak z toho je deset deka medu. Má to cenu se dřít?

Každý si dělejte co chcete, ale je dobré vědět, že to děláte jen pro sebe, svůj “pošetile pochybný” pocit, úlevu svědomí. Pro přírodu je to úplně nesmyslně bezvýznamné snažení a pro včely tuplem.

Tak dnes navečer po 18 hodině slušná snůška na obou stan, nemám ponětí z čeho, včely nenesly pyl a dosedaly velmi ztěžka. Kolem úlů to vonělo, pravda, jindy bývá vůně silnější a let intenzivnější. Mě stačí když příslovečně kape, nemusí pršet😉😊.

Zítra jdu vytáčet. Při přípravě jsem udělal inventární objev = dva nástavky medníkových rámků s vylepenými M, jako když je nadeš!

Ve včelách jsem 4 dny nebyl. Petr jo a nic se pořád nechce rojit. Ne, že bychom si stěžovali, ale zdá se mi to divné…

Inkarnát dobrý, snůška ale malá, u nás mizivá. Je z něj dost pylu a nektaru určitě na uživení. Možná v nižší poloze zameduje, uvidíte. Já mám smůlu na jezevce, nesejí tu nic zajímavého. Kolem jednoho stanoviště je letos asi 150 ha kukuřice…

Právě volal Petr, že ani u nich, o 60 m níž a už mimo Sibiř, zničil mráz jen asi čtvrtinu klenů, zbytek začíná kvést. Ale nebyla na nich jediná včela. A tak mají asi někde něco zajímavějšího.