Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek.

Omlouvám se za patrně nesprávnou terminologii (netušil jsem, že je nesprávná). Moje “vzdělání” o králíkách pochází z jediné knížky Chov králíků ze 70 let 20 stol, autora si nepamatuju, možná Dvořák? A z debat s mým otcem, který je již 41 let jinde. Tehdy jsme říkali Cal a Nb brojleři, patrně pod vlivem té knížky. O Hyla se nevědělo nic, patrně nebyli ještě vyšlechtění. A nebo jsme o tom, co bylo za Železnou oponou, nevěděli my s tátou.

Tady jsem zjistil, že moje paměť je téměř fotografická. Ovšem jen na blbosti, které mě neživí a nikdy neživily. Co mě živilo jsem si tak skvěle nepamatoval. 

https://www.antikavion.cz/kniha/chov-kraliku-ladislav-dvorak-1973

V první větě předpokládáte, že jsou Češi totální deb.lové, prosím, abyste toho nechal. Nemyslím, že máte zapotřebí snížit se na úroveň BG s jeho videem o Vůdci i když jsem vaši reakci nepřehlédl! Já do Slováků taky nevyrývám ani sebemenším náznakem a nechci to tudíž ani od vás. Já se kupříkladu taky významně nedivím tomu, že má Slovensko víc moru a že nejvíc moru je na Moravě na styku se Slovenskem. Vyhýbám se tomu čistě ze slušnosti a nikdy bych se nepoškleboval. To je dané naturelem, výchovou z rodiny a pocitem mindráku. Já mindrák nemám a národnostní už vůbec ne.

No a BG, který se už i tady zase začíná projevovat jako na VF a pak na IF připomenu staré české přísloví: “Hanba ptáku, který do vlastního hnízda se.e!”

Pořád pane Goro mícháte dohromady obě nosemy ve všech svých příspěvcích. Nikde jasně neříkáte, zda v nich je rozdíl a zdálo by se, že není. Ani z přiloženého výsledku vyšetření není jasně patrné, o jakou nosemu jde. Z logiky plyne, že z NA, ale toto vlákno je o NC. A nebo mi něco uniklo?

Já naznačil jasnou otázku, že nikde neumím jesně a jednoznačně vyčíst, zda NC hrozí i v zimě a vy jen mezi řádky sdělíte patrně pouze svojí dedukci, že když je v zimním chumáči teplo, že určitě bude NC bujet i v zimě.

Někdy jste stručný a jindy citujete studie, s velkou oblibou hlavně cizí. Podělte se z jakého zdroje jste čerpal o tom teplu a NC zimního chumáče? A pokud šlo o vaši logickou dedukci, OK, i to je legitimní a pojďme se o tom pobavit, protože kde chybí studie, nezbývá nic jiného než spolehnout se sami na sebe.

Jak vidím, tak jako u včel i u králíků je to stejné. Nečtou, nestudují, nevzdělávají se před pořízením zvířat.

Navíc čistokrevní můžou mít problémy tím, že jsou čistokrevní.

Souhlasím jen s výhradou. Velkou výhradou.

Jako nikoho nezabije cigareta, ani 100 a ani deset tisíc cigaret, jednou se kouření projeví a projeví se vždycky a nemůže s eneprojevit. Jen u někoho dříve a u jiného později a jiný stihne umřít dřív na něco jiného. Kouřil jsem 36 let jak pohádkovej drak a vím přesně co píšu!! Po 17 letech nekouření si klepu na čelo, jak jsem mohl být takový de.il. Ale když jsem chtěl přestat a představoval si jak budu žát pak, když to dokážu, řekl jsem si, že nebudu takovej ten polepešenej kre.én, militantní odpůrce kouření. A kdyby se mě dneska někdo ptal, zda kouřit v hospodách, tak samosebou ano! Komu se to nelíbí ať nechodí do hospody. Komunistický zákaz kouření přes obědy úplně stačil! 

Ale to jsem jen odbočil aby bylo jasné, že jsem skutečný a ne liberální demokrat.

Zpět ke včelám. Napíšu to stručně. Kdo nechce mít nikdy úhyny, nikdy nepoužívejte ke krmení a to ani oddělků, nic jiného než cukr 1:1. Špatně živené včely z oddělků mají pak podlomené zdraví a domnívám se, že i když se zimy nedožijí, vychovají včely v horší kondici. Asi jako dítě narkomanky má taky nevratně poškozené zdraví a už to nikdy nejde nijak napravit.

Ano, tak snadné to je.

Je pro mě, nestydím se přiznat, že nejodpornější věc na včelařině. 

Existují vychytávky, žádná nefunguje dobře. Existuje šípovitý nůž, bohužel je vyhřívaný párou - obtížně použitelný nesmysl a sám majitel obchodu (pravda, známe se) mi radil abych to nekupoval, že to je blbost a že si to (asi před 7 lety) ještě nikdo nekoupil a má to, páč má zastoupení a musí. V následujícím se dozvíte, proč to nikdo nechce i když to asi 10x urychlí a usnadní práci.

https://jahan.cz/odvickovaci-zarizeni-lyson-manualni-s-vyvijecem-39x24?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA2eKtBhDcARIsAEGTG414ptUOp9OOCr6E3UGWdkoPNVFiQ8dWE0JmQ_oVdzExClLGkLIvpncaArBHEALw_wcB

Kamarád ode mě ví co píšu výš. Ale sehnal na inzerát stejné odvíčkovací zařízení, ale včetně stolu a tedy věc, kterou bylo možné v medárně postavit a ihned použít. Zařízení mi půjčil a najednou se úplně změnil můj poměr k vytáčení.

Předesílám, nemám rámky s plecky a každému radím se jich bleskurychle zbavit (u Langa to nejde a to mají tedy langisti blbý). Z následujícího vyplyne proč.

Nože i vozík, vše stejné, jenže je to vyhřívané elektricky. Žádný vyvíječ páry, žádná pára v medárně, kde potřebuju mít sucho aby byl med “suchý” a ne vlhkou prádelnu. Jasně, šlo by to vyvést mimo barák.

Odvíčkuje to skvěle a ve víčkách nezbývá o moc víc medu, myslím tak dvonásob než z vidličky.

Kamaráda jsem požádal aby vypátral výrobce a zjistil, kde by se to dalo koupit - chci to taky. Už víme a nyní se posaďte na zadek aby to s váma nešlehlo.

Výrobce je nevčelař. Vyrobil jen 8 kusů a protože nebyla žádná zpětná vazba od obchodníka a žádný další zájem, výrobu ukončil. Obchodníka neprozradím, je to velmi známý obchodník se včelařinou u nás. Nenažraně chtěl víc než 100% marži a to je první důvod malého zájmu. Taky to výrobce nasrštvalo. Hlavně ale nedával zpětnou vazbu, výrobce z něj nemohl vypáčit, zda je zájem a co by vlastně včelaři chtěli nebo potřebovali na zařízení doplnit, vylepšit nebo zjednodušit. Nic, ticho, nabob nekomunikoval. Předražil to tak, že byl patrně zájem malý.

Zařízení má velkou vadu. Dobře odvíčkuje jen 100% zavíčkovaný plást, buňky nezavíčkované trhá a žvejkne. Takže dokonale to odvíčkuje jen nízké rámky a 24 (nebo Lang 1/1) jedině když by byly zavíčkované až dolů. O vyšším rámku nemluvě. No a protože drtivá většina českých mudrců má 39x24 a když má Lang tak 90% langistů má 1/1, tak jim je to k ničemu. Patrně proto (kromě jeho nenažranosti - pardon, tržního mechanizmu) nebyl u obchodníka další zájem, lidi to nechtěli, protože to neumožní vytáčet med předčasně. Výrobce se nechal slyšet (včera, dávám to zatepla), že by to odvíčkovalo i ne úplně zavíčkované, jen by se zvýšil proud a tedy teplota nožů.

Nyní se staví aparát pro mě ze zbytků a já se s kamarádem vynasnažíme výrobce ukecat k obnovení výroby a poskytneme mu zpětnou vazbu, kterou vyžadoval. Zda na to uslyší je zatím otázka. Máme ještě jednoho kamaráda, on o tom ještě neví,a le na 99% by to chtěl taky. Výrobce ale ve zbytcích po váýrobě dvoje nože nemá…

Ale opakuju, stávající provedení neodvíčkuje jen částečně zavíčkované plásty a neodvíčkuje to zakladené plásty s košilkami. Tedy “košilkáče” to za určitých podmínek zvládne, ale to je už nad rámec tohoto prvotního sdělení. Jsme připraveni s kamarádem se případně postarat o distribuci = prodej zařízení. Jde o to, jaká cena vyjde výrobci. Něco mi ale v hloubi duše říká, že by bylo lepší postarat se jen o nejbližší kamarády…

A co třeba proto, aby měli kšeft? To je nejjednodušší vysvětlení ne?

Zrovna tak dokud v nějaké RR nějakého časopisu (není jich tu sto, ani tucet, že ne) sedí někdo, kdo se živí, kromě dojení dotací různého druhu taky množením oddělků, tak ten nepotřebuje aby lidem včelstva nehynula a tuplem nechce aby jim matky vydržely co nejdéle. Proč ve věcech vždy hledat složitosti, když toto nejprostší (a nejsprostší) vysvětlení je nejpravděpodobnější?

Lidi jsou tak jednoduší, že věří mejnstrýmu, propagandě. Jak stárnu, říkám si: dobře jim tak!

Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

Dávat včelám invert je nesmysl. Inver dělaný synteticky včelám nemůže nijak ulehčit invertaci, protože včela cokoli pozře, tak do toho bezděčně přidá enzymy, hlavně invertázu. Pak je invertování cukru pro včely nesmyslně zbytečné. Co víc, chemikálie, kterými se průmyslově cukr zinvertoval, můžou včely poškozovat - nikdy se s nimi za miliony let nemohly setkat a tudíž jejich organismus na ně není adaptovaný.

Otázka loupeže je stále přetřásaná. Stačí prostě nekrmit ve dne, ale až navečer a třeba nedát včelám vylízat, ODPOLEDNE, kyblíky od krmení. Argumet, že zaměstnaný to nestíhá, neberu. Jestli chci vopici, musím mít na banány. Jestli chci včely, musím si na ně udělat čas tehdy, kdy je potřeba a ne až mi vybyde. Byl jsem zaměstnaný celý život a celý život jsem to dokázal bez rabovek. Chodil jsem na směny a jak krmit dopoledne? No, když prší a nebo nekrmit. Stíhal jsem rodinu, ročně jsem měl 50-70 jatečných králíků a za komančů jen seno a ječmen, žádné směsi, žádné granule. K tomu 20 slepic, 20 arů zahradu, zeleninu, ovoce, žádná sekačka ale jen kosa a hrábě. Jo, když byly děti malé, musel jsem na víc jak 10 let přestat rybařit, to je pravda. Důležitější než zábava byla nutnost zebezpečit rodinu. Musel jsem dělat měsíčně 30-40 hodin přesčasů ( vzimě i o dost víc) a živil jsem se prací, ne válením v kanceláři. Dnešní mladí vědí ho.. co je práce. Jo, nikdo by tenkrát nemohl čumět půl dne do mobilu i kdyby existovaly. V tom to hledejte.

Úly nemají stát na slunci, ale ve stínu stromů. Ne pod střechou, prostě pod stromy. Úly nemají být na žádné podlaze ani dlažbě, ale na “dýchající” zemi. Splnění těchto podmínek vytváří včelstvům maximální komfort a pak se také včelstva chovají normálněji.

Ano chápu, že ne každý má podmínky aby toto splnil. Jen říkám, co je lepší. Kdo výše uvedené dodrží a dá vč vybrat stranu - letní česno přes celý úl, podle mých pozorování si vybere česno na opačné straně jedno z 15-20 vč. Tím je dána moje představa, že je vhodnější dělat česno u pravé strany při pohledu na úl zpředu a logicky vlevo z pohledu za úlem

Úplně nesprávné je však česno uprostřed. Opakuju to stále dokola. Že to tak výrobci dělají? No ano, oni dělají to, za co je včelař ochoten platit a protože většina včelařů (jak to teď napsat kulantně?) myslí, že má být česno uprostřed, třeba proto že vědec Řeháček, tak už dál nemyslí a dělají to tak.

Podobně Boháč s Ptáčkem a Čermákem nakukali Čechoslovákům, že nejlepší je nízkonástavkový systém, kde se pracuje celými nástavky (svatá prostoto!!) a nástavky v úle několikrát za rok rotují (jen pro silné ne moc chytré svaté prostoty) tak tomu mnozí dodneška věří, protože myšlení je to poslední, co by většině vytanulo na mysli.

Tak to je, tak v tom tady tak žijem. A je tady krásně ne?

Nikoho nezajímá jak je to s vlhkostí v úle, prostě posvátná kráva, skoro božstvo = očko nesmí být zpochybňováno, kacíři budiž navěky zatraceni amen!

Jsem už takovej, že přinesu další poznatek, který český včelař (ani pan Goro) nebude chtít vědět. Jde o hustotu krmení na zimu.

Včelařství 1966/8 str. 134, autor Josef Jelínek - Jak husté roztoky zkrmovat

píše jasně, že nejvhodnější roztok je, světe div se, roztok 1:1. Já to tvrdím dávno, pan Goro mi nedávno někde (IF) blahosklonně vysvětlil, jak jsem pošetilý a já sveřepě trval na svém. To proto, že to mám vyzkoušené a nepotřebuju vědce. Které vč nechce brát roztok 3:2 obyčejně velmi ochotně bere roztok 1:1. Tvrdím, že co nechce brát ani 1:1 už nebude brát nikdy nic a náprava je pouze sirný knot.

Z pozorování jsem vydedukoval, že hustý roztok patrně včelám působí nějaké potíže, jeho zoracování je tedy pro včely obtížnější než roztok řídký. Mám za to, že na tohle zjištění nikdo nepotřebuje mít vysokou školu ani být kandidátem věd! Někdo má rád studie, já moc ne. 

Pan Jelínek nic necituje, napíše jen že: “Anglický výzkumník Simpson provedl řadu pokusů s krmením včel” ---- a dál polpisuje co jim dával, nějaký umělý med (netuším co to je), tekutý med, ztuhlý med (neříká zda květový či medovicový) a pak různé koncentrace cukerného roztoku, medocukrové těstvo a nakonec ještě suchý cukr. Dále je popisováno jaké kejkle Simpson prováděl.

Zkoumal medná volátka včel po skonzumování krmiva. A přišel na úplně nepochopitelnou věc. Čím hustší krmení, tím větší obsah vody v medném volátku a naopak. Napíšu to ještě jednou a výrazně: Čím řidší cukerný roztok, tím méně vody v medném volátku včel. Z toho Siompson jednoznačně dovodil, co jsem já laicky postuloval i bez vysoké školy a bez vědeckého bádání, že včely, aby mohly zpracovat hustý roztok, musí do úlu přinášet vodu aby mohly krmivo zpracovat a pak jej zase velmi pracně zahustí. 

Když jsem toto napsal na IF, pamatujete si pane Goro jak jste se mi posmíval, že když včely berou krmení v noci, že určitě pro vodu nevyletují? 

Jinde jsem poposal na IF “včelí cisterny” a popsal jsem je znova tady na CHZ. Nikdo nijak nereagoval. Ani pan Goro.

Josef Jelínek končí rozsahem celkem krátký článek touto holou větou: “Roztok v poměru 1:1 dá včelám nejmenší práci.” Suché, neblyštivé konstatování bez stohu vědeckých pojmů, nesrozumitelných hieroglyfů, kterým asi rozumí jen “vědci” a dalšího nesmyslného balastu, který má pouze budit zdání vědeckosti aby bylo obyčejnému človíčkovi jasné, jak nadřazený ten pan vědec je, protože ovládá chemické značky, výpočty a záhadné postupy. Mě takové studie čím dál víc připomínají šamanské obřady se zaříkávíním a drmolením formulí a dlaším efektním kejklováním. Nejlépe to ukázali ve filmu Císařův pekař.

Ale třeba byl Simpson agentem (nebo Jelínek) a chtěl ve své zavile imperialistické zvrhlosti poškodit Československé zájmové včelaře spolu s včelaři pracujícími v socialistických včelařských podnicích. Zavilí imperialisté nepromarnili jedinou možnost, jak poškodit socialistický sektor.

Takže si krmte každý čím chce. Kdo ale chce svým včelám dopřát jistý komfort a v důsledku jim zvýšit šanci odolat úhynům a je jedno zda na CCD, NC a nebo něco jiného, krmte roztokem 1:1 a hlavně včelám nikdy v roce nedávejte žádná syntetická krmiva v žádné podobě. A to ani oddělkům, které to do zimy spotřebují.

Pobavilla jste mě svou naivitou jak se ptáte, proč prostitutka, která má neustále perfektní zařízení, schopné pracovat ve dne v noci 365 dní v roce, přesto však pracuje až když někdo zaplatí. Tak to berte a tak to je. 

Zatímco za komančů měli vědci svobodu, dostali nemálo peněz a měli něco vyzkoumat, nebylo však určeno co přesně mají vyzkoumat. Samosebou ve výzkumném ústavu včelařském se jistě nevynalézala kvalitnější aditiva do PHM. Díky velké svobodě výzkumníků za komunistů bylo Československo ve vědě velmoc. Kapitalisti, aby náhodou někdo nevynašel něco, co by se nenažraným nabobům nehodilo, vytvořili tento systém, kdy udělí grant jen tehdy, když si objednají co vědcostuti smí, ale hlavně co nesmí být objeveno.

Vše co jsem v posledních asi 10 letech napsal má jeden společný jmenovatel, a to, že kdo chce mít živé včely, nesmí jim působit žádný stres. Mě na pelyňku děsí rozpustnost účinného jedu v lihu a pak je líh s jedem rozpuštěn ve vodě? Nebo se včelám aplikuje rovnou líh? A to jako líh včelám nevadí? Nebo vadí málo?

Myslím si, že nemám úhyny díky tomu, že svým včelám nikdy nedám žádnou kyselinu v žádné formě. Mám za to, že jim nedám ani žádný lihový extrakt vyrobený samo domo. Vy ostatní si samosebou dělejte co chcete.

Moc vám ani Tom4 nerozumím. Mě se to nezdá. Nezdá třeba proto, že o tom nic nevím, nemusel jsem řešit.

Kdo mě zná a zná dobře moje články a bezpočetná vyjádření ke všemu možnému ví, že jsem zastáncem toho, co ve svém dlouhém článku píše pan Goro. Naučit se poznat včas co nemá jiskru, neudělat oddělek ze vč, kde něco není úplně košer. Nedělat nikdy včelám nic, o čem mně napadne (a nebo to psal nějakej protivnej dědek na nějakém foru), že by jim MOHLO způsobit nějaký stres, újmu a třeba i jen nepohodlí (moderní je říct diskomfort). 

Já doporučím Gorův text. Hlavně jeho poslední srozumitelnou (prakticky využitelnou) třetinu. Při čtení mi tanuly na mysli případy z posledních let. Jen jsem se tam zase nedozvěděl jednoznačně, zda tedy může vč na NC uhynout v lednu, když jí dělá dobře teplo a to jaksi v lednu není.

Někdo se mě nedávno ptal, jak poznám, že vč nemá jiskru. Mám kamaráda, ten když se mu něco nezdá, ihned to síří. Hned a bez milosti. Já to tak nedělám. Na rozdíl od něj mám mnohem delší praxi a nevím jak, ale já umím (asi, jak to mám vědět?) nějak rozpoznat a asi se značným předstihem, že něco není košer a zařídím se podle toho (asi proto vůbec neznám celý život rabovku) a vůbec nenechám dojít k situaci, že bych sířil. Tady je ale potřeba jasně sdělit, že jsem v důchodu, kupodivu nejsem ještě na kriplvozíku a tak se můžu plně věnovat včelám. A to může málokdo, z mladých včelařů asi nikdo. O to víc se snažím, nejlíp jak umím, už mnoho let, sdělit všechno co vím a umím těm, co zatím moje zkušenosti nemají, protože zatím neměli ten čas je získat. Udivuje mě, jak malý zájem je.

Takže beru zpět, ano, není rozumné věřit houbám a nevěřit pelyňku. 

A ke kyselinám. Jednou jsem v kontru se zuřivými kyselináři ještě na VF jasně napsal, ale vy tady nevíte (a asi ani na IF to nevěděli), jaké je moje stanovisko ke kyselinám. Nesmí mi ke včelám, nikdy a v žádné podobě, ovšem dokud nenastane situace, kdy jiné prostředky ztratí účinnost nebo budou nedostupné. Pak rád využiju zkušeností kyselinářů a proto si jich nevšímám, nenapadám je a nechávám je věřit si svému a bádat jak je u včel použít co nejlépe.

Kolik máte vč? Já v létě s oddělky skoro 60. Pak si hodně rozmýšlím dělat něco, co možná není vůbec účinné a nebo se účinek velmi blíží tomu zaříkávání a čarování. U zaříkávadel odpadá shánění otepí pelyňku pravého (snad nejde o černobýl) na jedné straně a vaření kotlů vody a nebo shánění špiritusu na lihové výluhy.

Na rozdíl od pelyňku na houby bych věřil, na některé, tisíc krát víc!

Ano, představte si, že dojič grantů na seminář je například Ivan Černý.

Je potřeba vzít si spíš rady od praktiků, i když s kolegou Gorem nemůžu úplně souhlasit. Příroda funguje tak, že bez přísunu ušlechtilých genů se každý živý tvor v každé další generaci vrací ke svým divokým předkům, s jejichž vlastnostmi má větší šanci v nepřátelské přírodě přežít. Proto to u některých dědků dopadne tak, že jejich včely bodají jak sršně. 

Doplním.

Oživení krve je potřeba vždy, ovšem je nutné si od toho neslibovat nic víc, než jen to oživení krve a my s Tomem jsme už oživili, další 2-5 let jim (oživeným genům) dáme čas.

K primárnímu dotazu. Myslím si, že to, co tam někdo tvrdil je hloupé. Dělají to některé průmyslové velkopodniky. Přebírat jejich myšlení a praktiky je, no jak to říct jinak, než že hloupé. Většina matek se totiž projeví až ve druhém roce.

Zájem by měl být enormní, nenapadlo by mě o tom pochybovat a pánovi bych volal hned.

O NC je toho na Wiki málo, skoro nic. O moc lepší to není ani v odkazu BG, kde odborné slátaniny nikdo z běžných včelařů nemá šanci chápat a srozumitelná je až poslední věta, že kyseliny a pelyněk. U pelyňku taky ani muk o koncentraci a kyseliny jsou pro mě nepřijatelné, naopak, ty oslabují včely a ty pak snáz podléhají nákazám. 

Podstatné se nikde nepíše a tedy, zda to kosí vč i v zimě. Moje povědomost je, že prostě NA ničí teplo, NC naopak teplo urychluje a že v chladu úhyny nehrozí.

Jak dochází k nákaze? Cenná bude jen ta práce, která jasně sdělí, že pokud včelař udělá to, to a tamto, pak má šanci se nákaze vyhnout a naopak, že při těch a oněch praktikách je riziko napadení jeho vč velké.

Proč se ohrazuju. Když jsem byl mladý dělal se z moru strašák a tvrdilo se (doktor Peroutka v televizi), že stačí aby spory obsahující med z dovozu z ciziny panička spotřebovala v domácnosti a vyhodila sklenici od medu do popelnice. Tam sklenici najdou včely, olížou zbytky infikovaného medu a majitel těch včel přijde o včely na mor. Později se ukázalo, že je to nesmysl a dnes už se ví, že musí dojít k masivnímu napadení a ví se přesně jak masivnímu. A ví se, že při dodržení určitých zásad ke klinickému projevu moru ve vč nedojde a to ani když jsou poměrně velká množství bacilů ve včelstvu přítomná. Polopatě, pokud neuděláme včelám něco zlého a neoslabíme jejich odolnost, vč se ubrání a včelař nic ani neví.

Analogicky tudíž soudím, že bude záležet na více faktorech a vsázel bych na to, co roky tvrdím = neudělat nikdy nic svým včelám, co by jim i jen teoreticky mohlo působit nějaký stres. V jeho důsledku pak došlo k oslabení přirozené odolnosti nejenom včel, ale platit to bude u jakéhokoli organizmu. Kdyby tomu tak nebylo, už by na světě nebylo nic živého. Ani ti mikrobi, když by neměli hostitele.

Pelyněk mi přijde na úrovni modliteb a zaříkávání.

Konečně vzdělaný a i pouze poučenému laikovi, za kterého se považuji, srozumitelný příspěvek. Přesně takové bych si prosil tady číst. Děkuju.

Tak mi nbedá sem nedát “výcuc” z článku Otakara Brennera z Včelařství 1966/9 str. 150 - Škodí vlhko úlu včelám?

Autor popisuje co se děje v zimě a předjaří v úle, jak kondenzovaná voda (tehdejší mluvou srážky, dnes tím slovem rozumíme něco jiného) stéká po stěnách (a sklu okénka - tehdy měly úly okénka), jak potom může dokonce vytékat z česna atd. Jak dřevo bobtná, trhá se a jak nacucává uteplení ve stěnách úlu. A tvrdí doslova cituji: “Tento stav se větráním úlu nezlepší, nýbrž zhorší”. Pak následují vzorce (kterým nerozumím) a matematicko-fyzikální zdůvodnění. Následuje vysvětlování s popisem konkrétních nedostatků úlů. 

Výsledek jeho úvahy vyznívá, že když se vč v předjaří nezúží a nechá se na velkém neovládaném prostoru tak cituji: “Sedí-li včely úzce, jsou srážky (pozn-kondenzační) menší než je tomu naopak. Větrání je pak marné, ba škodlivé, způsobuje tvoření plísně, ubírá teplo hnízdu a zvyšuje spotřebu potravy. Na omezení vlhkosti má vliv nepříliš zúžené česno-----dobré uteplení-----Na jaře je nutno úlový prostor zúžit, aby si včely teplotu regulovaly samy”.

Se vším souhlasím (o očku neříká Brenner ani slovo), jen velké česno se mi zdá být na škodu věci.

Na stejné stránce jsou další krátké články, uvedu jen názvy a jen z nich každý pozná, že dřívě Včelařství psalo spousty užitečných a zajímavých poznatků:

Vysoušení a ohřívání medu

Větrníkový plašič datlů

Šestero antibiotik ve včelstvu

Protože hříšník sveřepě mlčí - asi nemá smysl pro humor a nebo, to spíš, nejsem vtipnej- a tak se zase věnujme tématu. Prosím. (a stejně má Tom4 nezodpovědný včely, které nečetly moje teorie)

Ještě na IF jsem toto téma (stebník - samoléčba kysličníkem uhličitým) otevřel proto, že jsem v té době ještě částečně věřil masírce, že úhyny způsobuje VD. A tady chci upozornit všechny, že moje domněnka, že ASI úhyny VD nezpůsobuje není tvrzení z faktů, nýbrž pouze můj axiom. Tento fakt je dál potřeba mít neustále na paměti!

Kdo hned neví o co jde. Po ww2 až do konce šedesátek drtil včely v Evropě Roztočík malý. Je okem neviditelný, žije ve vzdušnicích včel a umí zničit včelstvo. Ne infikováním nějakými patogeny, ale požerem tkáně vzdušnic včel. Zatímco celý kontinent s RM bojoval chemicky, výborný byl československý prostředek BEF, bratr Adam v Anglii vyšlechtil nové umělé plemeno, které je proti RM přirozeně odolné. Protože bratr Adam včelařil v hrabství Buckfast, jeho včela nese jméno BuckFastská = BF.

Někdo ve starých Překladech psal o stebnících a všiml si, že nejen, že jsou z nich vč ve skvělé kondici, hlavně se zbavila RM. No a mě napadlo, zda by samoléčba doslova koňskou dávkou CO2 nezničila také VD, když je to také roztoč, jen je proti RM obrovský.

Jak jsme hledali, hlavně pak Martin a romaning, zjistilo se, že staré úly měly tak zvaný sklípek a našli jsme práce kde se tvrdilo, že do sklípku, kde se držel CO2 ve velké koncentraci (asi, tvrdili to autoři starých článků), chodily odpočívat (nebo co tam chodily dělat) včely. Nevíme zda stále stejné včely a nebo se logicky střídaly na ozdravném pobytu. Nevíme ani to, zda se tam nechodily jen svěsit, protože plac na svěšení byl jen ve sklípku. No a do toho zrušili IF.

Rád bych tedy navázal. Chápu, že to je pro většinu nezáživné, nicméně jen zkoumáním i věcí, co se nejdřív zdají být nesmysly, se obyčejně dosahuje objevů a pokroku. Nemám ambice vyšlechtit varroaodolnou včelu, kor když už (jen axiomaticky a tudíž jen téměř jistě) vím, že VD úhyny nezpůsobuje a proto je tato snaha stejně marně zbytečná. Přesto je pro mě a některé přátele fascinující, že včela přežije dlouhodobě obsah CO2 ve vzduchu 10% a že tuto "plynovou komoru" nejen, že přežije, zdá se, že to včely nějak posiluje či ozdravuje.

Nejen hmyz - u něj je to jen markantně vidět - na celé planetě drtí změněné podmínky. Protože o včelu se stará člověk, ta je na tom ještě dobře. Jinak ostatního hmyzu ubylo až 10x a trend pokračuje. Alarmisti a ekotreroristi tvrdí, že to má na svědomí oteplení planety a že jeho příčina je antrpogenní. Já tvrdím (mám jen selský rozum), že se oteplila celá Sluneční soustava a na Marzu žádné kamiony a osobáky se spalovacími motory nejezdí a žádné krávy neprdí. Fakta o oteplení celého solárního systému si může každý vyhledat sám. Navíc jestli celá Evropa ovlivňuje planetu z max 6%, pak je jisté, že za nesmysly s Green Dealem a uhlíkovými povolenkami je jednak něco jiného a jednak se zákazem normálního života nemůže ovlivnit nic.

Navzdory zeleným magorům, které volí masy úplných magorů, je třeba nějak nastalou situaci řešit způsoby, které, na rozdíl od zelené demagogie, pomoci mohou. Třeba se to nepovede ani mě ani zástupu mě podobných, ale život mě naučil, že i v bezvýchozí situaci je vždy lepší udělat něco, než si zhrouceně sednout, rozplakat se a neudělat vůbec nic.

Pokouším se něco dělat a naštěstí to pochopilo a pomáhá mi několik skvělých přátel, kteří umí být namnoze lepší než já, co děláte vy ostatní? Sedíte, fňukáte a čekáte až to někdo udělá? Nebo se zapojíte do debaty s nápady, které asi nebudou úplně dobré, budou ale aspoň nějaké a aspoň se můžeme lépe a rychleji dobrat jak to nejde. I to je nesmírně cenné! Mnozí to už dělají i beze mě, třeba drvodělka s neskutečnými znalostmi o rostlinách, anonym, který sem dává skvělé typy s fotkami a popisy rostlin. Martin roky slídí po cizích studiích a Roman umí vše nakreslit jen podle popisu tak dokonale, že to jsou technické výkresy, podle kterých se dá ihned vyrábět a dává to veřejně každému zadarmo. Kdyby Tom4 neměl dvě vč v univerzálech s nepatrnými česny pouhých 9 cm2 a má to jen 22 rámků 39x24 a přinese to stejně medu jako Blaník a tudíž to stojí za další zkoumání…

Každý něco umí, proč s tím většina nejde ven? Jednoho dne to hrstku kreativců omrzí a zmlknou…

Střemcha sice kvete úžasně a dokonce na ní je i vidět včely, berou okrový pyl (podobný jako má třešeň) a zda má nektar nevím. Má ale vadu, že kvete když kvete kde co.

Na druhou stranu je to plevel a někdy úporný a tudíž se snadno množí. Keřostromy mají větve svěšené k zemi a tam často zakoření a stačí to i jen vytrhnout rukama bez rýče, koření to jen v hrabance (listovce). U nás, kde mám včely, neroste vůbec a tak mám v kyblíkách z Lidlu od kytek - tam se dají zadarmo ukořistit - několik zakořeněných sazenic a brzy půjdou na stanoviště. Proč když střemcha kvete v době mezi třešní a jabloní, když kvete nadbytek rostlin? Kvůli pestrosti pylu. Možná je to nesmysl a jednodruhový pyl nevadí (lepší ten, než žádný). Ale i kdyby pestrost potřeba nebyla tolik, jako se to vnucuje (proto mi to je podezřelé - co se horem dolem vnucuje bývá lež), mě ale jde o jakýkolikv pyl z ploch, kde jezevec nikdy nic ničím nemohl stříkat.

Jo a střemcha miluje vlhko až mokro, ale roste skvěle i tam, kde mokro není. Neroste kdo ví jak rychle, má ale tvrdé, těžké a tudíž výhřevné dřevo a po vykácení obrazí z pařezu a tak může dokonale osídlit jalové plochy, ze kterých by nebyl žádný jiný užitek. Teď koukám na Wiki, že je silně medonosná. Tím líp!

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99emcha_obecn%C3%A1

Tak to je u vás jen nepochopení nadsázky, už jste někdy slyšela o smyslu pro humor?

Jako je pivo a Cola obojí nápoj, je v nich přesto nebetyčný rozdíl. Stejně jako mezi králíkem a zajícem, fakt to neumíte chápat?

Navíc autor vlákna přiznal trapný omyl, lidsky a velmi sympaticky se omluvil a takový přístup je chvályhodný a svým způsobem obdivuhodný. Jenže vlákno jede dál a jeden se ve vlákně o králíkách předhání před jiným hloubkou svých znalostí. 

Prosím, pište o králících. Děkuju.