Příspěvky uživatele

Když napíšu pod video tohoto pána komentář, neodpoví. Dávám jeho veřejné video sem a vyjádřím se tady.

Tak tady mi doslova lezou oči z důlků. Podle mého by se toto video - měl jsem sílu dokoukat jen do minuty 12:45 - mělo dávat na včelařských školách jako demonstrace toho, jak to vypadat 15 března u včel rozhodně nemá. A ne jen 15 března!

Většina mých vč (ne záložních matek) byla v lepší síle, měla více plodu s doslova nadbytkem zásob o měsíc dřív když jsem zužoval, tedy 14.2.

Jestli toto, co ukazuje pan März, tvrdí, že má dost zásob, tak já tvrdím, že je to týrání “zvířat” hladem. Pak ukazuje rámky, na které bych se já štítil i sahat jak jsou staré a hnusně černé. U mě jde na vyvářku o rok i dva mladší dílo. Představa, že z těchto rámků vytáčí med je pro mě dokonalý eklhaft. Za povšimnutí stojí i plesnivé rámky spodního patra.

Včelař si také nedělá hlavu s drcením včel folií na HL rámků a ty pozabíjené dřív a přilepené neodstraňuje.

Co ocenit můžu je klidnost včel, nerozbíhavá mírnost.  Tvrdí, že to jsou BF, nevidím jejich typickouá barevnost. Ale už jsem slyšel o nebarevných BF.

https://www.youtube.com/watch?v=sT_9b2Wm9hI

Kromě tučného zvýraznění dávejte kurzívou celou citaci. Nejsem si úplně jistý, co je moje citace a co se ptáte vy.

Tady nerozumím já vám. Neměním krycí rámek. Jen mezi něj a plodový rámek vložím zezadu rámek bez plodu z pozice před SR. Přece to píšu jasně, absolutně jasně, že přední krycí rámek neodstraním, ale mezi něj a první plodový vložím rámek zezadu. Jasněji už to napsat neumím a tvrdím, že to ani nejde.

Začátečník by se měl ptát na jinou věc. Jak to, že když se celý rok snažím dávat starší a tudíž tmavší rámky dál od česna, tak jak to, že tam dávám (ne u každého vč, snad jste nepřehlédl podmiňovací způsob), tedy mezi první rámek v úle = krycí a první plod rámek zazadu, který je podle logiky věci starší než plodové plásty. Ano, je starší, není ale hnusně černý. Ty černé skončilky za blinovkou a jsou už “vyčištěné” nebo z nich zásoby dobírají za blinovkou a půjdou na vyvaření. No a tento, relativně tmavý, ne ale ohavný zadní rámek dávám dopředu. To proto, že je plný pylu a letošních zásob. Ať tak nebo jinak, je nesmyslné tento rámek se zásobami a pylem odstranit z úlu. Proto se dává dopředu, ale nevyhazuje se krycí rámek. Prostě  pozici zadního nezaplodovaného rámku (pokud k tomu došlo - opět podmiňovací způsob) potřebujeme mít volnou. Tedy mezi SR a prvním plodovým nesmí pro úspěch finty rámek bez plodu být. Zopakuju podstatu, neboli princip.

Pro včelstvo je vždy náročné udržovat podmínky pro chov plodu a proto se všemožně snaží mít plod pohromadě. A v tom spočívá finta velmi časné stavby a zakládání mezistěn. Když se M přidá mezi ZAPLODOVANÝ SR a poslední plodový plást, došlo samo ve vč k necelistvosti plodu. Vč by proto velmi rychle nezaplodovaný rámek zakladlo. Trubčí plod je také plod a mezi dělničím a trubčím vč nic nechce mít bez plodu. Že se to stalo je tím, že vč začalo stavět trubčinu, když jinde v úle nemohlo, daleko za dělničím plodem s tím, že mezi tím dojde k proplodování. To se u některých vč může nestát a vzniká celkem vzácný, tímto elaborátem popisovaný stav.

Následuje souvislost, jedna z mnoha. 

Jinde zavrhuji nesmyslné západní ZEBROVÁNÍ a to je proto, že pak se vč, když má “roztrhané” plodové těleso, nedokáže postarat dobře o všechen plod. Plod je podchlazený, část ho uhyne (to je ten lepší případ), ale z části se vylíhnou neplnohodnotné včely. Nic na nich není vidět, ale jsou náchylné k nemocem. Protože mají podtržené zdraví, samy vychovají zase včely s podtrženou kondicí a výsedek je pak CCD.  Například z toto podtrženého vč udělaný odd nesílí, neroste, na podněcování nereaguje, říkáme, že nemá jiskru. Myslím, že jsem přesně popsal váš případ. Když budete pátrat kde jste koupil odd, zjistíte na tisíc %, že včelař byl bohorovný machr, který jakživ nepřečetl o včelách knížku a říká, že se ze včelaření nesmí dělat věda. Určitě zebroval, přehazoval nástavky, nebo jinak trhal plod. Takoví zpravidla  dávají vč stavět celý nástavek mezistěn a pak jsou v celé republice, JEN NĚKTERÝ ROK, plošné, nebo víc nežpoloviční úhyny. A to, že příroda velmi silně napravuje lidskou blbost a některý rok se jí to podaří skoro úplně, má za následek, že někdy jsou vč i přes nesmyslné, většinou Západní kejkle vč v pohodě, jindy to příroda nedokáže a tak hyne vše špatné a horší. Tupí včelaři pak říkají, že to dělají roky stejně a že to někdy vyjde, tak proč by to nemělo vyjít vždycky? No protože PŘÍRODA a každý rok je jiný. Prostě včely nejsou stroje, vč není soustruh, kde když se dá správný materiál za strojem nestojí lempl, pak ze stroje padá jeden kus jako druhý a je jedno, jak bylo venku. Kdo neche pracovat s vždycky nevyzpytatelnou přírodou, kupte si soustruh a budete mít pokoj!!!

Tady jsem odbočil kvůli pochopení, jak vše souvisí se vším a jak z každého našeho zásahu vyplývá celá škála důsledků. Kdo tohle nechce akceptovat a chce mít “digitální” svět složený jen ze STRUČNÝCH jasných ANO a jasných NE, neměl by se pokoušet včelařit!

Je potřeba umět pochopit vždy jádro sdělení. Tím je finta jak přimět včelstvo aby co nejrychleji postavilo a ZAKLADLO první (i další) M. 

Moc se omlouvám, ale já fakt nemůžu za to, že někdo neumí chápat čtený text. Je to hodně podobné tomu anonymovi, který se vůbec nedivil, že na CCD padala vč 20 let před tím, než roztoč zmutoval a vznikl VD a napadl včelu medonosnou. A nemá patrně čím pochopit, že tedy VD nebude PŘÍČINOU CCD a že příčina bude určitě jná - odbyl to přece větou, že viry tu jsou miliony let. Přesně takové mejnstrým potřebuje. Takové, kteří neumí chápat, že nemůže být příčinou tvor, který neexistoval, když se objevily první případy onemocnění souhrnně nazývaného CCD. Polopatě. Ano, viry tu jsou miliony let a tudíž napadají včely. Ovšem jak by mohl být příčinou CCD tvor, který ještě neexistoval?

Takto je, milý Martine, nutné chápat svět a příčinné souvislosti. Jestliže to nechcete a nebo vám nebylo shůry dáno, netrapte se. Napsal jsem vám za nejméně 6 let nejméně 400 a spíš víc odpovědí na vaše nekonečné dotazy jak na forech, tak v mailech. Vzdávám to.

A proč končím odpověď vyprávěním o mutantovi VD, CCD tedy viry a úhyny? No, napovím vám. Pokud budete včelařit jak vám všem radím, velice účinně se tím těm virům a nakonec jak se ukázalo i VD skoro úplně vyhnete.

Tak aktuálně s odstupem od aktuálního tématu k otázce studená vs teplá stavba.

Opakuju pořád dokola, letošní zkušenost je stejná, NENÍ V TOM ROZDÍL!!!

Naopak, dnes (včera) mi došlo, že jediný rozdíl je v tom, jak příjemné je pro mě včelaření na té či té. 

Jindy a jinde jsem popisoval, jak nesprávné je nerespektovat předek, střed a zadek plodiště. Jsem tak naučený asi 60 let, tedy od raného dětství.

Existuje poučka, že stavět vč jen po dvou a pak se u SS pracuje z boku a tudíž netrpí záda (a celé tělo). Ovšem pro mě je to pravda jen u vč (z pohledu za úly) pravého. Pak se postavím z boku, leták mám po pravé ruce a předek úlu je dál odě mě, pod břichem mám zadek úlu. Ovšem v opačné pozici u druhého úlu ze dvojice mám zadek plodiště dál od sebe, pod břichem předek a to je práce nelogická a pro mě nepříjemná jen z psychického hlediska. A mě jde u včel v hobby chovu, i když se 40-50 vč, o psychickou pohodu, radost z práce a dobrý pocit ÚPLNĚ ZE VŠECHN ASPEKTŮ VČELAŘINY NEJVÍC!

A tak jasně vyplývá, že u TS je všechna práce pro mě příjemná, u SS jen polovina! Tudíž oživený a už dávno zapomenutý systém boční uličky pro mě ztrácí úplně význam, nic mi nebrání dát si všechny úly na TS. Tuhle možnost volby ale nemají všichni, kdo jsou “odsouzeni” ke včelaření s úlem, který je jen na stavbu studenou. Pro ně je dodatečná “zavěšovací” boční ulička vysvobozením ze jha, které si ale, ke své škodě, neuvědomují. Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Moje máma by řekla: “děláš kra.inu a až ti pak zhabrujou záda, tak potom nefňukej!!”

Nechtěl jsem toto hyperstručné a tudíž nicneříkající vyjádření, patrně mladého vyučeného (moderně vyučeného) komentovat. Nedá mi to ale.

Dříví ve štosu se musí vždy ukládat pravou nahoru. To proto, že se prkno (i fošna) vyboulí a protože se nechává jedno léto do štosu pršet, voda pak stéká z jednotlivých prken. Když by byla prkna opačně, vytvořila by naopak žlábky, v těch by stála voda a prkna by začala hnít.

Další poučka, kterou se nejde nikde dočíst. Dříví musí schnout (smrk, borovice, modřín, jedle) asi 1 cm jeden rok. Tedy coulka musí ležet ve štosu nejméně dva a půlk roku od pořezání. Jinak se bude kroutit, trhat, sesýchat. Seschnutí dělá až 10% a to je obrovské číslo!!! U 10 cm prkna může dělat až 10 mm a tedy se prkno “smrskne” z 10 cm na 9!!!!!!! V praxi je to vždy méně, ale významné to je vždy. Proto nařezaná coulka dá po vyschnutí necelých 23 mm a udělat z ní spárovku na desku 20 mm je na hraně nemožnosti. Dělám to tak, že je vnější strana = pravá lícová a na vnitřní straně (dovnitř nástavku) je některé prkno hrubé, málo ohoblované, často s malými oblinami (laciné tzv “boční” dříví). Včelám to nijak nevadí, nástavek vypadá skvěle a bylo použito nejlacinější myslitelné řezivo.

No a ještě radu, která je už také dávno zapomenutá. Když není k dispozici dostatečně dlouho atmosféricky vysušené dříví - uměle sušené se na úly nehodí vůbec!, dá se příroda obelstít následovně.

Prkna (fošny) se v nepřikrytém štose prolívají vodou ob několik dnů, v letních vedrech i 2x denně. Pak jsou prkna použitelná i za jen půl roku od pořezání ze syrové kulatiny. Předkové to dělali tak, že prkna přivázali na kant do dřevěného plaňkového plotu a když nepršelo, polévali je nejméně ob den vodou (úkol dětí, ty měly času i elánu dost). Pak je dříví (coulka) použitelná i jen za půl roku naprosto spolehlivě. (bylo-li káceno a řezáno v zimě)

Málokdo bude popsané finty dělat. Jen mám za to, že je potřeba sdělit mladým, co zjistili předkové v dobách, kdy žádné umělé sušení dřeva nebylo k dispozici. Kdo chce úly aby vydržely 50 a více let, musí dodržet popsané postupy.  Pak je nutné si uvědomit, že sušárny suší dříví na 8% pro interiéry, ovšem na úly, stojící venku, je nutné použít dříví vzduchosuché s vlhkostí asi 12-14%. Poslední větou je řečeno vše podstatné.

Tak dokvétá tu jíva, nedokázal jsem si všimnout, co dalšího kvete. Jen jsem načapal včelu s bílým pylem a jinak žlutým než má jíva. Taky velmi vzácně červený. Kvete buxus, ale ten tu nevím kdo by tady měl a ne vždy na něj včely jdou.

Prošel jsem na jednom stan 26 z 29 vč. Z bedny připravených M = 11 ks mi zbyly dvě a pro D-B jsem jednu měl na stanovišti od podzima. Takže z 26 vč dostalo M 10 vč. To je o dost lepší, než jsem čekal. Několik vč kromě stavby trubčiny na SR stavělo i srdíčka dělničiny, neklamná známka, že chtějí rozšířit o dělničí plást. A protože samy stavěly dělničinu, ukázaly chuť stavět mezistěnu. Dnes byl u některých vč velký přínos nektaru z jív a někde už dávaly sladinu i pyl za blinovky. Další jasná demonstrace přání rozšířit.

Co je zajímavé, ale nijak překvapivé je fakt, že ač byla všechna vč nakrmena dostatečně (až nadbytečně), někde je zásob málo. Zatím mám dost zásobních rámků, odebraných při zužování, černých, určených na vyvaření a tudíž nutných “vyčistit” od zásob za blinovkami. Ale je nutné si uvědomit, že je polovina března a že tyto zásoby poměrně velmi rychle zmizí. Pak, těsně před rozkvětem špendlíků nastane chvíle nedostatku zásob. Tehdy přijdou ke slovu nevytočené polorámky z loňska. Kdo toto nemá a nevěří v sílu skutečného medu, ten nikdy nepozná 3 květové snůšky. (jasně, jen u třetiny vč)

Už jsem to tu (i jinde) psal, zopakuji. Na jedno vč si nechávám podle roku asi 4-6 N rámků nevytočeného, pro mě nejhoršího kvěťáku ze řepky.

Jednou na VF psal jakýsi Jiruš, nick KaJi, že na dlouhém rámku Langstroth je lepší jarní rozvoj právě díky tomu, že vč se rozvíjí v rámci jenoho plástu líp, než na více plástech menších. Prvně jsem vyzimoval celkem pozdě udělaný smetenec na míře 43,5x30 a musím připustit, že jeho rozvoj je ve srovnání s 39x30 raketový. Přičítám to právě té delší míře rámku. Letos si zavedu ještě míru SuperJumbo = 44,8x32,5. Ovšem ke všemu jen svoje medníky 39x15 a 39x11. Hodně by mě lákalo slovenské B, ale vzhledem k věku to už nezrealizuju…

Bohužel pořád nemám u žádného včelstva HČ.

Rozmáhá se služba, že udělají M z dodaného vosku. Nikde jsem se nedočetl následující a mám za to, že je třeba aby to včelaři věděli. 

Jsou v zásadě tři technologie výroby: 

Litím - nejtlustší M a velmi pracné, z mého pohledu a jak hlavně vyplyne dál, nesmyslný způsob.

Válcováním zastudena. Zde se z tenkých desek vylisuje protažením mezi hladkými válci dlouhá tenká vosková folie, která se znovu protáhne mezi válci se vzorem buněk. Tyto M jsou velmi pružné, slabší než lité, ale pořád nehospodárné.

Průmyslová technologie spočívá v lití tekutého vosku mezi běžící válce s vygravírovaným vzorem buněk. Pouze tato technologie dokáže vyrobit nejtenčí možné M. Ty ale nejsou za studena pružné, naopak jsou křehké, lámavé.

Proč jde o tenkost M. A zde se dostávám k tomu, co se nikde nedá dočíst.

Divoký dělničí plást 39x30 bude obsahovat vytěžitelného vosku asi 145-150 gramů. Plást postavený na M má vosku stejně. Ovšem vosk musí být vyvářen napařovacím vařákem s lisem a do vařáku se musí vlévat rozvařená břečka z plástů. Voda k napařování vařáku musí být oddělená od vody s voskem!

Divoký trubčí plást obsahuje stejně vosku. Nevím jak je to možné, buněk je méně, ale mají asi silnější stěny. Nevím jak to, nejsem výzkumný ústav a nikdo mě za to neplatí.

Dělničí plást vystavěný na mezistěně má vytěžitelného vosku opět 145-150 g. A nyní se dostávám konečně k jádru sdělení. Jestli M pro řečený plást váží 90 g a plást obsahuje vytěžitelného vosku 145-150 g, pak k vosku M přidaly včely asi 65% vosku nového. 

Ale pozor, jestli M vážila 100 g, pak plást má zase 145-150 g a tedy včely použily opět vosk z M a přidaly už jen max 50% nového vosku. Logicky pak, když M vážila 130 g, včely přidají do váhy max 150 g už jen 15 - 16% nového vosku.

Co ale nastane, když by M vbážila víc než asi 150? Například 160 g? Pak bude vosk z plástu vážit také 160 g a včely nepřidaly nic, ani neubraly, jen střed M zůstal nesmyslně tlustý. Tak, jak byl v mizerné mezistěně vyrobené špatnou technologiií.

Běžně používám M našeho nejlepšího výrobce, pro 39x30 váží od 87 do 93 g (výjimečně i 84 g). K těmto M přidávají včely asi 65% vosku nového. M je tedy do kila asi 10,8.

Dal jsem si dělat M k Plzni. Do kila bylo jen 7,8 M a tedy jedna vážila 128 gramů. Tak za mě už nikdy více!!!!!!!!!

Pak jsem objevil tady u nás jednoho zpracovatele, dělá válcované zastudena a těch je do kila 9,5 a to je už pro mě přijatelné. Dávám si od něj dělat jen M do medníků a jen z vosku z víček. Tedy absolutně čistého, přesněji, nejčistšího vosku, jaký lze v hobby provozu docílit. Mimochodem, kdo si dělá kosmetiku z vosku, měl by použít jen vosku z víček nebo panenské divočiny. Stejně tak svíčky pro VLASTNÍ rodinu.

Chápu, že drtivá většina včelařů vůbec neřeší jaké M svým vč dává. To je skutečně do počtu asi 10 chovaných vč celkem lhostejné. 

Jak je to s výtěžností při získávání vosku ze starých plodových plástů jsem vysvětlil detailně ve Včelařství, tuším že v roce 2017. V případě zájmu to vysvětlím i zde. Není to tak jednoduché, jako si to mnozí myslí. Většina včelařů klame sama sebe, protože tavidlem a nebo parním napařovačem se obyčejně nedá vyzískat ani tolik vosku, kolik bylo vloženo v podobě mezistěn. Sluneční tavidlo snad jen na panenské voští bez košilek a víčka.

Na závěr varování. Voda pro těžbu vosku musí být pouze měkká z okapu, rybníka či řeky. Nikdy ne voda studniční, pak hrozí zmýdelnatění vosku. Proto by se neměla použít ani voda z kohoutku když nevíme jistě, jakou vodu daná obec používá. Toto radím nepodcenit. Zrovna tak voda ve dvouplášti vařáku musí být měkká, studniční prožere relativně tenký plech. Pokud je vařák antikorový, pak do dvouláště smí být i voda tvrdá. Ale ani zde není od věci voda měkká, ta nedělá vodní kámen a vařák není investice na pár let, ale na desítky roků.

Znám hloupá tvrzení o tom, jak někdo používá vodu ze studně a vosk má pěkný. No ano, to je logika jako: "Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli".

Super, děkuju. Další střípek. Odjakživa jsem měl odpor k bílkovinným náhražkám v medotěstě a pyl podle mě musí být fermentovaný a ne jen rouskový. Jsem celoživotně radikál a mám velmi vyhraněné názory (nejsem diplomat ani málo). A jsem rád, že se mi moje intuice, averze a žádný efekt z četných pokusů (zamlada pod masírkou tehdejšího mejnstrýmu) konečně potvrdily. Děkuju vám pane Goro. Tato těsta jsou jen chytákem na peníze, vyláklané z kapes méně sečtělých a málo zkušených. Já naopak ještě tvrdím, že dokud nevíme jistě, zda “ostraňování" šmakulád z krmiva nezatěžuje a nepoškozuje včely, hlavně jejich odolnost vůči virům a jiným nemocem, je nutné to včelám nikdy nedávat! Zrovna tak varuji před syntetickými krmivy.

Mimochodem, jarní podněcování je nesmysl a je spíš škodlivé. Nakrmeno před zimou musí být tak dobře, že i jakékoli dokrmování na jaře je špatné. Vyjma záchranného.

Martine. Proto sem píšeme, aby mladší začínající kolegové nemuseli udělat stejné chyby, jaké jsme udělali kdysi my. Stačí k tomu jen nebýt líný číst a ptát se.

Mám za to, že toto nezúžené vč to už nedožene. Pro mě je důležitá bedna medu ze špendlíků a třešní. Co tohle dá, zaslouží si rozchovu, co ne je nezajímavé. Nezúžením nejspíš spadnou do kategorie neschopných využít špendlík a třešně a nebude to jejich chyba, ale včelařova. 

Resume: 

Kdo nezužuje a ještě k tomu má jen jednu míru a jen vysokou, nezná med, o kterém píšu a nemůže ho získat. Zákazníci ho silně preferují. Za doslova úžasnou pomůcku po dvou letech používání považuji NN vysoký dokonce jen 11 cm. Ano, jsem podle Gorovy kategorizace nenažraný včelař, chci od nejméně třetiny svých vč tři jarní snůšky. A pozor, 420 mnm a k tomu na České Sibiři, kde je o celý rok o 2-3 stupně hůř, než ve stejné výšce jinde.

Tady u nás se říkávalo: “vy dva ste se hledali až ste se našli”.

Tak konečně mi to někdo vysvětlil abych to i já uměl pochopit. Proč se to takhle jasně nepíše v knížkách?

Jasně, jste o tisíc kilometrů dál a tak myslíte, že máte ještě čas… To jsme si tu mysleli ještě vloni taky.

😉

Anonymní:

Stejně nechápu jak se takové hnízdo zatoulalo až k nám. Asijské sršně napadly hlavně Německo a Rakousko.

To je velmi jednoduché. Tento hmyz vytvoří oplozené matky a zatímco všichni ostatní jedinci hnízda před zimou uhynou, zimu přežívá jen oplozená matka. Stejně je to u našich vos, našich sršní a i u čmeláků. Pak stačí s nějakým zbožím přivézt zazimovanou hybernovanou matku. Třeba s kládou dřeva a někde pod kůrou “spí” matka. Nebo v nějaké štěrbině v paletě, v dutině ve stěně mnohovstevné lepenkové krabice a podobně.

Mřížka v česně nepomůže, sršně loví přistávající včely na letáku. Ochrana je jakýsi truhlík na čelní stěně úlu, velikosti třeba 40x20 cm a hluboký asi 10-15 cm. Je na úle připevněný tak, aby kolem stěn z prkýnek nic nemohlo prolézt a “truhlík” má svislé dráty (jako klec na kanára) tak daleko od sebe, že včela proletí, sršeň ale ne.

Už roky praktikuju pasti na vosy a sršně, kde se snažím na jaře pochytat právě matky obojí havěti. Většinu let se mi podaří, že mě pak (a hlavně moje včely) vosy a sršně neobtěžují.

Protizákonné? No asi jo, ale už Komenský napsal, že slušný člověk se nestoudnými zákony řídit nemá. Snažil se vychovávat, a ne jen děti, k tomu, aby byl každý schopen rozpoznat zákony správné a potřebné od těch nesmyslně buzeračních.

Horší je jiná věc, kterou si nikdo moc neuvědomuje. Asijské sršně útočí na lidi i 50 a více metrů od svého hnízda. Ekoteroristi chtějí zakázat vstup do lesů lidem úplně, začali různými CHKO, rezervacemi a podobnými buzeracemi, pomalu, plíživě. Taky v rámci stejného programu vysazují nebezpečná zvířata jako je medvěd a vlk a třeba divoký tur je nebezpečnější, než medvěd!!!!!!!! Pak prosadí zákaz vstupu do lesů a luk s tím, že jde o bezpečnost lidí. Stačí dvě generace a mladí b.bi myslí, že je buzerace kolem nich normální a někteří jí dokonce fandí a pomáhají terorizovat spoluobčany.

Prostě občánkové, mladí progresivisté - piráti, zelení a všichni ostatní nenormální liberální cvoci chtějí lidi držet jen ve městech - dvacetiminutová města - a do přírody bude obecný zákaz vstupu. Někde na Západě už to tak je. Začalo to dávno, už hnutím Brontosaurus před 60 lety. Ekobuzerači tvrdí, že příroda by byla krásná, kdyby jí neškodil největší škůdce = člověk. Ano, tak dávno už běží program majitelů zeměkoule zotročit lidi a držet je jako v klecích ve městech (jako kdysi nevolník byl přikovaný k polím a dobytku a nemohl nikdy nikam cestovat). Různé programy, třeba Natura 2000, mají už nyní, po 24 letech ten následek, že se kolem mnoha řek a potoků vůbec nedá projít!

Vůbec bych se nedivil, kdyby sem asijské sršně vysazovali ekoterorističtí zelení magoři. Z výše popsaných motivů. Ty motivy jsou realitou a každý pozornější je může vidět kolem sebe. Začali tím, že chtějí zrušit “chudým” auta a svobodu pohybu.

Navštívil jsem staršího včelaře než jsem já. Vyvářím mu každoročně voští a byl jsem pro něj. No a pán si mi postěžoval (a vyčetl mi). Je to zatím neověřené, mám ale za to, že zajímavé. 

Vytknul mi, že mě poslechl a na podzim pozavíral očka a dal místo paropropustných stropů stropní folie, které na zimu odstraňoval. No a zatímco mu každý rok včely braly přímo v úle v tuto dobu vodu, mírně oslazenou (nevím jak moc ani jakou napaječkou), tak letos mu nechtějí brát vodu žádnou a to ani sladkou víc. 

Opakuji, jediný případ a tudíž jen indicie, taky nevím co přesně pán se svými včelstvy kejklil. Ale pokud jsem to pochopil dobře, tak dyž roky odváděl všemožně vodu = vlhkost celou zimu a celé jaro, včely mu braly vodu podávanou přímo v úle. Když úl paropropustně utěsnil a zavřel očka a tudíž zrušil průvan, najednou vč stačí voda metabolická a patrně v důsledku toho neberou vodu podávanou do úlu. Vodu dává studniční a my víme, že když si vč může vybrat, raději jde i do hnoje nebo shnilé louže, než by bralo vodu ze studně. Zdá se a stálo by za ověření, zda metabolická voda, vlastně destilovaná, která člověku vadí a je snad zdraví nebezpečná, včelám nevadí a základní poučka o destilované vodě pro včely neplatí. Pán mi na původ vody řekl, že jim zjara studniční voda roky nevadila a že tudíž melu nesmysly. 

Ano, jsem si vědom, že pokládám opět mnoho otázek jen proto, že mi pán vyčetl, jak mu neberou vodu. A ještě něco. Oplesnivěly mu spodky u krajních rámků. Je to zavilý čtiřiadvacítkář a ZÁSADNĚ NEZUŽUJE, protože je to hloupé (použil expresivnější výraz). Na to jsem argumentoval, že předkové plesnivé rohy vyřezávali a tam včelstva stavěla první divokou trubčinu a chovala první, a jak říkávala maminka, velmi kvalitní trubce z hnízda. Na to si pán vzpomněl, že to jeho tatínek dělal taky a dokonce drátkoval tak, aby mohl vyřezávat dost velké rohy plodových plástů. Lepší prý je nedovolit plísni aby “ničila” rohy krajních plástů v dolní bedně. 

Budu tento konkrétní případ sledovat, budeme-li oba živi a včelařit i další roky. Nechám na každém aby si sám dle svého rozumu vyhodnotil, co je přístup racionální a co naopak nerozumný. Až budu odevzdávat pánovi vosk, doptám se podrobněji co a jak vlastně tuto zimu se včelstvy dělal. Zda jsem jen nepochopil špatně, co mi v rychlosti stihnul sdělit.

Ještě přidám. Někteří si třeba vzpomenou na pana Jaroše, včelaře kdesi od HB. Měl míru 39x30x10 a v medníkách stejné plásty (úl Čechoslovák), každý úl dva medníky. Psali jsme si, měl několik článků ve Včelařství. Dovedl k dokonalosti jarní podávání vody přímo do hnízd (mezi plodové plásty) pomocí nemocničních kapaček z jedné centrální nádoby. Žasnul jsem, kolik vody mu vč odebírala. Bohužel jsem se ho nezeptal - tehdy mě  nenapadlo zeptat se na očka a paropropustné stropy. Ing. Smělý také podával vodu zjara česny a myslím, že u svých PS úlů očka neměl. Nevím ale už, jaké měl stropy.

Od dětství jsem si všiml, že se neustále opisují nějaká tvrzení, ale nikde jsem nebyl štont najít prapůvod. Je to neuvěřitelné a asi nepotěším fanatické obdivovatele (zastaralého) amerického úlu, ale na něco jsem narazil při studiu starých zdrojů. Je to tak závažné, že kvůli tomu dělám vlastní vlákno.

Čerpám ze starých OVP - 1969/4 strana 26. Článek se jmenuje 

O česnech - L.M. Čaplin, vědecký pracovník VVÚ SSSR, zveřejněný v Pčelovodstvo, ročník 1969/7 str. 19

Doslovná citace části článku:

Ve své knize Včela a úl l. Langstroth (1889) napsal: “Je třeba by včely nemusely dělat zbytečné přechody. Jelikož snůška často trvá jen krátkou dobu, musí zařízení úlu co možná ulehčovat včelám práci když sbírají med… Musí mít možnost přístupu ke každému plástu v každé části medníku tak, aby procházely co nejmenším prostorem plástů."

Pochybuji, že by se Langstroth vyjadřoval jako Hotentot, tím byl nejspíš ruský a pak český překladatel. Přes to čtu, že Langstroth tvrdí, že musí mít včely s medem z krátké snůšky přístup co nejkratší cestou přímo do medníku. 

Není hanba, že Langstroth v roce 1889, tedy před rokem vydání, nevěděl dost o “cestě medu” ve včelsatvu. Za trestuhodné ale považuji, že se dodnes omílá očko jako prostředek k co nejkratší cestě včely s medem do medníku!

Možná časem dopíšu citace blábolů o tom, jak je potřeba dávat včelám cukerný roztok tak hustý, že je na hranici krystalizace nasysceného roztoku. To nepochází od Langstrotha, ale od našich "vědců" (možná taky opisovali na Západě). Trapné a hodně smutné je na tom to, že to dodnes čteme v tak zvaných odborných publikacích a článcích.

Mám další detaily. Tlumočil jsem Petrovi váš dík pane Goro, pozdravuje vás. Nejde ho přimět aby sem psal sám. Telefonujeme skoro jen když přejíždí mezi několika pracovišti a může volat z auta a nebo když oře (nebo něco jiného) a tudíž dřepí v traktoru.

U vč se nic nemění, Petr jen zapisuje 2x denně údaje z měřidel a dá konkrétně vám pane Goro vědět až na konci dubna, až budou nějaké jasné závěry (jestli budou). Samosebou průběžně přetlumočím co a jak i já tady na foru.

Včely nemůžou ven, v bezletných dnech je denně úbytek váhy 100 gramů. Byl jen jediný úbytek půl kila před asi 2-3 týdny (jsem líný to hledat přesně) a ptáme se zkušeného praktika, tedy vás. Napadlo mě, že to mohlo být způsobené vykálením, prostě se všechny včely vyprášily v ten jeden pěkný den (asi letos první fakt pěkný). Je možné, aby vč, kde je tak 12.000 včel (možná 15 tisíc a možná jen 10) mělo v sobě půl kila výkalů ve výkalových vacích?

Mrzuté je, že vč s nepropustným stropem se stejnými sondami není také na váze.

Ano, na VF někdo psal, že jeden rok vybral brouky a od 10 vč mu jich našli asi 20. Další rok měl přebral znova a nalíčil tam 20 kousků. Nenašli ani jednoho. Tudíž je to celé nesmysl, jak píšete i vy. Pořád dokola, o zdraví vč nejde, přece Brněnský profesor jasně v Rozhlase řekl, že kdyby uhynula polovina vč v ČR, stále bude prý země převčelená. Nevadilo by prý ani kdyby skončila (asi padla) polovina včelařů. Tak když nám vládnou tací, co naslouchají vědcům Antonínům Přidalům a jemu podobným, čemu se divíme?

Ale jak to funguje, mohli by dělat plošně mor. To by ale přišel Dol a veterina o dojnou krávu. Protože nesmyslně a zbytečně prosadili místo jednoho dostačujícího vyšetření 3. Mimochodem, ani muk o tom, zda je moru méně v důsledku toho, že vyženou včelařům z kapes 3x víc peněz za 3 vyšetření místo jednoho. Samosebou se počet výskytů moru nesníží, protože příčina je jinde a rozhodně ne u jen části včelařů. Jako by snad mocní ani nechtěli výskyt moru doopravdy snížit…

A když je ministr této kvalifikace a tohoto IQ, měli by si všichni voliči pětikolky nafackovat. Kvůli nim žijeme v nenormálním světě, kde nám vládnou úplní ...

Díky za reakci, dovolím si malinký rozbor vašeho povzdechnutí, hlavně nad nenažraností některých včelařů.

Pak bych byl totiž nenažraný i já! Taky chci dvě jarní snůšky a jak píšu jinde, u asi třetiny vč se mi daří dokonce tři. Většinou už žádné další snůšky nemám, lesy hynou a není medovice. Hlavně prý kvůli tomu, že vývojová stadia producentů medovice sežerou invazivní čínské berušky (proti těm tak zvaní ochránci přírody nehnou prstem, akát a modřín jim vadí nesmírně a včela = převčelení tuplem). Tím se mšice, puklice, mery a červci nepřemnoží a tudíž medovice není. A protože na zemědělce obyčejně nejdou kandidáti věd, tak ani nic kromě řepky nesejí i když se je k tomu stát snaží nutit. Jenže stát nutí sedláky pomocí slečen z Prahy, které nerozumí ničemu a zemědělství už vůbec a proto je stav jaký je. Není divu když i současný ministr je všechno, jen ne odborník na zemědělství - viz podpis sběru zimní měli.

Úsměvné na vašem povzdechnutí je pro mě to, že mívám nejméně dvě jarní snůšky, ale nijak se nesnažím zimovat velmi silná včelstva. Nechávám to přirozenému vývoji a naopak, masařky typu Singer likviduju ihned, jak jejich “masařství” rozpoznám. A to je díky zkušenosti velmi brzy. Jinde jsem vysvětloval, proč množírny oddělků - to je nyní byznys a ne med, rozchovávají jen Singrovky. Jsou to masařky a nejrychleji nadělají “maso”, tedy spousty včel a tak se dají množit oddělky nejrychleji. Že to začátečníka pak spíš odradí a hlavně ho to připraví o radost z hobby včelařiny, fakt, že ty včely plodí včely a ne med, to v obchodě a tržním kapitalizmu skutečným nenažrancům nevadí. Ovšem pro někoho jsem nenažranec já, co nadělám?

Právě pomocí zužování a chovu spíš slabších zimních včelstev až včelstvíček dosahuji těch nenažraných dvou až tří jarních snůšek květového medu a ano, pouhých 30 kilo špičkového panenského medu na včelstvo je pro mě docela málo...

Já jen že si ještě živě pamatuju výnosy 15-18 kilo na včelstvo. S Kraňkou a s převěšováním plodu (podstata OP) a to v tom medu byla nejméně 3 kila nespotřebovaných zimních zásob. Já dnes nevytáčím nikdy vysoké rámky a tudíž je můj med ze 100% jen med a ne škrobový synťák a v lepším případě cukr.

Když to po sobě čtu došlo mi, že jsem se vlastně vůči vám vymezil. Ale tak to ve skutečnosti není, vím, že jste na mojí straně, jen jste to pojal poněkud nešťastněji a pro mě úsměvně. Vím, že jste neryl do mě, jen se nabízel i takový výklad, jak ho uvádím. A tak pane kolego, všechno dobrý, OK?😉

Dnes přináším velmi poučné zjištění. Tentokrát jde o Včelařství z roku 1963/7 strana 107, článek se jmenuje Na pravém místě.

Protože mnozí neumí rozpoznat jádro sdělení, předesílám, že jde jen a pouze o výši výnosu tehdejší včely, úlů jaké se používaly a metodiky převěšování plodu (moderně OP). Vše ostatní je kontext, ne samo sdělení!!!!!

Článek nebudu opisovat doslova, pouze ho volně převyprávím a citace bude až na závěr.

Jde o postiženého včelaře Oldřicha Kočku, je mu 39 let, má něco s nohou a jezdí na jakési motorové tříkolce. Přesto našel uplatnění u včel v socialistickém podniku, obhospodařuje 120 včelstev. Dnes je "norma" velkovčelařského podniku nejméně 150 vč. Se včelstvy kočuje a to dvakrát. To je hodně důležité si zapamatovat, že s částí (88 vč) kočuje dokonce dvakrát za sezonu.

Citace:

“Tak v roce 1961 převážel celkem 250 úlů. Divíte se potom, že má dobré medné výnosy? Vždyť ten rok odvedl 10 q medu, takže dosáhl na včelstvo průměrně 8,33 kg medu.”

Važme si toho, kam se za následujících 61 let posunulo včelařství v naší zemi. Měli bychom být vděčnější a pokorní když máme medu “jenom” 30 kilo a lomíme rukama, jak mizerný byl rok…

Patrně to všechny přestalo zajímat, všem je vše jasné. Přesto v popisu pokračuji (místo abychom to chytře kapitalisticky utajili a snažili se získat konkurenční výhodu).

Ukázalo se, že pod neprodyšným stropem je o 20% víc plodu. Ovšem u prodyšného stropu je 4x víc plodu otevřeného a tudíž mladšího plodu. Prokazatelně tedy vede prodyšný strop ke zpomalení a stagnaci plodování. Tedy na jediném stanovišti, v jediném roce a na pouze dvou včelstvech a tudíž z vědeckého hlediska jsou to poznatky bezcenné. Pro chytřejší by ale přesto mohly být inspirativní. 

Hlavně to konečně někdo udělal, tak zvaní vědci se k tomu nemají!

Až dneska Petrovi došlo (já to nevěděl), že konkrétní konopná izolace má úplně stejnou tepelně izolační vlastnst jako polystyren, rozdíl je jen té paroprodyšnosti. Jenže na úle s PS není 100 mm polystyrenu a tak je tam poloviční tepelná izolace než na úle s konopím 100 mm. Z logiky vyplývá, že pod 100 mm polystyrenu, NEPRODYŠNÉHO, byl bylo plodu ještě víc.

Zatím se tedy plně potvrzuje moje doměnka o škodlivosti odvodu části vzduchu a vlhkosti v horních partiích úlu.

Zopakuju jak mělo vypadat očko. Mělo být (Brenner) jen jediné v nejhornějším nástavku (max 25 mm velké), ale mělo být ucpané velmi volně stlačenou vatou. Tak, doslova: “Aby to dýchalo, ale nemohl vzniknout průvan”. Na vatu všichni zapomněli a doslova týrají včelstva otevřenými očky a průvanem. Ale to je nekonečný boj mezi rozumem a leností se něco učit, zjišťovat, zkoušet. Z Petrova pokusu pak, ZATÍM(!) jednoznačně vyplývá, že stále omílaný a doporučovaný paropropustný strop (nedej Bože očko) vede k pomalejšímu jarnímu rozvoji. 

Obě vč stojí na KK a tak nevíme, zda jsou dolní rohy krajních polorámků oplesnivělé. Zvykli jsme si dávat o dva rámky méně aby tam první a poslední nebyl od podzimu. Vysoké rámky zúžených plodišť plesnivé nejsou ani u neprodyšného úlu. Nejsou plesnivé ani spodky rámků v komorách. Jediná plíseň se objevila asi před týdnem na ouškách vysokých rámků v plodišti, ale nepochopitelně pouze pod paroprodyšným stropem.

Dnes jsem včelařil na jednom ze dvou svých stan. Zužoval jsem tam až 18.2. Je to tedy přesně 14 dní. Sice jsem u žádného z 12 otevřených vč nezjistil stavbu trubčiny - stavěly by na spodku plástů, nebo kde jsou uřezané rohy a nebo by potahovaly voskem zezhora HL rámků. Ovšem dvě vč jsem už rozšířil o rámek na zakladení. Za blinovku mi tam už totiž začaly nosit pyl a vodu. Porušil jsem víčka na přivrácené straně plástů za BP. 

A zjistil jsem jedno vč 24, které jsem zapomněl před 14 dny zúžit. Vn je na TL a nad hlavou mělo KK 11, tedy Krmnou Komoru 39x11x10. Oba NN jsem odebral.  A hlavně mě zajímalo množství plodu. Tak je poloviční až jen třetinové ve srovnání se vč zúženými. Toto vč budu sledovat a porovnávat se zúženými. Jasně z toho vyplývá, že kdo nezužuje, připravuje se o rychlejší jarní rozvoj.

Vč nanosila hodně žlutého pylu několika odstínů. Kvete olše, osika a hlavně rozkvétá jíva. Tak yjsem viděl rozkvetlý podběl, je včelami dost navštěvovaný.