Příspěvky uživatele

Tohle je suprová informace! Samosebou jen teoretizování jak to funguje, ale hodně by to vysvětlovalo.

Ano, v jiné souvislosti a ne zrovna u včel jsem někde vyčetl nebo slyšel, že každý organismus disponuje jakýmisi “spícími” geny, které běžně aktivní nejsou, které se ale dají za nějakých podmínek probudit, neboli aktivovat.

Docela jste mě pobavbil pojmem, že je to o mravencích obecně známé. To bych pak (součást obce) o tom věděl a když ne zrovna já, věděla by to většina.😉 Opak je pravdou, pro mě je to informce revolučně nová. I když mi to něco připomíná, ale když jsem na to před časem narazil, neuměl jsem to domyslet a pochopit a už vůbec vidět souvislost a tudíž jsem to dokonale zapomněl. Taky jsem od pana Marxe ještě nevěděl o jevu, který jsem nazval principem chlebového kvásku. Takže díky za další vědomost a možnou souvislost. Rozdíl je v tom, že u mravenců je to patrně “vědomá” činnost, u včel to chápu jako bezděčnou funkci. I když, kdo ví? 

Jak jste jednou trefně suše poznamenal, vědci nás v tom nechají a tak si nějak musíme poradit sami.

Neslovíčkařme, prosím. Já netvrdím, jako někteří, co nechají každý rok vědomně velkou část svých vč padnout a svojí neschopnost udržet je živá a výkonná zdůvodňují tím, že nechávají odpadnout nedobré. Znovu si to, co píšu přečtěte pozorněji.

Je rozdíl vědomně něco likvidovat, ať už radikálně jak myslíte vy a kámoš Petr a nebo jako k tomu přistupuju já a neumět udržet vč živá a svoje lemplovství stavět na odiv a říkat mu šlechtění.

Co dělám já je spíš jakési zušlechťování, nikoli šlechtění jak tomu pojmu rozumím já.

OK. Zatímco já dosud zastával Brennerův názor, že nemusí být žádné úhyny a pořád mám za to, že je nutné nemít úhyny nikdy a dokonce jsem kvůli odporu lidí, se kterými nesouhlasím, k tak zvané tvrdé chemii došel k tomu, že léčím minimálně a rozhodně ne žádnou kyselinou (i když nejškodlivější kyseliny považují antichemici za báječné). Přesto se mi začíná zdát, že by opravdu část vč měla uhynout a nerozmnožovat se. Nedělám to přímo, neznám sirný knot, ale Petr, zemědělec a chovatel špičkových koz je zastáncem likvidace nevhodného “materiálu”. Vlastně to samé říká Petros. 

Ovšem nejrozumnější se mi zdá názor BG. A ten Gorův automaticky, ten mě nepřekvapuje skoro nikdy, hodně s ním souzním. Je nutné, jak podotýká BG, se snažit nacházet rovnováhu mezi tím, co jsem ochotný včelám ještě tolerovat (agresivitu nikdy) a kde to nechám na přírodě.

Nesnáším lidi, co tvrdí, že doma na zahradě šlechtí odolné včely. Ale vlastně jsem to dokázal, nemám úhyny, mám včely mírné a nerozbíhavé se slušnými výnosy a neumím ve svých vč najít roztoče. Snad vyjma pár, asi neduživých jedinců a někdy žádné. Pravda, vůbec nemám sejta ve dnech, ale zkušený ví, že se i tak monitorovat dá. Rozdíl je ale u mě v tom, že jsem nikdy neměl ambici šlechtit včely a našel jsem takové postupy, že síra není potřeba a stejně vše neduživé u mě nemá šanci. Jakkoli neduživé, nebo "bez jiskry" je ale spojeno s něčím jiným a matka zlikvidovaná. Mám čas vč pozorovat a mám zkušenost umožňující velmi brzy poznat, že něco není OK. Radikálně ale nic neřeším, tedy sirným knotem. Ano, co dělám je, že z nevhodných vč likviduju trubčinu. Jenže jen dokud je ve VN. Jak vč přemístí chov trubců do TL, už likvidace trubčiny není možná.

Udělali jsme v roce 2022 pokus s Tom4. Polovině vč jsme dali jen Gabon, u mě dokonce polovině poloviny až na měsíc září a žádné jiné léčení. Druhá polovina dostala jen jednu fumigaci Varidolem po 10.10. a vč byla stoprocentně bez plodu a opakuju, od loňského léčení byla říjnová fumigace (nebo Gabon) prvním a jediným léčením. 

U mě vše OK, Tomovi bohužel skoro polovina vč padla. Jenže těch i těch a on, a vlastně i já jsem pod tíhou jeho úhynů s pokusy přestali. Nakonec se ukázala možná příčina. Padlo mu skoro vše, co nepocházelo ode mě a tak “chlebový kvásek”? Stejně tak Petr má 100% včel ode mě před asi osmi lety, kdy si svá vč zabil kyselinou mravenčí v drahých německých odpařovačích. Článek “chlebový kvásek”, soudě dle počtu přečtení a nulových reakcí, nevzbudil žádný zájem. A v tom to taky vězí. Zatímco já umím a mám “čich” na to, rozpoznat důležité, většina ostatních to sice přečte, mnozí ani nedočtou a ihned to zapomenou. OK, kdo chce kam… 

a pak že jsem stará konzerva, houbeles, naopak umím ihned rozpoznat chytré myšlenky a neváhám je ihned vyzkoušet i za cenu dalších rámkových měr nebo nějakého nepohodlí a patrně proto jsem ZATÍM úspěšný - ze slůvka zatím je snad dostatečně patrná bezbřehá pokora

Totiž. Nikdo, kdo chce radu, ve skutečnosti poradit nechce. Naopak hledá někoho, kdo mu jeho bludy pochválí a souhlasí, oponenta nemá rád. To platí u nevyžádaných rad tuplem. OK, tak si holt každý dělá co chce a klidně, i když se dozví, že by problémy mít nemusel a nebo málo a menších, setrvá u svého (a svojí pošetilost nazve šlechtěním odolných včel). Opakuju, kdo chce kam a nebo jak si usteleš…

Další info od MUDr. Marxe. 

Přírodní výběr jde úplně proti zájmu člověka. Příroda má čas i zdroje na nekonečné opakování principu pokus-omyl. Co nemá předpoklady, nepřežije, nerozmnoží se a tudíž “blbé” geny nepřenáší dál a neudržuje je “při životě”.

Tím, jak léčíme všechna vč, nemáme šanci zjistit, která by tlaku virů a taky VD odolala sama. Základní předpoklad přežití v divočině nemůže člověk v chovu včel (ani ničeho jiného) uplatnit. Přesto, zdá se (myšlenka moje, ne páně Marxova), je jistá šance, kterou jsem vysvětlil v článku o chlebovém kvásku. 

Existují, BOHUŽEL, mezi včelaři šílenci, kteří neléčí a uplatňují systém, že co není dobré uhyne. Snaží se sami vyšlechtit odolnou (záměrně nepíšu varroaodolnou) včelu. Nedochází jim, těm pošetilcům a pro ostatní nebezpečným magorům, že to se za jednoho lidského života na jedné zahradě dosáhnout nedá. Lidi nemají nekonečně času jako příroda.

Naopak, když jsou stažené je to lepší.

Doplním to. Je běžnou praxí posilovat a hlavně spojovat zjara včelstva. No a když některé vč připojím k jinému, tedy na úplně jiné místo v rámci jedné včelnice, včely, které jsou zrovna venku za snůškou svůj úl nenajdou a tak se vžebrají k sousedům. Myslete. Když se k vám bude dobývat totálně vyčerpaný cikán s batohem plným peněz a v obou pazourách bude mít po šunkové kýtě a ochotně vám to hned mezi futry předá, taky ho pustíte domů. Dáte mu najíst a necháte ho vysprchovat a naznačíte mu, že se s takovým nákladem může zase přihlástit k vám domů a že u vás už může zůstat napořád, když bude dřít jen za sprchu, nakrmení a nový domov, když svůj ztratil. Vděčně a rád to přijme…

Dlouho jsem zvažoval, zda následující zveřejnit. Mám stěžejní informaci už od srpna, kdy mi volal a sdělil mi zásadní věc MUDr. Marx. Asi před týdnem mi volal opět a dovolil mi věc zveřejnit, opět ale nesdělil kde k tomu přišel. Následující tudíž není můj “vynález” či objev a popravdě ještě jsem to úplně nestrávil.

Princip spočívá v genetické podstatě virů, kde nejde o kompletní DNA, ale jen RNA, tedy jen část dvoušroubovice a nebudu tady zatěžovat touto teorií. Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám. Vůči většině virů a dalších nemocí. Kojičky těchto včelstev mají ve své krmné kašičce jakousi dosud záhadnou substanci, univerzální protilátku a mohou schopnost tvořit tuto protilátku předávat dalším včelám, které jsou v larválním stadiu krmené kašičkou s touto protilátkou. Tyto včely pak samy bezděčně tvoří ve své krmné kašičce stejnou a stejně účinnou protilátku, která se ale neředí. Ovšem v jistém smylu ano, ale to vyplyne později.

Takže. Jakékoli “obyčejné” včelstvo dostane brigádu ze včelstva s protilátkou, ihned se stává tvůrcem a nositelem přirozené protilátky. Dovolil jsem si to nazvat efektem chlebového kvásku. Pokud jím naočkujeme jakoukoliv mouku s vodou, vznikne chleba. Přesněji, jen tak MŮŽE vzniknout chleba.

Tolik podstata jevu, následují už jen moje dedukce a úvahy, a jak je u mě  běžné ihned také SOUVISLOSTI.

Dříve (po ww2, předtím nevím) až do asi let devadesátých převládal názor vhodnosti a potřebnosti jarního vyrovnávání síly včelstev. Cílem byla v rámci jednoho stanoviště co nejvyrovnanější vč a z toho vyplývající vyrovnané výnosy. Je popsáno mnoho způsobů jak toho docílit, jedním z nich je brigáda. To je terminus technikus a je nad rámec tohoto článku vysvětlovat co by měl každý znát. Běžně se v té době ale včelařilo dvoumatečně. Když to zjednoduším, jednou z praktik bylo na dvě produkční vč se vyzimovalo třetí, tak zvané manipulační včelstvo a jeho rozdělením mezi uvažovaná produkční se docílilo větší síly v rané snůšce. Skutečně to dokonale funguje. Ovšem jakýmsi vedlejším produktem bylo masové posilování všech vč plodem a včelami včelstev jiných. Od této praxe se v současnosti ÚPLNĚ UPUSTILO!!!! Mám za to, že v důsledku opuštění této, dříve běžné praxe, se také zvětšiny vytratila schopnost popisovaná v tomto článku. Rozhodně skončilo přenášení této (i jiných) vlastnosti mezi včelstvy.

----------------------------

Tady opět rozkošatím výklad a opět odbočím. Málo se ví, že zjara lze spojovat vč naostro, neservou se. Mnohem jednodušší a elegantnější a časově nenáročné je posílení slabšího vč rámkem s plodem i se včečlami, které daný rámek právě obsedají. Efekt je stejný jako u brigády, jenom ne okamžitý jako u brigády. Silnému vč se odebere rámek s plodem a včelami a vloží za poslední plodový (s dělničím plodem i když mezi plod a SR, případně zadní krycí) rámek posilovaného vč. Ano, tak jak je, rovnou. Jedinou podmínkou je, že na něm nesmí být matka. Neservalo by se to, ale matku by zabily. Ovšem včelám mateřské vč neublíží a naopak velice uvítá posilu. Přidat jen plod bez včel nelze, posilované vč by to naopak oslabilo. Má přece ošetřovatelek plodu právě tolik, kolik má vlastního plodu a určitě ne víc. To by mělo samo víc plodu ne?

Při posilování plodem - je to posáno jako vyrovnávání síly včelstev - má svá úskalí a není to až tak jednoduché. Pokud chci okamžitou posilu, vyberu rámek s plodem převážně líhnoucím. A naopak, když se mi zdá, že posilované vč má málo otevřeného plodu a nebo nepospíchám, vyberu rámek s plodem mladším. Na něm jsou právě kojičky a ošetřovatelky plodu a jestli by se mohl přidat plod bez včel, pak jedině plod líhnoucí. Bez včel ale nikdy otevřený!!!

No a zpátky k teorii chlebového kvásku.

Protože teoretikové, dodnes žijící a píšící do časopisů (proto je nemůžu jmenovat, ale škůdce českého včelařství bych pojmenoval s chutí), tak dlouho propagovali upuštění od posilování vč na jaře, jako prý že jinak se nemůže projevit skutečný potenciál té které matky, že je to zbytečné, kontraproduktivní i jinak, že se víc přenášejí nemoci  a VD, prostě ble, ble a ble, je výseldek ten, že se nepřenáší vzácná vlastnost “chlebového kvásku” i kdyby se u někoho u některého včelstva vyskytla.

----------------------

Nemám co víc dodat. Naopak mám za to, že tuto informaci stejně pochopí nemnozí a i když pochopí, neudělají v praxi vůbec nic. Pro mě to vysvětluje záhadu, jak to, že mám vč bez úhynů. Nabízelo by se, že jedině Blaník, úl i metoda, jsou tím všespásným receptem na věčné časy a nikdy jinak. Ale tak to určitě není. Bez úhynú je Goro s NN systémem, divulepý Bohemia Gall s volnou stavbou, asi v Langsthrotech - je tajemnej jak hrad v Karpatech a tak toho o jeho včelaření moc nevíme (je lakomej a nechce sdělit svoje know-how) a taky kámoš Rosťa v Adamcích se sejty ve dnech a jen s jednou mírou v úle. Ale já, Petr i Tom4 svá vč posilujeme a Rostislav taky a tím přenášíme efekt chlebového kvásku na většinu svých vč. O tom, kde se u nás čtyř ty imunní včely vzaly pomlčím, to už by byla hyperspekulace.

Na závěr je nutné upozornit, že pod tlakem včelstev "obyčejných", tedy bez záhadné schopnosti tvořit protilátku ve své krmné kašičce, a bez každoročního posilování jedněch včel včelami a plodem z jiných včelstev, se postupně schopnost ředí a vytrácí. Polopatě, “obyčejné” včely, spíš včelstva, nositelky přirozené imunity nakonec převálcují a unikátní vlastnost se vytratí…

Nikdy jsem nic takového neslyšel, nečetl. A mám za to, že to není možné, ale opakuji, nezabýval jsem se tím. Co vím je, tvrdí to v jednom videu na YT Ivan Černý, že když staví včely v medníku divočinu, postaví si na med buňky větší než dělničí, ale menší než trubčí a prý do takového díla tím pádem jiný plod nedávají. Nevím, toho “včelaře” si neumím vážit a z jiného zdroje o ničem takovém nevím. O střední velikosti buněk ano, ale považuju to za nějaké nevýznamné, marginální anomálie.

Na 99% tuším, co vás trápí. Včely vám nechtějí nosit med skrze mřížky, medem plní plodiště, omezují matky a rojí se a přitom medníky zůstávají poloprázdné. Kor když je v nich nutíte stavět pouze panenské dílo a tudíž tam nepřevěšujete plod. Znám to, zažil jsem to, proto se plod převěšovat musí, jinak to nefunguje! 

Z uvedeného toho dedukujete, že máte větší včely, které by rády nosily do medníku, ale nemohou protože jsou asi anomálně větší. Tomu nevěřte. To je jinak. Především záleží na mřížce, nejhorší jsou výsekové, ty dokonce včelám způsobují údajně bolest nebo nepříjemný zážitek, navíc je poškozují. Zkrz toto vážně prolézat nechtějí i “malé” včely, pokud takové mohou existovat. Také je v této mřížce málo otvorů, z celkové plochy se mi zdá, že je součet plochy děr méně než polovina. 

https://www.vceliobchod.cz/materi-mrizka-pruhledny-plast-ruzne-velikosti?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q7Aa6KMX2cJJw4dBLq18RrSa_vBILyOc2aqmIZnWRN3vwP4JKsgL7QaAr2JEALw_wcB

O malinko lepší je plastová mřížka této konstrukce, ale je špatná a včely skrz ní nechtějí chodit také. Snad aspoň neničí včely a nepůsobí jim bolest.

https://www.vpjested.cz/materi-mrizka-plastova-lita-420-420-bezova-0199/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q69WC2r8oDss8SyHKi2pPAk-slIF5VUmm-UvadAnHREghe6LncfE_kaArEtEALw_wcB

Nejlepší jsou mřížky drátěné, kdybych používal mřížku, tak jedině drátěnou.

Mřížka je nepřirozený prvek a včely vždy hledají možnost, jak skrz ní prolézat nemusejí. To je nutné si uvědomit a zařídit se podle toho. Od přelomu 70/80 let 20 stol se u nás rozmohla propagace nástavkových úlů a ty začaly, nejprve velmi pomalu vytlačovat zadováky. Současně se propagoval systém nízkonástavkový a tvrdilo se, nepravdivě, že je lepší. Není a i zde musí být mřížka, pokud nemá být plod roztahaný do všech nástavků. Propagátoři bezmřížky tvrdili, že med stlačí plod. Neznal jsem nikoho, kdo by měl tak vydatné snůšky, že by mu mohl med stlačit plodování do spodních nástavků. Velice mě dráždily ty ustavičné kecy o tom, že mřížka připraví včelaře o polovinu medu a vyhání včely na stromy.

Nakonec jsem to zkusil a musím si nasypat na hlavu pomyslný popel. Zatímco NN úly jsou zastaralý a dávno překonaný nesmysl (zkoušel jsem je přes 25 let) se spoustou zbytečné práce a malým výnosem mizerného medu, od chvíle kdy jsem přišel na způsob jak mřížku nepoužít, mám medu každý rok dvojnásobek s menší pracností. Ve skvělých letech mívám i trojnásobek výnosů, obvyklých ve stejných úlech s použitím mřížky jakých jsem dosahoval dříve.

Tady zopakuju co tvrdím už roky. Langstroth 1/1 je nesmyslný úl, stejně špatný jako český Adamec 39x24x11, jsou na plochu úplně stejné - rozdíl 1 dm2 a navíc Lang není čtverec a tudíž lze jen na SS. Tím je vlastně horší a méně univerzální. Stejně je na tom Zander 42x22x10 a všechny podobné úly. U všech úlů s plochou jednoho VN kolem 100 dm2 platí: JEDNA BEDNA MÁLO, DVĚ MOC!

I úl 39x30x11, základ Blaníku, je o hodně lepší, ale stále moc malý. Má jen 129 dm2.

Pokud se pod něj dá NN, vysoký max 17, lépe však 15 (nově úplně nejlpeší pouze 39x11x11), pak je plocha dostatečná, doslova ideální. Tím, že je NN POD PLODIŠTĚM, nepočítá se jeho plocha celá, ale světe div se, je to univerzální TLumič, který přesně vykrývá individuální potřeby včelstva, použijí z něj jenom tolik, kolik chtějí. Ano, polopatě, každé vč si v TL využije přesně tolik plochy, kterou chce a zbytek ignoruje. 

Dlouho si teoretikové mysleli, že je nutné pro plodiště prostor velký 150 dm2. Jen proto Ing. Řeháček vyplodil Eurodadant na 13 rámků 39x30 = přesně 152 dm2. Sedláček se nechtěl vzdát čtvercovosti a tudíž musel při délce rámku 39 jít do výšky. A protože 2 NN 39x17x11 s VM mezi nimi dávají 34,7, zvolil takto nesmyslně nekulatou výšku na 39x34,7x11. Toto čudo má plochu přesně 149 dm2.

Dnes je jasné, že oba dva kejkle, tedy Eurodadant i Sedláček 39x34,7 byly nesprávné, je to pořád malé. U Sedláčka navíc moc vysoké, jak je plodiště nad 30 cm (zjistil celý svět, ne já), některé roky část vč ignoruje medník, nacpe med do VN a ani se nechce rojit omezené medem v plodišti. O tom pojednám jindy.

Blaník má VN 129 a s NN 15 má zdánlivě zbytečných 193, což se hodně blíží dvěma VN 24 na sobě a teoretikové proto usoudili, že není nutné mít v jednom úle dvě míry a že musí fungovat dvě bedny 24 na sobě (stejně tak 2 Langy 1/1, dva Zandery a podobně). Včera jinde podrobně vysvětluju v souvislosti s TLumičem, že to neplatí, pokud se jedná o dvě stejně vysoké bedny. Pak matky roztahají plod do obou a tak dále.

Prostě je rozdíl, když je NN dole nebo nad VN a tak ani v kombinovaném systému nelze jen otrocky sčítat plochu. Ale klid, mě to trvalo 40 let než jsem na to přišel.

U nás drtivě převládá Adamec 39x24x11. Pozoruhodné je, že součet plochy VN a NN15 je 167 dm2 a to je, zdá se mi, úplně ideální. Pro jarní rozvoj a medný výnos je při stejné práci v třicítce mnohem více medu. Zase na druhou stranu, nikdo nevyhodí čtyřiadvacítky, i když se přesvědčí, že je to blbá míra a nebo kulantněji, že je míra vysoká 30 lepší. 

Nikdy jsem nikde nevyčetl, co tvrdím já, že Adamec v kombinaci s patnáctkou pod VN je ideální plodiště stran velikosti, neboli plástové plochy. Pak nemají matky důvod expandovat s plodem do medníků a nemusí být mřížka. Se všemi výše popsanými důsledky. Třetina práce, 2 až 3x více medu, menší stres pro včely a menší poškození včel, než jaké je, když musí prolézat mřížku. To vše v důsledku znamená současně nulové úhyny, patrně díky dokonalé zdravotní kondici včelstev, která byla díky tomuto úlovému systému vystavena nejmenšímu možnému stresu během celého roku.

Můžu to tvrdit, letos je to 60 let kdy včelařím samostatně, i když v dětství pod dohledem a celý život byly u nás obě míry, tedy 30 (k ní byly medníky 15) i 24 a málokdo měl tedy možnost tak dlouho srovnávat. Mám sdamosebou obě míry dodnes. Opravdu je třicítka o hodně lepší, ale nebylo potřeba dělat třináctirámkové, ultratěžké čudo. Byla to skvělá snaha, ale spíš teoretická než aby měla praktický přínos. Proto jsem vystoupil z Dadantklubu. Není třeba dělat atyp na jiný počet rámků než 11 (při délce rámku 39). V tom to nespočívá, stačí využít můj, asi bezděčný poznatek, že když je nízká bedna pod vysokou, tedy DOLE, a přesuneme tam chov trubců, odpadají vlastně všechny starosti současného českého včelařeství. A lze k tomu využít skoro jakýkoliv úl a zkusit v něm metodiku Blaník. 

K Langu 1/1 lze přidat buď NN vysoký 159, radil bych spíš 137 mm. A to nejdůležitější na úplný konec. Není nutné, aby byl NN polovinou výšky VN. To bylo tak dělané jen proto, co vysvětluji ve svém článku tady na CHZ o původním univerzálu 39x30 a k němu medníku 39x15 (původně 14,4). Tyhle, z mého dnešního pohledu hlouposti už nikdo nebude dělat a původní popsaný univerzál byl tím štěstím, co mě nasměrovalo správným směrem. Bohužel mi to na můj vkus trvalo moc dlouho. Musel jsem (jak hlupák) všechno zkusit nejdřív sám a nedal jsem si říct. Dobře mi tak!

Třeba někdo zase napíše (spíš budou všichi zarytě mlčet), že jsem utekl od tématu. No vlastně ano. Vysvětlil jsem (asi jste to nechtěl vědět), proč nechtějí včely prolézat mřížku a současně jak jí nemuset použít a dokonce jak je možné úspěšnou provozní metodu využít i u míry 24. 

Je nutné mít na paměti následující, co se málokde píše a určitě nezdůrazňuje. Přitom je to úplně stěžejní.

Praktik musí umět (naučit se) dobře odhadovat vývoj vč od chvíle návštěvy v dalších dnech a jak je vidět na fotkách někdy jde o hodiny. Ano, mnozí si tady řeknou, že mě se to mluví po víc než 50 letech včelaření. A je to do značné míry pravda a proto se snažím předat jak to dělám já.

---------------------------

Když se vylíhne plod z plástu, nové včely zaberou 3x větší plochu plástu, než ze kterého se vylíhly. Ovšem včely živé, které plást se zavíčplodem zahřívaly, nikam nezmizí, tolik jich stářím neuhyne a tak se dá říct (samosebou kdyby byl plod na rámku od loučky k loučce), že včely z jednoho rámku plodu budou potřebovat další 3 rámky. Protože je na každém plodrámku asi třetina zásob dá se říct, že ze 3 plodových přibydou včely na nejméně dva rámky. U 24 je na vysokých rámcích zásob málo, třicítka umožňuje o dost víc. Ovšem dobré včely promění na třicítce zásoby na včely a tak je 39x30 vždy silnější než 39x24. 

Jestli tedy vidím, že mám nyní například 5 rámků plodu a vidím, že na dvou se právě líhne sem tam včelička a že tedy ostatním to nebude trvat dlouhé dny, ale hodiny než se vylíhnou, musím si umět představit kolik rámků pak budou potřebovat. Mimochodem takto se dá dobře předcházet rojení. Když včely potřebný prostor A PRÁCI nedostanou, do úlu se vejdou, ale začnou “vymýšlet” rojení. 

Ovšem pořád je nutné mít na paměti, že musí být jako podmínka pro každé rozšiřování to, že musí být poslední plást na straně ke stěně načerno plný včel. Dřív se prostor přidávat nesmí. Ano, pak je to lavírování doslova na ostří nože a někdy rozhodnou 2-4 dny. Víkendový hobbík tedy například přidá medník i když se mu na odvrácené straně posledního plástu potácí pár včel a myslí, že tím preventivně zažehnal rojení. To zažehnal, ale zažehnal také rychlý jarní rozvoj, ale i dokonalý zdravotní stav a teplotní podtržení vč se mu vymstí malým medným výnosem hned a častými úhyny na podzim, někdy už v podletí. A strašně se diví, že mu včely padly. Přitom si to z 99% zavinil sám už na jaře tím, že neměl pod VN TL a nebo že nutil včely žít ve dvou stejně vysokých nástavcích. Totiž. Pro matku je atraktivní vždy vyšší plást než nízký a proto mu dává, když si může vybrat, vždy přednost. Jakmile by byl dolní prostor stejně vysoký, matky plod roztahají do obou nástavků (ale nebude ho víc), včely plod nedokáží teplotně zabezpečit nejlepším způsobem a výsledek jsou o půl roku později úhyny. Těch je nejvíc na míře 24 právě proto, že se používají 2 VN jako plodiště. Když se tam nazebrují plodplásty mezistěnami, je úhyn na podzim téměř jistý a je zázrak, když se nic nestane.

A zde se dostáváme k jakémusi pojistnému ventilu jakým je TLumič, nesprávně POLštář. V polštáři není možnost trubčiny, tedy chovu trubců a tím se POL liší od TL. POL vymyslel Ing. Řeháček, ale nazval ho Manipulační nástavek a nebo ho tak nazval Ing. Cimala. Jednoslovný pojem polštář vymylel Sedláček, zkratku POL jsem mu vymyslel a zavedl s jeho souhlasem (per huba) já. A používal jsem ten název pro TL. Jenže pak mi došlo, že ani Řeháček a ani Sedláček nemají v POL trubčinu a tudíž, že první s chovem trubců v podstaveném NN pod plodištěm jsem já a abych to odlišil, vrátil jsem se ke svému názvu tlumič, který jsem začal používat v polovině osmdesátek. 

-----------------------

Není jedno kde, na kterém místě úlu tento prostor je a už vůbec to nesmí být prostor stejně vysoký, podmínkou je, že to musí být prostor podstatně nižší. Tudíž pod VN 24 nebude nikdy jako TL fungovat další VN 24!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Právě pro ty včelaře, kteří nemohou být u včel denně a mají na ně omezený čas, je nejvhodnější právě TL. 

Příklad. Vidím, že bude potřeba například za 3-4 dny přidat prostor. Jestli je pod VN TL a není ještě zatím obsazený, případný přetlak nově vylíhlých včel nenastane, stáhnou se dolů a začnou pracovat v podstaveném NN pod plodiskovým VN. Prudce se ochladí? OK, stáhnou se nahoru aby ochránily před podchlazením plod a jakmile so oteplí, vrátí se dolů. Také TL (ale i POL) je dobrý na to, že v něm jsou (mohou být jako jakási “železná” zásoba - jinde v úle není plac) nevytočené medové rámky a nebo rámky s cukrovými zásobami. Na vysokých rámcích plodiště není dost zásob a vč by stagnovalo. Případný přebytek včel má kde být a kde pracovat i když matka do TL zatím nepospíchá, má nahoře ve VN jeden celý velký trubčí SR. Mladé včely v klidu a dá se říci po chvilkách, když je teplo, dole staví trubčinu na 4 SR prostřídaných dělničáky - to je jediné zebrování v roce u metodiky Blaník. Dříve jsem dával do TL “trubčáků” 6, pak 5 a nyní vím, že stačí 4. Od loňska experimentuju s pouhými čtyřmi v TL a zdá se, že to stačí. Dělničáky v TL po vybrání zásob slouží jako nárazník tlumící silné nárazové snůšky jak nektaru, tak i pylu a včely přínosem obého neomezují matku v kladení ve VN. To je další velký protirojový efekt TL.

Zde jsem vysvětlil několik zásadních věcí. Že musí být TL, jaký nástavek to musí být a jak musí být vystrojený. Zopakuju podstatné. Zatímco nahoru nad VN nesmíme přidat prostor předčasně, tedy dokud není zadní strana posledního rámku tak obsednutá včelami, že téměř není vidět plást, u spodního TL to nehrozí a TL je naopak vhodné včelstvu přidat s předstihem a někdy i značným, tedy i týden i několik týdnů!!!! 

Tím je řečeno vše podstatné proč mít v jednom úle dvě výšky rámků a jak se to zúročí v praxi. Ve většině let vůbec neznám žádné kontroly na rojové matečníky, jejich vylamování každých 9 dní a podobné předpotopní nesmysly. Neznám žádnou “optimalizaci”, tedy u mě nesmí existovat žádné omezování matek v kladení. A neznám mřížku, jak jí nemuset použít vysvětlím posléze v jiném vlákně.

Tvrdím, že Dadantsystém, nejlépe metodikou Blaník a ještě lépe v úle Blaník znamená na stejné množství medu asi třetinu i méně práce, ve srovnání se všemi ostatnímy metodikami a úlovými systémy. A tvrdím, že je krajně neodbornou, stále opakovanou lží, že se v Dadantu nedá dobře obmněňovat vysoké dílo. Mě to jde v průměru z asi 40-45% a mladší dílo v plodištích není pro zdárný vývoj vč v průběhu roku dobrý.

Ještě větším bonusem je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a že lze těžit med jen z panenského díla a přitom Blaník nikdy nepoužívá mřížku. Tvrdím, že k pouze panenskému medu směřuje vývoj a civilizace a kdo to pochopí dřív, získá náskok. 

Děkuju za vložení fotek. Popis k nim diktuju a počítač píše s chybami, za což se omlouvám a romaning patrně skopíroval popisky tak, jak je dostal. Dokonce mi psal, že je to plné chyb a zda to diktuju, doufal jsem, že to přepíše správně česky. Kolega romaning mi psal, že měl a asi má v práci nějaký frmol a neměl čas se s tím crcat, prosím tedy čtenáře o shovívavost.

I přesto doufám, že to jsou informace cenné a díky úžasné moderní technologii může vidět každý stav mých vč v daný den. Fotek jsem pořídil víc, ne všechny asi vyšly tak, aby na nich bylo něco vidět a hlavně opakuju, romaning je v časovém presu. Kdo chodí do práce nemůže si hrát se včelami denně jako já.

Přidám co se ve stejném vč a dalších dělo o pouhý den později. M už byly zakladené, a šly do hnízda a vč dostala další na pozici v zadu mezi poslední plod a SR. Malá část špendlíků začíná bělet a při procházce lesem jsem zjistil, že včely ještě intenzivně navštěvují dokvétající jívu. Víc jak polovička mých vč dostala druhou M a první vytaženou do hnízda. Co je slabší dostává k obnovení loňské nezakladené mezistěny. 

Je nutné ještě něcvo upřesnit, upozornil mě na to včera Petr. Stále píšu o tom, jak chce vč mít pohromadě plod a z toho vyplývá, že by tedy měla být trubčina na SR zakladená. Tak to není, nemusí! Stačí, že se chytly stavby, bezdůvodně by trubčinu nestavěly a tak když tam není ještě plod dnes, zítra bude a tak tato trubčina funguje stejně nezakladená, ale právě stavěná.

Letos stěží vytočím med ze špendlíků, příroda předběhla včely, nezdá se mi, že by některá mohla dostat brzy medník. Budu zde o tom referovat a snad se naučím sám vkládat fotky z telefonu sem a nezdržovat někoho jiného.

Nesouhlasím. Mám i úly staré 70 let a fungují a včely jsou v nich skvělé.

Víte, ono to v moderně a novosti nespočívá. A proč mám já vedle nových tenkostěnných nástavkáčů i prastaré (taky nástavkové, ale i univerzály) vykopávky? No proto, abych mohl srovnávat. Vlastně celá moje teoretická a publikační práce není nic jiného, než srovnávání a často uvádění mejnstrýmových bludů na pravou míru. A proč nepublikuji v hlavním “oficiálním” proudu? No protože mejnstrým!

Už jsem to chtěl vzdát a vzdal. Utekl jsem z OV, IF zrušili. Pak mi kámoš volal, že někomu stálo za to moje publikace uchovat a že se o mě píše tady na CHZ. Tehdy jsem pochopil, že nic není nadarmo a že se pár lidí, kteří ocení nemejnstrýmový a neliberální přístup, najde.

Sdělím to takto. Starověké řecké přísloví praví, že “slušní mužové sází stromky i když vědí, že sami v jejich stínu už odpočívat nebudou…”

A tak i já se snažím předat, co jsem za život nahromadil a vím, že nikdy nic z toho já sám mít nebudu.

Jsem starý a srovnávám. Pamatuju lepší časy.

No a že je mezi včelaři spousta prasat víme. Ono se stačí obyčejně podívat, jak “kolega” vypadá, jak se obléká a jak čistý má mundůr, zda se obtěžuje nosit zuby a taky je poučné se podívat na jeho včelnici a ještě lépe do medárny. Vím jistě, že by mnohé přešla chuť na med některých z nás. No a mor je jen o čistotě a hygieně. Víte, Bodlinko, jsem ateista, ale z nedostatku vhodného pojmosloví se na Něj odvolávám často a fakt neberu Jeho Jméno nadarmo. Vážně si někdo myslí, že je náhoda, že věci nesprávné a nevhodné k dalšímu zacházení smrdí? Jsem stopro přesvědčený, že to všechno kolem nás Bůh vymyslel dobře. Jen někteří to neumíme a nebo jsme líní akceptovat.

Ano, jsem si jistý, že pod tlakem infekce ze sousedství ostatní, tedy jejich včely trpí. O tom není spooru.

OK. Vím o velkovčelaři, věhlasném, co publikuje a je uctíván, že když přijde ve svém velkoprovoze na mor, včely smete s matkou na M, plásty spálí, úl vykoupe ve “žhavém” parafínu a jede se dál. Žádené hlášení, žádná “buzerace” a funguje mu to. Je to OK? Je to košer? Je to slušné vůči ostatním? Na co jsou pak zákony, Vyhlášky, státní veterina a podobné buzerinstituce? Budeme si každý dělat, co se nám líbí? LIBERÁLNĚ? To je pak anarchie, nebo se nějak pletu?

Fakt nemám sílu únavného Klímu poslouchat. Ono to o moru je složitější. Totiž. Je dost stupňů napadení, kdy vůbec nepropukne klinika a je to dáno počtem spor. Pak asi, možná, by fungovalo nějaké smetení a podobné kejkle. Vlastně to píšete i vy Bodlinko, lapidární polovětou, že: “Pokud to neteče česnem”.

Co je neoddiskutovatelný fakt je, že za komančů bylo “totalitně” moru mnohem méně. A hniloba plodu neexistovala vůbec!

Vrátil jsem se a máte pravdu. Je to k nevíře, ale opravdu tohle někdo neví. Mě to přišlo neuvěřitelné, že někdo hledá tuhle informaci touto formou tady a máte pravdu, je to tak. No, musím se ještě, i v mém věku, hodně učit.

Ano, tohle všichni víme a nebo by každý, kdo se chce věnovat chovu včel, měl PŘEDEM SÁM NASTUDOVAT. Vy nám chcete sdělit co?

Bohužel neumím vložit fotky z telefonu sem do fora. Včera jsem poslal přispěvateli romaning fotky postavených letošních mezistěn. Dnes je situace už zase jiná, rozvoj jde po dnech neskutečně rychle. Včera nebyla žádná vytažená M zakladená, dneska většina. A to jsem nedělal Járovu fintu, popíšu jí a funguje skvěle.

Když vč povytáhne M, odebereme mu jí, ometeme aby byla bez včel. Pozor na matku, mohla by na ní už být a je nutná max opatrnost, ometání by jí mohlo poranit. Do vč přidáme novou M na místo odebrané.

Hned otevřeme další vč, odebereme mu jeho vytaženou M stejně jako u předchozího vč. M z prvního vč vložíme doprostřed plodového hnízda. Na pozici, odebrané jeho vlastní M přidáme novou mezistěnu. (ano, rozšiřujeme) 

Je to jasné? Jakmile je teplá vytažená M vložená doprostřed plodu, tak protože je CIZÍ, tak matka všeho nechá a do 2-3 hodin jí zaklade!!!!! Toto funguje dokonale, spolehlivě a vždy. Vymyslel to můj už nežijící bratr Jaroslav a tak má finta jeho jméno.

Pozorný čtenář pochopil, že rozšiřujeme. Pokud dáme cizí M do hnízda, jejich vlastní M odebereme pro další vč a na její místo přidáme novou M, museli jsme rozšířit. Protože jsme zužovali a u přední stěny VN je buchta, můžeme odebrat buchtu, pokud by už byl VN vzadu plný. On ale ještě plný povětšině není. Nakonec se odstraní blinovka a ta zabírá taky místo jednoho rámku. I velmi pěkná vč jsme zúžili na 8 rámků, tudíž je možné přidat SR + 2 M. Ano, u vyzimovaných slabších vč je možnost dát postavit víc M. No a u velmi silných vč, která nešla zúžit, tam prostě nevystaví nové dílo v této době největšího stavebního elánu a vzepětí. Obyčejně tato, ve veškeré literatuře doporučovaná SILNÁ vč, víc medu než průměrná, která zúžit šlo, nepřinesou a nepostaví dostatek vysokého díla a tudíž nenní výhodné snažit se chovat ultrasilné “koně”, jak se takovým včelstvům říkávalo. Průměrná přinesou často víc medu, postaví hodně vysokých M a tudíž obmění vysoké dílo dostatečně. A hlavně je s nimi méně práce, méně hlídání, chtějí se totiž méně rojit.

---------------------------

Začínají kvést špendlíky, jíva končí, ale pořád ještě dokvétá. Protože se musí přidávat M, už není plac za blinovkou pro zásobní plást. Ve VN = plodišti může nastat situace a často se to stává, že má vč najednou málo zásob. Nyní přijdou na řadu nevytočené polorámky s řepkáčem od loňska. Přijdou do TL. 

Právě teď je ta chvíle, kdy se likviduje stará KK a někdy je pod ní ještě loňský TL. Pokud jsou v KK ještě nevybrané rámky, nechají se a prostřídají SR a je dobré, aby jeden “trubčák” byla hotová, nejlépe jednou zakladená trubčina od loňska. Kdo čte pozorně, co píšu, chápe o co jde. Plodiště je plné, vč přebujelá, spotřeba pro plod obrovská, ale zásoby v některých vč už nejsou, není jich dost. Není jich už ani oněch nutných 5 kilo. V tuhle chvíli, pokud vč najednou nenajde v úle dostatek zásob = nejméně 5 kilo, omezí plodování!

Jeden medový zavíčkovaný polorámek 39x15 obsahuje asi 1,5 kg medu. Každé vč by v tuto dobu = rozkvétají špendlíky - mělo dostat do nového TL dva, lépe 3. Samosebou pokud má ve VN málo zásob. Kde je ve VN zásob hodně, do TL stačí dát mezi SR jen staré, případně poškozené nízké souše.

V mailu nebo SZ jsem dostal včera dotaz, kdy je vhodné dělat nový TL. U nejméně poloviny vč je to právě teď. 

Právě jsem vše popsal  a vysvětlil, domnívám se, že podrobně a snad srozumitelně. Pokud by i přesto někdo nechápal úplně, ptejte se.

Prosím o vyjádření i ostatní. Popíšu vám jak to dělám já.

Lze matky nechat obě, ony si to mezi sebou vyřeší. Lepší je ale vybrat, včely nevyberou vždy dobře. Třeba když by se jednalo o matky různého stáří, mohly by si vybrat například starou.

V tuto dobu lze prostě odstranit přepážku. Přizvednutí je ale jistě lepší a méně násilné. Třeba v pátek při příjezdu na chalupu a v sobotu přepážku odstranit a srazit rámky na správné rozteče. A hlavně zajistit, aby byl plod pohromadě - původní včelstvíčka měla své krycí rámky a ty by se ocitly mezi plodem. Na tohle pozor!

-----------------

Souvislost. Totiž. V tuto dobu se běžně dělá “vyrovnávání síly včelstev” tak, že se přebujelému odebere jeden plodový rámek plně obsednutý včelami, tak, jak byl se všemi stadii plodu BEZ MATKY a přidá za poslední plodový plást posilovaného vč. A to klidně i mezi rámky posilovaného, protože má určitě zadní krycí obsednutý včelami. Nikdy se to neserve. Je skvělé, když na přidávaném rámku převažuje právě se líhnoucí plod.

Lze posilovat i plodem bez včel, některá starší literatura to doporučuje. To má ale jisté úskalí a nikdy to nedělám pokud je na rámku plod otevřený. Přidáním takového plodu posilované vč v první fázi oslabíme se všemi možnými důsledky v násleujících dnech, týdnech a měsících. To proto, že vč má přesně tolik vlastního plodu, o kterém vědělo, že ho dokáže dokonale zabezpečit vším, tedy zásobami, teplem, ale hlavně počtem “ošetřovatelek”, ne tedy jen kojiček, jde třeba i “jen” o včely vyrábějící teplo a udržující adekvátní vlhkost. Jestli mu přidáme plod bez “ošetřovatelek”, nastane pro něj šok a může dojít k nedokonalému zabezpečení optimálních podmínek nejen pro plod přidaný, ale i vlastní. Proto tvrdím, že se v době dokvétání jív nesmí přidat plod bez včel. Vč to přežije. Pak ale může “nepochopitelně” podlehnout například CCD… Nebo jiné nemoci.

Ale to jsem jen odbočil související věcí v rámci kontextu.

Mnozí jsou odpůrci jakéhokoli vyrovnávání vč (dotaz je na spojování). On ale existuje ještě způsob posilování “brigádou” a ta má ještě jiný, donedávna naprosto netušený efekt. Posilování brigádou a i jen čenšování plodu se včelami mezi včelstvy je velmi nadějný a relativně nově objevený způsob upevnění a hlavně “nekonečného” předávání přirozené dokonalé imunity včelstev vůči všem nemocem, možní i moru (to ale nevím jistě zda jde i o mor). O tom ale připravuji vlákno, možná spíš článek či obojí.

Díky, předvedl jste dokonalou ukázku studia odborných textů. Přesně tohle doufám u ostatních.

Mám za to, že v mých tvrzeních není rozpor. Jde o každý rok zvlášť a málokdy se něco opakuje přesně stejně. To je poříroda se spoustou proměnných a my se musíme naučit reagovat nikoli šablonovitě (kopírovací revolverový soustruh), ale vždy podle momentální situace, vývoje a stavu přírody a v závislosti na ní a našich předchozích zásazích i aktuálního stavu včelstev.

Zdánlivý rozpor mých tvrzení je ukázkou toho, že se nedržím dogmat. Ve většině let dojde k situaci, že je zadní souš u BP, říkejme zadní krycí rámek, prázdný a tudíž není důvod ho v plodišti ponechat. Pokud není na vyvaření a je pěkný, hodí se později pro oddělky a podobně. Taky (první citace) nenastal čas a nenastal takový stupeň rozvoje, aby bylo možné rozšířit. Protože ale musíme přidat SR - probouzí se stavební pud a touha chovat trubce a rozšířit nejde, musíme zadní krycí odebrat a nahradit ho SR. V letošním roce je ale situace jiná, příroda “jede” mnohem rychleji než stíhají včelstva a nebo spíš než byly možnosti otevírat úly - chladno. Jestli se ukáže, že vč jsou silná a lze je rozšířit - černo včel na zadní straně zadního krycího rámku od stěny či BP, pak můžeme rozšířit. 

Tady musím odbočit. Mě je vše jasné a holt se neumím vždy dokonale vžít do méně zkušeného včelaře. Je nutné vnímat celý kontrext. Běžně používáme, hlavně kvůli stručnosti, zjednodušení a paušalizace. Když píšu o množství plodu, je nutné umět si uvědomit jak starého. Jestli vidím, že drtivě převažuje plod otevřený, je jasné, že rozšířit nemůžu a naopak, když váhám, ale všimnu si, že se jedná o většinou plod zavíčkovaný a vidím líhnout se na více rámcích včely (nebo na jednom masivněji), je jasné, že můžu být odvážnější. Taky musím mít na paměti předpověď počasí. Jestli hlásí vlnu mrazů, rozšiřovat nebudu i kdyby se to zdálo být vhodné. Určitá míra rizika je vždy i u zkušeného, opakuji, je to práce se živým organizmem, který je každý jiný a i počasí, viz příslovečné vrtkavé jarní (dubnové) počasí díky klimatické změně nastává už v březnu a je tudíž navzdory předpovědím ne úplně vyzpytatelné.

Podle čeho usuzuji případ od případu jsem myslím popsal v pilotním článku tohoto vlákna dostatečně. 

Tady si neodpustím určité tvrzení. Pořád se směšuje, i v odborné literatuře jiných autorů, i Včelařství a MV dvě základní pojetí včelařiny. Průmyslové a hobby včelaření. U prvního práci provádějí nekvalifikovaní nájemní dělníci, málem pologramotní a těm je nutné udělat mustr, podle kterého jedou hlava nehlava. Stanoví se jim co se v kterou dobu má udělat a tito námezdní dělníci to provedou a je jim úplně lhostejná nějaká včela, etika, humánní přístup ke včele a podobně.

Naprosto jiné je to s hobby včelařem. Je to stejně tupé, jako srovnávat sportovního rybáře, který se snaží porozumět životu ryb a snaží se je přelstít a dát jim bezpočet šancí ultrajemným náčiním a zacházením s rybou, obyčejně drtivou větščinu ryb pouští a snaží se k nim chovat někdy až s přehnanou opatrností. Naproti tomu průmyslový výlov rybníka je doce síla a rozhodně to není podívaná pro útlocitné slečinky či pseudomužské “sněhové vločky”. Oba způsoby chtějí chytit rybu, je v tom ale obrovský rozdíl. A já nepíšu nic pro ty, kdo by chtěli napodobovat průmyslové šablonovité včelaření. Pak doporučuji ten soustruh!

---------------------------

Zpět k vašemu dotazu. Nevím, jak kdo, já ale ani po tolika letech zkušenosti neumím přesně odhadnout míru zúžení. Vždy se přesně trefím tak do třetiny nebo poloviny vč, u zbytku jsem zúžil málo, někde moc. A to se pak projeví v tuto dobu, kdy se přidává SR, buď nahrazením některého rámku, nebo rozšířením. Kde se zúžilo málo, vč ve srovnání s ostatními stagnuje. Naopak kde se zúžilo moc radikálně, včely už nosí nový pyl a zásoby za blinovku a bylo potřeba rozšířit dřív.

Někde jsem opakovaně popisoval praxi předků s vyřezáváním spodních, nejčernějších a někdy malinko oplesnivělých rohů rámků. Uvádím, že tady si vč staví první trubčinu a chovají první trubce. Navíc je to jakási pojistka pro pozdní přidání SR. Většina včelařů nemůže být u včel denně jako já, včelaří víkendově například a pak je pro něj výhodné využívat tuhle praktiku předků. Ti věděli proč to dělají a dělám to též a doporučuji velmi.

Tady aktuálně prozradím jistou fintu. Nastane situace, že vč by mělo mít možnost stavět, je nutné mu to umožnit, není ale dost silné (není černo včel vzadu “od zdi”) na rozšíření. Zadní krycí rámek včely plní pylem a nahoře sladinou, rohy mají ještě zavíčkované zimní zásoby. Vždy je ale možné odřezat nejen rohy, někdy i 20, 30 i více % plástu. Ano, holt zničím drátkování, to je život. Co se ale stane? Vč přišlo o část nejtmavšího díla toho konkrétního rámku, které bylo téměř nevyužité. Získalo stavební prostor a současně nebylo o rámek rozšířeno, což by ho mohlo teplotně “podtrhnout”. Někdy se nedá nic dělat a vyhodí se i trocha nového pylu a někdy i sladiny - je to menší škoda, než vč podtrhnout rozšířením o celý SR.

První SR mám  často udělané ze starých zásobních souší, které vím, že už vč nedokáží “vyčistit” v komorách. Odříznu tedy spodní půlku (třetinu, čtvrtinu nebo tři čtvrtiny - snad je to srozumitelné) a místo SR přidám toto. Co nastane? Vč získá nejen možnost stavby, získá ale i často dost zásob. Toto dělám právě hlavně u těch vč, kde se mi zdá zásob méně.

Další finta je následující. Geny se účinněji šíří trubci, matkou hůř. Proto je nutné podporovat trubce v dobrých vč, v horších je všemožně ničit a dávat jim trubčinu z lepších vč - zdravé včelstvo, má-li zůstat zdravé, nesmí být bez možnosti chovat rubce!!!! Toto je naprosto nutné nepodcenit, stoprocentně to uplatnit nelze, ale je to možné a snažit se v míře co největší dělat. Dobrým vč, kde chci co nejdřív trubce, dávám hotovou, nejlépe jednou zakladenou trubčinu z loňska. Běžně mám nedostavěné SR, nebo pokus o volnou stavbu s trubčinou a jako první SR přidávám vybraným vč právě toto a doufám v co nejrychlejší zakladení. Jak se tak stane, nahrazuji trubčí plod “oybčejných” vč tímto, jejich trubčinu likviduji a dobrým dávám novou možnost “plodit” trubce. Současně - a to se málo ví, je to nejúčinnější podněcování = cizím plodem. To funguje ze všech způsobů podněcování nejlépe, hlavně je to “nekrmicí” způsob podněcování.

-------------------

Doufám, že jsem váš dotaz pochopil správně a odpověděl dost podrobně. ne-li, ptejte se. Totéž uvítám od ostatních, komu je něco nejasné, ptejte se. Zatím mám čas i elán sdělovat zkušenosti.

O TL založím vlákno. 

Kolem poloviny února byla vč zúžena. Musí to být tak brzy viz můj článek o pravidle 40 dnů. Jedině tak mohou vč využít dvě jarní snůšky, některá vč v některých letech dokonce tři jarní snůšky. Zatímco je jarní snůška absolutně jistá, je vždy a každý rok nejméně jedna, tak zvaná hlavní snůška je nejistá a množí se roky, že se nedostaví vůbec. Čekat tedy na “hlavní” snůšku může znemenat absolutní neúspěch daného roku!

Vč zimovala na 10 rámcích míry 39x24 nebo 39x30 a je jedno, zda mají pod sebou TL, nebo KK, nebo obojí a nebo oddělky nic. V polovině února byla většina vč zúžena - asi 10% vč je tak silných, že je zúžit nelze - na 5-8 rámků (záložní včelstvíčka i na 4 rámky), zásobní byly z části odebrány a z části - ty nejstarší a nejčernejší byly vloženy do komory vytvořené na KONCI plodiště (viz moje články o tom, že je česno u strany a tudíž je v úle předek a zadek plodiště) pomocí blinovy přepážky. Vynálezce se jmenoval Blinov, byl Rus a svojí přepážku představil ve 30 letech 20 století jako prostředek na samoléčbu nosemy apis. Měli bychom tedy psát Blinovovy přepážky, ale ustálilo se zjednodušení zápisu a píšeme malé b.

Je samozřejmé, že vč musela být nakrmena před zimou ne dostatečně, ale na hraně nadbytečnosti (ne tedy nadbytečně ulitá). To je velmi důležité, vč (pouze Kraňka a BF) má neustále dokonalý přehled o tom, kolik zásdob má k dispozici. Vč neví, že mu včelař pomůže a tudíž se nerozploduje pokud nemá absolutní nadbytek zásob!!!!!!! A právě komora za blinovkou umožní, že vč má relativně malý prostor na vyhřívání, ale za přepážkou v komoře má dostatek zásob a “ví” o tom! Toto je naprosto stěžejní informace, obyčejně v odborné literatuře neuváděná.

Je březen, odkvétá jíva. Vč už hodně plodují. Od předku plodiště mají krycí rámek se zásobami, pod kterými je dostatek pylu. Proto se s tzv “krycím” rámkem nesmí manipulovat a dávat jej během roku jinam, vč o tomto rámku ví a ví, co si do něj celý rok ukládá a počítá s tím, že “to” tam najde až bude potřebovat.

Druhý rámek za předním krycím - existuje i zadní krycí rámek, na něm ale už není třeba tak úzkostlivě lpět - bývá mladá souše se zásobami a pylem, u poloviny vč v této době (dokvétá jíva) v tomto rámku nebývá plod a nebo jsou v  něm vajíčka, pěkná vč už i tady mají hodně plodu.

Pak následují plodové rámky. Na konci před blinovkou (pokud bylo správně zúženo) je zadní krycí rámek, tedy souše s očividně “čerstvými” zásobami a je jedno, z jaké míry je to čerstvý nektar z jív a kolik z toho jsou vynesené a upravené (naředěné) zásoby ze zakomorovaných rámků. V tomto rámku je na vnitřní straně (k plodu) očividně hodně čerstvého pylu. Když dokvétá jíva je nezazší chvíle vložení Stavebního Rámku = SR. A musí se přidat (rozšířit vč o jeden rámek) mezi zadní krycí a poslední plodový. Pokud mezi zadním krycím a plodem je ještě rámek (bylo málo zúženo), musí tento rámek (i když je asi tmavší) mezi přední krycí a plod. 

Zopakuju: Na konci hnízda je plod, pak SR a za ním zadní krycí rámek s pylem a zásobami. Většina vč už ukázala probuzení stavebního pudu, zkušenější včelař u některých vč přidal SR už o několik dní dříve. 

Opakuju stav přírody - dokvétá jíva, začíná květ dalších rostlin, začínají bělet špendlíky, trnky (pro včely bezvýznamné) rozkvetou později. V tuhle chvíli přidáváme první M a to vždy mezi SR a plod. Podrobně vysvětleno v mém článku - vlákně - Jak z oddělku na včelstvo systému Dadant. 

Jsou roky (letos třeba), že kvůli počasí dávám u většiny vč první M současně se SR. 

První M se vkládá mezi SR a plod i tehdy, když byl přidán SR s předstihem, vč na něm začalo stavět trubčinu, ale ještě není trubčina zakladená. Zakladou jí během dne či dvou. Není možné být u každého vč přesně v ten den, kdy u něj nastane nejvhodnější chvíle.

Jestli některé vč na SR postavilo srdíčko dělničiny, obyčejně staví 3 srdíčka a jedno bývá dělničí, je to známka toho, že vč chce další dělničí buňky a M mělo už dostat o den či dva dřív. Stejně tak se někdy stane, že některé vč začne za blinovku nosit pyl a čerstvé zásoby (zvláštně se leskou a někdy při naklonění plástu tečou ven). To je neklamný signál, že mělo být už rozšířeno.

Začátečníky nesmí zmást, že úplně první stavba v roce nebývá ze žlutého vosku, ale z hnědošedé “špinavé” hmoty, která postupně v srdíčku směrem k okrajům přechází v krásně čistou barvu vosku. To se probudil stavební pud dřív než se stavitelkám aktivizovaly voskové žlázy a vč začalo stavět z materiálu, který někde v úle “ukouslo”. Je to z části propolis, z části okousané okraje starých buněk tmavých plástů, různé “můstky”, případně zbytky loňských matečníků a podobně. Stará literatura dokonce uvádí stavbu z materiálu nalezeného mimo úl a donášeného včelami do úlu, je popsán případ okusování dehtové lepenky a použití materiálu na stavbu prvních plástů. Já ale nic takového nikdy neviděl, jen si pamatuji fotky a články (nevím už kde to je) ze starých dob.

Jednou ze známek probuzení stavebního oudu je i to, že se najednou objeví po HL rámků jakási žlutě vosková “krupice”, která je ale pevně ulpělá na rámcích. A zkušěený včelař nepřehlédne, že vč začalo novým žlutým voskem zpevňovat okraje buněk starých plástů. To dělá vč ve chvíli, kdy bylo trestuhodně zanedbáno včasné přidání SR. Ovšem slovo trestuhodně není úplně patřičné, "trest" je v tomto příadě jen to, že včelař nevyužil hned od začátku plně stavební potenciál včelstva. Nic strašného se neděje, vč to nijak neuškodí, jen je poro včely i včelaře škoda, že vč už mohlo stavět.

Je naprosto nutné si uvědomit ještě další věc, kterou podrobně popíšu v nejbližší době o stavbě vs produkci medu. Našel jsem pro vás pěkný článek od O. Brennera (neznám ani jeden jeho špatný článek) právě o pověře, že stavba je na úkor medu. Není!!!!! Je to stejné jako je nesmyslné dávat včelám invertovaný cukr. Bezděčně k němu stejně přidávají invertázu. A stejně tak se včelám tvoří (potí) šupinky vosku a včely to nemůžou zastavit ani omezit. A když nedostanou možnost stavět, voskové šupinky z nich padají v podobě měli na dno úlu, odkud jsou vynášeny čističkami a vyhazovány s ostatním odpadem z úlu. Tudíž myslet si, že neposkytnutím vč možnosti stavět se získá víc medu je krajně neodborná představa!

Ale zpátky do chvíle, kdy odkvétá jíva a ještě nerozkvetly špendlíky. Právě jsem popsal, kdy a jak prvně v roce rošiřovat, ale záměrně jsem neuvedl absolutně nejzákladnější podmínku. Ta pak platí i pro pouštění do medníku a stojí na ní to, zda budou nebo nebudou úhyny (CCD) na konci sezony a v zimě.

Jinde jsem mnohokrát vysvětlil a zdůraznil, že je nutné mít v plodišti nějaký předek a zadek. Třeba v tom se metodika Blaník diametrálně liší od Cimalovy metodiky Eurodadantu. Tam je česno uprostřed, dvě blinovky a dvě komory. Prostě nesmysl. Taky považuji za pocticé sdělit, že to o předku a zadku úlu jsem nevymyslel já, ale O. Brenner (a možná někdo před ním). 

Protože se vše ve vč odvíjí od česna, tak to, co pozorujeme nejdál od něj, je zaručené, že lepší je to ve včelstvu směrem blíž k česnu. A tak, rozšiřovat smíme až když je poslední rámek v úle na zadní straně (ke stěně nebo k blinovce) tak hustě plný včel, že téměř není vidět plást!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kdo toto nehodlá respektovat, nesmí se pak divit úhynům, rojení, ani malým výnosům. Pak totiž tepelně podtrhuje včelstvo a to se vždy vymstí. Dříve nebo později v roce a nebo i klidně až v roce dalším. Také (ani toto se nejde nikde dočíst) je nutné si uvědomit, že když je vč nějak v nepohodě, trpí, nemůže dělat nic a tak je pak vyrojení jedinou možností, jak se utrpení zbavit. Mnozí včelaři si tudíž vyhánějí vč do rojení sami mnohými nesmysly, o kterých jsem toho už tolik napsal. Každý strůjcem svého štěstí, chtělo by se říct.

Uvedené patří do kategorie "co se nedá nikde vyčíst" a tak doporučuji všem si tento článek uložit. Je to shrnutí mojí skoro šedeátileté praxe, opřené o zkušenosti předků a vědomosti ze stohů odborné literatury, kterou jsem nepřečetl, ale prostudoval. Víc vám nikomu dát neumím.

Mám za to, že tento příspěvek měl být ve vlákně o zajímavých videích.

Jinak mám s dr Klímou problém v tom, že jsou jeho přednášky nezáživně dlouhé a nesmyslně opakuje stále dokola totéž a hlavně, asi aby liberálně nikoho neurazil, nic neřekne jasně a jak se říká natvrdo.

A tak jsem si toto video vůbec nepustil, protože prostě Klíma = nuda. A nejspíš ho tak nevnímám sám, ohlas je na video nulový a příspěvky, které by rozebíraly informace z jeho přednášky žádné.

Všimněte si ale kolegové, že pan kolega März je se stavem zásob spokojený, dá se říct že velmi. 

Není sám, v jednom videu před pár lety ukazuje Sadláček v tuto dobu ještě hladovější oddělky. Pan März aspoň není exhibicionista a nevčelaří nahý.