Příspěvky uživatele

Pan kolega Goro se jen upsal, samosebou včely pyl hned konzumovat nemůžou, dokud není zkvašený. Takže všechen pyl uloží do buněk. Už při sběru ho “sliní” medem z medného volátka a sekretem hltanových žláz. Pak je vzduchotěsně napěchován do buněk a zakryt medem a díky tomu poměrně velmi ryche zkvasí. Tím vzniká tak zvaná perga. Zkvašením se v něm zpřístupní výživné látky. 

Pyl nikdy neplní do buněk až po okraj, nechávají asi 20% buňky volné. Na to před zimou přijdou zimní zásoby, ideálně med a tyto zásoby jsou zavíčkovány. Takto uložený pyl čeká na předjaří a jaro, na jarní rozvoj. Pod víčky a zásobami vydrží i dva roky a moížná déle. Včelaři se pak mylně domnívají, že jejich včelstva mají v podletí nedostatek pylu a vyčuránkové je při tom nechávají. Proto pak neznalým vnucují nesmysly, jako jsou kvasnicové a jiné, údajně bílkovinné nesmysly. Já tvrdím, že tyto náhražky nemají žádný význam - zkoušel jsem několik let části vč to dát a části ne a nebyl žádný rozdíl. Navíc mám podezření, že možná může včelám působit potíže syntetické uměliny z krmiva odstranit. Ale to je jen moje domněnka.

Je smutné, že i poslední Včelařství opět zveřejnilo blud o kvasnicích. Tyto nesmysly straší v hlavách některých včelařů vytrvale už po několik generací…

Gledicii musím hledat, neznám a děkuju za info, akorát je rozhodující kdy kvete. 

Katalpu pohlídám a dám sem vědět. Děkuju.

Slíbená pohádka: 

Žlili byli dva bratři, bydleli vedle sebe ve vsi hned u lesa. Začaly růst hřiby. První z bratrů popadl svých 5 košíků, kterým se celý rok doma vyhýbal, překážely mu a musel se o ně starat, aby je nezničili škůdci a pospíchal do lesa na hřiby. Druhý, chytřejší bratr, se celý rok jako hlupák o košíky nestaral. Nemusel je pořád sířit kvůli červotoči, ušetřil si spoustu starostí a tak měl košík jen jeden, ten, který používal a tudíž se do něj žádní škůdci nedali. Přece u lesa je potok, kolem něj spousta vrb, košíky plést umí a tak si prostě, AŽ BUDE POTŘEBOVAT a hřiby začnou růst, nadělá košíky jiné, nové, lepší, čisté. 

Bratři začali sbírat hříbky. První košík byl hned plný. Zatímco hloupější bratříček plnil staré košíky, chytřejší odnesl domů JEDEN košík hříbků a šel plést nový košík. Než nařezal proutí, měl hloupý z bratří doma další plný košík hřibů. Než chytrý upletl JEDEN košík, měl první doma 5 košíků plých krásných hříbků. Chytřejší bratřík měl doma jen jeden košík hříbků a upletený krásný JEDEN úplně nový košík. Vloudila se ale malá chybka. Hříbky přestaly růst a tak měl hloupý z bratří doma 5 košíků hříbků, “chytrý” jen jeden plný a k tomu druhý, krásně nový, ale bez hříbků. Kdo z bratří byl chytřejší? 

--------------------------------------

Takže. Teoretikové (vědci, taky proto si jich tak málo umím vážit, tedy většiny z nich) spočítají, že kilo vosku = 3,4 kg medu a vyvodí z toho zdánlivě rozumný a přesně podle fyzikálních zákonů platný závěr, že medný výnos není a nemůže být na úkor medu, protože je to zanedbatelné. A také, že snůška vybudí u včel pud nejen sběrací, ale i stavební. My víme, že včely použijí většinu vosku z M (jen u dobré a tedy tenké M - vysvětleno v jiném článku) a jen asi 65% přidají. Jestli tedy váží mezistěny na jeden nástavek (11 r) 39x24 asi 0,8 kg vosku, včely přidají asi půl kila vosku a to je tedy ekvivalent asi jen 1,7 kg medu. Protože se do bedny 24 vejde asi 22 - 23 kilo medu, je nějakých 1,7 kg opravdu naprosto marginální množství. To je přece úplně jasné, na to není třeba být kandidát věd! Jenže všichni vědí, že tohle nefunguje a strašně se diví, že jim vč (jen někdy, někdy taky ne) sice postaví celou bednu rámků, ale nějak je toho medu méně než by být mělo, často taky skoro žádný. Pohádka vysvětluje, jak funguje svět v praxi bez ohledu na pány chytré, co žijí z grantů a je jim lhostejné, zda mají včelaři med (a potažmo živé včely).

V článku ze 7.4.24 jsem zveřejnil unikátní know-how, jak nemuset použít mateří mřížku a všech pozitivních efektech jejího nepoužívání. Píši tam ale, jak je u stěn po souši a lépe po dvou souších a jak tedy vč má hned, jak začala snůška, k dispozici nejméně 2, lépe ale 4 souše a tudíž má ihned kam dávat med. Tím je ve výhodě proti včelstvu, které musí postavit všechn 10 (nástavek je na 11 rámků, do medníku se ale dává se jen 10). Je to tedy aplikace efektu “chytrá horákyně”. Vč souše na okamžité ukládání přínosu má i nemá, má kam dávat mned, ale současně musí horečně stavět a tím je u něj stimulován i stavební pud, který zase podmiňuje intenzivnější shanu využívat snůšku, tedy zintenzivní pud sběrací.

Zbývá ještě dodat jak s títmo systémem medníku systému Blaník začít když nemáme panenské souše. To, že jsou panenské je jedna z věcí, které odrazují matku klást v medníku. Dalším, co jí neláká ke kladení v medníku, jsou větší rozestupy rámků - obojí je ale podmíněno dostakem místa dole ve VN a pod ním v NÍZKÉM TLumiči. V článku vysvětluji, jak udělat z vysoké souše nízkou. Protože je opakovaně zakladená, tmavší a teplejší, je pro matku atraktivní. Proto musí přijít ke stěně, tam matka klást nebude. Také proto jsou lepší medníky tenkostěnné, tudíž je tam chladněji a to je další důvod nekladení u stěny. No a i když má mít Blaník med pouze z panenského díla, holt nějak začít se musí, doteď měl každý med z díla s košilkami, tak to snad jednu sezonu ještě vydrží! V dalším roce už budou i ty první souše v medníku panenské.

Zakladené souše z medníku, ať ty, které jsme udělali ze souší vysokých a nebo nám výjimečně některá matka 1-2 rámky zakladla, tyhle souše přijdou příští rok do TLumiče, kde přece musí být polovina rámků dělničích. Píšu, že v TL má být polovina dělničáků, ale od letoška u poloviny vč, jak 30 tak 24 zkouším jen 4 trubčáky v TL. Současně zkouším sebrat asi polovině včelstev vysoký SR už teď a nahradit ho mezistěnou. V tomto případě ale mezistěna nepřijde na poslední pozici, ale jako třetí od konce. A ano, “roztrhne” se mezistěnou plod (což by se nikdy udělat nemělo). V tuto dobu to už nevadí a nebo je to menší zlo, bohatě vyvážené ziskem jedné další mladé vysoké souše ve VN navíc. A také s ohledem na viditelnou sílu a kondici včelstva. Jestli úl obrazně puká ve švech včelami a zadní strana posledního rámku (stavební rámek) je černá včelami, pak to smíme risknout a mezistěnou jeden, raději dva rámky oddělit. 

O tom, zda lze přesunout chov trubců pouze do TL už v době rozkvětu řepky (záměrně neuvádím datum, ale začátek květu řepky, nebo jabloní), a současně zda stačí jen ekvivalent dvou trubčáků vysoké míry, podám zprávu příští rok po vyhodnocení pokusu. Metoda LBV, která mi nikdy nefungovala, také předpokládá 2 rámky vysoké míry čisté trubčiny, ale mezi dělničím plodem. To ale o ty 2 rámky omezuje matku v kladení a já jsem zásadním odpůrcem omezování matek ve vysokém prostoru úlu. Polopatě: Jestli tedy dám do TL jen 4 nízké rámky, je to ekvivalent 2 vysokých rámků LBV, jenže na rozumnějším místě úlu. Proto doufám, že budou 4 N rámky trubčiny v Tl stačit.

A je ještě nutné upozornit, že se celkem běžně děje, že něktará včelstva zakladou i trochu dělničiny v TLumiči. Ničemu to nevadí, od toho tlumič je, aby byl jakýmsi “pojistným ventilem” a umožnil včelstvům expandovat jinam než do medníku. Tedy pokud to které včelstvo takovou potřebu v prvním největším vzepětí, v době květu ovocného stromoví, projeví.

Troufnu si ještě dodat velmi odvážnou domněnku. Jestli včelař udělá všechno přesně jak jsem v metodice Blaník popsal a PODROBNĚ vysvětlil a stejně se mu chce včelstvo rojit, pak je to genetická vada matky. Ono je to u některých žen stejné, můžou mít doma první poslední a stejně zanášejí. U včel matku můžeme snadno vyměnit za jinou, která bude možná lepší. U včel ano…

Jako dítě si pamatuju. Přišel pán, mámin známý a říkal: “Dávejte medníky, je snůška!” U nás to bylo snadné, první medník byla patnáctka bez mřížky s panenskými soušemi, stačilo je “naházet” na úly. Ale máma mávla rukou, že lidi o květový med stejně nestojí a že si počká na druhý, lepší med. Ten rok ale už žádný jiný med v té lokalitě nebyl. Tehdy se maminka velmi poučila!!!

No a já při kočovce, myslím 86 (nevím zda v roce Černobylu, rok před a nebo rok po) zažil, že přišly dva týdny dešťů a prudkého ochlazení, na víc jak polovině úlů byl celo a polomedník, tedy asi 40-45 kilo řepkáče a holky to sbaštily. Pak jsem jel k hrachu, na něm jsem neviděl včelu. Ale ten rok byl jediný v životě, že když jsem dovezl hrubý krystal a vodu, že jdu krmit, vytočil jsem průměr 45 kilo černozelené medovice. Ten med když tekl z medometu, opalizoval asi jako (ne tolik, samosebou) jako krk divokého kačera. V dětství byl takový med v lese, kde měli naši včely. Když mi bylo asi 10 to v lese zrušili…

Ale máte pravdu, od doby kdy nepřevěšuju plod, neznám mřížku a nijak neomezuji matky a používám pouze dadant-systém, nepamatuju, že bych byl bez medu. Stejně jsou na tom Petr i Tom4. Já a Tom nemáme “učedníky” Petr ale má 3 a ti začali mít med až když přešli na Blaník.

Přidám perličku. Je jistý pán, o dost mladší, můj úhlavní oponent z devadesátek, militantní ochránec přírody a sluníčkový progresivista, těžký liberál. Netykáme si, udržujeme si velký odstup, potkáme se leda náhodně. Po 3 letech z Petra před dvěma lety vylezlo, že pan inženýr, ideový odpůrec a vysoká šajba v republice v environmentalizmu, včelaří a že včelaří v Blaníku a že mu včely dal on, Petr. Pan inženýr prý dva roky pečlivě, ne četl, ale studoval (Petr mu odmítl dát včely dokud to nanastuduje) vše co jsem kde zanechal na internetu a úspěšně včelaří v Blaníku. Petr 3 roky nevěděl za A zda u toho pán vydrží a B co tomu řeknu. S panem inženýrem se pořád nebavíme, ale vzájemný respekt se podstatně zvýšil. Jsem rád, že začal včelařit (je mladší, mírně nad 50 a tedy perspektivní) a že se toho drží. I když liberály a k tomu ochránce přírody fakt nemusím, přesně takhle by to mělo na světě fungovat. Nemusíme si pasovat, můžeme být názoroví odpůrci a nemusíme si padat kolem krku a dokonce se ani bavit, ale vždy, když se chce, lze najít nějakou spojnici.

Má to vadu. Na většině ČR akát nemeduje a lípa snad nikde. U nás má od pondělka udeřit zima pod 8 ve dne a trvat nejméně týden. Pak bude po medu ze snůšky, která právě běží.

To je dřezovec ode mě? Kdybych je dal do země z těch kýblů, byly by taky takové!

Ano, dřezovec vytváří sám od sebe impozantní strom velmi pěkného tvaru. Úžasné jsou ve Zruči na náměstí v malém parčíku proti poště. Ale to se už nedožiju až budou ty moje tak velké a krásné jako ty Zručské…

Ani nevím, zda a jak na to jdou včely, nikdy jsem je neviděl kvést. 

To proto, že jde o včelařinu, tedy obor zemědělství a to není jako práce na soustruhu. Tady jsme závislí na počasí a protože nejsme jasnovidci, asi proto vám nikdo  neodpověděl. Já vaší otázku vzal z jiného konce, abychom neměřili a netěšili se předčasně. Vše má svůj čas a ano, nejspíš to bude letos poněkud dřív, než roky jiné.

Mimochodem, já se tedy rozhodně netěším, na včelařině mě nejvíc nebaví (řečeno eufemisticky) vytáčení, především ODVÍČKOVÁNÍ a odbyt medu mě taky nebaví. Jo, jsem takovej, chodím rád na ryby a rybu bych možná jedl, ovšem jedině s pistolí u spánku. Stejně tak miluju včelařinu, ale jak mám vytáčet, jsem na mrtvici.

Mí předkové říkávali: “Kdo dřív měří, nežli věje, na.erou mu do věrtele”.

Teď mi dochází, že mladí (i věku středního) nejspíš netuší o co jde. Tak tedy. Věrtel byla objemová “normalizovaná” míra, něco jako hodně velký kýbl. No a vátí. Když se cepem vymlátilo obilí na mlatu, sedlák získal směs zrna a plev. Bylo nutné oddělit zrno od plev. Plevy jsou pluchy, jakési “košilky”, kryjící v klasu semeno. Sedlák musel počkat na větrný den, otevřel oboje vrata u stodoly dokořán a v silném větru vyhazoval lopatou do výše směs zrní s plevami. Těžké obilky padaly v místě vyhazování na plachtu, ovšem plevy unášel VĚJÍCÍ vítr. A proto to sousloví. “kdo dřív měří, než - li věje”.

Ale k tomu ještě byla potřeba “ouhrabka”, řešeto (pochybuju, že všichnu tuší co je řešeto), kterým se směs zrní/plevy nejprve proselo. Toto řešeto (neumím ho najít na netu - dokonale zapomenutá, dřív nezbytně běžná věc) mělo, průměr asi 70 cm, bylo to dřevěné okruží z tlusté dýhy jakési tenké prkýnko asi 25 cm vysoké stočené do kruhu a za síto sloužilo něco jako králíkářské pletivo. Tímto sítem se nejprve prosála směs obilí s plevami, aby se oddělily cepem pozurážené klasy, které by při vátí proud vzduchu neodvál.

Později byl vynalezen jakýsi ručně velkou klikou poháněný fukar, říkalo se mu nepochopitelně “mlejnek” a tím se uměle ve stroji vytvořil velmi silný proud vzduchu, který odnesl plevy a lehká zrna dál od těžkých a tedy kvalitních obilek = zrní. Současně míval mlejnek i šikmá třasáková síta, kde se oddělila semínka plevelů.

Dnes úplně zapomenutý svět, za mého dětství se to ještě vidělo na vsích. Ano, jsem tak starej, že sice nepamatuju hnědý uhlí, ale pamatuju první mlátičku na kolech, rozorávání mezí pásákem DT, břisknou muziku i hysterickou selku, opakovaně se pokoušející skočit pod pásy traktoru. I jejího manžela (přiženil se k nim), jak se za ní styděl a jak jí s chlapama opakovaně odnášeli stranou. A taky čtyř divné pány, co přijeli v Tatraplánu, v kloboukách a dlouhých kožených hnědých kabátech, stejné kabáty (možná stejní chlapi) jako bylo ve starých filmech GESTAPO. Ti stáli opodál, jen sledovali co se děje, s nikým se nebavili a lidi se jich zjevně báli. A maminka mi říkala: “Nekoukej se na ně!” - poslechl jsem rád, byly mi asi 4, možná 5 let a taky jsem se jich bál… 

Jo, to a mnohem víc si pamatuju… Ale omlouvám se, odbočil jsem hodně daleko. Chci jen říct, netěšme se předčasně, abychom pak nebyli zklamaní. To není pověrčivost, to je zkušenost.

To asi jak který druh, je jich hodně. Co vím já kvete mnohem dřív, myslím na začátku června. Dám sem vědět.

Vypěstoval jsem ze semínek 6 sazenic. Jednu jsem dal sousedům, umořili to. Druhou asi umořila dcera. Dvě jsou nevím kde a dvě mám pořád v kyblíkách, už 3 roky (možná 4) a nevím kam je vysadit…

Zrovna tak se mi podařilo ze semínka vypěstovat několik sazenic dřezovců. Něco jsem rozdal a zbytek tady mořím v kyblíkách, asi 3 stromky metr vysok. Jenže jsou vysoké metr už 3 roky…

Podobně s netvařci. Ty, co jsem vysadil, se nerozrůstají (údajně invazivní agresivní keř) a nějaké mám ještě v kyblíkách. Ono se ne všemu všude daří. Právě tak mám v kyblíkách stromky akátu. Vysazené témněř “stojí” a nijak bujně se neuchytily.

Ještě ke katalpě. Je to neskutečně pomalý strom. Ve Vlašimi je jich několik mezi farou a kostelem. Všiml jsem si jich, jako neznámně “exotických” stromů jako dítě -mají veliké listy podobné lípě, ale 5 x větší. Měl tam pod širým nebem dílnu kameník a já se chodil dívat jak pracuje. Stromy snad vůbec nevyrostly, mají pořád metr nad zemí asi 20 centimetrů… Jen mezi nimi a farskou zahradou, kde pracoval kameník, vyrostla už před 60 lety zeď.

Zjara není problém, příroda je štědrá a nabízí víc možností, než stíhají včely využít. Tady se o nic snažit nemusíme. Bavme se spíš o tom, co pro včely od července. Doporučuji všem Gorův poslední článek. Sice se tam jen zmíní o zhoubnosti pylu z polních plodin (i plevelů na "stříkané" půdě), ale já se domnívám (opatrná, “liberálně” blbá floskule), přesněji jsem přesvědčený a nejpřesněji VÍM JISTĚ, že má význam pro zdraví a vitalitu včel právě to všechno, co kvete a poskytuje pyl (i snůšku) z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali.

Pana Gora prosím (nemá teď čas jako nikdo) aby rozvedl co naznačil o škodlivosti pylu ze zemědělských ploch. Můžu mu napsat soukromně, myslím ale, že by i ostatní jistě uvítali, aby se podělil o to, co o téhle problematice ví. Já moc ne, přiznávám a k prosbě se možná někdo připojí.

Systém Blaník nezná mateří mřížku. Jak ale docílit aby matky v medníku nikdy nekladly? Trvalo roky než jsem na to přišel a nyní to funguje na 95%. A kupodivu to funguje i u medníku míry 39x24. U této míry mám ale vyzkoušený jen první medník, ten skutečně může být vysoký 24, další ale už NN. 

Mnozí dělají zásadní chybu, že dají stavět celou bednu. O tom ale tento příspěvek není, to vysvětlím v jiném článku.

Na druhou stranu jsem se setkal u kámoše s názorem, že má panenských souší dost a tudíž nemusí pořád vylepovat tolik nízkých mezistěn do medníků. Nezeptal se mě a pak se velmi divil, že mu víc než polovina matek zakladla v medníku nízké rámky. Tak to vysvětlím jak to funguje.

V první řadě. Do medníku nesmí nikdy přijít volná stavba a nesmí tam být prostor pro divočinu ani jako pětikoruna!!!!!!!! Jakmile se tam objeví možnost stavět divočinu, vždy udělají trubčinu a tu matka dojde nadšeně zaklást. Jakmile ale přelezla vodorovnou mezeru mezi patry, a je v medníku, pak tam už zaklade i spoustu dělničiny. I té panenské!

Stavba k medu patří, dát jen souše není dobré ani rozumné, šupinky vosku se včelám tvoří stejně a když nemají možnost stavby, šupinky vosku padají spolu s mělí do podmetu, odkud jsou vynášeny čističkami ven z úlu.

NÁSLEDUJE ZÁSADNÍ INFORMACE,  kterou nelze nikde vyčíst a je to tedy originální know-how.

Medník 39x15, 39x17 a dokonce i 39x24 se vystrojí následovně. Ke stěnám se dají dvě souše, tedy 2 + 2. Kdo začíná a nemá, dá po jedné a kde je vezme vysvětlím na konci.

Do medníku se dává jen 10 rámků na nepatrně větší rozestupy. Od oka, v medníku nesmí mezerníky u mě kvůli odvíčkovacímu stroji být a i když se odvíčkuje ručně, je třeba mezerníky nemít. Už jen to, že jsou rámky malinko dál od sebe, působí zrtrátu atraktivity pro matku.

Tudíž jsou v medníku 4 souše, dvě a dvě u stěn. Tam matka klást určitě nepůjde. Doprostřed přijde 6 mezistěn vedle sebe. Nesmí se zebrovat, tenhle nesmysl je nutné ze včelařské praxe jednou pro vždy odstranit! Když souše chybí, dají se jen dvě a mezistěn 8 a opět souše ke stěnám.

Proč pouze tak a ne jinak?

Začala nárazová snůška, samosebou se nesmí přidávat medník dokud na to vč není zralé. Zopakuji jak se pozná "zralost" na medník. Na posledním rámku od česna na straně ke stěně musí být v plodišti tak černo včel, že téměř není vidět plást. 

Co nastane když jsme přidali medník podle popisu. Včely mají ihned kam ukládat zahuštěný nektar, na to mají dvě a nebo 4 souše u stěn. Pokud se skutečně počká s medníkem na správnou chvíli, včely začnou souše plnit neskutečně rychle. Současně horečně staví mezistěny uprostřed medíku. Matka klást ke stěně nepůjde (výhoda tenkostěnných medníků), výjimečně by zakladla druhou souši od kraje. Pokud má ale pod plodištěm TLumič, nikdy nemá potřebu. Uprostřed medníku by ale neodolala a šla by nahoru klást. Tam to ale nejde, včely teprve vytahují mezistěny. Jenže medařky, které nemají ještě ne úplně zahuštěný med kam ukládat, plní buňky stavitelkám tak rychle, že cpou med do polovičních buněk. Matka ale klade až do buněk hotových s “normalizovanou” hloubkou. A tak když jsou buňky vhodné pro plod, už jsou zaplněné, třeba jen z části, ale jsou zaplněné.

Co se děje dole ve VN. Protože je pod VN TLumič, tedy speciálně vystrojený NN, kde je půl rámků VS - tady posatví 100% trubčinu prostřídaných dělničími plásty (jediné, vlastně “zebrování” v systému Blaník), už hotovými a ne tedy mezistěnami.  Do dělničiny ukládají úlové včely “surový”, tedy řídký nektar od létavek. Tím se stane, že včely neomezují ve VN matlku v kladení - každý pozoroval, že v té době plní nezralým medem každou buňku hned jak se vylíhne včela. K tomu pyl a vždy dojde, když není TL, k omezení matek v kladení. To se u Blaníku, kde TL je vždy, neděje. Ano, dole v TL ukládají včely i “přebytečný” pyl. Pyl bude sloužit ke krmení trubčího plodu. Prostě, kde je plod, dávají k němu i pyl.

Popsané je druhý důvod, proč matky nemají potřebu klást v medníku, nejsou totiž ve VN = v plodišti omezovány nárazovou snůškou. Nárazovou snůšku TLumí TLumič a proto jsem ho tak nazval. Mimochodem Sedláček má POLštář a Řeháček (Eurodadant) má “manipulační nástavek”. Ti dva autoři ale nepřišli na chov trubců v tomto podstaveném NN a proto, aby se to odlišilo, jsem nazval svůj systém TLumič. Sedláčkův POLštář tlumí nárazy také jako polštářek pod prdelkou Werichovy princezničky na hrášku. Snad se pan Sedláček neurazí, když jsem vyzradil proč to tak nazval.

Kvůli stručnosti nechci dál uvedené rozvádět a očekávám dotazy. Na které si najdu čas odpovědět. (snad)

Systém TL tedy plní hned několik funkcí. Téměř úplně, pokud je udělán přesně jak radím, eliminuje rojení.

Matky neproplodují většinu (nebo všechen) med, protože jsou vlastně omezené na jeden vysoký nástavek a je nutné říct, že třicítka má tady nespornou výhodu. Ano, na 24 jsou vč v systému Blaník vždy o malinko slabší. Ovšem na medném výnosu to téměř není poznat. Jen je u třicítky o trochu méně práce. Ale když mám 24, nevyhodím to všechno, co mám, jen si k tomu pořídím nějaké NN a radím radši 15 než 17 kvůli váze. I méně než 15 je dobře!

A nyní kde vzít souše do TL. Je to snadné. Zmenšíme souše vysoké míry. Jde to skvěle na cirkulárce - je dobré nejdřív odstranit mezerníky a u pleckatých rámků je to horší, ale i to při zvýšené i opatrnosti jde. Rámek se podle “bajláku” uřízne na výšku například 15, ovšem bez 8 mm, když spodní loučka je tlustá 8 mm. Na takto uříznutou souši se přibije nová SL a je souše do medníku (ale i do TL) hotová.

Jde to i ruční pilkou přímo u včel (loučky pilkou, plást nožem, samosebou), ale to je už nad rámec tohoto článku.

Kdo bude řezat na cirkulárce, rozhodně to bude dělat na svůj vrub a za jeho případný úraz já nenesu žádnou zodpovědnost.

Tak to řeknu jinak. Prostě je tu prach ze Sahary, v 86 tu by jaderný prach z Ukrajiny, příště přiletí prach odjinud. To je svět, ve kterém žijeme. Můžeme prach ze Sahary svést na Putina, ale to je tak všechno, co můžeme.

Horší je, co bychom ovlivnit mohli, třeba co lejí agrochemici po polích. Většinu toho tady - agrochemie - vlastní cizák Babiš a ten má zájem toho po polích rozstříkat co nejvíc, ale národ by mu vlez do řiti. Na boj s větrnými mlýny jsem už starej a tak holt je tu dýchán prach ze Sahary.

Děkuju moc.

Jsem starý (vymlouvám se, byl jsem línej se to naučit) a neumím z WhatsApp vložit fotky do fora. Poprosil jsem pána s nickem Romaning, aby dal na forum moje včely, jak tvrdím, že to vypadat má, poslal jsem mu dneska odpoledne fotky. Pak asi mnozí pochopí proč jsem se tak rozohnil a nechal se unést tím videem. Já a mí přátelé a kamarádi máme včely špígl nýgl, od někoho bych tedy rozhodně med nechtěl ani vidět, natož ochutnat.

Mrknu na to, děkuju ještě jednou. A jen z titulku by plynulo, že díky ponechání medu se ušetří krmení? Zajímavé, to mě nenapadlo. Nikdy jsem neměřil kolik včelám dám. Dám jiom tolik, aby měly dost. Znám ale mamlasa, který dá na včelstvo 12 kilo a víc ani náhodou. Pak v únoru (nezužuje, hňup) otevírá včely a těm, kde je hlad, dává těsto (těstíčkuje). Já tímto typem lidí nesmírně pohrdám.

OK Děkuju, snad mu neubližuju a ten šarlatán je někdo jiný. Já to přímo od něj neslyšel, jen se o tom bavili ještě na VF, když jsem tam chodil a jednoho znám, co by u něj na přednášce. Taky o Dvorském ví víc Tom4 a snad sem dá svojí zkušenost.

Pokud je to jak říkáte (jsem tedy předpojatý, přiznávám), OK, poslechu si to jeho povídání celé. Mě totiž nakrknul už ten aktivistický úvod, kdy říká, jak člověk krásné přírodě (včelám) ubližuje. Už jsem to tu psal. Jestli někdo viděl v jakém hnusu eklovním žijí divoké včely a nepo.lil se, gratuluju. Já tedy za ubližování léčebnou starostlivost a civilizovaně hygienické podmínky, jaké k životu včel poskytuje člověk, rozhodně nepovažuji a jestli někdo toto řekne úvodem, ztrácím zájem od dotyčného poslouchat cokoli dalšího.

Já totiž tak zvané ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ chápu pouze jako prostředí pro život člověka na prvním místě.

Včely v případě masového výskytu nabídky z nějakého zdroje dávají přednost právě tomu (ani vy si nepůjdete koupit žampiony když právě masově rostou hřiby). Samosebou malá část neustále hledá a nachází i jiné zdroje, ty ale bývají marginální a někdy zájem o ostatní zdroje vymizí úplně. Včelař proto ví z čeho je med, co zrovna kvete a nebo zda jde o medovici. Pozná to také podle pylu a ostatních ukazatelů. Zkušení umí navíc rozlišovat vůni medu (kuřáci jsou v nevýhodě, vím to, do 50 jsem kouřil jak pohádkovej drak) už podle vůně kolem úlů, když včelstva odpařují donesený nektar nebo medovici.

Ovšem je tu jedno velké ale. Získat jednodruhový med z úlu s vysokými medníky je nemožné, snad jen v akátové snůšce a to já neznám, nad asi 280 mnm akát sice kvete, ale nemeduje (zrovna tak lípa). Z toho vyplývá, že jednodruhové medy mohou získávat jen včelaři pomocí nízkých medníků. Také proto jsem si zavedl ultranízný nástavek na med s mírou vysokou jen 11 cm k těm, co mám celý život a to je 15. A lituju, že jsem si to nezavedl dřív…

Vlastně si pamatuju med z vysokých medníků ze řepky když se nakočovalo přímo do pole a když se pěstovaly odrůdy, které medovaly víc a taky když ještě neměli jezevci tak účinné postřiky. Asi to půjde i ve slunečnici a bílém jeteli, což jsou snůšky jaké já neznám.

Nejblíž pravdě jste ale vy, ano, med je vždy z více zdrojů, za výše uvedených podmínek však některý druh převažuje a často velmi převažuje.

Asi se ptáte mě. Já nevěděl až do srpna 23 o přenášení imunity efektem “chlebového kvásku”. Nikdy nic nesířím a běžně pomáhám slabým rámkem s plodem i včelami tak, jak to podrobně popisuji. Tedy neberu materiál v nějakém vytipovaném vč, kde zvláštní vlastnosti předpokládám, přece jsem o nich nevěděl a tudíž nemohl nic předpokládat. Asi díky tomu, že včelstva neustále vyrovnávám současně dochází k přenosu té vlastnosti. A jestli je něco slabší kvůli tomu že “kvásek” nemá, splyne s něčím, co je s “jiskrou” a tudíž asi kvásek má. Tak to chápu já, jak je to ale doopravdy nevím. Protože při mojí technice nakonec dojde k tomu, že je kvásek všude.

A ano, “zbavovat” se nadbytečných vč je problém. Letos jsem neprodal žádná vč a prošvihnul správnou dobu pro spojení. Nyní nechci za žádnou cenu dvě vysoké bedny na sobě = nikdy nechci vytáčet vysoké rámky. Celý život se učím a toto musím doladit. Možností je docela dost. Nezbyde než dvě bedny na sobě a včas to rozdělit na oddělky. Ovšem prodávat odd se mi taky moc nechce. Jen se tím “problém” oddálí. A vše je to o tom, že je mi líto zjara pomačkat tak zvané záložní, vždycky mladé matky.

Protože nám vládnou ubožáci, kteří hájí zájmy hrstky ekoteroristických aktivistů víc, než drtivé většiny občanů, zůstává i tento hrozící problém jen na nás samotných. Viz můj příspěvek v tomto vláknu ze 13.3.24

V mnoha svých příspěvcích tvrdím, že se děje, hlavně u mladé generace, že lidi ztratili schopnost bezpečně rozpoznat dobro od zla, krásné od ohavného, slušné od neslušného, šlechetné od podlého. Došlo mi, že moje tzvrzení mnozí myslí, že si Podblanický včelař jen něco vymýšlí aby buzeroval mladé a neslušné staré. Proto upozorňuji, že jsem to nevymyslel já, ani Komenský. Byl to Sókratés. Mimochodem, vděční Athénští spoluobčané ho za to popravili, hlavně že jim morálkou a etikou prý kazil děti. Už dávní Athénští občané dobře věděli, že zbohatnout se dá snadněji šmejdovstvím než poctivou prací a o prachy šlo především už tehdy, demokracie nedemokracie. (Platón i Aristoteles tvrdili, žili v době kdy byla “mladá”, že nemůže fungovat). A tak se zbavili učitele, ketrý jim kazil děti tím, že je učil co je slušné, šlechetné a krásné. Ano, byl to on kdo vymyslel etiku. (vyučuje se etika ve školách?)

Přidám co jsem já vymyslel. Tvrdím, že přirozené je být svině, proradně zákeřný s.áč. To jde každému nějak samočinně a být zloduchem se nemusí nikdo učit, to máme naprogramované. Proto jsem ateista, protože tento fakt koliduje s tvrzením, že je člověk stvořen k obrazu… 

Jenže pro obecné dobré je nutné, ve shodě s tvrzením Sókrata a jeho žáka Platóna a jeho žáka Aristotela a dalších, dennodenně se sám každý jeden snažit a usilovat bojovat se svou přirozeností a vyvíjet nemalé úsilí být dobrým, slušným, šlechetným. A to vyžaduje, hlavně pro někoho, nemalé úsilí a dnes přišla doba, že drtivá většina, hlavně mladých, nechce vynakládat ŽÁDNÉ úsilí.

Ovšem kdo by slušným člověkem být chtěl, k tomu je ale nutný prazákladní, řekněme Sókratem definovaný předpoklad, umět rozpoznat, sám každý jeden ve svém nitru, co je správné a co patřičné není. Já se o to celý život snažím, proto se někým nezabývám a někomu se vyhýbám a často mi stačí první pohled a obyčejně se v dotyčném nespletu. Ano, zbohatnout se tak nedá…

Je načase zveřejnit normu, která není na netu veřejně dostupná. Pamatuju si jí přesně, není to těžké k zapamatování, je to jen pár čísel. Dám to včetně “historie”.

Jak vznikla Adamcova míra jsem již vysvětlil (nevím zda tady). Předkové chovali jinou, menší včelu a asi proto byla tehdejší včelí mezera jen 6 mm. Proto měl vnitřek nástavku 402 x 402, což bylo 390 + 6 + 6 a protože se jednalo o čtvercový úl, proto v obou “směrech” stejně. Nyní se ustálila včelí mezera větší, přesně 7,5 mm  a tudíž musí být vnitřní rozměr 390 + 7,5 + 7,5 = 405.

Stejná VM byla mezi patry a sic ejen 6 mm a tudíž nástavek musel být jen o 6 mm vyšší, než je míra. Proto byl nástavek Adamcovy míry = 39x24 vysoký 246 mm. 

Falce jsou překonaná záležitost, často různých rozměrů a já doporučuji všem si kupovat úly bez falců a které falcové jsou, pokud možno ten nesmysl zrušit.

Velmi důležitá je nuta (drážka) pro ouška rámků. Naznačil jsem v jiném vlákně, zopakuji to.

Rozteč boků nut musí být 418 mm, délka horní loučky s oušky musí být vždy a bez výjimky 415 mm.

Hloubka (výška) nuty někdejší ČSN byla 11 mm. To proto, že ouško mělo být tlusté 5 mm a ZÁSADNĚ HORNÍ včelí mezera měla být 6 mm.

Nově je i horní VM 7,5 - 8 mm a tudíž nástavek musí být vysoký (bez falců) u Adamce 248 mm.

Ukázalo se, že je lepší, aby tlouška oušek rámku byla 6-7 mm a proto neprohloupíme, když nástavek uděláme vysoký 248-249 mm.

Rámek.

Měl být mezerníkový, BL a SL měly být tlusté 8 mm, HL pak je tlustá 12 mm. Vše musí být široké 25 mm, mezerník se vyrábí vysoký 10 mm a to pak tvoří ideální rozměr 35 mm. U Optimalu byla tato zásada porušená, rámky jsou osově + 38 mm a to není dobré (vlhčí med).

Aby včely dostavovaly plást až ke spodní loučce, dělali předkové SL jako hranolek 10x10 mm. To téměř nefunguje a včely mezi spodním okrajem plástu a SL nechávají mezeru 18 mm (+-). Ano, těch 18 mm, které jsem si nevymyslel a které mám jako výšku podmetu. Ne tedy 20, 22 nebo 15, podmet musí být 18 mm, protože je to včelí přirozenost.

Ještě vysvětlím dost často používanou zkratku pro Adamce = BVD. To je docela omyl, ta zkratka znamená název již neexistujícího jediného českého výrobce úlů za komančů a tím bylo Bednářské a Včelařské Družstvo se sídlem v Brně.

Pak se snažil (neujalo se) Ing. Kamler zavést obecný pojem KVADRÁT pro čtvercový úl s délkou rámku 39.

Míra 39x24 se nazývá Adamcem proto, že byla knězem Adamcem představena v roce 1904 a o rok později Svazem přijata a doporučena. V roce 1904 to byla revolučně moderní míra, dnes je tragicky zastarale překonaná. Bohužel je ale pořád nejrozšířenější. Adamcova míra vyhovovla dřívější včele, pro Kraňku a pro BF tuplem je mírou k uzoufání nízkou. Její jedna bedna málo, dvě moc. Takto lapidárně lze shrnout její přežitost a nefunkční nešikovnost.

Jinde jsem vysvětlil, že mezerníkové rámky jsou lepší. Z mnoha důvodů. Přesto si někdo oblíbil pleckaté a je to jeho boj. Já si dovolím poradit jak na mezerníky u obyčejných rámků.

Otrocká praxe z minulosti jsou mezerníky přibité na jedné straně rámku a nejhorší je dát je na vodorovné loučky jak píšu v jiném vláknu. Ale i když je lidi dávají na boční loučky, drtivá většina nerozumně jen na jednu stranu (bohužel to tak radily staré knihy, třeba Včelařův rok). Čato ale nastane situace, kdy potřebujeme z nějakého důvodu rámek otočit. Pak se potkají mezerníky dvou rámků a převrácený rámek na zadní straně mezerníky nemá žádné.

Řešení je snadné a úplně napodobuje pleckaté rámky. Mezerníky jsou natlučené na jedné BL dopředu, na druhé stejného rámku dozadu. Já to mám tak, že když rámek visí v úle při teplé stavbě a já stojím za úlem, mezerníky pravé míří ke mě, levé ode mě (prostě ve smyslu pohybu hodinových ručiček nebo normálního závitu). U stěny je na jedné straně (u přední stěny napravo) zdánlivý problém, rámek by mohl dorazit až ke stěně a totéž v zadu na straně levé. Zpočátku jsem do těch míst v nástavkách přidělával latičky tlusté 10 mm. Brzy jsem od toho upustil. Prostě ano, musí se na to dát pozor.

Prosím pána s nickem Romaning aby to nakreslil, někdo si to asi neubude umět představit jen z popisu.

Kdo si ode mě koupil včely, každý (pokud jsem pak ještě komunikovali) přešel na můj způsob mezerníků. Tento systém plně nahrazuje drahé a amatérsky nevyrobitelné pleckaté rámky.

Mezerníkový systém nelze v jednom úle kombinovat s pleckatým.

Málo se ví, že vztah délky HL s oušky a šířky nuty pro ouška rámků v nástavku, pokud je správný, tvoří ouška rámku boční mezerník.

Dle někdejší ČSN pro rámek délky 39 byla šíře v nutách nástavku (úlu) míry 418 mm a délka HL s oušky musí být 415. Pak je na každé straně teoreticky 1,5 mm vůle. MUSÍ to být takto a vysvětlímj proč. A těm, co se zhlédli v Langstrothu sděluji, že ten je ještě přísnější a má na každé straně pouhý milimetr. Tedy pokud je SPRÁVNĚ vyrobený.

Když se tento vztah dodrží, nikdy nemůže “dojet” rámek do boku svojí boční loučkou tak blízko ke stěně nástavku, že by se zrušila včelí mezera a včely by přilepily rámek propolisem. Také nemůže nikdy rámek propadnout. Ano, někteří toto neumí pochopit. A přitom tak jasné a jednoduché to je.

Já se domnívám, že za miliony let, kdy se vyvíjely včely, se tohle (a mnohem horší, nebo skutečně špatné věci) stalo bezpočtukrát. Tady se jen paní vyděsila, asi zapomněla, že je to v intervalu 2-3 roky běžné. Třeba že prší okrově zbarvená voda, v autě je to vidět dokonale.

Ale možná si někdo všimnul, že je například 15 a včely ani nelétají a jindy pomalu nestačí česna a je přitom 9. Mám za to, že je to tím, že za nějkého tlaku x vlhkosti x teploty nic nemeduje a možná ani “nelepí” pyl a tak se včely ani neobtěžují létat. Ty, co vidíme, jdou asi jen pro vodu.