Považuji za nutné doložit svá tvrzení o nevhodnosti Vlašky a veškeré včelařské teorie i praxe vázané na tuto včelu. Z následujícího vyjde zřetelně najevo, že je to včela do ČR naprosto nevhodná. Navíc je velmi nesnášenlivá a u této včely je nemožné mít úly u sebe blíž, než asi 1,5 - 2 metry. Jinak se neustále rve a napadá okolní včelstva a snaží se je vykrádat, což se jí často daří.
Vlaška, tedy včela Italská = Ligustica se vyvíjela v subtropech, tedy v klimatu s velmi mírnými zimami, kde i v lednu něco kvete a příroda po celý rok nabízí dostatek potravy. Neměla zapotřebí žít nějak úsporně, uskrovnit se a neměla žádný důvod redukovat počet jedinců společenství včelstva na zimu. Protože zimovala velmi početná, nepotřebovala a tudíž vůbec nemá schopnost rychlého jarního rozvoje. Neumí nijak “šetřit” a vyznačuje se tím, že dokáže uhynout hlady a v buňkách stojí vajíčka a ve včelstvu je všechen otevřený plod. To znamená, že tato včela vůbec nevnímá nedostatek zásob v úle a je schopná klást i když nemá žádné zásoby doslova do poslední vteřiny.
Kraňka je naproti tomu horská včela z velmi drsných podmínek. Proto si vyvinula schopnost vyjít v zimě z mála skromných zásob. Protože ve své domovině nemohla i půl roku opustit doupě, musela vyjít s málem potravy aby nedošlo k přeplnění výkalových vaků. Ze stejného důvodu se Kraňka “naučila” výrazně zredukovat počet jedinců včelstva před zimou právě proto, aby maximálně šetřila skromnější zdroje horské přírody krátkého vegetačního období. Tato početní redukce zimního včelstva je vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje Kraňského včelstva. Kraňka také nepřetržitě “ví” jaký je stav jejích zásob během celého roku a tento limit její včelstvo vyžaduje nejméně 5 kg. Jakmile klesne množství zásob v úle pod tuto hranici, ihned omezuje plodování a dokáže jej i zastavit a dokonce zlikvidovat otevřený plod jen proto, aby šetrně přežila nepříznivé období. Z toho vyplývá, že když Kraňka uhyne hlady, nikdy ve včelstvu není otevřený plod, protože ho včas zlikviduje. Kraňka je snášenlivá včela, úly se mohou dotýkat a česna mít jen pár centimetrů od sebe a k napadání nedochází, sklony k rabovce jsou u Kraňky nepatrné. Například Vlaška vůbec nemůže být chována ve včelínech s úly těsně u sebe, ale vždy jen včelnicově s velkými rozestupy mezi úly, jak jsem již výše zmínil.
---------------------
Co vyplývá z těchto skutečností? Tvrdím, že pro středoevropský chov včel úplně všechno. Vlaška je tedy úplně odlišná včela s naprosto jinými nároky a hlavně schopnostmi. Proto je v Evropě, hlavně té střední s naším klimatem, rostlinstvem a zdroji a také účelem, pro který je chována, naprosto nevhodná. Protože USA nevčelaří pro med, ale pro odměnu za opylení, včelař je placen za co největší opylení a to zajistí co největší počet včel bez ohledu na vlastní spotřebu. Naproti tomu střední Evropa med chce a tudíž musí včelaři chovat takovou včelu, která je nějaký med včelaři poskytnout schopná a ne, že doslova projí všechno, co v přírodě najde.
Samosebou existují kmeny v rámci plemena, kde některé vlastnosti převažují na úkor vlastností jiných. A tak kupříkladu Kraňský kmen Singer se vyznačuje sklony k masaření, projedení všeho co najdou a tím se velmi podobá Vlašce a i u Vlašky se mohou vyskytnout o něco lepší schopnosti, než jakými se Vlaška obecně vyznačuje. Takže například bezohlední množiči tady u nás, kteří mají byznys z oddělků, potřebují masařku, aby rychle nadělali masu včel, kterou množič prodá v oddělcích a je mu úplně jedno, že je to včela - kmen pro české poměry naprosto nevohdný. Drtivá většina oddělků prodaných u nás má deklarovaný kmen Singer a ten je, jak jinak, množiči vychvalovaný. Skutečnost je ale úplně opačná.
Ale nejdůležitější sdělení mého článku je jiné. Jde o včelařskou teorii a literaturu. Z výše uvedených nezvratných faktů vyplývá, že nic z USA není v podmínkách ČR použitelné. Nic, vůbec nic. USA včelaří jinak, v jiných podmínkách a z úplně jiných motivů. Prostě v USA chtějí včelstva na “maso”, aby velmi početná včelstva maximálně opylila hospodářské plodiny a nejde jim až tak o med.
Z toho pak vyplývá, že úl vhodný pro Ameriku a další země (k protinožcům se ještě dostanu) rozhodně nemůže být a není vhodný pro střední Evropu, konkrétně Česko. Tudíž ani provozní metody pro Americké úly nelze v podmínkách ČR použít buď vůbec a nebo s velkými či menšími, ale vždy s obtížemi. Ovšem obtíže nejsou přece nutné a když se jim vyhnout lze, pak jen nedostatek národní hrdosti a láska k cizáctví může vysvětlit motivy adorantů Amerického úlu a Amerického způsobu včelaření (NN systém).
Jak jsem psal v jiném článku, že vše, co kdy napsal J. Boháč je v podmínkách ČR nepoužitelné, tak jste právě dočetli zdůvodnění proč si to troufám tvrdit. On jen překládal cizí práce a sám patrně nic v podmínkách Semil, kde včelařil, nevyzkoušel. Protože pak bych musel říct, že lhal, protože jím navrhované postupy v ČR prostě nefungují.
------------------
Zvláštní kapitolou, o které je nutné se ještě zmínit, je NN systém. Ten vycházel z především Farrarovy (dnes víme, že mylné) představy, že když budou nástavky ultranízké a bude jich v úle například 8, že se bude včelařit místo s jedntlivými rámky s jednotlivými CELÝMI nástavky. Psal jsem, že jsem všechna Boháčova tvrzení a doporučení vyzkoušel. Jen jsem bohužel ignoroval starší kolegy, kteří mě upozorňovali na fakt, že se v Americe včelaří jinak pro něco jiného. Já nevěřil a myslel si, že prostě včela medonosná je prostě včela medonosná a že vše musí platit obecně, jasně a náramně jednoduše. Doplatil jsem na to nemalými finančními částkami, což bylo bolestné. Horší ale byla úplná ztráta iluzí a ztráta důvěry v mejnstrým (tehdy se tomu tak samosebou neříkalo) a důvěra, že Včelařství vždy píše OVĚŘENOU pravdu. Zdrojů informací bylo v začátku 80 let 20 století v ČSSR minimum a ověřit se vlastně nedalo vůbec nic. Dnes, když si například moje slova může ověřit každý, je pak setrvání u Amerických bludů (které ale v USA bludy asi nejsou) nesmyslné a hloupé.
Důkazem mých slov, nepřímým, tedy pro bystřejší a hloubavější včelaře, je článek z Překladů v posledním Včelařství 6/2024 str. pořílohy 12 - Monitorování aktivit včelstva včely medonosné teplotní senzorovou mřížkou. Tak kdo si dá tu práci nesmyslný a nezáživný text přelouskat a pochopit, dojde mu, že soudruzi z USA zase udělali chybu. Všimněte si faktu, že výzkumníci vůbec netuší kde v NN úle je plod a doslova ho hledají pomocí nesmyslné tepločivné mřížky. Já musel závěr - Souhrn přečíst několikrát, než mi došlo, že to chápu správně, že jsou tak sto let za opicema. My přece víme naprosto přesně kde v úle máme plod a to i v systémech bez mateří mřížky a víme pořesně kde máme zimní chumáč a nepotřebujeme ho v NN úle hledat. Ale to úplně hlavní, a měli to nadosah, nevybádali. O tom ale pojednám jindy, o samoléčbě, tedy samočinném ničení VD přímo včelstvem.
Z uvedeného jasně vyplývá nesmyslnost NN systému a nesmyslnost - z našeho středoevropského hlediska - počínání Amerických včelařských výzkumníků. Vlastně se mi něco pochopit nepodařilo. PROČ to zkoumali.
----------------
U protinožců, konkrétně v tropické a subtropické Austrálii je snůška 11 měsíců v roce nepřetržitě a jejich výnosy jsou běžně hodně nad 200 kg/vč/rok. A tak se zhlížet v úle a metodice tam je opět velmi eufemisticky řečeno pošetilé. Tvrdím, že kdyby nejhorší středoevropský včelař měl snůšku nepřetržitě 11 měsíců v roce a neměl tam VD ani viry, dosahoval by výsledků dvojnásobných, i velmi výrazně lepších!!!!! A také je jasné, že v podmínkách 11 měsíční vydatné nepřetržité snůšky je úplně jedno jaký tam mají úl, jak včelaří a s jakou včelou.
