Dnes jsem včelařil na jednom ze dvou svých stan. Zužoval jsem tam až 18.2. Je to tedy přesně 14 dní. Sice jsem u žádného z 12 otevřených vč nezjistil stavbu trubčiny - stavěly by na spodku plástů, nebo kde jsou uřezané rohy a nebo by potahovaly voskem zezhora HL rámků. Ovšem dvě vč jsem už rozšířil o rámek na zakladení. Za blinovku mi tam už totiž začaly nosit pyl a vodu. Porušil jsem víčka na přivrácené straně plástů za BP. 

A zjistil jsem jedno vč 24, které jsem zapomněl před 14 dny zúžit. Vn je na TL a nad hlavou mělo KK 11, tedy Krmnou Komoru 39x11x10. Oba NN jsem odebral.  A hlavně mě zajímalo množství plodu. Tak je poloviční až jen třetinové ve srovnání se vč zúženými. Toto vč budu sledovat a porovnávat se zúženými. Jasně z toho vyplývá, že kdo nezužuje, připravuje se o rychlejší jarní rozvoj.

Vč nanosila hodně žlutého pylu několika odstínů. Kvete olše, osika a hlavně rozkvétá jíva. Tak yjsem viděl rozkvetlý podběl, je včelami dost navštěvovaný.

Žádal jsem Petra, aby sem psal sám. Nemá se k tomu. Poslední zprávu mám z pátku 1.3. 

V ten den bylo u něj 9 nad nulou, všechna vč intenzivně létala a nosila obří rousky žlutého pylu tří druhů. Z úlu s paroprodyšným stropem včely téměř nelétaly, nosily spíš asi jen vodu a když některá měla pyl, tak v nepatrných mikrorouskách. Také měřící sondy ukazovaly opačné teploty a i vlhkosti než v předešlých dnech. Přesněji, co převládalo v prodyšném úle a neprodyšném stagnovalo je najednou opačně. Až zpracuje ručně zaznamenaná data, dá to sem sám a nebo to sem napíšu já. V nejbližších dnech budou úly rozebrány a odhadnuty rozlohy plodu, kterého bylo v obou vč srovnatelně. Moje predikce je, že na tom bude vč s paroprodyšným stropem hůř. To by potvrdilo moje “neodborné” představy o škodlivosti nadměrného větrání úlů obecně, v horních partiích úlu, jak očky, tak i stropem, tuplem.

Nepokládáte lahké otázky, přesněji, stručně ve třech holých větách se odpovědět nedá a nebo to já neumím. Jak vidím, nikdo se k odpovědi nemá, pokusím se tedy já.

Lesní med je velmi nepřesný a vlastně nesprávný název. Odborně se rozlišují jen medy květové a medovicové. V drtivé většině jsou květové medy světlé a kromě akátu, jetele a slunečnice, případně svazenky, poměrně rychle krystalizují - řepka do tří dnů, nesprávně (buransky "cukernatí"). To je dáno tím, v jakém poměru jsou v tom kterém medu zastoupené dva základní monosacharidy, a sice glukoza ku fruktoze. Napadá mě, že na toto téma napíšu článek a bude viset v sekci články, skutečně je to poněkud složité.

Vy téměř jistě myslíte med medovicový, lidově (nesprávně) zvaný lesní. Pokud je skutečně medovicový, a to se dá zjistit jen podle elektrovodivosti, je téměř vždy tmavý. Je složený z jiných cukrů než G a F (jsou v něm marginálně obsaženy též) a to je už skutečně nad rámec vašeho dotazu. Medovicové medy chutnají výrazně jinak, většině lidí chutnají víc než květové medy. Také později krystalizují.

Proč je název lesní nesprávný se pokusím stručně vysvětlit. V lese roste (kromě jiné květeny) malina, její med je tudíž lesní a přitom není medovicový, je světlý a tuhne mnohem rychleji než med medovicový. Malinová med je tudíž lesní květový. Na druhou stranu med ze svazenky, pěstované výhradně na polích, je relativně tmavý, krystalizuje později a přitom to je med květový.

Pro úplnost. Stravitelnější a s obsahem vitamínů jsou medy květové. Pocházejí vždy z nektárií rostlin, postrádají však minerální látky. Naopak medovicové medy nepocházejí z nektaru rostlin, ale z asimilačních orgánů rostlin -jehličí a listů. Neobsahují téměř žádné vitamíny, mají však hodně minerálních látek. Enzymů mají oba typy medů přibližně stejně. Obojí med je tudíž pro lidskou výživu velice zdravý, i když každý poněkud rozdílně.

I medovicový med nakonec skrystalizuje, vytváří velmi hrubé krystaly. Velmi jemné krystaly a tudíž pastovitou konzistenci umí mít hlavně med řepkový. Ovšem hrubě krystalizují i některé medy květové.

Každý krystalizovaný med se dá ztekutit ve vodní lázni NIKDY NE V MIKROVLNCE - TO SE ZNIČÍ VŠECHNY VYTAMÍNY I ENZYMY! Teplota vody při rozpouštění (nebo vzduchu ve ztekucovacích zařízeních) by neměla nikdy překročit 56 stupňů celsia. (nělkteří dobroníci ale tvrdí, že přehřátí medu nevadí, je na každém komu a čemu chce věřit. Zda asi stoleté tradici a nebo některým současným tak zvaným vědcům, zdaleka ne všem. Při teplotě 42 stupňů se dosáhne tekutosti technologické - jde nalévat, ale není čirý ani úplně tekutý. Teplý med je řidší a naopak.

Převařením květového medu se téměř vždy zabrání krystalizaci, med je potom více prodejný - nepoučený zákazník chce med tekutý - a tak mu takový med velkovýroba připraví. Že se při tom zničí vše, co je v medu cenné a co je důvodem platit za obsah unikátních a v žádné jiné potravině nedostažitelných látek, je průmyslu lhostejné. Kapitalistům jde jen o peníze a stát to nehlídá. Zkrátka převařením se získá směs jednoduchých cukrů, tzv monosacharidů, v drtivé většině G a F a pak je lacinější sladit cukrem. Převařený med má nutričně stejnou hodnotu jako řepný cukr, který se koupí za zlomek ceny medu. Je na každém, kde a jaký med si koupí. A také od koho. Etiketa je povinná právě proto, by bylo jasné od koho med pochází.

Pak ještě existují nepoctivci, kteří běžnější a tudíž lacinější květové medy převaří, aby zůstaly tekuté a obarví, aby byly tmavé. Většinou je to možné zkušeným okem poznat a mám za to, že i lajkovi se něco nezdá. Nevím co jste si koupila vy, ale už jen to, že jste se zeptala, mi evokuje jistou pochybnost o kvalitě medu, který máte...

Tento med bych si nechal do pečení a na přímou konzumaci si koupil med z nějakého důvěryhodného zdroje. Já bych nikdy ani neochutnal med z velkovýroby.

Zajímavost. Včely nosí tmavě červenookrový pyl z thůjí některého druhu, nevyznám se v druzích.

U nás dnes rozkvetla jíva, vidět je to z dálky na samcích.

U mě ale hromadně obíraly samce osiky, je z ní nažloutle šedý pyl. Další odstín žlutého pylu je z olší a někde ještě dokvétají lísky. Ale nejvíc pylu je z jív.

Vy dva jste nepochopili nic. 

Teď je totiž nad slunce jasnější, že moje původně domněnka, že VD nezpůsobuje hromadné hynutí včelstev, už není domněnkou, ale jistotou. 

Rozhodně nemusíte tleskat. Určitě byste měli tiše šoupat bačkorama. 

Taky chápu jak je někomu, když mu hračky, kterým věřil tolik roků, někdo skopne do kanálu. 

Určitě se nic nestane a nezmění, mašinerie (a kšefty) boje s domnělým nepřítelem, motivované nezlomnou Vírou v boha Varroa Destructora na jedné straně a v protikladu nekompromisní nenávist v ďábla jménem Tvrdá Chemie tady už zůstane navěky. 

“Po vohni je každej hasič.”

Jak arogantní mladý, tak Věřící alternativec věděli ho.no, protože viry tu byly miliony let, proč se začaly projevovat takto? A znovu se dutohlavů ptám, ve skutečnosti je to řečnická otázka, proč to tedy nepublikovali už před příchodem VD před cca 40 lety oni? Možná by dnes měli Nobelovu cenu. Proč to neřekl BG před týdnem, že ví přesně odkdy existuje tato “nemoc”? Prostě co předvedl zlý a patologicky zavilý BG je vrchol trapnosti.

Ono se totiž jistě neví ani to, že to působí viry a už vůbec jaké a halvně PROČ to jednou propukne a jindy ne. A vždy se to svede, jako že jsou viry variabilní a stále se mění. Jasně, pod to se schová cokoli.

Opakuju. Jev, který byl pojmenjován CCD teprve před 20 lety a dodnes vědcostuti nevědí, co přesně to způsobuje, tu byl o 40 let dřív, než vynalezli zkratku CCD, ve zmíněmém článku není o virech ani bakteriích jediné slovo. Za zajímavé nepovažuji výroky BG ani namachrovance, co má moře po kolena. Podivné je, že slepě věřící vědcům a studiím Goro ani nemuká! Ten se zdá, že jediný plně chápe všechny konotace faktu, že tu bylo “vytracení z úlu” o 20 let dřív než zmutoval roztoč Varroa Jacobsoni Oudemans. 

Znovu připomínám, jaká je asi kvalita tak zvaných vědců po pádu komunismu u nás v na Západě ani nemluvě, když tak zvaní vědci 20 let klidně bojovali s úplně jiným roztočem, který se dokonale podobá VJO, ale není VJO a teprve tehdy, když na to přišli, dostal jméno Varroa Destuctor. Nikdo nebyl hnán k zodpovědnosti za kraviny, které jsme museli kvůli broukovi dělat, nikdo nepřišel o diplom a nikdo neskončil u popelářů. A dokonce se tváří bohorovně dál.

Ale každý kdo má základní inteligenci by měl pochopit, že CCD - ať je to cokoliv, nezpůsobuje Varroa Destructor, když to bylo v Západním světě už v roce 1967 a VD se na Západě (v Evropě) objevil až o 20 let později. A předem odmítám laborování, zda se tu roztoč objevil už na konci sedmdesátek, protože uměli ho poznat “vědci” když 20 let netušili o jaký živočišný druh se jedná? .

Vy ho chcete? Staví se jen ten pro mě. Asi jsem něco zvoral, omlouvám se. Vše zařizuje Petr. Přes víkend to zařídím, snad to ještě půjde. Údajně mají rozpracovaných několik zařízení. U mě je to komplikované, budu mít dlouhé nože na D-B a i Langstroth a tudíž musí být troje "sáňky".

Michal-Š:

Co ten odstavec o příbuzenské plemenitbě? Nebo ta tučně zvýrazněná část nakupované matky/vlastní materiál?

O čem je tedy ten článek z překladů?

Aha, patrně jste mladý člověk, co nic nečte a nestuduje a myslíte si, že je tu VD odjakživa. A tak vás nešokuje, že se CCD projevoval o 40 let dřív, než to nazvali CCD a o 20 let dřív než se v Evropě objevil VD, o kterém dalších 20 let tak zvaní vědci nervěděli, že to není původní roztoč Varroa Jakobsoni Oudemans, nýbrž mutant a teprve po 20 letech boje s domnělým VJO ho nazvali Varroa Destructor. Tedy, že české Odborné Včelařské Překlady -  opisy zpráv z ciziny, o CCD píší o skoro 60 let dřív, než si toho Evropský mejnstrým ráčil všimnout? Mejnstrým si nevšiml, všiml jsem si já!!!!!

Abyste to měl ještě složitější, už několik let tvrdím, že se nám lže a vnucují se nám nesmyslné příčiny a draze se nám prodávají prostředky na potírání roztoče, který nejspíš vůbec úhyny včelstev nezpůsobuje. Pročtěte si jen co jsem tu zanechal já za poslední asi měsíc a jak na to někteří kolegové reagovali, taky co sem napsali někteří další a bude vám vše když ne jasné, tak určitě jasnější.

Michale. Vše co píšu je vždy rovnou s tím, co si myslím, že by mohlo být příčinou, nebo příčin několik a jak nastalou situaci ASI řešit. Vy (nejen vy, klid, nejste zdaleka sám a přibývá vás) se musíte nejprve naučit rozpoznávat jádro sdělení, o čem to je a rozpoznat případné návrhy řešení. Pokud tomu, jak píšu já nerozumíte, patrně vám nezbyde nic jiného než moje práce nečíst. Moc se vám omlouvám že vy nerozumíte, víc udělat neumím.

Hezká cena, ale víte jak dlouhá je horní loučka s oušky? Od doby, kdy výrobci nerespektují žádné normy a každý si dělá co chce, si já rámky, které si nemůžu změřit, nekoupím. Už se mi stalo, že jsem zkracoval několik set HL, protože byly o 3 mm delší než mají být a do mých přesných úlů se nevešly. 

Ale můj přípěvek byl o nesmyslnosti pleckatých rámků a o tom, že si je těžko někdo vyrobí sám. A taky je tu fakt o plných hubách ekologie, ale na blbé Hofmanny padne o hodně víc dřeva. Jasně, že u  stovky nebo tisícovky přířezů o nic nejde. Ale i kdyby polovina včelstev byla na blbých pleckách (nejspíš jich bude víc jak polovina), pak přes 300.000 včelstev potřebuje po nejméně 5 rámcích ročně, což je milion a půl rámků. Každý z rámků má dvě BL a tudíž jde v ČR asi o  3,000.000 slovy TŘI MILIONY zbytečně pleckatých přířezů ROČNĚ. A to už vydá mnoho kubíků navíc proti BL širokým jen 25 mm. Piliny a hoblovačky je odpad zvláštní, podléhající rozdílnému nakládání než odpady běžné. A to jen kvůli mezerníku, který se dá nahradit válečkem z ropy za pár halířů. Z ropy, kterou dovezeme od habakuků a HNED. A my plastové mezerníky nahrazujeme dřívím, které roste nejméně 80 let. Jasně, po nás potopa, chápu, ale nesdílím!

K tomu ergonomie a "nemoci z povolání", které se nemusí projevit každému a vždycky. Zhuntovaný lazar z plecek si léčení neplatí sám, platíme mu i my chytřejší. To kuřák, když už si vědomně ničí zdraví kouřením a taky mu přispíváme na léčení, ten ale aspoň platí z tabáku daně. Pleckař langstotista neplatí nic!

Mrzí mě, že svět v nejširších souvislostech - nevyjmenoval jsem všechny, vidím asi jenom já…

Michal-Š     

O tom ale můj příspěvek nebyl, má cenu sem něco psát?

Tom4 

OK, to už je o tom, jak se ASI dá CCD vyhnout. Vás neudivuje, že lži o kolapsech vč, tedy lži o tom, že to způsobuje VD nechávají v klidu mocné? Páni v Dole o tom jistě vědí, nakonec Kamler tam už myslím v roce 1968 byl. A ještě horší je pro mě představa, že tak zvaní vědci nevědí, že k CCD docházelo už roku 1967 a před ním a vůbec nic z toho nevyvozují!!!!!

Jasně že my s tím nedokážeme nic udělat. Je ale dobré vědět a nebo myslíte, že není nutné vědět nic a věřit mejnstrýmu?

No, na chválu a oblibu od “lidí” bych se moc nespoléhal. 

Dám jediný příklad. Všimněte si na jiných videích pana Märze jaké má dílo!!!! A ne jen medníkové.

Je pozoruhodné jak März připomíná ergonomii práce u včel, ale klidně propaguje pouze SS a dokonce pleckaté rámky. I on za pár let zjistí, že i jen držet v prstech rámek s nestejně širokou boční a horní loučkou unaví nejen ruku, ale celá záda a krční páteř tak, že výkon klesne na polovinu i méně. Já se třeba nechci vracet od včel jako po středověké tortuře. Naštěstí jsem si dal od starých říct na jedné straně a na druhé straně díky tomu, že přířezy za komančů věčně nebyly k sehnání, prodejna byla 60 km daleko v Praze v Křemencárně a žádný zásilkový obchod neexistoval, museli jsme si všichni dělat přířezy sami. To by sice u pleckatého nesmyslu taky šlo, ale dráž a jen s pomocí cirkulárky to vůbec nešlo. nevíme jaká přijde doba, moc optimista nejsem. Já si poradím, co nakupovači všeho? Taky si poradí?

Raketově vyletěla cena dříví, řekneme si co vyjde přířez za rok až fabriky sdělají laciný materiál. Já si ale dodneška dokážu nadělat přířezy z metrového paliva ze smrkových souší za pár Korun. Výhodou je, že ouška vydrží než uhnijí asi 2-3x déle. Nevýhodou větší štípavost. Té ale umí šikovný zabránit a tak je smrkový přířez vlastně lepší, je dokonce lehčí než lipový.

Mnozí neumí dohlédnout dál než na špičku svého nosu (není to výrok můj) a takovým nic z toho, co píšu, určeno není…

(Cena posledního balení z loňských zásob v krámě, kde nakupuju 50 ks nesbitých přířezů 39x24 byla bez pár Korun 900 - obchodník nevěděl za co budou přířezy letos.) 

A teď si všichni pevně sedněte, aby s vámi následující nešvihlo!!!!

OVP 1968/2, strana 41-43 - Nová nemoc včel. Citováno z Francouzského časopisu 

LˇABEILLE DE FRANCE, ročník 1967/12, STRANA 390. L. Partiot, France

Kvůli mizernému ohlasu na vše, co sem píšu, se mi nechce opisovat celé znění článku. Každý si může ověřit informace jak je podám převyprávěně já. A taky si každý může dát do souvislosti moje letité podezření o škodlivosti či neškodnosti VD a o zhovadilosti alternativních a jiných kejklů ve včelařství kvůli VD a CCD.

Jde o v té době novou a dosud nepoznanou nemoc (otrava se ukázala jako nemožná), spočívající ve vytracení včel z úlů plných zásob během září až ledna. V úle prý zůstává často matka s hrstkou včel. Jde o naprosto přesný popis syndromů jevu, který, aniž by byl dodneška objasněn, dostal mnohem později obecný název CCD, což by se dalo volně přeložit jako zhroucení řádu včelstva. V některých státech USA tehdy došlo k úhynu až 90% vč, jidne jen kolem poloviny a jednalo se jen o několik jižních států, Nové Mexiko, Texas, Pensylvánie. A totéž v Mexiku, tedy v sousední zemi. Autor jako zdroj informací uvádí práci Dr. E. Oertela v časopise Gleanings in Bee Culture.

Všichni byli v té době doslova šokovaní, postupně vyšlo najevo, že se nemohlo jednat o otravu. Navíc mrtvé včely nebyly nikdy kolem úlů, někde kvůli tomu odstranili ze včelnic trávu aby bylo jasné, že včely kolem úlů nejsou.

Někoho napadlo, že by se mohlo jednat o zvápenatění plodu, což se ale ukázalo jako nesmyslná domněnka. Vznikla tím, že stačilo vyměnit matku a zvápenatění zmizelo samo. (pozoruhodné je, že se zase jedná o matky jak vyplyne dál)

Jediným vysvětlením, NEPŘÍMÝM vysvětlením, se zdá fakt, že nejvíce postižené byly podniky, kde včelmistři používali dlouhé roky matky z vlastních chovů a tudíž velmi úzké příbuzenské plemenitby. Je potřeba si to porovnat s tím, že i dnes mnozí věří tomu, že není dobré “oživovat” svoje včelaření “cizími” matkami a nechávají pořád bastardizovat svůj původní chovný materiál. Jsem odjakživa zastáncem naopak toho, že je nutné ustavičně dokupovat inseminované matky a oživovat tak nevyhnutelně degenerující základ. Je zajímavé, že u králíků, dobytka, čoklů je to všem jasné a incest u lidí je dokonce trestný. U včel to ale propagují i někteří tak zvaní odborníci. Je mi jasný rozdíl jakým je partenogeneze. Nicméně každý negramot z pralesa ví, že příbuzenská plemenitba u všeho vede vždy do pekla!

Abych byl ale úplně objektivní, sice v roce 1967 už byl internet (jmenoval se jinak a nebyl veřejný) vynalezený, nicméně mikrovlny v měřítku, v jakém dnes provrtávají 365 dní v roce každou hodinu a milisekundu vše živé, ještě nebyly a k úhynům přesto docházelo. Mikrovlny to tedy, jak jsem se do dneška domníval já, způsobovat nebudou. Asi k tomu přispějí, ale plošné úhyny byly známy z USA už před téměř 60 lety.

Nebyl bych to já abych nedodal. Porovnejte všichni lobbování jistých lidí za jedinou zákonnou včelu u nás, kterou je Kraňka, BF je dosud v ČR nelegální. Systém dotovaného chovu matek si tito lidi zařídili tak, že se tu jedná o jen pár lidí v celé republice! Jde  tedy o velmi úzkou mikromnožinu plemenného materiálu, polopatě, v ČR se, jak se domnívám, dopouštíme té chyby, jakou udělali chovatelé včel v USA před rokem 1967 (soudruzi z USA), kdy to bylo popsáno. Opakuju, že z citovaného článku jasně vyplývá a je tam jasně řečeno, že úhyny nepostihly ty včelařské podniky, kde nakupovali matky různého původu, ale jen ty podniky, které si mnoho let rozchovávaly jen svůj materiál. Taky je nutné si uvědomnit rozlohy států USA a velké vzdálenosti jednotlivých včelařských podniků a tudíž se tamnější podmínky při oplozování vůbec nedají s Evropou srovnávat. Tam se jednotlivá hospodářství chovají jako Evropské oplozovací stanice, protože i 100 km od včelnice žádné jiné včely nejsou (tehdy nebyly, což ve článku jasně uvádějí).

Dále porovnejte fakt, že ti, kdo u nás a potažmo v Evropě rozhodují a svádí úhyny na VD a nutí všechny k nesmyslnému boji s “vešmi”, musí moc dobře vědět, že CCD se nejméně jednou vyskytlo u statisíců vč v USA před rokem 1967. Když jsem to našel já (a žádnou cizí řeč neumím (slovenština není cizí)), proč by to nenašli lidi dobře placení za to, aby VĚDĚLI a dokonce se jim od toho říká VĚDCI?

Jen tady, za kratinkou dobu svého psaní na CHZ, jsem přinesl dost příkladů aby bylo jasné (těm, kdo jsou ochotní samostatně myslet), proč já tak zvaným vědcům nevěřím ani nos mezi očima!!!!!

Jen já jsem tak “hloupý”, že nezamlčím i to, co se mi nehodí do krámu. Tedy že jev, co se obecně nazývá CCD, byl už znám dávno před zavedením mobilů, GPS, šmírovacích satelitů a bezpočtu radarů. 

Nikdo mě neplatí a tudíž si můžu dovolit ten luxus = jsem úplně svobodný.

Mám za to, že únorová povinnost nahlašování Národnímu Výboru skončila ve chcíli plošného zavedení ultrašmírovacího systému CIS.

Kdyby měl tyhle možnosti, jako je CIS, špatný malíř s knírkem mezi lety 1933-45, asi by je taky využíval. Ovšem jeho povinnost evidence a nahlašování všeho byla ve srovnání s dnešní “svobodou” čirá sranda.

https://www.youtube.com/watch?v=NSxjjHZYO-A&t=1120s

Náhodně jsem narazil na tohoto mladého, hezkého a charismatického včelaře. Akorát většina toho, co vykládá je děs běs. Na konci jeho blábolení o 6,7 a 8 rámkových Adamcích, tak to mi lezly oči z důlků. 

Přesto všechno je dobré se podívat i na něco jiného. Taky docela žasnu, jak tak hezký člověk může nepochopit základní věci. No, jak je vidět může.

Není to tak. Původně začal měřit teploty a vlhkost jen v úle, kam dal paropropustný strop a úl stojí na váze. Po mojí výtce vybral jako kontrolní vč, o kterém věděl, že je asi stejně silné a má přibližně stejně plodu. Dokoupil ještě jednu měřící aparaturu a tak měření v kontrolním vč začalo o 4 dny později.

Logika věci a dle všeho, co nás naučili ve školách je, že odkud uniká vlhkost víc než ve srovnatelném a je tam vyšší teplota, že se ta anergie na vyšší teplo a na vznik vodní páry musí někde brát. Ale zásoby neubývají, přesněji, neubývá váha a včely toho vč nevyletují víc. Jasně, kontrolní by musely být také na váze. Co by ukazovala? Musela by ukazovat přínos z venčí. Z čeho by byl, když zatím kvete jen líska, osika a olše, vše větrosnubky bez nektárií? 

Protože když vůbec můžou včely ven, očividně nelétají paropropustné víc.

Vždy jsme měli naučeno, že paropropustný strop zajistí sušší interiér úlu. Ovšem plíseň se objevila právě pod paropropustným stropem, kde by mělo být sušeji než ve stejném úle se stropem s neprodyšnou folií. Když už bych někde čekal zvýšení vlhkosti, byly by to spodní rohy krajních rámků dál od česna. Plíseň se objevila na ouškách všech rámků v plodišti a na spodních rozích není. Možná se tam teprve udělá, ale logicky by se měla objevit nejdřív tam, kde je vlhka víc. Pravda, i plíseň asi potřebuje a nebo rychleji bují v teplejším prostředí. Stejně se tu dějí nesmyslné a pro nás dva (já a Petr) nepochopitelné věci, odporující všem předpokladům, pramenícím ze vzdělání a celoživotní praxe.

Co mě napadá jako vysvětlení, které ale úplně míjí fakt domnělého perpetua mobile, že vzniká víc tepla a víc vody a z jediného zdroje = zásob na váze neubývá a včely nevyletují víc, je následující.

Když vč zlikviduje plod, odvíčkuje a vyhází kukly, je to na česně a kolem úlu vidět. To ale udělá jen když zavíčkovaný plod uhyne, například zachlazením. Když ale zlikviduje “červy”, z nich zbydou jen skoro neviditelné slupičky tak lehké, že je může odnést vítr - včelín nemá čelní stěnu a jsou snadno přehlédnutelné. A taky s nimi při vynášení včely umí odletět dál od úlu. Pokud tedy vč s paropropustným zlikvidovalo pouze otevřený plod, pak by mělo menší spotřebu, plod zavíčkovaný potřebuje jen teplo a vlhko. Toho toto vč vyrábí víc, přesněji je ho v měřených místech úlu víc. Jak tepla tak vodní páry. Pořád je to ale jistě méně než na výživu otevřeného plodu.

Plíseň na ouškách si vysvětluju tak, že v úle s neprodyšným stropem (i v dutině stromu, taky neprodyšné) narazí teplý a zatím neviditelnou párou nasycený vzduch z chumáče na strop. Protože vlhko a tudíž ani jiné plyny u úlu s neprodyšným stropem nemůžou do stropu prolínat a být tudy z části odváděny, musí se začít pohybovat na stropě vodorovně až narazí na vingl styku stropu s boční stěnou. A to celé dokola celého chumáče. Budou tam nepatrné nuance pohybu vzduchu podle směru uliček a umístění česna, teplejších a chladnějších zón, ale to nyní pominu, nebude to až tak významné.

Pořád popisuju co se děje pod nepropustným stropem. Vzduch má dost tepla na to aby v něm voda, když párou nasycený a relativně teplý vzduch začal stékat dolů po stěnách tím, jak se od nich ochlazuje a tudíž těžkne, nekondenzovala. Zapomíná se také na to, že se ochlazovaný vzduch silně smršťuje a právě tím se zvyšuje jeho objemová váha. Vzduch s neskondenzovanou párou odchází ven z úlu česnem.

Co se ASI děje v úle s paroprodyšným stropem? Protože vzduch s vodní párou do 100 mm silné konopné izolace prolíná, pomalu sice, ale izolace ho částečně propouští, pak se výrazně zpomalí rychlost toku vzduchu vodorovně po stropě. Protože paropropustný strop, navzdory teoriím ze stavebnictví - tam jde vždy o vzduch podstatně sušší a do vlhkého prostředí je tento typ izolace zakázaný, odvádí s vlhkostí (to se jen domnívám) i část tepla, přesto teplý vzduch tak plynule nestéká po stěnách k česnu. Nejen, že se zpomalil jeho posun tím, že zhoustl a ztěžknul už v horních “vinglech”, zkondenzovala tam pára. Tím se ale uvolnilo velké množství tak zvaného skupenského tepla a proto sonda nad chumáčem pořád ukazuje pod paropropustným stropem vyšší teplotu. Ale protože voda kondenzuje ve vinglu - tedy ve styku stropu s boční stěnou, tak tam mokvají rohy rámků a začaly bujet plísně.

Neumím spočítat množství skupenského tepla, možná je tak malé, že marginální. Na druhou stranu dedukuji, že když fungují lednice a tepelná čerpadla, zanedbatelné to být nemůže. Jistěže různá média mají tuto schopnost různou a voda se jako nosič ve jmenovaných zařízeních nepoužívá. Přesto by to bylo pro mě rozumné vysvětlení. 

Nejsem (a nikdy jsem nebyl) soudruh a už vůbec z NDR, přesto se ptám, nedělám ve své úvaze nějakou chybu? A pokud ano, kde se v úle s paropropustným stropem bere víc tepla a víc vody, když včely z něj nevyletují víc, většinu dní létat vůbec nemohou a zásob (celkové váhy úlu) neubývá?

Další nepochopitelné iformace a prosím o vyjádření každého, pokud ho napadne nějaké vysvětlení.

Dneska proběhla 3 měření. V poledne, 16:30 a ve 21 hodin. Petr otevřel vč “prodyšné” i neprodyšné. A to proto, že je v prodyšném o 8-20% vyšší vlhkost než v úle s neprodyšným stropem. Nad plodem je o 5 - 12 stupňů tepleji v tom prodyšném. 

Aby toho nebylo málo. Paropropustná konopná nešitá “rohož” není na omak nejen že mokrá, není ani vlhká. Pocitově je suchá. Ovšem horní rohy vysokých rámků jsou plesnivé. Chápeme, že to zní neuvěřitelně, ale horní rohy rámků proti česnu, ne tedy na “odlehlé” straně, ale na česnové straně jsou plesnivé a mokré. V kontrolním, stejně silném vč se stejnou rozlohou plodu (na začátku pokusu), avšak s neprodyšnou stropní fólií jsou rámky očividně suché a bez plísně. Vč jsou ve včelíně bez přední stěny a stojí přímo vedle sebe. Obě vč mají rámky orientované na teplou stavbu a oba úly jsou naprosto stejné.

Vč létala slabě. Nesla málo pylu a poměr včel s pylem ku včelám bez byl u obou vč stejný a tak prodyšné vč nenosilo více vody.  Z toho by jasně vyplývalo, že když "prodyšné" vč má víc vlhkosti, má i vyšší teplotu nad plodem a nenosí víc vody, že logicky musí spotřebobávat víc zásob na vytvoření více tepla a současně vznikne víc vody z trávení zásob. No a není tomu tak. 3 dny váha stála, dnes byl pokles o 0,1 kg.

Kdyby mi toto tvrdil někdo cizí, zaboha bych mu odmítal uvěřit! Nechápeme oba, kde se ta voda v prodyšném úle bere.

Nevíme kolik má včelstev a kolik toho šmejdu vyjde na jedno. Mám za to, že Sedláčkovo kvasnicové těsto, které horem dolem vnucuje a ukazuje ve videích, jak to do svých včel pere pod tlakem, bude mít podobné složení. Já tvrdím, že do včel nesmí přijít nikdy syntetického nic. Je až děsivé, že někdo to dovolí ochutnat dětem, kterým to chutná!! Pravda, kolega mi to říkal o obyčejném bílém těstě a to Sedláčkovo bílkovinové je hnědé. Ale pamatuju si z dětství, že to táta jednou koupil (jmeniovalo se to medosměs a nebylo to nic laciného), protože nestíhal vyrobit medocukrové těsto. Bylo mi asi 8, ochutnal jsem to a nebylo to špatné. Máma mě těžce znectila, že nevíme, co do toho ve fabrice namíchali a že je na nálepce jasně napsáno POUZE pro krmení včel a vykřičník. Od té doby mám averzi ke všem umělým krmivům.

Ale. Je to asi 6 - 7 let jsem koupil 5 sáčků hnědě ošklivě vypadajícího, údajně bílkovinného těsta od Sedláčkovy firmy a dal to včelám. Nezjistil jsem vůbec žádný rozdíl v rozvoji a medném výnosu od ostatních včelstev a tudíž jsem usoudil, že se nemýlím když tvrdím, že je to akorát chyták na peníze vylákané z kapes méně chytrých. A protože drtivá většina včelařů vytáčí med z rámků kde byl plod, moc bych ani nechtěl vidět, co by dobrá laboratoř našla v medu velkovčelařského podnikatele, kterého zmiňuje pan kolega Goro.

Nová informace od Petra. Velice překvapivá. Včelstvo s nepropustným stropem má už několik dní o hodně menší vlhkost  (o 15-20%) těsně kolem plodu a i jinde v úle. Přitom by to mělo být kvůli paropropustnému stropu naopak. Nic rozumného mě nenapadá.

Petr si udělal pomyslnou škálu letu včel 1-10 s přihlédnutím k poměru včel s pylem ku včelám bez pylu. Vycházíme z toho, že včela, která nese pyl, se asi těžko před sběrem pylu ráchla v louži. A tak se dá usuzovat, které nesou vodu. Samosebou se nerozliší když by nesly nektar. Vyprovokoval jsem ho já dedukcí, že vč s paropropustným stroprem musí nutně shánět mimo úl víc vody než vč, kde vodní pára neuniká a kondenzuje na stropním igelitu. Zatím se moje dedukce potvrdila, i když jen nevýrazně. (?) Zatímco včely kontrolního vč vyletovaly pro vodu (vracely se bez pylu) ve škále 1, let včel z úlu s paropropustným stropem pak měl hodnotu 1,5-2. To je o 50 až 100% víc a upřímně neumím hned “z voleje” pochopit, zda je to málo nebo hodně. Mám za to, že o 50 až 100% víc létavek je docela hodně. Jenže bylo jen max 10 a tak byl let celkem malý. Uvidíme, jaký poměr bude v následujících dnech. Zatím kvete jen osika a začíná olše a obě dřeviny, stejně jako kvetoucí líska, nektar nemají a tak to není zkreslené (zatím) včelami s nektarem. Dá se říct, že včela, která nyní nenese pyl, byla venku pro vodu.

------------------

Přidám povzdechnutí, ví někdo o podobném pokusu provedeném tak zvanými vědci?

Tak konkrétně tady se stěží lze dozvědět něco dobrého. Jdu si to skouknout. Vždy je to pro mě od tohoto autora utrpení, překvapí mě to tentokrát?

Dnes, ač včely mohly ven jen v pauzách mezi přeháňkami, je úbytek váhy téměř nulový. Predikoval jsem, že vč s paroprodyšným stropem bude ztrácet víc vody a v důledku toho bude muset pro vodu i v nepřizni počasí a že bude mít očividně větší letovou aktivitu pro vodu než ostatní vč. Není tomu tak, pozorováním se dnes nezdálo, že by vč s paroprodyšnýmn stropem vyletovalo intenzivněji.

Je tu ale jiný a řekl bych že stěžejní poznatek. Jaksi mimoběžný či bezděčný.

Petr zjistil, že v napaječce (dešťová voda) ubylo asi půl litru vody. Když se včera ukázalo, že vč spotřebuje za den půl litru vody a protože má Petr na stanovišti 14 včelstev, mělo by ale zmizet 7 litrů vody. Ubylo 14x méně a tudíž napaječka kryje spotřebu vody jen ze 7% a proto já napaječky považuji mnoho let na nesmyslně zbytečné. Všiml jsem si dávno, že nálet na napaječky zdaleka nekoreluje se spotřebou vody. “Změřit” se to ale podařilo, sice nepřímo a krajně nepřesně, ale až nyní.

Další poznatek: 

Petr zakoupil další meřicí zařízení a vybavil úly dalšími čidly. Tudíž ne jen úl s izolací 100 mm konopné vaty, ale srovnatelně silné vč s izolací parotěsnou, tedy s klasikou s polystyrenem. Ukázalo se, že obě vč udržují na mnoha místech úlu stejnou teplotu =  +- o půl stupně, což je výrobcem uváděná tolerance měřidel. Jen z logiky věci jasně vyplývá, že vč s paroprodyšnou izolací stropu musí na stený efekt vynakládat větší úsilí. Zda je to dobře nebo špatně se teprve ukáže. A je možné, že se neprokáže nic.

Já se domnívám, že paropropustný strop se ukáže jako horší, dutina stromu je miliony let všechno, jen ne paropropustná. Na druhou stranu věčné srovnávání divoce žijícího včelstva v dutině stromu a včelstva chovaného v úle je velice velmi zavádějící. To ale vysvětlím jindy v jiném vlákně.