Příspěvky uživatele

Zateplený úl.

Bohužel i kvůli nestorovi českého včelařství Brennerovi (a dalším) se má obecně za to, že včelstvo potřebuje teplo. Tak, jak jsem to napsal, je to nepřesné a zavádějící a hned to uvedu na pravou míru. Včelstvo teplo opravdu potřebuje, nepotřebuije ale aby mu ho nějak vytvářel včelař. Naopak se po mojí celoživotní praxi 60 let ukazuje, že je nezateplený tenkostěnný úl lepší. Proč tomu tak je by bylo nad rámec tohoto sdělení, stačí si jen zafixovat, že zateplený úl, když včelstvu spíš vyloženě neškodí, je určitě zbytečný.

Kde se tedy vzalo zateplování úlů? A proč se pořád zateplené úly dělají a nabízejí? To je složitější a má dlouhý vývoj, pokusím se to stručně vysvětlit.

Od doby, co si včelaři přinesli včely ke svým obydlím, od doby klátů a košnic s divočinou, bral včelař med až zjara, doslova si bral až to, co včelstvu zbylo po úspěšném přezimování. Pak vzniklo rozběrné dílo a úly v dnešním smyslu slova. takéČech Hruška přinesl vynález medometu a najednou bylo možné brát včelám med ještě před zimou a bez totální destrukce poloviny včelího díla. Avšak aby včelstvo přežilo zimu, muselo dostat náhražku = cukr. Ten byl ale velmi drahý a tak se jím muselo maximálně šetřit, za války byl dokonce příděl na včelstvo pouhých 7 kg cukru. Jasné je, že vč vyrábí teplo z medu nebo cukru a tudíž nemohla nepřijít logika, že čím teplejší bude úl, tím méně bude potřeba nechat medu a nebo dodat drahého (nedostupný) cukru. Proto včelaři zateplovali úly. Z pošetilé představy, že ušetří na cukru.

Přišla moderní doba, kdy je cukr 8 ale 10x lacinější nežli med a rozhodně se cukrem šetřit nemusí, ale někteří z nevzdělanosti pořád věří na zateplené úly a obyčejně na ně neplatí žádné ROZUMNÉ argumenty. Přitom rozdíl izolovaného a tenkostěnného úlu za celý jarní rozvoj jsou asi 2 kila cukru a spíš méně.

Paralelně s tím bylo provedeno bezpočet vědeckých pokusů, nejznámnější jsou práce Američana Dr. Farrara po roce 1930, který prokázal, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Z toho pak jasně vyplývá, že je tepelná izolace stěn úlu nesmyslně zbytečná. Uplynulo skoro 100 let, ale někteří (většina českých včelařů)…

Doslova tragikomické je, že si včelaři mysleli a mnozí, asi většina, stále myslí, že je možné vytopit nějaký prostor, kde jsou trvale otevřené dveře. Přesně takovým prostorem je vnitřek úlu.

Ještě smutnější (trapnější) je představa, že úl musí mít očka. Patrně aby včelám v zimě rozhodně teplo být ani nemohlo! Pošetilé? Hloupé? Ano, jistě, přesto to tak většina včelařů u svých úlů má a vyžaduje u úlů zakoupených. A většinou  vůbec nechtějí vědět nic o tom, že to je nesmysl a jedna z příčin mizerného stavu jejich včelstev, projevující se také třeba vyšší rojivostí, vyšší bodavostí, horším jarním rozvojem a také zimními úhyny.

Vrcholem stupidity je pak síto místo dna.

-------------------------

Žádný můj úl nemá očko, žádné, ani jediné a nikdy v roce, a ani v největších letních hicech. Nikdy.

Předloni mě prvně napadla myšlenka (inspiroval mě Tom4), zda je vlastně nutné letní česno velikosti asi 70-75 cm2, jaké jsem měl po dobu asi 40 let a začal jsem, spolu s několika kolegy zkoušet, jak malé česno včelstvu stačí. Ukázalo se, že česno velikosti 9 cm2 stačí a možná je dokonce lepší. Ovšem to je nutné ještě ověřit.

Po stejnou a spíš delší dobu nepřetržitě porovnávám úly zateplené různými materiály s úly tenkostěnnými. Nejlepší se jeví smrk v síle 20 mm. Sice se zdá, že hobrový úl se slámou mezi hobrovým ostěním je pro včely lepší, ale je bachratě neskladný, těžký a včely neustále hobru zevnitř vykusují a z venčí to ničí ptáci, že jeho malé výhody nestojí za trápení s ním a ani nestojí za vyšší výrobní náklady. Tenkostěnný úl - nástavek - je kromě vnějších nátěrů bezúdržbový a pokud je dobře vyrobený, je jeho životnost nejméně 40 let, mám ale nástavky staré 70 let. Ty jsou ale ze smrku síly 30 mm. Tím je tenkostěnný úl ze smrku bezkonkurenčně nejlepší.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Dovolím si v této souvislosti vysvětlit i absolutně prazákladní pojmy jako je Teplá Stavba = TS a Studená Stavba = SS.

S teplem tohle nemá nic společného a se stavbou (jak je “postavený” nebo vyrobený úl) vlastně také ne. Jde jen o asi hloupou představu předků, že rámky napříč k česnu zadržují v úle víc tepla = teplá stavba než rámky orientované jako pokračování mezirámkových uliček až ven. Tady se předkové domnívali, že vzduch proudí snáz a tudíž rychleji a že se tudíž vnitřek úlu víc ochlazuje a tak to nazvali stavbou studenou.  Přitom divoké včelstvo by samo stavělo (bez rámků) svoje plásty vždy úhlopříčně k česnu a tedy pod úhlem 45 stupňů, tedy ani na TS a ani na SS. 

---------------------------

Správné umístrění česna. 

Po celoživotním srovnávání mi jednozbačně vychází, že je pro včely lepší stavba teplá = TS. A to tvrdím navzdory tomu, že menjstrým tvrdí pravý opak a navzdory faktu, že všechny slovenské úly jsou na SS a dokonce že i Langstroth je na SS. Teplá stavba je pro včely prostě z většiny aspektů lepší.

Tady jistě narazím na zaryté liberály, kteří žijí v přesvědčení, že správně je to, co on každý jeden chce, bez ohledu na přirozenost či potřeby včelstva, obecně na přírodní zákonitosti.

Z výše uvedeného ale vyplývá, že ani TS a ani SS není úplně správně a pak z toho jednoznačně a bez výjimky vyplývá, že česno MUSÍ být umístěno v rohu úlu, což se nejvíc blíží přirozenému umístění plástů vůči česnu. 

Vyvstává pak otázka, ve kterém rohu ve smyslu pohledu včelaře stojícího za úlem. Je přitom lhostejné, zda jde o TS nebo SS, česno musí být vždy v levém předním rohu. Logicky pak když se na úl dívám zepředu, jeví se z tohoto pohledu česno v rohu pravém. Proč to tvrdím? Protože když vč dostane možnost volby, pak 9 z 10 vč (spíš 19 ze 20) si vybere česno jak tvrdím.

--------------------------

Doufám, že jsem vše sdělil jasně. V případě pochybností se kdokoli ptejte. Ano, jsem si vědom toho, že některá moje tvrzení jsou v přímém rozporu s mejnstrýmem a s tak zvanými odbornými publikacemi.

Velice  děkuju pane Goro za informace.

Vůbec mě nepřekvapuje co píšete, že Slováci jsou zase napřed v tom, že u vás nastává trend kombinovaného systému. Tvrdím, že ten nakonec převládne všude jako je to v celé Západní Evropě, ale i na Balkáně, ve Skandinávii a celém bývalém SSSR.

Za nejhorší považuju u nás německý vliv zadováků a vysvětlím, co se v Česku už obecně neví. Už jsem to psal několikrát, zopakuju historická fakta.

U nás se díky Adamcovi a pak Škvařilovi propagoval stropovák, a hlavně s oddělitelným dnem a tedy nástavkáč. Jenže se mu ještě neříkalo nástavkový úl, ale Amerikán. Tak nezývali jak úl s pevným tak oddělitelným dnem, ale přístupný horem.

Výroby úlů se ujala firma bří Švarců v Kolči, snažili se vyrábět hlavně stropováky. Ale těžce narazili na neskutečně stupidního českého včelaře, který nechtěl horem přístupné úly bez okýnek kupovat. I když Švarcové chápali a vědli o jednoznačných výhodách stropováků, museli vyrábět to, co chtěl včelař kupovat bez ohledu na to, že je to tupě zaostalé. Úl se vyráběl ve filiálce v Budči, dostal název úl Budečský = Budečák. 

Na uvedeném příkladu je jasné, že Klausova teze o všemocné ruce trhu, který vždy vše vyřeší nejlépe, je nepravdivá a že naopak je brzdou - na hloupých lidech se nemůže nechat aby rozhodli a určili trend správného vývoje. Mimochodem, tohoto faktu si už povšimli Platón  a Aristoteles - tvrdili, že to nemůže fungovat, ale dodnes se bez ohledu na objektivní skutečnost nechává na tak zvaném lidu aby určoval jak se bude žít.

Českému tupci nevadila desetinová produktivita práce a doslova mraky žihadel, ani těžký stres pro včely, hlavně, že se nemusel nic nového učit, nic chápat, nemusel při práci myslet a mohl jen jako cvičená opice dělat donekonečna pořád stejnou sérii pracných kejklů. Podobnost s dneškem a dnešním českým včelařem není rozhodně náhodná!!! Proto jsem na pseudoargument, že stejně to dělal už otec i děda, doslova alergický.

Jako kompromis vznikl úl univerzální, který měl pevné dno, byl horem přístupný, ale plodiště bylo pořád přístupné i zezadu. Medník by ale nedržel pohromadě když měl být snímatelný a tak ten už okýnko neměl. Včelaři pak postupně přicházeli na to, že je snazší medník sejmout a pracovat v univerzálu horem, než se peklovat prací jako v zadováku. To je třeba případ mého dětsvtí, kdy všichni v partě, kam patřili mí rodiče, měli univerzály, ale mí rodiče neměli žádné přátele, kteří by v univerzálu pracovali zadem a nikdo neměl klasický Budečák i když ten úl z nejméně 80% tehdy naprosto převládal. 

Můj otec, asi jako první z party, postavil několik úlů z hobry s oddělitelným dnem míry 39x30x11 a k němu medníky 39x14,4x11 a všechny nástavky byly jen o včelí mezeru vyšší než je výška rámku. VM tehdy byla stanovena na 6 mm. A tak například VN měl výšku 306 mm. Vlastně to byl moderní úl a 4 poslední polomedníky mám dodnes a dodnes fungují. Mám za to, že to táta vyrobil v roce 1957, všechno to pocházelo 1957-1961. Mezi horním a dolním rámem bylo ostění jak vně tak uvnitř z hobry a mezi stěnami byla kombajnová sláma. V ničem se nedaří včelám tak skvěle jako v tomto. Bohužel VN dosloužily, kvůli zimování trpěly víc, poslední 3 plodiska jsem vyhodil před 11 lety.

Ale to jsem odbočil ke své praxi a k tomu, jak a v čem mě předkové naučili včelařit. Nenapadlo by mě, že o 60 let později bude český včelař pořád stejně tupý a bude skoro zuřivě chtít jednu výšku nejblbější míry 24 v plodišti i v medníku. Od dob bří Švarců se vystřídalo 5 generací včelařů, na jejichž inteligenci se ale za 100 let v Česku nezměnilo vůbec nic. Slováci si celou tuhle b..árnu ušetřili. Jediné, co by mi na slovenském systému vadilo je SS. To je ale řešitelné boční uličkou. A rámek vysoký 27,5 je moc nízký a 17 moc vysoký. Pořád ale o tisíc % lepší, než Adamec. V Česku je, dle mého povědomí, stále 80% všech včelstev v Adamcích. 8% je už v Langstrothech, ale bohužel z 90% na míře 1/1 a tak Češi jen potvrzují moje tvrzení o nevalném IQ českého včelaře, které se za 100 let nijak nezměnilo.

Berlín = roviny, jiné klima, hlavně to se snažím říct já - že je nutné vždy vidět kdo v čem včelaří a co v daném kraji převládá. Trvám na tom, co jsem ve svém předchozím příspěvku napsal. Spousta včelařů, tvrdím, že většina, nevčelaří v tom, co je dobré, ale v tom, v čem začali a stali se doslova otroky úlu a metodiky pro ten úl.

Vyzkoušel jsem ledascos. Díky vzdělání a zkušenosti ale některé věci nebudu ani zkoušet, protože vím přesně proč.

Já to nedočetl, ale je mi to, díky zkušenosti, jasnější. Až zvíte co teď napíšu, taky vám docvakne.

Dolomity jsou hory a tak asi drsnější podnebí a tak je 12 rámků moc a tak mají jen 10.

Mají utkvělou představu, že jedině SS. Tím nemají zadek a předek a mají jen střed ve funkci předku + dva zadky a proto dvě BP. Tak to dopadá když se něco nedomyslí a patrně se jen kopíruje velkoprovozní metodika. Ta je vědomně blbá, ale primárně musí být přizpůsobena IQ námezdních dělníků a tak i když majitel ví, jak je to správně, s ohledem na lidský materiál, jaký má k dispozici, musí metodiku uzpůsobit podmínkám jaké má k dispozici. No a mnozí podnikatelé vzdělaní nejsou, oni mylsí, že nemusí, mají peníze a jen kopírují nějaký mejnstrým. Proto my a na východ od nás jsme včelařské velmoci a oni proti nám ubožáci. Když to opakovaně tvrdím, stačí mi věřit.

Pak to taky mohl přeložit hlupák, který nechápe, o co jde. Jestli používají standardní Dadant - Blatt, tedy to, co se vyrábí sériově a tudíž nejlevněji, a musí mít jen 10 rámků, protože hory a drsno, pak musí vyvložkovat dvanáctirámkový VN dvěma buchtami, protože IQ tykve dělníků a česno uprostřed. My inteligentnější ve střední Evropě bychom asi dali JEDNU buchtu dvojnásobné tloušky dozadu, ale oni prostě mají česno uprostřed a tak dvě buchty ke dvěma BP (tak chytrý je i Eurodadant). Co s tím nadělám? Snažil jsem se jim to vysvětlit, tedy Eurodadantistům a nešlo to, i když jejich guru je inženýr, co nadělám?

Kyseliny jsou Západním standardem, protože celkové IQ Západu je proti střední a východní Evropě nižší, nakonec i u nás většina odmítá tvrdou chemii, je to tak? Ano, liberálům, co se zhlíží v Západu, se tohle jistě nečte lehko a mají mě za de.ila a já to unesu. Prostě fakta hovoří a kecy nemaj cenu!

Takže Martine, je nutné udělat si celkový přehled a vidět vždy věci v nejširších souvislostech. Nahrál jste mi dokonale na názorný příklad, jak nějaká nesprávná idea podmíní cvelý sousled dalších a dalších nesmyslů. A je nutné umět najít prapříčinu a tou je to, že si méně zkušení (vzdělaní) myslí, že SS je lepší a že česno uprostřed je lepší. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Protože pak nějaký myslitel okopíruje česno uprostřed jako,u SS, ale dá rámky nateplo a pak mu vč unyne na zásobách. A přitom by stačilo tak málo. Vědět, že SS není lepší, naopak, pro včely (i pro včelaře - viz včelařova záda) je lepší TS. A stačilo by i negramotovi si jednou pro vždy zakázet česno uprostřed a je 90% problémů jednou pro vždy vyřešeno. Ale i takhle málo je pro většinu patrně tak vysoká škola, že to nepochopí a nebo nechtějí uposlechnout. Tak jo, co s tím naděláme? Každý svého štěstí strůjcem!!!!!

Nikdy jsem se nevyznal ve vašem systému, dal byste sem, prosím, co je jaká vaše (slovenská) míra? Na kolik rámků a podobně.

Za sebe se mi jeví míra vysoká 22 jako dávno překonaný nesmysl, vhodný asi pro jinou včelu v úplně jiné době. Třeba, kde v Německu se dodnes udržel? V rovinách Saska, kolem Berlína severu Německy a nebo snad v kpcích Švarcvaldu a nebo v horách mezi Bavorskem a Tyroly? Kde se užívá? Jaké zdroje včelí pastvy tam převládají, jaké snůšky, z čeho? A včelaří v něm Němci do dneška? Není to jako u Slováků s A? 

Pro NN systém je to moc vysoký rámek = 22 cm, obecně se soudí, že max výška vhodná pro NN systém je 17 a tak už Lang 18,5 je špatně. 

Pro kombinovaný systém VN a NN je to taky ničemné, ničemná je česká čtyřiadvacítka, jen problémy a ani jedna výhoda. Úplně nejhorší je včelařit jen s “vysokými” nástavky míry 24, ale i Lang 1/1 = 23,2 cm a tudíž L 1/1 neřeší nic a nedokázal jsem pochopit duševnní pochody někoho, kdo zavrhne Aadamce = 39x24 a pořídí si L 1/1. Pak Zander (a nebo tedy A) je ještě ničemnější než Adamec nebo L 1/1 a jak jasně píšete, nikdo na Slovensku A nepoužívá, čímž je řečeno naprosto vše.

Ale abych byl správně pochopen. Mnozí neumí porovnávat, taky ani nemůžou když se otrocky drží jedné míry a nezkoušejí. Pak nevědí, že je něco lepší. Ono je sice možné včelařit i v klátu bez rámků, ale za jakou cenu, jak pracně, jak neergonomicky = tedy s jakými následky na zdraví včelaře? + další a další aspekty.

Přece když o něčem uvažuju, kladu si otázky, co od daného systému chci, co by měl umět a co na kterém může být špatné, ničemné, zbytečné, pracnější a tak dále. A naopak, když si něco nepořídím a zvolím něco jiného, tak prazákladní otázka je (nebo by měla být) PROČ? Co získám? Jaké výhody a nebo čemu se budu moci díky své volbě vyhnout?

Třeba kyselinami a naleptáním orgánů čichu = tykadel?

Berte. Dál jim a jejich včelám v dalším roce už ubližovat nebudete.

Odpověď vás obou perfektně vystihuje co mám na mysli a vnáší do mojí představy širší souvislosti, díky. Jen jsem to od pana doktora pochopil tak, že to nejspíš není mikrobiální a už vůbec geneticky fixované ani geneticky zafixovatelné. Kdyby to bylo jen na bázi mikrobů, stačily by “infikované” plásty, zásoby, úl, rámky atd. Zdá se, že to musí být živé včely v dostatečném počtu, tedy pár včel nebo desítek nejspíš nestačí. Tedy jak píše BG, jakési “učení”. To se mi zdá být pojem výstižnější než chlebkvásek.

Pro mě je důležité, že se mi konečně vysvětluje aspoň z části ta záhada bezúhynového včelařaní.

A jednomu kolegovi i s metodou Blaník padla část vč právě v roce experimentů s úplným nebo částečným vynecháním jakékoli léčby. Mě nepadlo nic, jemu část. Pak jsme přišli na to, že padlo jen to, co nepocházelo odě mě. Přesněji, co padlo, nepocházelo ode mě a vydržely i včely odjinud než ode mě, ale všechna uhynulá vč byla cizí. Původně “moje” neuhynulo žádné. Z toho vyplývá, že je chytré vrátit se k běžné praxi předků a to bylo podněcování včelstev (knižní jarní vyrovnávání síly včelstev) vzájemným zaměňováním líhnoucího se plodu i se včelami a časté posilování i jen mírně zaostávajících brigádou. Taky funguje záměna matek jako podněcování, ale to jsem nikdy nedělal a ani si to nepamatuju z praxe rodičů.

Psal jsme tu, že Petr si zabil vše tehdy 8 vč KM v v zaručeně dokonalých Německých odpařovačích a že jsem mu dva roky po sobě dal včely jiné když stejnou kravinu se stejnou kyselinou ve stejných drahých odpařovačích sveřepě udělal i další rok. Tudíž má včely moje.

A jen připodotknu. Neznám rabovky a od doby, kdy Petr přešel do nejmenšího detailu na metodu i úl Baník a vynechal kyseliny, nezná je též. Od něj přebírá u nich ve vsi a okolí mojí metodu řada dalších včelařů a dostávám zprávy, že už neznají rabovku a přestala jim úplně hynout včelstva. Kdybych neměl tuto zpětnou vazbu, nepropagoval bych nepoužití kyselin tak vehementně. Já to připisuju ani ne tak Blaníku, jako absenci kyselin v jakékoli podobě. Jen metodika Blaník a i úl Blaník pro omezování VD a hlavně virů funguje nejlépe a dá se říci, že samočinně. A ještě přesnější by bylo poctivě říct, že je to spíš systém Dadant, tedy velké rámky pro plod a malé pro med a TLumič. Blaník je přece jen na české poměry a české národní míry upravený systém Dadant. 

Takže zopakuju, nic jsem nevymyslel a nevynalezl. Jen jsem přišel na to, jak a v čem to funguje nejlíp a nejsáz.

Možná si někdo vybaví a dohledá si tu jak popisuju co nečasnější přidávání M hned na konci květu jívy. Vybaví si, že jakmile je M v jednom vč postavená a nejlépe zakladená (v asi polvině jsou už larvičky), jde i se včelami do prostřed hnízda sousedního vč. Tím u mě dojde určitě každý rok, k, když ne 100% předávání kojiček ze včelstva do včelstva, tak polovičnímu určitě a v dalším roce se to těm 100% už bude blížit určitě. 

Toto je další informace, mnou nijak nedokázaná, ale přesto vysvětlující můj dosavadní úspěch v bezúhynech, kterou se nikde jinde než u mě nejde dozvědět. 

V tomto jsem určitě první, kdo to formuloval a pojmenoval s tvrzením, že stačí do nejmenšího detailu napodobit Blaník i Blaník a výsledek se dostaví každému. A tvrdím, že důsledným okopírováním Blaníku se dá stejného výsledku dosáhnout jak u míry 39x24, tak i B nebo Optimalu s použitím VN a NN a musí to jít i s Langstrothem 1/1 (lépe Jumbo) + nějaký jeho NN, podle mě nejlépe nejmenší a nebo 159 mm.

Obávám se, že ani vy jste to nepochopiloa správně. Příklad infikace nějakými mikroby, v případě chlebkvásku kvasinkami, nebyla, jak vidím, šťastná. Evokuje, že je schopnost včel produkovat nějakou látku báze mikrobiální. Já to ale u včel pochopil právě jinak, spíš bych si to “něco” představoval jako komplex enzymů nebo ještě něco jiného. Jako že to “něco” mohou produkovat každné kojičky, včelí kojičky, abych byl správně pochopen. A jde jen o nastartování patrně latentního (spící) mechnizmu.

Takže kvasinky chlebového kvásku jsem myslel pouze jako PŘÍKLAD jakéhosi naočkování, nikoli však mikroby!

Rád bych upozornil, že podobné je to s pojmem vakcinace = očkování. Latinský název je od krav a ne od očkování. To proto, že dojičky krav nikdy nedostaly pravé neštovice a přišlo se na to, že jsou samočinně a naprosto bezděčně “kraveny” dobytčími neštovicemi, které v tělech (organismech) dojiček vytvořily stejnou imunitu - protilátky, jako neštovice pravé. A nám to zní podivně, když se to jmenuje tak divně = očkované - doslova nakravené = vakcinované. Od slova vaccae = krávy (plurál).

Abych nebyl podezříván ze zavádění, v češtině pro latentní nemáme jednoslovný výraz a patrně proto se užívá slovo latinské.

Takže se domnívám, že léčebné metodě tradiční čínské medicíny se to nepodobrá už vůbec. Mimochodem, stejně byl léčen i rakouský špatný malíř (internet nemá rád jeho příjmení). Jen jemu to nedávali jako roztok = výluh exkrementů mladých chlapců, ale byl to extrakt ze stolice zdravého Německého sedláka, podávaný v kapslích. A fungovalo to. Což je pro nás podivné a nechutné, ale dokonale funkční, jak později věda dokázala.

Protože současná věda neobjasňuje potřebné věci, je to opět jen na nás a tak já a asi ani Dr. Marx neumíme správně pojmenovat popsaný jev a neznáme jeho bazální princip. Víme jen, že se to přenáší v původním článku popsaným mechanizmem.

Anonymní:

Tu pilu mám taky a nepoužívám, možná kdybych ji repasoval. Dělá to větší rambajs než řeže, stúl je také malý a je problém s fošnou, když chci ořezat kraje tak nezvládá a celá se naklání. Ale přišel jsem na chuť maflu který se upne na desku, to je všestranný pomocník, řeže precizně a da se nastavit hloubka i sklon řezu. Jsem na zahradě se synem chce nekdo ještě neco vidět? 🙂 

Začínám si připadat jako v psychiatrické léčebně. Na tom šidítku snad lze sámovat fošny? A jen magor chce sámovat fošny i na té hobby pile, co já doporučil, protože na to není určená. 

Mafl řve kvůli komutátorovému motoru a nemá dostatečný výkon. Ale kdo chce kam, věřte si bláznům, nemám na tohle nervy, patrně mě chcete jen dráždit jen předstíranou tupostí. Jen nechápu motiv, snad jen ta psychiatrická příčina by to vysvětlovala.

Už si vybavuju proč jsem se s vámi nerozešel právě v dobrém. Já umím komunikovat jen s lidmi, kteří uvažují předvídatelně v aspoň minimálně logickém rámci. Napříště se vám vyhnu.

goro:

Jirku Marxa si neskonale vážim a sledujem jeho snahu o priblíženie sa potrebám včiel pri ich chove so záujmom a nadšením…. Ten faktor zvyšovania imunity včelstiev cez mladušky, ktoré pozitivne “naočkujú” larvy pri krmení ma zaujal,ale chýbajú mi dostatočné vedomosti o tom či je to možné a ako to že sa odolnosť proti vírom dokáže takýmto spôsobom preniesť… teoretizovať a “variť z vody” si netrúfam…

   ak by to malo fungovať tak potom posilňovanie imunity včelstiev pomocou mladušiek, ktoré túto schopnosť majú by sa javilo ako cesta ale má to skutočne svoje riziká…..

… osobne by som však videl ako možnú cestu  prenášať niečo také “zatrubčením ” včelnice a okolia, teda riadeným rozchovávaním trubcov z rodín, ktoré takúto schopnosť majú …

Obávám se, že tady jste to nepochopil. Nejde o přenášení vlastnosti přes trubce. Upéct chleba pomocí tovaryšů, kteří doma viděli jak se dělá chleba, nejde, i když jsou geneticky s rodiči, co chleba umí, spjati.

Tak zopakuju podstatné a hlavně co mi sdělil MUDr. Marx.

Kojičky NĚKTERÝCH vč mají schopnost produkovat spolu se svou krmnou kašičkou jakousi substanci, která po požití larvou včely (ne trubce, stále je řeč o kojičkách) přenese na tu larvu schopnost tvořit stejnou substanci. Nejde tedy o přenos genetický, ale přenos mechanicky biologický. To znamená, že MUSÍ dojít k požití zvláštní látky larvou včely a teprve včela vylíhlá z takto nakrmené larvy nese schopnost tvorby stejné látky. Přece proto jsem to nazval princip chlebového kvásku, protože nestačí mouce a vodě ukázat kvásek a nestačí ani to, že je mouka z geneticky stejné pšenice a i voda je stejná. Mouka a voda se musí chlebovým kváskem naočkovat. Pak už v těstě samy vznikají další a další kvasinky.

Tvrdím, že tento poznatek, získaný od Dr Martxe, je naprosto stěžejní a bohužel dokonale zapadnul. Nevím já a neví asi ani Marx jak přesně to funguje. Jsme obětmi doby, kdy vše chceme mít zdůvodněné, zvážené, změřené, kvantifikované a přiotom je na světě spousta nehnotných a dokonce abstraktních “věcí”, které jsou a nikdo to nemůže zpochybnit a přitom je nelze změřit, zvážit, kvantifikovat. Může někdo říct, kolik váží láska? Zač je kilo nenávisti? A jde nenávist vůbec zvážit? No, nejde, znamená to tedy, že nenávist neexistuje?

Proto já přijímám efekt kvásku u svých včel jako dokonalé vysvětlení záhady, která spočívá v tom, že mám zdravé včely bez úhynů a současně tím, že neumíme zvědět jak to vlastně funguje, se nezříkám ten efekt v maximální míře využívat. Ano, kdybych byl neseriozní o Marxovi se nezmíním a budu tvrdit, že jsem geniální vynálezce. Jako ten, jak má varroaodolné včely, ale jen u něj na zahradě a když to nikdo jiný nevidí.

Takže se pokouším vrátit na výsluní zájmu právě tohle, co jsem dal a už je v pěně bezobsažných plků zapomenuto a jede se ve špatně vyjetých kolejích dál a dál. A nebo lidi třeba nechtějí mít zdravě vitální včelstva bez úhynů, protože nad čím by pak donekonečna plkali a co by stále řešili?

Mnozí jste tohle tady četli, jistě moudře pokývali hlavami, že na tom jistě něco je. Ale kdo z vás pro to a hlavně co udělal, aby měl podobně vitální včely?

Javali, mě je úplně jedno co a jak děláte, je to váš boj. Já se jen celoživotně snažím varovat lidi před blbostmi. 200 rámků? Jo, kdybyste napsal že 10.000... 

A je mi nepříjemné, že jednou píšete jako anonym a jindy pod nickem. To je dost zvláštní povaha, na můj vkus. Kdo lže musí si pamatovat co lže a stejně tak je potřeba když píšete jako anonym, nezapomínat co jste dal jako anonym a co jmenovitě. Nejjednodušší je nikdy nelhat a nikdy nic nekamuflovat a nepředstírat. Ale i to je váš boj. Neznám vás a jaký kdo je můžu usuzovat jen ze způsobu jak se tu kdo prezentuje.

I jen pila, kterou mám já, je pomalá a i když jsem důchodce, často se snad vyplatí rámky koupit než se s tím crcat sám na nevhodném stroji, pomalu, nezáživně, nudně a vlastně dost nebezpečně. Ano, mladí trpí představou, že život nikdy neskončí a nesmyslně plýtvají časem a často i zdravím. 

Na ničem menším bych já rámky a ani nic jiného nedělal. V popisku je azbuka a to mi připomnělo následující. Za komančů, kdy se nedalo nic kloudného sehnat (ani nekloudného) mi švagr sehnal sovětskou blbost, dokonce to hoblovalo válečkem asi 10 cm širokým. Bože to byla kravina!!! Stálo to tehdy asi 1.200 Kčs, což je dnešních asi 18.000 Kč a byl jsem rád, když jsem to po dvou minutách vyzkoušení s prodělkem prodal. Podařilo se mi toho zbavit za 800 a dodnes si vyčítám prodej s vědomím, že to bylo úplně k ničemu.

Martine, já vím jak se pracuje s cirkulárkou, komplet úplně všechno ke včelám si vyrábím sám. Ale prostě nechci nikdy nikde žádnou drážku, nesdělil jsem to jasně?

K pilce od anonyma. Nedoporučím nic s motorem slabším než asi 2 kw a stolem kratším než asi 70-80 cm. Na šidítku z obrázku se nedá udělat nic dost rovně a hlavně, s tak směšým výkonem i jen loučka 25x8 mm potrvá dlouho.

Je zvláštní, že tyhle tipy dává vždy anonym, je to reklama a dost trapná.

Mám přesně tento typ a ke včelám se na tom dá udělat všechno. Jen by to mohlo mít silnější motor, ale tomu by už neodpovídala subtilní konstrukce.

https://stroje.bazos.cz/inzerat/186884127/cirkularka-tovarni-vyroby.php

Děkuju za vysvětlení. To jméno je mi povědomé a vzbuzuje u mě úctu a respekt, znám ho patrně z Překladů, ale knihu jsem od něj nečetl žádnou.

Do české včelařiny zanesl zhoubu v podobě zebrování nějaký Němec a já si dovolil ho nazvat zebrařem. Jeho kniha se objevila u nás hned nějak po Revoluci, z části jsem jí přelouskal a když jsem v ní narazil na další hovadiny, odložil jsem jí. Co to bylo za hlopuposti už nevím. Tvrdím, že zebrování je jedna z úplně nejhorších technik v chovu včel a důvod jsem vysvětlil bezpočtukrát.

Co se týče drážek pro mezistěny máme stejný názor. Jde mi o to, že při vaření celých rámků trvá vyplavení vosku z drážek asi 5x a spíš 10x delší čas než se vosk uvolní a vyteče a pak je vyváření celých rámků jaksi vniveč a nepřináší žádnou úsporu času. Vyškrabování zastudena je ještě horší vo.er a tak nikdy nikde žádnou drážku!

Javali - díky, ale když mám SL tlustou 8 mm a i kdybych jí proříznul 5-6 mm, stejně by to bylo málo, M se pronese víc. Ale určitě by nebylo zvlnění tak velké. Jenže pak to vyplavení vosku při vyvářce! Taky jde o další věc - co když to dole přychytí dřív, než dojde k dilataci?

Pro úplnost. Někdy se M nezvlní, jako by se neprotáhla a nemůžu přijít na to, jak se tohle děje, proč se jednou M protáhne a zvlní a proč někdy ne. S teplotou, tedy předchozím nahřátím M před zatavením to nesouvisí. Logika je, že když plod má teplotu 36, že tak předehřáté M před zatavením by už nedilatovaly, je sice asi správná, ovšem M nahřáté na víc než asi 25 nedrží tvar, jsou už moc měkké a nedají se tudíž dobře vlastní vahou zatavovat na drátky.

Ono ani upevnění proužku M na SL bez zatavení do drážky bude oříšek a tak nejspíš vůbec nepůjde praktikovat, prostě drážky nechci za žádnou cenu.

Vysvětlím, o co mi jde:

Když rezignuju a nechám na každém rámku dole volný plac, připravím včelstvo o asi 11 x cca 16 mm buněk a tudíž o asi 16 - 17cm a to je víc jak půlka rámku. Protože jsem ale zjistil, že lze vysoký SR z plodiště odstranit už na konci dubna, získám celý rámek dělničiny navíc a tak co je proti tomu jen 17 cm dělničiny? Ale, je tady to zásadní ALE!

Z důvodů potřeby absence a nebo nepatrného napadení vč VD je nezbytné nemít na vysokých rámcích trubčinu a tu soustředit jen do TL. Protože. Když nechám spodky plástů volné jak radí BG, reálně hrozí, že si tam vč bude stavět, třeba za rok, trubčinu, kterou ale já chci za každou cenu jen na rámcích nízkých a jen v TL. Důvod jsem vysvětlil jinde. Je to základní podmínka, kterou nelze obejít, jestli chci mít včelstva téměř bez roztočů. Na druhou stranu, letos jsem vyzkoušel zavěšení o 2 nebo 5 cm nižších M s tím, že aby tam právě trubčinu udělaly a ani v jediném případě se tak nestalo a dostavělky to dělničinou. A vynechaly fuku 15-18 mm nad SL. Takže pořád je co zkoumat, zkoušet a pokoušet se přijít na optimální způsob.

BG. Děkuju za vysvětlení, jen prosím o informaci, zda autor vámi doporučené knihy je “zebrař”. To by mi objasnilo VŠECHNO.

No a já jsem tedy, bezděčně, vlastně dokázal - bezúhynovostí - že plásty být volné nemusí a že, jak říkáte vy, je to pro včely postradatelné, když jsem já blb a neumožnil jim komunikovat a ony to i tak přežily. Nejen, že přežily, ale ony skvěle prosperují, tedy přežily svou blbovzdorností mojí blbost, které umějí vzdorovat. Předešlé řádky berte jako vtip a nadsázku, usmějte se, jak jste to hezky napsal a jak jsem to nemohl nevytěžit, líbí se mi kouzlo, zajisté nechtěného🙂

A ve stejně odlehčeném duchu, nebylo by tedy klidně možné netrápit se s hloupostí potřebnosti volných spodků plástů, když jsme si vysvětlili, že včely dokáží komunikovat i s pevně přistavěnými plásty?

A teď vážněji. Taky jsem na VF vyčetl, jak nějaký přispěvatel sveřepě obhajoval co největší prostavování mezi patry a nějaký Slovák mu na to sdělil, že v tom místě nesnese žádné nástavby kvůli drcení včel a de fakto zrušení VM (prezentoval přesně můj názor nezávisle na mě). A že jsou asi jeho včely úplně blbý když spojení nízkých nástavků přes prostavěné vodorovné včelí mezery k vzájemné (ani jiné) komunikaci nepotřebují a zda by se jich neměl zbavit a opatřit si včely správné, schopné té správně uvědomnělé komunikace vibracemi přes propojená patra.

-----------------

Mnohokrát jsem se tu vyjádřil, že se umím učit od ostatních. A tak zde popíšu inspiraci od Javali. Pro začátečníky začnu vysvětlením důvodu, proč se M dělají menší než je světlost rámku.

To je proto, že zahřátím se M zvětší v obou směrech, opřela by se a vyboulila by se. Někdy je to vyboulení tak velké, že ve “vlnách” nemohou mít plod. Já dávám M tak, že jí dole položím na SL proto, aby tam nenechaly mezeru a pak se to vždy vyboulí. Mě to nevadí, Petr logicky argumentuje, že pak je jedno zda tam je volná “fuka” a nebo nefunkční dílo, kde stejně plodovat nemůžou a navíc to vypadá špatně a nelahodí to oku estéta. A má pravdu.

Tak jsem (jak u xxx na dvorečku) přidal čtvrtý drátek, stačí 3 aby se to nevylomilo při nakllonění plástu. Ale ani 4 drátky nestačí. Tak vloni 5. I to je málo a letos už 6 drátků (barevně vidím jak si teď BG klepe na čelo, jasně tu psal, že nejvíc nenávidí drátkování //já taky//).

Při 6 drátkách na třicítce je vyboulení malé a plodu nevadí. Ale ta pracnost!!!! Prostě to neumím vyřešit. Neuměl jsem. 

Až sem začal psát Javali a najednou už vím, jak z toho ven. Hned, elegantně a zase budou jen 3 drátky a plásty rovné bez vyboulení. Podotýkám, že jeden drátek (používám jen vodorovné drátkování) je jen na to, aby na něm nahoře M visela než jí včely přistaví k HL, na výztuhu plástu nemá žádný vliv, nahoře plást včely vždy přistaví dělničinou. A tudíž na dokonalou výztuhu stačí dva drátky - nevytáčím to a na manipulaci to stačí. 

No a jak to udělat bez vyboulení? No na SL položit proužek M, třeba 1 cm a nad ním nechat třeba 5-8 mm volného prostoru ke spodku mezistěny. Javali tak má VS, ale musí to fungovat i s mezistěnou. Takže díky Javali, sám bych na to nepřišel, T-loučka na tohle nefunguje.

Každému doporučuju myslet u toho, co čte a umět to ihned nějak využívat, tedy aplikovat do svojí praxe. Mě ke spoustě věcí, nápadů, inspirovali jiní a nikdy jsem se tím netajil.

Bohemia gall:

Žádná teorie, milióny let žádné loučky nebyly, včely je nepotřebují a nevyužívají je kde jim to vadí…no a protože nejsem žádná kapacita doporucuji přečíst tohle  https://www.vceliobchod.cz/fenomenalni-vcely-j-t. Jinde se dá sehnat i za lepší cenu.

Skromný dotaz. Protože se mi komunikace včel vibracermi zdá jako nesmysl a protože se jedná o knihu Západní a protože se v obchodě asi stydí za autora, tak ho neuvádějí, sdělil byste nám to vy? A není to náhodou ten, co zanesl do českých mozků zebrování? Já ještě v životě neviděl lepší kniuhu neč Československou nebo Sovětskou, ani jedinou Západní, která by měla cenu a nějaké lepší poznatky. Západ obecně je proti nám včelařsky zaostalý!

Proč se mi vibrace zdají jako hloupost? Roky se snažím abych měl dostavěné všechny plásty až k SL a více méně se mi to daří. Důvod jsem vysvětlil několikrát. Pak by se ale měla moje vč hroutit kvůli tomu, že nemohou komunikovat, protože nemají volné spodky plástů, ale pevně přistavěné. Protože v TL mám víc jak polovinu rámků dělničích, ketré rovněž mají dílo přidělané k SL, tak jen divoká trubčina na pouhých 4 -5 N rámcích v TL má volný spodní okraj a komunikaci to stačí? A když jsem ještě nepochopil, že má být trubčina v TL a dával tam jen dělničáky a nebyl tam ani jediný volný okraj plástu, jak to moje včelstva mohla proboha přežít bez komunikace vibracemi?

Celý život umím být kritický a prostě některým zjevným, ale i dokonale zakamuflovaným nesmyslům jsem se naučil nevěřit, pochybovat o nich a zkusit, zda jsou pravdivé, přípdně jak moc. Jenom díky tomu nemám zhoubná očka a spoustu dalších nesmyslů, jenom díky své kritičnosti a často jen selskému rozumu mám zdravé včely bez úhynů.

----------------------

drvodělka

Můžete nevěřit, jasně, jste žena a technické věci obyčejně holkám nic neříkají. Ale i u včel ti civilizovaní měří na milimetry a dokonce i desetiny. Je to naopak úplně prazáklad unifikace. Přesně tak, jak si vy představujete praxi, vzniká zmatek a chaos měr a odchylek. Proto musí být známy přesné rozměry na milimetry a dokonce v některých případech na desetiny. Neřešte to, věřte mužům, na většinu jiných věcí je mnohem lepší ženský mozek než mužský a my se vám do věcí, na které jsou lepší ženy, taky nepleteme. Tedy ti chytřerjší z mužů. Najděte si výrobce, který umí pracovat s přesnými rozměry, ušetříte si tak zbytkuživotní trápení s vyrobenými blbostmi systému co kus to originál.

Jediný příklad. Langstroth je například v šířce nuty pro ouška rámků přísnější, než dnes bohužel neuznávaná ČSN. Základem tohoto vztahu rozměrů je délka horní loučky s oušky a L má na každé straně v nutě vůli jen jediný mm. Češi - Československo u úlu Adamcova má v tomto místě 1,5 mm na každé straně. Hlupák toto nechce akceptovat, dělá nutu širší, rámky pak propadávají a nebo se přiblíží jednou BL k vnitřní stěně nástavku a zruší největší včelařský vynález, kterým je právě Včelí Mezera. VM se zruší tím, že jak se BL ocitne blíž u stěny než 6 (5) mm, včely BL spojí s vnitřkem nástavku propolisem. Na druhé straně vznikne mezera větší než 8 (9) mm a tu zase včely už zadělávají voskem. A takto, vaší logikou, vzniká z úlu rozběrného předpotopní paskvil, ze kterého často nejde některý rámek vyndat. A že to tak mnozí mají a celoživotnně se s tím perou, jsou tak b.bí, že myslí, že to nevadí, přece to měl tak už jeho táta i děda (princip vaření vosku ve tvrdé vodě a nebo ježdění nalitej a ještě ho nechytli) neznamnená, že je to tak dobře.

Varuji před přístupem nevíry, že se u včel měří na milimetry. Kdo chce včelařit v pohodě a ne doživotní pračce nervů, měřte přesně tak, jak je potřeba! A jak jiní, v technice sběhlejší stanovili. Je to v zájmu každého jednoho a rozhodně na tom nikdo neprodělá, může jen získat.

Více méně dobrý popis, jen nenechávají “fuku” 5 mm, ale nejčastěji 12-18 mm. Proto je podmet Blaníku 18 mm, protože je to jejich přirozenost.

U všech nízkých rámků dávám SL širokou 25 mm právě kvůli prostavování, nedávno jsem to tu psal co to je za hloupost a jak vznikla kvůli nevyzkoušení a nevzdělanosti těch, co to u nás prosadili a zavedli. Ještě někteří žijí a tak nejmenuji. M vkládám do N rámku tak, že dole leží na SL" a pak jí vždy přistaví. Pro patnáctku mám jen dva drátky. Na horním M visí a uprostřed jeden drátek M vyztužuje. Stačí to, lepší jsou ale výztuhové drátky dva. M zavěsím tak, že je nahoře mezera, kterou včely vždy dostaví dělničinou.

Vymyslel jsem T-loučku jak jsem jí nazval. Drtivá většina z nás nemá frézu, ale jen cirkulárku. Na té by se taky daly loučky seříznout šikmo, je to ale velmi nebezpečné. A tak vezmu normalizovanou HL širokou 25 mm (25x12 mm - kupovaná loučka). Protože pila má řez 3,2 mm, nastavím bajlák na 9 mm a ponor pily je tak, aby ze stolu koukala 11 mm a udělám řez. Loučku otočím a udělám protilehlý řez. Pak se HL ztenčila na 9 mm a uprostřed bříška loučky vznikl třímilimetrový “břit” nebo jakási ploutev po celé délce bříška loučky. V řezu to vypadá jako písmeno T, jen s jiným poměrem délek ramen k sobě a proto název T-loučka. Stejně tak lze upravit i SL - pak se dává v rámku břitem nahoru k mezistěně a nebo k plástu, u bočních to není na nic potřeba. Romaning umí dle mých popisů ihned vše nakreslit a možná by sem mohl dát výkres T-loučky.

T-loučku a nebo frézované klínovité bříško HL se dá bleskurychle nahradit řeznickou špejlí 3 mm, která se sešívačkou nebo třemi malými hřebíčky zespoda přibije na bříško HL a vytvoří stejný “břit” jako má T-loučka. Vlastně můj prvotní nápad byla ta špejle jako napodobení původního Langstrothova řešení a tím je právě to, co tu ukázal Javali - šikmé zfrézování. A špejle se vyrábí dlouhá 30 cm a úplně stačí, nemusí být dlouhá jako je vnitřek rámku.

Ano, funguje linka z vosku, ale je to neelagantně pracné a pokaždé po vyvaření se musí udělat znovu a tak nic pro mě.

Můj rámek pro VS je vyztužený, nedrátkuje se, když jde na vyvářku se jenom nechá uschnout a jde znovu bez šahnutí do včel a ony ho zase spolehlivě správně postaví. Už jsem to prezentoval, ale včelaři neprojevili žádný zájem. OK, jejich boj když jsou líní pochopit výhody a bezpracnost.

Moc ale VS nepoužívám proto, že já musím mít bezpodmíněčně všechnu trubčinu jen v TL. Žádná trubčina nesmí být, jestli chci mít včelstva bez roztočů, nikdy ve VN a to od letoška už od začátku května - konce dubna (dle počasí a tudíž stavu rozvoje vč). Původní metodika Blaník říkala, že se trubčina z VN odstraní až koncem května. Ukázalo se, že je lepší udělat TL dřív, třeba hned na přelomu bž řezna/dubna a že je pak možné vysoké SR z VN odstranit dřív. To proto, aby včelstvo chovalo všechny trubce jen v TL a nikdy ve vysokém prostoru. Opakuji. VS je hezká věc, ale jde úplně proti metodě nemít VBD ve vč vůbec a nebo jen nepatrné jednotky kusů. Nemůžu to dokázat (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí), ale kdo včelaří přesně jako já, také nemá ve vč žádné a nebo minimum VD.

Ano, jinde tvrdím, že VD na 99% úhyny vč nezpůsobuje. Je ale určitě, i kvůli jen jedinému % rizika lepší se snažit ve vč roztoče nemít a nebo jen v nepatrné míře, která vč nijak nikdy neslabí a neohrozí. Tvrdím, že toto moje uvažování je unikátně revoluční a když by to vědcostuti dotáhli do univerzální metodiky, bylo by po problému. Ale to by se nedalo pakovat na léčivech a nemohl by se vést nekonečný boj s VD.

---------------------

Jen odpor k LBV a její nesmyslnosti a nefunkčnosti mě vedl k objevu výše popsaného a tak jsem jen proto, že jsem odmítal LBV, přišel na to, jak snížit počty VD na minimum a možná nulu. Ve skutečnosti VD nijak neřeším a pro jistotu dávám Gabon a jednu fumigaci Varidolem. Obyčejně nic nepadá nabo do 10 -20 ks. Kde spadne víc, asi si to odněkud už pozdě v podzimu přinesly.

Podrobně jsem hlavně na IF popsal do posledního detailu jak co dělám. Nebyl žádný zájem a nebo nepatrný a tak mě nic nemotivuje exponovat se znova. Navíc ono to určitě není tak jednoduché a každý, kdo by chtěl tuhle problematiku pochopit a napodobit, musí si tu najít třeba vlákno o efektu chlebového kvásku, jak jsem to nazval. Lidi si to tu přečetli, někteří pochválili, ale dělají si věci pořád špatně, po svém, po staru - třeba odmítají a nedovedou ROZUMNNĚ vysvětlit PROČ zaboha nechtějí dvě výšky rámků v jednom úle. A přitom s jednou velikostí rámků se prostě efektivní včelaření bez úhynů moc dobře dělat nedá a když, tak pracněji a nákladněji a určitě bez benefitů systému Dadant. Tak jo, víc už pro nikoho udělat neumím a ani nechci.

A nejde jen o chlebkvásek, ale i o mnohé dlaší moje poznatky a i poznatky jiných autorů, často nově či jinak aplikované, jinak uchopené, které jsem tu všechny uvedl. Je nutné to celé pochopit jako komplex, že jedno vyplývá z jiného a nebo hned z několika jiných předchozích kroků a že nelze očekávat funkčnost, když někdo vytrhne z kontextu jen nějaké dílčí prvky. Pak mu to fungovat nebude a nebo ne dostatečně dobře. Představoval jsem si to, dnes vím že naivně a hloupě, že to bude chtít vyzkoušet maximum lidí, že pojede diskuze, výměna zkušeností a že i já se něco naučím od ostatních. Tak to se nestalo a tudíž to nemůže nemít následky na mojí další chuť někomu nějak pomáhat a radit. Mám tu vadu, že u všech očekávám stejný zápal pro věc jako mám já a stejnou touhu po nových věcech, jak dělat stejné věci moderněji, lépe, efektivněji. Ne, tak tohle je ode mě velmi hloupý předpoklad a lidi takto ve většině nefungují. OK, každého boj sám za sebe. Jak libo.

Přesně jak píše BG. Jak sbíráme roj? Setřesem ho do rojáku, ten s většinou včel dáme pod strom, zakryjeme deklem a necháme u kratší čelní strany škvíru třeba 1 cm a necháme včely se stáhnout do rojáku, do večera, většinou dřív jsou všechny uvnitř u matky a visí na víku rojáku. Na této blbosti se jich část usadí na víku, cítí skrz sejto matku a dovnitř je nedostanete, nijak a nikdy!!!!!

To samé když je sejto na boku rojáku. Mrzí mě, že BG nevysvětlí PROČ se něco má a nebo nemá nějak dělat, a PROČ nějaké věci musí mít náležitosti jen určitým způsobem.

Zkrátka většina věcí na světě je buď správných nebo špatných a je nutné to vždy nekompromisně rozlišovat.

A ještě k obrázku rojáku. Dekl rojáku s rantlem neumožní co popisuju, prostě tohle je roják špatný nejen kvůli nesmyslně danému sítu. Dekl má být rovný bez rantlu a má zapadat do vršku bedýnky, do osazení neboli jak říkáme hezky česky falcu. A taky MUSÍ být z překližky 4 mm. Ta je polovičně těžká než sololit 3,3 mm a u rojáku nejde o nic tolik, jako o váhu - přece s ním žonglujeme někde na žebříku mezi větvemi stromu, musíme se džet a tak roják má být jako pírko a ne těžká humpolácká blbost.

Roják MUSÍ mít v deklu dvě kulaté díry. Jedna normalizovaného průměru aby do ní přesně pasovalo hrdlo smyku = to když se dělá smetenec. Druhá, obyčejně též kulatá díra, také s kulatým deklíkem na zavěšení klícky s matkou. Deklíky musí mít zajištění obratlíky a i dekl musí mít zajištění. Kvůli bezpečnému transportu, například v autě.

Krmení těstem přes síto se nesmí nikdy roji dát. Roj je vězněný a nemá vodu, jak by mohl brát těsto bez stresu ze žízně? Na kulatou díru pro smyk se dá dát prosakovací sítko a na něj překlopit okurkáč s roztokem (ne plný, samosebou). Jenže roztok má být řídký 1:1 a teče a tak je prosakování nevhodné. Ale hlavně, roj se 3 dny při věznění nekrmí.

Ono to není nijak jednoduché a proto třeba Goro říká, že roj nevězní. Bohužel nevysvětluje proč. No proto, že to není až tak jednoduché a pak, než to dělat bl.ě, je lepší roj nevěznit.

Obchod jede na co nejnižší ceny a nikdo by za dobrý roják nechtěl dát přes 1.500 Kč. A tak všichni opatrujeme rojáky po předcích - ještě kvalitní výroba a dokonalá funkčnost a když si ho udělám sám, nikdo by mi za něj nezaplatil jeho skutečnou cenu a tak ho nikomu vyrábět nebudu.

-----------------

Ještě se vracím dovysvětlit další věci stran dobrého rojáku. Každou věc u včel bychom se měli zamýšlet jak využít pro více účelů. A tak roják musí mít česínko, stačí očkové plastové, uzavíratelné. Někdy přistihnu, že se mi nějaké vč chce rojit a je nutné udělat odd a tak pro ten účel dokonale poslouží roják a když má uzavíratelné česno a zajistitěkné víko, můžu převézt odd autem domů z lesa nebo na jiné stanoviště, někomu ho odvézt když mu ho chceme darovat či prodat a tak dále. 

Roják musím mít při včelření pořád při sobě. Taky v něm přenáším a převážím souše, bezpečně převážím křehké mezistěny a taky zásobáky. Je včelotěsný a tak je na zásobní plásty ideální. Ano, mnozí tyhle návyky a uvažování nemají, nechají při slídění včely aby si někde “lízly” a vypukne rabovka. Jinde píšu, že rabovky neznám a neznám je prostě díky návykům a pomůckám, které rabovkám předcházejí.

Obyčejně lpím na správné včelařské terminologii a tak uvedu, že slovo rabovka je slovenské, česky je to loupež. Ale pro mě slovenský výraz lépe vystihuje podstatu a tak jsem si dovolil ten pojem vypůjčit.

Někdy nastane situace, že je potřeba vč zkrmit med. Díky medu, když je vč na zimu nakrmeno z části medem, je vitálnější a snáz se ubrání virům a mám za to, že i roztočů máme (Blaníkáři) ve vč minimum nebo žádné právě proto, že nebereme všechen med. Ale to je jen moje domněnka, nemůžu to dokázat. Pokud vědomně krmíme medem, nikdy medovicovým, na něm špatně přežívají zimu.

Pak je tu melecitoza. Na té vč zimovat nesmí nikdy a musí dostat cukr a nebo květový med.

Už jsem to psal na IFauně, zopakuju podstatné.

Když se po Revoluci úplně zhroutil trh s medem a výkup dával za med méně než kolik stál cukr, Včelařství psalo a páni chytrolíni, a i “vědci” bádali, zda vč přežije na květovém medu. Ano, je to neuvěřitelné, ale tohle zkoumali. Asi nevěděli, že tak přežívaly včely miliony let. Medovicové medy nebyly běžné a nebyly nikdy čisté, protože až asi do Marie Terezie neexistovaly jednodruhové  - monokulturní jehličnaté lesy a tak byla případná medovice vždy dostatečně naředěná květovými medy.

Páni chytří, nebudu jmenovat, někteří ještě žijí, květový med vytočili, uskladnili, pak rozpustili, naředili vodou a pomocí krmítek zkrmili včelstvům. A zimování dopadalo skvěle a oni tleskali nadšením z převratného objevu. Lze najít ve Včelařství z té doby. Mě to přišlo jako doslova zhovadilost!!!!! Nesmírně pracná věc a tak jsem takové nesmysly nedělal a med uskladnil v konvích. Vydrží roky, když má správnou vlhkost a počká na lepší cenu.

Až předloni mě napadlo následující, ale popíšu od začátku tu genezi nápadu, z části Petrova nápadu.

První medník nevytočit a pořád ho mít na nejvyšší pozici. Jde to, já na to sílu neměl, on ano a vyzkoušel to. Pak, po vytočení všeho dalšího medu přišel tento NN s květovým medem v polovině září pod VN. Je to strašná dřina. Ale je tu horší věc, vč má pořád ve snůškovém období dostatek zásob a není stimulované prázdným dílem k vyšší aktivitě, jak jsem popsal nedávno v jiném vlákně o průběžném odtáčení medu hned, jak je i jen pár rámků zralých.

Tak jsem zkusil jinou věc. Nevytočený medník s řepkáčem, který už ztuhnul a nešel vytočit, jsem dal pod VN v době kdy se začíná krmit, u mě kolem 10.7. po vytočení posledního medu. U několika vč. U několika jsem ale tyto NN s medem dal pod VN po 20.6. když ještě nějaká snůška byla a asi část tohoto medu zakomponovaly do ještě přinášeného medu nového. To nevím a nijak se to na zvýšení výnosu neprojevilo. Možná to ve snůšce nevybíraly, nevím to. Na úl si píšu kolik dostaly cukru a VN nezvedám, vidím kolik přibývá. Včely do září med přenosí samy, namíchají s cukrem a uloží do VN nad plod.

Ale je tu určitý rozpor. Jestli byla medu plná bedna, například 15 kilo ztuhlého zavíčkovaného květového medu, v zásobách v plodišti se zdálo, že těch 15 kilo medu nahradilo méně jen 10 kilo suchého cukru, neboli že se “ušetřilo” je n 10 kg suchého cukru. Jenže v 15 kilech medu (počítejme, že má med pro jednoduché počítání 20% vody) jsou tedy 3 kila vody a tak jakoby 2-3 kila chybí. OK, asi tedy nešetří a mají vyšší spotřebu než by uměly, kdyby musely šetřit víc. Mám za to, že to, co chybí - přesně jsem to neměřil, nevážil, nevyhodnotil statisticky přesně, že to chybějící je v lepší kondici dlouhověkých včel, v jejich kvalitnějších tukobílkovinných tělískách. Nevím, nejsem Dol a nikdo mě za tohle nehonoruje a přesně bych to ani neuměl “pokusovat”. Pro to, o co mi jde, mi takto nepřesný výsledek úplně postačuje.

Co jste právě dočetli se nelze nikde dočíst a nebo o tom já nevím. Prostě medem krmit jde a nemusí se jak u xxx na dvorečku vytočit, pak rozředit a zase pracně zkrmit. O to mi šlo, zda to jde. Za žalostné považuju, že to napadlo mě a ne “vědce”.

Takže. Je jistě nutné med vytočit a zpeněžit jako med a ne jej zkrmovat. Ovšem když se z jakéhokoli důvodu stane, že med vytočený včas není a ztuhne pod víčky v plástech, je tu řešení, včely si to vyberou a znovu naředí samy bez včelařovy práce.

---------------------------

Melecitoza.

Melecitozní cement vytročit nejde nijak. Někteří máčeli rámky ve vodě několik dní, vytáčeli a medovou vodu lili do hnoje, jeden to vozil jezevcům na zorané pole a zahrabával. Vyjde toho asi třetina a tak se to musí opakovat 3x. Každý si snad dokáže představit tu práci a v jakém jsou asi stavu plásty. Neviděl jsem to a ani bych nechtěl. Já bych takové kra.iny nikdy nedělal!!! Taky prý někdo vyvezl nástavky za ves a nechal vybrat zlodějkám. Moc tomu nevěřím, to je takový blázinec, že včely rozkoušou plásty na velmi hrubou měl a tak to je nejspíš nesmysl.

Plásty s tímto cementem se dají pod VN kolem 15.9. a do jara je cement pryč a včelstvo je neskutečné, silné, zdravé vitální. Když jde o plásty panenské, dají se skladovat s tím cementovým medem i dva roky a zavíječ se do toho nepustí a nebo nepatrně. Stačí chadnější sklad, aby teplota nepřesáhla asi 15 stupňů, přechodně (asi měsíc) i 18. Mám vyzkoušeno. Taky existují sirné knoty, kdo nemá chladný sklad. Ale jde to.

Melecitozy není nikdy víc než asi 10-20%, zbytek je kvalitní med. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely jí nedokáží zpracovat. Zbyde v buňkách a dně úlu jako bílá krupice a včely to vynášejí z úlu a vyhazují. Někdy se po naklonění krystalky ("krupice") samy sypou z vybranéného plástu.

Ani tuto radu nikdo nikde v odborné literatuře nenajde. Slíbil jsem a tak to dávám zadarmo jako všechno.

Ovšem nevím, zda by toto šlo i s vysokými rámky, to jsem nezkoušel - nemám nikdy med ve vysokém díle a už vůbec v zakladeném. Ale nevím proč by to s vysokými plásty nemělo jít.

Ale. Ne vždy vč vybere všechen tento melecitozní med, tedy za zimu nedokáže vynosit všech 15 kg, v některých polorámcích ho část zůstává a tak tyto dělničí N rámky zůstanou dál v TLumiči prostřídané SR (a je dobré mít jeden postavený trubčák od loňska - dřív obsadí TL).

Takže já mám vlastně mecitozní med rád. Zatím jsem ho nikdy neměl v červnu, ale až koncem července a v srpnu. Z teorie metodiky Blaník čtenář ví, že se krmí skrz jeden NN a v této funkci ho nazýváme Krmná Komora a není to vynález můj, je to celkem běžná praxe. Jenže funguje jen s NN a nikoli s vysokým nástavkem! No a do této KK včely uloží melecitozu. Totiž, krmí se a včely cukr do KK nedávají, ale nosí ho skrz KK nad plod do vysokých rámků. Až když přijde melecitoza a je navíc, pak jí teprve, když mají vysoké rámky plné, uloží do NN, tedy do KK. Tím se dá zařídit u dadantsystému (a asi u NN systémů), že vč nezimuje na melecitoze a tak nedojde k žádným zimním úhynům, což na melecitoze hrozí vždycky.

Mám za to, že popsanou fintu se separací melecitozy nelze udělat s vysokými rámky v KK, protože jak není rozdíl ve výšce rámků, hrozí, že vč přestěhuje plod do horního nástavku. Další důvod přestat být zarputilým odpůrcem kombinace vysokého a nízného rámku v jednom úle.

Dovolím si vás doplnit. Velmi často se děje, že roj sedící na větvi na mojí zahradě, nebo poblíž lesního či jiného stanoviště, nemusí být můj!!!!!! Jistota není. Jedině když vidím, že roj vyletěl z mého úlu mám absolutní jistotu. Několikrát se mi stalo, že roj měl matku s číslem a já nikdy čísla nedávám a nemám, snad jen koupenou inseminku a o té mám vždy přehled a hlídám jí.

Proto je třídenní věznění jistota, aby strávily zásoby, co mají v sobě. Je to jako s tím voskem a dešťovou vodou. Někdy se může podařit vyvařit vosk ve vodě ze studně a nezničí se. Ale mohl by se zničit. Když dáme vodu z potoka, vosk se zničit NEMŮŽE.