Příspěvky uživatele

Už to mám vyzkoušené od loňska, Petr mi půjčil ten svůj. Jde to asi 4x rychleji, ale hlavně nebolí zápěstí a záda. Ovšem pro malý počet vč se to asi nevyplatí, a hlavně,  co není zavíčkované nože neseříznou, ale hrnou a vytrhnou až z poloviny výšky buněk. Pravda, včely to opraví, když je to malý ostrůvek, nejde ale půlka plástu a to u vysokých měr bývá. Navíc nože nezvládnou košilky, je to jen na panenské. Taky by na tom nešly dělat Hofmany nebo Langstrothův rámek.

Takže třeba medovici, která má 16% a přitom není zavíčkovaná a nebo třeba jen třetina plástu pod horní loučkou se líp dělá ručně. To mi ale moc nevadí, jednotlivé plásty nebývají už plné úplně a většinou ne všechny v medníku. Jenže medovici jsem měl vloni malinko po 5 letech. Medovicového medu bude ubývat splou s tím, jak ubývají lesy.  Taky je dvojí víčkování,  “vzdušné”, kdy jsou víčka jakoby nad hladinou medu a to se dělá vidličkou snadno. Většina jarního medu má ale víčka přisátá k medu a to se dělá vidličkou fakt špatně. A právě to stroj zvládá dokonale.

Ale pozor, na začátku vlákna je odkaz na podobný stroj, ale vyhřívaný párou a to neradím. My to máme elektrické, celkově lépe vyrobené a včetně stolu. 

Zítra mi Petr přiveze stroj, nakonec bude mít jen sáně pro délku rámku 39. Stejný dostane i Tom4. Petr nám to i seřídí. Hned další den začnu vytáčet.

Lang ještě nemám a k D-B mám medníky z Blaníku s délkou rámku 39. Vysoké plodiskové rámky se v metodice Blaník nikdy nevytáčejí. Pokud by to bylo potřeba, odvíčkuje se to ručně. Stejně se na tom nedají odvíčkovat někdy, byť i jen jednou zakladené plásty, tedy plásty s košilkami.

Akáty a i všechno ostatní obrazí ze spících pupenů. Už se děje, už se objevují nové lístky. Ale to přece víte, píšu to spíš pro některé ostatní. Horší je to s tím klenem, pořád doufám, že ještě nerozkvétá, neumím si přesně vybavit s čím současně kvete. U vás asi jehličnaté lesy moc nejsou, kleny ale asi ano? No a akáty by u vás medovat měly. Tady kvetou, náramně voní a nic z nich není, snad trocha pylu a něco nektaru na uživení. To samé lípa, nemeduje tady z květu nikdy a o medovici na lípě jsem asi jen slyšel. Ta kape a neumytelně za.írá auta, ale včely to nikdy nesbírají.

Díky, že vím, že video je o ležanech a nemusím se jím zdržovat. Ležany jsou pro celou Českou republiku úly nevhodné. Hlavně ale v nich nelze těžit POUZE med panenský a tudíž přijde den, kdy civilizovanější zákazník med s výluhem výkalů plodu nekoupí.

Nikdo mě nežádá, nikdo ani nepoděkuje a téměř nikdo nemá ani tolik gerbíru, aby poskytl zpětnou vazbu. Je to tu jako televize, jen brát a neoplácet. Jasně, nejsem na světě první den, takoví lidi dnes jsou a jiní nebudou, ani je nenapadne, že to není úplně košer. Chápu.

Přesto vám sem dám další, mám za to, že méně známou skutečnost. Tentokrát časopis Včelařství 1968/6 - Jan Koutenský - Kdy a jak medují lesy, str. 134

Jen shrnu sdělení z tohoto článku, platné i dnes. Autor naštěstí vztahuje svá tvrzení, nebo spíš zjištění či informace k tomu, co kdy kvete a ne ke kalendáři.

Píše, že když odkvete řepka, někde a někdy hned a jinde max do 10 dnů začne medovice na smrku, kterou tvoří červci, převážně z čeledi puklic. Autor popisuje kde a jak se na větévkách smrku dají najít producenti. Já si dovolím vysvětlit, že červci se nejmenují od červů, nýbrž od červeného barviva, které se v měsíci největšího výskytu - proto se ten měsíc česky jmenuje červen, právě z těchto červců těžilo. Jsou poměrně hojní a to i dnes (dodávám já) a jejich medovice není ani nijak tmavá, tedy med z ní a dá se spolehlivě rozpoznat jen podle el vodivosti. Dlouho jsem měl za to, a i mí předkové, že významně meduje malina. Omyl, přesně do doby jejího květu spadá produkce medovice zmíněnými červci na smrku. Med je vždy směs, tedy pokud je v lese i malina.

Totiž, až do dnešní bouřky s průtrží a kroupami jsem měl silnou snůšku. Přitom řepka skončila, hlohů je tu jen pár, nic jiného tu nekvete a včely téměř nenesly pyl. Určitě podobné věci pozorují i ostatní včelaři, ale málokde (nikde) není takto jasně sděleno, z čeho snůšky  po skončení řepky jsou. Myslel jsem si, že je snůška z květu klenu. Není, asi zmrznul, nekvete, až dnes jsem ho ve své lokalitě prohlížel.

Abych se vrátil k článku. Autor dále sděluje, že velmi významné jsou i modříny díky medovici z producentů, které hostí. O melecitoze ani jediné slovo. Producenti medovice na modřínu a tedy modříny jsou totiž spojováni s melecitozou nesprávně. To je ale už nad rámec uvedeného článku a i toho, co jsem chtěl sdělit já. 

Doufám, že uvedené informace někomu pomohou orientovat se ve zdrojích včelí pastvy. Vždy mě to zajímnalo, ale narazil jsem i na včelaře, který řekl, že je mu fuk z čeho, hlavně, že nosí.

No, já s vámi nesouhlasím, povíme si za nějaký čas ano? Symbioza je soužití, které je výhodné pro oba organizmy, ale čím by byli mravernci prospěšní včelám mi nějak uniká. Jen parazitují na teple, vezou se, ale včelám neposkytují nic. Pak to ovšem není vztah symbiotický. Navíc tvrdí se, že mravensi odnášejí spadlé VD, tudíž do interiéru úlu chodí a já jsdem přesvědčený, že se přiživují na sladině. Spotřeba to bude minimální a tak když by neničili výplně úlů, nechal bych je žít.

Do hobry nejdou a pohrávám si s myšlenkou dát do deklů místo PS hobru. 

U mě jsou najednou mravenci pryč. Díky dvěma věcem. Kde byli, šlo o tři úly, postříkal jsem je v tom deklu stranou daleko za úly, jsou v minutách mrtví. Dekl nechám vyvětrat a jde na včely až za několik dní. Druhým, asi ještě účinnějším opatřením je ustavičné handlování deklů při každém včelaření a to i když v nich mraveci ZATÍM nejsou. Ona je to často nepřítomnost jen zdánlivá.

Je to zbytečné a jak píše Javali je to nesmyslně pracné. Přitom rozdíl mezi dřevem, překližkou, slámou a rákosem bude do 5-10% a spíš méně. Důležitější je úlový systém a provozní metoda.  

Jasně jsem tu napsal, že úl ze dřeva, z masivu, vydrží, když je správně poskládaná spárovka a ne moderně, jako se to učí na učňákách teď , i 50 a klidně 70 a možná víc let.  A že naproti tomu nástavek z překližky vydrží s nějakou údržbou asi 10-12 let, dobře natřený a ošetřovaný možná 15 a tedy asi 4x méně. Jenže byl v materiálu za 25% ceny a když to v truhlárně přesně nařežou, sestaví si to snadno a rychle každý sám. A proto bych dneska šel spíš do té překližky. Kor když to po mě nikdo nebude dělat, tak na co úl na 40 nebo 50 let?

Mladí se, řečeno s básníkem “smějou času” a vymýšlí kraviny namísto toho, aby se soustředili na to nejdůležitější = naučit se včelařit.    

Já mám živé a tudíž zdravé včely v čemkoli. Nic víc nehledám.                                                                                                                                                                             

Jeden příklad. Před pár lety jsem taky neprodal tolik vč zjara kolik jsem počítal a pak mi těžce chyběl hardver. Někdo vyhodil na náves ke kontejneru nějaký nábytek. Rozebral jsem to, byla to chvilka. Z dýhovaných dřevotřísek jsem za necelé tři hodiny vyrobil 18 NN 15 jako ze zoufalství nouzovku pro ten jeden kritický rok. A mám je dodnes, je to asi 12 let. Jasně, za medníky už dávno neslouží, hodí se ale při krmení například.

Taky jsem jich 5 vyplnil asi 120 mm poystrenu a dal na vč jako dekly abych se dozvěděl, zda silné zateplení stropu = deklu má nebo nemá nějaký význam. NEMÁ!!!!! Rozdíl v rychlosti jarního rozvoje je amatérsky neměřitelný, jeden, možná dva dny? Rozdíl v medném výnosu je pak úplně nulový a tak tlusté dekly = zbytečný nesmysl.

Povšiml jsem si, že většina autorů nějakých divností vymyslí ptákovinu, ona nefunguje podle romantických představ a nebo rad neseriozních autorů, například ve Včelařství a pak, aby nemuseli přiznat, že si naběhli, nebo že vymysleli kravinu, ohýbají fyziku a snaží se všemožně dokázat, že hloupí nejsou a že se nikdy nemýlí. Vidíte tu snad přiznání někoho jiného než mě, že něco vymyslel a nefunguje to? Zná někdo jediného “takyvčelaře” , který dlouhodobě udrží živé včely ve vysoké užitkovosti v japonském úle, ve Varré či medné krávě?

Ano, měl to perfektní. Myslím, že sem chodí číst, ale nepíše. 

Zdá se, že se původní přírodní materiály nedají ničím nahradit, předkové vyzkoušeli cepovou, nerozbitou  slámu a ta byla dokonalá. Zda rákos nevím, ale nenapadá mě proč by měl být horší než sláma.

Taky si je snad dělal romaning, jenže ten je introvert a nerad píše. To je ten inženýr, co dokáže jen z mých popisů ihned dělat dokonalé technické výkresy. Holt není každej tak ukecanej jako já.

Čtete sice každý den a jak tvrdíte pozorně, máte ale problém pochopit jádro sdělení. Housenky zavíječe byl další špatný efekt, ale nikoli rozhodující. Prostě v úle bylo sušeji, včely asi z nedostatku vody - kondenzátu na stropním igelitu - aby nemusely ven, tak zabrzdily jarní rozvoj a s rozpolodováním čekaly, až bude venku teplo a budou moci pro vodu ven. TOHLE JE JÁDRO SDĚLENÍ!!!! Nic ve zlém, pan Goro to pochopil, pan BG to pochopil, vy jste si z celého pokusu odnesl housenky… Ovšem vaše vytrvalost je tak nezlomná, že vy to jednou se včelama dotáhnete daleko. Dobře si pamatuju bezbřehou trpělivost pánů včelařů Šíta a Zelingra - vynikajících včelařů, oba truhláři a nekonečné “hádky” s nimi a s maminkou. Jen díky tomu jsem se naučil to, co umím.

Hoblovačky se sesednou a značně, záleží jak a kdo to do úlové stěny plnil. Ve Včelařství se os padesátek o tom čas od času psalo, taky si pamatuju jak někdo psal, že stěnu MU otevřel a byl tam černý humus do výšky asi 20 mm a jinak dutina. Nechápu, že nepsal o shnilých stěnách, přesněji obojím ostění. Já mám stejnou zkušenost u Českého univerzálu - předchůdce MU s předním (normálním) česnem. Jenže ten shnil tak, že vnější stěnu držela jen barva a jednoho dne jsem přišel na včelnici a úl byl zhroucený. Přeložil jsem vč, bylo OK a tak jsem rozpitval žalostné trosky úlu. A proč jsem v tom měl včely tak dlouho? Jednak maminka na tom úle lpěla, dostala ho od někoho. Ale hlavně v něm byly vždy výtečné včely!!!! Dnes po letech vím, že se v tom včelám dařilo proto, že to dokonale, ten mokrý humus ve stěnách - u mě byl výš jak do dvou třetin spolu s jakousi “řezankou”, asi to někdo naplnil kromě hoblovaček i řezankou ze slámy, napodobilo poměry ve shnilé dutině vyhnilého stromu.

Proč si myslíte, že jsem přinesl téma o plísních, ještě na IF, vzpomínáte? Asi jako první jsem začal pochybovat o tom, že je nutné za každouz cenu zamezit plísním na spodku krajních rámků v předjaří a podobně. Já u včelaření uvažuju v širších souvislostech. Všiml jste si toho, že Goro i BG o plísních u včel věděli?

Ale klid, pod masírkou mejnstrýmu jsem si taky pořídil úly s PS ve stěnách. Už mám poslední jen proto, že má okýnko a 65 mm vysoký podmet. Když přijde na včelnici dítě nebo nějaký laik, tak aby viděli včely za sklem. No a podmet proto, že častokrát někam chci dát vyjíst nějaké zbytky vyřezaných SR se sladinou, víčka z odvíčkování a podobně. A hlavně abych už víc než 10 let každý rok zjistil, že je v tom nejhorší včelstvo mého hospodářství a že se tedy ve svém teoretizování o nevhodnosti polystyrenu a vysokého podmetu nemýlím.

Ještě přidám, co jsem už asi ne jednou psal. Mám po otci nástavky “papíráky”, tak to nazývala máma. Jsou z hobry, jak vnitřní tak vnější ostění a mezi tím bylo (někde ještě je) 45 mm slámy, ale rozbité z kombajnu, nebo tehdy asi jen mlátičky. Jsou z let 1954-57 a pořád fungují. ALE! Dal jsem je kámošovi, ten, když je už nepotřeboval, nechal je ve stodole a tam je zničily krysy. Vyhlodaly stěny, že zbyla jen poloviční torza. Z nostalgie jsem si je odvezl a synovec bez ptaní vyplnil vyžrané díry polyuretranovou montážní pěnou z nespotřebované kartuše (nebo jak se to nazývá). Vlastně opravil nástavky, že jsou nyní z víc jak poloviny z té pěny. Drží to, je to pěkné, lehčí než to bylo. Má to ale jednu malou vadu - už se v tom včelám nedaří a tak je to prázdné…

Vlastně jsem je dal Tomovi4 a u něj to rozerbrali datlové. Tak jsem to odvezl, opravil, ale po 2 letech jsem z toho včely vyndal a Tom4 o ně už nestojí a naopak se snaží zbavit všeho z polystyrenu a polyuretanu. Tak tu leží a čekají na nějaký oddělek či jinou nouzovou situaci. Produkční vč ale už nikdy v ničem z PS mít nehodlám. Jak jsem zestárnul už svým časem, co mi zbývá, šetřím a nechci se trápit s plastikovou kravinou, když v tom včely neprosperují tak dobře, jako v tenkostěnáčích.

Jo a datli (nebo jiní datlovití ptáci) s oblibou berou polyuretan jako první, pak PS a hobry se slámou se nevšímají.

Jasně, že nikdo chytrý plasťáky nevyhází, má jich několik Petr i Tom4, ale nechávají je už jen dožít a rozhodně si nikdo z našeho okruhu už plastové úly nekoupí. Víme svoje, poctivě to sděluji tady a dál je to každého boj sám za sebe.

Neužíváte správnou terminologii. Píšete o krmení na zimu a nazýváte ho tak, že to by znamenalo asi přikrmování v mezerách mezi snůškou, nebo zjara či v předjaří.

Nebo mi uniká proč se ptáte na krmení na zimu teď, kdy právě probíhá jarní snůška? Když snad vůbec nikde není právě teď potřeba krmit a úplně všude velmi akutně hrozí rojení? 

Tak aby bylo jasno. Přikrmování je podněcování a už formulace jasně říká, že jde o časté dodávání malých dávek krmení = přikrmování. Aby bylo úplně jasno, odborná terminologie pojem přikrmování, pokud vím, nezná. Ve snůšce se nikdy nijak krmit ani přikrmovat nesmí, protože krmič není schopen z podstaty věci zajistit, aby se cukr - v lepším případě, dnes ale spíš syntetický škrobák nedostal do medu!!!

Krmení na zimu se naopak dělá v několika málo velkých až hodně velkých dávkách tak, aby to právě nebylo podněcování a nakrmeno by mělo být relativně rychle. A ne až v srpnu, ale hned po posledním medobraní, které, kde se nečeká na slunečnici nebo jinou snůšku, se dělá v půlce července. Ideální je ten den, kdy je odebrán med, dodat velkou dávku krmení. Já dávám 8-10 litrů roztoku 1:1. Proč tak řídkého si musí v mých příspěvcích každý najít tady na CHZ sám. Co je podněcování a proč je v srpnu nežádoucí je nutné si načíst v odborné literatuře.

Tak asi Martine nečtete pozorně. Podobně uvažoval Petr a vyrobil si přířezy na několik úlů a naštěstí se snad 10 let nedostal ke kompletaci. Tak letos dal 10 cm desky, nebo rohože nebo jak to nazvat na strop. Bez igelitu, úmysl byl napodobit slaměnou rohož z cepové (kombajnem nerozbité) slámy. Skoro žalostné výsledky jsem tu postupně odprezentoval. A vy přijdete s konopnou izolací, asi si ze mě děláte srandu ne?

Martine. V soukromé zprávě jsem se vám pokoušel vysvětlit, že Farrarovy práce a z nich vycházející Boháčovy teroretické bláboly jsou dávno překonané. Boháč svou úlohu ve včelařství splnil tím, že přesvědčil lidi, že je izolace stěn zbytečná kra.ina a že na ní nezáleží. A já dokonce tvrdím, že blbá izolace stěn úlu je horší než tenkostěnný smrk 20 mm. Dokonce se včelám daří i v borové překližce 18 mm. 18 proto, že se prostě dvacítka nevyrábí a 21 mm je už velmi těžká. Omylem mi taky prodali překližku, deklarovanou jako 18, která ale má jen 16,5 mm a i v tom zimují a rozvíjejí se včely skvěle. Jen je nevhodná kvůli tomu, že nevydrží trvalou vlhkost zevnitř a výkyvy počasí z venku a tak je nutné v tom nezimovat a mít to jen jako medníky. Polopatě. Smrk vydrží 40 a více let - mám i staré 70 let a stále funkční. Překližkové nevydrží zimování víc jak max 4 roky, i nástavky z překližky sloužící jen jako medníky jen v létě po 10 letech začínají hnít a vyžadují flikování a opravy. Přesto jsou podle mě výhodné, vyšly lacino a nepotřebují řemeslnou výrobu.

Kdybyste se sami snažili číst, věděli byste - když to vím já mohl to načíst každý, že pan Čermák, ten, co stvořil Vigorku, má dokonce úly ze sololitu silného 5 mm a nic víc!!!!!! Měly to být sendviče, dva sololity a mezi tím něco, asi PS. Nějak to nestihl a tak dal na včely nedodělané nástavky bez vnějšího opláštění a bez jakékoli izolace. Pak ho napadlo v tom vyzimovat vč a užasnul, že nebyl rozdíl s izolovanými. Dokonce tomu ze srandy říká “otužovcací úly”. Proč tohle vím já a ne vy ostatní? Proč si pořád vedete svou, nečtete, nevzděláváte se? Proč nesbíráte zkušenosti jiných a neumíte se podle nich zařídit?

Dodnes jsou na VF k nalezení příspěvky pana Turčániho, již zesnulého. Kdysi si nadělal sololitové sendvičáky s obyčejným PS, ten mu postupně “zežrali” mravenci a tak měl většinu nástavků “dutých” a včelám to nijak nevadilo. Proč si to pamamtuju já a ne ostatní? Proč to pan Turčáni psal? Proč tolik autorů popsalo tolik knih?

-----------------------------

Za sebe se domnívám, že v dřevěném sendviči hoblovačky jsou dobré, hodně podobné slámě z kombajnu i slaměné rohoži z nerozbité slámy. Obojí totiž do jisté míry nasáknou vlhkostí do své hmoty a ne jen do mezerek mezi nenasákavými molekulami materiálu a uvolňováním vlhkosti tyto přírodní materiály postupně pomáhají vytvářet optimální mikroklima, jak o tom píše BG. Ten je bohužel na slovo skoupý a vyplatilo by se všem brát velmi vážně, když tento morous už něco napíše!

Vlna asi dobrá může být, vlněný svetr hřeje i když je mokrý - slyšel jsem, vlastní zkušenost nemám. Jenže vlnu žerou moli a mám za to, že kvůli nim je vlna ve stěnách úlů neprodyšně zavařená v igelitu a pak úplně ztrácí svoje unikátní vlastnosti. Jestli je ve stěnách vlna nezajištěná, je tam ještě? A newbo dokdy bude? Nedopadne to jako s Turčániho polystyrenem?

Už mně unavuje vám tu psát zkušenosti, když si melete svou a furt myslíte, jak to spočívá v úle a teplodržnosti, izolaci, suchu a já nevím co ještě za kra.iny jste mnozí schopní navymýšlet. Nejdřív se naučte včelařit a nejjednodušší metodiku jsem vám tady sdělil zadarmo. Patrně proto si toho nikdo neváží, že to bylo zadarmo. Taky nenatáčím videa jako jeden exhibicionista včelařící nahý. OK, je to každého boj. Někdo (anonym) lomil rukama a počítal ztráty medu, který ještě neměl a já budu mít asi rekordní jarní snůšku za několik let, nestíhám přihazovat medníky (nemám jich dost, letos jsem neprodal žádná včelstva). Goro nepíše, je u včel a stejně tak BG. Řepka odkvetla, na dokvétající včely není vidět (děkuju za to Bohu) a snůška je jak řemen!!! Ano, právě teď a já vám tu, asi úplně zbytečně píšu, co jsem za život nashromáždil. No nejsem já v.l?

A vy si tu melete pořád svou a pořád máte nějaké “objektivní” příčiny proč nemůžete opustit blbé Adamcovy úly a nebo si k nim hned zavést NN a radějiu 15 než 17, ty jsou už moc těžké. A kdybych kdysi zkusil NN 11 vysoké, mohl jsem včelařit líp už roky. Ano, tak nizoučké medníky se ukázaly jako ideální. A newbo k NN systému si pořídit vysoké nástavky, pro každé vč jen jeden. Konečně pochopit, že Zander a i Lang 1/1 jsou ještě horší než Adamec 39x24x11. 

PROČ TO MNOZÍ POŘÁD NECHTĚJÍ POCHOPIT?

a tak dále, a tak dál…

Ano, příliš malý vzorek, pouhá dvě vč v pokusu a měření tep=lot a vlhkostiv celkem 4 vč. To je v podmínkách hobbíka víc než hodně, žádný výzkum není zadarmo i kdyby se mělo jednat jen o čas a energii s tím strávené. Přesto jiné výsledky nemáme a podle něčeho se rozhodovat musíme. Kor když vědecký výzkum jako prostitutka zadarmo “pracovat” nebude.

Takže poučení. O celkové škodlivosti polystyrenu ve včelařství je toho známo už dost. Když se v nějakém dřevěném úle včelám daří mizerně nebo hůř, obyčejně zjistíme, že má ve stěnách polystyren. Ještě horší jsou úly celé z PS a ani polyuretan na tom není líp, vlastně jsou z něj úly stejně špatné a včelám se v nich daří stejně hůř než v tenkostěnných dřevěných ze smrku nebo borovice vejmutovky.

Co bylo, aspoň pro mě a mé přátele - naučili jsme se mejnstrýmu nikdy v ničem nedůvěřovat - dosud nezodpovězené, zda je pravda, že úl musí dýchat a že má mít paroprodyšný strop. Tak se ukazuje, i když se jedná o pokus jen v jednom roce a na malém počtu včelstev, že je paroprodyšnost stropu a tudíž jistě i stěn ne že spíš na závadu, ale že se v tom včelstvům vyloženě nedaří, brzdí to předjarní a jarní rozvoj a v důsledku to nemůže nevést k nižší zdravotní klondici včelstev. Ještě uvidíme zda bude medný výkon alespoň průměrný a o tom sem samozřejmě zprávu dám.

Před měsícem (34 dní) jsem spojoval dvě vč. Na nejslabší 24, která ještě nebyla na plném plodišti, bylo to slabé a dokonce jsem tam dnes našel ještě jeden rámek oddělný blinovkou, přišlo nad mřížku celé plodiště 39x30 s osmi rámky. Usmrtil jsem matku u zaostávajícího vč a spojil naostro. Dneska jsem zjistil, že jsem dal špatně mřížku a ta byla o asi 10 a na druhé straně o odhadem asi 15 mm stranou a tak matka mohla nahoru do vysokého prostoru. Protože na 24 (ale už to mělo TLumič) přišlo plodiště 30, logicky by si měla matka vybrat vyšší prostor. Tím spíš, když v něm byl cizí plod. Nestalo se tak. Došla nahoru zaklást trubčák a zase se vrátila dolů. Přesto, že “domácí” vč 24 nebylo na plném počtu rámků, držela se na 24. To mi nedalo a tak jsem vlezl do TL. Tam jsou 4 dělničí rámky ze šesti od loučky k loučce plné dělničího plodu a stejně tak 4 trubčáky. Trubčák (TL dělaný 25.3.) dostaly  jeden hotový a 3 postavily. Pozoruhodné je, že zde nebyl ani náznak rojové náoady ani stavby misek. 

Za celý svůj život do roku asi 2010, kdy jsem přešel plně na metodu Blaník s TL jsem nezažil, že by matka, když mohla zdrhnout do medníku, by do něj nepřestěhovala plodové hnízdo. A aby nevyužila dokonce vyšší nástavek než kde bydlela, tak to už vůbec. Jediné rozumné vysvětlení je, že to způsobil TLumič.

Rámky s medem z neplánovaného celomedníku 30 vytáčet nebudu, v rámcích je určitě dost zimních zásob. Těmito rámky pokrmím oddělky místo dokrmování cukerným roztokem. Plemenáče jsem si dělal sám a vůbec nemají možnost krmení, vždy dostávají medové rámky, protože med dělá včely a teprve včely, ŽIVÉ, KTERÉ NEUHYNOU, můžou dělat med.

Při metodice Blaník s využíváním TL jsem na stanovišti se 13 vč (4 vč 30 a 9 vč 24) u jediného vč 39x30x11 se dvěma medníky 39x15 objevil tři zakladené misky se stojícím vajíčkem. Myslel bych si, že po 10 dnech zimy a mrazů se bude chtít všechno rojit. Nevím jak komu, mě ne. Taky bych si myslel, že se budou chtít víc rojit 24. 

Tak přes katastrofické fňukání anonyma a počítání ztrát toho, co by býval mohl MOŽNÁ mít, mi dneska došlo, že snůška pokračuje a je velmi dobrá. Ve čtvrtek jsem na stan, kde je 13 vč, dokázal přidat NN medníky jen šesterým, z toho byla 4 vč tak pěkná, že dostala třetí medník. Dneska zbytek = 7 vč, včera tu mělo pršet (a nepršelo), a já práci odložil na dnešek. Dnes šly třetí medníky zase na 4 vč. Podíval jsem se ze zvědavosti, co udělaly dvoje za 48 hodin. Medníky jsou asi ze třetiny plné, 4 M na prostředku povytažené asi napůl a zalité sladinou. Řepka je od toho stanoviště asi 900 metrů a prostředek pole asi 1.400 metrů a už dokvétá, pole začíná zelenat. Tudíž je to asi med z klenů. Hlohy tu jsou, ale ne mnoho a z těch tak pěkná snůška být nemůže.

Za necelý týden budu muset vytáčet první medníky. Dalo by se už zítra, jenže tu má od pondělka 4 dny vydatně (konečně!!!!) pršet a tak s tím zítra nezačnu. Někomu se to může zdát divné, ale vytáčení nemám rád a odvíčkování bytostně nenávidím.

Parádní nápad, vlastně tak nějak jsem viděl syntetické těsto v krámě, odhadem asi půl kila v igelitovém sáčku, asi centimetr tlustá placka.

A jak píšu dávat pod to igelit, aby to neprokáplo mezi rámky, tak by se dal mikroten sáček na HL rámků a odřízly rohy a nebo o několik dírek z boku víc. Když jsem zkoušel Sedláčkovo (nevím zda to vyrábí, velkoobchoduje to) bílkovinové těsto, odřezal jsem rohy a pložil na HL a na to igelit místo tvrdé průhledné (drahé a nedoléhající) folie.

Patrně myslíte medocukrové těsto. Nedělám ho už roky a poměr jsem asi nikdy nijak neřešil. Nahřál se med - naučila mě to maminka - aby byl vlažný až teplý a tekutý. Neředil se. Do velkého vajlinku se daly asi 4 kg (raději méně, je to makačka) cukru moučky, na to nalil med, asi necelé kilo a ručně se to uhněte. Případně se přidá cukr nebo naopak med. Těsto se nechá malinko elastičtější, po vystydnutí poněkud ztuhne.

Varuju před strojním “robotem” jaké mají vyvařovny a hospody. Tento stroj umí udělat těsto s menším množstvím medu ku cukru, strojním hnětením se to hodně zahřeje. Po vystydnutí to bylo jak kámen a nedalo se s tím nijak rozumně pracovat.

Na druhou stranu moc měkké a už vůbec řídké těsto taky nesamí být, hrozí, že po nahřátí včelstvem proteče mezi rámky a stalo se mi, že to sebou vzalo matku. Proto jsem nadělal čtverce asi 20x20 cm ze silnějšího igelitu (dřívější sáčky od mléka) s několika dírkami asi 5-6 mm. Na to jsem dával asi centimetrové placky těsta na rámky.

Také varuji před kupovanými těsty ze synťáků. To je ze škrobových sirupů a nebo z invertovaných cukrů. Invertovat včelám cukr je hovadina na entou, včela co pozře stejně invertuje a nemůže neinvertovat. A tak invertní krmiva pro včely jsou jen chyták na peníze pro včelaře, eufemisticky řečeno méně vzdělané. Navíc je velmi pravděpodobné, že chemikálie, použitá na umělou invertázu podle mě včely zatěžuje, protože to možná musí z krmiva odstranit. Možná to také přispívá k úhynům jako další nesmyslná chemikálie v přechemizovaném životním prostředí, jaké je a nejen kvůli zemědělcům, kolem nás. Prostě nemám úhyny a tvrdím, že určitě také proto, že svým včelám nedám nic jiného, než rafinovaný cukr s vodou v poměru výhradně 1:1 a nebo med a nikdy žádnou syntetiku.

Do přidávacích klícek taky syntetické těsto nejde použít, stalo se mi, že včely z doprovodu vykousaly jen díru jakou se protáhly samy, těsto vyschlo a ztvrdlo a matka zůstala uvězněná několik dní. Nechápal jsem co se děje a při vyprošťování matky jsem zjistil zkamenění těsta. Malé množství těsta do klícek udělám za chvíli z asi čtvrt až  půl kila cukru a trochy medu a vydrží beze změny několik let. Jen nesmí vyschnout a tedy se to skladuje v igelitu. Vozím to celoročně v autě, které mám pouze pro včelařinu, se spoustou dalších věcí, pro chov včel nezbytných.

Můj, již zesnulý bratr vyvinul vařené těsto, kterým se prostým nalitím plnila za tepla (kaše) kapsová krmítka z rámkových louček a sololitu. Roztok nešlo použít, amatérsky vyrobená krmítka tekla, ale na toto těsto byla ideální. Po vystydnutí kaše ztuhlla na něco, co se těstu velmi podobalo. Někde bych asi našel recept. 

Při mých více jak 40 vč se s hovadinama nemůžu a ani nechci zabývat a radím všem se těstům, i těm z cukru a medu, úplně vyhnout. Snad vyjma těch přidávacích klícek. Na to by se ale vařené těsto nehodilo, má přece jen poněkud jinou, méně elastickou (těstovitou) konzistenci.

Domnívám se, že právě zveřejňuji naprostou novinku a obecně neznámou věc. Napadlo mě to před zhruba týdnem a tudíž samosebou nemůžu znát výsledek, čtenáři CHZ budou od začátku při tom. Poctivě tu zveřejním výsledek. Proč pospíchám vyjde najevo, díky tomuto nápadu můžou mnozí zachránit svá včelstva před vyrojením.

Nejprve si dovolím malý úvod. 

Nejsem teoretik, dodnes nevím a učit se nebudu kolik má dm2 plástu buněk, kolik naklade matka vajíček a tak podobně. Prostě pracuji se zkušeností, intuicí a akademické mudrování rád přenechám tak zvaným vědcům. Tedy pokud se někdo z nich bude ochoten tímto nápadem ZADARMO zabývat, kor když vyšel od včelaře bez chemických značek před a za jménem. Předem ještě oznámím, že bych mohl všechny svoje inovativní myšlenky dávat formou článků za honorář. Proč to zveřejňuji zadarmo nechám na divení některým ostaním.

Jsem nekompromisním odpůrcem “raubsystémů”, tedy metodik, které umožní vyrabovat ze včel všechen med do poslední mrtě, například OP. Tvrdím, že ponechání značné části medu včelstvům má za následek téměř žádné VD v mých vč a nulové úhyny na jev, který ještě není zcela objasněn a pro který se vžil pojem CCD.

Proto tvrdím, že je pro včely lepší míra vyšší než Adamec, Zander nebo Langstroth 1/1 a tvrdím, že tou magickou hranicí je 30 cm a tedy že i slovenská výška 27,5 je málo. Vše vyšší se ukázalo a nejen u mě, ale v celém světě jako horší. Vše nižší je horší než 30. Toto tvrdím, sám to mám za konstantu. Píšu pouze o úlech a metodikách nástavkových, u ležanů optimální výška 30 cm neplatí. Sedláčkova míra 34,7 a dokonce i Superjumbo vysoké 32,5 jsou už moc vysoké a k ignoranci medníků v metodikách bez mřížky a převěšování plodu tam dochází často.

Těch 30 cm výšky rámku se potvrzuje všechny roky až na letošek. Letos kvůli podivnému vývoji počasí, a připravme se na to, že těchto dosud neznámých výkyvů bude přibývat, se stalo, že i na míře vysoké 30 a doknce i na míře 24 došlo u podstatné části vč k doslova ulití plodišť medem, za současné částečné nebo úplné ignorace medníku. Vč sama sebe omezila v plodování, nacpala si med nad plod na plodiskové rámky a dokonce se ani nechce rojit! ZATÍM!

OK, všichni se dostali pouze k popisu nastalé mimořádné situace, nikdo, pokud vím, nenabízí řešení.

Další odbočení:

Obecně má odborná literatura za to, že rojovou náladu vyvolají kojičky tím, že ve včelstvu nastane chvíle, kdy tam není žádný otevřený plod a nebo jen nepatrně, kojičky nemají koho krmit a možná je to bolí podobně, jako bolí vemeno nepodojené krávě. Tento názor jako spouštěč rojové nálady převažuje. Pokud je tomu skutečně tak, je nutné, aby se mohl ve včelstvech co nejrychleji objevit otevřený plod a kojičky měly koho krmit. Toho ale nelze dosáhnout rychle pomocí odebrání zamedovaných plástů a nahrazením mezistěnami. Platí tu, jenže nyní ve vztahu k plodu to samé, jako v pohádce o houbách, bratrech a košíkách.

Včelstvům je nutné přidat doprostřed hnízda plásty - souše k okamžitému zakladení. Určitě jednu mladou souši. Kromě ní mezistěnu a kromě toho ještě zamedovanou nezavíčkovanou mezistěnu nebo jednou zakladenou souši OD JINÉHO VČELSTVA, HNED, JEŠTĚ TEPLOU bez včel a ne až třeba druhý den. Pokud takový plást nemáme a vč z části už stihlo posledně popsanou souši zavíčkovat, musíme to odvíčkovat, stačí poškrábání většiny víček vidličkou (odvíčkovací, samosebou) a nebo pomačkat (počochnit) rozpěrákem.

Co nastane. I studenou souši včely rychle vyčřistí a matka zaklade, skutečně do rána příštího dne. Současně, protože do vč přišlo něco cizího - dobré je, když v souši je trocha zásob, kterým porušíme víčka - začnou stavitelky ihned stavět přidanou M. Ta taky voní cize a začnou na ní pracovat do hodiny či dvou a často i rychleji. Třetí je zamedovaná, ještě teplá souše, velmi často panenská, nebo jen jednou zakladená. To je další stimul “cizího” jídla a to funguje nesmírně rajcovně! Výsledek je, že vč najednou obsadí nebo začne brát na vědomí medník, protože zásoby z přidaných souší musí někam uložit.

Došlo k příslovečnému zabití hned několika much jednou ranou. Matka může ihned klást a ne až (a kdo ví jestli) stavitelky M postaví. Současně “rabují” medovou souši, či mezistěnu od sousedů, je přece cizí, a to, že voní cize, ihned vyprovokuje matku ke kladení. Dobré je, když se na přidané zamedované souši až ke spodní loučcce sem tam ještě dolíhávají poslední včeličky.

Během max 12 hodin i matka, kterou přestaly krmit nebo jí krmení omezily, začne intenzivně klást, najedou má kam. Pořád je snůška, provianťačky cpou sladinu do každé volné buňky, převládá pud shromažďovací, úlové zpracovatelky sladiny nevědí (z nějakého důvodu ignorují medník) kam by mohly vznikající med ukládat. Ale najednou se v úle objevila možnost ihned klást a vše se rychle změní, dojde k jakémusi restartu a rojení je zažehnáno. Spíš odloženo na později, přece jediným smyslem života včelstva je rozmnožení a jsme to my, kdo mu musí v roli kazi.uka sexuální bujarost pro tu chvíli včelstvům rozmluvit. Doufám, že dámy a puritáni omluví expresivní vyjádření, protože se jedná o diskuzní příspěvek a nikoli článek tak se domnívám, že je to přípustné a maximálně výstižné.

OK, rojení jsme zažehnali, ale na každé vč jaksi přebývá nejméně jeden totálně zamedovaný rámek z plodistě bez plodu a nebo s nepatrnými zbytky líhnoucích se včel. Med je nezrale nedodělaný, nedá se vytočit. Obsedají ho (asi) právě ty včely, které med dodělávají. Zopakuji. Každému vč je přidána souše na zakladení a mezistěna a tudíž z plodiště přebývají dva zamedované plásty. Pokud máme dvě souše, tím líp a výjimečně lze přidat i dvě M, v tomto příadě hlava nehlava do plodu, ale vždy mezi plodové plásty a ne, aby přidaná souše a M byly vedle sebe!

A nyní konečně můj nevyzkoušený, týden starý nápad:

Tyto rámky i se včelami, ale BEZ MATKY odkládám do rojáku. Ten se plní rychle, všude beru jeden, dva, ale i tři rámky - vše dle potřeby toho kterého vč a tudíž 4 vč naplní medník pátého včelstva. Tomu odstavím jeho medník, na plodiště přijde mřížka, nad ní vysoké rámky s nezralým medem i včelami a navrch jeho původní medník. Možná by asi ani mřížka být nemusela, raději jsem jí ale dal.

Dosud těžím med jen z panenského voští. Ale nikdo mě za to nijak nehonoruje a všichni ostatní, drtivá většina, si neláme hlavu s tím, že zakladené plásty s košilkami dávají horší med a ani s reziduy - ta v medu nikdo neumí najít - léčiv proti VD drtivá většina českých včelařů nemá problém. Tak proč si mám dělat násilí já? Tento med bude senzoricky jiný než med panenský, ale většina spotřebitelů ještě nevyspěla natolik, aby to uměla ocenit a uměla to také lépe zaplatit. Navíc není problém vytočit tento med, který není horší, je stejný jako 99% medu v ČR, zvlášť a naložit s ním poněkud jinak než s panenským.

Dalším důsledkem “sběrného medníku” je, že je každé vč oslabeno o část včel - některé se nejspíš nevrátí do původního vč a nebo ne hned - pracujeme vždy odpoledne, nikdy dolopedne. To by mělo také,a si jen nepatrně,a le přece jen přispět ke snížení rojové nálady v oslabovaném a nebo spíše odlehčovaném vč. Ovšem naopak dojde k přírůstku včel v jednom ze 4-5 vč, v tom, které tento sběrný medník dostane. Já na to vybral nejslabší vč a předpoklad je, že i kdyby se rojení v tomto včelstvu nezabránilo, další 4 z pěti se rojení zabránit podařilo. 

Samosebou to nemusí fungovat absolutně. Ale život mě naučil, že když se ocitnu v těžké, neznámé nebo neřešitelné situaci, tak je vždy lepší udělat něco, i zdánlivou hloupst, než neudělat vůbec nic.

Na úplný závěr připomenutí, že první krycí rámek, tedy první od česna, je nedotknutelný. Někoho by mohlo svádět ho dát do medníku - nikdy v něm není plod a spousta medu. Opakuji, tento rámek je NEDOTKNUTELNÝ!!! A musí za každou cenu v plodišti zůstat. Kdy je ho možné vyměnit popisuje metodika Blaník.

Já to vidím jinak. Víc než o zdraví včel bych měl strach, že si koupím včely na blbé míře a odsoudím se tak peklovat se do konce života.

Konkrétní příklad. Nejhorší mě známou mírou z vysokých měr, nízkonástavkové jsou špatné všechny!, je 39x24. Jedna bedna málo, dvě moc, pořád to opakuju dokola. Přál bych všem vidět rozdíl mezi včelstvy včera u mě mezi 24 a 30. Stejná práce, stejné krmení na zimu a vše stejné, i úl je čtvercový na 11 rámků, jen třicítka má rámek vyšší o 60 mm.  Kromě toho je vše stejné. Jen medu o nejméně 30% na třicítce víc a taky víc radosti ze silných “koní”. Třicítka se také méně rojí.

Pak by mě zajímala cena, pokud by byla pod cca 4.000 Kč, pak by to bylo v tuto dobu skvělé. Ale nyní se včely nekupují a nepřevážejí, jsou těžké, mají medníky, med, prostě teď se kupují oddělky nebo roj.

Ale nejvíce nesouhlasím aby si začátečník koupil hned několik včelstev, když není vzdělán v oboru a o včelách neví nic. Soudím tak podle toho, jak je položen dotaz. Právě zákupem relativně slabých oddělků a postupným pipláním a sledováním jak malé včelstvo postupně roste, jak reaguje na ten či onen zásah, jak se chová při různých počasích a různých denních dobách, kdy se ošetřuje a spoustě dalších velkých maličkostí, postupně začínající včelař získává zkušenosti a celkové povědomí o chovu včel. Jen největší hrdina (tady by mělo být jiné slovo), který v životě neseděl v autě a jen auta viděl z velké dálky jezdit po silnicích, si koupí Ferrari a vletí s ním rychlostí 200 km v hodině doprostřed osmiproudé dálnice a myslí si, že během jízdy nějak pochytí pravidla. To i hloupý pochopí, že dobře dopadnout nemůže!!!

Zopakuju poučku, kterou jsem vymyslel: 

Včelařství je obor zemědělství. Jestli je orba a setí učňák, pak chov zvířat je maturita. Ale chov včel jsou dvě vysoké školy!!!

Na druhou stranu, abych přece jen nebyl tak přísný, nějak se začít musí. Když se přidržím příměru s auty, asi bych si nejdřív pořídil nějakou starou pixlu se slabým motorem a na nějakých polňačkách se postupně naučil jezdit. Rozumět autu, jak se ovládá a co potřebuje a jak se udržuje a pak bych si troufnul malou rychlostí na nějakou okresku a postupně bych se začínal cítit jistější. Taky bych si našel nějaké řidiče a často, nejlépe denně s nimi, raděj s několika, konzultoval, co jsem ten který den v té které “zatáčce” u svého auta zažil a jak jsem to zvládal. Teprve pak bych, s převelkým respektem (a u mě prvotním strachem) zkusil i tu dálnici u vědomí toho, že na dálnici se pomalu jezdit nesmí! A taky bych asi víc myslel na ty nevinné, které bych mohl já svým neuměním ohrozit. Ovšem poslední vám nechybí, jasně vyjadřujete obavu abyste nezavlekla nějakou včelí nemoc do své obce a neohrozila ostatní včelaře. Za to vás chválím a hluboce smekám. Půjde vám to, nemyslíte jen na sebe a to je u včel (a u všeho ostatního) nejdůležitější.

Nebylo by ode mě poctivé nesdělit následující.

Nevýhodou vysokých mněr je, že včely ignorují medník a nacpou med do plodiště, ani se necítí stísněně a nechtějí se ani rojit, jen je z nich malý užitek. Mimochodem proto se v celém světě ustálila nejvyšší míra 30 cm. To není náhoda, to je výsledek vývoje a zkušeností destitisíců včelařů za posledních nejméně 120 let.

TL má i nevýhodu, projevila se letos prvně v ulití plodišť medem. Už tuším čím se mi to, co jsem u Blaníku neznal, letos začalo dít. 

Vysvětloval jsem jak jsem asi jako první, když ne na světě, ale u nás určitě, přišel s chovem trubců dole pod vysokým plodištěm. Nějak jsem postuloval, že bylo trubčáků 6 a dělničáků 5. Nemám rád metodu LBV, nikdy mi nefungovala a považoval jsem množství trubců za zbytečně velké a abych si dokázal, zda je můj předpoklad správný, proto jsem dával do TL ekvivalent ne 2 trubčích velkých plástů, ale rovnou tří s předpokladem, že samy ukáží. A skutečně tomu tak bylo, jen asi 5-10% (podle roku) vč postavilo a zakladlo všech 6 plorámků 39x15 a to u obou měr, tedy 39x30x11 a 39x24x11. V drtivé většině to byly jen rámky 4, asi 20% vč ale zakladlo jen 2 malé rámky trubčinou a vychovalo tam trubce.

Následovala tedy logická úvaha, nedávat stavebních polorámků 6, ale jen 5 a fungovalo to. Tak od letoška jich mám ještě o jeden méně = 4 a zkusil jsem i jen 3. No a výsledek se dostavil. Navzdory perfektní teorii je skutečnost jiná. Neuvědomil jsem si, že trubčáky nahradím dělničáky. Vč pak (u míry 30 víc než u míry 24) přestěhovalo část dělničího plodu dolů do nízkého TL a to včelstvům umožnilo nemuset používat medník a většinu medu nacpat na vysoké rámky.

Takže poučení. V TL MUSÍ být SR 6 ku 5 dělničím rámkům bez ohledu na to, že část trubčiny vůbec nepostaví a nebo sice postaví, ale nezakladou. Prostě v TL nesmí být víc dělničiny než má plocha max 5 rámků 39x15.

Další co mě napadá je, že mám letos prvně malá česna, asi jen 18 x 120-180 mm a žádná očka a žádná síta. To má za následek tepleji v TL a tudíž větší možnost nastěhovat do TL dělničí plod. V TL s velkým česnem cca 73 cm2 je určitě chladněji. Ovšem benefity malého česna asi převažují a tak příští rok se vrátím k šesti SR v TL.

No a v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že původně metodika Blaník počítala s likvidací vysokého SR až koncem května. Protože bylo v úle trubčiny dostatek, proto nestavěly a neplodovaly na všechn šesti nízkých SR v TL. Protože jsem ale snížil počet trubčáků v TL a současně zrušil vysoké SR s trubčinou už v dubnu, stalo se, že ve vysokém nástavku přibylo zamedovaných rámků, minimálně o jeden.

Co jste právě dočetli může vypadat složitě, ale není, kdo si dá práci to pochopit, dojde mu, že jsme zanalyzoval svoje chyby (které se původně chybami být nezdály). Navíc je tu taky fakt, že je každý rok jiný. A právě to je na včelařině tak skvělé, že to není jako kopírovací revolverový soustruh, kde je vždy kus jako kus bez ohledu na počasí a dokonce náladu soustrtužníka, je jedno zda je noc, teplo nebo zima. Kdo chce mít u včel vše vždy stejné, doporučuji včelařiny nechat a pořídit si soustruh…

Mám zkušenost, že co pochází z EU nestojí za nic a tudíž od EU nic nečtu, odkazy neotvírám, v drtivé většině je v tom nějaká buzerace, regulace, zbytečná a nákladná práce navíc pro zbytečný efekt. 

Hlavně ale myslím, že VD úhyny nezpůsobuje a je mi celkem fuk, zda moje včely nějaké mají a nebo kolik jich mají, umím to udělat tak, že jich mají nepatrné množství. Jde o to naučit se včelařit tak, že včelstvům VD nijak nevadí asi tak, jako zablešený vlčák taky hlídá pořád dobře. Už jsem to tu vysvětloval. Dával jsem příklad s vojákem zemřelým ve válce, ať už zabitým nebo na epidemii. Vždy je zavšivený, ale jen jedinec rozumu mdlého věří tomu, že vojáky ve válce zabíjejí vši. Mimochodem, pozoruhodné je, že se mnozí snaží o komfort vojáků, třeba aby neměli vši, ale nikoho ani nenapadne to nejjednodušší = nedělat válku…

Ale ano, někdo EU a cokoli cizáckého nekriticky miluje a já zase nekriticky odmítám cokoliv, co přichází z říše liberálního zla. I kdyby bylo něco v jednotlivosti pozitivního, jako celek se to vždy projeví jako zhouba.