Příspěvky uživatele

Tak za toto vám dávám palec.

Za velmi pozoruhodné považuji fakt, že stejně jako mnohokrát v minulosti, když přišel nějaký vhodný čas a nahromadilo se dost vědomostí, že na stejnou věc přišli současně zainteresovaní a v oboru vzdělaní lidé i jinde na světě.

-----------------------------

Svrbí mě prsty otevřít odkaz, co dal anonym a dnes od rána prvně jsem měl důvod se pousmát z jeho představy, že bych já něco nepochopil. Oni ti anonymové, někteří jako tento konkrétní, jsou vlastně jošťomijí kašpájči.

Nepříjemná otázka třeba pro věřícího je, zda existuje Bůh. Prostě každý má nějaké přesvědčení, světonázor a některá fakta či indicie mu boří jeho krédo a psychický komfort.

No a na váš výčet možných škodlivostí, jako byste mě neznal, nemůžu odpovědět jinak, než, že všechny dohromady, některé víc a jiné méně a pak ještě takové, které si ještě neumíme představit, které nám mejnstrým zatím úspěšně tají a nebo na to sám ještě nepřišel.

Dám vám příklad. Když byla moje přítelka těhotná, před asi 35 lety, nějak jí bylo zle a v té době byl na všechno včelék acylpirin a aspirin. Stařičký doktor jí řekl, aby to nebrala, bolesti vydržela, že se sice tvrdí jak jsou to skvělé léky, jemu že se ale na nich něco nezdá a že v té době nikdo neví, co ještě bude objeveno. Lékař byl už nejspíš po smrti když byla objevena zhoubnost paracetamolu a prokázalo se jeho špatné (jistě odborné) tušení. 

I včelaři jsou odborníci ve svém oboru, větší či menší a někteří mají obdobná “tušení” jako starý doktor už důchodového věku před spoustou let. Někdo je chytřejší a stačí mu i jen tušení, jiný nadšně skočí na každou fintu gaunerů. A proč tak silné slovo? No zopakuju to, když by chtěl někdo skutečně pomoci včelařům, nabídne jen normální cukerný roztok. To nedělá ani jeden a tak je jasné, že je v tom nějaká levárna. A to i v těch nejdražších, údajně z cukrové řepy vyrobených šmakuládách. Totiž. Jistě by se dalo s cukrovary, či spíš s obchodními překupníky dojednat menší než nejmenší akční cenu, jaké mívají supermarkety a pak by nemohl nezbohatnout na úplně čistém produktu. Ale nenažraní kapitalisti jistě hrabou mnohem víc a prodávasjí nějaký odpad skoro zadarmo, proč by nedělali obyčejný cukerný roztok? No proto, že je cukr pořád ještě moc drahý a gauneři se potřebují napakovat rychleji a víc!

Další otázka, která mě napadla při psaní o cukerném roztoku. Nekazil by se? Třeba v koncentraci 3:2? Podle mě moc husté pro krmení včel, což jsem vysvětlil několikrát jinde. A jestli by se kazil i tak hustý roztok, co je tedy ve šmakuládách, že se nekazí? Nebo stačí sacharozu invertovat a pak se roztok nekazí? A jak to, že nekrystalizuje? Je tam převis pro lidi téměř toxické fruktozy? Nebo jiných cukrů, pro včely za miliony let neznámých a tudíž zhoubných?

-----------------------------

Ve výčtu špatných vlivů jste uvedl klimatickou změnu. Tvrdím, že tu mnohem výrazněji teplých období bylo mnoho. A my žili jen v přechodné anomálii způsobenou výbuchem Isladnské sopky Laki, tuším, že to bylo roku 1783, každý si to najděte sám, vím jistě datum 8 června. Pamatuju si kraviny, které mi nepomohly vydělat ani jednu Korunu. V důsledku vyvržení do ovzduší milinů tun jedovatostí, pomřela do roka asi třetina lidí v Evropě. Pak nastalo něco, co si my představujeme jako nukleární zimu. Dva roky nevyšlo kloudně slunce, bylo neustále jakoby pod mrakem a nastala katastrofální neúroda. Domnívám se, že nastalé hladomory zapříčinily Francouzskou revoluci, lidi když už neměli co ztratit a už jim pomřely děti, pak se teprve vzepřou zvůli mocipánů.

Ochlazení v důsledku Laki trvalo až do 70 let 20 století a nyní se příroda pomalu vrací k normálu, tedy do stavu jako byla před erupcí Laki. Takže žádné oteplování a mocní už o globálním oteplování ani nemukají, najednou je to klimatická změna že?

A že mají problémy včelaři v celé Evropě? V celé? Co v RF, Ukrajině a dál na východ, co Skandinávie? Co za mořem? A co se, kromě počasí změnilo? Kvůli VD se začalo blbnout s monitoringem, vyrušováním včel, na mnoze se kvůli “organickému náboženství” u včel nesmí použít nic než kyseliny, všichni mají očka a přešli na metodiky Langstrothu i v lepších úlech, někteří si na běhli na Lang rovnou.

Zopakuju co jsem už mockrát sdělil. Vracejme se vždy pomyslně do doby, kdy problém nastal a uvědomme si, co se změnilo. Ani ne tak na počasí, s tím stejně nic neuděláme, ale na úlech, technologiích a ošetřování včelstev. To změnit můžeme. Počasí, mikrovlny družic a jiného šmírování, mobilů a další hrůzy nezastavíme. Ani agrochemii a ani blbce. Zbývá ale spousta věcí, které změnit lze!

Tak jsem to došel změřit. Ale. Ty rozměry jsem více méně dopočítal podle nepřímých “důkazů” a tak by bylo dobré, kdyby někdo našel skutečné rozměry, aby je sem dal. Tloušku ouška 10 mm vím jistě.

Délka HL D-B je 471. Bylo mi divné, že je to právě tato míra (končící na 1 mm), ona ale dává logiku. Ouško je dlouhé 18 mm, dvě pak 36 + délka rámku 435 = 471. Z toho vyplývá, že šíře nuty musí být jen o 2 (max 3) mm větší a tak je 473(4). Je nutné si uvědomit, že dřevo není strojařina s ocelí či kovy a že mění rozměry i když je dokonale VZDUCHOSUCHÉ. Má být na úly jen atmosféricky suché, ne ze sušárny. To proto, že úl je věc do exteriéru a tak by uměle usušené dříví na 6-8%, určené do interiéru, bylo přesušené, pak by se trhalo a kroutilo. Ovšem u atmosférického sušení je ta potíž, že u Sm (Bo, Mo, Je, ale i Li, Os a podobně), že trvá centimetr rok. Jestli tedy dělám z coulky, musí někde schnout (spíš zrát, suché je to za necelý rok) co centimetr to rok. Coulka by měla tedy ležet proložená ve štosu, vždy pravou stranou nahoru, nejméně rok a půl, lépe 3 roky. A tak analogicky u dalších tloušek. Ovšem pozor, u dubu je to doba nejméně dvojnásobná! Ale z dubu ke včelám obyčejně nic neděláme, to jen aby to každý věděl, že dub je spešl materiál (a nesmírný luxus). Jestli tedy dělám rámky z pětičtvrtek - moderně se to řeže na ne 5 čtvrtí, ale prostě na 30 mm (pak je to s odřenýma ušima) po ohoblování 25 mm. Ono u rámku zase až tak nevadí, když bude BL široká jen 24 mm. Ale tohle jsou sice jen detaily, ale naprosto rozhodující. Tedy pokud nechci vydat majlant a koupit opravdu přesné speciální dříví, které ty rozměry dá. Rámek do úlu prostě nesmí stát jen v materiálu 20-30 Kč!!!! Mělo by se to dělat z nějakého odpadu, z bočního dříví, z paliva, rozhodně ne z 1 A kvality!

Zpátky k rozměrům D-B.

Nástavek dělám vždy vysoký o 7-8 mm (stavím 8-, prostě aby to nebylo ani malinko nad 8, ne ale jen 7) vyšší než je rámková míra. Nástavek je vyšší nahoře, dole SL rámků musí lícovat se spodním okrajem nástavku.

Mám za to, že je to kompletní.

Jen bych radil udělat to uvnitř na délku větší, podobně jako je Blaník, minimálně o…

A tady to raděj dopočítám sám. 12 rámků tlustých s mezerníkem 35 dává 420 mm a do 435 zbývá jen 15 mm a to je zoufale málo!!!!! Tvdím, že to musí být o nejméně 10 mm víc. Na každém mezerníku se dřív nebo později nalepí asi milimetr propolisu a hned je z 15 mm manipulační mezery 12 mm pryč!

---------------------

Ještě se vracím kvůli zopakování prazákladní nutnosdti u úlů. Spárovka na úly nesmý být s prostřídanými stranami prken (to se dělá jen pro interiéry), ale všechna prkna musý být bezpodmínečně pravou stranou ven z nástavku. Pak nástavek natřený správnou barvou vydrží bez rozštípání, trhlin a kroucení 50 a více let. A to i z bočního dříví.

Pokud je to, otázka na mě, tak je z hlavy neznám. Nějak jsem se k nim nepřímo dopídil, ale jistotu nemám.

Přesněji. Vnitřek je jasný, při VM 7,5 je to logicky 450 x 450 mm (na délku bych opět doporučil delší podobně jako u Blaníku). Horší je to s dékou a tlouškou ouška. Mám za to, že jsem se k tomu pracně dopídil, nějak nepřímo a že to tu někde je. Pamatuju si, že ouško je vysoké 10 mm a to velmi vítám, ouško a jeho probití sponkou nebo hřebíčky je kritické místo a ouško u půvopdní ČSN pro rámky dlouhé 39 bylo jen 5 mm a to je málo! (uhnívá to, čím slabší tím rycheji nebo dřív) Nyní dělám ouška tlustá 7 mm a mrzí mě hloubka nut pro 7 mm, které jsme si nedělal a chci přejít na 8 mm. HL by i pro 39x30 měla pak tloušku 8 mm (stačí to) a odpadla by jedna operace a to je osazení. HL tlustá 12 mm je zbytečná. U polorámků jsem úspěšně odzkoušel HL tlusté jen 7 mm a dokonce pokusně i jen 6 mm a stačí to a nepronášejí se. U rámků vysokých 30 jsem vyzkoušel HL silné 8 mm a nepronášejí se. D-B má rámek delší a tam bych šel na 10 mm jako má ouško a tím to bude opět bez osazení. 

Zapomněl jsem délku ouška, jdu vám to do dílny změřit. ČSN má rozteč nut o 3 mm větší než je délka HL (a HL s oušky musí být vždy přesně 415 mm), ale Lang má tuto vůli dokonce jen 2 mm - dle Německého originálu, který mi poslal pan Boháč a já se u D-B podržím v tomto Langstrothu, protože to stačí, české 3 mm jsou docela dost, přesněji moc. Ale spousta (většina) českých včelařů tento vztah úplně ignoruje, což má co do činění s IQ a s tím já neudělám nic.

Jo, a vám jsem slíbil fotky přípravku na osazování HL. Protože truhlám pod širákem, fakt se mi dosud nechtělo to sestavovat jen kvůli fotkám, cirkulárka je přikrytá a odstavená. A napadá mě, že jsem zase asi zapomněl jak dát fotky sem. Prostě jsem už starý, snad se za to nemusím omlouvat.

Přestal jsem vám rozumět dočista. Já netvrdím, že v syntetických krmivech jsou nějaké látky způsobující úhyny. Já se snažím pomocí řečnické otázky ptát, jestli to je možné.

Velmi často se ohrazujerte abych vám nevkládal výroky, kterých se nedopouštíte. S velkou oblibou to děláte sám.

Vy máte tu základní vadu, že na co nenajdete studii, to pro vás není. Já jen, že úhyny s typickými příznaky souhrnně označovanými jako CCD dřív nebyly a teď jsou. A pokládám pro vás patrně nepříjemné nebo nepohodlné otázky. Škoda, kdybyste se nenafukoval, mohli bychom mnoho aspektů osvětlit. A nebo na možná rizika upozornit ostatní. Jak myslíte.

Takže. Jeden rok jsem si koupil pár (5 ks) balíčků Sedláčkova bílkovinného zázraku (nevím jestli to vyrábí, doporučuje to a koupil jsem to od něj). A nic. OK, usoudil jsem, když se slibovaný zázrak nekonal, že nějakých 5 balíčků pro 5 vč je nic. Další rok jsem proto podal stejné bílkovinovo náhražkové těsto polovině vč na 24 a polovině na 30 a vždy jak silným, středním tak i slabým. Bylo to tehdy celkem přes 40 vč. A NIC. Jedno velké nic, žádný rozdíl a některá vč to nechtěla brát, při přidávání medníků jsem zbytky vyházel (nevelké zbytky, ale někdy to nedobraly). Polopatě, tři týdny a spíš měsíc jim to trvalo a asi třetina to nedobrala a bylo to dle doporučení na horních loučkách plodiskových rámků. Tehdy mě napadlo, že to třeba včelám pomohlo, ale současně jim to ublížilo tak, že nula od nuly pošla a tudíž jsem usoudil, že je zhovadilost za to vyhazovat peníze, když to nemá žádný pozorovatelný efekt. A pořád je tu riziko, že se negativní účinek projeví se zpožděním podobně, jako u kyselin (opět jen moje podezření, které neumím dokázat). Měl jsem ale druhé polovině dát ve stejných obalech (lze je snadno napodobit) doma dělané skutečné medocukrové těsto ve stejné gramáži. Pak by se vidělo co si myslím a věřím na tisíc %, že by se tam měsíc neválelo!

Další zkušenost. Dostal jsem matku Vigor od Čermáka, je to tak 10, spíš 12 let. Přidal jsem jí v zasílací vyjídací klícce, v té, ve které matka přišla a doprovod jsem nelikvidoval (nedělám to nikdy). Včely z doprovodu vyjedly (nebo ty z úlu) průchod, ale matka zůstala v klícce týden než jsem na to přišel. Včely se k ní chovaly vlídně, krmily jí, olizovaly, na klícce začaly stavět srdíčko dělničiny. Tak jsem se rozhodl matku pustit. Zjistil jsem, že těsto ztvrdlo na kámen a včely vykousaly jen díru pro sebe, nemají rozum aby věděly, že je matka bachratější a že musí díru zvětšit. Volal jsem to panu Čermákovi a ten mi vysvětlil, že je to kupované, drahé a certifikované těsto, nejvyšší kvalita na trhu a že bych měl vědět, že se matka v zasílací klícce nepřidává.

Poctivě ale musím přiznat, že mám už 3 roky těsto nějaké obyčejné, koupené u nás v prodejně a to neztvrdlo, mám ho na přidávání matek a jiné použití.

----------------------------

Ale kdo jak chce. Chytřejší raději šmakulády jakéhokoli původu včelám dávat přestanou a těm lidem, co jim není rady, nikdy není ani pomoci. Tak jednoduché to je. Není ŽÁDNÝ racionální důvod to včelám dávat, protože jim to nic neusnadní, ale s velkou pravděpodobností je to zatíží víc, než obyčejný a za nejméně 100 let VYZKOUŠENÝ cukr. A to obsahoval dřív cukr až celé 1% příměsí.

Moje info o příměsi 1% je stará 40 let a jasně to uvádím, že se to řešilo ve Včelařství za soudruhů. OK, tak cukr je patrně z obliga. To ale jenom podporuje moje argumenty!

Nejsem to já kdo neustále nechápe “zadání” vlákna. Zopakuju. Vy pořád hledíte na známé a popsané látky, já na ty, kterých se vědečti prostituti zatím nedotkli. A nedotkli se jich proto, že jim někdo nezaplatil, stejně, jako prstitutka taky dá, tedy "pracuje" až když má jistou plátci. No a protože by platit museli ti, co by si tím podřezávali větev pod sebou a o včelaře a jejich problémy se ve skutečnosti nikdo nestará a chovatelské-množitelské mafii navíc náramně úhyny vyhovují - nekonečná poptávka po oddělkách a tak dále, a tak dál. Nevěřím, že mi pane kolego nerozumíte! Ale možná vás a nejen vás obtěžuje, že se snažím přijít věcem na kloub. A je velmi pravděpodobné, že na to tady nepřijdeme. Někomu to ale může pomoci si uvědomit co riskuje, když ty šmakulády včelám dávat bude i přes moje varování.

Shrneme fakta ano? Včelstva hynou a zdánlivě bez příčiny. Mnoho století takové potíže zdánlivě bez příčiny lidi brali jako ovce a jen se modlili a mysleli, že je trestá milující Bůh a fakt netušili za co furt. Ať udělali cokoli, furt to bylo blbě a Bůh nikdy neřek co chce. A tak stejně přicházely epidemie, neúrody, výkyvy počasí a věřící se mohli umodlit k vyčerpání a furt ho.no. Až se našli šťourové, kteří se NECUDNĚ ptali, podobně jako já a církevní mafie je za to ptaní upalovala. Asi bych tenkrát mlčel. Dneska se už (snad) neupaluje. Riziko je, že si skutečné božstvo Velký Bratr pamatuje každou větu, co kdo napsal na internet a asi i to, co si napsal do PC sám a nikam neposlal a myslí si naivně, že ho Velký Bratr nešmíruje.

Takže. I když je invert vyrobený z řepného cukru je v něm to něco, řím byl ten cukr rozštěpený. To je jedna věc. Ta druhá, fakt už nevím jak to slušně napsat, jaké jsou kvality mozkových pochodů těch, kdo platí za umělé štěpení řepného cukru, když to včelám nic neusnadňuje a ony do už rozštěpeného cukru nemůžou nepřidat štěpící enzym invertázu. Tudíž jim to nijak neusnadní práci a naopak, je velice pravděpodobné, že jim to naopak “práci” přidělá. To ale jen v lepším případě - aby odstranily syntetické “štěpidlo”. Já to napsal snad destekrát a jak je možné, že vy ostatní, když už reagujete, pořád děláte, že nechápete, na co upozorňuju?

A ještě jinak. Chce někdo usnadnit včelařům práci a ne je napálit? Tak ať prodává normální cukr sacharozu rozpuštěný ve vodě bez jakéhokoliv štěpení. To vás vy mudrlanti nenapadlo, že v tom musí být nějaká levá, když takové krmivo nikdo nenabízí a nabízí pořád jen uměle invertované šmakulády? 

Já v tom vidím jen lidskou hloupost. Například každý si může doma přepustit máslo, ale stále víc chytrolínů (spíš mladých chytrolínek) kupuje předražené ghí a přitom vůbec netuší, co za sra.ky to průmyslově přepustili. Kdo chce kam, lidská tupost je bezbřehá.

Taky úplně nevím, je to jen idea. Vycházím ze základních několika věcí. Menší váha VN a díky velkému složenému plodišti bude TL součástí plodiště. To lze podle mě dvěma způsoby. Originál D-B s velkým rámkem v počtu 12 a pak by byl TL na každém rámku dole, například 4-5 cm. Nevýhoda = obrovská váha VN. Zase by odpadlo podstavování KK pod VN a tedy by se VN nezvedal ani jednou v roce.

Tvrdím, že rámková plocha neomezeného plodiště (do plodiště se musí počítat TL), kde bude vždy zůstávat nejméně 5-7, ale spíš k 10 kg medu, je potřeba kolem 160 - 170 dm2. Pak je ale D-B pod touto hranicí (perfektně vyhovuje TA, kde je 2 x 84 = 168 dm2 a proto ho bude zkoušet Tom4 jak s klasickou metodikou pro ten úl, tak s ideou Blaníku nebo spíš FM, kterou popíšu dál v tomto textu.

FM, tedy 2 x 32x30x9 by měl 173 dm2. Když to bude tenkostěnný úl Sm 20 mm, ani VN našvihnutý medem nebude nad 20 kilo. Ano, úl bude výrazně vyšší.

Sám jsem zavrhnul složené plodiště ze dvou pater. Ovšem Blaník ho tak má, je složený z VN a pod ním NN ve funkci TL. Je jasné, že tam malá výška rámků TLumiče hraje velkou roli. Jak velkou nevíme. Kdyby se ukázalo, že TL může být stejně vysoký jako základní plodiskový VN, byla by to doslova revoluce - Adamitům by stačilo vyvložkovat co mají  z 11 na 9 rámků a nemusí měnit vůbec nic. To je prazáklad mojí idey. Měli by včely v Brennerem tolik propagovaném teple tak, jako my při zužování = Gorova domněnka, že má Blaník málo brouků díky teplu. Vše co se tu napíše se musí důkladně promýšlet a snažit se využívat myšlenky všech. 

Ale zpátky k vlastnímu zavržení dvoupatrového plodiště ze stejně vysokých rámků. Je to jediná moje zkušenost s atypem a sice délkou JU (37), ale výškou Lang 18,5 cm a nástavek byl na 11 rámků. Plochu to mělo dobrou - 150,6 dm2. Možná byla vada nikoli v idei, ale v hloupé výšce 18,5. Triumvirát Boháč-Ptáček-Čermák = BPC postulovali, že nejvyšší rozumná (funkční) výška pro FUNKČNÍ NN systém je max 17 cm. Cokoli vyšší už není NN, ale ještě to není ani L 1/1 nebo Aadamec, které jsou na plochu stejné (liší se o jediný dm2). To, že nesouhlasím s NN systémem obecně a já dokonce vědomně zvolil výšku, která už je za hranicí výšky 17 cm, ještě neznamená, že bude špatné každé složené plodiště.

-----------------------

Tady je nutná odbočka. Dle Boháče a nebo BPC je NN systém založený na práci celými nízkými nástavky místo práce jednotlivými rámky. To čas ukázal (hned po ww2 v Americe a tady o 40 let později), že nejde. A tak ano, bude se pracovat jednotlivými rámky a v plodišti nikoli NN systému, ale dvou VN výšky 30. Protože prostě úzký a vysoký prostor je pro včely ideální.

Zužovalo by se na 6-7 rámků v horním patře, dolní prostor by se nechal v předjaří být, případně by se zadek dal po přizvednutí pod komorou oddělit igelitem. Použil by se jeden vysoký SR pro první trubčinu a vč by vystavělo nahoře jen jednu M, u zúžení na 6 rámků. I kdyby se nezužovalo, vždy budou vzadu neobsednuté rámky, 1-2 se zásobami nebo bez nich. Prostě nahoru jde dostat SR + 1-2 M. Potřebujeme obměnit asi 35% díla a to je pak ze 15-16 rámků asi 5-6 rámků. V horní půlce plodiště je ve chvíli první práce v dolním VN už 1 a někde 2 M + trubčák. Nutně potřebujeme do vč dostat ještě 3-4 M.

Spodek je od loňska s nějakými rámky, kde jsou prostřídaně blízko prostředka 2 a možná 3 loňské trubčáky, původně SR.

Úl se rozloží, je to na konci jív těsně před špendlíky. Trubčáky budou ještě bez plodu a i kdyby tam byl, vyhodí se, odebere se prostě celý spodní VN pryč. Doprostřed nově vystrojovaného spodního plodiště by se daly dva plodové dělničáky s nejtmavším dílem (určitě by na nich bylo dost zásob) a současně k nim nový SR s novou trubčinou + po krajích další dva SR a zbývající 4 pozice nějaké staré dělničáky, třeba s loňskou melecitozou. Tady by se daly vložit i medové nevytočené polorámky a pod nimi by si dělaly trubčinu a o to méně nových SR by se dolů dávalo. Možností mnoho, také v uspořádání zda stavbu na kraje nebo doprostřed nebo kam by se teprve vysledovalo.

Co nastalo? Nahoře zmizely 3 rámky = 2 nejstarší s dělničím plodem + letošní postavený a zakladený SR a 2 M už tam jsou postavené a zakladené a už jsou na prostředku blíž k česnu. Nástavek se doplní 3 M (nebo 2, podle jak se zužovalo) najednou. Přišly by na kraje a to nevadí. Přesněji jedna před plod a druhá (nebo 2) za plod s tím, že jakmile je postaví, dají se doprostřed a to i kdyby je zamedovaly.

Co nastalo? V horním VN je 3-5 nových rámků, u silných méně, u slabších více. Silných bude asi třetina. To je důležité si pamatovat, třetina nejlepších vč má zatím nejhorší obměnu díla.

Co je dole? Přišly tam 2 plodové dělničáky, asi bych dal trubčák s plodem doprostřed. Na dělničích budou zásoby, možná docela dost, ale díky středovému trubčáku, kde nad plodem asi zásoby nebudou (kde by se tam vzaly, je to přece SR) nedojde k úplnému rozržení plodového tělesa na dvě oddělené půlky, jak to pro tuto dobu u NN systému nesmyslně radil BPC. Co nastane? Vč bude chtít za každou cenu propojit plod dolní s horním, ale na dolu převěšených dělničákách jsou zásoby. Musí je bez včelařova odvíčkování vynosit nahoru nad plod a tím dojde k samočinnému podnícení tak, jak o tom snil BPC a současně nebyly dvě plodové půkoule oddělené věncem zásob, jako se to nevyhnutelně stane, když se prohodí dva plodové NN v klasickém NN systému = roztržení plodového tělesa což je vždy velmi školdivé a vč může dokonce úplně zkolabovat.

Vč má plod v obou nástavcích, dolní má výrazně starší dělničí dílo. Vč nebude ani v horním VN plodovat na krajních rámcích určitě a nejspíš vynechá i jeden vzadu a možná i dva. Nevadí nám to.

Přišel čas rojení. Z nejsilnějších (rizikové třetiny) uděláme odd tak, že se odebere celý spodní VN bez hledání matky. Lepší by ale bylo matku mít nahoře. Dál jen varianta s matkou nahoře.

V odd je plod a to i mladý. Nepotřebuje tolik trubčiny a nechá se jen jeden rámek, zbylé se vyhodí i splodem (Stefanosova likvidace části VD pomocí likvidace části trubčího plodu - jako sekundární efekt). Pokud byly trubčáky 3 a zůstane jeden, je plac pro 2 M. Určitě tam bude nějaký rámek bez plodu a zásob, do kterého (nebo cizího) se dá odd voda, a určitě další prázdný pro zásobní rámek (nebo polorámek) od loňska. Odd postupně vystaví nejméně 3 M a jsem opět na požadované obměně asi 35-40% díla z celkového počtu 15-16 dělničích rámků. Odd si také udělá matku z nouzáku a do konce srpona se projeví zda jí nechat a nebo vymět za matku z chovu.

Popsaný úkon se někde udělá až po nasazení prvního NN medníku, u některých současně - i tak to bude rozšíření jen o 50% prostoru. A někde se to holt udělá,a le medník to dostane posléze. Vše dle okolností, výhledu počasí a také času u víkendového hobbíka.

----------------------------

Pan Goro ví přesně co je Demaré plán a Stefanos možná taky a tak ihned poznají část inspirace pro provozní metodu FM. A jen čas a praxe mohou ukázat, zda to je nebo není fantasmagorie. Prostě mě baví zkoušet úplně nové věci.

S Tomem4 jsme probrali i šestirámek 24 a mám za to, že paralelně vyzkouší i to a spolu s TA metodiku zamýšlenou pro FM. Prostě uvidíme. Shodli jsme se na tom, že je potřeba zkoušet.

----------------------------

A u mě je ještě jeden základní motiv. Nejsem na včelách existenčně závislý a nemusím tedy včelařit na jistotu. No a včelařit úspěšně v Blaníku, nebo StefanOP (abychom to odlišili od Sedláčkova OP navrhuji zkratku SOP) umí každej, když si to pořídí, pochopí  a naučí se to. Ale najít JEDNODUCHOU metodiku, aby ostatní (poserové, co se bojí zkoumat) nemuseli nic měnit a zavádět si ke své míře (drtivě je to v ČR Adamec) ještě NN, je pro mě tak lákavý cíl, že pokud zdraví dovolí, hodlám zkoumat. A jak tu jednou jasně naspal BG - zase se na nás páni vy… a tak je to zase jen na nás!

Váš velký omyl je v tom, že si myslíte, že já chci něco slyšet (číst). Jen kladu necudné otázky že? Snažím se, na rozdíl od většiny, přijít na příčinu a nebo co rapidně k úhynům přispívá. Nic víc.

Nerozumím a nebude to jazykovou bariérou vaší poslední větě, kde sám shodíte svoje dobrozdání, že syntetická krmiva mají nejméně 3 rizika, ale vy pak tvrdíte, že jsou skvělá? Zase chytrá horákyně? Oblečená do sítě a na koloběžce nepřišla ani nepřijela a nebyla oblečená, ale ani nahá. Vysvětluji název pro jistotu, kdyby u vás tahle pohádka měla jiný název.

Po pár dnech jsme se dohodli s Tom4 na pokusu.

On vyzkouší Tachovák s jeho původní metodikou a paralelně s metodikou blízkou metodě Blaník, ovšem bez použití NN.

Já si nadělám úly, které jsem nazval jako FantasMagorie - FM. Ještě váhám zda míru 32x30x9 + 32x15x9 a nebo zda zůstat u Brennerovy délky rámku 30 s tím, že by to bylo stejné, tedy 30x30x8 + 30x15x8. Víc mě láká devítirámek s delší mírou 32.

Tom4 mě inspiroval následovně. Vyvložkuju stávající nástavky 39x30x11 na 32x30x9 a to samé u medníků výšky 15. To umožní použít normální dna jaká mám a i stejné dekly.

Jaké to dá možnosti? Předně to bude všechno lehčí! Zkusím klasickou metodu Blaník s použitím NN 15, akorát pro slabá a ultraslabá včelstva. Druhak metodiku blízkou Tachováku s použitím dvou beden 30 na sobě jako plodiště s tím, že spodní bedna by byla současně (menší) půlka plodiště a v ní asi 3 trubčáky zřízené ze SR, tedy vlastně svého druhu TL, ale normální vysoké míry. Jako medníky by měl sloužit polonástavky s panenským dílem a vše samosebou bez mřížky. 

Vyloženě se na to těším, je to výzva, zkoušení neznámé věci (díky tomuto uvažování jsem se uživil v rybařině 28 let - dělal jsem věci jinak než většina a uspěl jsem s několika inovacemi a novými řešeními jako první na světě a funguje to dodnes). Díky “normální” základně se nijak nebude muset řešit větší výška úlu.

Zajímalo by mě, co k tomu napadá ostatní diskutéry.

Základní motiv je to, co uměl ocenit a pochopit podstatu Goro, že totiž asi díky zužování máme málo brouků. Nikdo si ale zatím neuvědomil, že zužujeme jen v jednom, méně podstatném směru. Ovšem u dlouhých a realtivně nízkých rámků ale nedokážeme zúžit i na šířku. A do velké míry se to v důsledku podobá Stefanosově pojetí OP. Jen můj nápad jde proti jeho idei dát trubčí plod mimo hnízdo za blinovku (jasně, že to je u něj zatím jen ve stádiu idey, úvahy). Pokud on to dotáhne a budu-li živ, budeme moci porovnávat. Taky díky ochotě Tom4 i s Tachovákem. Pro ten navrhuji napříště zkratku místo T tak TA.

Stefanos - to abyste si nemyslel, že nad vašimi popisy vaší praxe nepřemýšlím. A je nutné taky připodotknout, že mě hodně inspiruje se svou neblomnou vírou v nesmsly Javali. Co když na tom něco je a úplné hovadiny to nejsou? Že mu padají vč? Jasně, to se spraví, jak říká SM, včely se dají bleskurychle namnožit a kdo nic nedělá nic nezkazí a naopak, když se kácí les, holt lítají třísky.

Ano, ta racionalizace a úspora času je lákavá a pro mnohé rozhodující. Ne každý je v důchodu a může být u včel denně jako já. Na druhou stranu, když chceš mít vopici, musíš mít na banány!

Velmi zajímavý a správný je názor Tom4, zkoušet se má všechno. Jen bylo nad rámec tady toho povídání a tak, po telefonátu s Tomem, sdělím i to, co jsem původně nechtěl.

Moje averze je z dětsví, kdy táta jezdil za mnou a za včelami. Ano, včelařil u nás, ale s mámou se rozvedli a žil jinde. No a patrně z nedostatku peněz zkoušel všelicos, taky dextrin, melasu, uměle ivnertované odpadní a laciné cukry a jiné nesmysly. Vždy to skončilo úhynem. A taky uměle invertovaný normální cukr. Už tehdy se nade vší pochybnost ukázalo, že je podávání invertovaného cukru zbytečné a spíš škodlivé. Taky táta blbnul s umělými bílkovinnými náhražkami a už tenkrát se průmyslově vyráběly bílkovinové náhražky, těsta s náhražkou pylu (tady pramení moje averze k Sedláčkovu bílkovinnému těstu a hlavně smyslu jeho podávání včelám). Až v průběhu času vím proč, protože umělá invertace cukru včelám nijak nepomáhá, většinu energie na zpracování krmení je vyadaná na odpaření nadbytečné vody a včely stejně invertují invertované, nemůžou jinak. Takže je to nesmyslné a zbytečné a navíc hrozí, že včelám možná vadí syntetická chemikálie použitá na umnělou invertaci.

Silný Tomův argument je, že je Apivital náhražka, ale cukr je také náhražka. Ano, o tom není pochyb. Akorát, že cukr je osvědčený asi 100 let. A hlavně, cukr je prostě disacharid sacharoza, cukr v přírodě drtivě převažující a tudíž je pro včely úplně nejpřirozenější a včely nic neumí líp, než zpracovat a přežít na cukru sacharoze, který si invertují samy pomocí enzymu invertázy, kterou tvoří a neumí netvořit, ať dostenou cukr jakýkoliv.

Zopakuju lež výrobce Šmakulády, že je včelám sacharoza neznámá a nepřirozená. Už jen toto jeho tvrzení stačí mě, abych si udělal o něm definitivní názor. Jak se k tomu postaví ostatní je jejich boj.

tom4:

Poměrně zajímavý článek na téma syntetické krmivo a Dol.Z některých informací je člověku přinejměnším slabo a není to z krmiva

https://www.apivital.cz/akce/reakce-clanek-rizika-pouzivani-tekutych-krmiv-publikovany-mesicniku-vcelarstvi-c-6-2014-vuvc

Tak jsem si dal tu práci a pročetl (nerad) vše na co bylo v textu průběžně odkazováno. Celá záležitost je dnes právě 10 let stará a tak se s odstupem dá zohlednit i to, zda český včelař masově přešel na vychvalované krmivo. Nepřešel, i když se hodně lidí nachytat dalo. A čas vždy úplně nejlépe osvědčí pravdivost nějakých tvrzení.

Rozeberu to. Predešlu ale, že žijeme v době nekonečného poukazování a varování před dezinformacemi, aniž by bylo jasně vysvětleno, co vlastně ta dezinformace je. Nejhorší a nejzákeřnější je ta dezinformace, kde se řekne SKORO celá pravda, ale stěžejní věc se zamlčí. A tak si to každý rozmyslete sami. A aby neměl majitel pocit, že musí zbohatnout na žalobě mojí osoby, nejmenuji ho a nejmenuji ani jeho produkt, všude uvádím slovo Šmakuláda.

Takže. Autor Šmakulády několikrát zdůrazní první půlku pravdy, zamlčí ale tu druhou. Včely opravdu na zpracování cukru řepného spotřebují 23% energie uložené v tomto cukru na jeho přepracování. Druhá půlka ale uvedená není, kolik % energetické hodnoty Šmakulády padne na zpracování Šmakulády včelami. Uvedeno to není, troufám si tvrdit, že záměrně a v tom spočívá ta dezinformace. Pak prostší včelař na tu fintu skočí a nic netuší a uvěří, že včely pomocí Šmakulády nějak ušetří svoje opotřebení a energii krmiva a přitom dezinformátor nelhal, jen toho řekl jen půl. Kdyby byl majitel značky seriozní, uvedl by jasně i tento údaj. Nevím to, ale podle mě to bude z logiky věci také 23%.

Majitel Šmakulády odkazuje jen na dva Ukrajinské zdroje a nic víc. Pro mě KRAJNĚ nevěrohodné!

Další a velkou dezinformací je, že se v přírodě dvojcukr sacharoza nevyskytuje a že je pro včely neznámý. Skutečnost je taková, že drtivě drtivá většina nektarů je z víc než 90% právě ze sacharozy. Výjimku tvoří jen akát a slunečnice, částečně i jetel, snad i pohanka a svazenka a v těchto nektarech je skutečně převis fruktozy a díky ní med z těchto rostlin nekrystalizuje a nebo později. Ovšem doporučuji si podrobně nastudovat zhoubnost fruktozy pro lidský organizmus, pokud k jedné molekule F není jedna molekula Glukozy. Tady jen doplním obecně neznámý fakt, že drtivá většina výrobců potravin sladí produkty fruktozou, protože je výrobně lacinější, její zhoubné dopady na lidi jsou chytřejším lidem známy. Na potravinách hledejte zkratku HFS - High Fructose Syrup a radím dobře, nejezte a nepijte nic, v čem ty sračky jsou!

Úsměvné je tvrzení, že díky převaze fruktozy ve Šmakuloádě zásoby nezkrystalizují a tudíž jedině ony jsou vhodné pro přežití zimy včelstvem a dokonce pro jeho zdárný jarní rozvoj. To je lež a mě je jedno, zda vědomá nebo z nevzdělanosti. Základní otázka by pak byla, jak mohly včely zdárně přežít miliony let bez nekrystalizující Šmakulády?

Tvrzení, že chtěl činovník Dolu úplatky či spoluúčast patří do podpásovek a Dol by se měl soudit a nemůže prohrát! Titěra je lepší persona a takovou levou on nemá zapotřebí a ani by to nebyl jeho styl. Naopak, je tu mafie a užiteční idioti, co v tom vědomně nejedou, snažící se zničit Svaz. To je celé.

--------------------------

Mohl bych v hodnocení canců majitele Šmakulády pokračovat. Soudnému čtěnáři by mělo úplně stačit co uvádím.

A neodpustím si dodat trapnoúsměvnost odvolávání majitele Šmakulády na celý Svět, jak se vývoj nezastavil a jak bychom se neměli opozdit. Tito nemyslí celý svět, oni ve své zaprděné malosti myslí (jako pravodoláskoví Havloidi) lezení do prdele Bruselu a Západní Evropě. Už jsou s tím trapní a únavní. Já se vyhrabal z řiti Sovětsko-Ruské a do té Západní dobrovolně nevlezu!

Vlákno o krmení medem bez vytáčení bylo primárně o jarním rychle tuhnoucím řepkáči a nepraktickém “nástavku včel”.

Hlavní můj motiv k uvedenému pokusu byl ale jiný.

Šlo mi o to, zda když by se třeba v květnu dal NN s tuhým medem například mezi dno a TLumič, zda odtud med vynosí, “zrecyklují” a opět uloží do medníku, odkud se v rámci normálního medobraní odebere a vytočí. Samosebou smíchaný s novou snůškou. Zdá se, že to fungovat bude a na to se, pokud budu živ a hlavně zdráv, chystám. Pokud by to tak bylo, byl by to stěžejní objev. Případná melecitoza by byla vyseparovaná přímo včelami a vyhozená z úlu a medovice by jedině vylepšila květový med. Doslova se na tyto pokusy těším, pokud vím, tak toto ještě nikoho nenapadlo a nikdo to nezkusil. Jenže na 99% to nebude fungovat s vysokými medníkovými rámky, ale jen s polorámky, do kterých matky kladou až když by musely. Jakmile by se daly dolů vysoké rámky, patrně by tam matky kladly, pár rámků s plodem v každém patře. Stejná potíž by nastala i u NN systému, kde matky nemají na výběr vyšší plást pro plod.

Ale. Drtivá většina včelařů má tak zvané medníkové dílo a stejné rámky na med má i desítky let. Proto je potřebují mít prázdné, neumí si představit, nemají sklad a nechtějí staré hnusárny “recyklovat” vyvařením a nahrazením mladším dílem. Obměna díla je u těchto takyvčelařů prachbídná, se všemi důsledky i pro včelaře pořádné a tedy nevinné - většinu chcípavek si včely přinesou z vnějšku právě od těchto umělců. Já včelařím jinak, jsou věci, které bych už nikdy nedělal. Větu dávám záměrně tak aby bylo jasné, že jsem stejné prasečiny dělal taky. Ovšem já jsem nezamrznul v sedmdesátkách a moje včelaření se vyvíjelo a vyvíjet bude neustále k vyšším metám.

Bohužel jsem vaše dotazy nechal bez odpovědi. A v pěně dní a v záplavě jiných témat úplně zapadl primární článek. Byl dlouhý a drtivá většina ho na 100% nečetla. Dobře vám tak, kdo jste líní i jen sbírat perly házené zadarmo. Někteří ale asi nemají mozky schopné chápat víc jak tři holé věty a nedej Bože nějaké souvislosti a podmiňování dějů jedněch ději či úkony jinými. 

Javali. Pokusím se postupně odpovědět na vaše dotazy a to i přesto, že pilotní článek všechny odpovědi obsahuje.

Váš první odstavec. Ano, melecitozy je jen menší část, zbytek je prvotřídní med, to jste pochopil správně. Ovšem dál jste už mimo. Pokálet se z melecitozy nemůžou, není rozpustná vodou a včely jí nedostanou do zažívacího traktu, přece v plástech zůstane jakási “krupice”, kterou pak včely vynášejí a někdy se z plástů po nakonění sype, když to ještě nestihly vynosit. Vy jste to spojil do jednoho s medem medovicovým (ale pozor, stejně zhoubná jsou škrobová krmiva). Medovice je koktejl jiných cukrů než glukozy a fruktozy, ze kterých se z víc než 95% skládá květový med. Medovice obsahuje složitější cukry, které ale obsahjí více nestravitelných látek a proto konzumace medovice včelám přeplní výkalové vaky. Znám stupidní argumenty, že někdo krmí syntetikou a dobrý. Ano. Když by nechal včelám medovici a byla mírná zima se 2-3 prolety, pak vč přežije i na medovici a i na škrobákách. Takže vy jste smíchal dvě věci do sebe, jasné? Neumím to sdělit stručněji, abyste měl vysvětlení. Stručnější by byla odpověď NE. A věděl byste ho.. Já se snažím vše vždy vysvětlit a lidi to nečtou a když, tak nechápou. Za to ale já nemůžu!

N další otázku na konci stejného odstavce mám odpověď ANO a moje podivení, jak vás mohlo napadnout se ptát. Přece naprosto běžně zjara například posilujeme vč s méně zásobami přidáním takových rámků - a když s medem tím líp - jak na okraj hnízda, tak za blinovku. Nic lepšího na posílení a urychlení jarního rozvoje včelám nelze dát, než medový rámek od loňska.

Včely se vyhýbají zavíčkovaným zásobám stejně, jako lidi se tři dny před výplatou taky raději uskromní než by šli do spořitelny vybírat. Nic jiného v tom nehledejte. Jakmile dostanou primitivové výplatu v hotovosti a nebo ještě hůř mají kartu a můžou vybírat (nebo platit kartou) podle své vůle … dál jsem to smazal, chytřejší vědí co mám na mysli a méně bystrým stejně nejde vysvětlit nikdy nic.

O spešl dně s možností vkládat rámky do TL bez nutnosti rozebrat úl jsem speciálně vám napsal celé vlákno, zůstalo bez adekvátní odezvy.

-----------------------

V jiné, patrně Naháčově metodice figuruje “nástavek včel”. To je vlastně to Petrovo bláznovství (ovšem bláznovství z mého popudu pod vlivem méně dobrých metodik) z pilotního článku tohoto vlákna. On je mnohem pracovitější než já  (taky je o 13 let mladší), ale po jediné sezoně prohlásil než takovou blbost, že raději nic.

Mě po letošku zbylo mnoho NN s tuháčem, ale já se nijak nehroutím a vše dostanou včely, jinde vysvětluju, že panenské rámky, kor s medem, zavíječ nežere a nebo nepatrně. Velmi často jdou za blinovky do komor polorámky s medem. Mimochodem taky proto vím jak ochotně tam staví, když se nerozšíří včas.

A Javali, poslední věc. Cituju část vaší věty: “jesi to ze spodu vždy vynosí nahoru tak bych…” a to je pro mě docela stěžejní. Proboha proč lpíte na tom, aby to vynosily (patrně k nějakému datu jako když soudruzi plnili Pětiletý plán) nahoru? Včelstvo “ví” nepřetržitě kolik má zásob. A podle toho se rozvíjí a když “myslí”, že má málo, stagnuje a rozvoj vázne (ví, že bude snůška a ty “tři dni” do vejplaty se holt uskromní). O předjarním paradoxu jsem tu taky udělal vlákno, stačí si to najít, NASTUDOVAT a hlavně POCHOPIT a dát do SOUVISLOSTÍ. Takže. Nahoře, kde je ve zúženém prostoru v teple plod, obyčejně není dost zásob a za blinovkou v komoře je podle mě nepočítají. Pak je jediné místo na zásoby dole pod zúženým VN s plodem, a tyhle zásoby počítají! Toto je další naprosto stěžejní sdělení. Jinde se posmívám nějakým pylovým těstíčkům, jarnímu podněcování a dalším volovinám, které včelaři dělají a stejně mají jarní rozvoj pomalejší než v Blaníkách a nebo i jiných úlech, ale s metodikou Blaník. Moje máma říkávala: "Někomu řikat nahoru, dolu, ho.no platný!" a i když je už 28 let jinde, dodnes se na pravdivosti jejího oblíbeného rčení nic nezměnilo. Inu. Kdo chce kam…

Děkuju za vysvětlení.

Ale přece jen jsem měl na mysli něco jiného. Dám příklad. Jsem polepšený kuřák 18 let a nastudoval jsem u toho všechno. A jednu šokující informaci. Zplodiny ani ne hoření, ale doutnání + jed nikotin zatěžují lidský organismus povětšině karcinogenními látkami. Málo se ví, že víc než 90% škody v lidském organismu udělá jediná cigareta a všechny ostatní v tom dnu jen doplní tu veleškodlivou dávku. Může to znít neuvěřitelně, ale bylo opakovaně a různými postupy zjištěno vždy to samé, víc jak 90% škod za den udělá jediná cigareta. Mimochodem, je pak velmi pošetiilé když někdo říká, že omezil kouření, protože stačí za 24 hodin ta jedna cigareta a kdo si jí neodpustí, už může kouřit jak pohádkovej drak, protože je to už více méně jedno.

Otázka. Co když podobně působí na včely jiné chemikálie? U nikotinu, dehtu a téměř 2.000 dalších jedovatostí, které obsahuje kouření, je tedy jev, který není žádnou úměrou, nedokážu to pojmenovat (a jméno to jistě má). A protože to nevím, nedávám včelám nikdy žádné syntetické srágory a i cukr se snažím trochu nahradit medem, protože by se mohlo stát, že nějaké cizorodé chemické látky mohou působit stejně, jako kouření. Ale pozor, za vrchol mírně řečeno pošetilosti považuju med vytočit, uskladnit, rozpustit a zkrmit včelami. Dražší krmení včel si nelze představit. Proto je tu můj příspěvek o krmení medem bez vytáčení a důkaz, že to lze i v červnu, kdykoli, viz příslušné vlákno.

Máme v Blaníkách nepochopitelně málo VD a pořád jsem neopustil názor, že VD přímo CCD nezpůsobuje, že je, jako svého druhu indikátor a že tím, že oslabuje jednotlivé včely, velmi přispívá ke kolapsům. Včely ale zabíjí koktejl virů a celý jev se obecně označuje jako CCD, zhroucení včelstva.

A hlavně. Zopakuju co jsem už mnohokrát tvrdil. Všechny věci na světě lze rozdělit do dvou skupin. Na ty, které ovlivnit nemůžu a na takové, co ovlivnit mohu. Co dám včelám je jedna z  té menšiny věcí, které ovlivnit můžeme a já se to snažím dělat. Pokud to je zbytečné a nemá to žádný vliv, to já nevím. Rozhodně tímto ale nemůžu svým vč ublížit a nic mě to nestojí. Naopak, syntetická krmiva jsou vždy dražší než cukr.

K menšině věcí, které u včel můžu ovlivnit je také úl, metodika a eliminace sebemenších stresů jakým je například jakýkoli diskomfort, tedy hlavně jakékoli omezování.

Zapomněl jsem dát, že odpovídám MS, mezitím zde přistál názor Tom4.

Ale já položil otázku úplně jinak. Jak moc škodí údajně toxický HMF včelám? Co s tím má společného pražená káva proboha, nebo chleba? Bavíme se o včeláých a o jejich podléhání nemocem, o kterých vědcostuti dodneška ani jistě nevědí, co to CCD je! Podobně podobní vědcostuti nevěděli 25 let, že včelaři bojují s jiným roztočem!

 A je to JEN případný HMF, co je špatně na syntetických krmivech? Proč ignorujete základní zadání?

Kam mířím? No k úhynům za "nepochopitelných" okolností a podmínek. 

Polopatičtěji. Neměl jsem do letoška problém, nekrmil jsem nikdy ničím jiným než cukrem a moje vč žijí na velké dávce medu, který jim vědomně nechávám. A tvrdím, že kdo vyrabuje ze včel všechno do mrtě, způsobuje si úhyny a nebo jich má víc než jiný, který není nenažraný jako nahý guru - nadále Naháč.

Děkuji vám pane kolego. Nicméně, to víte, učím se od vědců a tvrdili to věhlasní páni soudruzi ve Včelařství z té skupiny, kterou jsem uváděl. Já váš dar rozpoznat, která vědecká tvrzení jsou kraviny a nevěřit jim a kterým vychvalovaným a protěžovaným soudružským vědcům věřit lze, holt nemám.

Mě to znělo logicky. Já to ale tak důkladně nepitval, nebylo to předmětem sdělení, jen holým popisem faktu. A taky to může být úplně jinak a stejně to nezmění nic na tom, že je lepší na periferii dát trubčí plod raději než dělničí.

Navíc je jedno, zda je přicházející vzduch předehříván z větší části teplem vyrobeným larvami a nebo teplem dodaným včelami, vzduch se tam ale předehřívá. Vždy jsem také dodal, že když včely musí opustit nějaký plod a nechat ho zastudit, je lepší aby obětovaly zbytné, přesněji v nejbližší době pro včelstvo postradatelné trubce, než aby musely obětovat dělničí plod z periferie.

Hlavně ale nechápu vaší snahu slovíčkařit a vzájemně se nachytávat na nuancích včelařské vědy, která smrtelně vážně tvrdila a obávám se, že namnoze dodnes tvrdí úplné nesmysly. Viz třeba jak nejodolnější k CCD jsou nejsilnější včelstva. Každý může vidět každý rok kolem sebe, že to pravda není,  ale tak zvaná věda tu hovadinu bude tvrdit neustále.

Také je pozoruhodné (řečeno nesmírně kulantně) omezovat matky kejkly jako je OP a současně cpát do středu hnízda trubčinu jako prostředek proti rojení. Navíc jestli se místo jednoho, nebo dokonce dvou rámků (LBV) s dělničinou dá trubčina, pak je to opět omezování matky v kladení, myšleno v kladení dělničiny. K tomu došli převěšovači taky, viz moje zdejší vlákno o původním Šítově úle a jeho provozní metodě. Tam byly SR dva a byly na konci. Když přišly úly bez okének, Linhartovi se jistě zdálo, že už nemusí být na konci hnízda a nacpal je mezi plod dělničí. To jistě šlo stejně jako když byly na konci, akorát to k omezení rojení rozhodně nevede!!! Ovšem to nic nemění na omezení počtu rámků z celkového OMEZENÉHO počtu plodových rámků s dělničinou a Blaník stojí a padá právě na opaku a to, že se včelstvu umožní rozvinout se do libovolné síly. To k zamezení rojení naopak vede, kromě vyloženě rojových roků, vždy.

Ale to je pořád dokola, kdo něco chápat nechce (jako mě se nechce chápat OP v žádné podobě), tomu já nepomůžu.

Klid, to je pořád dokola a už je to únavné, tihle lidi se nikdy nezmění, jsou věční. Tito lidé (MS a podobní) vždy vidí příčinu svého případného neúspěchu vně sebe a tudíž to svádí na genetiku. Protože mají nějaké teoretické nesmysly jako posvátnou krávu a jak se jejich praxe neshoduje s jejich teorií, která je zajisté nejlepší na světě, pak jediná příčina musí být v něčem jiném a ne v uctívané teorii. Natož ve vlastní chybě či selhání. Neomylní nadlidé chyby přece nedělají nikdy, to ta blbá genetika, to je prevít, ta vám zabila ne pračku, ale včely.

Já to mám celý život naopak. Po každém neúspěchu začnu zpytovat svědomí a hledat, kde jsem já selhal a udělal chybu. Výsledkem je moje praxe, která nebyla vždy tak jiskrně skvělá, jako se zdá být teď. Proto si s vámi rozumím, protože se “bojíte přiblížit k úlům, co tam najdete”. Mě to funguje už řadu let v kuse, ale nikdy jsem si nebyl bohorovně jistý a vždy se bál každého podzimu a zimy a vždy jsem děkoval Bohu, nebo tomu Něčemu, co je nad světem, za včelí jaro bez problémů. Pokora se tomu říká a chytřejší chápou, proč věřící třeba děkovali před každým jídlem za to jídlo, na které se nadřeli oni sami.

Ale, i já měl v pubertě pocit, že právě já změním svět a že se bude točit tak, jak já budu chtít. Měl jsem štěstí, že jsem prozřel ještě v učení. My dřív totiž dospívali rychleji než dnešní macho mistři vesmíru.

K vybělení cukru se používal louh vápe (ný, natý, itý, istý - prostě nevím jaký) a v cukru ho zůstávalo až 1%, slovy - jedno procento. Nebo se dávalo vápno a louh vznikal druhotně, nevím to a je to pro naši věc lhostejné. Jedno % je dle mého názoru obrovské množství a pamatuji si z nevčelařského tisku z osmdesátek, že soudruh řešil dopady na zdraví lidí kromě vlivu samotného cukru, také toho louhu. Myslím si, že včela je háklivější než člověk a prosím vás kolegové, pokud o tom umíte něco najít, sem s tím. O louhu a případných dalších jedovatostech v cukru a ne o výrobě cukru.

Přitom vnímavost hmyzu může být naprosto odlišná, jistěže cukr není ničím barvený. Ale potravinářská barviva, pro lidi úplně neškodná, jsou pro včely toxická. Analogicky mě tudíž napadá, jak je to s tím louhem? Cukr není primárně vyráběný pro včely.

Pak je tu celá skupina syntetických krmiv. Jsou dva základní druhy. Relativně drahé cukerné UMĚLÉ inverty. Je nutné si uvědomit, že umělá invertace cukru (dělalo se to kyselinami, třeba za ww2 - náhražka medu a bylo to prý nechutné, používala se kyselina snad solná) je včelám neznámá a nepřirozená a já bych to nikdy včelám nedal proto, že co se děje s “činidly”, která chemicky zinvertovala cukr? Neškodí nějak včelám? Přitom invertovat včelám cukr je zhovadilost pro hloupé. Včela cokoli pozře, vždy samovolně přidá enzym invertázu a nemůže nepřidat. Tudíž uměle invertovat cukr včelám je nesmysl, nijak je to nešetří a nešetří jim to žádnou práci. Určitě ale produkt obsahuje zbytky chemické štěpící látky a je možné, že umělý invert naopak včely zatěžuje víc, než cukr tím, že musí zbytky “činidel” odstranit. 

Mnohem lacinější jsou škrobové hydrolyzáty. Ty mají tu nevýhodu, že obsahují mnoho nestravitelných látek, víc než medovice a tak je zimování na tomto krmivu velmi riskantní. Plní totiž výkalové vaky včel v zimě víc, než stejné množství medovice. Ovšem to je jen jedna věc. Horší, jak se domnívám, bude, jaká “činidla” byla použita na přeměnu škrobů na cukry? Nemůžou v tom krmivu nebýt a jaký vliv to má na včely? Existují věrohodné (více studií se stejným výsledkem) na to nějaké studie? Hlavně ne placené výrobcem těch krmiv, nebo nějakou obchodní nebo jinou lobby. 

A třeba co pro lidi neškodný, ale pro včely toxický HMF? Je v syntetických krmivech? A pokud ano, kolik?

----------------------------

Speciální dotaz pro Javaliho: 

Čím jste krmil? Kam mířím. Přeplnění výkalových vaků je jedna věc a to u vašich vč zatím nenastalo. Ale co nastat mohlo je další zhoubný vliv “činidel”, jak naznačuji výš. A když se k tomu přičtou další “malé” stresy, pak je možné, že méně odolná vč podlehnou virům. Mám na mysli vaše kejkle s prapodivnými - nesmyslnými mírami, jak jste nemohl dostat včely do medníků atd. Tam hledejte začátek problému, viditelného až úhynem. A váš nápad kyseliny? Víte, zintenzivněním souložení se panenství rozhodně nedosáhne!

Je to už únavné. 

Já vůbec žádné křivky neřeším, nezajímají mě a nic o nich nevím, protože monitoring je taková kravina, že než něco furt monitorovat, tak raděj nebudu včelařit.

Odstranění trubčího plodu když ho vč nutně PUDOVĚ musí mít, je pro něj tak strašný stres, že se z toho podle mé intuice do konce sezony nevzpamatuje. A tento stres, spolu s nucením nějaké plásty nahusto obsazovat omezováním svislými mřížkami je nejen nesmírně pracná blbost, kterou se nehodlám ani snažit chápat, protože je to další stres z nepřirozenosti. Moje vč v Blaníku si dělají naprosto bez omezení co se jim zachce. A zatímco si moje vč dělají co chtějí si i já dělám co se mi zachce a to něco je NIC! Jakékoli nucení včelstva k něčemu, jakékoli omezování, usměrňování je nepřirozený stres a musí se odrazit v kondici. A včelstva v mizerné kondici jsou víc zamořená patogeny a nejen parazity. On ani zdravý, nijak netrpící a nestresovaný člověk, dobře živený, bez omezování svobody, který nežije v průvanu a kyselinovém pekle, obyčejně neonemocní a dokonce ani rakovinou. V tom (ale jenom v tom) souhlasím s hercem Duškem. Zkuste si jen představit, že vám nějaký magor dá místo podlahy v bytě betonářskou karisíť a bude vám hned jasnější o čem píšu. A jedinou možností vysvobození je přetrpět to do příští doby rojení a prchnout! Při první i nevýhodné příležitosti. Ale včelař je mistr světa ve vymýšlení protirojových opatření. Avšak pozor, také může nastat opak, že se vč vůbec nerojí proto, že se vůbec nedokázalo dostat do kondice potřebné pro rozmnožení = vyrojení. O tom se nikde nepíše ani jedna hláska, že?

Ani my v Blaníkách neznáme rojení. Blaník má jedinou nevýhodu a to je naprostý nadbytek panenských medníkových souší. Jenže bez nich to nejde viz moje předchozí články. 

Pozoruhodné je také to, jak si nepřenášíte kleštíka, to jako fakt jo? K něčemu se přiznám. Před pár lety jsem usilovně pitval první trubčinu a chtěl jsem vidět ty kleštíky na bílých larvách. NIC. Tak OK, zkusil jsem trubčinu teda v dubnu, pak v květnu a pořád ne a ne nějakého brouka najít. Pak jsem to vzdal. A to jsem je hledal na trubčině, že bych si je nějak roznášel dělničími plásty mě, přiznám se, vůbec nenapadlo. Bohužel nevlastním tak jiskrnou mysl a tak brilantně uvažovat neumím, že by mě tohle vůbec umělo napadnout.

No a plodové pauzy v době, kdy se mají nalíhnout včely, které vyživí a vychovají dlouhověkou generaci, tak o tom jsem fascinovaně četl a užasle uvažoval nad lidskou pošetilostí. Poslyšte, máte úhyny? Kolik % ročně třeba za posledních 15 let? Já až letos a to se domnívám, že bylo mojí zdr indispozicí, stářím, melecitozou (od 3.6. jsem nechodil do konce července vůbec, do půli září špatně). No a podle vyznavačů křivek a grafů vývoje kleštíka bych už neměl mít ani jednu včelu. Totiž celkem 12 vč nedostalo letos ještě žádnou léčbu. Uvidíme a všechno tu na sebe prásknu.

Takže já vím naprosto jistě, že bystřejší podle vašich měřítek rozhodně být nechci a jen němě žasnu, co za ptákoviny mají lidi čas a pracovitost vymýšlet. 

Jo a já přehlédl, že POLštář zjara hodíte na VN (ale nerotujete, samozřejmě, že to není rotace) a my hlupáci to vyvaříme a už bychom na tom včely nedrželi. My Blaníkáři totiž do KK (váš nástavek včel) dáváme ty nejblbější rámky, třeba ty, kde nám je matka nad SL malinko zakladla a nebo zakladené z horních TLumičů, nebo nějak polámané a potrhané z medometu nebo z jiné manipulace. Prostě takové, které jsou na vyvaření a my jim dáme poslední kousek “života” před vyvařením. Ony totiž zažijí léčení a nic s reziduy žádné, ani té měkké (ale v desetisícinásobných dávkách) chemie už pak do našich včelstev nesmí. Také stojí za pozornost jak to, že naše včelstva nadšeně medníky přijímají i bez ohavného NN postaveného na VN. Co uděláte s medem z POL?

A propos, jak čistá je KM a nebo KŠ? Co třeba balastní látky? Nikdy jsem na to téma nečetl ani větu, to se neřeší a přitom to bývá velmi významné. Kupříkladu je znám osud dávné polární expedice, která pomřela po ztroskotání i když měli nadbytek konzerv masa, ale i zeleniny. Ve věčném mrazu se dochovaly mrtvoly posádky a dnes moderními přístroji se zjistila otrava olovem. Plechovky byly sletované olovem a obsah Pb v jídle mohl být tisíciny promile a spíš méně. A stejně ty chlapy olovo zabilo. Bylo to tak dávno, konzervy byl nový vynález a ještě se nevědělo, že když se bude dlouhodobě konzumovat JENOM strava kontaminovaná i jen tak nepatrným množstvím Pb, že by to mohlo vadit.

A tak dále, a tak dál. Nepřesvědčuju, jen kontruju ze svého úhlu pohledu a přiznám se, že některé postupy “moderních” včelařů (OPtimální postupy) mi přijdou velmi veselé, bohužel častěji spíš trapné než veselé. Třeba když vidím vašeho nahého gurua s fixem u tabule, jak dělá z komára stádo velbloudů. Hlavně se ale netají tím, že chce ze včel vyždímat úplně všechen med do poslední kapky, aby to neprožraly, jak se o včelách vyjadřují jen podivní lidé. Taky chci med, ale ne do mrtě. Předkové říkávali: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Dížka (pro mladé) byla dřevěná nádoba, do které se dojilo mléko. NO a do dížky nedá mrtvá kráva nic. A kdo nenažraně bere včelám všechno a nakrmí NÁHRAŽKOU, mívá úhyny.

Čtu to po sobě kvůli opravě chyb a málem bych zapomněl na v mednících vystavěný dostatek panenských souší. No, naše vč nekladou v medníkách - nízké dílo a pošetilost NN systrém Blaník nezná a autor odsuzuje jako překonaný nesmysl. A nejhorší, co lze vč přidat je panenská souš a kor ta vystavěná v medníku (jestli jste myslel souše vysoké). Chuderky vaše včely, řeknu vám.

S většinou toho, co píšete nesouhlasím, ale nebudu vám odporovat, nakonec, je dobré zkoušet. Ovšem prosím, u vašeho pokusu s Blaníkem do toho žádnou svojí invenci nevkládejte. Tvrdím vám, že když ve vašich podmínkách a při vašem počtu snůšek dodržíte do nejmenšího detailu metodu Blaník, získáte k metráku medu na včelstvo. Ovšem obávám se, že i jen o 25 mm vyšší Superjumbo je už moc vysoké! Když zkoušet Blaník, tak v úlu Blaník, řekl bych.

Napsal jsem vám odpověď už v poledne, ale neodeslal. Mýlíte se podle mě ve víc věcech, zastavím se u  jedné. Česno musí být u strany, u které jsem napsal mockrát. Pak je nějaký první a logicky poslední rámek. Blaník spočívá v předjaří v tom, že je plod i na posledním rámku před blinovkou a nebo je tam max jeden bez plodu a ten se nahradí SR. Jakmile se probouzí stavební pud, přesněji touha chovat rubce - ještě nemají vosk a první trubčinu staví z toho, co kde v úle ukousnou = je to šedohnědé, tak v této fázi se dá za poslední rámek s dělničím plodem SR. Jakmile ho postaví a zakladou a vylíhnou se červíci, tehdy se mezi SR s trubčinou a posledním plodovým přidá M. Protože chtějí mít plod (trubčí plod je pořád plod = mimina) pohromadě, velmi rychle postaví a hlavně ZAKLADOU mezistěnu. Jak je zakladená, dá se doprostřed hnízda a místo ní další M. Najděte si to, první M mívám postavené na konci jív a u většiny vč když rozkvétá třešeň a stará literatura radí dávat první M, mám u poloviny postavené a zkladené 3 M, u nejslabších jednu. 

Ano, včely jsou zjara dokonale blbovzdorné a kladou i za blinovkou.

Jakmile dáte trubčák za blinovku, sám sebe ošidíte o nejlepší a nejrychlejší stavbu v roce! Ovšem to byste třeba frajersky oželel, ze stylu jak se vyjadřujete jste dost furiant (sebvědomnější než je mi milé = řečeno velmi eufemisticky). Taky třeba považujete zužování za nepotřebnou hloupost a tak dále. Váš boj. Ovšem u pokusu s Blaníkem dělejte přesně to, co vám říkám. Jinak nezkoušíte Blaník, jasné? 

Neumím domyslet a doteoretizovat velmi ranou stavbu mezistěn a rychlé zakládání. Tvrdím ale, že to má na celkovou kondici a hlavně elán včelstva rozhodující vliv a ne genetika, jak se domníváte vy. V tom se s vámi neshodnu nikdy. Totiž. Kdo mele o genetice, připravuje si výmluvy až bude mít úhyny. Já genetiku ve smyslu, jak to berete vy, nebral nikdy. Jedině efekt "chlebového kvásku" a ten se dá naočkovat jakékoli genetice.

Ale hlavně jsem nepochopil důvod chovu trubců za blinovkou. Jedině, že se tam stáhnou všechny samičky VD a že se trubčina vyřeže. To je hovadina, účinnost asi 5% a hlavně neskutečný stres. Přece jasně přiznávám, že moje teorie o roztočích dole pod VN nejspíš není pravdivá, protože i v případě horního TL má Blaník jak na míře 30 tak i 24 velmi málo VD.

-----------------------

Pořád ale přehlížíte vy i ostatní prazákladní ideu spodního TL. Je tam nejchladněji (když je jediné česno, očka všechno zničí) v úlu a přicházející vzduch se předehřívá jako v radiátoru tím, že trubčí plod (jako i dělničí) má svůj metabolizmus a vyrábí teplo. Nejzákladnější idea Blaníku je v tom, že když třeba v květnu přijde prudké ochlazení a včely musí opustit a nechat zastydnout část plodu, pak je to při spodním TL postradatelný trubčí plod. Opustí TL a stáhnou se pod strop kd ej etepleji. To, že funguje i horní TL je sice pravda, ale je to už z nouze ctnost, nebo prostě náhradní řešení když úl nemá oddělitelné dno a nebo včelař nemůže VN zvednout. Vždy je ale strokrát lepší spodní TL!!!!!!!!!!

---------------------

I následující jsem už mnohokrát napsal, zopakuju. Myšlenka o předehřívání vzduchu trubčinou a její případné opuštění není moje. Nepamatuju se, zda Ptáček nebo Čermák a možná ještě jiný autor toto tvrdil a obhajoval tím vysoké podmety a stavbu divočiny v nich. Já tu myšlenku převzal, ale odmítám jakoukoli nerozběrnou divočinu. Autor už blbnul s podmety až 120 mm vysokými a to mě inspirovalo na celý běžný NN.

Trubčina ve vysokém dně nepochbně funguje. jen mi přide uhozené zjara měnit dna a z těch den pak dolovat divočinu. To je moc pracné. A protože jarní zákroky je nutné udělat co nejdříve a za odpoledne se dá udělat asi 15 a max 20 vč, musel bych mít 20 náhradních den. Pak je v noci očistit a vydolovat voští a druhý den zase? Takže by to dpopadlo tak, že den by muselo být asi o 100% počtu (a dělat to v zimě, spolu s údržbou a obnovením nátěrů a oprav) víc a to by rapidně prodražilo včelaření a taky kde ta dna skladovat? 

Mrzí mě, že stejnou schopnost vidět nejširší souvislosti a domýšlet věci nemají zdaleka všichni ani podobnou jako já. Píšu tak, že si neuvědomuju a pořád předpokládám, že co je jasné mě, musí být jasné mladším a chytřejším taky a ještě víc.

-------------------------

Z KONTEXTU JE JASNÉ, ŽE SE MNOZÍ NEOBTĚŽUJÍ ČÍST CELÉ MOJE PŘÍSPĚVKY A PAK MĚ NAPADÁ MARNOST SNAŽENÍ JAKO TO O PERLÁCH A BLÁTĚ. Jinak si neumím vysvětlit, že píšu stále to samé dokola a mnozí to úplně ignorují.