Příspěvky uživatele

1-13 správně, 19 a 20 bych raději podélně rozříznul a slepil tak, jak byla, ale špatně vidím poslední prkna, zdá se, že jsou správně.

Nejde mi to zvětšit, nevidím čísla. Na třetím obrázku je špatně vše co má duši, to se nesmí použít. Jedině tak, že se to podélně rozřízne a zase slepí jak bylo, musí se to ale v té duši (těsně kolem ní) rozříznout. Prkno obr 3 druhé odspoda a 1,4 a 5 odzhora rozhodně říznout a slepit. Dál vysvětlím, že lepší by bylo to rozřezat všechno.

Ale!!!! Mám za to, je mi podezřelé, že jsou všechna prkna stejně široká, že už je to připravené na šířku. Ale takhle se to prostě nedělá, protože to, co je nutné říznout, pak po slepení už tu šířku nedá!

Takže jednou pro vždy vrýt do pěměti: (píšu to snad podesáté!!!)

Potřebuju prkno například 16 cm a mám prkno 16 cm. Ale je nutné ho raději prostředkem říznout a zase slepit, klidně ty dvě půlky co dřív byly jedno prkno. Akorát když jsem hňup a nařezal jsem si to na 16, po rozříznutí a slepení to už 16 nedá…

Strana, která byla v kmeni k duši (dovnitř stromu) je pravá, ta, co byla ven z kmene je levá. Protože u úlu na tom nezáleží - a šetříme maximálně materiálem, klidně může mít některé prkno před slepením i malou oblinu až do asi půlky síly. Tedy jestli mám před ohoblováním coulku, - po uschnutí to oboustranně phpoblovat 20 mm nedá, pak musí být pěkná venkovní, tedy pravá strana. Některé prkno bude zpola neohoblované, některé vůbec a jiné to nějak dá, ale to je uvnitř nástavku, včelám to nevadí a může to tak být. Naopak ven to musí být pěkné - to je méně důležitý důvod. Hlavně ale to musí být co nejhladší aby po tom stékala voda a netrpělo to tolik povětrností. Taky je dříví blíž ke středu kmene kvalitnější a ven z kmene méně kvalitní a tudíž to je druhý důvod proč to musí být uvnitř nástavku. Pak taky vnější (levé) dříví bere víc vodu než pravé = středové, prostě méně pracuje.

Ještě si něco ujasněme. Ono ještě existuje boční dříví a to je právě to dříví, co bylo ve stromě blíž k povrchu. Polopatě. Na pile odříznou krajiny = obliny. Pak odříznou 1-2 boční prkna z každé strany klády a celý kus rozříznou prostředkem. Teprve to, co zbylo, je dříví kvalitní, z něj se dělají fošny a z těch se pak dělá například nábytek. Proto jsou fošny zdánlivě neúměrně drahé.

Vy ukazujete zvětšiny boční dříví a pak dříví sice středové, ale s duší. Obojí je považováno za nekvalitní. Ale je to právě to dříví vhodné na úly, bývá lacinější (někdy výrazně). Z drahého hyperkvaitního to umí každej vejr, umět zužitkovat “poloodpad” jen někdo. Chce u toho myslet.

Nástavek má mít v čisté míře 158 mm. Mám prkna 16 cm a to je skoro málo. Je lepší prkna osámovat jak které vydá. Klidně i s malinlkou oblinou. Nic nikdo nezkazí když úplně všechna prkna prostředkem rozřízne a pak je slepí, a nemusí to být to jedno prkno, prostě se to nařeže na relativně úzké pruhy a ty se slepí a vytvoří se tím tak zvaná spárovka. Mám tedy prkna různě široká a vím, kde pak spárovku +- asi 20 mm rozříznu na jednotilvé stěny nástavku a při lepení spárovky je už skládám tak, aby mi prkno nevyšlo tak, že je spára třeba 10 nebo méně mm od kraje. Já si hlídám aby to bylo vždy asi 20-25 mm. Dé ále =éíšu o mladých truhlářích. Nyní je učí spárovku skládat tak, že prostřídávají levou a pravou. Ale na úly MUSÍ být vše sloepené s jednou orientací, jak se to prostřídá - koupená spárovka, asi to nevydrží.

Pokud není jasné, co jsem právě napsal, nestyďte se zeptat.

-------------------

Příklad:

Mám fošny silné 40 mm. Zhoblovat je na 20 mm by sice šlo, to by ale udělal jen idiot. Je to ničemná míra fošny (na úly se stěnou 20 mm) a na co je budu chtít jsem měl myslet, když jsem je dával řezat, když materiál kupouju, nekoupím si čtyřky = tedy fošny tlusté 40 mm. Když si dám řezat, dám to nařezat na 27-28 mm, na rámky pak na 28 a raději 29-30 l když má vyjít 25 čistých. Jestli chci pleckaté rámky, musím mít už drahé fošny. Aleto jsem odbočil.

Jestli ale fošny 40 mm mám, nařežu je na lajsny cca 24 mm, ohobluju hrany a slepím z nich spárovku (pravá ven) přesněji, spárovka musí mít líc a rub a musím jí skládat aby byla potom líc bez vady. Po slepení to protáhnu na požadovaných 20 mm s tím, že na líci záleží a případná nepřesnost bude na rubu = uvnitř nástavku. Teprve potom se to rozřeže na požadovanou šířku. A musím myslet, že se to ještě “olízne” hoblovkou.

Polopatě. Většina protahovaček je nejméně 40 cm. Pak si připaravím spárovky široké asi 330 mm, lépe tak 335 mm. Mám prkna řekněme 12 cm. Musím je před lepením ohranit, samosebou stačí ty hrany, které přijdou slepit. Jako krajní dám bezproblémová prkna, doprostřed třeba prkno s duší, které vím, že ho stejně nesmím dát v celku, ale musím středem říznout. No a když to pak rozmítám, spárovku asi 340-350 mm, která vyšla z hrubých třech dvanáctek, rozmítnu napůl.

Ale lepší je udělat spárovku širší, třeba aby dala 4 nebo klidně 6 desek = stěn nástavku. Když to nevleze do hoblovky, OK, rozřeže se to (s rezervou) na desky užší, třeba aby daly dvě šířky a pak to protáhnu.

Bylo by nejlepší, - tady nemůžu nikoho vyučit truhlářem, navštívit nějakého truhláře, ale raději nějakého dědka, mladí toho moc neumí. Ty madé naučili dělat nábytek (hlavně je naučili dělat na moderních mašinách a rukama toho moc neumí). Prostě věci do interiérů a ne úly, které stojí celou dobu venku, pršní na ně, jindy vyprahnou na slunci, někdy zmrznou, někdy zmrznou nacucané, jindy zmrznou suché, nebo jiná kombinace vlivů, které v interiéru nikdy nemůžou nastat. Proto říkám, že je nutné se radit s někým, kdo ještě umí dělat věci určené do deště ve smyslu do nepohody, tedy věci, co jsou po převážnou dobu své životnosti venku.

Opakuju, kdo předešlé nechápe, ptejte se.

A vy Martine, mám za to, že nemáte smysl pro humor. Ale zakončím vtipem mého mládí:

Učeň hlásí mistrovi: "Pane mistr, nevim, jak je to možný - třikrát sem to uříz a furt je to krátký".

A tak není dobré nařezat na šířku prkna  a pak se ptát…

Na výkres jsem se podíval až po napsání článku. Vlastně je to tam všechno, jen jsme nikdy neříkali radiální a tangenciální, funkce úhlů nám byly v drtivé většině úplně ukradený. My měli pravou a levou stranu prkna…

A výrobky starých machrů slouží desetiletí.

Já se vám všem ale nažím říct, mám za to že stále marně, že to je nejspíš jinak. Tvrdím, že konkrétně efekt, o kterém je toto vlákno, není daný inteligencí, učením a podobně. Ale asi je to marné, nedokážete vystoupit z mantinelů lidského uvažování. Tvrdím, že včela inteligentní není a funguje jen pudově na chemické bázi, všechny informace si předává v absolutní tmě a proto je to chemický svět pachů a vůní, žádné učení nebo inteligence (myslím, že ani u mravenců to nebude inteligence). Když pak zveřejním, že kyselinami se ničí čichové orgány včel, ticho, nikdo nereaguje. Já ale tyhle věci nevím, jen neumím ani na milisekundu vypnout mozek a něco mě napadá neustále. Když neexistuje seriozní výzkum, přijdou logicky dohady, protože některým lidem je dáno snažit se přijít na podstatu věcí. Ano, drtivé většině je to jedno a prostě žijí, existují a “vono to ňák dopadne”

Nechme to být, já vím své a patrně nemám schopnost vysvětlil jiným, co mám na mysli. Omlouvám se.

Přidám jakousi bajku o srandistovi hlídači ovcí.

Vesničané měli všechny ovce na jednom místě a vybrali jednoho, který žil na salaši a ovce hlídal. Jednou v noci přiběhl ovčák do vsi, že vlci napadli ovce. Vesničané běželi zachránit co se dá a zahnat vlky. Ale salaš našli v klidu a ovčák se smál, že to byl žert. 

Po nějaké době to zopakoval. To už vypadalo, že dostane nařezáno.

Pak vlci napadli salaš, marně však ovčák burcoval venkovany, všichni měli za to, že je to ZASE nejapný žert. Vlci zničili celé vsi všechny ovce. Nevěrohodný ovčák to zavinil, nikdo mu už nevěřil.

Přesně takto funguje tak zvaná současná věda. Tolikrát lhali a dělali studie na objednávku, aby dokázali lumpárny a podvody mocných, že jim nikdo rozumný už nevěří a nebo prostě není chytré a bezpečné se na vědcostuty spoléhat. Jednou to tu napsal BG stučně a jasně, jak to umí jenom on: 

“Nejde se na ně spolehnout, ZASE jsme na to na všechno sami.”

Obávám se, že si pořád nějak nerozumíme,a le děkuji za snahu debatovat a něčeho se dobrat. Mravenec není včela a mě mravenci moc nezajímají. Ale v tomto konkrétním případě jde o něco úplně jiného.

Mravenci jsou údajně inteligentní a tudíž vědomně jdou opravit či amputovat nohu soukmenovcovi. Ovšem nejdou dezinfikovat či ampurovat nohy všem, ale jen některým, kteří to potřebují a tudíž jsou asi (moc tomu nevěřím, hlavně mě to nezajímá) opravdu inteligentní. 

Ale u včel jev, který jsem se snažil vysvětlit, je něco úplně jiného. Ty včely, které dokáží produkovat kvalitnější krmnou kašičku, to činí nevědomky, ony vůbec neví co dělají! Kdyby to mělo být podobné jako u mravenců z článku (video nepouštím, nezajímá mně), pak by si včely uvědomovaly, že mají nějaký hendikep a vědomně by se snažily tu schopnost získat, třeba vloupávat do včelstev s tou schopností a tu látku získat aby jí měly pro své soukmenovkyně. Ale ony klidně žijí bez schopnosti tvořit popsanou substanci. Když se ale včelstvo “naočkuje” dostatečným množstvím jedinců s touto schopností, včely z larev, které to naočkování získaly v krmné kašičce od cizí brigády, už samy bezděčně substanci tvoří a dokonce jakmile ony krmí nějaký plod, i z toho plodu jsou pak včely obdařeny tou schopností. Tedy ne jen některé, vybrané včely, ale úplně všechny a napořád, schopnosti neubývá a nemusí se “očkování” doplňovat a taky se to neředí. Ale mravenci nedezinfikují a neamputují stejně plošně jako včely, ale cíleně. Tudíž to nelze srovnávat.

Srovnat by to šlo jedině tak, že ne všichni mravenci toho konkrétního druhu se umí starat, ošetřovat a dokonce chirurgicky léčit soukmenovce. Ale když by získali v potravě od jiných mravenců stejného druhu nějakou chemikálii, pak by najednou, jako proutku mávnutím, “věděli” nejen, že mají svoje raněné druhy léčit, oni by najednou i věděli jak. A ani to není přesné, protože vše nasvědčuje tomu, že včely o své schopnosti nemají nejmenší tušení. Tudíž je každé srovnání s konkrétními mravenci nemožné.

Nebo mě napadá. Mravenci “vědí”, že by mohli dezinfikovat slinami, jenže ne všichni mravenci daného druhu mají dezinfekční sliny. A až “naočkováním” by najednou jejich sliny dezinfekční byly a už by jejich sliny byly dezinfekční napořád a navíc by sami byli schopní bezděčně naočkovávat další mravence z jiných kolonií stejného druhu a ti by se pak už líhli s dezinfekčními slinami.

Myslím, že BG psal o schopnosti mravenců se učit cosi a já nechtěl debatu košatit a vracet na pravou míru. Udělal jste to vy a tak jsem se vyjádřil jak se já domnívám, že fenomén “chlebkvásku” u včel funguje. Ale jistě to nevím, jak bych mohl?

Je to jedna z možností. Kamenovat vás tu nebude nikdo za nic, myslím.

Nejsem si úplně jist, zda mám následující záměry zveřejnit. Nemám důvod, když nikdo nebo skoro nikdo nijak neoplácí a jen bere. Takže nevyslepičím všechno, taky na některé věci přijdou mí kolegové Blaníkáři a bude na nich zda dovolí zveřejnění. Vše a za hubičku i bez jen malinkaté zpětné vazby se slušnosti aby se neřeklo? Ani to mi,milí zlatí, nehodláte dát a tak ani já nedám a přestanu “rozdávat” zadarmiko.

Někde jsem tu nedávno napsal, že já si poradím vždycky se vším, tak, nebo jinak, ale poradím. Zatím tomu tak v celé mojí včelařské kariéře bylo (a nejen u včel). A hlavně mi pomohli starší a chytřejší a mohli mi pomoci jenom díky tomu, že JÁ JSEM SI PORADIT DAL A UMĚL JSEM UPOSLECHNOUT RADY STARŠÍCH KOLEGŮ. TO JE NUTNÉ ZDŮRAZNIT, DAL JSEM SI ŘÍCT (i když často nerad).

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

FAKTA

Máme panenské medníkové nízké bedny plné cementu, který jde vytočit tak ze 30% v nejlepším případě, většinou ale vůbec. Víme z dřívějška, že cementu je do 20%, i kdyby 30%, ale zbytek je plnohodnotný medovicový med. Tudíž velmi dobře prodejný, protože ho lidi chtějí. Jak ubývá lesů, medovice bude stále vzácnější. Další důvod naučit se co s melecitozním cementem.

Protože v úlech a hlavně metodice Blaník nyní nejsou žádní VD a Gabon stačí dávat až těsně před 10.9., aby šel ven těsně před 10.10., kdy jde jedna fumigace Varidolem, máme víc než dva měsíce (mají na to naše včely) med přepracovat a my vytočit.

Máme odvíčkovací “ořezávátka”, na kterých ale nejdou odvíčkovat košilkové plásty. A už vůbec celorámky a tuplem ne takové, které nejsou zavíčkované nejméně z 90, lépe však ze 100%. Nejde na tom odvíčkovat ani pleckáče, nám stačilo vytahat mezerníky, kdo chce kam… (ale po úpravě by asi, blbě, ale i pleckáče šly, je u nich úzká horní loučka, proto říkám že by to odvíčkovalo blbě, ale odvíčkovalo)

Jistěže jde odvíčkovat ručně med, který nejde vůbec a nebo skoro vůbec vytočit. Moc bych to ale nikomu nezáviděl. Když se neodvíčkuje (už vyzrazuju, ale chytřejším tohle dojde samo), včely to nepřepracují. Tedy ne hned.

A naopak, kdo to neodvíčkuje, vydrží to v plástech i dva roky (mám vyzkoušeno). Jak se to odvíčkuje, MUSÍ se s tím něco udělat tak do měsíce.

TOLIK FAKTA

Blaník nemá nikdo subtilního IQ a tak, i když já nemůžu pracovat, pokusy běží a dílčí, a nutno podotknout, že velmi slibné výsledky, už jsou. Spíš dílčí pokusy už proběhly u kolegů a dopadly víc než slibně. Mezitím dnes navečer jeden kolega vybral z mých vč 2 bedny a 100% tuháč, zkontroloval dalších 6 vč a všude stejné. Zítra zjistí co druhé stanoviště, nejspíš to bude stejné, je to jen o 2 km jinde. Prostě jsem to měl vyndat přede 2, a spíš začít už před 3 týdny, tak, jak jsem psal o postupném odebírání medu. Nemohl jsem, stalo se.

Vypadá to, že jsme přišli na to, jak vč přimět, aby melecitozní med doslova “přebraly”, krystaly (krupičku) nechaly v buňkách a med uložily znovu tam, kde my určíme, že ho chceme mít, abychom ho vytočili, ale už bez melecitozy. Prostě jsem kolegům řekl, co by mohlo fungovat a ono to, jak se zdá, funguje. A s něčím ani na moje moudra nemuseli čekat, jsou sami chytří dost! A oni mi oplácejí vrchovatě, stačilo naznačit a podařilo se jim to. Uvidíme. ZATÍM funguje to, co jsme si usmysleli, že by fungovat mohlo.

Vím jistě, že drtivě drtivá většina včelařů není poučitelná, nízké bedny k vysokým si nepořídí a panenskému medu, že je chutnější a že ho nestíhám produkovat bez halíře za reklamu, nevěří. OK, jistě víte co čím zůstane stejně, jako pařez zůstane pařezem. OK, každého boj sám za sebe. Už mi ten jeden louhovač říkal ve čtvrtek, jak už zase namáčí "cemenťáky", vytáčí a leje do hnoje. OK, pařez pařezem. Kdo jak chce, liberálně, jak na to má každý nezadatelné právo.

Máte stejnou logiku jako že byste si pak mohl doma na zahradě založit sad kokosových palem a banánovníků a očekávat slušné výnosy a stejnou pracnost jako tam, co jste viděl na videu. Už mě přestává bavit sem psát. To je pořád dokola. Je tady Ukrajina nebo RF? Je tady takové klima, (slovo klima znamená počasí, pro ty méně chápavé) jako tam, co to vyrábí a přecházejí na to? Jsou tady takové výnosy? Chová se tady stejná včela? Smí se tady léčit ATB jako na Ukrajině? Smí se tady naprat do včel cukr, vytočit a prodat do EU jako med? Jako to běžně dělají oni? Nepamatujete si na čem zničili VČELPO? Na medu z UK s ATB. To jste si vybral za vzor? Aha. Tak to snad už raděj ty USA.

Co konkrétně vy očekáváte? Prostě jen tam a v Maďarsku funguje ležan a možná by tam měli větší výnosy z pořádných úlů kdyby je znali. Neznají je prostě proto, že včelař = xxxx a důkazem je, že u nás pořád 80% má 24 a ta část, co přešla na Lang, tak si pořídila 1/1 což je na plochu stejné jen horší tím, že to nejde na teplou stavbu. Medník na ležan vyzkoušeli jiní a nefunguje to v podmínkách 80% území Česka a ani tam, kde by to možná fungovat mohlo se to neujalo, proč asi? Proto se neujal čejkovák. Má ho ve XXXX velkovčelař produkující stovky matek Singer a nepotřebuje med, má dotace na ty stovky matek a v něčem jen potřebuje co nejrychleji nadělat maso do oplodňáčků, jeden rámek čejkováku = včely do jednoho oplodňáčku. Když jsme u něj byli, produkoval přes 700 matek a na to potřeboval 70 čejkováků po 12 rámcích a jen v nich vyráběl včely, sám říkal, že na produkci medu je to úl nevhodný.

Dal jsem do vyhledavače čejkovák a první co mi vypadlo je toto forum, 

https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Lezan-Cejkuv-listovak

o kterém jsem neměl tušení a původní Čejkův úl není loistovák, pánové v hnutí Šance pro včely ani neznají prazí ákladní terminologii a netuší, co je listovák. Vám sem to sem na CHZ napsal, co je který druh úlu. Ale Šance pro včely mám zafixované jako akce sdružujuící alternativní blázny, kterým nejde o med ale o to, aby bylo krásně včeličkám. Jen ty 4 diskuzní příspěvky z roku 2013 mi dávají za pravdu. Tři tam jasně píšou jak se jim to neosvědčilo a pak tam teoretik blábolí o monstru, na které  pak zezadu nedosáhne - čejkovák je totiž pouze na teplou stavbu, jako listovák kvůli konstrukci fungovat nemůže.

Ale to nevadí, každý strůjcem svého štěstí, někdo si nic vysvětlit nedá a musí opakovat chyby jiných.

Rámek vyšší než 30 cm prostě u nás nefunguje a čas prověřil, že není dobrý ani rámek nižší než 30. Třicítka v kombinaci s některým nízkým 15, hůř 17 a já vyzkoušel 11 a ten je asi nejlepší, funguje s NEJNIŽŠÍ pracností na kilo medu, bez úhynů se žádnými a nebo nepatrnými počty roztočů s minimem léčení, které dělám jen abych měl “svědomí čisté” a zdá se, že by se asi ani léčit nemuselo vůbec.

Stačí se jen podívat na jednoho co dokázal navymýšlet za složitá bláznovství (a ještě se u toho tvářit vážně), na mnoha jeho videích, aniž bych je pouštěl, ho vidím u tabule s fixem pomalované schématy a teoriemi a překombinovanými kravinami tam, kde nic takového být nemusí. Na žádném jeho videu, dokud jsem si je pouštěl, jsem nezaslechl nic o léčení, zdraví včelstev ani o % každoročních úhynů. A to všechno vymýšlí jen proto, že stvořil nesmysl vyšší než 30 cm a nebo má L a nebo jiné úly a vše s blbou mírou a tak mu nezbývá než vymýšlet složitosti a tvářit se při tom tajemně a vědecky. A dává tomu taky cize znějící názvy a to vše aby měl sledovanost a osoh od YT.

Inu, NĚKDO TO RÁD HORKÉ. Američané názvem pěkného filmu chtěli sdělit, že je pořád dost lidí rozumu mdlého, kteří nechtějí dělat věci snadno bez nebezpečí a neúspěchů. Tehdy jako dnes, lidi se změnit nepodaří a už to dochází i mě. Jenže ve zmíněném filmu šlo o komedii pro zasmání, mě ale rozum většiny českých včelařů úsměvný nepřijde. A závěrečné moudro filmu, kde se říká, když milionářovi řeknou, že vyhlídnuté děvče vlastně vůbec není žena, tak pracháč odpoví, že nikdo není dokonalý. A já vysvětlím, že ležan nebude fungovat a vy si vedete svou, že na Ukrajině na to přechází jeden včelař z desítek tisíc ukrajinských včelařů. No tak jo. Povídali to v televizi (na YT) tak to muší bejt pravda, že jó. On u nás Bezrukov taky už omámil spousty lidí, jenom se nedozvíme, že tu ležan nefunguje. On málokdo přizná, že když se rozhodle z odborné nevzdělanosti špatně, že byl blbý a že si naběhnul. Ne, bude mlčet a nebo lhát jak to vlastně tupě blbé rozhodnutí nebylo.

Vážně nevím, zda se vůbec nějak vámi zabývat. Na vašich fotkách vidím na česnech velice malý provoz na tuto dobu, asi jde o slabé oddělky. Hlavně ale nevidím žádné vylehnutí!!!!!!!!!!!!! Pár včel tam větrá, ale ne moc a nevylehává ani jediná! Na vaší omluvu připouštím, že když jsem dal do YT heslo VYLEHÁVÁNÍ VČEL NA ČESNECH, tak mi to neukázalo nic kromě jednoho zoufalce (video dávám na konci) a desítek videí nahého exhibicionisty, kterého nemůžu ani vidět, který dělá vědu ze všeho co není potřeba. Ale vylehávání, pro červenec tak typické, jsem na YT nenašel. Patrně proto, že to je tak neskutečně známé, že nikdo kromě jediného neumětela nepovažuje za důležité se tím vůbec zabývat.

Pečinkovské video jsem si nepouštěl - ani tady se já nemám co naučit a s ničím v jeho videích, která jsem si v minulosti pustil, neumím souhlasit a uvádím ho jen pro demonstraci jak vypadá mírné vylehnutí. Některá ZDRAVÁ A SILNÁ vč vylehávají víc. Letos vč vylehávají od začátku června.

https://www.youtube.com/watch?v=62zanJMvdNg

Pan Pečinka přiznává, že v životě neměl pořádné, přílišným prostorem nepodtržené včely a že tyhle vyhnal z úlu kyselinou. Dál ho nemám sílu poslouchat…

---------------------

drvodělka

Ano, chovat včely na střechách je nehumánní a slušný člověk by je tam nikdy nedal. Já dokonce tvrdím, že by to mělo být zakázané zákonem, když už v lidech není přirozená humanita a etika a neumí poznat sami, co je slušné, humánní (lidské) chování k živému tvorovi a co nikdo nesmí udělat a ve zdravé civilizaci by ho to nemělo ani napadnout. Tvrdím, že katastrofálně selhává Západní výchova od rodin, školek a základních škol a pak se najdou i lidské kreatury, které uvaří v autě psa, batole nebo mimino. To je výsledek zrůdného liberálního školství, ohleduplného ke každé anomálii a pohlavní úchylce, včetně deviantů a současně úplně ignoruje to, co už Sókratés pojmenoval a co předával svým žákům a co slušní lidé respektují a dodržují dodnes a ni by je nenapadlo dělat věci jinak. Taky spoluobčané konkrétně Sókrata odsoudili k smrti za to, že jejich děti učil slušnosti, etice, humanitě a důvodem bylo, že slušnost je v rozporu s úspěchem v obchodě… 

Ani já nejsem zrovna milován za to, co tvrdím. Posly špatných zpráv mají primitivové neradi vždycky. Naštěstí se za to už nestíná. Ztím.

Dovolím si několik upřesnění a soukromých názorů.

Prokopovič nebyl Rus nýbrž Ukrajinec.

Mezistěnu nevynalezl Němec, ale vyráběla se “průmyslově” bez patentu od roku 1845 v Příbrami. Nejspíše český vynálezce to považoval za rutinní věc a napakovat se patenty ho ani nenadlo. Tudíž dodnes nevíme přesně kdo to vlastně byl. Ona to jistě nebyla náhoda, český lesník (jméno mi vypadlo) jako první na světě vynalezl jakési razítko, kterým na navoskované horní loučky vyrážel osnovu buněk. To se však ukázalo jako zbytečný nesmysl, včelám stačí i jen ostrá hrana (Langstroth) = břit, aby začaly stavět a nepotřebují ani navoskovat loučku.

Za pozoruhodné lze označit i fakt, že opět Čech, ovšem s německým příjmením, vlastně objevil rámky a tudíž rozběrné dílo a není to tedy Američan Langstroth, jak se někde tvrdí.

I nástavkový úl vlastně vynalezl Čech Janiš. Ten také objevil partenogenezi.

Škoda, že páně Gorův článek nezmínil českého lesníka Čejku a jeho úl, který jednou pro vždy dokázal, že ležan nebude v Česku povětšině fungovat a že úzkovysoký rámek je asi dobrý pro včely, ale ne pro včelaře a už vůbec se na tom nedá dosáhnout dobrých výnosů, ani ergonomicky únosné práce. Proto je právem Čejkovák v propadlišti dějin, jeho význam je ale velký tím, že ukázal cestu, která nikam nevede. Škoda, že o Čejkováku nevěděl jeden přispěvatel CHZ když postavil D-B na kant, protože by věděl, že to tak fungovat nebude (kor když medník na to dá pootočený o 90 stupňů) a i kdyby nějakým zázrakem fungovalo, tak ne každý rok, nebo většinu let a když, tak jen s nesmírnou pracností a pračkou nervů. Ale to je jeho boj. Kdo se nepoučí z chyb předků (nevzdělá se v oboru například), odsoudil sám sebe je zopakovat.

Možná by bylo bývalo také dobré, kdyby bylo řečeno, že košnice nejspíš pochází z Horních Uher, což není dnešní Maďarsko, nýbrž Slovensko, ale to úplně jistě nevím, jen mi Slováci přijdou pravděpodobnější a já nezapomněl, že pod Uhry trpěli tisíc let! A stejně je “okupanti” nedokázali hungarizovat. Aspoň že autor nenapsal, že Hruschka byl Rakušan, i když státní příslušností Rakušan byl.

A jestli se někomu zdá, že Češi, ač je to nepatrný nárůdek, dali světu nejvíc vynálezů, ne jen ve včelařství, tak se mu to nezdá. Bohužel to ale není připomínáno proto, že se v rámci liberální agendy mají zlikvidovat národy a má vzniknout nenárod Evropan a tak dětem nikdo nevysvětluje v základní škole (a bohužel už ani doma), že mají být na co hrdí a že jsme nejlepší na světě. Nebo jsme byli než začali liberální sociální inženýři ředit a ničit evropské národy…

Že je to odvážné NACIONÁLNÍ tvrzení? No ano je, pro mě není slovo národ slovo sprosté a každý soudný člověk by si měl laskavě uvědomit, že nejlepší hokej hrají reprezentanti desetimilionového nárůdečku a 300 milonů namachrovaných občanů USA s námi soupeřit nedokáže a ani neskutečné rance peněz jim nejsou nic platné. Národní kvalitu si nelze koupit. A špičkou a nejen v hokeji jsou i Slováci a těch není ani 5 milionů!!!!!!!!!!!!! I jen toto o Češích a Slovácích by se mělo každodenně připomínat v médiích a od nejmladších generací pěstovat národní uvědomnění.

Ale v rámci zhoubného liberalizmu se nesmí nahlas vyslovit, že jsou některé “věci” lepší než jiné (snad si každý dosadí lepší slovo než věci). Přesto tomu tak, navzdory zhoubné liberální ideologii, je a každý to může vidět, když chce. A tak je tu zase totalita, horší než bolševická, kdy se veřejně něco pod trestem říkat nesmí a slušnější lidi se o tom zase baví už jen mezi svými. Jen metody a technologie šmírování jsou dokonalejší a i vypnutý mobil v kapse = ucho Velkého Bratra všechno slyší a roboty zaznamenávají, IA třídí a v nekonečných pamětech bezpočetných serverů, spolu s tím co kdo napíše na internet a nebo na co i jen klikne, ukládá, aby Majitelé Zeměkoule věděli... 

A čí děti byly patrně  “špatně” vychované a je třeba je k něčemu nepustit. Že někdo neuspěje ani kdyby byl sám Einstein už nelze přehlédnout a naopak, uspějí často takoví, že nikdo rozumný nechápe, jak se jim to mohlo podařit.

Dali jsme světu nejvíc vynálezů, hudebních skladatelů, umělců, vědců a dalších hybatelů pokroku, humanistů i politiků, dodnes jsme často nejlepší v hokeji a tak dále. Současně jsme ale nedali světu žádného masového vraha. Tedy jednoho ano, Jana Žižku, ale to je snad už promlčeně odpuštěno…

zdaleka ne všechny, nýbrž jen některé české vynálezy, které používá celý svět:

kontaktní čočky

silon

nanovlákna

Kaplanova turbina

antivirotika

krevní skupiny

buněčná biologie - cytologie

genetika

umělé cévy

Chlumského roztok

polarografie

pluh obracák - ruchadlo

pistole

houfnice

tarasnice

puška zadovka

semtex

protitankový ježek

lodní šroub a kuličkové ložisko

paroloď a parní “automobil”

bleskosvod

oblouková lampa

remoska (princip)

patentka

kostkový cukr

nejlepší pivo na světě

dolar - název americké měny od českého tolaru

robot - nejužívanější české slovo světa

verzatilka

…

A takto by se dalo pokračovat dlouho, vypsal jsem jen zlomek těch, na které jsem si hned uměl vzpomenout. My máme na co být hrdí, ale neumím si vzpomenout na jediného vynálezce či hybatele (výčet národů světa s nulovým přínosem pro civilizaci a pokrok jsem smazal, i tak jsem se pustil na příliš tenký led)…

Proč to píšu ve včelařském foru? No proto, že se ve včelařině nemusíme zhlížet nikde u cizáků, to oni by se spíš měli učit u nás. Ukázal jsem jasně, že ne jen ve včelařině, ale úplně ve všem! Bohužel, někteří lidé neoplývají ani špetkou národní hrdosti a je jedno zda z tupé nevzdělanosti a nebo charakterové morální nedonošenosti.

Pak bych byl čistokrevnej kretén taky, protože jsem o BF nechtěl ani slyšet. Z dětství, než přišla Kraňka, si pamatuju vzteklé zrzavé včely a ty útočily na sejto kukly tak, že jsme je ometali peroutkou jako stěrač u auta aby vůbec bylo vidět ven. O něco lepší byly malé černé včely. Byly dny, kdy se vůbec nedalo vyjít na dvorek a na zahradu se chodilo zadem, asi 20 metrů od včel, kolem nich se bez brnění nedalo projít bez inkasa několika žihadel. U prvních to způsobovala Vlaška, neboli Ligustica - proto byly zrzavé, druhé měly převládající geny včely tmavé. Tyhle dva geny když se pokřížily a k tomu třeba Cyperka také z dovozu, byly proti nim sršně roztomilý hodný hmyz. Byl to výsledek demokracie před ww2, kdy si každý de.il dělal co se mu zachtělo a dovážely se sem matky hlavně z Itálie, která byla spojencem nacististánu, ale také ze spojeneckého Slovenského štátu, spojeneckého Maďarska, Rumunska.

Protože jsou BF zrzavé a obsahují Vlašku, nechtěl jsem o ničem zrzavém ani slyšet!!!!!!

Pak jsem objevil VF a jeden tady z Vlašimi, pak se ukázalo, že syn jednoho mého známného, měl BF, pozval mě na včelnici a včelstva BF mi předvedl in natura. Hodnější včely si lze představit jen těžko a tak jsem o BF začal shánět informace. Dostal jsem od něj matky a užasnul jak se projevovaly a co dokázaly ve srovnání s Kraňkou. Podotýkám, že umím vychovat matky a vždy jsem měl nějakoui inseminku, nejméně jednu. Dneska na BF nedám dopustit, jen nemám zdroj kvalitních matek BF.

Většinu lidí moje averze k demokratické liberální cochcárně jistě nezajímá, mladí mají diagnozu, že jsou mladí a nechápou a nechtějí nic vědět o zkušenostech starých. “Mladě” (uvozovky proto, aby bylo jasné, jaké slovo nahrazuji slůvkem mladí) myslí, že až sami zestárnou, že nebudou takoví de.ilové jako jsou dnešní staří. Jejich boj, b.b se poučit z omylů jiných nedá a musí si obrazně a často bohužel doslovně hubu nabít sám. Dobře mu tak. Pak jsou chytřejší a ti si, snad, někteří říct dají.

Takže se nedivím činovníkům vašeho spolku, že se bojí cizí včely a ještě k tomu zrzavé. Bál jsem se taky, kor když ten strach kraňkmafie podporuje. Já to nastudoval, drtivě drtivá většina držitelů včel má včely desítky let, ale neví o nich nic, nečtou a nestudují nic a ne jen o včelách, ale o ničem. Přesto do všeho vědoucím pindají, často je to tak, že čím větší hňup, tím sebevědomnější. To je u včel stejné jako u všeho ostatního.

Děkuju za vysvětlení.

Zapomněl jsem sdělit, že med byl v poloežanu jen díky mástavkům, co byly nad plodištěm. Do zadků nedávaly skoro nic a byly tam vlastně zbytečně, včely tento nepřirozený prostor ignorovaly. Proto se rojily, i když teoreticky měly úly objem velký dost. Ale jen teoreticky.

V ČR je povoleno chovat jen včelu Kraňskou. Protože ale my už nejsme svéprávný stát a naše legislativa má menší “sílu” než legislativa EU, a protože v EU se včela BuckFastská chovat smí, pak je náš stát (zatím) bezzubý a nerad, ale BF trpně toleruje. 

Nelegálních zvířat jsou spousty.

Živě si pamatuju dobu před rokem 1970, kdy tady byla nelegální Kraňka a nesměla se, pod hrozbou drakonických trestů dovážet. Neuvěřil bych, že se dožiju stejné situace, kdy úřady budou tupě bránit zavedení lepší včely. Jen proto, že určitá skupina lidí (nechci napsat to asi italské slovo) si prolobovala tuto absurditu, protože se jim daří množit a kšeftovat s Kraňkou a zuřivě brání kokurenci - mají a chtějí si udržet monopol. Za každou restrikcí je vždy potřeba hledat v první řadě něčí finanční zájmy bez ohledu na obecné blaho. To platí obecně a tedy ne jen u včel nebo zvířat.

Moje zkušenosti s ležanem v podmínkách 400-500 metrů nad mořem, kde se nedá pěstovat slunečnice a nikdy nemeduje akát ani lípa. Mám za to, že tyto podmínky na většině území ČR převládají a tudíž se sem ležan rozhodně nehodí. To je také důvod, proč se v ČR ležany nikdy neprosadily a neprosadí.

Ležan by byla úplně nejhorší možnost, jaký úl zvolit. Je totiž jen do extrémně silných snůšek jako je z akátu v Maďarsku, jižním Slovensku nebo na UK. A nebo slunečnice a tak podobně. Je dost mrzuté, že se pravdivě nereferuje, že se sem (většina území ČR) ležan prostě nehodí.

Ono to v teorii, která zamlčí základní fakta, vypadá krásně. Ale. Vysvětlil jsem zhoubu práce na SS, tedy na jednu ruku dlouhou. 

Proč nejde s ležanem dobře pracovat na Teplou Stavbu: 

Toto vyčítám propagátorům, že zatajují skutečnost a tak to vysvětlím já. Dobře se pracuje u úlu kde je asi 11, možná tak max 13-14 rámků. Jestli je rámků za sebou víc, pak se na přední pohodlně nedosáhne. A když, tak se zvedají přední rámky na strašně dlouhých rukách a pracovník doslova přepadává dopředu!!!!!! A jak to vím? Předělal jsem si staré univerzály - ležan nemůže být nástavkový s oddělitelným dnem - na pololežan, kdysi s tím Včelařství lživě blbnulo a jmenovalo se to Senior úl. Jako že to bude pololežan na 17 rámků a na přední část s plodem se bude dávat ještě polo nebo celomedník. I tak to velikostí odpovídalo jen úlu na 11 rámků se dvěma polomedníky a nebo jedním celomedníkem. Bez TLumiče a tudíž zoufale malý úl.

Protože si všechno umím udělat sám, ihned jsem do toho šel i když mi bylo asi teprve jen 50 a možná 48. Věděl jsem, že stáří přijde. Plod se měl převěšovat do zadu, do jakési na úl zezadu napevno zavěšené “kapsy”. Univerzál byl na 12 rámků a já zvolil zadek na 5 rámků a tak to bylo monstrum na 18 (17 rámků + rám s mřížkou) rámků 39x30 s tím, že za 11 rámkem byla svislá mřížka, posuvná a tudíž nebyla napevno stále za 11 rámkem. Včely měly uvědomněle nosit med za mřížku, ale já měl totálně blbý včely a nosit tam nechtěly nic a raději se rojily. Tak jsem tam převěšoval plod. Pak tam, krajně neochotně, něco dávaly, ale jen do rámků s plodem, do souší skoro nic. Prostě včely vědí, že v zimě jsou pro ně zásoby dostupné jen nad plodem a hrozen zasedne jen tam, kde byl předtím plod a jinam zásoby dávají až když by fakt neměly kam je dávat. Mě se raději samy omezily, hlavně aby nemusely fungovat vodorovně. Nikdo, ani ty včely nechtějí dělat nepřirozené nesmysly. A tak za cenu strašné pracnosti se daly nějak donutit zadní medníkový prostor obsadit a něco málo do něj dát. Hlavně se pořád jednalo o med s výkaly = plásty s košilkami a já už byl zvyklý na med panenský. Vlastně to byl krok zpátky do včelařského pravěku. OK, chtěl jsem to vyzkoušet, protože dostatek zkušeností mi napovídal, že to taková idylka nebude, jako tvrdilo Včelařství. Už jsem byl poučený a nemýlil jsem se, jak se ukázalo.

Co ale bylo mnohem horší byla manipulace s předními rámky v plodišti - byly moc daleko a práce, místo aby byla lehčí, se naopak změnila v hypernamáhavé peklo!!! Nezbylo, než u předku plodiště pracovat z boku jako při studené stavbě, tedy na jednu ruku dlouhou. Taky manipulovat medníkem, i když jen NN, na hyperdlouhých rukách nešlo vůbec!

A po celou dobu stály vedle úly nástavkové s méně práce a nejméně dvojnásobkem medu. Snad jen za plat pro účel výzkumu bych byl ochotný dělat něco, co vidím, že je nebetyčná kra.ina a nefunguje. V pololežanech byla třetina medu s nejméně 3 x větší pracností ve srovnání s nástavkáči. Po 5 letech jsem to zrušil a podotýkám, že s velkou úlevou.

Vím, že má ležan Tom4 a třeba by sem chtěl dát svoje zkušenosti. Vlastně vůbec nevím, jak a zda vůbec v tom ještě včelaří a s jakým výsledkem. Možná i někdo další má s ležanem zkušenost a podělí se.

Tak především. Karnika neexistuje, je to Carnica a to je česky Kraňka a to je obecný název plemene. Nedávno to tu vysvětluji v samostaném vlákně s názvem Kraňka vs Vlaška.

Praděd je starý název matek Cimala. Nemám s tím dobré zkušenosti, matky moje včely rychle měnily. Asi polovinu a co zůstalo nejevilo žádné výjimečné výhody. Moc na medovici nešla. Tedy vůbec.

Singer je nevhodná včela pro med, je to masařka a proto jí množírny používají, že nejrychleji nachrlí masy včel na oddělkový kšeft, tolik podobný množírnám čoklů.

Vigor je matka vyšlechtěná panem Čermákem speciálně na medovici a jen od něj, co jsem vyzkoušel, nosí medovici a většina ostatních Kraněk medovici ignoruje. Matky s hrdým názvem Vigor od jejich množičů nijak zvláštní vlastnosti neměly. Mě pan Čermák sdělil před asi 3-4 lety, že nechá doběhnout licence a další nebude udělovat. Jeho matky jsme přestali používat poté, kdy mě a Petrovi čtvrtou měnily hned jak položila prvních pár vajíček. Tedy mě 3 matky po sobě a když jsem to vzdal Petr koupil čtvrtou a taky mu jí ještě ten rok rochly. Ale z Kraněk neznám lepší včelu. Jenže od jisté doby s nimi nebylo něco dobře a pak jsem se dozvěděl, že Čermák léčí jen kyselinami.

Sklenar - podrobně jsem tu o svých zkušenostech nedávno psal. Ze 4 pokusů, vždy po dvou matkách, pokaždé přežila zimu jen jedna a ta loňská měla zjara tak katastrofální zvápenatění, že se vč zhroutilo. Od pana Marady vím, že v Rakousku se léčí jen kyselinami a tím mi došlo kde je asi problém. Já už Sklenar nikdy více. Vlastně se u mě objevilo vápno až po zákupu matek Sklenar, před tím jsme měl nejmémně 12 let od vápna pokoj.

Takže. Velký rozdíl i v rámci Kraňky je. Nejhorší co jsem vyzkoušel a nemohl se genů masařek zbavit byla Singrovka. Jednou mi odněkud Petr přivezl dvě matky, bylo to už hodně pozdě v září a já udělal tu chybu, že jsem se nezeptal od koho matky sehnal, myslel jsem že ví, že je Singer špatný kmen. Pak to vymýtit trvalo několik let a dodnes se sem tam masařka u mě objeví a ihned jí likviduju. Já chci med a ne mračna včel.

Karpatská linie je mě neznámá a ani Kývalka = to je obyčejný Dol, jen z pracoviště Kývalka, není nic světoborného. Ukazuje se, že u nás nelegální BF je po všech stránkách lepší. S kolegy jsme se shodli, že druhý rok nulové rojivosti je také (ne jenom!) důsledek toho, že máme pár BF a její trubci vítězí v soubojích o matku při páření. Ale to je jen naše domněnka.

Ano, každý chválí to svoje a věřit se chovateli matek nedá právě z toho důvodu. Za mě je dobrá každá Kraňka kromě Singer. Varovat by mělo už jen to, že 99% kšeftařů s oddělky nabízí Singrovku a horem dolem jí vychvaluje. No přece nepřizná, že chce rychle vydělat s co nejmenšími náklady a je mu fuk zda to bude pro zákazníka dobré.

Hlavně bych ale varoval před začátečnickým vymýšlením nesmyslů, jako že nějaká matka s exoticky znějícím jménem bude nějak lepší. Kromě masařek na vlastnostech toho kterého kmene záleží podle mých zkušeností do max 5% a spíš méně. Zbytek je v úle, metodice a dalším. Právě dokonalým příkladem snahy oblbnout lidi je to slovo karnika.

Díky za vysvětlení, konečně jsem se dostal do obrazu jak a v čem včelaříte. Já ale pod pojmem rotace nástavků chápu hlavně Boháčovy nesmysly, kdy se během sezony pořád vzájemně přehazují NN. Vy vlastně rotaci nástavků neděláte.

Zbytek vám asi funguje, co vy máte za zbytečné verky, já považuju za úžasné, čas a dřinu šetřící báječné věci. Zrovna tak když napíšete, že Jumbo má med jen někdy a NN vždycky, až jednou pochopíte a naučíte se využít celý potenciál Dadantsystému, asi vám spadne brada. Tak jak to berete vy, je to jen známka nepochopení a nevyužití potenciálu.

Hlavně ale, NN systém byl předválečný Americký výstřelek, který ale Západ pokud vím po ww2 opustil. Boháčovci vykopali mrtvé dítě a v ČSSR, v dokonalém informačním vakuu 70 a 80 let se to hrstce podivínů podařilo prosadit a jaksi přehlédli, že se v USA nevčelaří pro med, ale pro odměny za opylení a že se tam chová jiná včela, vhodná právě na to opylení než na med. Opakuju, včelařit se dá i v betonové rouře, ale mě jde jen o to jak pracně a s jakým efektem. NN systém jsem průběžně zkoušel 40 let. A vždycky v určité fázi roku, když jsem vedle viděl jak snadné jsou úkony u Dadantsystému a co za pracné martirium musím s NN systémem dělat, skoro pokaždé jsem pokus zrušil. NN systém znamená v mých podmínkách (které v ČR převládají) VŽDY BEZ JEDINÉ VÝJIMKY pomalejší jarní rozvoj a tudíž méně medu a větší rojivost při vyšší pracnosti.

Takže, BG, konečně jste mi vysvětlil abych to i já pochopil jak včelaříte a vlastně k tomu nemám jiné výhrady, než že já bych to jako vy nedělal, protože to mám za sebou.

-----------------

drvodělka

Nepochopila jste to, je to právě naopak. Jeden rámek v úle je zastaralý a asi jen Československý způsob a právě systém Dadant, spočívající ve vysokém prostoru pro plod a NN pro med, umožňuje získat při stejné pracnosti až dvojnásobek medu. Současně se vč méně rojí a hlavně nedochází k podtrhávání zachlazením přidáním moc velkého prostoru v časném jaru najednou. Tohle je, podle mě, úplně největší příčina úhynů. Tedy podtržení včelstva v kritické fázi rozvoje, které se ale projeví o několik měsíců později.

Opakuju. Když jsem měl NN systém a nevěděl bych o Dadantsystému, myslel bych si, že je to OK. 

Nic nikomu nebrání to prostě zkusit. Jenže bude tu hrát roli neochota se něco učit. Já než bych se trápil s NN systémem, když se v návalu sezonní práce samo nabízelo 50 a možná víc % práce si ušetřit, navíc s vědomím vyššího výnosu a téměř žádného rojení, málokdy jsem, i přes velká zimní předsevzetí, dotáhnul NN systém do konce. Posledních 8 let už NN nezkouším, mám jednou pro vždy jasno. Ale jak říkám výš: “někdo to rád horké”.

Resume:

Pro mě je prostě dělené plodiště komplikace, znamená víc rojů, méně medu a víc pracnosti. Já to, na rozdíl od drtivé většiny zastánců jedné míry v jednom úle, vyzkoušel.

Super příspěvek, děkuju. Ale já si dovolím A L E

Chytnu se vašeho výroku či pojmu a tím je ROTACE nástavků. No a právě jste měl pochopit, že Blaník je hlavně o tom, že není nikdy žádná rotace nástavků. To se ukázalo a nejen mě, jako ne že pro záda a zdraví jako škodlivé. Ono je to škodlivé i pro včely a pro jarní rozvoj tuplem. Já se naopak snažil vyhnout se jakékoli rotaci nástavků (PROTOŽE JSEM VLASTNĚ LÍNEJ ČLOVĚK A ROZHODFNĚ POVAŽUJU ZA BLBOST DĚLAT COKOLI, CO DĚLAT NENÍ POTŘEBA) úplně jako zbytečné práce pro silné, které nic nenutí víc myslet a tudíž nepřijdou na to, že rotace není potřeba a naopak, že škodí včelaři i včelám.

Konečně z vás vypadlo, co jsem netušil, že máte i 24 a dokonce Jumbo. Proboha co vám brání a proč jste nepřišel na optimum u 24 s nějakým NN? A že je Lang delší? No a co jako? Neumíte si poradit? U jiného, třeba u začátečníka možná jo, ale ve vašem případě nevěřím, že byste si poradit neuměl, jak použít NN z jiného úlu do úlu 39x24. 

Víte, čekal jsem, že mě někdo upozorní, že Blaník 30 (Blaník může být 24 a i 27,5, prostě systém, ne konkrétní úl) taky nemá 150 ani 160 dm2, ale VN 39x30x11 má jen 129 dm2. On má s NN 15 pod VN 193 a to je moc. Kdo mě sleduje ví, že o tom vím a řeším to, ví, že pak je to moc velké. Taky ale ví, že TL když se vystrojí správně, nedá se počítat do plochy VN tedy plodiště úplně. Je to taková Chytrá horákyně. TL podle okolností součástí polodiště je, ale i není, podle jak které vč chce a nebo potřebuje. A tím je TL tak unikátní, že je to jakýsi pojistný ventil a že nezvětšuje plodiště tak moc, jako kdyby byl nad VN. A pozor, na tuto jeho unikátní funkci jsem nepřišel geniální teoretickou úvahou, ale zcela náhodně!

No a jasně a už mnohokrát vysvětluju do nejmenších detailů, proč je optimum pro plod pro Kraňku a BF v našich podmínkách právě asi 165 dm2. No a potvrzením toho tvrzení je, světe div se, fakt, že 39x24x11 a pod ním 39x15x11 dohromady 167 dm2. A ano, na třicítce je vždy včelstvo silnější, má víc včel, ale medu o tolik víc než 24 nemá. A tudíž ne absolutně, ale vztažně k síle je 24 vlastně výkonnější. Jen je to o trochu pracnější a proto je 30 lepší.

Z toho je jasné, že i úl 24 není nutné vyhodit, jen se k němu použije nějaký NN, nejlépe 15 nebo 17 a je z toho potom ideální úl s nejmenší pracností jakou si u úlu na 24 lze představit.

Obdobou by bylo vyvložkovat Adamce (BVD) na 9 rámků, tím z toho udělat Tachovák a dvě bedny na sobě mají 168 dm2. Jenže se tím zvýší úl a hlavně, není výhoda rozdílných výšek rámků a tudíž nefunguje samočinně a bezpracně tak, jako kombinopvaný úl, ale prostě stejně vysoký TL jako je základní plodiskový VN nebude fungovat.

Nikdo tu neuměl (ani nikdy nikde jinde) ROZUMNĚ vysvětlit, proč mocí mermo chce v jednom úle stejně vysoké rámky a proč se dobrovolně vzdává některých samočinných funkcí bez sebemenší práce. Jedinýmn vysvětlením, které mě napadá, je pak rozumová štíhlost dotyčného.

Podobně proboha proč rotujete nástavky, když se to dělat vůbec nemusí? Jakého efektu, kterého já nedosáhnu, se tím dá docílit a čím je to lepší než moje praxe?

Proč vlastně NN systém, když ve vašem včelařství existuje Adamec i Jumbo?

Já mám klidně v jednom úle nástavky všech čtyř měr, tedy 39x30 + 39x15 + 39x11 a i 39x24. Považuju to za výhodu, v čem se mýlím a proč by to mělo být blbé? 

A k D-B by mě ani nenapadlo dělat originál NN, ale má moje nástavky s délkou rámků 39.

VYSVĚTLÍ MI TO TADY NĚKDO?

Znova jsem si přečetl váš příspěvek, vysvětlíte mi, proč kejkle s volnou stavbou? Přece mezistěny nejsou tak drahé a lze si je dát udělat z vlastního čistého vosku a tak není nutné komplikovat si život VS? DStajně rámky drátkujete, tak proboha PROČ komplikaci? Napadá mě jen: 

“Někdo to rád horké”

----------------------

Než jsem sesmolil svojí diskuzi s BG přečetl jsem si váš příspěvek a reguju takto. Použiju vaší citaci: 

ja som používal postup pri ktorom som rámik na kratšej strane chytil do ľavej ruky a tú vzdialenejšiu stranu som pridvihol nosom rozperáka (ten mi robil ruku dlhšou), otočil o 90 stupňov a mohol hodnotiť plást… neskôr som používal klieštiky, ktorými som uchopil rámik za hornú latku v strede vytiahol a otočil do “teplej polohy”… nakoniec som (kvôli zalietavaniu a chorobám) zmenil umiestnenie včelstiev na studenej stavbe na stojany po dvoch rodinách a to už každý úľ môžem prehrabávať zboku ako pri teplej stavbe…

A já se jen ptám proboha PROČ když existují úly na stavbu teplou a tuhle gymnastiku dělat není potřeba.

Nerozumím proč berete osobně cokoliv a proč se nafukujete? Prostě neumíte diskutovat a uráží vás protichůdné argumenty?

Mě nejde o nic jiného, než vysvětlit začínajícím co je čeká, když si pořídí blbý úl a úl, kde je možná jen jedna stavba je blbější než takový, kde se dají použít obojí podle jak se chce a nebo jak je potřeba. Že shodou náhod s Americkou ZASTARALOU  blbostí je i slovenský národní úl horší za to já fakt nemůžu.

Jinde propaguje pan Goro NN systém pana Vince, který ale vlastně není NN systém, shodně se Zanderem, co ale vlastně není ani zoufale nízký Zander… A že je to super dokládá tím, že v tom bude pokračovat dcera se 160 včelstvy. Neraguji rovnou tam abych nezakryl páně Gorův příspěvek svým plkem.

Opakovaně tvrdím, že je nutné počítat, umět chápat souvislosti a tak sledujte, kdo má zájem a umí DOMÝŠLET V SOUVISLOSTECH, následující, co uvádím krok za krokem včetně motivů, které mě k tomu přivedly. 

Zander je na 10 rámků a jeho plocha je 92 dm2 a tak se podívejme, co vymyslel kolega Vinc. Chytřejší patrně užasnou.

Vinc má na plochu 10 r nástavku díky nižšímu rámku jen 84 dm2

Československý Tachovák má při devíti rámcích 39x24 - světe div se, 84 dm2

Jinde tvrdím a dokládám, že dobrý úl musí mít plochu prostoru pro plod asi 160 - 165 dm2. No a dva Vince na sobě a taky dva Tachovy na sobě mají kolik? No 168 dm2!!! Oba jsou na pro včelařova záda zhoubnou studenou stavbu. Aby toho nebylo málo.

Dávno jsem vysvětlil proč Řeháček stvořil ED, ale ten má plochu jen 152 dm2 a že stejně uvažoval Sedláček, který porušil zlaté pravidlo výšky rámku 30 a udělal svůj úl 39x34,7x11. Sice dodržel možnost obou staveb na jednom dně (stejně to nevyužívá a dře se na SS) a stejně to jeho čudo má jen 149 dm2. Prostě pánové se mýlili a nepochopili podstatu, věřili Škvařilovým 150 dm2 a jaksi ignorovali, že Škvařil neznal Kraňku. Ale to je prostě to hluboké včelařské vzdělání, to se nedá koupit ani vychtít, to se prostě musí NASTUDOVAT a hlavně musí být mozek schopný pochopit nejširší souvislosti.

--------------------

Ale pozor. Jinde Javalimu vysvětluju, že úl nesmyslně malé základny bude moc vysoký. Proto Tachov skončil v propadlišti! No a Vinc jen vyndal z mrazáku dávno mrtvé dítě a dcera se snaží o vzkříšení.

Nikdy nikde jsem se nevyjádřil, že se nedá včelařit v Tachovu, v Zanderu nebo Varré, košnici, klátu a Arabi klidně v hliněné rouře naležato. Jde to, a jen to, jak pohodlně, jak pracně a s jakým výkonem vztaženým na hodinu práce se v tom kterém systému včelaří. Co to nejdůležitější a tím je ergonomie? Neznalým připomínám co je ergonomie (také můj článek o starém článku o zádech včelaře) 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie

Vyzkoušel jsem vlastně přesně to samé, protože jsem si nebyl jistý a když to dělají jiní chtěl jsem vědět, zda jsou fakt hloupí a neznalí a nebo, a to j epravděpodobnější, že hloupý jsem já. Navíc mi bylo jasné, že brzy VN30 neunesu a nebo unesu, jenže možná s těžkými následky (přesně to se stalo a to už víc než 3 týdny prožívám a stačily k tomu bedny jen 15 vysoké, ale na studenou stavbu).

Z odúmrti jsem před pár lety získal asi 300 souší + asi 500 sbitých rámků 37x30. Uřezal jsem je na cirkuklárce aby vznikly rámky na výšku 18,5. Byl jsem ale dost chytrý na to, abych vyrobil nástavky pro rámek 39 a vyvložkoval je pro svůj pokus s rámky dlouhými jen 37. (naštěstí, chce se mi dodat). Nástavek měl 11 rámků a plochu 6,8 a tudíž 75,3 dm2. Dva na sobě měly 150,6 dm2. Potud zdánlivě úvaha správná a 18,5 jen proto, že když to jako NN funguje u Langu, tak se třeba mýlím a NN může být i vyšší než 17.

Idea byla, že dva tyto nástavky na sobě vytvoří dost velké plodiště (nebyla to pravda, musí být 160 dm2) jaké má Řeháček i Sedláček (nevím zda k tomu dospěli náhodou nebo výpočtem a teoretickým zdůvodněním) a že toto dost velké plodiště bude ale ze dvou beden a tudíž to snáz unesu a neponičím si páteř.

Jenže mi bylo jasné, že i když k tomu dám svoje NN 15, rozdíl výšky bude nepatrný a vytratí se efekt různě vysokých prostor. OK, v nejhorším tedy půjdu do mřížky. 

Tak jsem si to vypočítal a vymyslel a není na tom možné najít sebemenší chybu. Radostně jsem to osadil včelami a těšil se, jaký jsem geniální vynálezec! (přeháním, vždy jsem byl skromně pokorný a vždy jsem, i ještě dneska, o sobě pochyboval a pořád hledám nejlepší řešení)

Ukázalo se, že můj výtvor má všechny vady NN systému a ani jedinou výhodu. VN je při metodě Blaník potřeba zvedat 2x do roka a to je snazší si sehnat pomocníka než se pekloovat s plodištěm složeným ze dvou nižších beden, TL neodpadá a NN vysoký 18,5 je moc vysoký na bezchybnou funkci NN, ale současně trapně nízký na to, aby na tom byl rychlý jarní rozvoj a ani váha nebyla nijak nízká. A hledat matku na 11 nebo 22 rámcích taky nebyla žádná hitparáda. 

A tak po 6 letech jsem z toho vycouval a vím jistě, že už nikdy více. A chápu, že když bych neznal nic lepšího, asi bych u toho setrval a myslel si, jak báječné to mám. (a jak jsem si to chytře vymyslel)

Chytřejší se z tohoto poučí, jiní rozhodně ne, každého boj sám za sebe. Tvrdím, že je chytré učit se z chyb druhých a ne mocí mermo z chyb vlastních. Kor když vím, že zamýšlené chyba je.

Na závěr ale jednu naprosto stěžejní věc. Pan Goro příspěvkem o systému pana Vince a i všichni ostatní srovnávají jabka s hruškama. NN systém = med ze zakladených rámků, které see těžko oddělí od díla, které zažije léčení. U mě je těmto dvěma věcem podřízeno úplně všechno, já už do smrti produkovat med ze zakladeného, v čem BY MOHLA BÝT REZIDUA AKARICIDŮ, nebudu! 

A letoškem poučen ÚPLNĚ zlikviduji vše, co mám na studenou stavbu. Nebo bych musel úplně skončit se včelařením.

Tvrdím, že metoda i úl Blaník nemá co se týče PAneského medu a nemožnosti obsahu zbytků léčiv, konkurenci a už vůbec neexistuje nic s menší pracností. Rád se dám přesvědčit o opaku. A tak prosím SROVNÁVEJME POUZE SROVNATELNÉ.

https://www.youtube.com/watch?v=tnEAEOVuL4U

Tak tady máte názorně jak se to PODLE MĚ dělat nemá. Tohoto pseudovčelaře je nutné odsoudit a distancovat se, tohle je tak hnusná prasečina, jak se chová ke včelám, že v tom já vidím naplnění skutkové podstaty týrání zvířat!

Nikdy jeho videa nesleduju abych si neznečistil nebetyčným hnusem duši. Sedláček dobře ví, že dělá něco, co by dělat neměl. Důkaz vidím v tom, že tvrdí, že černé udřené včely jsou stejně krátkověké (sebemenší důkaz nula) a tak když je drtí a zabíjí po stovkách asi tedy dle jeho zvrácené logiky nevadí. To je to samé, jako starce, kteří už jen parazitují tím, že chtějí důchod, by také bylo košer ničit, když jsou stejně krátkověcí a nemají už pro společenství žádnou cenu. Důrazně varuji před nositeli těchto pokrokových ideí. U včel to začíná a u lidí s horším morálním základem by to mohlo budit dojem, že se může …

Navíc “včelař” ve videu věcně mele nesmysly a každému dobře radím, aby nevěznil matky od září do jara. Možná potřebuje prodat izolátory - je hlavně obchodník. Kamarád Petr sem nemá čas psát a tak neporeferuje sám. Nadchnul se pro izolátory když je před pár lety horem dolem propagovalo Včelařství (od té doby hrobové ticho, proč asi!!!!) nedal si říct a o včely přišel. Některá zimu sice přežila, ale matky po osvobození z izolátorů nezačaly klást, nebo je začaly měnit, ve 100 % případů bylo se včelstvy něco špatně a kde matka přežila a kladla, nešlo to do síly a z jarní snůšky nebylo nic. Já radím nevěznit matky nikdy a ani na pár hodin, snad kromě přidávání matky v klícce či rámečku. Věznění matky je vždy nepřirozené a nemůže zůstat bez následků, které nejsou hned vidět.

Navíc ve videu vůbec neříká co jako dál? Jak vyzimuje ta včelstva? Mele cosi o 5 kilech krmení a nejspíš syntetického, se kterým obchoduje. Varuji každého, že syntetická krmiva jsou stejně těžce stravitelná jako melecitoza a synťáky také přeplňují výkalové vaky včel. Dávat vč na zimu synťáky je stejné jako je nechat na melecitoze. Když se v zimě nebudou moci několikrát proletět a vyprášit, uhynou na melecitoze i na syntetice. A jestli bude mírná zima nikdy nikdo neví předem.

Státní dozor nefunguje a fakt, že se něco prodává, neznamená, že to není závadné. Nakonec, stát neustále opakuje, že se o své lidi nehodlá starat a že je každý zodpovědný sám za sebe, že je svobodný a může se rozhodovat sám. Sice mi nikdo neumí odpovědět na co tedy vlastně občan takovýto (liberální) stát potřebuje, ale to už je nad rámec mého sdělení.

Aha, už chápu a mám za to, že vás vaše profesionalita a včelařské vzdělání (+ zdravý rozum) doslova uchránily od blamáže. Nedávno tu píšu, že pokusy s dvojí orientací stavby v jednom úle měly za následek až poloviční medný výnos proti kontrolní skupině. To považuji za fakt a tohle mi stačí dál v tom uvažování nepokračovat.

Taky jsem tu už psal o Petrově pokusu s KK nahoře po celou sezonu a kromě té dřiny za mnohem horší považuji fakt, že vč má tím pádem pořád “pocit” že má zásob dost a tak nemá nejdůležitější stimulaci k maximální snůškové aktivitě.

Sám dávám o rámek méně do jedenáctirámkového medníku, to ale nejsou větší rozestupy tak moc, jako 8 rámků v desetirámkovém prostoru. Navíc letos pořízené a vloni vyzkoušené “ořezávátko” = odvíčkovací stroj vyžaduje malinko ztluštělé plásty, jinak by polovinu víček neseříznul, byly by zapadlé pod rovinu danou loučkami.

Hřebeny jsou drahý nesmysl, neskutečné kurvítko, nedají se čistit bez demontáže. Nemají žádný smysl když se nekočuje a naše buzerační úřady tak zkomplikovaly kočování, že pochybuji, že by u nás někdo kočoval a byl ochotný idiocii veteriny a předpisů vyhovět. Navíc to při civilizovaném kočování není potřeba, ani mezerníky ani hřebeny. Roky jsem kočoval, v mednících byly rámky od oka dál od sebe a nikdy nedošlo k sesunutí rámků a jejich sražení, drží dokonale i bez hřebenů a nemusí se dotýkat mezerníky. Ono by i v tomto případě teoretikům bohatě stačilo si to vyzkoušet a odpadly by jim spousty blbostí, které dělají a nutí dělat začátečníky, ale i méně duševně zdatné pokročilé. A těch je, jak se ukzauje, už 100 let u nás většina.

Takže vám rozumím a vámi popsané školní pokusy ani dopadnout dobře nemohly, vycházely z nevyzkoušených, ryze teoretických úvah.

A jen upozorním na úvahy rozumu mdlého při teplé stavbě. Vysvětlil jsem bezpočtukrát, že česno uprostřed i u studené stavby je nesprávně umístěné a detailně jsem vysvětlil proč. Ale hloupě umístěné česno uprostřed včelstvo na studené stavbě přežije. Není to pro něj dobré a oslabuje ho to, ale přežije. Jestli se ale dá doprostřed česno u stavby teplé a míra je nižší než 30, pak včelstvo často uhyne na zásobách. I to jsem bezpočtupkrát vysvětlil.

Takže stačí nebýt tupec, u práce myslet a vzdělávat se a vč při TS uhynout nemůže ani na špatné = nízké míře a pro vč je pak TS lepší než SS. Tedy pro jeho rozvoj, celkovou kondici a hlavně pro jeho vyšší odolnost proti nejrůznějším neduhům. 

A tak je to tak, že hloupým vč hynou a chytrým, ochotným dát se poučit, ne. Ano, tak snadné to je. Protože je ale většina, jak se už roky přesvědčuji, rozumu mdlejšího, nemá to řešení.

Hm, popravdě, podle mě je škoda, že jste se nenechal ukecat. Teď bychom zase věděli o malinko víc…